1. MORÁLKA A UMĚNÍ
Co je to morálka? Morálka označuje souhrn obecně závazných pravidel chování platných v
určitém lidském společenství. Lidskost. I tak bychom mohli nazvat morálku. Obecně například o
vraždě, krádeži, znásilnění, neuctivém chování ke starším lidem, apod. tvrdíme, že jsou špatné,
přijde nám to nelidské. Ale jak můžeme uvažovat pouze o vyobrazování těchto událostí? Když se
podíváme například na fotografie Joela Petra Witkina, můžeme o nich soudit, že jsou špatné, jen
proto, že nejsou morálně vhodné?
Platon by tohoto fotografa bez dalších námitek zajisté cenzuroval. Ve své třetí knize Ústavy1
totiž mimo jiné hovoří o umění, především o poezii a divadelním umění, které velice ostře kritizuje.
Dramatické umění přílišně napodobuje. Platon se obává, že lidé, jak hraním, tak pouhým nazíráním
na dramata, získávají vlastnosti napodobovaných. Proto by měli být napodobováni pouze lidé čestní
a poslušní, kteří žijí v dokonalé harmonii, nikoli lidé zlí a nečestní. To samé platí i pro básníky a
řečníky. Z poezie by za jisté mělo vymizet zlo, násilí, smrt, sebelítost, božské radovánky a neřesti.
Poezie nás učí. A měla by nás učit mravnímu dobru.
O tomto problému,vztahu mezi morálkou a uměním, píše ve svém článku Art and Ethics
2
(Umění a etika) Berys Gaut.
Pokládá si spoustu otázek o etice a estetice uměleckých děl - zda eticky pochybná díla
(obsahující násilí, sexualitu atd.) mohou mít tendenci morálně kazit své obecenstvo, zda je nutná
cenzura eticky nevhodných děl, zda máme právo zlepšovat či zhoršovat, ať už eticky, tak i
esteticky, umělecká díla a další. Především se zabývá obecným problémem všech uměleckých děl, a
to tím, zda jsou etické vady (nebo naopak zásluhy) v uměleckém díle zároveň i estetickými vadami
(nebo zásluhami).
Příkladem se hned v úvodu své studie odvolává na velkolepý film Leni Riefenstahlové,
Triumf vůle, který zachycuje nacistický Norimberský sjezd z roku 1934. Je film esteticky špatný,
protože je špatný z hlediska etického, tím že obhajuje Hitlera? Můžeme se vůbec při estetickém
hodnocení odvolávat na morálku určitého díla? Mnoho lidí Triumf vůle považuje za skvělé
umělecké dílo právě díky jeho imoralitě. Tímto příkladem Berys Gaut poukazuje na tři hlavní směry
v chápání vztahu mezi etikou a estetikou. Jsou jimi autonomismus (etika díla nemá vliv na jeho
estetiku), imoralismus (umělecká díla mohou být dobrá právě díky svým etickým vadám) a
moralismus (umělecká díla nejsou esteticky dobrá kvůli svým etickým vadám).
1 PLATÓN. Ústava. Kniha třetí. In: Platónovy spisy, Svazek IV. Praha: OYKOYMENH, 2003. str. 119-171.
2 GAUT, Berys. Art and Ethics. In: GAUT, Berys a LOPES. The Routledge companion to aesthetics. 2. vyd. London:
Routledge, 2005, s. 341-352. ISBN 0415327970.

2. Autonomismus
Extrémní autonomisté tvrdí, že mravní hodnocení uměleckých děl se dá přirovnat k mravnímu
hodnocení např. čísel – je to nesmyslné. Díla by se měla posuzovat pouze ze stránky estetické. To
ale není zcela možné, viz Triumf vůle.
Umírněnější autonomisté tvrdí, že díla mohou být mravně hodnocena, ale nesmí být na
tomto mravním hodnocení založeno i to estetické. Etické vady (přednosti) nemohou být zároveň
těmi estetickými.
Na otázku proč být autonomistou udává Gaut dva důvody. Prvním z nich je fakt, že některá
díla mohou být eticky vadná (opět se dokazuje k Triumfu vůle), ale zároveň je můžeme chválit
z estetického hlediska (krása, jednotnost, komplexnost, hloubka a jiné). Druhý důvod vyplývá
z estetických postojů od formalistů. Estetický postoj je odloučení od praktických záležitostí, čisté
rozjímání nad estetickým objektem. Měli bychom úplně zanedbat etické nazírání.
Imoralismus
Imoralismus hodnotí jako mnohem zajímavějšího a silnějšího protivníka moralismu než je
autonomismus. Extrémní imoralisté tvrdí, že etické vady díla jsou jeho estetickými přednostmi.
Střední proud imoralistů zastává názor, že etické vady díla mohou právě dílo dělat esteticky
záslužnější. Morální odpor, který k dílu cítíme, může pozvednout naše estetické nazírání na něj. Jak
dobrá, tak i ta špatná etická stránka díla, je neoddělitelná od estetických hodnot.
Musíme uznat, že odstraněním některých etických defektů v uměleckém díle, může mít za
následek i odstranění jiných rysů, které konkrétní dílo dělají umělecky hodnotné. Příkladem může
být například hororový film, kterého, když z něj odstraníme vraždy, léčky apod., se přestaneme bát
a stane se tak pro nás nezajímavý.
Moralismus (eticismus)
Pro etiky by se žádná etická vada neměla vztahovat k vadám estetickým. Měli by tvrdit, že jen
někdy můžou být etické vady esteticky relevantní. Eticismus by tedy měl zastávat ten názor, že
umělecké dílo je esteticky vadné do té míry, kdy obsahuje etickou vadu, která je esteticky
relevantní.
Extrémní moralisté zastávají názor, že estetické hodnoty díla jsou přímo závislé na
hodnotách etických. Dílo může být esteticky dobré, pokud je dobré zároveň eticky, a naopak. Měl
by být z děl odstraněn etický defekt, aby dílo mohlo být esteticky krásné.
Umělecká díla jsou jedním ze zdrojů morálních vědomostí. Toto poznání by mělo být eticky
správné. Spojení s estetikou je v právě v tom, že to, co nás umělecké dílo učí, je spojeno s tím, jak

3. nás to učí. Například tragédie, které nevzbuzují obavy a lítost, horory které nevyvolávají hrůzu,
komedie, které nepobaví, selhávají esteticky.
Do tohoto směru, k extrémním moralistům, patří mimo jiné i výše zmiňovaný Platon.
Použitá literatura:
PLATÓN. Ústava. Kniha třetí. In: Platónovy spisy, Svazek IV. Praha: OYKOYMENH, 2003. str.
119-171. – Všeobecně uznávaný kvalitní zdroj informací.
GAUT, Berys. Art and Ethics. In: GAUT, Berys a LOPES. The Routledge companion to aesthetics.
2. vyd. London: Routledge, 2005, s. 341-352. ISBN 0415327970. – Odbornost, vhled do
problematiky, doporučení od katedry estetiky FF MU.
CARROL, Noel. MORALITY AND AESTHETICS: Historical and Conceptual Overview. In:
KELLY, Michael. Encyclopedia of Aesthetics. Vol.3. New York: Oxford University Press, 1998,
str. 278-282. – nejpoužívanější encyklopedie estetiky.
Argumentace:
Toto téma jsem si vybrala, protože se jedná o jednu z těžko vyřešitelnách otázek v oblasti umění,
estetiky a filosofie. Mnoho lidí si vlastně vůbec neuvědomuje, že etika má nějaký užší vztah s
uměleckým dílem. Jelikož jsem sama studentkou estetiky, vyhledávání informací k tomuto tématu
mi velice rozšířilo mě znalosti.
Anotace:
Tento referát se zabývá otázkou spojitosti morálky s uměleckým dílem. Nejprve si upřesníme, co
vlastně znamená pojem morálka a nadále se podíváme, jak bylo toto téma diskutováno v minulosti,
především u velkého myslitele Platóna.
V hlavní části textu se budeme zabývat názory Beryse Gauta, které sepsal ve svém článku
Art and Ethics. Rozděluje tu pohled na morálku v umění do tří hlavních proudů – autonomismus,
imoralismus a moralismus. Ke každému dále připojuje extrémní odnože těchto proudů.
Klíčová slova:
Morálka, umění, etika, Berys Gaut, mravní defekt, autonomismus, moralismus, imoralismus.