1. Členy v anglickém jazyce
Základní informace o užívání určitého, neurčitého a nulového členu
Případy užití jednotlivých členů
V mnoha Evropských jazycích se používání členů řídí rodem či číslem podstatného jména se kterým
se pojí. V angličtině rod užívání členů neovlivňuje, avšak fakt, zda je podstatné jméno čísla
jednotného nebo množného výběr členu ovlivnit může.
Často se stává, že se v angličtině neužije žádný člen, což neoznačujeme jako prosté „vynechání členu“,
ale používáme označení „nulový člen“. Při výběru členu by měla být dodržována určitá pravidla:
 neurčitý člen a/an se pojí pouze s podstatnými jmény počitatelným v jednotném čísle,
 určitý člen the se pojí s podstatnými jmény počitatelnými jak v množném, tak v jednotném
čísle a také s podstatnými jmény nepočitatelnými,
 nulový člen se užívá ve spojení s počitatelnými podstatnými jmény v množném čísle a
s podstatnými jmény nepočitatelnými.
Kromě členů existují také slova, která označujeme jako determinanty. Jedná se slova, která taktéž blíže
specifikují dané podstatné jméno či celou frázi. Jedná se o slova jako toto, tamto, tyto, tamty, moje,
tvoje apod. Je nutno dodat, že před podstatným jménem či frází může stát pouze jedno z těchto slov a
to včetně členu.
Neurčitý člen a/an
Neurčitý člen, jak už bylo zmíněno, se užívá ve spojení s podstatnými jmény počitatelnými a to
v jednotém čísle. Tento člen se vyskytuje ve dvojím tvaru. „A“ se vyskytuje před slovy začínajícími
souhláskami (které však musí být vysloveny, ne pouze zapsány), zatímco „an“ se vyskytuje před
slovy začínajícími samohláskami (a i v tomto případě vyslovenými). Vyslovené a nevyslovené
souhlásky a samohlásky jsou důležité, pro správné určení členu. Je tedy nutno znát správnou
výslovnost jednotlivých slov. Například slovo „hour“. Na začátku stojí souhláska, tudíž by před tímto
slovem měl stát neurčitý člen „a“. Avšak výslovnost toho slova zní /aur/, a proto je správný tvar
neurčitého členu „an“.
Základní užití neurčitého členu
Kromě poučky, že se neurčitý člen užívá pouze s podstatným jménem počitatelným v jednotném čísle,
by měl mít člověk na paměti, že:
 neurčitý člen se užívá v případě, že zmiňujeme něco, co zřejmě není posluchači či čtenáři
známo, tedy něco o čem se dříve nehovořilo.
Role neurčitého členu, je také dá se říci paradoxně „určující“. Používá se totiž v případěch, kdy
uvádíme profese, pohlaví či v případech, kdy před podstatným jménem stojí ještě určující jméno
přídavné. Příkladem můžou být výrazy jako: On je architekt. (He is an architect.); On je kluk. (He is a
boy.); To je krásný den. (It’s a beautiful day.)
Nulový člen
Tento člen, který vlastně ani tak docela členem není, užíváme v následujících případech:

2.  ve spojení s počitatelnými podstatnými jmény v množném čísle,
 ve spojení s podstatnými jmény nepočitatelnými
 a ve spojení s vlastními jmény.
Samostatnou kapitolou jsou pak zkratky a to:
 zkratky organizací – NATO,
 značení chemických prvků – H2O,
 či akronymy, které tvoří „reálná slova“ – BASIC, radar apod.
Dále lze říci, že nulový člen se užívá jak s nepočitatelnými, tak počitatelnými (avšak pouze
v množném čísle) podstatnými jmény, které vyjadřují obecně míněné výrazy. Například ve větě
„Kočky nemají rády studenou vodu.“ by před slovem kočky stál nulový člen.
Nulový člen se také užívá ve spojeních s charakteristikou částí dne jako například při východu a
západu slunce apod. a s názvy jídel jako snídaně, večeře, oběd apod.
Určitý člen
Určitý člen, jak už také bylo jednou zmíněno, se pojí s počitatelnými i nepočitatelnými podstatnými
jmény. Dalším pravidlem, které je nutno si pamatova je oproti neurčitému členu, že:
 určitý člen se užívá v případě, že zmiňujeme něco, co je posluchači nebo čtenáři známo, tedy
něco o čem se případně dříve již hovořilo.
Stejně jako se u neurčitého členu měnil tvar tohoto členu v závislosti na tom zda začínal vyslovenou či
nevyslovenou souhláskou či samohláskou, tak se u určitého členu mění výslovnost. V případě, že
slovo začíná souhláskou (vyslovenou), je určitý člen vysloven /ðə/. Avšak pokud slovo začíná
samohláskou (vyslovenou), výslovnost členu se mění na /ði:/.
Dále je určitý člen využíván pokud se mluví o národnostech (skupina jako celek) například: The
British, čímž jsou míněni višchni Britové obecně. Užíváme jej také v případě, že se zmiňujeme o
skupině lidí jako celku a to tehdy, kdy zmiňujeme konkrétní jméno v množném čísle. Jako příklad
můžeme uvést větu: Sestry Priceovy si otevřely butik. V tomto případě by věta začínala: „The Price
sisters…“
Místní názvy ve spojení s určitým či nulovým členem
V tomto případě, tedy kdy zvolit určitý a kdy nulový člen před místními názvy, nastává pro moho lidí
věnujících se anglickému jazyku poměrně značný problém. V mnoha, možná i ve většině připádů se
užívá člen nulový, avšak vyskytují se vyjímky, kdy se užívá člen určitý, a to v případech, že se
v názvu objevují výrazy jako: bay, channel, ocean, kingdom, republic, strait, river apod. Toto pravidlo
je bohužel nutno si zapamatovat a ačkoli mluvíme o vyjímkách, tak těchto vyjímek se členem určitým
je poměrně hodně.
Závěr
Samozřejmě, že užití jednotlivých členů se liší ještě v mnoha dalších případech, avšak v tomto textu
jsem se snažil obsáhnout základní pravidla, kdy který člen využít.

3. Infografika k tématu
Argumentace ke zvolenému tématu
Téma, které jsem zpracovával, tedy členy v anglickém jazyce a jejich užití, jsem si vybral
z toho důvodu, že jsem studentem oboru Anglický jazyk a literatura a tudíž tato problematika
spadá do mého učiva. Členy konkrétně jsou pak pro mnoho studentů docela obtížnou
problematikou a také z tohoto důvodu jsem se rozhodl toto téma zpracovat. Myslím, že
k tomu jak jsem dospěl k vytvoření názvu článku není potřeba nic dodávat, neboť se jedná o
přesné a stručné vyjádření zpracovávané látky. Pouze v podnadpise jsem využil slovo
„základní“, neboť v zadaném rozmezí počtu znaků se nedalo veškeré využití členů obsáhnout.
Anotace
Obsahem tohoto textu jsou základní informace o užívání členů v anglickém jazyce. Text je
rozdělen do čtyř částí, kdy v první části je zmíněno obecné využití jednotlivých členů a
v následujících třech je pak pozornost věnována každému členu zvlášť. Součástí jsou i citace
zdrojů, ze kterých bylo při tvorbě práce čerpáno a graf znázorňující užití jednotlivých členů.

4. Klíčová slova
určitý člen; neurčitý člen; nulový člen; podstatná jména počitatelná; podstatná jména
nepočitatelná; jednotné číslo; množné číslo; výslovnost; rod
Seznam použitých zdrojů
Monografie
ALEXANDER, L a R CLOSE. Longman English grammar. New York: Longman, 1988, x,
374 p. ISBN 05-825-5892-1.
Tuto knihu jsem vybral z toho důvodu, že slouží jako podklad pro výuku anglické gramatiky
na našem oboru.
HOVORKOVÁ, Martina. Přehledná anglická gramatika. 2. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, 180 s.
ISBN 978-80-7238-855-4.
Tato jazyková příručka mi byla velmi nápomocná při studiu na střední škole, a proto jsem ji
využil jako doplňkový materiál pro vypracování tohoto textu.
OXENDEN, Clive. New English file: intermediate. 1st ed. Oxford: University Press, 2007,
176 s. ISBN 978-0-19-451910-6.
Učebnice „New English File“ sloužila jako základní studijní materiál mého studia na střední
škole, a proto ji považuji za spolehlivý zdroj informací.
Webová stránka
Help for English [online]. 2006-07-29 [cit. 2012-12-17] Dostupné na World Wide Web
<http://www.helpforenglish.cz/article/2006072901-cleny-v-anglictine-articles>
Webovou stránku Help for English jsme používali jak doplňkový materiál pro výuku již na
střední škole. Jedním z autorů je například vysokoškolský profesor, a proto považuji stránky
za spolehlivé.
Wikipedia. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, Inc. 22 July
2004, lasto modified on 16 December 2012 at 13:24 [vid. 2012-12-18]. Dostupné z
http://en.wikipedia.org/wiki/English_articles
Internetová encyklopedie Wikipedia patří k jedné z nejužívanějších stránek pro vyhledávání
informací z různých oborů a obsah této stránky by tedy měl být adekvátní míře využití, a proto
si myslím, že je spolehlivým zdrojem.

5. Časopisový článek
Ačkoli jsem hledal v nepřeberném množství zdrojů, nepodařilo se mi najít časopisový či
novinový článek, který by se týkal problematiky užívání členů v anglickém jazyce. Z toho
důvodu uvádím navíc další zdroje v předešlých kategoriích.