1. Argumentace – Téma seminární práce jsem si vybrala z toho důvodu, že mi přišlo snadné a
užitečné. Nevybrala jsem si nic z mého oboru, protože mi žádná seminární práce nepřišla dost
zajímavá. Jelikož studuji cizí jazyk, nemám ani žádnou práci v češtině. Jistě není na škodu
rozšířit si obzory i v jiném oboru.
Klíčová slova – pšenice, druhy, rajonizace, půdy, postupy
Anotace – Tato seminární práce se věnuje rozboru pěstování pšenice, jak u nás, tak ve světě.
Na úvod je čtenář informován o taxonomickém zařazení a dozví se také, jaké druhy pšenice
existují. Následující fáze jsou věnovány pěstování pšenice v ČR a jednotlivým výnosům
v krajích. Závěrečná fáze se zabývá případnými parazity a možnostmi hnojení.

2. PROJEKT – ZEMĚDĚLSKÉ SYSTÉMY I.
Vybraná zemědělská plodina:
PŠENICE
Vypracovali:
Vyučující:
Termín cvičení:
1. Zařazení
Pšenice ozimá je jednoděložný druh z čeledi lipnicovitých. Tato čeleď bývá obecně
označována jako „trávy“ a mimo pšenice do ní patří nejendalší kulturně pěstované plodiny
(jako například kukuřice, ječmen a oves), ale také plevele, které na nich parazitují (například
bér, pýr nebo lipnice). Další taxonomické zařazení pšenice je:
 Říše: rostliny(Plantane)
 Podříše: cévnaté rostliny(Tracheobionta)
 Oddělení: krytosemenné(Magnoliophyta)
 Třída: jednoděložné(Liliopsida)
 Řád:lipnicotvaré(Poales)
 Čeleď:Lipnicovité (Poaceae)
2

3.  Rod: Pšenice (Triticum)
Celkem je známo asi 20 druhů pšenice, mezi něž patří jak druhy šlechtěné, tak i planě
rostoucí. Nejznámější z nich jsou pšenice obecná(Triticumaestivum), také uváděná jako
pšenice setá, z které se vyrábí kvalitní mouka, těstoviny a kroupy, pšenice
tvrdá(Triticumdurum), jež bývá pro svou nižší kvalitu využívána spíše než na mouku pouze
na výrobu těstovin, a pšenice špalda(Triticumspelta), z které se kromě těstovin vyrábí müsli.
Z dalších druhů to jsou: pšenice jednozrnka(Triticummonococcum), pšenice
dvouzrnka(Triticumdicoccum), pšenice polská(Triticumpolonicum), pšenice
naduřelá(Triticumturgidum) aj.Jednotlivé druhy pšenice se pěstují v jarní a ozimé formě –
pšenice ozimá tedy není z botanického hlediska samostatný druh.
Typické pro pšenici je duté kolénkaté stéblo, krátký, po okraji vroubkovaný jazýček a
malá ochmýřená ouška. Jejím květenstvím je kláskový lichoklas, klásky tedy přisedají na
klasové vřeteno po celém obvodu. Plodem je obilka s výraznou podélnou rýhou. Obilku
chrání plucha a pluška. Pšenice se dělí na dva typy, pokud obilka nesrůstá s pluchou a
pluškou, ale zůstává až do zralosti volná, hovoříme o nahé pšenici. O pšenici pluchatou se
jedná, pokud obilka je přirostlá k pluše a plušce. K vrcholu pluchy je přisedlá osina.
Pšenice jednozrnka je s největší pravděpodobností nejstarší pěstovanou obilovinou na
světě. Archeologové však narážejí na problém: „Zpočátku se nelišili (plodiny) od divoce
rostoucích, a proto se těžko určuje přesný počátek jejich záměrného pěstování od sběru.“(1)
Nálezy dokládají pěstování pšenice již v roce 8000 př.n.l. a to v Sýrii. Na území dnešní České
republiky se pak dostala v roce 5000 př.n.l.
Dnes se pšenice ozimá pěstuje především na severní polokouli a to od září do prosince.
Největší producenti pšenice jsou: Čína, Indie, Rusko, USA, Francie, Kanada, Německo,
Pákistán a Austrálie.
3

4. (2)
2. Rajonizace
V České republice se pšenice ozimá pěstuje
na všech půdních typech (kukuřičný, řepařský, (3)
bramborářský) a to především na hlubokých až
středně hlubokých jílovitých a jílovohlinitých
půdách, které těžko propouštějí vodu a jsou hůře
zpracovatelné. Největších výnosů na ha bývá
dosahováno v Praze (v obrázku není uvedena
nejspíše pro svou malou osevní plochu), dále v okrese Nymburk, Jičín, Hradec králové, Brno
– venkov, Vyškov, Prostějov a Olomouc.
Kraj Region
Plodina Moravsk
Hl. m. Středočes Karlovars Liberec Králové- Pardubic Jihomorav Olomouc
Jihočeský Plzeňský Ústecký Vysočina Zlínský o-
Praha ký ký ký hradecký ký ský ký
slezský
Osevní
plocha
celkem 10 669 478 249 251 639 195 087 32 878 146 529 37 607 165 394 175 614 279 525 318 855 175 594 96 307 124 194
Pšenice
ozimá 4 142 167 912 77 680 60 070 12 432 59 951 10 830 52 600 49 551 70 429 112 424 53 425 34 078 40 255
Největší osevní plocha pšenice ozimé je ve středočeském kraji, nejmenší je mimo
hlavního města Prahy v kraji Libereckém. (4) Z celkové osevní plochy 2 488 141 ha v celé ČR,
zabírá pšenice ozimá 805 779 ha, což je 20,3%, tedy největší podíl ze všech plodin.
4

5. Počet hektarů osevních ploch v současné době klesá. I přesto počet hektarů pšenice
ozimé od roku 2006 roste.
Trend vývoje osevních ploch
900,000 2,700,000
2,650,000
Osevní plochy pšenice [ha]
Osevní plocha celkem [ha]
850,000
2,600,000
800,000
2,550,000 Pšenice celkem
750,000
2,500,000 Pšenice ozimá
700,000 Osevní plocha celkem
2,450,000
650,000 2,400,000
600,000 2,350,000
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Výnosy pšenice
se s mírným kolísáním Výnos t/ha
7
drží kolem pěti tun za ha.
6
Největší výnos byl v roce
5
2008 – 5,77 t/ha, naopak
4
nejmenší v roce 2006 – 3 Výnos t/ha
4,49 t/ha. Údaje 2
z letošního roku dosud 1
nejsou k dispozici, není 0
2005 2006 2007 2008 2009 2010
po sklizni.
Ceny pšenice se liší podle toho, zda je ta určena k výrobě potravin, či pouze jako
krmivo pro zvířata. U potravinářské skáčou ceny od cca 2500,- do cca 6200,- Kč za tunu.
Celkově lze říci, že nejvyšší ceny byly v marketingovém roce 2007/2008, nejnižší pak
především v létě 2006 a v zimě 2009/2010.
Měsíc
Mark. Rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.
2003/2004 3 169 3 238 3 492 3 714 3 823 3 874 4 073 4 330 4 528 4 612 4 592 4 576
2004/2005 4 275 3 373 3 130 3 176 3 139 2 993 2 946 2 880 2 743 2 728 2 665 2 600
Pšenice 2005/2006 2 557 2 559 2 645 2 825 2 944 2 886 2 859 2 894 2 937 2 917 2 958 2 965
potravinář 2006/2007 2 969 2 860 3 126 3 467 3 584 3 655 3 780 3 923 4 100 4 154 4 089 4 076
ská 2007/2008 4 026 4 435 5 133 5 591 5 819 5 806 5 876 6 015 6 098 6 207 6 210 6 036
2008/2009 5 832 4 409 3 932 3 829 3 549 3 284 2 928 2 987 3 063 3 025 3 010 3 073
2009/2010 3 093 2 821 2 693 2 698 2 612 2 663 2 661 2 733 2 756 2 741 2 731 2 810
2010/2011 2 916 3 426 4 218 4 510
5

6. Měsíc
Mark. Rok VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI.
2003/2004 2 572 2 628 2 979 3 139 3 189 3 324 3 351 3 624 3 957 3 872 3 809 3 742
2004/2005 3 715 3 029 2 877 2 816 2 821 2 657 2 612 2 520 2 455 2 439 2 407 2 428
Pšenice 2005/2006 2 424 2 264 2 155 2 230 2 227 2 255 2 251 2 295 2 309 2 395 2 425 2 456
krmná 2006/2007 2 482 2 478 2 527 2 455 2 821 2 941 3 085 3 367 3 407 3 344 3 495 3 379
2007/2008 3 462 3 849 4 261 4 792 4 908 4 860 5 099 5 448 5 568 5 645 5 682 5 517
2008/2009 5 163 3 705 3 336 3 198 2 901 2 713 2 651 2 666 2 769 2 740 2 749 2 781
2009/2010 2 784 2 457 2 408 2 400 2 407 2 419 2 509 2 596 2 592 2 603 2 570 2 653
2010/2011 2 699 3 143 3 399 3 436
3. Osevní postupy
Pšenici ozimou do osevních postupů velice často zařazujeme na druhé respektive třetí
místo, hned za ječmen respektive vojtěšku. Z našich obilnin je nejnáročnější na vhodnou
předplodinu, proto ji zásadně neumisťujeme za jiné obilniny. Jejími dalšími vhodnými
předplodinami jsou okopaniny, luskoviny, kukuřice na siláž, řepka, mák a hořčice. Po ní může
následovat řepka ozimá, cukrovka, ječmen jarní ječmen ozimý, žito ozimé, případně při
dobrém hnojení znovu pšenice ozimá.
4. Zpracování půdy
Pšenici ozimou můžeme sít od 10. září do 5. října. Tradiční způsob setí je:
1. Podmítka po předplodině - jedná se o druh mělké orby, který se provádí ihned po
sklizni předchozí plodiny, jejíž zbytky se takto smísí s půdou.
2. Orba
3. Smykování – urovnávání povrchu po orbě. Má za účel rozbití hrud, ničení plevele a
kypření půdy.
4. Vláčení – mělké prokypření povrchu ornice, dochází k dalšímu rozbíjení hrud.
5. Válení – způsob utužení povrchu ornice.
6. Setí.
Postupovat podle tradičního způsobu setí je značně finančně a časově náročné, proto
v moderní době dochází často k vynechání některých kroků, či jejich sloučení do jednoho.
Jedná se pak o tzv. minimální zpracování půdy. Předpoklady pro to, abychom si mohli dovolit
vynechat některé kroky, jsou dobrý fyzikální stav ornice a vhodný osevní postup. Při sloučení
více kroků se pak spíše jedná o moderní techniku.
5. Využití
Z potravinářského využití pšenice je důležité uvést především mouku, která vzniká
rozemletím zrn, a dále se využívá na výrobu pečiva, cukrářských výrobků atd. Další možností
je výroba müsli a těstovin, ať už se jedná o klasické těstoviny různých tvarů nebo třeba cous-
6

7. cous. Také v potravě pro dobytek a domácí zvířata má pšenice svoji nezanedbatelnou roli.
Průmyslově se pšenice využívá na výrobu škrobu, lihu nebo piva, do budoucna se uvažuje o
energetickém využití pšeničné biomasy, jako obnovitelného zdroje energie. Pšenice má tedy
svoji nezastupitelnou roli ve všech možných odvětvích lidské činnosti, zájem o ní je tedy
obrovský a proto se ani do budoucna nepočítá, že by se její pěstování mělo nějak omezit.
6. Parazité
Mezi časté choroby pšenice ozimé patří stéblolam ze skupiny chorob pat stébel. Tato
choroba může mít celou řadu původců, často se při výskytu choroby na rostlině nalézá několik
patogenů. Obecně je jejím původcem houba, jejíž konidie napadají rostliny a to především
v zimních měsících, pokud jsou teploty nad bodem mrazu a je deštivo. Infekce začíná na
pochvách listů a končí jako tmavé shluky mylecia na stéblech. Výsledkem je poléhání porostu
a předčasné dozrávání. Typické pro tuto chorobu jsou zdravé kořeny.„Odrůdy pšenice ozimé
jsou různě náchylné na stéblolam. Základním opatřením proti stéblolamu zůstává výběr
vhodné předplodiny, to je vyhnout se pěstování obilnin po sobě.“(5)
Další důležitou chorobou je mazlavá sněť pšeničná a zakrslá sněť pšeničná. Jejím
původcem je také houba. Ta vytváří místo zrna podobný útvar plný výtrusů, jež se při sklizni
uvolňují a napadají další zdravá zrna. Při vysetí napadených zrn dochází k opětovnému
vytvoření útvaru s výtrusya tedy k dalšímu šíření choroby. „Sněť zakrslá byla v České
republice do roku 1996 řazena mezi karanténní škodlivé organismy a při zjištění jejího
výskytu byla nařizována ochranná opatření k zamezení jejího šíření. V souvislosti s
přejímáním fytosanitární legislativy EU byla sněť zakrslá v České republice vyřazena ze
seznamu karanténních škodlivých organismů.“(6)
Mezi hmyzí parazity patří různé druhy mšic (kyjatkaosenní, kyjatka travní, mšice
střemchová), které způsobují žloutnutí a kroucení listů a špatný vývoj klasů. Další
hmyzíparazité jsou například bzunka ječná, pestřice pšeničná a bejlomorka sedlová.
Z plevelů můžeme v porostech pšenice ozimé nalézt například pýr plazivý, oves
hluchý, chundelku metlici, pcháč oset nebo svízel přítulu.
Možné ochrany proti parazitům jsou: využívání kvalitních a odolných odrůd, pouze od
prověřených dodavatelů, vhodné střídání plodin v osevních postupech, správné zakládání
porostů pšenice a chemická ochrana, např. herbicidy, moření osiva atd.
7

8. 7. Systém hnojení
Pšenice ozimá je velice náročná plodina na zásoby živin v půdě, proto je účelné kromě
vybírání vhodných předplodin také hnojení. Organicky lze hnojit chlévským hnojem nebo
kejdou, aplikovaným na podzim v dávce 20t/ha. Další možností je hnojení slámou nebo
zelené hnojení. Z minerálních hnojiv se využívá především hnojení dusíkem, fosforem,
draslíkem. Při hnojení dusíkem se celková dávka pohybuje v rozmezí 120-140 kg/ha a bývá
rozdělena až do čtyř samostatných dávek. Základní se aplikuje na podzim ještě před setím,
regenerační se provádí na jaře po přezimování, produkční se provádí tři týdny po předchozí
dávce a působí příznivě na odnožování rostlin a kvalitu klasů a poslední je pozdní
přihnojování, které ovlivňuje počet klasů i počet zrn v klasu. Nemusí být provedeny všechny
čtyři dávky, například podzimní hnojení se často vypouští, zvláště následuje li pšenice po
jeteli nebo vojtěšce, případně se místo minerálního hnojení využívá organické. Fosforem a
draslíkem se většinou hnojí dohromady na podzim před setím a to buď smícháním dvou
jednosložkových hnojiv, nebo pomocí kombinovaného hnojiva. Dávka se opět vypočítává
podle aktuální situace, většinou se pohybuje u fosforu 25-28 kg/ha a u draslíku 80-100 kg/ha.
Je možné též hnojení sírou a hořčíkem.
8. Výpočet dávky hnojiv
Při minerálním hnojení je třeba stanovit dávky hnojiv podle aktuálního stavu půdy a
celkových půdních a klimatických podmínek. Vycházíme z potřeby živin porostu pro
předpokládaná výnos a kvalitu produkce, z množství přístupných živin v půdě, ze
stanovištních podmínek, zejména vlivu klimatu a
půdního druhu a typu, z půdní reakce (pH), poměru
důležitých kationtů (vápník, hořčík, draslík), množství
organické hmoty v půdě a z pěstitelských podmínek
ovlivňujících přístupnost živin jako jsou předplodina,
zpracování půdy a závlaha. Pokud se orná půda
(7)
nachází ve Zranitelné oblasti (viz obrázek), je
zemědělec limitován také nařízením vlády, tzv.
nitrátovou směrnicí, která stanoví období, ve kterých se smí hnojit, a také maximální možné
dávky minerálních hnojiv pro každou konkrétní oblast a plodinu. Pro ostatní oblasti jsou
průměrné dávky hnojiv zaznamenány v tabulce – počítáme s průměrným výnosem 5 t/ha.
8

9. N P K
Množství
na 1ha 130 26 90
Množství
na 1t 26 5,2 18
9. Hnojení dusíkem
Tabulka níže uvádí průměrné ceny hlavních hnojiv využívaných při pěstování ozimé
pšenice. Při výpočtu je třeba brát ohled na to, že každé hnojivo obsahuje pouze určité
procento dusíku.
obsah velikost cena za cena za množství množstí náklady
typ hnojiva dusíku balení [kg] balení koligram dusíku na ha hnojiva na ha na ha
ledek amonný 27,50% 25 259 10,36 130 472,73 4897,45
ledek vápenatý 16% 25 320 12,8 130 838,71 10735,48
močovina 46% 25 309 12,36 130 282,61 3493,04
síran amonný 21% 25 352 14,08 130 619,05 8716,19
dusíkaté vápno
(+55% CaO) 19% 50 1659 33,18 130 684,21 22702,11
10. Precizní zemědělství
Precizní zemědělství by se dalo definovat jako snaha o zlepšení praktického zemědělství a
využití moderních technologií. Tím pádem dosažení vyššího zisku s využitím struktury půdy a
půdních nerovností. Klíčovým momentem v precizním zemědělství je získání co největšího
množství informací o daném pozemku. (složení půdy, mocnost orniční vrstvy, zásobení
živinami a další). Technologie využitá při precizním zemědělství je:
GPS – využití polohy, mapování pozemků
GIS- pro získávání, ukládání, analýzu dat, která mají prostorový vztah k povrchu
Země. Umožňuje vytvářet modely Země, které se dají využít u precizního
zemědělství.
DPZ – moderní technologie na získávání informací o objektech a jevech na povrchu
planety Země bez fyzického kontaktu. Dálkový průzkum.
Nejprve využijeme moderní technologii GPS, pomocí které zmapujeme danýpozemek a
přiřadí nám správné informace o poloze. Poté, co nasbíráme dostatečné množství informací,
se vytvoří v technologii GIS model heterogenity pozemku. Následně se vytvoří
specializované aplikační mapy, které ukážou zásobení pozemku živinami. Místa, která mají
dostatek živin a místa, která mají živin málo, kam je musíme dodat. Z údajů získaných ze
sklizně je možné vytvořit výnosové mapy. Tyto mapy ukazují, kolik jsme sklidili a na jakém
konkrétním pozemku to bylo. Podobným způsobem se dá i stanovit mapa pro užití prostředků
na ochranu rostlin.
9

10. Toto zemědělství lze především využít z důvodu šetrnosti k povrchu pole. Nemusí se
jezdit po poli těžkými stroji a tím udusávat půdu. Víme kde přesně a jakou část pole pohnojit.
Využití je mnoho – aplikace hnojiv a ochranných prostředků pouze na místech, kde jsou
potřeba, což vede k úsporám výdajů a ke zvýšení produkce. Máme stálý přehled o našem
pozemku a díky tomu můžeme lépe určit, jak se bude vyvíjet růst a zrání rostliny a s ohledem
na to plánovat hnojení a sklizeň.
Obrázky, citace:
(1)
- http://fle.czu.cz/~hejcman/Prednasky/Zemedelstvi1_Historie.pdf
(2)
- http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx
(3)
-http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/Psenice_spalda_soubory/image004.jpg
(4)
– údaje jsou k 31. 5. 2011, získané ze stránek Českého statistického úřadu
10

11. (5)
- http://www.agrokrom.cz/texty/metodiky/ochrana_obilnin/OR_obil_choroby/Ochrana_psenice_choroby_pat_stebel.pdf
(6)
- http://www.bezpecna-krmiva.cz/soubory/1-Sneti_rodu_Tilletia.pdf
(7)
-http://www.nitrat.cz/images/stories/documents/vymezen_2011_a3_plus_potencialni_z.jpg
Zdroje:
Zitta M., Vostál J.: Obecná fytotechnika
www.vfu.cz
kpt.agrobiologie.cz
www.agronom.cz
www.agroweb.cz
www.czso.cu
eagri.cz
cs.wikipedia.org
http://www.bezpecna-krmiva.cz/soubory/1-Sneti_rodu_Tilletia.pdf
http://www.kis-stredocesky.cz/UserFiles/File/leto_07/Choroby%20a%20skudci%20polnich%20plodin.pdf
www.sos-veseli.cz/download/Obilniny.ppt
biologie.amoskadan.cz/files/pr/Psenice_obecna.pps
www.heureka.cz
http://www.ovoimont.cz
11