SlideShare a Scribd company logo
1 of 2
Download to read offline
. . . וההוספה בלימוד התורה בעניני משיח והגאולה היא ה"דרך הישרה" לפעול התגלות וביאת משיח והגאולה בפועל ממש )תזו"מ תנש"א( 
ב"ה 
גליון נ"ז | פרשת ויקרא | ו' אדר שני Issue 57 
MOSHIACH IN THE PARSHA 
The word Vayikra, "and he called," is a unique expression in the 
Torah. Rashi explains that it is an expression of love, an expression 
which malochim use with one another. Hashem "called" Moshe 
- expressed His love to him – before speaking, instructing or 
commanding him. 
This calling of love to Moshe reflects the revealed connection 
between Hashem and the Yidden. The revelation of this connection 
was in the resting of the shechina in the Mishkan and then in the 
two Botei Hamikdosh. 
Although in Golus we don’t have the revelation of Hashem's 
connection with us, His love for us hasn’t decreased at all. It's only 
the revelation of this love (which we had in the Mishkan and in the 
Beis Hamikdosh) which we don’t see, the love itself is eternal. 
If we wish to bring back this revelation of Hashem's love for us, 
then we must reveal our love for a fellow Jew. We need to invest 
personal effort for another person's benefit, in the same way that 
we would invest in our own needs. We must realize that as long 
as someone else has not left his inner Golus, we are in that same 
Golus too! 
Revealing our love for one another will cause and bring about 
Hashem's "calling" to Moshe - the revelation of his love for us - once 
again. Then the third Beis Hamidosh will be built and then there 
will be Techias Hameisim, may it happen immediately, Amen! 
וַיִּקְרָא אֶל מֹשֶׁה וַיְדַבֵּר יְהוָה אֵלָיו מֵאֹהֶל מוֹעֵד לֵאמֹר" )ויקרא א, א( 
" 
)Based on Likkutei Sichos Vol. 27( 
כתב יד קודש 
At the end of a Sicha, in which the Rebbe spoke about the urgent 
need for Ahavas Yisroel, the Rebbe says, “And through this [Ahavas 
Yisroel and Achdus Yisroel], we will merit – as mentioned earlier – a 
Bittul of the general Golus (since the reason will have been removed, 
etc.) And, immediately, HaShem will gather everyone and “A great 
congregation (in the singular) will return there”, to our Holy Land, to 
the Holy City of Yerushalayim – “a city that binds together”, and to the 
Third Beis HaMikdosh – “The Mikdosh that Your hands worked”. With 
the true and complete Geulah, through Moshiach Tzidkeinu, speedily 
in our days.” 
LIVING LESSONS 
ויה"ר שבקרוב ממש "תרבה הדעת והחכמה כו'", תרבה החכמה בינה ודעת וההנהגה באופן 
ד"האמת והשלום אהבו", באופן של שלום, אהבת ישראל ואחדות ישראל. 
ועי"ז זוכים – כאמור – לביטול כללות ענין הגלות )מכיון שבטלה הסיבה כו'(, ומיד השם 
ילקט את כאו"א ו"קהל גדול )לשון יחיד( ישובו הנה", לארצנו הקדושה, לירושלים עיר 
הקודש – "עיר שחוברה לה יחדיו", ולבית המקדש השלישי – "מקדש אדנ-י כוננו ידיך", 
בגאולה האמתית והשלימה ע"י משיח צדקנו, במהרה בימינו ממש. 
All of his days, the Baal Shem Tov tried to recall 
the Niggun of Yaakov Avinu, but was unable. What 
was the story behind this longing? This is how he 
told it over to his students: 
“I heard a truly soul-stirring and beautiful melody in 
my first Gilgul, as a sheep in Yaakov Avinu’s flock. This 
was the Niggun that Yaakov would sing when he would 
shepherd his sheep; with which he would pour his soul 
before his Creator, until HaShem would heed his prayer 
and bless his sheep. 
“I have a tradition that Yaakov sent his sons off to 
Mitzrayim with this Niggun, as well, as the Posuk says, 
“Vayomer Aleihem Yisroel Avihem Im Kein Eifoh Zos Asu 
Kichu Mi’Zimras Ha’Aretz” (In Hebrew, “Mi’Zimras” 
can also be read “Mizmeres”, “the song of”).” 
The Baal Shem Tov continued: 
Only once have I heard the Niggun since then, as I was 
passing a shepherd who was singing to his flock. When I 
heard it, I nearly reverted into a sheep…” 
When the Baal Shem Tov wanted to ascend to Eretz 
Yisroel, he said: 
“If I would merit the possibility to hear that Niggun one 
more time, and I learned it, I would never forget it. And 
when this Niggun would become known to all, Moshiach 
would come…”
י ח י א ד ו נ נ ו מ ו ר נ ו ו ר ב י נ ו מ ל ך ה מ ש י ח ל ע ו ל ם ו ע ד 
דאלאי גלות 
In a letter to the president of Israel, the Rebbe writes about the way he imagined the Geulah and Moshiach's arrival, 
"from the day I went to cheder." Throughout the years, the Rebbe “hot gekocht” in the Rambam which says that a Yid has to 
be “machakeh l’bioso.” The Rebbe explained that it is to be understood literally: we are to actively await and do everything in our 
power to hasten the Geulah. The Rebbe infused Chassidim with these feelings and values. During farbrengens, it was often felt that 
Moshiach was going to come that second and the Rebbe would lead us to the Geulah. 
A clear example of the above concept is found in the following Sicha from Shabbos Parshas VaYikrah 5745. In this Sicha, the Rebbe 
compares the Bnei Yisroel who left Mitzrayim and our generation. Like the Yidden waited and anticipated the moment they would 
be able to leave Mitzrayim, we too, cannot be satisfied by just learning Torah and doing mitzvos. We must actively await the Geulah 
with bated breath and stand ready for the very second we will be able to leave Golus! 
דערפון איז די הוראה פון ראש חודש ניסן ופ' החודש 
צו יעדער אידן בגלות זה האחרון, וואס ״כימי צאתך 
מארץ מצרים אראנו נפלאות״: 
לכל לראש דארף יעדער איד וויסן אז אפילו ווען ער 
געפינט זיך נאך אין גלות איז ער א ״ראש חודש״! און 
וואס פאר א ראש חודש - ״ראש חודש של גאולה״, 
״משבחר ביעקב ובניו קבע בו ר"ח של גאולה". 
ד.ה. אז אפילו ווען ער שטייט בר"ח ניסן און געפינט 
זיך נאך אין גלות, קומענדיק פון חודש אדר ווען מ׳האט 
אים געזאגט אז "אכתי עבדי אחשורוש אנן, און ״דינא 
דמלכותא דינא״ - דארף ער וויסן אז ער איז א ״ראש 
חודש של גאולה״, א בן חורין. 
און דערצו זאגט מען אים )דער צווייטער לימוד פון 
פ׳ החודש, וועגן קרבן פסח(, אז ס׳איז ניט מספיק ער 
זאל וויסן אז ער איז א בן חורין, נאר עס דארף זיך אויך 
אויסדריקן בגלוי אין זיין הנהגה בפועל נאד זייענדיק אין 
גלות - אז מ׳זעט אין זיין הנהגה בפועל אז ער איז מוכן 
להגאולה. 
דאס הייסט: אע״פ וואס א איד געפינט זיך נאך אין 
גלות, און "אכתי עבדי דאחשורוש אנן, און ס׳איז ידוע 
דער ווארט )וואס כ״ק מו"ח אדמו"ר האט איבערגעגעבן 
בשם זיין פאטער דער רבי )מהורש׳׳ב( נ״ע(, אז נאר דער 
אויבערשטער וועט אונז ארויסנעמען פון גלות - הייסט 
עס ניט אז ער דארף זיך לייגן שלאפן, אדער ניט שלאפן 
אבער גארניט טאן, אדער אפילו נאר לערנען תורה און 
מקיים זיין מצוות, וואס לכאורה מה למעלה מזה? ס׳איז 
דאך ״בראשית בשביל התורה, און אני נבראתי לשמש 
את קוני, מאנט זיך פון אים בלויז אז ער זאל לערנען 
תורה און מקיים זיין מצוות. 
זאגט מען אים, אז פ׳ החודש לערנט אים, אז קיום 
התומ״צ איז נאר ווייניק, נאר זיין תומ״צ דארף זיין 
דורכגענומען און אין דעם דארף זיין ניכר ווי ער שטייט 
אינגאנצן צוגעגרייט צו דער גאולה - ווארום כשהגיע 
הקץ לא עכבן אפילו כהרף עין )ווי דאס איז געווען ״כימי 
צאתך מארץ מצרים״. 
ער קען מקיים זיין די מצוה פון אכילת קרבן פסח - 
וואס לכאורה אין למעלה הימנו, ער איז מקיים א ציווי 
ה', זאגט מען אים אבער אז דאס אליין איז נאך ניט 
שלימות עבודת היום, נאר די שלימות בזה איז ״וככה 
תאכלו אותו מתניכם חגורים גו'״, ער דארף עס עסן 
אין אן אופן וואס אויף אים איז ניכר אז ער האלט בא 
ארויסגיין פון גלות - ״מתניכם חגורים נעליכם ברגליכם 
ומקלכם בידכם״! 
עד״ז איז דער לימוד איצטער: קיום התומ"צ בזמן 
הגלות איז א געוואלדיקער ענין, אבער בשעת מ׳שטייט 
אין די לעצטע טעג פון גלות, עקבתא דעקבתא דמשיחא 
- איז דאס אליין ניט עבודת היום. עבודת היום איז - 
אז ער דארף מקיים זיין די תומ״צ אין אן אופן אז אויף 
אים איז ניכר בגלוי, ביז אז א גוי זעט עס, אז ״מתניכם 
חגורים נעליכם ברגליכם ומקלכם בידכם״, ער האלט 
דעם שטעקן אין האנט און איז אינגאנצן גרייט צו דער 
גאולה - ״עמדו הכן כולכם" - און ווארט אויף דער רגע 
ווען ער באקומט די ידיעה אז משיח איז שוין געקומען, 
גייט ער גלייך ארויס פון גלות אין דער גאולה האמיתית 
והשלימה! 
עבודת היום באשטייט דערפון - אז ער האלט דעם 
שטעקן אין האנט און די מינוט וואס משיח קומט גייט 
ער ארויס פון גלות אין דער גאולה! 
וואס דאס איז כולל דעם ענין אז נאך זייענדיק אין גלות 
דארף ביי א אידן זיין דער געשריי ״עד מתי אלקים אל 
דמי לך אל תחרש ואל תשקט א-ל״, ער קען שוין ניט 
ווארטן ביז ס׳וועט קומען די גאולה, און דאס דארף זיין 
ניכר אויף אים בגלוי, ביז אז אפילו גוים דערזען דאס - 
״וידעו כי אתה שמך ה׳ לבדך עליון על כל הארץ״. 
און ער טוט עס אויף אין כל העולם וואס איז נברא 
בשבילו. וואס דאס זאגט מען יעדער אידן ניט בכדי אז 
דודך דעם זאל ביי אים צוקומען גאוה ח"ו, נאד בכדי 
אז עד זאל וויסן זיין אחריות אז ע״י עבודתו דארף ער 
מכריע זיין את כל העולם כולו לכף זכות און ברענגען 
תשועה והצלה לכל העולם כולו. 
און וויבאלד אז תורה מאנט דאס פון אים, האט ער 
זיכער די כחות אויף דעם, ווארום "איני מבקש כו׳ אלא 
לפי כחן", אז נאך אין די לעצטע רגעים פון גלות האט 
מען בכח צו שטיין אינגאנצן צוגעגרייט צו דער גאולה, 
און דערנאך גלייך ארויסגיין פון גלות, אין דער גאולה 
האמיתית והשלימה, ״מיד הן נגאלין״ תיכף ומיד ממש. 
)חלקים משיחת ש"פ ויקרא תשמ"ה – בלתי מוגה( 
לע"נ 
הרה"ח השליח דניאל יצחק ע"ה 
בן יבלחט"א אפרים שליט"א 
מוסקוביץ 
נפטר ב' אדר ב' תשע"ד 
והקיצו ורננו שוכני עפר והיא בתוכם 
בגאולה האמיתית ווהשלימה 
Learn Inyonei Moshiach 
& Geulah 
MoshiachMatters.org 
Or by phone 
559.670.1027 
100’s on-line audio classes 
מוקדש לזכות אבינו 
כ"ק אדמו"ר מלך המשיח 
לזירוז התגלותו המיידית 
לעיני בשר תיכף ומיד ממש! 
לע"נ 
הרה"ח ר' מיכאל בן חיים משה 
טייטלבוים ע"ה 
נפטר ו' אד"ש תשס"ה 
והקיצו ורננו שוכני עפר והיא בתוכם 
בגאולה האמיתית ווהשלימה 
If the reason why Hashem wanted us to stay in Golus is to 
accomplish a Kiddush Hashem, He should just bring about the 
Geula accomplishing the most ultimate Kiddush Hashem. 
DIDYOUKNOW 
)ש"פ תצוה תשנ"ב(

More Related Content

What's hot

50. moshiach weekly yisro
50. moshiach weekly   yisro50. moshiach weekly   yisro
50. moshiach weekly yisro
MoshiachWeekly
 
40. moshiach weekly vayeitzei
40. moshiach weekly   vayeitzei40. moshiach weekly   vayeitzei
40. moshiach weekly vayeitzei
MoshiachWeekly
 
66. moshiach weekly bechukosai
66. moshiach weekly  bechukosai66. moshiach weekly  bechukosai
66. moshiach weekly bechukosai
MoshiachWeekly
 
41. moshiach weekly vayishlach
41. moshiach weekly   vayishlach41. moshiach weekly   vayishlach
41. moshiach weekly vayishlach
MoshiachWeekly
 
32. moshiach weekly yk
32. moshiach weekly   yk32. moshiach weekly   yk
32. moshiach weekly yk
MoshiachWeekly
 
25. moshiach weekly ekev
25. moshiach weekly   ekev25. moshiach weekly   ekev
25. moshiach weekly ekev
MoshiachWeekly
 
61. moshiach weekly metzora
61. moshiach weekly   metzora61. moshiach weekly   metzora
61. moshiach weekly metzora
MoshiachWeekly
 
34. moshiach weekly bereishis
34. moshiach weekly   bereishis34. moshiach weekly   bereishis
34. moshiach weekly bereishis
MoshiachWeekly
 
74. moshiach weekly pinchas
74. moshiach weekly   pinchas74. moshiach weekly   pinchas
74. moshiach weekly pinchas
MoshiachWeekly
 
47. moshiach weekly voero
47. moshiach weekly   voero47. moshiach weekly   voero
47. moshiach weekly voero
MoshiachWeekly
 
42. moshiach weekly vayeshev
42. moshiach weekly   vayeshev42. moshiach weekly   vayeshev
42. moshiach weekly vayeshev
MoshiachWeekly
 
48. moshiach weekly bo
48. moshiach weekly   bo48. moshiach weekly   bo
48. moshiach weekly bo
MoshiachWeekly
 
38. moshiach weekly chayei soro
38. moshiach weekly   chayei soro38. moshiach weekly   chayei soro
38. moshiach weekly chayei soro
MoshiachWeekly
 
30. moshiach weekly nitzavoim vayelech
30. moshiach weekly   nitzavoim vayelech30. moshiach weekly   nitzavoim vayelech
30. moshiach weekly nitzavoim vayelech
MoshiachWeekly
 
46. moshiach weekly shemos
46. moshiach weekly   shemos46. moshiach weekly   shemos
46. moshiach weekly shemos
MoshiachWeekly
 
31. moshiach weekly haazinu
31. moshiach weekly   haazinu31. moshiach weekly   haazinu
31. moshiach weekly haazinu
MoshiachWeekly
 
21. moshiach weekly pinchos
21. moshiach weekly   pinchos21. moshiach weekly   pinchos
21. moshiach weekly pinchos
MoshiachWeekly
 
64. moshiach weekly emor
64. moshiach weekly   emor64. moshiach weekly   emor
64. moshiach weekly emor
MoshiachWeekly
 
37. moshiach weekly vayera
37. moshiach weekly   vayera37. moshiach weekly   vayera
37. moshiach weekly vayera
MoshiachWeekly
 
16. moshiach weekly behaloscha
16. moshiach weekly   behaloscha16. moshiach weekly   behaloscha
16. moshiach weekly behaloscha
MoshiachWeekly
 

What's hot (20)

50. moshiach weekly yisro
50. moshiach weekly   yisro50. moshiach weekly   yisro
50. moshiach weekly yisro
 
40. moshiach weekly vayeitzei
40. moshiach weekly   vayeitzei40. moshiach weekly   vayeitzei
40. moshiach weekly vayeitzei
 
66. moshiach weekly bechukosai
66. moshiach weekly  bechukosai66. moshiach weekly  bechukosai
66. moshiach weekly bechukosai
 
41. moshiach weekly vayishlach
41. moshiach weekly   vayishlach41. moshiach weekly   vayishlach
41. moshiach weekly vayishlach
 
32. moshiach weekly yk
32. moshiach weekly   yk32. moshiach weekly   yk
32. moshiach weekly yk
 
25. moshiach weekly ekev
25. moshiach weekly   ekev25. moshiach weekly   ekev
25. moshiach weekly ekev
 
61. moshiach weekly metzora
61. moshiach weekly   metzora61. moshiach weekly   metzora
61. moshiach weekly metzora
 
34. moshiach weekly bereishis
34. moshiach weekly   bereishis34. moshiach weekly   bereishis
34. moshiach weekly bereishis
 
74. moshiach weekly pinchas
74. moshiach weekly   pinchas74. moshiach weekly   pinchas
74. moshiach weekly pinchas
 
47. moshiach weekly voero
47. moshiach weekly   voero47. moshiach weekly   voero
47. moshiach weekly voero
 
42. moshiach weekly vayeshev
42. moshiach weekly   vayeshev42. moshiach weekly   vayeshev
42. moshiach weekly vayeshev
 
48. moshiach weekly bo
48. moshiach weekly   bo48. moshiach weekly   bo
48. moshiach weekly bo
 
38. moshiach weekly chayei soro
38. moshiach weekly   chayei soro38. moshiach weekly   chayei soro
38. moshiach weekly chayei soro
 
30. moshiach weekly nitzavoim vayelech
30. moshiach weekly   nitzavoim vayelech30. moshiach weekly   nitzavoim vayelech
30. moshiach weekly nitzavoim vayelech
 
46. moshiach weekly shemos
46. moshiach weekly   shemos46. moshiach weekly   shemos
46. moshiach weekly shemos
 
31. moshiach weekly haazinu
31. moshiach weekly   haazinu31. moshiach weekly   haazinu
31. moshiach weekly haazinu
 
21. moshiach weekly pinchos
21. moshiach weekly   pinchos21. moshiach weekly   pinchos
21. moshiach weekly pinchos
 
64. moshiach weekly emor
64. moshiach weekly   emor64. moshiach weekly   emor
64. moshiach weekly emor
 
37. moshiach weekly vayera
37. moshiach weekly   vayera37. moshiach weekly   vayera
37. moshiach weekly vayera
 
16. moshiach weekly behaloscha
16. moshiach weekly   behaloscha16. moshiach weekly   behaloscha
16. moshiach weekly behaloscha
 

More from MoshiachWeekly

More from MoshiachWeekly (14)

Moshiach weekly korach b lpdf
Moshiach weekly   korach b lpdfMoshiach weekly   korach b lpdf
Moshiach weekly korach b lpdf
 
75. moshiach weekly matos
75. moshiach weekly   matos75. moshiach weekly   matos
75. moshiach weekly matos
 
72. moshiach weekly x 3 tlq
72. moshiach weekly x 3 tlq72. moshiach weekly x 3 tlq
72. moshiach weekly x 3 tlq
 
69. moshiach weekly behaaloscha
69. moshiach weekly   behaaloscha69. moshiach weekly   behaaloscha
69. moshiach weekly behaaloscha
 
68. moshiach weekly naso.pdf
68. moshiach weekly   naso.pdf68. moshiach weekly   naso.pdf
68. moshiach weekly naso.pdf
 
67. moshiach weekly bamidbor
67. moshiach weekly   bamidbor67. moshiach weekly   bamidbor
67. moshiach weekly bamidbor
 
62. 11 nissan expanded edition lq
62. 11 nissan expanded edition lq62. 11 nissan expanded edition lq
62. 11 nissan expanded edition lq
 
59. moshiach weekly shmini
59. moshiach weekly   shmini59. moshiach weekly   shmini
59. moshiach weekly shmini
 
56. x moshiach weekly adar
56. x moshiach weekly adar56. x moshiach weekly adar
56. x moshiach weekly adar
 
55. moshiach weekly vayakhel
55. moshiach weekly   vayakhel55. moshiach weekly   vayakhel
55. moshiach weekly vayakhel
 
53. moshiach weekly tetzave
53. moshiach weekly   tetzave53. moshiach weekly   tetzave
53. moshiach weekly tetzave
 
49. x moshiach weekly shevat
49. x moshiach weekly shevat49. x moshiach weekly shevat
49. x moshiach weekly shevat
 
45. moshiach weekly vayechi
45. moshiach weekly   vayechi45. moshiach weekly   vayechi
45. moshiach weekly vayechi
 
44. moshiach weekly vayigash
44. moshiach weekly   vayigash44. moshiach weekly   vayigash
44. moshiach weekly vayigash
 

57. moshiach weekly vayikra

  • 1. . . . וההוספה בלימוד התורה בעניני משיח והגאולה היא ה"דרך הישרה" לפעול התגלות וביאת משיח והגאולה בפועל ממש )תזו"מ תנש"א( ב"ה גליון נ"ז | פרשת ויקרא | ו' אדר שני Issue 57 MOSHIACH IN THE PARSHA The word Vayikra, "and he called," is a unique expression in the Torah. Rashi explains that it is an expression of love, an expression which malochim use with one another. Hashem "called" Moshe - expressed His love to him – before speaking, instructing or commanding him. This calling of love to Moshe reflects the revealed connection between Hashem and the Yidden. The revelation of this connection was in the resting of the shechina in the Mishkan and then in the two Botei Hamikdosh. Although in Golus we don’t have the revelation of Hashem's connection with us, His love for us hasn’t decreased at all. It's only the revelation of this love (which we had in the Mishkan and in the Beis Hamikdosh) which we don’t see, the love itself is eternal. If we wish to bring back this revelation of Hashem's love for us, then we must reveal our love for a fellow Jew. We need to invest personal effort for another person's benefit, in the same way that we would invest in our own needs. We must realize that as long as someone else has not left his inner Golus, we are in that same Golus too! Revealing our love for one another will cause and bring about Hashem's "calling" to Moshe - the revelation of his love for us - once again. Then the third Beis Hamidosh will be built and then there will be Techias Hameisim, may it happen immediately, Amen! וַיִּקְרָא אֶל מֹשֶׁה וַיְדַבֵּר יְהוָה אֵלָיו מֵאֹהֶל מוֹעֵד לֵאמֹר" )ויקרא א, א( " )Based on Likkutei Sichos Vol. 27( כתב יד קודש At the end of a Sicha, in which the Rebbe spoke about the urgent need for Ahavas Yisroel, the Rebbe says, “And through this [Ahavas Yisroel and Achdus Yisroel], we will merit – as mentioned earlier – a Bittul of the general Golus (since the reason will have been removed, etc.) And, immediately, HaShem will gather everyone and “A great congregation (in the singular) will return there”, to our Holy Land, to the Holy City of Yerushalayim – “a city that binds together”, and to the Third Beis HaMikdosh – “The Mikdosh that Your hands worked”. With the true and complete Geulah, through Moshiach Tzidkeinu, speedily in our days.” LIVING LESSONS ויה"ר שבקרוב ממש "תרבה הדעת והחכמה כו'", תרבה החכמה בינה ודעת וההנהגה באופן ד"האמת והשלום אהבו", באופן של שלום, אהבת ישראל ואחדות ישראל. ועי"ז זוכים – כאמור – לביטול כללות ענין הגלות )מכיון שבטלה הסיבה כו'(, ומיד השם ילקט את כאו"א ו"קהל גדול )לשון יחיד( ישובו הנה", לארצנו הקדושה, לירושלים עיר הקודש – "עיר שחוברה לה יחדיו", ולבית המקדש השלישי – "מקדש אדנ-י כוננו ידיך", בגאולה האמתית והשלימה ע"י משיח צדקנו, במהרה בימינו ממש. All of his days, the Baal Shem Tov tried to recall the Niggun of Yaakov Avinu, but was unable. What was the story behind this longing? This is how he told it over to his students: “I heard a truly soul-stirring and beautiful melody in my first Gilgul, as a sheep in Yaakov Avinu’s flock. This was the Niggun that Yaakov would sing when he would shepherd his sheep; with which he would pour his soul before his Creator, until HaShem would heed his prayer and bless his sheep. “I have a tradition that Yaakov sent his sons off to Mitzrayim with this Niggun, as well, as the Posuk says, “Vayomer Aleihem Yisroel Avihem Im Kein Eifoh Zos Asu Kichu Mi’Zimras Ha’Aretz” (In Hebrew, “Mi’Zimras” can also be read “Mizmeres”, “the song of”).” The Baal Shem Tov continued: Only once have I heard the Niggun since then, as I was passing a shepherd who was singing to his flock. When I heard it, I nearly reverted into a sheep…” When the Baal Shem Tov wanted to ascend to Eretz Yisroel, he said: “If I would merit the possibility to hear that Niggun one more time, and I learned it, I would never forget it. And when this Niggun would become known to all, Moshiach would come…”
  • 2. י ח י א ד ו נ נ ו מ ו ר נ ו ו ר ב י נ ו מ ל ך ה מ ש י ח ל ע ו ל ם ו ע ד דאלאי גלות In a letter to the president of Israel, the Rebbe writes about the way he imagined the Geulah and Moshiach's arrival, "from the day I went to cheder." Throughout the years, the Rebbe “hot gekocht” in the Rambam which says that a Yid has to be “machakeh l’bioso.” The Rebbe explained that it is to be understood literally: we are to actively await and do everything in our power to hasten the Geulah. The Rebbe infused Chassidim with these feelings and values. During farbrengens, it was often felt that Moshiach was going to come that second and the Rebbe would lead us to the Geulah. A clear example of the above concept is found in the following Sicha from Shabbos Parshas VaYikrah 5745. In this Sicha, the Rebbe compares the Bnei Yisroel who left Mitzrayim and our generation. Like the Yidden waited and anticipated the moment they would be able to leave Mitzrayim, we too, cannot be satisfied by just learning Torah and doing mitzvos. We must actively await the Geulah with bated breath and stand ready for the very second we will be able to leave Golus! דערפון איז די הוראה פון ראש חודש ניסן ופ' החודש צו יעדער אידן בגלות זה האחרון, וואס ״כימי צאתך מארץ מצרים אראנו נפלאות״: לכל לראש דארף יעדער איד וויסן אז אפילו ווען ער געפינט זיך נאך אין גלות איז ער א ״ראש חודש״! און וואס פאר א ראש חודש - ״ראש חודש של גאולה״, ״משבחר ביעקב ובניו קבע בו ר"ח של גאולה". ד.ה. אז אפילו ווען ער שטייט בר"ח ניסן און געפינט זיך נאך אין גלות, קומענדיק פון חודש אדר ווען מ׳האט אים געזאגט אז "אכתי עבדי אחשורוש אנן, און ״דינא דמלכותא דינא״ - דארף ער וויסן אז ער איז א ״ראש חודש של גאולה״, א בן חורין. און דערצו זאגט מען אים )דער צווייטער לימוד פון פ׳ החודש, וועגן קרבן פסח(, אז ס׳איז ניט מספיק ער זאל וויסן אז ער איז א בן חורין, נאר עס דארף זיך אויך אויסדריקן בגלוי אין זיין הנהגה בפועל נאד זייענדיק אין גלות - אז מ׳זעט אין זיין הנהגה בפועל אז ער איז מוכן להגאולה. דאס הייסט: אע״פ וואס א איד געפינט זיך נאך אין גלות, און "אכתי עבדי דאחשורוש אנן, און ס׳איז ידוע דער ווארט )וואס כ״ק מו"ח אדמו"ר האט איבערגעגעבן בשם זיין פאטער דער רבי )מהורש׳׳ב( נ״ע(, אז נאר דער אויבערשטער וועט אונז ארויסנעמען פון גלות - הייסט עס ניט אז ער דארף זיך לייגן שלאפן, אדער ניט שלאפן אבער גארניט טאן, אדער אפילו נאר לערנען תורה און מקיים זיין מצוות, וואס לכאורה מה למעלה מזה? ס׳איז דאך ״בראשית בשביל התורה, און אני נבראתי לשמש את קוני, מאנט זיך פון אים בלויז אז ער זאל לערנען תורה און מקיים זיין מצוות. זאגט מען אים, אז פ׳ החודש לערנט אים, אז קיום התומ״צ איז נאר ווייניק, נאר זיין תומ״צ דארף זיין דורכגענומען און אין דעם דארף זיין ניכר ווי ער שטייט אינגאנצן צוגעגרייט צו דער גאולה - ווארום כשהגיע הקץ לא עכבן אפילו כהרף עין )ווי דאס איז געווען ״כימי צאתך מארץ מצרים״. ער קען מקיים זיין די מצוה פון אכילת קרבן פסח - וואס לכאורה אין למעלה הימנו, ער איז מקיים א ציווי ה', זאגט מען אים אבער אז דאס אליין איז נאך ניט שלימות עבודת היום, נאר די שלימות בזה איז ״וככה תאכלו אותו מתניכם חגורים גו'״, ער דארף עס עסן אין אן אופן וואס אויף אים איז ניכר אז ער האלט בא ארויסגיין פון גלות - ״מתניכם חגורים נעליכם ברגליכם ומקלכם בידכם״! עד״ז איז דער לימוד איצטער: קיום התומ"צ בזמן הגלות איז א געוואלדיקער ענין, אבער בשעת מ׳שטייט אין די לעצטע טעג פון גלות, עקבתא דעקבתא דמשיחא - איז דאס אליין ניט עבודת היום. עבודת היום איז - אז ער דארף מקיים זיין די תומ״צ אין אן אופן אז אויף אים איז ניכר בגלוי, ביז אז א גוי זעט עס, אז ״מתניכם חגורים נעליכם ברגליכם ומקלכם בידכם״, ער האלט דעם שטעקן אין האנט און איז אינגאנצן גרייט צו דער גאולה - ״עמדו הכן כולכם" - און ווארט אויף דער רגע ווען ער באקומט די ידיעה אז משיח איז שוין געקומען, גייט ער גלייך ארויס פון גלות אין דער גאולה האמיתית והשלימה! עבודת היום באשטייט דערפון - אז ער האלט דעם שטעקן אין האנט און די מינוט וואס משיח קומט גייט ער ארויס פון גלות אין דער גאולה! וואס דאס איז כולל דעם ענין אז נאך זייענדיק אין גלות דארף ביי א אידן זיין דער געשריי ״עד מתי אלקים אל דמי לך אל תחרש ואל תשקט א-ל״, ער קען שוין ניט ווארטן ביז ס׳וועט קומען די גאולה, און דאס דארף זיין ניכר אויף אים בגלוי, ביז אז אפילו גוים דערזען דאס - ״וידעו כי אתה שמך ה׳ לבדך עליון על כל הארץ״. און ער טוט עס אויף אין כל העולם וואס איז נברא בשבילו. וואס דאס זאגט מען יעדער אידן ניט בכדי אז דודך דעם זאל ביי אים צוקומען גאוה ח"ו, נאד בכדי אז עד זאל וויסן זיין אחריות אז ע״י עבודתו דארף ער מכריע זיין את כל העולם כולו לכף זכות און ברענגען תשועה והצלה לכל העולם כולו. און וויבאלד אז תורה מאנט דאס פון אים, האט ער זיכער די כחות אויף דעם, ווארום "איני מבקש כו׳ אלא לפי כחן", אז נאך אין די לעצטע רגעים פון גלות האט מען בכח צו שטיין אינגאנצן צוגעגרייט צו דער גאולה, און דערנאך גלייך ארויסגיין פון גלות, אין דער גאולה האמיתית והשלימה, ״מיד הן נגאלין״ תיכף ומיד ממש. )חלקים משיחת ש"פ ויקרא תשמ"ה – בלתי מוגה( לע"נ הרה"ח השליח דניאל יצחק ע"ה בן יבלחט"א אפרים שליט"א מוסקוביץ נפטר ב' אדר ב' תשע"ד והקיצו ורננו שוכני עפר והיא בתוכם בגאולה האמיתית ווהשלימה Learn Inyonei Moshiach & Geulah MoshiachMatters.org Or by phone 559.670.1027 100’s on-line audio classes מוקדש לזכות אבינו כ"ק אדמו"ר מלך המשיח לזירוז התגלותו המיידית לעיני בשר תיכף ומיד ממש! לע"נ הרה"ח ר' מיכאל בן חיים משה טייטלבוים ע"ה נפטר ו' אד"ש תשס"ה והקיצו ורננו שוכני עפר והיא בתוכם בגאולה האמיתית ווהשלימה If the reason why Hashem wanted us to stay in Golus is to accomplish a Kiddush Hashem, He should just bring about the Geula accomplishing the most ultimate Kiddush Hashem. DIDYOUKNOW )ש"פ תצוה תשנ"ב(