Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference

REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
Strategie reformy psychiatrické péče
DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍ
Pracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
Příprava reformy - vize, cíle a přínosy
PhDr. Marek Ženíšek, PhD.
1. náměstek ministra zdravotnictví

REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -
Hlavní cíle
Zlepšit život lidem s duševním onemocněním
Zlepšit podmínky poskytování zdravotní péče
Zlepšit provázanost zdravotních a sociálních služeb
Omezit stigmatizaci duševně nemocných
Podpořit resocializaci duševně nemocných
2

Důvody pro přípravu reformy
Ve svém celku není současný systém efektivní, není
dostatečně orientovaný na člověka a jeho potřeby.
Rostoucí trend duševních onemocnění
Nedostatečná infrastrukturní vybavenost stávajících
zařízení
Chybějící alternativa k dlouhodobé lůžkové péči
Geograﬁcky nevyrovnané a často těžko dostupné
služby
Nedostatečná provázanost zdravotních a sociálních
služeb
3

Úspěch stojí na vůli lidí
Potřebujeme změnit své myšlení a způsob práce
Potřebujeme dosáhnout politické dohody na
novém procesním, legislativním a ﬁnančním
nastavení
Potřebujeme, aby většinová společnost přijala mezi
sebe duševně nemocné
Potřebujeme nové mentální nastavení
4

Nástroje
• Podpora rozvoje místních center
• Podpora destigmatizačních aktivit
• Podpora vzdělávání
• Iniciace legislativních a organizačních změn
5

Cesta
Tvorba propracované strategie v obecném
konsensu (odbornosti, resorty, regiony)
Tvorba Národního plánu péče o osoby s duševním
onemocněním jako implementačního rámce
strategie
Naplánování a stanovení měřitelných a
vyhodnotitelných cílů pro každý projekt
Nebude se realizovat jediný projekt bez jasné
vazby na stanovené strategické cíle
6

Směřujeme k vyrovnanému systému péče, kterého dosáhneme
konsensem mezi odbornostmi, poskytovateli, resorty i
politickými stranami.
Chceme, aby méně lidí trpělo nekonzistencí souvisejících
služeb.
Ministerstvo bude reformu koordinovat, zajišťovat ﬁnanční
podporu, plánování a vyhodnocování jednotlivých aktivit.
Naším úkolem ja zajistit, aby změny byly postupné, synergické a
udržitelné.
7

Reforma není ideologická, je logická.
8

Národní plán péče o osoby s
duševním onemocněním
JUDr. Pavel Ptáčník
vedoucí Sekretariátu vládního výboru pro zdravotně
postižené občany

je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem
vlády České republiky pro oblast podpory osob se
zdravotním postižením.
Usnesením vládního výboru ze dne 16. 11. 2012 bylo
ministru zdravotnictví uloženo:
vytvořit Národní skupinu pro transformaci systému
péče o osoby s duševním onemocněním se zapojením
příslušných ministerstev, odborných společností,
střechových organizací poskytovatelů a uživatelů
péče,
zahájit práce na přípravě Národního plánu péče o
osoby s duševním onemocněním, jehož cílem bude
transformace psychiatrické péče.

Duševní onemocnění patří na rozdíl od různých
fyzických postižení k takovým, která sice nejsou na
první pohled viditelná a zřejmá, ale ve svých
důsledcích mají vážné a bezprostřední dopady nejen
na postižené jednotlivce, ale také na jejich rodiny.
V uplynulých dvaceti letech, i přes určitá dílčí
zlepšení, nedošlo k zásadním systémovým změnám,
které by nastartovaly potřebné reformní kroky.
Jak vyplývá z provedených analýz, je třeba
zamýšlenou transformaci realizovat ve dvou
základních rovinách, a to nejen vlastní transformaci
stávajících psychiatrických léčeben, ale také realizaci
opatření zaměřených na rozvoj dalších důležitých
podpůrných služeb pro duševně nemocné.

péče ve velkokapacitních psychiatrických
léčebnách neposkytuje pacientům dostatečnou
míru soukromí a vlastního rozhodování;
důsledky nevyhovujícího uspořádání poskytované
péče se negativně projevují v určitém formalismu
při rozhodování o nedobrovolných hospitalizacích, i
léčbě, ve způsobu používání restriktivních opatření
i v oblasti zbavování či omezování způsobilosti k
právním úkonům;

nejsou vytvořena pravidla pro postupnou
deinstitucionalizaci velkých psychiatrických
ústavů;
na jedné straně vysoký podíl psychiatrických
lůžek následné péče dislokovaných ve
velkých psychiatrických léčebnách, na druhé
straně nedostatečný podíl lůžek akutní péče
na psychiatrických odděleních nemocnic;
chybí síť zdravotních i sociálních
komunitních služeb.

pro Českou republiku vstoupila v platnost 28. října
2009
uznává důstojnost a rovné postavení osob se
zdravotním postižením, právo na samostatnost a
nezávislost, na svobodné rozhodování, podporuje
zapojení do všech politik, které se zdravotně
postižených dotýkají. Za mimořádně důležité Úmluva
pokládá zajištění přístupu zdravotně postižených k
fyzickému, ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu
prostředí, ke vzdělávání, k rehabilitaci, k informacím a
komunikaci.

respekt k lidské důstojnosti;
podpora a zajištění osobní nezávislosti;
zajišťování plného a účinného zapojení a
začlenění do společnosti;
omezování osobní svobody jen v krajních
případech, za legislativně jasně stanovených
a kontrolovaných podmínek;

maximální respekt k názorům a přáním klientů nebo
pacientů a vytváření podmínek pro jejich rovnoprávné
zapojení do všech rozhodovacích procesů týkajících se
konkrétní péče o ně;
poskytovat služby v nestigmatizujícím prostředí;
zajišťovat rezidenční služby a další podpůrné
komunitní služby, které zabraňují segregaci a izolaci a
jsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začlenění
do společnosti;
rozvíjet poskytování služeb v domácím prostředí;
podporovat rodiny duševně nemocných.

Vedle opatření zaměřených na transformační
kroky psychiatrických léčeben je třeba do plánu
promítnout i opatření zaměřená na další
důležité oblasti ovlivňující život duševně
nemocných jako jsou sociální služby, sociální a
pracovní rehabilitace, vzdělávací aktivity apod.

Kontakt:
ptacnik.pavel@vlada.cz
224 002 241

Rekapitulace reformních koncepcí
psychiatrie v ČR
Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
Psychiatrická společnost ČLS JEP

2013 media
„CHCETE TU REFORMU?“
RUŠENÍ LÉČEBEN
BLÁZNI MEZI BEZDOMOVCI,
NA ULICÍCH

KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIE
• 1953 PRVNÍ KONCEPCE,
• 1989 decentralizace, privatizace, zdravotní
pojišťovny

• 1992 pracovní skupina pro koncepci
• 1994 první materiál odmítnut výborem PS
• 1996 nová verze
• 1997 publikována v supplementu ČaS
Psychiatrie
• 2000 koncepce schválena na sjezdu
• 2001 koncepce schválena VR MZ, slíbena
vyhláška
• 2004 komise MZ pro implementaci

WHO MENTAL HEALTH
ACTION PLAN FOR EUROPE
konference ministrů zdravotnictví
Helsinky 12.-15.1.2005
• Do r. 2006 strategie shromažďování
epidemiologických dat, od r. 2007 realizace
• Do r. 2007 strategie prevence duševních poruch
včetně sebevražd
• Do r. 2007 strategie řešení problémů spojených se
zneužívání alkoholu a drog
• Do r. 2008 strategie lidských zdrojů
• Do r. 2009 zapojení pečovatelů a uživatelů do
rozhodovacích procesů
• Do r. 2009 legislativa (OSN, mezinárodně)
• Do r. 2009 spravedlivé financování

% VÝDAJŮ NA PSYCHIATRICKOU PÉČI Z
VÝDAJŮ NA ZDRAVOTNICTVÍ
0
5,0
10,0
15,0
20,0
ČR OECD Hungary Německo Holandsko
16,0
11,3
4,4
3,5
2,6
%
OECD 2006

• 2005 semináře WHO na MZ
• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřené
na kvalitu péče i regionálně
• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi pro
revizi koncepce
• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášení
Národního psychiatrického programu
• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválena
revidovaná koncepce

Psychiatrická společnost 2007:
Národní psychiatrický program
MZd 2008: Národní akční
plán pro psychické zdraví
8.3.2007 Senát Parlamentu ČR
pod záštitou MUDr. Přemysla Sobotky

Hlavní úkoly NPP 2007:
•podpora primární psychiatrické
péče
•rozvoj komunitní péče
•modernizace lůžkového fondu
•při zachování
biopsychosociálního modelu péče
– farmakoterapie, psychoterapie,
sociální intervence

na kvalitu péče, tiskové konference, pracovní
schůze
revizi koncepce
• 2008 Světová psychiatrická konference

KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIE
Psychiatrická společnost ČLS JEP Revize 2008:
MUDr. Zdeněk Bašný – koordinátor
pracovní skupiny, MUDr.
František Čihák (dětská a
dorostová psychiatrie), MUDr.
Petr Jeřábek, Ph.D. (adiktologie),
MUDr. Erik Herman (ambulantní
psychiatrie), MUDr. Martin Hollý
(sexuologie, ochranné léčení),
PhDr. Karel Koblic (psychologie),
MUDr. Jiří Konrád
(gerontopsychiatrie), MUDr. Petr
Možný (lůžková péče), MUDr.
Ondřej Pěč (komunitní péče),
MUDr. Juraj Rektor (ambulantní
péče), MUDr. Ivan Tůma, CSc.
(lůžková péče), MUDr. Irena
Zrzavecká (lůžková péče), MUDr.
Vladislav Žižka (lůžková péče).
Model péče o osoby s duševní poruchou
psychiatrické
ambulance
PPP
případové vedení -
tým (psychiatr, klin.
psychol., komunitní
psych. sestry,
soc.pracovníci...)
praktik, specialisté
akutní
lůžková péče
krizové a
terénní
služby
denní
stacionáře
sociální
rehabilitace
následná
lůžková péče
komunitní
rezidenční
služby
běžné
služby
v komunitě
pacient - vstup
do systému
specializované
ambulance
specializovaná
lůžková péče
klinický psycholog

revizi koncepce
na kvalitu péče, tiskové konference, pracovní
schůze
• 2008 Světová psychiatrická konference

ZÁSTUPCI
KONZUMENTŮ
• WPA PRAHA 2008: GLOBAL
INITIATIVE, EUFAMI, WFMH x
• SCIENTOLOGOVÉ

• 2009 seminář v rámci českého předsednictví
EU
• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardy
péče – ukazatelé kvality, standardy v regionu
• 2010 – sjezd ve Špindlerově Mlýně
• 2012 – Mezinárodní kongres Světové
psychiatrické společnosti
• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru
Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice
• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče

CONFERENCE CONCLUSIONS
Organised under the auspices of the Czech Presidency of the
Council of the European Union (EU) by the Ministry of Health of
the Czech Republic together with the European Commission’s
KOALICE PRO ZDRAVÍ, SYMPATEA, KOLUMBUS, VIDA …

SPOKOJENOST S
KOMUNITNÍ PÉČÍ
0
20
40
60
80
spokojenost (%)
Holandsko
Švýcarsko
Dánsko
SRN
Francie
Itálie
VB
Švédsko
Stefan et al., 2002

PRŮMĚRNÉ ROČNÍ NÁKLADY NA
JEDNOHO PACIENTA SE
0
37500
75000
112500
150000
ambulantní ústavní komunitní
přímé
nepřímé
celkové
Kissling et al., 1999

AKUTNÍ PSYCHIATRICKÁ
PÉČE V ČR 2006 (1546 LŮŽEK)
Typ
zařízení
Akutní
péče
Počet
zařízení
Počet
lůžek
Průměrný
počet
Klinika Ano 5 429 86Klinika
Ne 1 51 51
Oddělení
nemocnice
Ano 10 445 45Oddělení
nemocnice
Ne 17 621 37

EU

PSYCHIATRICKÉ
SLUŽBY V REGIONU
INDIKÁTORY
KVALITY PÉČE

EU

REFORMA
PSYCHIATRICKÉ PÉČE
2014 - 2020

Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v
souladu se strategickými dokumenty České republiky
Česká psychiatrická společnost 2012
Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (Psychiatrická společnost), vedoucí
projektu
MUDr. Irena Zrzavecká (sekce ústavní psychiatrie PS)
MUDr. Lucie Kališová, PhD. (Psychiatrická klinika Praha)
MUDr. Erik Herman (sekce ambulantní psychiatrie PS)
MUDr. Juraj Rektor (PS, SAP)
MUDr. Ondřej Pěč (Asociace komunitních služeb)
MUDr. Jan Stuchlík (Fokus Mladá Boleslav)
MUDr. Vladislav Žižka (Asociace psychiatrických léčeben),
MUDr. Zdenka Drlíková (Psychiatrická léčebna Jihlava)
MUDr. Martin Hollý (Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha)
Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý (Vysoká škola ekonomická Praha)
RNDr. Tomáš Raiter (STEM/MARK)
Mgr. Barbora Wenigová (Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví)

Plánované změny v síti budou znamenat
zlepšení kvality péče o duševně nemocné
 rovnoměrné doplnění kapacit ambulantních služeb, včetně
„nových“ ambulantních služeb, např. rehabilitace,
rezidenčních komunitních služeb → těžiště léčby směrem k
přirozenému prostředí pacientů,
 navýšení kapacit na psychiatrických odděleních nemocnic
(včetně klinik) → integrace psychiatrie do ostatních
medicínských oborů, akutní komplexní péče (intenzivní,
specializovaná péče)
 diferenciace lůžek v psychiatrických léčebnách – akutní
lůžka, následné péče, ochranná léčba, (zdravotně)sociální
lůžka, rezidenční péče
 nároky na přizpůsobení zdravotnického personálu
(přeškolení, přesun do nově vzniklých kapacit)
 potřebu motivace managementu a personálu ve všech
segmentech služeb
 překlenovací investiční finanční zdroje

Dependent variableDependent variable sample mean Czech mean score
% health budget
needed for
clinically
significant
improvement
QuIRC domain scores
Human rights 56.9 55.1 3.74
QuIRC domain scores
Living environment 60.6 52.4 7.41
QuIRC domain scores
Recovery-based practice 52.7 52.5 3.10
QuIRC domain scores
Self-management and
autonomy
56.2 49.3 5.03
QuIRC domain scores
Social interface 48.4 48.6 n/a
QuIRC domain scores
Therapeutic environment 52.1 51.2 3.66
QuIRC domain scores
Treatments and
interventions
50.7 49.3 4.34
Service user ratings of care
Autonomy 60.2 59.7 3.28
Service user ratings of care Experience of care 17.5 18 n/aService user ratings of care
Life satisfaction 4.6 4.9 n/a
Quality Indicator for
Rehabilitative Care
Taylor et al., 2012

REFORMA PSYCHIATRICKÉ
PÉČE V ČR 2013 - ….
• IDEOLOGICKÉ POSTOJE X
• PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ
• DEINSTITUCIONALIZACE
• REINSTITUCIONALIZACE
• BALANCOVANÁ PÉČE

DĚKUJI ZA VAŠI
POZORNOST A
PODPORU!

Koncept kvality života jako
referenční rámec strategie
PhDr. Ivan Duškov, MUDr. Martin Hollý
Strategická projektová kancelář MZ
PL Bohnice

Vize bez strategie - mapa bez navigace
50

Způsob přípravy strategie
• limity tvorby strategických dokumentů v ČR
• veřejná strategie = ucelený soubor opatření vedoucích k dosažení cílů v dané
oblasti
• strategie:
• deﬁnuje problém
• shrnuje podkladová data a analýzy
• deﬁnuje vizi (žádoucí stav v budoucnu)
• stanovuje sadu cílů jichž má být dosaženo
• předkládá opatření, která povedou k dosažení cílů
51

Způsob přípravy strategie
• strategie reformy psychiatrické péče je tedy veřejnou strategií
• z toho plyne:
• inkluzivní přístup
• tvorba konsenzu
• dlouhodobá udržitelnost politiky
52

Sedm základních fází tvorby strategie
53
é republice. Metodika je (za pod-
jejího přizpůsobení komplexnosti
ní vytvářené strategie) využitelná
ch úrovních veřejné správy (tj.
úrovni státní správy, tak územní
právy).
Formulace
předběžné
vize
(vrcholové
strategické
dokumenty,
dlouhodobé
záměry a vize,
reakce na vnější
prostředí apod.)
Imple-
mentace
strategie
(realizace
strategie, její
průběžné
monitorování
a evaluace,
závěrečné vy-
hodnocení)
Tvorba strategie (aplikace Metodiky přípravy veřejných strategií)
1. Identifikace potřeby
tvorby strategie
2. Nastavení
projektu
4. Stanovení základ-
ního strategického
směřování
3. Analytická a prognostická fáze
(průběžná)
5. Rozpracování
strategie
6. Nastavení
plánu imple-
mentace
7. Schvalování
strategie
Jak ilustrujeme na následujícím schématu,
Metodika je zároveň v rámci strategické
práce určena pro tvorbu strategie, ale
naopak není určena pro činnosti před-
cházející tvorbě strategie ani pro činnosti
následující.

Časový rámec implemetace
s fokusem na ﬁnancování tranzitních nákladů
54
PŘÍPRAVA PLÁNU -
STRATEGIE REFORMY
NÁRODNÍ PLÁN
(IMPLEMENTAČNÍ
RÁMEC)
REALIZACE JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮ
MĚŘENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROJEKTŮ
VYHODNOCENÍ STRATEGIE
2012 2013 2014 - 2018 2019 2020
ETAPA IIETAPA I
2030?

Od vyléčení k úzdravě
•medicínský koncept zaměřen na léčení nemoci
versus
•rehabilitační koncept zaměřen na překonání
handicapu
Splauding (2011)
55

Od symptomů k příběhům
• Respekt k biosystemickému modelu vážných duševních poruch
• fyziologická
• neurokognitivní
• sociálně kognitivní
• sociálně enviromentální
• rovina funkčnosti
Splauding (2011)
56

Koncept kvality života jako referenční
rámec strategie
• indikátor rozvoje společnosti
• 12 výchozích domén
• zdraví a zdravotní péče
• zaměstnanost
• bydlení
• sociální participace
• lidská práva
• rodina a vztahy v ní ...
57

58

Financování reformy - možnosti
využití strukturální fondů
PhDr. Mgr. Jan Bodnár
ředitel odboru evropských fondů MZ

Financování reformy
Jedním z nejdůležitějších témat reformy je otázka ﬁnancování
1) Tranzitní náklady na reformovaný systém péče (zdroje z EU
po roce 2014)
2) Náklady na udržitelnost systému (národní zdroje)

Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy
2014+
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
 „tvrdé“ inves-ce do infrastruktury
 inves-ční priorita fondu stanovená nařízením: „ Inves-ce
do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k
vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování
nerovnosC, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od
ins-tucionálních ke komunitním službám“

2014+
Evropský sociální fond (ESF)
 „měkké“ inves-ce do lidských zdrojů a sociálního
začleňování
 inves-ční priority fondu stanovené nařízením:
 „zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a
vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a
sociálních služeb obecného zájmu“
 „ak-vní začleňování“
 „integrace marginalizovaných společenství“
 „boj pro- diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo
etnického původu, náboženského vyznání nebo
přesvědčení, zdravotního pos-žení, věku nebo sexuální
orientace“

2014+
Rozčlenění hlavních akQvit reformy podle
možnosQ ﬁnancování
 inves-ce do infrastruktury poskytovatelů péče
(restrukturalizace stávajících, výstavba nových) – ERDF
 zavádění nových druhů služeb a jejich pilotní provoz -‐
ESF
 vzdělávání -‐ ESF
 des-gma-zační a preven-vní kampaně -‐ ESF

2014+
Operační programy 2014+
 počet a zaměření operačních programů schválen usnesením
vlády č. 867 z 28. 11. 2012
 problemaBka zdraví řešena přímo ve dvou programech
 Integrovaný regionální operační program (ERDF)
 Operační program Zaměstnanost (ESF)
 možné zapojení do dalších programů
 Operační programVýzkum, vývoj a vzdělávání
 Operační program Praha - pól růstu
 Původní požadavek MZd – vlastní prioritní osa
nebyl akceptován

2014+
Integrovaný regionální operační program
 řídící orgán Ministerstvo pro místní rozvoj
 prioritní osa 2 „Zkvalitnění veřejných služeb v
území“
 speciﬁcký cíl: „Vytvoření moderní, funkční a
udržitelné sítě péče o duševní zdraví respektující
ve všech aspektech lidskou individualitu“

2014+
 Navrhované typy intervencí – akBvity:
 Transformace a restrukturalizace
psychiatrických léčeben ve smyslu jejich
humanizace
 Pořízení infrastruktury poskytovatelů akutní
psychiatrické péče v návaznosB na regionální
dostupnost péče
 Stavba nových/rekonstrukce stávajících
zařízení komunitní péče typu centra
duševního zdraví

2014+
 Navrhované typy intervencí – akQvity:
 Pořízení infrastruktury komunitní a intermediární péče
 Pořízení vybavení mobilních týmů
 Požadavky MZd na ﬁnanční alokaci:
 4 mld Kč

2014+
Operační program Zaměstnanost
 řídící orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí
 prioritní osa 2 „Sociální začleňování a boj s
chudobou“
 speciﬁcký cíl: „ZajisBt moderní, funkční a
udržitelnou síť péče o duševní zdraví respektující
ve všech aspektech lidskou individualitu a zvýšit
míru sociálního začlenění osob s duševním
onemocněním“

2014+
 Navrhované typy intervencí – akQvity:
 realizace pilotních a navazujících projektů reformy psychiatrické
péče – transformace stávajících forem péče a rozvoj nových typů
péče (např. komunitní péče, intermediární péče, mobilní týmy)
 vzdělávání
 vzdělávání typu „train the trainers“
 vzdělávání lékařských a nelékařských pracovníků
poskytovatelů péče
 vzdělávání nezdravotnických pracovníků
 destigmatizační kampaně a kampaně na podporu duševního
zdraví

2014+
 Požadavky MZd na ﬁnanční alokaci:
 3 mld Kč
Možnost využití dalších operačních
programů:
OP Praha – pól růstu – „měkké“ i „tvrdé“ intervence
na území Prahy
OP Výzkum, vývoj a vzdělání – posílení problema-ky
psychiatrie na vysokých školách
 k jednání s řídícími orgány těchto programů a pouze v
roli příjemců

2014+
 Návrhy operačních programů nejsou
ﬁnální
 Finanční alokace programů nebyly ještě
představeny
 Změny možné na základě požadavků
Evropské komise nebo řídících orgánů
 Schválení lze očekávat nejdříve v
polovině 2014

Národní financování udržitelnosti reformy
Očekává se diverzifikace, resp. opQmalizace úhradových
mechanismů:
Úhrady od plátců zdravotní péče:
nové typy výkonů (např. ambulantního charakteru)
úprava bodové hodnoty některých výkonů
revize úhradových mechanismů v dlouhodobé péči
Úhrady na základě zákona 108/2006 Sb.:
diverzifikace typologie sociálních služeb
zajištění úhradových mechanismů

Děkuji za pozornost.
Jan Bodnár
Kontakt: jan.bodnar@mzcr.cz
Tel.: 224 972 370

Zahraniční zkušenosti
PhDr. Petr Winkler
Psychiatrické centrum Praha
Laboratoř sociální psychiatrie

Společenská zátěž
v důsledku duševních onemocnění v Evropě

Zásadní politické dokumenty
k rozvoji systému péče o duševní zdraví
• Světová zpráva o zdraví [The world health
report]. WHO, 2001.
• Akční plánu duševního zdraví pro Evropu
[Mental Health Action Plan for Europe]. WHO,
2005.
• Strategický dokument pro duševní zdraví, tzv.
Zelená kniha [Green Paper]. EU, 2005.
• Akční plán duševního zdraví pro Evropu [Mental
Health Action Plan for Europe]. WHO, 2013.

Základní komponenty
systému péče o duševní zdraví
• služby
WHO 2001

• financování
o reflexe multidimenzionality potřeb
• vzdělávání
o reflexe společenské zátěže a současného stavu poznání
• výzkum
o reflexe potřeby efektivní léčby a systému služeb
• prevence
o reflexe potřeby předcházet vzniku a rozvoji onemocnění
• legislativa
o reflexe potřeby právní jistoty
Základní komponenty
systému péče o duševní zdraví

Komparace evropských zemí v základních
ukazatelích: služby (ø lůžek na 1 PL)
WHO 2011

ukazatelích: finance (zdravotnictví)
WHO 2011
Nové země EU
2,91%

ukazatelích: finance (zdravotnictví)
WHO 2011
Staré země EU

Komparace evropských zemí
v základních ukazatelích:
ostatní komponenty
• vzdělávání
o nedostatky v celé Evropě, u nás zvláště v sociální oblasti
• výzkum
o nedostatky hlavně v bývalém socialistickém bloku – 40ti letá absence
sociologie, sociální práce, sociální psychiatrie
• prevence
o v Česku značně zaostává za zeměmi západní Evropy
• legislativa
o pouze v Česku, Maďarsku a Bulharsku neexistuje specifická legislativa
(WHO 2011)
82

Komparace evropských zemí
v základních ukazatelích:
sociomapování - metody
• sofistikovaná matematická metoda vyvinutá v
ČR – QED Group
• původně pro predikci vývoje vztahů mezi
posádkou kosmických letů – projekt Evropské
vesmírné agentury
• určeno ke zkoumání vztahů v komplexních
systémech
• unikátní zpracování a vizualizace dat, metafora
krajiny na pozadí vizuálně kódovaného
vztahového rámce – výsledek připomíná 3D
83

ukazatelích: sociomapování - metody
• vstupní data pro komparaci systémů
psychiatrické péče:
o většina dat z Mental Health Atlas (WHO 2005, 2011)
o MHEEN Group – pracovní skupina pro ekonomiku duševního zdraví
ustanovená Evropskou komisí (Knapp et al. 2008)
o Světová banka – HDP na 1 obyvatele

ukazatelích: sociomapování - výsledky
• Sociomapa 1: Kontextuální postavení
psychiatrické péče v ČR v parametru
dostupnosti extramurálních forem
psychiatrické péče
o 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb:
o rehabilitační služby
o krizové služby
o služby dostupné 24h/denně
o služby včasné intervence
o domácí péče
o outreach
o 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011

Sociomapa 1 – extramurální péče

ukazatelích: sociomapování - výsledky
• Sociomapa 2: Celková analýza
o 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb:
rehabilitační služby, krizové služby, služby dostupné 24h/denně, služby
včasné intervence, domácí péče, outreach + % výdajů na duševní
zdraví z výdajů na zdravotnictví, počet lůžek PL na 100.tis obyvatel,
poměr lůžek v PON a PL, počet přijetí do lůžkových zařízení na 100.tis
obyvatel
o 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011

Sociomapa 2 – celková analýza

ukazatelích: sociomapování - závěry
• 1) Vnitřní uspořádání psychiatrické péče v ČR je nejpodobnější
některým zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu. Od těchto
států se však lišíme značně vyšším HDP per capita.
• 2) V tomto klubu je jednotícím prvkem nízký podíl psychiatrie na
celkových zdravotních výdajích, koncentrace péče
v psychiatrických léčebnách a nedostatečně rozvinutá komunitní
péče.
• 3) Tato skupina států disponuje systémy psychiatrické péče, které
jsou z posuzovaných zemí ve vztahu ke klubu vyspělých států
Evropy nejvzdálenější.

Komparace evropských zemí v
základních ukazatelích: diskuse
• Směr vývoje systému péče o duševní zdraví je
zakotvený v mezinárodních dokumentech, ke
kterým se ČR hlásí.
• První otázkou je, jak předejít nežádoucím
vedlejším účinkům transformace systému péče
o duševní zdraví (transinstitucionalizace resp.
reinstitucionalizace).
• Druhou otázkou je, jak transformovat systém
péče o duševní zdraví co nejefektivněji.

ukazatelích: doporučení
• zpracovat analýzu zahraničních zkušeností s
problematikou týkající se reinstitucionalizace ve
spojení s reformami systémů péče o duševní zdraví
• zpracovat analýzu s cílem identifikovat opatření/
intervence/programy/služby, pro jejichž efektivitu a
cost-efektivitu existuje v mezinárodním výzkumu
průkazná evidence
• vytvořit matrix opatření/intervencí/programů/služeb
vycházející z výše zmíněných analýz a zkušeností v
ČR
• matrix implementovat, vyhodnocovat a modifikovat

Reference
• Bahbouh R. (2012). Sociomapování týmů. QED Group 2012, Praha.
• EC (2005). Green Paper : Improving the Mental Health of the Population: Towards a Strategy on Mental Health
for the European. Union. European Commission, Brussels.
• Gustavsson A., Svensson M., Jacobi F., et al.(2011). Cost of disorders of the brain in Europe 2010 . Eur.
Neuropsychopharmacol, 21(10):718-79.
• Höschl C., Winkler P., Pěč O. (2012). The state of psychiatry in the Czech Republic. International Review of
Psychiatry, 24(4): 278–285.
• Jané-Lopis E., Andersson P., eds. (2006). Mental health promotion and mental disorder prevention across
European member states: a collection of country stories. European Communities, Luxembourg.
• Knapp M, McDaid D., Medeiros H, eds (2008). Economics, Mental Health and Policy: An Overview. MHEEN
Group. London School of Economics & Political Science, London.
• Wittchen H. U., Jacobi F., Rehm J., et al. (2011). The size and burden of mental disorders and other disorders
of the brain in Europe 2010. Eur Neuropsychopharmacol., 21(9):655-79.
• World Bank (2013). GDP per capita (current US$). Retrieved from http://data.worldbank.org/indicator/
NY.GDP.PCAP.CD?order=wbapi_data_value_2011+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=asc
• World Health Organization (2001). The World Health Report 2001: Mental Health: New Understanding, New
Hope. WHO. Geneva.
• World Health Organization (2005). Mental Health Atlas 2005. WHO, Geneva.
• World Health Organization (2011). Mental Health Atlas 2011. WHO, Geneva.
• World Health Organization (2013). The European Mental Health Action Plan (Draft). WHO Regional Office for
Europe, Copenhagen.
PCP - Psychiatrické centrum Praha
NUDZ - Národní ústav duševního zdraví

Komunitní služby v ČR
MUDr. Ondřej Pěč
předseda sekce Sociální psychiatrie ČPS JEP

Síť podpory
The framework for support – Trainor and Church (1984)
svépomoc
rodina
přátelé
sousedé
všeobecné služby a
možnosQ v komunitě
formální systém
služeb
duševního
zdraví
osoba

Pyramida péče o duševní zdraví -‐ WHO
WHO Mental health pyramid of care

Vývoj komunitní psychiatrie
Faktory vzniku:
– Orientace na práva
pacientů a na jejich
potřeby
– Svépomocné organizace
uživatelů
– KriBka dlouhodobých
pobytů v psychiatrických
léčebnách
– Kvalitnější systém
sociálního zabezpečení
– Rozvoj nových
psychofarmak
Průběh:
– Od 60. let 20. stoleh v
západní zemích
– Plánovité snižování počtu
lůžek ve velkých
psychiatrických
nemocnicích
– Vznik a rozvoj komunitních
center duševního zdraví
– Dva modely
– Unitární: VB, IT, sever
– Paralelní: Nizozemí

Vývoj psychiatrických lůžek v Evropě
Eurostat
0
20,0000
40,0000
60,0000
80,0000
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Psychiatrická lůžka v nemocnicích (EU 27)
lůžka/100tis.obyv
roky

Rozložení
komunitní a
institucionální
péče v EU
MHE 2012
Převaha komunitní péče
Převaha ústavní péče
Údaje neznámy

Principy a články služeb
• Principy služeb:
– Přístupnost – mobilita –
vlastní prostředí
– Komplexnost -‐
mulBdisciplinarita
– Koordinace, propojenost,
konBnuita služeb
– Lidská práva a potřeby
– EfekBvita
• Články služeb vyvážené péče
(balanced care):
– PrakBčh lékaři
– Specializované ambulantní
psychiatrické služby
(ambulance, týmy)
– Psychiatrická oddělení
všeobecných nemocnic
– Krizová centra/týmy a
denní stacionáře
– Rezidenční komunitní
péče
– Psychiatrická rehabilitace /
case management

Vymezení komunitní psychiatrie
K cílové skupině
-‐ Závažně duševně
nemocní (SMI -‐ severe
mental illness) /NIMH 1987,
Ruggeri et al. 2000/:
-‐ zneschopnění (GAF< 50)
-‐ trvání kontaktu se
službami: > 2 roky
-‐ neorganická psychóza
nebo bez selekce dle
diagnózy
± 0,5% populace
Ke geograﬁcké oblas-
-‐ Komunitní centra /
týmy / sítě služeb
duševního zdraví

Komunitní systém -‐ UK
Komunitní
tým
duševního
zdraví
Krizový
mobilní
tým
PrakQcký
lékař
Jiný
specializ.
tým
Rehabilitač-‐ní
tým
AserQvní
vysunutý
tým
Lůžka 2,8/10 000 obyv.

Zdravotní služby
hrazené zdravotním
pojištěním
Amb.psychiatrie
psychoterapie
Sociální
služby
Městský systém
služeb o duševně
nemocné
Závažné případy
GAF <85
Ostatní
případy
Nákup
služeb
Praktičtí lékaři
Komunitní systém -‐ Finsko

peppe dell'acqua dsm trieste who collaborating center
dsm@ass1.sanita.fvg.it
Komunitní systém – Itálie /Terst/
Články systému
– 4 centra duševního zdraví +
malá lůžková odd. (6-‐8 lůžek)
– 6 lůžek akutní péče ve
všeobecné nemocnici
– Podpora bydlení /12
skupinových bydlení -‐ 70 lůžek/
– Ergoterapie
– Sociální družstva /13/
– Uživatelské organizace,
org.příbuzných

ČR – prvky komunitních
služeb
• Ambulantní psychiatrie (677 úv.)
• Psychiatrická oddělení nemocnic (3150 lůž.)
• Denní stacionáře / krizová centra (21/3)
• Psychiatrické sestry (5 + ? úv.)
• Rezidenční komunitní služby (325 lůž.)
• Psychosociální rehabilitace / case management
(3810 kl.)
• Sociální firmy
• Uživatelské organizace / organizace příbuzných

ČR – prvky KS -‐ denní stacionáře
21 DS v resortu zdravotnictví, zhruba polovina součást lůžkových zařízení,
polovina samostatná zařízení

ČR – prvky KS - psychiatrická rehabilitace
2011: 30 organizací, 326 odborných pracovníků, 3810 klientů

Systém služeb komunitní péče v
ČRZdravotní kom.služby Sociální kom.služby
Psychiat.
ambulance
Dětské
Specializované
Klin.psychololog.
Akutní lůžk.
péče
Denní
stacionáře
Příp.vedení -‐
Psychiatrické
sestry
Krizová centra
a služby
Rezidenční
komunitní
služby
Příp.vedení –
Sociální
pracovníci
Pracovní
rehabilitace
Ak-vizační
služby

Co schází
• Kapacita služeb -‐nepokryté geograﬁcké oblasB /PO, KS, DS.
Služby bydlení/
• Psychiatrické krizové služby
• Deﬁnice regionální odpovědnosB a pravidel spolupráce pro
SMI
• Řešení rozštěpu mezi zdravotnickými a sociálními službami
• Odborný personál v některých oblastech či obeznámenost s
komunitní péči
• Vzdělávání (psychiatři – pregraduál / postgraduál,
psychiatrické sestry, postgraduální psychiatrická specializace
pro sociální pracovníky)
• Financování
• Státní poliBka

Psychiatrická péče z pohledu
Asociace krajů ČR
MUDr. Jan Tuček, Ph.D.
Asociace krajů ČR

Přednáška
• ShrnuC aktuálního stavu v jednotlivých krajích
–Lůžková péče
–Ambulantní péče
–Komunitní péče
• Očekávání

Současný stav -‐ lůžka
• Různé typy nemocnic a psychiatrické léčebny
• Léčebny – 86 % všech lůžek
• Jednotlivé regiony -‐ výrazné odlišnos-
• Lůžka jsou zastoupena nerovnoměrně
• Úhrada zdravotní péče
–Akutní
–Následná

Současný stav
Kraj Současný stav
akutní
Současný stav
následné
Potřeba
akutní
Potřeba
následné
Praha 220 1291 373 869
Středočeský 0 600 384 895
Jihočeský 65 127 191 445
Plzeňský 87+17 dětské 1225 172 400
Karlovarský 40 0 91 212
Ústecký 86 705 248 580
Liberecký 51+25 dětské 0 132 307
Královehradecký 111 0 166 388
Pardubický 55 0 155 361
Vysočina 0 1270 154 358
Jihomoravský 161 + 17 dětské 1823 350 816
Zlínský 0 1050 177 412
Olomoucký 104 670 192 447
Moravskoslezský 81 942 369 862
Mapování stavu psychiatrické péče, 2013

Akutní lůžka
• Celé dg. spektrum
• Možnost vyšetření
• Komplement
–Nepřetržitě laboratoř
–Denní dostupnost konziliárních služeb
–Odpovídající personální, věcné a technické vybavení

Následná a specializovaná lůžková péče
• Následná péče
–Po ukončení dg. proces a nastavena terapie
–Projevy psychopatologie neumožňují propuštění
• Specializovaná
–Zaměřena na určitou diagnózu, věk, či způsob léčby

Lůžková péče
• Rok 2011
–nemocniční odd. : léčebny 1328:8994
–Dětská psychiatrie 260 lůžek
–19 % gerontopsychiatrická, 15 % adiktologie
• Na 100 000 obyvatel 100 lůžek (30:70)
• 10 500 lůžek (3150:7350)
ÚZIS, 2013
1997 Počet léčeben Počet lůžek Počet nem. odd Počet lůžek
1997 16 9781 26 1367
2011 18 8994 31 1328

Lůžková péče
• Na 100 000 obyvatel 100 lůžek (30:70)
• 10 500 lůžek (3150:7350)

Očekávání
• Zachování kvality a dostupnosB péče
• Regionální charakter
–Dostupnost (60 min/90 min)
• Diferenciace lůžek
• Akutní
• Specializované
• Následné
• Sociální lůžka ???? (domovy důchodců, ÚSP)
• Adiktologická lůžka
• Lůžka dětské psychiatrie
• Gerontopsychiatrická lůžka

Ambulantní péče současný stav
Kraj Počet úvazků Počet úvazků/počet obyvatelPočet úvazků/počet obyvatel
Praha 206 16,19 10,18
Středočeský 53,3 4,184,18
Jihočeský 33,9 5,325,32
Plzeňský 39 6,796,79
Karlovarský 11,1 3,583,58
Ústecký 35,3 4,254,25
Liberecký 18 4,104,10
Královehradecký 24,2 4,364,36
Pardubický 20,2 3,903,90
Vysočina 25 4,884,88
Jihomoravský 81,7 6,986,98
Zlínský 24,9 4,224,22
Olomoucký 46,5 7,277,27
Moravskoslezský 57,7 4,674,67

Očekávání
• Až 95 % ambulantní péče – individuální péče
• Nárůst kvality péče
• Snížení kvan-ty péče
• Nerovnoměrné rozložení
–9-‐10 ambulantních úvazků/100 000 obyvatel

očekávání
• Individualizace péče
–Využih dalších pracovníků v rámci ambulantní
psychiatrie
• Psychiatrické a sociální sestry
• TerapeuB
• PsychoterapeuB
• Spolupráce s dalšími složkami psychiatrické péče
–Lůžková a komunitní zařízení

Komunitní péče
• Nerovnoměrnost poskytování péče
–Krizová centra
–Denní stacionáře
–Komunitní psychiatrické sestry
–Služby pro podporu bydlení, práce a zaměstnání,
–Centra denních akBvit
–Svépomocné organizace
–Služby případového vedení, poradenství

Očekávání
• Krizová centra -‐ krajská města
• Denní stacionáře -‐ 1/100 000 obyvatel
• Psychiatrické sestry
• Chráněné bydlení
• Psychiatrická rehabilitace

Závěry
• Reforma není jen
–úprava počtu lůžek
–vznik komunitních center
• Cíl
–vyvážená péče (balancovaná) péče
–individuální péče
• Provázanost jednotlivých složek péče
• Nejprve budovat, potom rušit

Závěry
• Vliv krajských samospráv na dostupnost péče
• Změny ve ﬁnancování péče
• VyužiC současných zařízeních jako přirozených
center péče
• Zodpovědnost za péči v dané oblas-

Pohled poskytovatele a uživatele
péče
Jan Jaroš, Pavel Novák
Kolumbus o.s., Fokus Praha

Transformace péče o lidi s
duševním onemocněním z
pohledu poskytovatele
Pavel Novák

Co potřebují poskytovatelé
v procesu transformace?
1. Vědět, kam transformace směřuje
2. Jaké budou komponenty systému
3. Jak bude systém legislativně zarámován
4. Jak bude systém financován
5. Jaký je časový rámec transformace
6. Jaká bude podpora poskytovatelů v průběhu
transformace

1. Vědět, kam transformace směřuje
Znát principy a vizi (Vstupní zpráva Strategie)
 Péče blíže pacientovi / klientovi
 Respekt k právům klienta a jeho individualitě
 Omezení stigmatizace
 Posílení primární péče
 Restrukturalizace lůžkové péče
 Regionální nastavení služeb
 Rozvoj komunitní péče
Potřeba schválené a zakotvené národní politiky

2. Vědět, jaké budou komponenty systému
 Jakou roli bude v systému hrát mé zařízení?
 Případně jak se mé zařízení musí změnit, aby mohlo
být součástí systému?
 Mohu v novém systému nabídnout ještě jinou roli?
 Jak se na změnu musím připravit? (teorie změny)
 Univerzalita x specifičnost zařízení z hlediska cílové
skupiny (adiktologie – gerontopsychiatrie - péče o
SMI – pedopsychiatrie -psychiatrická prevence, …)

3. Jak bude systém legislativně zarámován
 Rámec odpovědností poskytovatele a dalších aktérů
systému
 Z hlediska zajištění dostupnosti a kvality péče
 Z hlediska financování
 Z hlediska meziresortní spolupráce
 Nastavení hodnotících parametrů (léčebné standardy,
standardy kvality sociálních služeb, hodnocení
potřeb, kvality života)

4. Jak bude systém financován
 Předpokládané změny ve financování zdravotní péče,
změny sazebníku?
 Financování sociálních služeb
 Financování meziresortní spolupráce – šedé zóny
 Financování osvěty a primární prevence
 Paušální versus výkonové úhrady
 Celkový objem prostředků (resortně, regionálně,..)

5. Jaký je časový rámec transformace
 Jaký je čas na přípravu změny, čas na pilotní
ověřování (s nestandardními způsoby podpory)?
 Milníky změny (zejména legislativy a financování)

6. Jaká bude podpora poskytovatelům v
průběhu transformace
 Podpora ze strany regulátorů systému (stát,
samospráva, financovatelé) – umožnění změny
 Podpora finanční na (pře)budování nových segmentů
služeb
 Vzdělávání personálu
 Investice
 Provozní finance na pilotní služby
 Destigmatizační a osvětová kampaň veřejnosti

Závěrem
Zájmy poskytovatelů mohou být (a
často i jsou) odlišné od zájmů a
potřeb uživatelů či jejich blízkých.
Ptejme se neustále co chtějí a co
potřebují uživatelé.
Pavel Novák
fokus@fokus-praha.cz

Objevujeme „Nový svět“ pro
uživatele psychiatrické péče

Reforma psychiatrické péče pohledem uživatelů
(klientů – zákazníků)
O nás s námi
Jan Jaroš
Výkonný ředitel
Občanské sdružení KOLUMBUS

Zapojení uživatelů do strategie a realizace
reformy.
• Analýza – uživatelské dotazníkové šetření co má
reforma obsahovat
• Samotní uživatelé(příbuzní) se musí ve větší míře
zapojit do reformy – jedná se o kvalitu života uživatele
• Obáváme se, že reforma může být pouze o prosazování
zájmů odborných sekcí psychiatrů
(léčebny, ambulance, psych.odděleních nemocnic),
politických stran, farmateutických firem, poskytovatelů
služeb, stavebnictví atd.

Akční plány, prohlášení, straterie,
deklarace
• V úvodech jsou uváděny příklady zapojení uživatelů do
plánování a realizace péče, práva osob s duševním
onemocněním, jejich spokojenost, kvalita života
uživatelů, dostupnost péče, ale v realitě jejich názor
není slyšen a ve větší míře akceptován.
• Kdo jiný než člověk, který nemoc prožil a prožívá může
k péči a podpoře něco říct (stabilizovaný pacient)

Praktický lékař
Je potřeba:
- přispět k lepší informovanosti lékařů (a tím i jejich
pacientů) prvního kontaktu (zejména praktických lékařů)
o nabídce poradenských služeb pro osoby s duševní
poruchou;
- rozšířit nabídku informačních materiálů pro lékaře
prvního kontaktu o tom, jaké poradenské a informační
služby jsou dostupné pro osoby s duševní poruchou;
- zmapovat potřeby lékařů v oblasti informování o
službách a o péči pro osoby s duševní poruchou;

Centra duševního zdraví
• Centrum podpory uživatelů – péče může být i
kontraproduktivní – přepečovávání(klient si na péči
zvykne a nebude chtít službu opustit(již nyní v PL)
• Služba – podpora jde za uživatelem
• Zapojení uživatelských organizací do podpory –
uživatele partnerem poskytovatelů zdravotních a
sociálních služeb( nikoliv jen zdrojem příjmu)
• Terénní služby – psychiatrická sestra, ale i případové
vedení uživatelů
• Potřeba sjednotit představy uživatelů(příbuzných) a
reálné možnosti ve spolupráci s odborníky

Ambulance
• Nejen předepisování léků a otázka „Co je nového ?“
• Kolik ambulantních psychiatrů při prvním kontaktu
řeší pacienta jinak než rovnou léky?
• Zvýšit pravomoci a zodpovědnost psychiatrických
sester i v ambulancích(nyní 90% kontaktu lékař)-poměr
psychiatrů a sester je v zahraničí jiný. Více sester.
• Uživatelé partnerem při službě (1000.pacientů na
ambulantního psychiatra)
• Zapojit ambulantní psychiatrii do komunikace s Centry
duševního zdraví, lůžkovou péči, ale i s praktickým
lékařem(nekomunikovat pouze lékařskými nálezy)

Lůžková akutní péče
• Ano, ale až jako poslední alternativa. Diagnózy, kde je
potřeba okamžitě řešit hospitalizací.
• Cca 20 lůžek na 100.000,- obyvatel v nemocnicích, co
nejblíže přirozenému prostředí uživatele
• Kontaktovat ambulantního psychiatra a Centrum
duševního zdraví – většinou se dozví, až po ukončení
hospitalizace(pokud se uživatel dostaví)
• Nedobrovolné hospitalizace řešit humálněji
edukovanami odborníky
• Více naslouchat pacientům
• Pacientští důvěrníci mostem mezi pacientem a
zdravotnickým personálem.

Dlouhodobá péče a
rehabilitace
• Gerontopsychiatritští pacienty
• Pacienti, kteří jsou dlouholetě hospitalizovaní se
obávají nových trendů péče
• Nestačí změna názvu z psychiatrických léčeben na
psychiatrické nemocnice – to nepřispěje k naší úzdravě
a nesníží stigma onemocnění.
• Terapeutické komunity

Domovy se zvláštním
režimem
•Režim? Negativně vnímáno veřejností,
medii a především uživately
•Příklad Domova v Rokytnici v Orlických
horách

Psychiatrické léčebny
3. Varianta se zachováním jen některých psychiatrických léčeben.
• a/vzdělaný personál, školený na jiné podmínky léčby
• b/oddělit na uzavřených odděleních ústavní léčby od vážně DN,
které vězni šikanují a zneužívají
• c/Znovu zavedení denních stacionářů, popřípadě svépomocných
klubů při PL - smyslu plné využívání volného času
• d/pracovní terapie - pro dobrovolně pracující přídavky ke stravě.
• e/dodržování práv a dohod v PL
• f/propojení zdravotního resortu se sociálním, které spolu úzce
souvisí. Taktéž propojení s dalšími resorty.
• g/umožnění rozmluvy s kaplanem, nebo knězem
• h/Léčba blíž k domovu-hustší sít menších zařízení.

Co je reforma péče o duševní zdraví
• Latinsky reforma znamená touha po změně
• Reforma není o rušení psychiatrických léčeben,
akutních a následných lůžek.
• Snaha vyvolat paniku mezi odbornou a laickou
veřejností, ale i mezi pacienty
• Jde nám o důstojné zlepšení kvality našich životů a o
sociální začlenění do společnosti
• Kdo chce změnu a proč. Kdo jí nechce a proč?

• Zákon o zdravotních službách
• ČÁST ČTVRTÁ
POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI S
POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB
Hlava I
Práva a povinnosti pacienta a jiných osob
Práva pacienta
§ 28
• (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále
právo
• k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně
omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí
poskytovaných zdravotních služeb.

Chceme
•Zvýšit kvalitu života
•Být partnerem při tvorbě strategie a
realizaci uživatelsky zaměřené reformy
•Změnit pohled na uživatele psychiatrické
péče
•Být co nejpřirozeněji začleněni v občanské
společnosti

Nechceme
• Vytvářet gheta uživatelů na okraji aglomercí
• Být pouze konzumenty léků
• Být diskriminování, ale ani pozitivní diskriminace není
dlouhodobé řešení
• Ztrácet část života v atace a následně pouze přežívat
(osobně jsem ztratil min. 5 let)
Nechceme ztratit možnost realizací reformy
s podporou uživatelů posunout péči o
z 19. na začátek 21. století

Stigma onemocnění
• Media
– Dobrá praxe - příklad vídeňské metro,
- Negativní praxe bulvární články, bez vyjádření
odborníků a především zástupců uživatelů.
- Osvěta
na školách, policie, soudců, úředníků atd.
(Jak komunikovat s psychiatrickým pacientem)
Píše se jen o násilí uživatelů, ale nikoho nezajímá
kolik násilí je pácháno na uživatelích
- Terminologie
Schizofrenie, duševní nemoc(zdraví), jevící známky,
pravděpodobně

Bolí to!!!!!!
•Duševní onemocnění není vidět, cítit, nelze
uchopit.
•Kdo ho neprožil nemůže mu na 100%
porozumět
•„Duševnímu onemocnění nerozumím a
nechápu ho“

Centrum péče o /podpory
Zárodek nové kvality života občanů
- uživatelů psychiatrické péče

Děkuji za pozornost
• Kontakty:
Jan Jaroš
774 279 350
222 932 718
jan.f.jaros@seznam.cz
www.os-kolumbus.org

Workshopy - program, logika
Ondřej Rudolf
Strategická projektová kancelář MZ

Proč workshopy - fokusky?
Potřebujeme zjistit, jaká jsou očekávání, potřeby,
rizika a obavy
Chceme společně nadesignovat základ
vylepšeného systému
Chceme vytipovat kolizní místa
Chceme dialogem dosáhnout shody
• dva bloky
• diskuze o deﬁnici Centra duševního zdraví
• vliv nového prvku na existující status quo
158

Ilustrace informační struktury workshopů
159
PSYCH. ODDĚLENÍ
NEMOCNIC
CENTRA
DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
AMBULANCE
PSYCHIATRICKÉ
LÉČEBNY
ORG
ORG
ORG
ORG
FIN
FIN
FIN
FIN
LEG
LEG
LEG
LEG
EDU
EDU
EDU
EDU

160
CENTRA
DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
ORG FIN
LEG EDU
jaká organizace?
jaké služby?
jaká infrastruktura? z čeho se zaplatí?
kombinace zdrojů?
co se musí změnit?
jaké vzdělání?
jaké zkoušky?
kdo tam bude pracovat?kdo je zřizovatel?
nový zákon?
certiﬁkace?
diskuze o deﬁnici Centra duševního zdraví

vliv nového prvku na existující status quo
161
PSYCH. ODDĚLENÍ
NEMOCNIC
CENTRA
DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
AMBULANCE
PSYCHIATRICKÉ
LÉČEBNY
ORG
ORG
ORG
ORG
FIN
FIN
FIN
FIN
LEG
LEG
LEG
LEG
EDU
EDU
EDU
EDU
CENTRA
DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
ORG FIN
LEG EDU

Co bude s výzkumem dál?
• Analýza se stane součástí strategie - návrh scénáře
• na konci dubna výsledky, publikace na webu
• zpracovává Hrivnák (design), MEDIAN (workshopy) a CESES (analýza)
• technicky podporuje NEWTON Technologies - audio záznam + speech2text
162

Logistika, rozhovory
• 14:00 týmové pracovny v 5. a 6. patře (směrovky, výtah)
• zkušení moderátoři, whiteboard, ﬂipchart, voda
• audio záznam - představení každého účastník
• Volný konec - diskuze ve foyer
163

Děkujeme za spolupráci.
164

Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference

Recommandé

Recommandé

Contenu connexe

En vedette

En vedette (19)

Similaire à Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference

Similaire à Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference (9)

Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference