1. Téma Možnosti současné psychologické diagnostiky jsem si vybrala na základě seminářů Psychologie
a Pedagogiky ze střední školy, kde jsem se s metodami poprvé setkala. Jelikož tomu tématu bylo
věnováno minimum času, až díky této a jiným pracím na VŠ jsem si mohla poznatky o této velmi
zajímavé oblasti rozšířit.
Možnosti současné psychologické diagnostiky
1. Psychologická diagnostika
V dnešní době je u nás psychologická diagnostika značně rozšířena. Rok od roku počet vyšetřených
roste. Má svůj význam jak ve výzkumné činnosti, tak i při uplatňování psychologie v praxi. Setkat se
s ní můžeme např. v oblasti školství, klinické psychologii, během vojenské služby, v před/manželské
poradně.
Psychologickou diagnostiku pak můžeme dělit na klinické metody, jež se zaměřují na celek a hloubku
zkoumaného jedince – psycholog si utváří celkový obraz. Do této kategorie patří pozorování,
rozhovor, anamnéz a analýza výtvorů. Druhým typem jsou testové mody. V následující části se budu
věnovat několika nejznámějším testovým metodám podrobně. Popíšu jejich formu, průběh a
efektivitu.
2. Výkonové testy
Jde o jedny z nejstarších diagnostických metod. Mezi výkonové testy řadíme testy inteligence,
vědomostí a testy speciálních schopností a jednotlivých funkcí.
2.1 Kohsovy kostky
Individuální test, který je především určený k zjištění úrovně všeobecných rozumových schopností,
její názorové i prakticko – výkonové složky u dětí od 6. roku a dospělých. U dospělých se používá
hlavně tam, kde nelze vykonat verbální zkoušku nebo u mentálně podprůměrných lidí.
Hlavním úkolem Koshova testu je z 16 čtyřbarevných kostek sestrojit v 18 testových úkolech různě
tvarované obrazce. Postupuje se podle obrazové pomůcky, složitost obrazců se postupně zvyšuje.
Testovaný získává za jednotlivé úkony body, jež se v závěru přepočítají u dětí na mentální věk a
dospělých na IQ.
2.2 Analytický test inteligence
Komplexní test vhodný nejen pro měření inteligence, ale i pro zjištění její formy. Autor testu popisuje
strukturu inteligence pomocí čtyř faktorů: komplexnost, plastičnost, globalita, plynulost.
Test má dvě podoby, pro děti od 10 do 15 let a pro osoby starší 15 let a je doporučeno spolupracovat
v menších skupinách. Test má velké využití především v pedagogicko – psychologických poradnách.

2. 2.3 Test čtverců
Test čtverců je zkouškou prostorové představivosti. Používá se u osob od 15 let, a to skupinově i
individuálně.
Tento test je složen ze sešitu 45 testových úkolů, kde každá úloha obsahuje jeden obrazec, který má
po svém obvodu body s číslicemi. Úkolem testovaného jedince je čárou naznačit rozdělení tohoto
útvaru tak, aby rozdělené části vytvářely čtverec. Číslice po obvodu slouží k přesnému označení
rozdělení, které vyšetřovaný napíše pod úlohu.
Délka trvání je okolo 20 minut a test je využíván při posuzování psychické pracovní způsobilosti, nebo
v poradně při volbě povolání.
3. Testy osobnosti
Jde o testy postihující osobnostní vlastnosti, často obsahují tzv. lži škálu (je možno kontrolovat
pravdivost odpovědí).
3.1 Rorschachův test
Rorschachův projektivní test inkoustových skvrn je jedna z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších
psychodiagnostických metod rozebírající lidskou osobnost. Metoda je vhodná pro všechny osoby
starší 3 let a je využívána především v klinické psychologii, a to pouze individuálně.
Testový materiál tvoří deset standardizovaných karet (zčásti barevných) se skvrnami, které jsou
testovanému jedinci předkládány v daném pořadí.
Před začátkem testování je potřeba zajistit nerušené prostředí a přesvědčit se zda klient není
barvoslepý a na karty dobře vidí. Základní otázka testujícího, po předložení karty by měla znít: „Co by
to mohlo být?“ Vyšetřovanému jedinci by mělo být poskytnuto pouze minimum informací, jen ty
nejdůležitější. Psycholog si detailně zapisuje odpovědi, neverbální reakce, čas, který byl potřeba do
první odpovědi, sleduje také originalitu odpovědí.
Skvrny ve vyšetřovaném jedinci vyvolají emoce a podněcují fantazii, díky odpovědím lze zjistit
probandovi pocity, trápení, na co myslí a také něco o inteligenci a tvořivosti.
Psycholog vyhodnocuje test pomocí tabulky, náležící ke každé kartě. Administrace je poměrně složitá.
Tento test nachází uplatnění ve všech oblastech aplikované psychologie, ovšem od vyšetřujícího je
vyžadována perfektní znalost testu a dlouhodobá praxe.
3.2 Test kresby stromu
Baum test je testem projekce, většinou se objevuje jako doplňková technika grafologického rozboru.
Kresba stromu je začleněna v sérii psychodiagnostických metod při diagnostice psychóz a organických
psychosyndromů. Setkat se s ním můžeme také u pracovního pohovoru. Používá se u osob od 6 let a
to individuálně i skupinově.
Vyšetřovaná osoba má za úkol nakreslit na papír formátu A4 strom. Součástí kresby stromu je její
následný výklad, vyšetřovaný je dotazován na různé otázky týkající se jím nakresleného stromu. Délka
trvání testu je přibližně 5 – 10 min.

3. Jediný pokyn od psychologa zní: „Nakreslete libovolný nejehličnatý strom.“ Test struktury osobnosti
jako tento je zaměřen na odhalení názorů, skrytých postojů, zájmů, interpersonálních vztahů.
Problémů, způsob prožívání, ale i vizí do budoucna. Autor zobrazuje prostřednictvím stromu sám
sebe, takového jaký je.
Kresba se posuzuje až podle 59 znaků, např.:
a) jako celek
b) umístění kresby na papíře a její velikost
c) tah, tlak, způsob provedení čáry tužkou
d) kmen, přechod kmene a větví
e) koruna a větve
f) přítomnost infantilních znaků apod.
Klíčová slova: psychodiagnostika, metody, aktuálnost, poznávání osobnosti
Anotace: Odborný text se zabývá aktuálně nejpoužívanějšími psychologickými metodami. Hlavní
myšlenkou je popsat metody v psychodiagnostice a seznámit čtenáře s jejich formou, průběhem a
efektivitou. Jsou zde rozebrány pouze testové metody a je zde obsažen pouhý zlomek dostupných
informací pro veřejnost, jelikož je téma velmi obsáhlé.

4. Seznam použité literatury:
SVOBODA, Mojmír. Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál, 2010, 342s. ISBN 978-80-
7367-706-0.
- kvalifikace autora knihy v daném oboru
- dobrá reputace vydavatele
- aktuálnost informací obsažených v knize
- šíře a hloubka pokrytí dané problematiky
- kvalita informací
ŠIŠKA, Emil. Je třeba (a možno) chránit psychodiagnostické metody? A jak?. Československá
psychologie, 2001, roč. XLV, č. 6, ISSN 537-539.6.
- dobrá pověst periodika
- přesnost a spolehlivost v oblasti jazyka
- přínosné informace o dané problematice
- kvalita informací
- jedinečnost daného tématu
http://dum.rvp.cz/materialy/baum-test.html
- důvěryhodnost webového zdroje
- známý autor
- autor je erudovaný v daném oboru
- kvalita a široký rozsah daných informací

5. Počet respondetů, jež navštívili pedagogicko-
psychologickou poradnu a setkali se s alespoň
jednou psychodiagnostickou metodou.
Ano
Ne
Nevzpomínám si
Nechci uvést