1. Argumentace
Toto téma jsem si vybrala především z důvodu, že studuji Masarykovu univerzitu
Ekonomicko-správní fakultu. I když můj obor se specifikuje na podnikovou ekonomii a
management, i přesto je makroekonomie velmi zajímavý a také důležitý předmět v mém
studiu. Je jistě zajímavý i pro mnoho lidí, kteří jsou studiem ekonomie nedotčeni, jelikož
nezaměstnanost a inflace a jejich spojitost u Phillipsovi křivky souvisí s důležitými aspekty
reálného života.
Anotace
V této práci se zabývám důležitými makroekonomickými aspekty, jako jsou
nezaměstnanost a inflace. Vysvětluji jejich podstatu a také vzájemný vztah určený
Phillipsovou křivkou, který je podstatný pro ekonomiku států.
Klíčová slova
Nezaměstnanost, inflace, Phillipsova křivka

2. Vztah nezaměstnanosti a inflace
Nezaměstnanost
Nezaměstnaný člověk je ten, který je dočasně nebo občasně bez práce, ale tuto práci
aktivně hledá. V České republice se tito lidé hlásí a evidují na Úřadech práce a sociálních
věcí, které se snaží práci nezaměstnaným lidem najít. Od nezaměstnanosti se odvíjí míra
nezaměstnanosti, která se vypočítá podílem mezi počtem nezaměstnaných a ekonomicky
aktivním obyvatelstvem, což jsou zaměstnaní a nezaměstnaní lidé v produktivním věku, tento
podíl se vynásobí 100, abychom míru zjistili v procentech. Měření míry nezaměstnanosti je na
pohled jednoduché, ale není tomu tak. Někdy se zaměňují nezaměstnaní za ekonomicky
neaktivní obyvatelstvo. Jsou sice evidování na Úřadu práce a sociálních věcí, ovšem o práci
nestojí. Nezaměstnanost se stává značným problémem, když trvá dlouhodobě, krátkodobá
nezaměstnanost je především způsobena hledání lepšího zaměstnání a v míře nezaměstnanosti
není významným procentem. Opakem je dlouhodobá, která je problematičtější a také
nejčastější. Tato nezaměstnanost je způsobena převisem poptávky práce nad nabídkou.1
Míra nezaměstnanosti by se měla pohybovat kolem 5 %, ovšem v době krize jsou čísla
daleko vyšší. V České republice se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala v roce 2009
okolo 6,7%, v roce 2010 7,3%, v roce 2011 6,7% a v roce 2012 činila 8,7%. Tyto hodnoty
jsou zprůměrovány, liší se podle krajů. Největší nezaměstnanost pro rok 2012 s necelými 14%
byla v Ústeckém kraji, nejmenší pak s 4,4% v Praze.2
Inflace
U inflace se definice nevleze na jeden řádek. Dá se vyjádřit cenovou hladinou a
hodnotou peněz. Tedy když cenová hladina roste, hodnota peněz klesá, což znamená, že za
stejné množství peněz, si koupíme méně zboží a naopak. Když cenová hladina klesá, hodnota
peněz roste, z čehož vyplývá, že za stejné množství peněz si koupíme více zboží.
Hodnotu peněz určuje nabídka a poptávka. Inflaci, kterou měříme především nejvíce
používaným Indexem spotřebitelských cen, poté deflátorem HDP či dalšími indexy jako index
1
MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola 26,
Přirozená míra nezaměstnosti, s. 548-564.
2
Czso.cz[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Makroekonomické údaje. Dostupné z:
<http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje>

3. cen výrobců, index průmyslových cen atd., rozlišujeme na různé druhy inflace –
poptávkovou, nabídkovou, importní.
Poptávkovou inflací se rozumí situace, kdy potencionální produkt neroste stejným tempem
jako agregátní poptávka.
Nabídková inflace je situace, kdy aktuální produkt je nižší než potencionální při poklesu
agregátní nabídky.
U inflace zmíníme i její abnormální hodnoty jako je hyperinflace. Tím rozumíme obrovské
změny cenové hladiny a nabídky peněz. Hyperinflace se stává, když se inflace převýší 50%
měsíčně, tím pádem se cenová hladina zvýší více než stokrát za rok.
Tato hyperinflace již nastala v minulosti v mnoha státech a to Německu, Rakousku,
Maďarsku a Polsku. Dalším příkladem je Srbsko, kde se vláda snažila uhradit poměrnou část
svých výdajů tiskem a dodání do oběhu větší množství peněz. Tím pádem ceny zboží rostly
neskutečnou rychlostí.3
Inflace v České republice v roce 2009 činila 1%, v roce 2010 činila 1,5%, v roce 2011 pak
1,9% a v roce 2012 se zvýšila až k 3%. 4
2007 2008 2009 2010 2011
míra nezaměstnanosti 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7
míra inflace 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9
Zdroj: Vlastní Data: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje
3
MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola
28, Inflace: její příčiny a náklady, s. 590-607.
4
Czso.cz[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Makroekonomické údaje. Dostupné z:
<http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje>

4. Porovnání nezaměstnanosti a inflace
8
7
6
5
% 4 míra nezaměstnanosti
3
míra inflace
2
1
0
2007 2008 2009 2010 2011
datum
Zdroj: vlastní
Phillipsova křivka
Phillipsovu křivku proslavil roku 1958 ekonom A. W. Phillips článkem vydaným
v britském časopise Economica. V tomto článku byla vysvětlena nepřímá úměrnost inflace a
nezaměstnanosti. Tedy když byla inflace vysoká, nezaměstnanost byla nízká a naopak. Tato
teorie se velmi rychle rozšířila z Velké Británie i do jiných zemí. Například v USA se touto
teorií zabývali další významní ekonomové jako Paul Samuelson a Robert Solow, kteří
potvrdili tuto teorii na zjištěných ukazatelích v USA.
Phillipsovou křivkou se rozumí názorné zobrazení pomocí grafu, kde na ose x je zavedena
míra nezaměstnanosti v % a na ose y míra inflace v % ročně. Dané body na křivce zobrazují
momentální stav ekonomiky dané země a pomocí monetární a fiskální politiky, kterými
ovlivňujeme agregátní poptávku, která má vliv na inflaci, se může stav ekonomiky měnit.
V ekonomice musíme rozlišovat krátké a dlouhé období. V dlouhodobém měřítku se
několik renomovaných ekonomů jako Milton Friedman či Edmund Phelps shodli na tom, že
míra inflace nemůže souviset s mírou nezaměstnanosti, což přineslo své následky. Což
znamená, že Phillipsova křivka je v dlouhém období vertikální. Z toho vyplývá, že míra
nezaměstnanosti opravdu nezávisí na inflaci, tedy i na růstu množství peněz.
Toto tvrzení ovšem neplatí v krátkém období. V krátkém období není křivka vertikální,
ale s určitým sklonem. V krátkém období mají totiž změny nabídky peněž vliv na
nezaměstnanost, inflace a jiné makroekonomické aspekty. Friedman a Phelps také tvrdili, že
snížení zaměstnanosti pomocí zvýšení inflace, vydrží pouze dočasně, protože se
nezaměstnanost vrátí na svou přirozenou úroveň. Změnou stavu ekonomiky na Phillipsově
křivce mají také nabídkové šoky. Mezi tyto šoky patřilo i omezení dodávky ropy v roce 1974,

5. která následně způsobila skoro zdvojnásobení ceny. Tyto šoky mají za následek stagflaci,
v krátkodobém hledisku to způsobilo zvýšení nezaměstnanosti.5
5
MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola
33, Vztah inflace a nezaměstnanosti v krátkém období, s. 705-723.

6. Zdroje:
Monografie
MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-
7169-891-1. Kapitola 26, Přirozená míra nezaměstnosti, s. 548-564.
MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-
7169-891-1. Kapitola 28, Inflace: její příčiny a náklady, s. 590-607.
MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-
7169-891-1. Kapitola 33, Vztah inflace a nezaměstnanosti v krátkém období, s. 705-723.
- tento zdroj jsem si vybrala, protože je – od známého ekonoma, je snadno
pochopitelný, je odborný, také aktuální s různými případy z praxe
Elektronické zdroje
Economist.com[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Live on the Phillips curve. Dostupné z:
<http://www.economist.com/blogs/freeexchange/2012/02/inflation>
- tento zdroj jsem si vybrala, protože tento časopis je renomovaný a s kvalitními
ekonomickými informace, článek je aktuální, zajímavý a k mému tématu prospěšný
Mfcr.cz[online].c2008, [cit. 2013-01-01]. Výzkumná studie. Dostupné z:
<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/NAIRU_a_prirozena_mira_nezamestnanosti_CZ_pdf.
pdf>
- tento zdroj jsem si vybral, protože stránky Ministerstva financí mají spolehlivé
informace, jsou aktuální, věrohodné a psané odborníky
Is.muni.cz[online].c2005/2006, [cit. 2013-01-01]. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsova
křivka v ČR Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/53623/pravf_m/kotlan_DP.pdf>
- tento zdroj jsem si vybrala, protože diplomová práce byla kladně hodnocená, byla
přímo na téma mé práce a po jejím přečtení jsem si ucelila informace potřebné
k dopsání práce
Czso.cz[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Makroekonomické údaje. Dostupné z:
<http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje>
- tento zdroj jsem si vybrala, protože Český statistický úřad má ověřené údaje, je
spolehlivý, aktuální a potřebné informace se snadno nacházejí