2. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
Obsah
1 Porota Soutěže WebTop100 2012 .............................................................................................. 3
1.1 Předseda poroty................................................................................................................................................. 3
1.2 Garant WebTop100 ........................................................................................................................................... 3
1.3 Odborní garanti .................................................................................................................................................. 3
1.4 Oboroví specialisté ............................................................................................................................................ 6
2 Zhodnocení kvality webů.......................................................................................................... 10
2.1 UX a použitelnost ............................................................................................................................................. 10
2.2 Grafický design ................................................................................................................................................ 13
2.3 Technické řešení.............................................................................................................................................. 17
2.4 Marketing ......................................................................................................................................................... 22
2.5 Žebříček Auto-moto ......................................................................................................................................... 24
2.6 Žebříček E-shopy ............................................................................................................................................. 25
2.7 Žebříček Finance ............................................................................................................................................. 26
2.8 Žebříček Gastronomie ..................................................................................................................................... 27
2.9 Žebříček IT ....................................................................................................................................................... 27
2.10 Žebříček Obchod a služby ............................................................................................................................. 28
2.11 Žebříček Průmysl a energie ........................................................................................................................... 29
2.12 Žebříček Telekomunikace .............................................................................................................................. 30
2.13 Žebříček Transport ......................................................................................................................................... 31
2.14 Speciální žebříček Firemní Facebook page ................................................................................................... 32
2.15 Speciální žebříček Microsite .......................................................................................................................... 33
2.16 Speciální žebříček Mobilní aplikace ............................................................................................................... 33
2.17 Speciální žebříček Mobilní weby .................................................................................................................... 34
Kontakty ........................................................................................................................................ 35
Základní kontakty ................................................................................................................................................... 35
Kontaktní osoby ..................................................................................................................................................... 35
Autorská práva ....................................................................................................................................................... 35
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 2 z 35
3. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
1 Porota Soutěže WebTop100 2012
1.1 Předseda poroty
Ivan Pilný
Ivan Pilný působil ve výkonných pozicích významných ICT společností. V letech 1992–1998 byl
generálním ředitelem Microsoftu ČR, poté působil jako prezident Sdružení pro informační
společnost. Od roku 2001 zastával pozici předsedy představenstva Českého Telecomu a v roce
2002 se stal generálním ředitelem alternativního operátora – společnosti eTel. Nyní působí jako
konzultant. Současně je prezidentem TUESDAY Business Network. Linkedin profil.
1.2 Garant WebTop100
Luboš Plotěný
Luboš Plotěný je ředitelem konzultační a poradenské agentury Dobrý web. Je autorem knihy
Budování úspěšného firemního webu. Vytvořil několik úspěšných internetových obchodů a
u některých z nich se zároveň stará o jejich internetovou propagaci a další rozvoj. Je držitelem
titulu Google Analytics Individual Qualification, členem předsednictva Prague ACM SIGCHI,
občasného sdružení zaměřeného na user experience. Luboš Plotěný je také členem komise
výkonnostního marketingu v rámci SPIRu. Linkedin profil.
1.3 Odborní garanti
Jakub Goldmann (UX a použitelnost)
Jakub Goldmann je GUI designerem ve společnosti Seznam.cz, kde pracuje už čtyři roky. Má
za sebou 8 let práce v grafice a navrhování použitelného GUI a s oblibou také říká: „Lidé na
internetu nehledají webové stránky, hledají odpovědi na své otázky. Vytvořte takové weby, které
jim tyto odpovědi budou neustále přinášet. Tvořte jednoduché weby.“ Linkedin profil.
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 3 z 35
4. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
2 Zhodnocení kvality webů
2.1 UX a použitelnost
Petr Kosnar
Petr Kosnar působí v oblasti vývoje webů s důrazem na použitelnost a uživatelský prožitek. Má
zkušenosti jako návrhář, konzultant, lektor, kodér i jako programátor, a s radostí je kombinuje.
Zabývá se výzkumem v oboru Human-Computer Interaction se zaměřením na chování a
myšlení uživatelů. Je přesvědčený, že porozumění lidskému myšlení je alfou a omegou dobrého
návrhu jakéhokoliv nástroje, produktu, či služby. Vystudoval obor Human-Technology
Interaction na Eindhoven University of Technology, kde nyní zastává pozici Design Engineer na
fakultě průmyslového designu. Momentálně zakládá v Praze Institut Aplikované Psychologie –
INAPS. Linkedin profil.
Po zhodnocení webů, které se účastnily letošního ročníku WebTop100, mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu
se objevuje čím dál tím víc webů, na kterých je vidět usilovný vývoj a snaha o uspokojení návštěvníků, nebo
nalákání nových zákazníků. Na druhou stranu jen málo z nich to dělá způsobem, který by efektivně využíval
dnešních možností technologií pro publikování na webu.
Nemám na mysli volbu toho či onoho redakčního systému, ani volbu toho či onoho rozvržení stránky. Mám na
mysli základní princip interakce mezi uživatelem (v případě webu tedy návštěvníkem) a webem. Dnešní
technologie nás již nelimitují jen k pouhému publikování textů a faktů na webu způsobem, který očekává, že si
tyto informace návštěvník aktivně vyhledá. Takový přístup by se dal označit jako monolog webu k návštěvníkovi,
bez náznaku zájmu o to, kdo návštěvník skutečně je a proč na web přišel. Takový web se dá připodobnit
k veřejné knihovně – je umístěna viditelně na dostupném místě, obsahuje spoustu informací, a je jen na
návštěvníkovi, zda bude mít zájem do ní vstoupit a vynaložit určité úsilí k tomu, aby si informace vyhledal (pokud
to zvládne).
Dnešní technologie ale umožňují web vytvořit jako aktivní nástroj obousměrné komunikace mezi webem a
návštěvníkem. Důležitým slovem v předchozí větě je „obousměrné“ – to zajistí, že mezi uživatelem a webem
vzniká dialog. Web (potažmo provozující firma prostřednictvím webu) se zajímá o to, kdo je návštěvník, proč
přišel a jaká je jeho situace v daném kontextu (tedy např. v kontextu prodejce automobilů – zda vlastní automobil,
případně jaké jsou jeho požadavky; v kontextu pojišťovny – jaká je jeho majetková situace, a zda již pojištění má,
případně jaké). Po tom, co návštěvník odpoví tyto otázky, web mu na základě těchto odpovědí může poskytnout
individuálně sestavenou nabídku informací, které takového návštěvníka zajímají. V tomto případě se jedná o
dialog webu a uživatele; technologie je tedy využita jako komunikační nástroj k oslovení zákazníka a pomocí
aktivního dialogu s ním mu pomáhá zodpovědět jeho otázky nebo ho přesvědčit o výhodnosti následné
spolupráce.
Během hodnocení jsem viděl naprostou většinu webů prvního typu – veřejná knihovna vystavující pasivně
informace širokému publiku a čekající, zda si je někdo bude mít chuť vyhledat. Některé z těchto webů byly
skutečně perfektně propracované a bylo vidět ohromné úsilí, které stálo za tím vytvořit tuto knihovnu skutečně
velmi dobře přístupnou, zorganizovat v ní informace intuitivně a usnadnit jejich nalezení… Bylo vidět, že tvůrci
skutečně naslouchali svým návštěvníkům, testovali své návrhy a usilují o to, aby byly stále lepší a lepší. Ale stále
je to „jen“ perfektně navržená knihovna. Velmi málo webů se pustilo do druhého přístupu využití webu – do toho
aktivního dialogu; a jen některým z těch, kdo se do tohoto pustili, se to povedlo skutečně realizovat a dotáhnout
do podoby, která skutečně návštěvníkovi poskytne pocit, že s webem vede dialog, a web adekvátně reflektuje
jeho potřeby a otázky. Mezi těmito weby bych rád jmenoval web České Pojišťovny, který byl dle mého názoru
nejblíž popsané představě interakce mezi návštěvníkem a webem.
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 10 z 35
5. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
Že to není pouhé přání, svědčí vliv mobilních zařízení na trendy v současném webdesignu. Nikdy předtím si
grafici nedovolili v takové míře oddělovat funkční bloky volným místem a používat velké prvky (ikony, tlačítka),
které lze snadno aktivovat klepnutím nebo dotykem prstu.
Pronikání dobrých praktik z designu pro mobilní zařízení do návrhů klasických webových stránek je patrné i na
odlišování odkazů. Ještě před pár lety byla nadmíru rozšířená neřest sjednocování vzhledu běžného textu i
odkazů, jejich podtržení bylo mnohdy považováno za praktiky z minulého století. S rozšířením dotykových
přenosných přístrojů se vrací požadavek na rychlé a snadné rozpoznání odkazů. Kromě lepší použitelnosti to
vede i k lepšímu vizuálnímu strukturování textu – oko, které skenuje obsah webové stránky, má k dispozici více
záchytných prvků.
Pár příkladů, které stojí za zmínku
Nový web automobilky Tatra se povedl, kombinace důstojného barevného schématu a působivých fotografií
funguje.
Telefónica O2 se poučila, odstranila ze stránek zbytečné animované intro a pohybující se prvky, což celkovému
dojmu z webu prospělo – působí velmi profesionálně, vkusně a nevtíravě.
T-Mobile potvrzuje, že méně bývá více – na jejich titulní stránku je radost pohledět. Stačilo se rozhodnout, co je v
zájmu firmy zákazníkovi prezentovat, a pak této prezentaci poskytnout dostatek místa a nerušit ji hromadou méně
podstatného vizuálního šumu.
Nejvíc mne potěšily stránky společnosti Eurowag – tak by měl vypadat moderní web. Vyvážené barevné schéma,
kvalitní fotografie, zřetelné nadpisy, snadno identifikovatelné odkazy, boxy s odlišnou barvou pozadí, dostatek
volného místa mezi bloky a prvky. Zní to jako samozřejmost, ale tady to prostě dohromady funguje dokonale.
Závěrečné doporučení
Podobně jako v roce 2010 si i letos dovolím apelovat na zadavatele a provozovatele webových stránek: když
věnujete tolik pozornosti výběru dodavatele, necháte si zpracovat všemožné analýzy a za odvedenou práci platíte
nemalé odměny, dejte pak na názor těchto specialistů.
Pokud totiž o výsledku jejich usilovné práce (často několikaměsíční) rozhoduje kolegium čtyř/pěti vašich
pověřených zaměstnanců na základě nepodložených pocitů atp., mrháte jejich časem a svými penězi. Najímáte si
odborníky, kteří své řemeslo ovládají – a z tohoto důvodu jim důvěřujte, dejte na jejich rady a doporučení. Můžete
tím jen získat.
Tomáš Ludvík
Tomáš Ludvík řadu let působí jako grafik/webdesigner na volné noze pod přezdívkou LU2. Za tu
dobu pracoval pro několik velkých agentur, malých ateliérů a přímých klientů. V roce 2010
spoluzaložil kreativní webové studio Intya specializující se na webové stránky, webové aplikace
a internetový marketing. Linkedin profil.
Převážná část mnou hodnocených webů byla z kategorie Microsite. Všechny weby jistě dobře splní sekundární
účel, tedy posilují brand korporace, která si web objednala, zdaleka ne vždy však plní i cíl primární, tím je nalákat
na nabízený produkt či službu. Chybí mi opravdové „call to action“, něco, co dokáže uživatele stránek zaujmout a
donutit je o nabídce přemýšlet. Vzhled webů neurazí, ale zároveň neoslní.
Kvalita webu se často odvíjí od kvality brandu, jeho corporate identity a také kvality zadavatele. Pokud od výrobců
webů budou chtít standardní práci za standardní odměnu, budou vždy výsledky spíše průměrné, žádná invence a
tedy ani žádný velký přínos pro uživatele. Snažme se naše klienty přesvědčit o tom, že novátorství není jen pro
„alternativní“ weby. Většině „korporátních“ webů chybí zábava, objevuje se snaha udělat web zábavný pomocí
kreseb nebo rádoby vtipných vizuálů, ale jsou zasazené do celkově konzervativního a studeného celku.
Opravdu kreativní a účelový design splnilo velmi málo webů. Kreativitou se nerozumí přeplácaný design, ale
chytré a čisté řešení. Musím zejména vyzdvihnout práci SHERWOOD Media; všechny jimi přihlášené weby ode
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 15 z 35
6. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
2.4 Marketing
Jakub Svoboda
Vydavatel serveru Tyinternety.cz, spolumajitel společnosti Falanxia, která se zaměřuje na vývoj
mobilních her. Spolumajitel social media agentury Brandz Friendz. Organizátor konferencí
Social Marketers Summit a Startup Summit. Linkedin profil.
Stejně jako v předchozích ročnících, i letos jsou nositeli trendů především menší společnosti. Nebojí se
experimentovat, netáhnou za sebou břemeno v podobě stotisícistránkových webů a ví, že dnešní weby musí být
sociální, co nejjednodušší, nejpřehlednější (čest oceněným výjimkám). Je překvapivé, jak málo webů se snaží
splnit jako svůj primární účel zvýšení poptávek, objednávek, konverzí nebo leadů. Objednávkové formuláře se
často skrývají na obskurních místech, nebo jsou tak nevýrazné, že si uživatel musí myslet, že se tvůrci webu
nových dotazů snad bojí. Možná, že je zažitá představa, že prodejní kanály fungují jinde a web je pouhou digitální
vizitkou s kontakty. A že není zapotřebí o zákazníka na webu už nijak bojovat - jednou k nám nějak přišel, tak co
už. I v roce 2012 pak tedy musíme na webech předních českých společností číst nesmyslné copywriterské
bláboly s nicneříkajícím obsahem a bez jasného sdělení. Není výjimkou, kdy bez znalosti značky nemáte podle
homepage webu šanci pochopit, co společnost vlastně dělá. Co si například odnést z formulace "Našim klientům
poskytujeme prvotřídní péči a služby.", když na stránce není napsáno nic jiného? Zřetelně se české společnosti (a
jejich webové agentury) stále nenaučily pracovat se sociálními prvky. Na B2B webech často nechybí, přitom by
tam nemusely v podstatě být, na B2C webech jsou pak často špatně implementované, nebo chybí úplně. Obecně
se weby spokojí s jedním jediným sociálním prvkem, a to tlačítkem pro sdílení. Fascinující je poměrně rychlá
adaptace na sdílení pro Google+, jakékoliv pokusy a náznaky o propojení s Linkedinem (pro mnoho společností
využitelnější – například v náborových sekcích) naopak chybí úplně. Obecně se společnostem takřka vůbec
nechce pouštět do jakékoliv komunikace se zákazníky. A není to jenom absencí příslušných sociálních pluginů.
Nejvyšší metou otevřenosti společnosti je ve většině případů bezejmenný kontaktní formulář. Proklikat se webem
na e-mail nějakého konkrétního člověka? I dnes v podstatě nesplnitelný úkol. K příjemným překvapením letošního
ročníku patří: Jestliže má web speciální sekci pro novinky a aktualizace, je rozhodně potěšující vidět, že poslední
novinka není rok a půl stará. Samozřejmě bychom se mohli na sklonku roku 2012 posunout k firemním blogům,
kde nebudou pouze tiskové zprávy, ale zlepšující se trend je potřeba každopádně ocenit. Stejně tak potěší i hned
několik případů moderního, elegantního, čistého a jednoduchého designu. Sečteno, podtrženo, vždy je co
zlepšovat. Přesto čest několika výjimkám, které naopak trendy samy nastavují. Více takových!
Bohuslav Bohuněk
Bohuslav Bohuněk, šéfredaktor měsíčníku Trend Marketing. V roce 2000 ve vydavatelství
Economia spoluzakládal týdeník Marketing & Media, kde vedl rubriky Marketing a byl
zástupcem šéfredaktora. V roce 2004 byl ve stejném vydavatelství pověřen přípravou a
vedením měsíčníku Trend Marketing, kde působí dosud. Kromě toho se podílí na pořádání
odborných konferencích, především konferencí Marketing Trend, a o marketingu a PR přednáší
na Vysoké škole ekonomické a na Vysoké škole ekonomie a managementu. Linkedin profil.
Pokud bych měl jedním slovem vyjádřit celkový dojem z hodnocených webů, tak bych řekl rozpaky. Na některých
hodnocených webech je cítit vnitřní rozpor jejich tvůrců, jak se vyrovnat s uživatelsky přívětivou a obecně zažitou
strukturou a jak vyhovět požadavkům na originalitu a moderní trendy. Řada webů je tak průměrných, ale
průměrných v dobrém slova smyslu, neboť mají vše, co od nich uživatel očekává, asi jako když si jde do pekárny
koupit čerstvý rohlík. Na druhou stranu ale nepřinášejí žádný bonus nebo překvapení navíc, použiji-li opět
paralelu, chybí mi na rohlíku vrstva máku nebo fakt, že čerstvý rohlík bude nejen křupavý, ale ještě teplý.
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 22 z 35
7. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
Všechny obchody umožňují jednoduchý proces nákupu a v rámci košíku nehází svým zákazníkům větší klacky
pod nohy. Na co by se naopak české eshopy měly zaměřit mnohem více, je systém výběru a prezentace zboží
vůči zákazníkům. Eshopy zvládají základní kategorizaci produktů a zatřídění zboží do "regálů", daleko méně však
pracují s personalizací nabídky pro konkrétní uživatele, nevyužívají pokročilejší systémy doporučování, které
pokud funguje, tak pouze v primitivní verzi. Nesnaží se odhadnout, jaká nabídka by pro daného uživatele byla
nejlepší, velice málo pracují se zákaznickou bází, kterou mají již k dispozici, přestože transakční náklady na
získání nového zákazníka jsou několikanásobně vyšší než v případě opakovaného prodeje stávajícímu
zákazníkovi.
Slabším článkem, který je nutné ještě v kategorii eshopů vyzdvihnout, je nedostatečná reakce na prudký nárůst
využívání mobilů v ecommerce segmentu. Eshopy nemají mobilní aplikace či upravené mobilní verze pro mobily
a tablety. Nevěnují se této oblasti dostatečně.
V rámci hodnocení celkového přínosu webu pro uživatele lze říci, že eshopy jsou pro své uživatele přínosné.
Používání eshopů je snadné, objednávka lze ve většině případů učinit rychle a efektivně. Na druhou stranu se u
eshopů nesetkáváme s velkými inovacemi či technologickými novinkami. Proces výběru zboží je standardizován,
ačkoliv některé kategorie, jako je např. segment fashion, přímo po inovativních přístupech k výběru a prezentaci
zboží volají.
2.7 Žebříček Finance
Petr Zámečník
Petr Zámečník působí jako šéfredaktor Fincentrum Media, vydavatele odborných serverů
Investujeme.cz, Hypoindex.cz, ČeskéReformy.cz a Investujeme.sk, kam přešel z pozice
šéfredaktora finančního serveru Měšec.cz v polovině roku 2007. Zároveň vyučuje na KPE FPH
VŠE v Praze. V nedávné době spustil svůj soukromý projekt SPDI.eu, kterým proniká na
indonéský mediální trh. Linkedin profil.
Internetové stránky společností z oblasti finance, které se zapojily do WebTop100, mají značně nevyrovnanou
kvalitu. Nejhůře přitom dopadají společnosti zabývající se finančním zprostředkováním, ovšem s jedinou
výjimkou – TopPojištění.cz. Zatímco ostatní mají informace spíše sporadické, TopPojištění.cz má stránky
perfektní jak po obsahové stránce, tak po stránce dostupnosti informací.
Mezi pojišťovnami je (bohužel) tradiční nedostatek informací o poplatcích a nákladové struktuře rezervotvorných
životních pojištění. Například Česká pojišťovna uvádí na svých stránkách podrobný sazebník poplatků
vztahujících se k životnímu pojištění, ovšem i u ní chybí složka týkající se poplatků za investice (vstupní poplatky,
management fee apod.). Velmi kvalitní jsou klientské sekce, které skutečně umožňují klientům správu pojistných
produktů a šetří čas při sjednávání nových.
Z bankovních institucí byly pro mne zklamáním nefunkční odkazy na jinak velmi dobrých stránkách Hypoteční
banky. Na několika stránkách odkazy směřovaly buď na aktuální stránku, nebo na stránku nesouvisející s jejím
popisem.
Trochu kontroverzně lze hodnotit stránky Volksbank. Do vínku jim banka dala především úkol, aby potenciální
klienti banku kontaktovali i dalšími kanály. To se sice bance podařilo, ovšem za cenu, že klient, který chce získat
informace bez asistence bankéře na pobočce či na telefonu, nemá příliš naději. Řada podstatných informací pro
takového návštěvníka chybí. Zato cíl plní pravděpodobně velmi dobře a potenciální klienti banku nepochybně
kontaktují.
Kvalita internetových prezentací se zlepšuje. Velký posun zaznamenávají především bankovní a pojišťovací
společnosti, které již dávno pochopily smysl a význam internetu pro jejich komunikaci s klienty.
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 26 z 35
8. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
Shrnuto a podtrženo – od webů, které byly přihlášeny do soutěže, jsem očekával víc. Rozhodně ne standard (ČD)
nebo lepší standard (Eurowag), nikoli nepřehlednou jednobarevnou změť informací (DHL) nebo dokonce to, že
hlavní informace se budou skrývat v šifrách a nejasných odkazech (DPD), ale moderní zdroj informací a
komunikační prostředek. Jak tvůrci webů, tak i lidé z vedení společností by se na své stránky měli občas vracet
jako návštěvníci hledající informace o službách, které poskytují a o společnosti, kterou prezentují. Třeba by si
všimli, že weby by potřebovaly trochu předělat a upravit.
2.14 Speciální žebříček Firemní Facebook page
Daniel Dočekal
Internetový publicista, zakladatel internetového magazínu Svět Namodro, jeden z vlastníků
agentury M.I.A. (později koupené Českým Telecomem). V Českém Telecomu zůstal a vytvořil
portál Quick.cz. Vymyslel a vytvořil kolektivní weblog Prostý Občasník Originálního Humoru
(Pooh.cz). Od prosince 2006 se věnoval projektu DigiWeb.cz a později působil jako šéfredaktor
iHNed.cz a jako konzultant několik let pracoval například pro Proximity Prague, Microsoft ČR či
pro Ringier ČR, kde se pokoušel o rozjezd Gutenberg.cz, e-knižního obchodu a portálu. Většinu
současných aktivit věnuje sociálním sítím, webdesignu, tvorbě obsahu, novým médiím, reklamě
a internetovému marketingu. Vedle www.pooh.cz provozuje další obsahové weby, například
www.bookz.cz, www.feedit.cz či www.justit.cz. Témata, kterým se věnuje, aktivně školí v rámci aktivit Dobrého
webu. Linkedin profil.
Ve vztahu Facebooku, firem a jejich fanoušků (na Facebooku) se toho vlastně za rok moc nezměnilo. Do života
Stránek pouze přišla Timeline, která je přinutila k schizofrenní tvorbě Stránky pro (ne)fanoušky a příspěvků na
stránce pro fanoušky. Z letošního WebTop100 tak nějak plyne, že málokdo se s tímto nutným rozdvojením
dokázal správně poprat.
Co se ale vůbec nezměnilo, je absence sociálních funkcí na webech firem. Je až neuvěřitelné, že firma dokáže na
hlavní stránce napsat „Najdete nás na FACEBOOK“ a odvádět pracně získané návštěvníky webu na Stránku na
Facebooku. Tzv. „Page Like Box“ umožňující přeměnit návštěvníka webu přímo na fanouška, je přitom už několik
let zásadním nástrojem. A neexistuje jediný důvod, proč jej nepoužívat. Zato ale existuje dost důvodů, proč ho
používat.
Co je však podstatně horší, chybějící Líbí/Tweet/+1 je zcela běžná praxe. Přitom jde o fantastický nástroj
„virálního“ (samovolného) šíření. Není nic jednodušší, než kliknout na „Líbí“ a nasdílet tak odkaz na stránku všem
přátelům na „mém“ Facebooku. Přesto firmy tuto nejpodstatnější sociální funkčnost webu opomíjejí, ignorují,
odsouvají na zcela nesmyslná a neviditelná místa.
Paradoxem je, že úsilí firem je věnováno tvorbě zbytečných aplikací, které v nové podobě jsou (zcela záměrně)
prakticky neviditelné (Facebook firmy nutí ke koupi inzerce, která by přiváděla uživatele do aplikací). Čas a
peníze vynaložené na aplikace by přitom daleko lépe posloužily pro zlepšení komunikace s fanoušky. Ta v řadě
případů silně pokulhává, přitom jde o nejpodstatnější věc – zákazník, se kterým je mluveno, kterému je
odpovídáno, jsou řešeny jeho problémy, je spokojený zákazník. A nechce se mi věřit, že by zákazníci (fanoušci)
začali náhle všichni psát interní (privátní) zprávy (nejenom nechce, ale vím, že to mu tak není).
Co dalšího je charakteristické pro firmy na Facebooku? Staly se otroky EdgeRanku a využíváním „laciných
vtípků“ se snaží (někdy dost zoufale) o udržení vysoké hodnoty tohoto podivného ukazatele – toho, který
rozhoduje o tom, zda příspěvky od Stránky půjdou ve vyšší míře k fanouškům. Výsledkem je honba za vysokým
počtem „Líbí“ bez reálného výsledku.
Určitým způsobem ale většinou platí, že Stránka na Facebooku určité firmy dokáže být velmi dobrým obrazem
toho, jaká ta firma skutečně je. Proto je možné vidět: nudné Stránky o ničem. Odvážnější netradiční pokusy,
které se ale nakonec míjí účinkem. Stránky, kde je na první pohled jasné, že jsou dělány „protože je to nutné“, a
na druhou stranu Stránky, kde je vidět, že se firmě podařilo najít tým, který dokáže překročit vlastní (rozumějte
firemní) stín.
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 32 z 35
9. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
2.15 Speciální žebříček Microsite
Dominik Hrodek
PhDr. Dominik Hrodek působí na pozici Deputy Managing Director v agentuře Dark Side a.s. Je
členem presidia Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA
M.K.). V letech 2009 – 2011 jako Marketing&Strategy Director spoluvedl OgilvyInteractive.
Podílel se na strategii komunikace značek O2, Coca-Cola, SPP, RWE, Stock Plzeň-Božkov
nebo COTY. Dlouhodobě se snaží zapojovat do aktivit spojených s rozvojem českého internetu
a online marketingu. Mezi roky 2006 – 2009 pracoval v redakci týdeníku Strategie, více jak dva
roky na pozici zástupce šéfredaktora. Posledních šest let pravidelně přednáší a publikuje v periodickém tisku a na
internetových serverech na témata především z oblasti digitálního marketingu a nových médií. Dominik je členem
odborných porot, které hodnotí úroveň marketingové komunikace. Historie mu zůstala jako koníček. Motto:
„Kavárna je mi bytem, pracovnou, hřištěm i přírodou…“ :-) Linkedin profil.
Kategorie vykazuje nevyrovnané kvality. Microsites se veskrze využívají jako taktický nástroj v kampani nebo jako
podpora konkrétního produktu. Mezi nejinovativnějšími weby se objevuje možná překvapivě projekt bankovní
instituce – Virtuální pobočka Hypoteční banky, která je součástí širší komunikace podporující zařízení hypotéky
online (přihlášená stránka hypotekapowebu.cz); vybočuje z řady ostatních přihlášených projektů a ukazuje, jak
lze jít zákazníkovi naproti a nabídnout mu servis dle jeho potřeb. Z hlediska strategických cílů je velmi dobře
postaven projet Telefóniky O2 Extra výhody – pracuje se zákaznickými daty, má dobré propojení s mobilními
marketingovými možnostmi, nabízí zákazníkům přidanou hodnotu a smysluplnou orientaci. Třetím projektem,
který ukazuje velmi dobře zvládnutou taktickou komunikaci, jsou Agenti Albert, kteří nabízí jiný typ microsite než
předešlé zmíněné. Jde o web podporující kampaň, využívající moderních nástrojů typu sociálních sítí, svébytně
doplňující komunikaci na prodejnách a v ATL. Hezkým a zároveň funkčním webem je Prezidyk.cz, moderní
stránka korespondující s obsahem a laděním projektu.
Mezi přihlášenými projekty se objevila celá řada zajímavých stránek, přesto je překvapující, jak málo bylo
využíváno moderních technologií a současných marketingových nástrojů. Trendem je propojování platforem,
dnes již nestačí vytvořit hezký a dobře vyhledatelný web jako součást taktické komunikace. Příkladem je
Filmvana.cz, který je graficky i obsahově kvalitním projektem, jednou z nejlepších webů prezentujících český
film… před několika lety by byl jedničkou. V době sociálních sítí nestačí funkcionalitu s posíláním vzkazů nechat
na webu. Zcela zde byl promarněn virální potenciál, který populární žokej a „jeho“ film má.
Microsites jsou taktickým nástrojem, kde je možné vystoupit ze stínu korporátní identity a zapojit více emoce, jít k
internetovým uživatelům blíže, ale to se většině projektů nepovedlo.
2.16 Speciální žebříček Mobilní aplikace
Zdeněk Míkovec
V současné době pracuje na katedře počítačové grafiky a interakce (ČVUT FEL) jako
výzkumník a odborný asistent. Je vedoucím usability laboratoře na ČVUT. Je spoluřešitelem
řady mezinárodních výzkumných projektů financovaných Evropskou komisí (Mummy, ELU,
i2home, VitalMind, AEGIS, ACCESSIBLE). Jeho hlavním předmětem zájmu je problematika
interakce uživatelů se speciálními potřebami (zejména zrakově postižení) a interakce ve
speciálních prostředích (interaktivní televize, mobilní prostředí). Web Zdeňka Míkovce. Linkedin
profil.
Hodnocené aplikace jsou na velmi rozdílných úrovních vyspělosti a užitečnosti. Zřejmě nejpropracovanější a
nejužitečnější aplikací je „Nákupní seznam“. Také uživatelské rozhraní a použitelnost této aplikace je na nejvyšší
úrovni.
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 33 z 35
10. Zhodnocení Soutěže WebTop100 2012
Kontakty
Základní kontakty
INTERNET INFO, S. R. O.
Milady Horákové 109/116, 161 41 Praha 6
web: www.webtop100.cz
e-mail: info@webtop100.cz
Kontaktní osoby
Manažer projektu
PAVEL KILIAN
tel: +420 277 004 666
e-mail: pavel.kilian@webtop100.cz
Garant projektu
LUBOŠ PLOTĚNÝ
e-mail: lubos.ploteny@dobryweb.cz
Autorská práva
Tento dokument byl vytvořen pro účely projektu WebTop100. Autorská práva náleží Dobrému webu, bez jehož
písemného souhlasu není možné dokument zveřejnit ani dále šířit jiným způsobem.
Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ email info@webtop100.cz
Ÿ strana 35 z 35
