1. Kybergrooming a jeho právní úprava
Toto téma jsem si vybrala pro svou aktuálnost a vztah k oblasti trestního práva, kterým se chci zabýt,
tedy okruh kriminality páchané na dětech. Problematika kybergroomingu u nás není z pohledu práva
rozpracovaná a samotné chování není trestné i když jeho aspekty mohou naplňovat jiné skutkové
podstaty trestných činů. Téma je aktuální ze dvou důvodů; za prvé čím dál tím širší využití internetu a
za druhé nutnost transponování směrnice EU týkající se kybergroomingu do právní úpravy ČR.
Text:
Pojem grooming by se z pohledu práva dal definovat jako navazování vztahu s obětí s cílem
spáchat na oné oběti trestný čin. Z pohledu psychologie je tento pojem širší, protože do něj spadají i
všechny techniky, které pachatel používá při navazování takového vztahu s obětí. Kybergrooming je
pak takové chování, které používá k navazování takového vztahu komunikační technologie.
Ve vyspělých zemích jsou komunikační technologie součástí každodenního života. Tyto
technologie nám na jednu stranu život ulehčují a dovolují nám být efektivnějšími, na druhou stranu
mohou být použity, stejně jako každý jiný výdobytek moderního života, k trestné činnosti.
Kdybychom měli popsat typický vývoj vztahu oběti a pachatele, tak by vypadal asi takto:
pachatel se připojí do chatové místnosti, kde si podle informací, které děti o sobě uveřejnily, vybere
ty, které odpovídají jeho preferencím. Osloví je s tím, že mají společné zájmy. Pachatel se bude
vydávat za osobu věkově ne moc rozdílnou od dítěte, s kterým se snaží navázat kontakt. V následující
komunikaci společně probírají problémy a zájmy, které jsou pro dítě důležité nebo problematické.
Postupně se rozhovor stáčí k intimním tématům a sexu. V průběhu vztahu může pachatel podporovat
závislost dítěte na jeho osobě například penězi nebo dárky. Snaží se také vyloučit rodiče nebo jiné
osoby z jejich vztahu, protože mu jde zejména o utajení. Na závěr navrhne osobní setkání, při kterém
dojde k zneužití dítěte.
Jako první se novými druhy trestných činů, které mohou být páchány jedním
jednáním zároveň v několika státech, zabývají mezinárodní organizace, které jsou schopny takové
trendy vypozorovat, zaujmout k nim stanovisko a upozornit zákonodárce na jejich výskyt. Problém
úpravy národních legislativ je určité zpoždění a tedy neschopnost okamžité reakce na nové způsoby
páchání trestných činů. Takové jednání jsou trestná podle jiných skutkových podstat, ale zde se
nezohledňuje nový způsob jejich provedení. Legislativní proces trvá určitou dobu, kvůli zachování
demokratických principů a z důvodu nutných k seznámení se s legislativou, které je v trestním právu
zásadní.
V České republice zákonodárce nedošel k závěru, že je nutné upravit kybergooming jako
skutkovou podstatu trestného činu. Je to zejména z důvodu malého rozšíření tohoto trestného činu,
jeho složitého dokazování a problematiky zařazení tohoto trestného činu do systému trestných
skutkových podstat. V trestním zákoníku také existují jiné skutkové podstaty, které chrání stejné
zájmy a kam mohou být podřazeny jednotlivá jednání pachatele kybergroomingu. Jsou jimi například
pohlavní zneužití a šíření pornografie. To tedy znamená, že takové chování můžeme postihovat, ale
jako jiné trestné činy.
Evropská Unie, v rámci sbližování legislativ v oblasti trestního práva, vydala směrnici o boji
proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, která se

2. zabývá trestnými činy proti dětem v sexuální oblasti. Tato směrnice sice slouží jako návod pro členské
státy, jak nejlépe upravit hmotné právo, pokud skutkové podstaty ze směrnice ještě v daném státě
neexistují, ale mezinárodně je tato spolupráce a celá myšlenka založena na kooperaci mnoha
vyspělých států, které nejsou součástí Evropské Unie, jsou to třeba Spojené státy nebo Japonsko.
Tato směrnice definuje pro své účely pojem dítěte, vyspělosti dítěte v sexuální oblasti,
groomingem, pornografií a ostatních pojmů, které se vážou k jiným skutkovým podstatám. V šestém
článku je ve dvou odstavcích vymezena skutková podstata kybergroomingu. První část kriminalizuje
navazování kontaktu s dítětem přes komunikační technologie za účelem spáchání trestného činu. I
přes to, že směrnice vymezuje oblast trestných činů, za jejichž účelem je taková komunikace trestná,
v procesu úpravy jednotlivých legislativ je možné, aby tento výčet státy upravily, tedy rozšířily.
V druhé části je popsaná skutková podstata odvislá od kybergroomigu, kdy pachatel využije
založeného vztahu k vylákání fotografií nebo videa s pornografickým podtextem.
Kybergrooming byl kriminalizován z několika důvodů. Prvním byla prevence, druhým postih
takového chování. Nutnost prevence je očividná, nejen proto, že všem trestným činům by mělo být
předcházeno, ale také proto, že očekáváme příliv nových možností jak dítě zneužívat pomocí
internetu. Problematické je v tomto ohledu fakt, že pachatelé požívají na internetu anonymitu, která
nejen ztěžuje jejich odhalení, ale také jim dává možnost vydávat se za kohokoliv, koho si vyberou.
Dalším problémem je fakt, že internet už není přístupný pouze na stolních počítačích, ale také na
tabletech, telefonech a tak dále a tedy rodičovská kontrola je podstatně ztížena.
Evropskou směrnici musí Česká republika transponovat do svého právního řádu do konce
roku 2013. Bude tedy vytvořena nová skutková podstata, která propojí několik již trestných jednání
v jeden celek na základě jejich páchání pomocí komunikačních technologií. Podle mého názoru je
nutné tuto směrnici transponovat co nejdříve, abychom preventivně působili proti tomuto způsobu
zneužívání dětí jak individuálními pachateli, tak organizovanými skupinami a měli k dispozici účinný
nástroj pro jejich potrestání.
Klíčová slova: Kybergrooming, dítě, směrnice, trestní zákoník, internet
Anotace:
Text se zabývá popisem pojmu kybergrooming, jeho vývojem, podmínkami jeho vzniku a
momentálním stavem jeho úpravy v České republice. Jako další se vyjadřuje k relevantnosti
transpozice nové směrnice Evropské Unie o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu
vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, která bude mít dopad na tuto oblast do českého
právního řádu.

3. Zdroje:
HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech. 1. vyd. Praha: Triton, 2012. 217 s.
ISBN 9788073875459.
Text se zabývá internetovou kriminalitou a specificky groomingem; je aktuální; je napsán odbornicí
v oblasti dětské psychologie; obsahuje nejnovější výzkum, který se týká obětí a pachatelů groomingu;
zabývá se historií využívání internetu v ČR.
Ebezpečí [online]. Poslední aktualizace 21. 12. 2012. [vid. 22. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.e-
bezpeci.cz/index.php/
Tato internetová stránka byla vytvořena Centrem prevence rizikové virtuální komunikace
Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, které je zárukou kvalitních informací a jejich
aktuálnosti; zabývá se poskytováním informací o nebezpečí na internetu pro rodiče a děti;
kybergrooming je jednou z hlavních oblastí, kterou se web zabývá; je zde k nalezení kazuistika z ČR i
světa.
KOPECKÝ, Kamil. Kybergroomingg aneb Kdo loví na chatu [online]. Česká škola, Praha: Albatros Media
a.s., 2008. [vid. 21. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.ceskaskola.cz/2009/05/kamil-kopecky-
kybergrooming-aneb-kdo.html
Článek se zabývá přímo kybergroomingem a jeho průběhem, který dělí na jednotlivé fáze, tento
přístup je důležitý pro vyčlenění jednotlivých aspektů, které budou tvořit skutkovou podstatu, až
bude směrnice EU začleňována do trestního zákoníku; text je napsán odborníkem na elektronickou
komunikaci; relevantní zahraniční zdroje, z kterých se dá dále čerpat; navržené řešení ochrany, na
které by mohlo být bráno zřetel při transpozici kazuistika z ČR.