1. Robert Holman:
Ekonomie
4. aktualizované vydání

3. Obsah:
1 Člověk v tržním systému .................................................................................................................. 1
1.1 Ekonomie – věda o lidském jednání ......................................................................................... 1
1.2 Racionální jednání v podmínkách vzácnosti............................................................................. 1
1.3 Vlastní zájem a společný prospěch .......................................................................................... 1
1.4 Rozptýlená znalost a koordinace lidských činností................................................................... 2
1.5 Funkce cen................................................................................................................................ 2
1.6 Ekonomický koloběh ................................................................................................................. 2
2 Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka ................................................................................... 3
2.1 Celkový užitek a mezní užitek................................................................................................... 3
2.2 Spotřebitelův přebytek .............................................................................................................. 3
2.3 Obětovaná příležitost a vyrovnávání mezních užitků ............................................................... 3
2.4 Poptávka ................................................................................................................................... 4
2.5 Zákon klesající poptávky – důchodový a substituční efekt....................................................... 4
2.6 Poptávka v krátkém a dlouhém období..................................................................................... 4
2.7 Cenová elasticita poptávky ....................................................................................................... 5
2.8 Změna poptávky........................................................................................................................ 5
2.9 Tržní poptávka a poptávka po statku jednoho prodávajícího ................................................... 5
Dodatek: Indiferenční křivky................................................................................................................. 6
3 Chování výrobce: náklady a nabídka............................................................................................... 7
3.1 Utopené náklady ....................................................................................................................... 7
3.2 Náklady příležitosti.................................................................................................................... 7
3.3 Ekonomické náklady a ekonomický zisk................................................................................... 7
3.4 Změna nákladů ......................................................................................................................... 7
3.5 Zastavení činnosti ..................................................................................................................... 7
3.6 Odchod z trhu............................................................................................................................ 8
3.7 Produkční funkce a nákladová funkce firmy ............................................................................. 8
3.8 Optimální objem produkce ...................................................................................................... 10
3.9 Nabídka firmy v krátkém období ............................................................................................. 10
3.10 Nabídka firmy v dlouhém období......................................................................................... 11
3.11 Změny nabídky.................................................................................................................... 12
3.12 Tržní nabídka....................................................................................................................... 12
4 Tržní rovnováha a efektivnost ........................................................................................................ 14
4.1 Tržní rovnováha a její dosahování.......................................................................................... 14
4.2 Efektivnost tržní rovnováhy..................................................................................................... 14
4.3 Změny rovnováhy.................................................................................................................... 14
4.4 Arbitráž a zákon jediné ceny................................................................................................... 15
Dodatek: Spekulace........................................................................................................................... 15
5 Směna, specializace a mezinárodní obchod.................................................................................. 16
5.1 Směna a bohatství .................................................................................................................. 16
5.2 Specializace a směna na základě absolutních výhod ............................................................ 16
5.3 Specializace a směna na základě komparativních výhod ...................................................... 16
5.4 Čím jsou dány komparativní výhody....................................................................................... 16
5.5 Přínosy z mezinárodního obchodu ......................................................................................... 17
5.6 Účinky dovozního cla .............................................................................................................. 17
5.7 Účinky dovozní kvóty .............................................................................................................. 18
5.8 Mýty obchodního ochranářství................................................................................................ 18
6 Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé..................................................................................... 20
6.1 Dokonalé a nedokonalé trhy ................................................................................................... 20
6.2 Mezní příjem a cenová tvorba na nedokonalém trhu.............................................................. 21
6.3 Monopolistická konkurence..................................................................................................... 21
6.4 Oligopol ................................................................................................................................... 22
6.5 Nedokonalé trhy a informace .................................................................................................. 23
6.6 Informace a podnikatelé.......................................................................................................... 23
6.7 Podnikatelé a inovace............................................................................................................. 24
6.8 Podnikatelé a stát.................................................................................................................... 24
Dodatek: Cenová diskriminace .......................................................................................................... 24
7 Konkurence a regulace .................................................................................................................. 25
7.1 Svoboda volby a konkurence.................................................................................................. 25
7.2 Otevřené trhy a omezování vstupu na trh............................................................................... 25

4. 7.3 Ochrana spotřebitele............................................................................................................... 25
7.4 Novodobé cechy ..................................................................................................................... 25
7.5 Antidumpingová politika .......................................................................................................... 26
7.6 Ochrana hospodářské soutěže ............................................................................................... 26
7.7 Monopol .................................................................................................................................. 27
7.8 Státem vytvořené monopoly ................................................................................................... 28
7.9 Přirozený monopol .................................................................................................................. 28
Dodatek 1: Kartelová dohoda ............................................................................................................ 29
Dodatek 2: Vězňovo dilema............................................................................................................... 29
8 Zásahy státu do cen....................................................................................................................... 30
8.1 Cenový strop (maximální cena) .............................................................................................. 30
8.2 Spotřební daň.......................................................................................................................... 30
8.3 Subvence ................................................................................................................................ 31
8.4 Minimální cena a vývozní subvence ....................................................................................... 31
8.5 Státní intervenční nákupy........................................................................................................ 32
8.6 Produkční kvóty....................................................................................................................... 32
9 Poptávka po výrobních faktorech................................................................................................... 33
9.1 Výrobní faktory........................................................................................................................ 33
9.2 Produkční funkce a mezní produkt ......................................................................................... 33
9.3 Poptávka po výrobním faktoru ................................................................................................ 34
9.4 Změny poptávky po výrobním faktoru..................................................................................... 34
9.5 Volba výrobní techniky a technická substituce ....................................................................... 35
10 Nabídka výrobního faktoru a renta ............................................................................................. 36
10.1 Transferová platba a renta .................................................................................................. 36
10.2 Nabídka a renta na pracovních trzích ................................................................................. 36
10.3 Nabídka a renta v krátkém a dlouhém období .................................................................... 36
10.4 Kompenzující mzdové rozdíly ............................................................................................. 36
10.5 Výrobní faktory s nepružnou nabídkou................................................................................ 37
11 Nabídka práce a trh práce .......................................................................................................... 38
11.1 Nabídka práce ..................................................................................................................... 38
11.2 Nominální a reálné zvýšení mzdy ....................................................................................... 38
11.3 Trh práce ............................................................................................................................. 39
Dodatek 1: Indiferenční analýza ........................................................................................................ 39
Dodatek 2: Mezinárodní migrace práce............................................................................................. 39
12 Nezaměstnanost......................................................................................................................... 40
12.1 Míra nezaměstnanosti ......................................................................................................... 40
12.2 Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická .................................................................. 40
12.3 Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná..................................................................... 40
12.4 Dlouhodobá nezaměstnanost.............................................................................................. 42
12.5 Vytváření pracovních míst................................................................................................... 42
13 Kapitál a úrok.............................................................................................................................. 43
13.1 Kapitál a investice................................................................................................................ 43
13.2 Úrok a časová preference ................................................................................................... 44
13.3 Nominální a reálná úroková míra ........................................................................................ 44
13.4 Nabídka zapůjčitelných fondů (úspory) ............................................................................... 44
13.5 Poptávka po zapůjčitelných fondech (investice) ................................................................. 45
13.6 Trh zapůjčitelných fondů (trh kapitálu) ................................................................................ 46
13.7 Lidský kapitál....................................................................................................................... 47
Dodatek: Mezinárodní pohyby kapitálu.............................................................................................. 48
14 Investiční rozhodování................................................................................................................ 49
14.1 Aktiva................................................................................................................................... 49
14.2 Cena perpetuity ................................................................................................................... 49
14.3 Cena anuity – dnešní hodnota budoucích výnosů .............................................................. 49
14.4 Míra výnosu......................................................................................................................... 50
14.5 Riziko a míra výnosu ........................................................................................................... 50
Dodatek: Morální hazard.................................................................................................................... 50
15 Vlastnictví ................................................................................................................................... 51
15.1 Vlastnictví soukromé a veřejné ........................................................................................... 51
15.2 Oddělení vlastnictví a řízení – problém „pána a správce“................................................... 51
15.3 Nepřátelské převzetí............................................................................................................ 52

5. 15.4 Družstevní vlastnictví........................................................................................................... 52
15.5 Zaměstnanecké vlastnictví .................................................................................................. 52
16 Externality ................................................................................................................................... 53
16.1 Negativní externality............................................................................................................ 53
16.2 Pozitivní externality.............................................................................................................. 53
16.3 Externalita – porušení práva ............................................................................................... 53
16.4 Externality a morálka........................................................................................................... 53
16.5 Soukromá vyjednávání a Coaseho teorém ......................................................................... 53
16.6 Vlastnická práva .................................................................................................................. 54
16.7 Transakční náklady ............................................................................................................. 54
Dodatek: Převoditelná práva ke znečišťování ................................................................................... 54
17 Volné zdroje, volné statky a veřejné statky ................................................................................ 55
17.1 Volné zdroje......................................................................................................................... 55
17.2 Volné statky......................................................................................................................... 55
17.3 Veřejné statky...................................................................................................................... 56
18 Veřejná volba.............................................................................................................................. 57
18.1 Volba mezi veřejnými a soukromými statky ........................................................................ 57
18.2 Racionální neznalost ........................................................................................................... 58
18.3 Zájmové skupiny.................................................................................................................. 58
19 Domácí produkt .......................................................................................................................... 59
19.1 Hrubý a čistý domácí produkt.............................................................................................. 59
19.2 Nominální a reálný domácí produkt..................................................................................... 59
19.3 Domácí produkt jako přidaná hodnota ................................................................................ 60
19.4 Agregátní výdaje a důchody................................................................................................ 60
19.5 Úspory z HDP...................................................................................................................... 61
19.6 Veřejný sektor...................................................................................................................... 61
19.7 Zahraniční obchod............................................................................................................... 62
Dodatek: Národní produkt.................................................................................................................. 62
20 Spotřeba, investice a rovnovážný HDP...................................................................................... 64
20.1 Spotřební funkce ................................................................................................................. 64
20.2 Plánované investice a rovnovážný HDP ............................................................................. 65
20.3 Důchodotvorný účinek investic............................................................................................ 66
21 Peníze a poptávka po peněžních zůstatcích.............................................................................. 67
21.1 Proč vznikly peníze.............................................................................................................. 67
21.2 Peníze – prostředek směny................................................................................................. 67
21.3 Peněžní zůstatky – likvidní aktivum..................................................................................... 68
21.4 Transakční a opatrnostní zůstatky ...................................................................................... 69
21.5 Peněžní zůstatky a důchod ................................................................................................. 69
21.6 Peněžní zůstatky a úroková míra........................................................................................ 69
21.7 Nominální a reálné peněžní zůstatky .................................................................................. 69
21.8 Poptávka po peněžních zůstatcích...................................................................................... 70
22 Bankovní soustava, tvorba peněz a trh peněz ........................................................................... 71
22.1 Banky s částečnými rezervami a tvorba peněz................................................................... 71
22.2 Peněžní zásoba a její změny .............................................................................................. 72
22.3 Rovnováha trhu peněz ........................................................................................................ 72
22.4 Růst peněžní zásoby v krátkém období .............................................................................. 73
22.5 Růst peněžní zásoby v dlouhém období ............................................................................. 74
23 Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt................................................... 75
23.1 Agregátní poptávka ............................................................................................................. 75
23.2 Agregátní nabídka a potenciální produkt ............................................................................ 76
23.3 „Šoky“ ze strany poptávky................................................................................................... 77
23.4 „Šoky“ ze strany nabídky..................................................................................................... 78
24 Hospodářský cyklus.................................................................................................................... 80
24.1 Strukturální a cyklické výkyvy.............................................................................................. 80
24.2 Fáze hospodářského cyklu.................................................................................................. 80
24.3 Příčiny hospodářských cyklů............................................................................................... 80
24.4 Finanční krize ...................................................................................................................... 81
24.5 Bankovní panika.................................................................................................................. 82
Dodatek: Hospodářská deprese 30. let ............................................................................................. 82
25 Hospodářský růst........................................................................................................................ 83

6. 25.1 Mýtus poptávky.................................................................................................................... 83
25.2 Hospodářský růst a přírodní zdroje ..................................................................................... 83
25.3 Akumulace kapitálu ............................................................................................................. 84
25.4 Nové technologie................................................................................................................. 84
25.5 Velikost trhu......................................................................................................................... 84
25.6 Hospodářský růst a společenský systém ............................................................................ 85
26 Inflace ......................................................................................................................................... 86
26.1 Měření inflace...................................................................................................................... 86
26.2 Inflace a přerozdělování ...................................................................................................... 86
26.3 Zamlžení cenových informací.............................................................................................. 87
26.4 Poptávková inflace .............................................................................................................. 87
26.5 Nákladová inflace ................................................................................................................ 87
26.6 Inflační očekávání a setrvačná inflace ................................................................................ 88
26.7 Phillipsova křivka a volba mezi inflací a nezaměstnaností.................................................. 89
26.8 Přirozená míra nezaměstnanosti......................................................................................... 90
26.9 Akcelerující inflace............................................................................................................... 91
27 Měnový kurz ............................................................................................................................... 92
27.1 Měnový kurz a měnový trh .................................................................................................. 92
27.2 Měnový kurz a úroková parita ............................................................................................. 92
27.3 Teorie parity kupní síly – absolutní verze............................................................................ 92
27.4 Teorie parity kupní síly – relativní verze.............................................................................. 93
27.5 Intervence státu do měnového kurzu .................................................................................. 93
27.6 Režimy stabilního kurzu ...................................................................................................... 93
Dodatek: Měnová krize ...................................................................................................................... 94
28 Platební bilance a zahraniční dluh.............................................................................................. 95
28.1 Platební bilance................................................................................................................... 95
28.2 Rovnováha platební bilance................................................................................................ 95
28.3 Finanční účet platební bilance............................................................................................. 95
28.4 Bilance zboží a služeb......................................................................................................... 96
28.5 Nerovnováha bilance zboží a služeb................................................................................... 96
28.6 Je aktivní bilance zboží a služeb „dobrá věc“? ................................................................... 96
28.7 Zahraniční dluh.................................................................................................................... 96
29 Veřejné rozpočty a daně............................................................................................................. 98
29.1 Veřejné rozpočty a státní rozpočet...................................................................................... 98
29.2 Byrokracie a bujení státního rozpočtu................................................................................. 98
29.3 Přerozdělování .................................................................................................................... 99
29.4 Daně, šedá ekonomika a Lafferova křivka.......................................................................... 99
29.5 Nepřímé daně.................................................................................................................... 100
30 Rozpočtové schodky a státní dluh............................................................................................ 102
30.1 Je státní dluh reálným břemenem?................................................................................... 102
30.2 Fikce „obědu zdarma“ ....................................................................................................... 102
30.3 Financování rozpočtového schodku.................................................................................. 103
30.4 Rozpočtový schodek, vládní půjčky a státní dluh.............................................................. 103
30.5 politický cyklus................................................................................................................... 104
30.6 strukturální a cyklický schodek státního rozpočtu............................................................. 104
30.7 Důchodotvorný účinek státních výdajů a efekt vytěsňování ............................................. 104
31 Měnová politika......................................................................................................................... 105
31.1 Nezávislost centrální banky............................................................................................... 105
31.2 Cíle a nástroje měnové politiky ......................................................................................... 105
31.3 Slučitelnost cílů měnové politiky........................................................................................ 105
31.4 Aktivistická měnová politika............................................................................................... 107
31.5 Adaptivní očekávání a racionální očekávání..................................................................... 107
31.6 Racionální očekávání a neúčinnost měnové politiky......................................................... 108
31.7 „Ukotvení“ měnovým kurzem ............................................................................................ 109
31.8 Pravidlo stálého měnového růstu (měnové cílování) ........................................................ 110
31.9 Inflační cílování.................................................................................................................. 110
31.10 Desinflační politika............................................................................................................. 110

7. 1
1 Člověk v tržním systému
1.1 EKONOMIE – VĚDA O LIDSKÉM JEDNÁNÍ
- ekonomie studuje chování jednotlivců
- veškeré instituce (firmy, banky, odbory…) i vládu redukujeme na jednotlivce a zkoumáme principy
ekonomického jednání jednotlivců → ekonomie je věda o lidském chování
- mnohé veličiny, které ovlivňují ekonomické chování člověka, nejsou objektivně měřitelné, jsou to
spíše subjektivní pocity, které člověk nedokáže kvantifikovat ani přesně sdělit
- ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí, proto má větší vztah
k politice než jiné vědy
1.2 RACIONÁLNÍ JEDNÁNÍ V PODMÍNKÁCH VZÁCNOSTI
- ekonomie vychází z předpokladu racionálního chování člověka
- racionalitu nelze soudit dle cílů či preferencí (jsou subjektivní)
- racionalitu nalezneme ve volbě prostředků k dosažení cílů
- člověk je schopen nalézat cesty, po kterých dojde ke svým cílům co nejlépe – maximalizuje svůj
užitek a minimalizuje své náklady
- ekonomie se zabývá racionálním rozhodováním lidí v podmínkách vzácnosti
- efektivní alokace vzácného zdroje
- jak rozdělit vzácný zdroj mezi alternativní příležitosti tak, aby člověk maximalizoval svůj
prospěch
- člověk porovnává přírůstky uspokojení z těchto příležitostí
- hranice produkčních možností
- ukazuje všechny možné kombinace dvou výrobků, které je možné získat s danými zdroji
- vypouklý tvar křivky – zákon klesajících výnosů
- optimální bod na hranici produkčních možností
- bod, v němž by byl přírůstek uspokojení z obou výrobků pokud možno stejný
- lidé se chovají v souladu s ekonomickými zákony, i když tyto zákony neznají, kdyby se podle nich
nechovali, brzy by poznali, že si působí škody
- racionalita člověka spočívá v tom, že systematicky neopakuje chyby, ale učí se z nich a napravuje je
1.3 VLASTNÍ ZÁJEM A SPOLEČNÝ PROSPĚCH
- racionální jednání znamená, že člověk sleduje vlastní prospěch
- racionální jednání jednotlivců může, ale také nemusí vést k efektivnímu výsledku
- v tržní ekonomice svobodná směna a tržní ceny zajišťují soulad mezi prospěchem jednotlivce
a společným prospěchem
- ceny a zisky vedou výrobce k tomu, aby dělali to, co chtějí spotřebitelé, přestože jde výrobcům
pouze o vlastní zisky
0
okurky
(kg)
jahody
(kg)
A
Z
B
C
D

8. 2
1.4 ROZPTÝLENÁ ZNALOST A KOORDINACE LIDSKÝCH ČINNOSTÍ
- komplexní znalost o výrobě nějakého zboží je rozptýlená mezi velké množství lidí a žádný člověk ho
sám o sobě nemůže dosáhnout
- v tržním systému neustále dochází ke změnám – preference spotřebitelů, výrobní technologie,
vzácnost výrobních zdrojů
- lidé potřebují vědět, kolik čeho mají vyrábět a spotřebovávat, kde to mají prodávat a kupovat, do
čeho mají investovat – všechny tyto informace jsou zachyceny pouze v cenách
- ceny koordinují činnost milionů lidí ve velké a složité společnosti
- spolupráce mezi lidmi řízena cenami, tak se ve zdánlivém chaosu skrývá řád
- cenový systém je efektivní, protože je úsporný
1.5 FUNKCE CEN
- 4 HLAVNÍ FUNKCE:
1.) informační
- když dojde k nějaké vnější změně (např. neúroda pšenice), promítne se to do ceny a cena
funguje jako informační signál pro výrobce i spotřebitele
2.) motivační
- růst ceny se musí promítnout do růstu zisku, což motivuje výrobce, aby více vyráběli
3.) alokační
- cenové signály motivují výrobce, aby realokovali (přemístili) výrobní zdroje
- ceny vedou výrobce k tomu, aby alokovali výrobní zdroje mezi různá použití efektivně
- efektivní alokace vyžaduje, aby při změně podmínek vznikly některým lidem zisky a jiným
ztráty
4.) distribuční
- cena je nástrojem rozdělování zboží mezi lidmi, zboží se rozdělí mezi spotřebitele podle jejich
ochoty platit
- tyto funkce spolu těsně souvisejí
- obchodníci a spekulanti uvádějí ceny do pohybu, jsou prostředníky mezi výrobci a spotřebiteli
- informační, motivační a alokační funkce jsou těsně spojeny a navzájem se podmiňují
1.6 EKONOMICKÝ KOLOBĚH
- VÝROBNÍ FAKTORY
1.) půda
2.) práce
3.) kapitál
- s využitím výrobních faktorů se vyrábějí statky (zboží a služby)
- výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je pronajímají firmám
- peníze, které domácnosti od firem dostanou, jsou důchody domácností, za ně pak nakupují od
firem statky
- peníze, které firmy dostanou od domácností, jsou příjmy firem, za ty si pak od domácností najímají
výrobní faktory
- ekonomika funguje jako nepřetržitý koloběh:
- hmotné toky výrobních faktorů a z nich vyráběných statků (plné čáry)
- peněžní toky, za něž se výrobní faktory a statky nakupují (přerušované čáry)
FIRMY
DOMÁCNOSTI
statky výrobní faktory
výrobní faktory
(přírodní zdroje, kapitál, práce)
výdaje firempříjmy firem
výdaje domácností důchody domácností

9. 3
2 Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
2.1 CELKOVÝ UŽITEK A MEZNÍ UŽITEK
- celkový užitek
- celkové uspokojení spotřebitele z určitého množství statku
- graf:
- mezní užitek
- přírůstek uspokojení z další, dodatečné jednotky statku
- zákon klesajícího mezního užitku
- mezní užitek s rostoucí spotřebou statku klesá
- užitek posledního dne dovolené; spotřebitel není ochoten zaplatit vyšší cenu, než na kolik oceňuje
mezní užitek
- zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo
alespoň roven ceně
- graf:
2.2 SPOTŘEBITELŮV PŘEBYTEK
- spotřebitelův přebytek
- rozdíl mezi užitkem statku a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí
- rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou
skutečně platí
- zákonitost vyplývající z klesajícího mezního užitku
- spotřebitel na nákupu zboží vždy vydělá, má z něj větší celkový užitek, než kolik za něj zaplatí
2.3 OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST A VYROVNÁVÁNÍ MEZNÍCH UŽITKŮ
- spotřebitel musí za získaný užitek zaplatit obětovaným užitkem z něčeho jiného
- analýza nákladů a výnosů (cost-benefit analysis)
- výnosem získávaný užitek, nákladem obětovaný užitek
- dokud je mezní užitek jednoho statku vyšší než mezní užitek druhého statku, snaží se spotřebitel
přesunout své zdroje ze statku s nižším mezním užitkem na statek s vyšším mezním užitkem
- spotřebitel bude chtít danou peněžní částku rozdělit mezi dva statky tak, aby byla splněna rovnice:
2
2
1
1
P
MU
P
MU
= , která vyjadřuje podmínku optimálního rozdělení dané peněžní částky mezi dva statky
- podmínka optimální spotřebitelské alokace
TU
Q
MU
Q

10. 4
-
n
n
3
3
2
2
1
1
P
MU
...
P
MU
P
MU
P
MU
====
- MU – mezní užitky n statků
- P – ceny n statků
2.4 POPTÁVKA
- poptávka
- ukazuje, jak závisí poptávané množství statku na ceně
- znázorňuje křivka poptávky, tabulka poptávky
- křivka poptávky
- ukazuje, jak se mění poptávané množství daného statku v závislosti na jeho ceně (při
nezměněném důchodu kupujícího a při nezměněných cenách ostatních statků)
- v zásadě kopíruje křivku mezního užitku
- odvozena od mezního užitku
- poptávané množství je číslo, poptávka funkce
2.5 ZÁKON KLESAJÍCÍ POPTÁVKY – DŮCHODOVÝ A SUBSTITUČNÍ EFEKT
- důchodový efekt
- spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup
původního množství, které kupoval před zvýšením ceny
- substituční efekt
- spotřebitel při zvýšení ceny statku nakupuje méně tohoto statku, protože jej nahrazuje jinými
statky
- substituční a důchodový efekt způsobují, že poptávka je klesající funkcí ceny
- při vyšší ceně kupují spotřebitelé menší množství a naopak
- spotřebitelská substituce
- náhrada jednoho uspokojení jiným uspokojením
→ každý statek má substituty
- působí-li důchodový a substituční efekt, platí zákon klesající poptávky
- zákon klesající poptávky
- poptávané množství klesne, když vzroste cena statku a přitom se nezmění ostatní ceny ani
důchody
- inflace nemá vliv na poptávané množství statku
- poptávané množství statku se mění pouze tehdy, když se mění jeho cena v poměru k ostatním
cenám
2.6 POPTÁVKA V KRÁTKÉM A DLOUHÉM OBDOBÍ
- v krátkém období je substituce zdraženého statku jinými statky obtížnější
- křivka poptávky je v krátkém období strmější než v dlouhém období

11. 5
2.7 CENOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY
- výdaje jsou násobkem ceny a množství
- cenová elasticita poptávky
- vztah mezi procentní změnou poptávaného množství a procentní změnou ceny
- při malých změnách cen a množství platí:
P
P
Q
Q
de ∆
∆
=
- ∆Q – změna poptávaného množství
- Q – původně poptávané množství
- ∆P – změna ceny
- P – původní cena
- je-li |ed| > 1, zvýšení ceny povede k poklesu spotřebitelových výdajů na daný statek = elastická
poptávka
- je-li |ed| < 1, zvýšení ceny povede k růstu výdajů na daný statek = neelastická poptávka
- je-li |ed| = 1, změna ceny ponechá výdaje na statek beze změny = jednotkově elastická
poptávka
- poptávka je v dlouhém období elastičtější než v krátkém, protože substituce vyžaduje určitý čas
- na elasticitu poptávky má vliv existence substitutů
2.8 ZMĚNA POPTÁVKY
- změna preferencí spotřebitele
- s poklesem preference klesne poptávka a naopak
- změna důchodu spotřebitele
- s poklesem důchodu klesne poptávka a naopak
- změna ceny komplementu
- komplement = statek, který se spotřebovává společně s daným statkem
- poptávka po statku klesne, když zdraží jeho komplementy
- změna ceny substitutu
- s poklesem ceny substitutu nějakého statku bude spotřebitel kupovat více tohoto substitutu a sníží
poptávku po daném statku
- mění-li se poptávané množství v závislosti na změně ceny daného statku, pohybuje se spotřebitel
podél křivky poptávky
- změna poptávky projevuje posunem celé poptávkové křivky
- roste-li poptávka, posouvá se poptávková křivka doprava
- klesá-li poptávka, posouvá se poptávková křivka doleva
2.9 TRŽNÍ POPTÁVKA A POPTÁVKA PO STATKU JEDNOHO PRODÁVAJÍCÍHO
- poptávka jednoho kupujícího = individuální poptávka
- souhrnná poptávka všech kupujících po daném statku = tržní poptávka
- součtem individuálních poptávek (poptávek jednotlivých kupujících)
- elasticita tržní poptávky
- má vliv na výdaje kupujících a tím i na příjmy prodávajících (výdaje kupujících jsou příjmy, resp.
tržbami prodávajících)
- je-li neelastická, zvýšení ceny a snížení množství statku bude mít za následek zvýšení výdajů
kupujících i příjmů prodávajících
- je-li elastická, zvýšení ceny bude mít za následek snížení výdajů kupujících i příjmů prodávajících
- cenová elasticita tržní poptávky není pro výrobce žádnou užitečnou informací
- na konkurenčním trhu, kde je mnoho prodávajících, není jeden prodávající sám o sobě schopen
významněji ovlivnit celkové množství statku na trhu a tudíž ani cenu; pokud by snížil svou
produkci, konkurenti jeho výpadek snadno nahradí
- výrobce nepotřebuje znát tržní poptávku, ale poptávku po svém zboží
- poptávka po statku jednoho kupujícího méně strmá a mnohem elastičtější než tržní poptávka
- dáno rozdílným substitučním efektem
- pokud se zvýší cena na celém trhu u všech výrobců, kupující by museli daný statek nahrazovat
jinými statky

12. 6
- pokud zvýší cenu pouze jeden z výrobců, kupující jej nahrazují stejným statkem od jiných
výrobců
DODATEK: INDIFERENČNÍ KŘIVKY
- kardinalistický přístup
- spotřebitel dokáže ocenit užitek určitým číslem nebo dokáže říci, o kolik či kolikrát je pro něj jeden
statek užitečnější než jiný
- ordinalistický přístup
- spotřebitel je při porovnávání různých variant schopen nanejvýš říci, zda je určitá varianta pro něj
užitečná více, stejně nebo méně než jiná
- metoda, která zkoumá spotřebitelovo rozhodování mezi různými spotřebními alternativami
- tato metoda využívá indiferenční křivky (Edgeworth)
- kombinace dvou statků, které přinášejí spotřebiteli stejné uspokojení (body lhostejnosti)
- spojením indiferenčních bodů dostaneme indiferenční křivky (křivky lhostejnosti)
- křivky tvoří „mapu“ spotřebitelova uspokojení, křivky představují vrstevnice
- spotřebitel bude preferovat body ležící na vyšší křivce, protože představuje větší uspokojení
- mají prohnutý tvar
- možnosti substituce slábnou, pokud má spotřebitel již hodně jednoho statku a málo statku
druhého
- omezeními jsou důchod a ceny statků
→ body spotřebních možností – přímka spotřebních možností (rozpočtová přímka)
- představuje ty možnosti, které spotřebitel může mít při daných omezeních: při částce,
kterou má k dispozici, a při daných cenách těchto statků
- člověk se při rozhodování určité kombinace snaží dostat na co nejvyšší dosažitelnou
indiferenční křivku (= tečna k rozpočtové přímce)
- poptávka je odvozena ze spotřebitelových preferencí, zobrazených indiferenčními
křivkami, a z jeho omezení, zobrazených přímkou spotřebních možností
- ordinalistické i kardinalistické pojetí vede ke konstrukci stejné poptávkové funkce
- ordinalistické: funkce poptávky odvozena ze spotřebitelových indiferenčních křivek
- kardinalistické: funkce poptávky chápána jako funkce mezního užitku

13. 7
3 Chování výrobce: náklady a nabídka
3.1 UTOPENÉ NÁKLADY
- utopené náklady
- člověk při svém rozhodování nemá brát v úvahu některé náklady
- náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli z volených možností
3.2 NÁKLADY PŘÍLEŽITOSTI
- podstatou nákladů je obětovaná příležitost
- nákladem je obětovaný výnos nebo obětovaný užitek, který bychom mohli získat v jiné příležitosti
- náklady příležitosti jsou vždy náklady druhé nejlepší příležitosti
3.3 EKONOMICKÉ NÁKLADY A EKONOMICKÝ ZISK
- explicitní náklady příležitosti
- platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů – platí jejich vlastníkům jejich obětované
příležitosti
- implicitní náklady příležitosti
- obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů – to, co by za ně dostal v druhé
nejlepší příležitosti
- náklady jsou informace pro výrobce, zda má setrvat v dané příležitosti nebo zda má odejít do jiné
příležitosti – ekonomické náklady (zahrnují jak explicitní, tak implicitní náklady)
- ekonomický zisk
- rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady
- výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je jeho ekonomický zisk záporný
- účetní náklady
- pouze explicitní náklady
- účetní zisk
- rozdíl mezi celkovým příjmem a účetními (tedy explicitními) náklady
3.4 ZMĚNA NÁKLADŮ
- náklady se často mění i z důvodu, že se změní hodnota obětovaných příležitostí (dále např.
technické či organizační změny)
- změna obětovaných příležitostí mění cenu výrobních faktorů, které výrobce používá, a tím mění i
jeho náklady
3.5 ZASTAVENÍ ČINNOSTI
- neznamená rozpuštění firmy a přechod do jiné příležitosti
- výrobce přeruší činnost a vyčkává, kdy se situace na trhu zlepší tak, aby činnost opět obnovil
- variabilní náklady
- náklady, které se mění s rozsahem činnosti
- pokud výroba roste, rostou i variabilní náklady; pokud výroba klesá, klesají také
- když výroba klesne na nulu, klesnou na nulu i variabilní náklady
- např. spotřeba materiálu vcházejícího do výrobku a mzdy dělníků bezprostředně vyrábějících
výrobek
- fixní náklady
- náklady, které nezávisí na rozsahu činnosti a které vznikají, i když se nevyrábí
- např. nájemné (za pozemek, budovy, stroje, auta apod.), úroky z půjček na nemovitosti a zařízení,
mzdy manažerů firmy, uklízeček kanceláří
- náklady jsou platby za používání výrobních faktorů
- výrobní faktory, které jsou nedělitelné či těžko dělitelné, nelze je zmenšovat nebo zvětšovat se
snižováním nebo zvyšováním výroby (pozemky, budovy, výrobní linky, řídící pracovníci), firma je
musí mít, ať vyrábí hodně nebo málo – fixní výrobní faktory
- náklady spojené s jejich používáním jsou fixní náklady

14. 8
- dobře dělitelné výrobní faktory, lze je zmenšovat nebo zvětšovat při snižování nebo zvyšování
výroby – variabilní výrobní faktory
- náklady na jejich používání jsou variabilní náklady
- zastavení činnosti nastane tehdy, když příjem nepokrývá variabilní náklady (fixní náklady neovlivňují
rozhodování, protože je tím nemůže ušetřit, mají charakter utopených nákladů)
- výrobce je krátkodobě ochoten nést ekonomickou ztrátu pouze do výše fixních nákladů
3.6 ODCHOD Z TRHU
- definitivní zastavení výroby, opuštění trhu daného statku a přechod do jiné příležitosti
- zastavení činnosti je rozhodnutí krátkodobé, odchod z trhu dlouhodobé
- výrobce odchází z trhu, když příjem po delší dobu nepokrývá veškeré ekonomické náklady
(variabilní i fixní; fixní náklady už nejsou utopené náklady, při odchodu z trhu je ušetří)
3.7 PRODUKČNÍ FUNKCE A NÁKLADOVÁ FUNKCE FIRMY
- produkční funkce
- ukazuje závislost produkce na množství výrobních faktorů
- v rámci fixních výrobních faktorů se produkce může zvětšovat jen zvětšováním variabilních
výrobních faktorů
- s každým přírůstkem variabilního faktoru se přírůstky produkce nejprve zvyšují a posléze klesají –
projevují se klesající výnosy z variabilního faktoru
- roste-li variabilní faktor, zatímco jiné faktory zůstávají fixní, klesá vybavenost variabilního faktoru
fixními faktory a s poklesem této vybavenosti klesá i jeho schopnost zvyšovat produkci
- tvar produkční funkce ovlivněn působením zákona klesajících výnosů z variabilního faktoru
- průběh produkční funkce ovlivňuje tvar nákladové funkce
- mzdové náklady odvozeny z produkční funkce (růst mzdových nákladů nejprve zpomaluje, pak
zrychluje – zrychlování způsobeno klesajícími výnosy z jejich práce)
0
50
100
150
200
250
300
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
počet dělníků
sady
prken
- nákladová funkce
- ukazuje, jak se zvyšují celkové náklady v závislosti na růstu produkce (× fixní a variabilní náklady
reagují na růst produkce odlišně)
- odvozena od produkční funkce
- křivka celkových nákladů skládá z celkových fixních nákladů a z celkových variabilních nákladů
- průměrné náklady (jednotkové náklady)
- náklady na jednotku produkce
- celkové náklady vydělíme objemem produkce
- mezní náklady
- přírůstek celkových nákladů, vyvolaný zvýšením produkce o jednotku
- mezní náklady < průměrné → průměrné náklady klesají
- mezní náklady = průměrné → průměrné náklady nemění
- mezní náklady > průměrné → průměrné náklady rostou

15. 9
- křivka celkových nákladů TC
- podíl celkových nákladů a produkce je podílem úseček AQ1 a 0Q1
- průměrné náklady na produkci Q1 jsou dány sklonem úsečky 0A
- mezní náklady jsou derivací celkových nákladů – jejich velikost při produkci Q1 dána sklonem
tečny a dotýkající se funkce celkových nákladů v bodě A
- křivka průměrných nákladů AC a mezních nákladů MC
- při produkci Q1 jsou mezní náklady menší než průměrné (sklon tečny je menší než sklon úsečky
0A)
- křivka průměrných nákladů AC a křivka mezních nákladů MC se protínají v bodě minima křivky
průměrných nákladů
- průměrné fixní náklady
- fixní náklady na jednotku produkce
- podíl celkových fixních nákladů a produkce
- průměrné variabilní náklady
- variabilní náklady na jednotku produkce
- průměrné náklady

16. 10
- funkce průměrných fixních nákladů je klesající (hyperbola)
- celkové fixní náklady jsou konstantní a dělíme-li je rostoucí produkcí, budou jednotkové fixní
náklady klesat
- funkce průměrných variabilních nákladů
- od průměrných nákladů odečteme průměrné fixní náklady
3.8 OPTIMÁLNÍ OBJEM PRODUKCE
- mezní příjem
- přírůstek celkového příjmu, dosažený prodejem dodatečné jednotky produkce
- rovnováha výrobce
- výrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než mezní příjem
- optimální objem produkce, když se mezní náklady rovnají meznímu příjmu (tehdy výrobce
maximalizuje svůj zisk)
- firma nemá důvod produkci ani snižovat, ani zvyšovat
- když výrobce vyrovná mezní náklady s cenou, maximalizuje svůj zisk
- když mají všichni stejné mezní náklady, výroba je efektivní
3.9 NABÍDKA FIRMY V KRÁTKÉM OBDOBÍ
- nabídka
- funkce, která ukazuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně
- krátké období
- období, kdy firma ještě neuvažuje o odchodu z trhu
- v krátkém období se nemění počet firem na trhu daného statku, firmy z trhu neodcházejí, nové
firmy na něj nevstupují
- rovnováha výrobce
- jsou-li mezní náklady rovny meznímu příjmu, přitom může dosahovat ekonomický zisk (příp.
ekonomickou ztrátu)
- křivka nabídky firmy v krátkém období
- totožná s částí křivky mezních nákladů firmy
- počátečním bodem je minimum křivky průměrných variabilních nákladů
- výrobce je ochoten nést ztrátu pouze do výše fixních nákladů, poklesne-li cena pod průměrné
variabilní náklady, zastaví činnost a nabízené množství je nulové

17. 11
3.10 NABÍDKA FIRMY V DLOUHÉM OBDOBÍ
- v dlouhém období firmy z trhu odcházejí, mají-li ekonomickou ztrátu, nové firmy na něj vstupují,
dosahuje-li se na něm ekonomického zisku
- křivka nabídky firmy v dlouhém období
- změna počtu firem na trhu udržuje v dlouhém období cenu na úrovni průměrných nákladů a
ekonomický zisk na nule
- nabídka firmy v dlouhém období udává bod minima její křivky průměrných nákladů
- dlouhodobá rovnováha výrobce
- výrobce nebude dosahovat ekonomický zisk ani ekonomickou ztrátu
- mezní náklady rovnají meznímu příjmu a současně dosahuje nulového ekonomického zisku =
rovnováha výrobce a současně rovnováha trhu (firmy z trhu neodcházejí, nevstupují nové,
produkce celého trhu se nemění)
- firmy pod tlakem konkurence neustále hledají možnosti, jak snížit své náklady (nákladové křivky
se posunou dolů a vznikne ekonomický zisk → láká nové firmy ke vstupu na trh → to vytvoří
novou dlouhodobou rovnováhu při nižších nákladech a při nižší ceně) = dlouhodobá rovnováha
neustále mění
- na trzích se prosazuje tendence k nulovému ekonomickému zisku, kladný ekonomický zisk je
pouze přechodnou situací

18. 12
- honba firem za ekonomickými zisky motorem ekonomického růstu
- když se firmám podaří snížit náklady, konkurence je donutí snížit ceny a spotřebitelé mohou kupovat
více statků
3.11 ZMĚNY NABÍDKY
- nabídka
- funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně
- pokud změna ceny příčinou změny množství, firma se posouvá podél své nabídkové křivky
- pokud se mění jiné okolnosti, může to změnit nabídku, tedy posunout nabídkovou křivku
- nabídka se může změnit v důsledku změny nákladů
3.12 TRŽNÍ NABÍDKA
- tržní nabídka
- součtem nabídek jednotlivých firem
- tržní nabídka krátkého období
- součet krátkodobých nabídek firem, které jsou na trhu
- tržní nabídka dlouhého období
- růst produkce statku zvyšuje poptávku po specifických výrobních faktorech nutných k jeho
výrobě, a protože jejich množství je omezeno, rostou ceny těchto faktorů → růst produkce
vyvolá rostoucí náklady → dlouhodobá nabídka má u většiny statků rostoucí průběh
- křivka tržní nabídky dlouhého období je méně strmá než křivka tržní nabídky krátkého období
(nabízené množství reaguje na zvýšení ceny více v dlouhém než v krátkém období)
- v krátkém období se produkce zvyšuje pouze nadměrným využíváním kapacit firem, které jsou
na trhu × v dlouhém období se produkce zvyšuje příchodem nových firem
- tržní nabídka je funkcí mezních nákladů
- cena, kterou firmy docilují, je rovna jejich mezním nákladům

19. 13
- cenová elasticita nabídky
- vztah mezi procentní změnou nabízeného množství a procentní změnou ceny:
P
P
Q
Q
se ∆
∆
=
- ∆Q – změna nabízeného množství
- Q – původní nabízeného množství
- ∆P – změna ceny
- P – původní cena
- závisí na tom, jak se s růstem výroby zvyšují mezní náklady
- je vysoká, jestliže je možné zvyšovat výrobu s malým růstem mezních nákladů – ke zvýšení
nabízeného množství stačí malé zvýšení ceny
- je nízká u produktů, jejichž výrobu lze zvyšovat jen při značném růstu mezních nákladů
- je elastičtější v dlouhém období než v krátkém (v dlouhém období vstupují na trh nové firmy)

20. 14
4 Tržní rovnováha a efektivnost
4.1 TRŽNÍ ROVNOVÁHA A JEJÍ DOSAHOVÁNÍ
- kupující si navzájem o zboží konkurují a jejich vzájemná konkurence žene cenu vzhůru
- cena, kterou jsou kupující maximálně ochotni platit, je dána jejich mezním užitkem
- prodejci si navzájem konkurují, jejich konkurence tlačí cenu dolů
- minimální cena, kterou jsou prodávající ochotni akceptovat, je ohraničena jejich mezními náklady
- „mezní pár“ (mezní kupující a mezní prodávající) fakticky určuje tržní cenu
- přebytek výrobce
- rozdíl mezi cenou, za kterou prodá výrobce, a cenou, kterou by minimálně požadoval, aby vyrobil
poslední jednotku statku
- rozdíl mezi tržní cenou a výrobcovými mezními náklady
- funkce poptávky
- ukazuje mezní užitek spotřebitelů
- funkce nabídky
- ukazuje mezní náklady výrobců
- tržní rovnováha
- nastává v průsečíku křivky poptávky a křivky nabídky – poptávané množství rovná nabízenému,
na trhu tedy nevzniká ani nedostatek, ani přebytek zboží
- rovnovážná cena
- existuje pouze jedna cena, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému
- odráží současně mezní užitek spotřebitelů i mezní náklady výrobců
- nedostatek
- poptávané množství převyšuje nabízené množství
- vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena
- výrobci na něj reagují zvyšováním ceny
- přebytek
- nabízené množství převyšuje poptávané množství
- vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena
- výrobci na něj reagují snižováním ceny
- každá nerovnováha je nestabilní a přechodnou situací, protože vyvolává pohyb ceny směrem
k rovnovážné ceně a tím i pohyb trhu směrem k rovnováze
- jedinou stabilní situací na trhu je tržní rovnováha
4.2 EFEKTIVNOST TRŽNÍ ROVNOVÁHY
- kritériem ekonomické efektivnosti je porovnání mezního užitku a mezních nákladů
- existuje jediná efektivní produkce – produkce tržní rovnováhy
- mezní užitek statku rovná jeho mezním nákladům
- tím, že trhy tendují k rovnováze poptávky a nabídky, tendují zároveň k efektivním množstvím
produkce
4.3 ZMĚNY ROVNOVÁHY
- změna rovnováhy ze strany poptávky

21. 15
- když se zvýší poptávka, posune se poptávková křivka doprava a nová rovnováha se ustálí při
vyšší rovnovážné ceně a větším množství
- když se poptávka sníží a křivka poptávky se posune doleva, vznikne nová rovnováha při nižší
rovnovážné ceně a menším množství
- rovnovážná cena i množství se mění stejným směrem
- změna rovnováhy ze strany nabídky
- když se sníží náklady, posune se nabídková křivka dolů a nová tržní rovnováha se ustálí při nižší
rovnovážné ceně a větším množství
- když se náklady zvýší, posune se nabídková křivka vzhůru a nová tržní rovnováha se ustálí při
vyšší rovnovážné ceně a menším množství
- rovnovážná cena mění opačným směrem než množství
4.4 ARBITRÁŽ A ZÁKON JEDINÉ CENY
- většina zboží a služeb se prodává na územně rozptýleném trhu
- tržní nabídka i tržní poptávka rozptýleny do mnoha míst, kde se uzavírají obchody
- zákon jediné ceny
- cena statku tenduje ke stejné výši na všech trzích
- pokud existují nějaké rozdíly v ceně, jsou způsobeny přirozenými překážkami obchodu (dopravní
náklady), politickými překážkami obchodu (např. dovozní cla), příp. rozdílnými spotřebními daněmi
- je-li na různých místních trzích rozdílná cena, budou se kupující snažit přecházet na levnější trhy a
prodávající naopak na dražší, což nakonec vede k eliminaci cenového rozdílu
- arbitráž
- obchodníci nakupují zboží na levnějších trzích, aby je prodávali na dražších
- neobchodovatelné statky
- statky, u nichž jsou příliš vysoké náklady na arbitráže nebo na cestování prodávajících a
kupujících mezi vzdálenějšími trhy
- např. kadeřnictví, opravy, bydlení, mhd
- trh zůstává roztříštěn do mnoha lokálních trhů s rozdílnými cenami
- zákon jediné ceny se zde neprosazuje
DODATEK: SPEKULACE
- spekulanti přispívají ke stabilizaci cen v čase
- brání svými spekulacemi tomu, aby cena byla jednou velmi vysoká a podruhé zase velmi nízká
- stabilizují ceny zejména zemědělských plodin (např. pšenice)

22. 16
5 Směna, specializace a mezinárodní obchod
5.1 SMĚNA A BOHATSTVÍ
- bohatství není měřeno množstvím výrobků, ale uspokojením z nich
- směna může zvýšit uspokojení, aniž by zvětšila množství
- dobrovolná směna obohacuje oba směňující, protože každý z nich je na tom po směně lépe než
před směnou
5.2 SPECIALIZACE A SMĚNA NA ZÁKLADĚ ABSOLUTNÍCH VÝHOD
- směna umožňuje zvýšení výroby – umožňuje výrobcům, aby se specializovali
- absolutní výhoda
- člověk (firma, země) je v něčem lepší než jiní lidé (firmy, země)
- specializace a směna na základě absolutních výhod se uplatňuje i v mezinárodním obchodě
5.3 SPECIALIZACE A SMĚNA NA ZÁKLADĚ KOMPARATIVNÍCH VÝHOD
- i když je člověk absolutně lepší v obou činnostech, specializuje se na tu z obou činností, u které je
relativně lepší, kde má komparativní (relativní) výhodu
- komparativní výhoda
- člověk ji má v té činnosti, ve které je relativně lepší než v jiných činnostech
- princip komparativních výhod – D. Ricardo
- specializace na základě komparativní výhody vede ke zvětšení výroby určitého statku, přestože
posune výrobu tohoto statku do horších podmínek - každý využije své výrobní faktory efektivněji,
což zvětší společnou produkční kapacitu
- specializace a směna zvětšuje produkční schopnosti sama o sobě, aniž by se musel zvětšit kapitál,
práce nebo jiné výrobní faktory
- uplatňuje i v mezinárodním obchodě
- žádná země světa se nemusí obávat, že by byla vyřazena z mezinárodního obchodu jen proto, že
není v ničem absolutně lepší – vždy bude mít v něčem komparativní výhodu
- je-li ekonomika otevřena mezinárodnímu obchodu, může využívat výhod mezinárodní dělby práce
– protože je mezinárodní trh daleko větší než domácí, mohou se navzájem najít výrobci se
značnými rozdíly v komparativních výhodách
- svoboda mezinárodního obchodu zvětšuje možnosti pro mezinárodní specializaci a přináší
prospěch všem zemím zapojeným do mezinárodního obchodu × obchodní ochranářství (dovozní
cla a jiné politické překážky v zahraničním obchodě) tyto možnosti omezuje
- ve svém důsledku obchodní ochranářství nejvíce poškozuje ty země, které jej uskutečňují a
samy se jím vyřazují z výhod mezinárodní dělby práce
5.4 ČÍM JSOU DÁNY KOMPARATIVNÍ VÝHODY
- má k určité činnosti předpoklady
- přirozený talent
- přírodní podmínky
- nahromaděná speciální znalost
- relativní vybavenost výrobními faktory
- země s relativní hojností kapitálu mívají komparativní výhody u výrobků relativně náročných na
kapitál
- země s relativní hojností práce mívají komparativní výhody u výrobků relativně náročných na
práci
- země s relativní hojností přírodních zdrojů mívají komparativní výhody v komoditách náročných
na tyto přírodní zdroje
- vlády se někdy snaží ovlivnit ekonomickou strukturu země – napodobit výrobní strukturu
ekonomicky vyspělých zemí v domnění, že výrobní struktura je příčinou jejich vyspělosti
- ochrana domácích trhů před zahraniční konkurencí udržuje uměle při životě i takové výrobce, kteří
nemají v daném oboru komparativní výhodu
- výrobní specializace země nemůže být dána politikou

23. 17
- v tržním procesu se prosazuje zákon komparativních výhod, který umožňuje i těm nejslabším
specializovat se a výhodně směňovat
- slabší vyhání z činností, kde nemají komparativní výhodu, do činností, v nichž komparativní
výhodu mají
5.5 PŘÍNOSY Z MEZINÁRODNÍHO OBCHODU
- mezinárodní obchod je ve své podstatě arbitráž na světovém trhu zboží
- statek je kupován na levném trhu jedné země, aby byl prodáván na dražším trhu jiné země
- vývoz brambor z Řecka do ČR je efektivní, neboť zvyšuje celkový užitek z brambor
- přírůstek užitku českých spotřebitelů je větší než úbytek užitku řeckých spotřebitelů
- vývoz přesouvá část jejich produkce z nákladnějších do méně nákladných výrobních podmínek,
čímž snižuje celkové náklady na produkci brambor – mezinárodní obchod přispívá
k efektivnější alokaci světových výrobních zdrojů
- úspora nákladů v ČR je větší než přírůstek nákladů v Řecku
- obchod výhodný pro obě země
5.6 ÚČINKY DOVOZNÍHO CLA
- dovozní clo
- částka, kterou dovozce musí zaplatit státu
- účinek dovozního cla na obchod a na ekonomickou efektivnost
- důvody používání dovozních cel
- vlády podléhají tlakům domácích výrobců a v jejich zájmu omezují dovozy levného zahraničního
zboží

24. 18
5.7 ÚČINKY DOVOZNÍ KVÓTY
- dovozní kvóta
- maximální množství statku, které stát povoluje dovézt
- dovozci musí nejprve od státu získat licenci k dovozu
- účinky dovozní kvóty na obchod a na ekonomickou efektivnost
- K – dovozní kvóta
- prospívá domácím výrobcům, kterým umožňuje zvýšit produkci i cenu
- dovozní clo přináší prospěch státu (příjem z cel) × dovozní kvóta dovozcům, kteří získají licence
k dovozu
- ČR patří k zemím s velmi nízkými cly, průměrné celní zatížení našeho dovozu činí necelá 3 % (v EU
asi 8 %) × v řadě dovozů uplatňujeme dovozní kvóty
5.8 MÝTY OBCHODNÍHO OCHRANÁŘSTVÍ
- kromě dovozních cel a dovozních kvót např. ekologické, zdravotní, hygienické, technické,
bezpečnostní a jiné požadavky na zboží z dovozu
- mýtus ochrany domácích pracovních míst
- nejrozšířenější
- dovozy vytlačují z trhu ty domácí výrobce, kteří nejsou schopni konkurovat zahraničním výrobcům,
protože mají vysoké náklady a ceny, čímž vyvolávají v zemi nezaměstnanost
- pod tlakem levných dovozů jsou domácí podnikatelé nuceni přesunout se na jiné trhy a domácí
výrobní faktory se začínají více využívat v odvětvích, v nichž máme komparativní výhodu → tato
odvětví expandují a vytvářejí nová pracovní místa
- ztracená pracovní místa v odvětvích potlačovaných levnými dovozy jsou nahrazována novými
pracovními místy v odvětvích, která expandují díky levným dovozům
- mýtus rovné konkurence
- země, které uvalují na naše zboží dovozní cla, poškozují nás, ale především poškozují samy sebe
- když na to budeme reagovat tím, že uvalíme dovozní cla na jejich zboží, poškodíme je a sebe
ještě více
- subvencované dovozy vzbuzují dojem obrany dovozními cly
- mýtus mladých odvětví
- teorie mladých odvětví (infant industries)
- země, která ještě nemá dostatečně rozvinutá průmyslová odvětví, by měla svůj průmysl chránit
před zahraniční konkurencí, dokud nedosáhne dostatečné zralosti, pak teprve může otevřít své
trhy volnému obchodu
- průmysl vyrůstající ve skleníkových podmínkách chráněného domácího trhu sotva kdy dosáhne
skutečné síly a konkurenceschopnosti
- až země otevře svůj domácí trh, může zjistit, že svou předchozí umělou ochranou vypěstovala
něco, co v podmínkách tvrdé světové konkurence není životaschopné
- nátlak domácích výrobců na vlády
- obchodní ochranářství neprospívá spotřebitelům, ale domácím výrobcům, kteří trpí konkurencí
levnějších zahraničních dovozů

25. 19
- vytváří pracovní místa pro úředníky
- vzniká silná zájmová koalice domácích výrobců a státních úředníků, která ochotně naslouchá
mýtům obchodního ochranářství
- celní ochrana v ČR
- nejvíce skopové maso (146-254 %)
- trh je chráněn i proti komoditám, které zde nikdo neprodukuje
- např. sazenice ananasu (19 %), tropické ořechy, tropické ovoce konzervované (70 %) × žabí
stehýnka lze dovážet bez cla
- pivo ze sladu (70 %), zápalky jiné než pyrotechnické (68 %), noviny a časopisy (21 %), obrázková
alba, obrázkové knihy a omalovánky pro děti (50 %) × hudebniny bez cla
- vibrační a světelné budíky pro neslyšící (56 %), sorbit pro diabetiky (15 %)

26. 20
6 Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
6.1 DOKONALÉ A NEDOKONALÉ TRHY
- dokonalý trh (dokonale konkurenční)
- poptávka je dokonale elastická
- nepatrné zvýšení ceny sníží poptávané množství na nulu a nepatrné snížení ceny získá celý trh
statku
- výrobce nemůže změnami své produkce ovlivnit docilovanou cenu
- nedokonalý trh (nedokonale konkurenční)
- poptávka není dokonale elastická
- zvýšení ceny sníží poptávané množství, ale ne až na nulu
- snížení ceny nezíská celý trh, neboť někteří kupující budou stále nakupovat od původních
dodavatelů
- výrobce může změnami své produkce do určité míry ovlivnit docilovanou cenu
- podmínky dokonalého trhu
1.) dokonalá informovanost kupujících a prodávajících
- pouze na územně centralizovaných trzích (např. burzy)
- v případě trhů územně rozptýlených (restaurační služby, benzinová čerpadla) nemívají
kupující k dispozici všechny informace
2.) nulové náklady na změnu dodavatele
- zjistí-li na burze kupující, kteří dosud nakupovali u jiných dodavatelů, že nový dodavatel
prodává za nižší cenu, začnou kupovat od něj – tato změna dodavatele u nich není spojena
s žádnými náklady

27. 21
3.) homogenní produkt
- porovnávané produkty musí být stejné – kupující rozhodují pouze podle ceny, neberou
v úvahu jiná hlediska (kvalita výrobku, pověst firmy)
- téměř všechny výrobky spotřebního průmyslu a služby jsou heterogenním produktem
4.) velký počet prodávajících
- na každého prodávajícího musí připadat jen velmi malá část trhu statku
- nesplnění jediné podmínky dělá z trhu trh nedokonalý
6.2 MEZNÍ PŘÍJEM A CENOVÁ TVORBA NA NEDOKONALÉM TRHU
- mezní příjem
- přírůstek celkového příjmu, dosažený zvýšením prodeje o jednotku
- na dokonalém trhu totožný s cenou (výrobce přijímá cenu)
- nedokonalý trh
- MR – mezní příjem
- výrobci tvoří svou cenu
- výrobce maximalizuje zisk při takové ceně, při které se mezní příjem rovná mezním
nákladům
6.3 MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
- monopolistická konkurence
- nejběžnějším typem nedokonalého trhu
- E. Chamberlin
- jedna z příčin nedokonalého trhu heterogenita produktu
- strategie odlišení – výrobek je tvořen blízkými substituty
→ takové trhy vyznačují prvkem konkurence i monopolu

28. 22
- otevřenost trhu
- neexistují žádné bariéry vstupu na trh, na trh může kdykoli přijít nová konkurence → prosazuje se
tendence k nulovému ekonomickému zisku
- rovnováha výrobce
- pro výrobce je optimální (maximálně ziskový) takový rozsah produkce statku, při kterém se mezní
příjem rovná mezním nákladům
- krátkodobá rovnováha
- ekonomický zisk láká na trh statku další výrobce, jejich příchod způsobuje, že se tržní poptávka
dělí mezi stále větší počet výrobců → poptávka po statku jednoho výrobce snižuje – křivka
poptávky se posouvá dolů a sní se posouvá dolů i křivka mezního příjmu
- když už není dosahováno ekonomického zisku (křivka poptávky se dotýká křivky průměrných
nákladů), na trh přestávají vstupovat další výrobci
- dlouhodobá rovnováha
- výrobce dosahuje nulového ekonomického zisku – jeho cena se rovná průměrným nákladům
- firma prodává za cenu, která je vyšší než mezní náklady
- firma nevyrábí v minimu průměrných nákladů
6.4 OLIGOPOL
- oligopol
- trh, na kterém nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě působí jen několik málo firem
- optimální velikost firmy je díky velkému podílu fixních nákladů značná a zároveň tržní poptávka je
relativně malá (vzhledem k optimální velikosti firem)
- to umožňuje ziskovou existenci pouze několika málo firmám
- ani v dlouhém období nemusí prosazovat tendence k nulovému ekonomickému zisku
- ekonomický zisk výsledkem toho, že se tržní poptávka střetává s omezeným počtem firem na trhu
– každá z firem vyrovnává své mezní náklady s mezním příjmem

29. 23
6.5 NEDOKONALÉ TRHY A INFORMACE
- lidé jsou nedokonale informováni, protože informace jsou vzácné – na jejich získání je nutné
vynaložit náklady
- informace jsou užitečné – umožňují získat větší výnos
- toto pojetí rozpracoval G. Stigler
- racionální člověk získává jen tolik informací, kdy se mezní výnos z informací rovná mezním
nákladům na získávání informací
- reklama zvyšuje informovanost spotřebitelů, a tím snižuje nedokonalosti trhů
- bez reklamy by byly informace vzácnější, nákladnější a trhy by byly nedokonalejší
6.6 INFORMACE A PODNIKATELÉ
- vzácnost informací vytváří příležitosti pro podnikání
- nedokonalá informovanost je příčinou toho, že existují mezery na trzích – dosud nevyužívané
příležitosti, které slibují přinášet ekonomický zisk
- podnikatelé objevují mezery na trhu a zaplňují je – snižují nedokonalost trhu

30. 24
6.7 PODNIKATELÉ A INOVACE
- inovace
- nejdůležitější podnikatelské aktivity
- uvedení nového výrobku, služby nebo výrobního postupu na trh
- výsledkem podnikatelského hledání, objevování a zlepšování
- objev něčeho nového otevírá cestu k velkým ziskům
- podnikání vzkvétá jen na nedokonalých trzích – na dokonalých trzích jsou lidé dokonale
informováni, nejsou tam žádné mezery, jejichž objevení by slibovalo zisky
6.8 PODNIKATELÉ A STÁT
- když stát vstoupí na dosud neobsazené trhy a zaplní jejich mezery, nedá podnikatelům šanci, aby je
zaplnili sami
- se zaplněním mezer na trzích mizí ziskové příležitosti pro podnikatele
- státní úředníci nejsou motivováni ke zvyšování kvality služeb ani k inovacím
DODATEK: CENOVÁ DISKRIMINACE
- výrobce nabízí své zboží různým skupinám zákazníků za různou cenu
- cenová diskriminace
- cenová strategie, která prodávajícímu maximalizuje zisk
- rozděluje výrobek mezi dvě skupiny spotřebitelů s různou poptávkovou funkcí a umožňuje
spotřebitelům s nižšími důchody kupovat zboží, které by si jinak možná nemohli dovolit
- podmínky použití cenové diskriminace
1.) trh musí být nedokonalý
- poptávkové křivky po zboží konkrétního prodávajícího musí být klesající
2.) na trhu musí být alespoň dvě skupiny spotřebitelů, které mají odlišné poptávkové křivky
- např. rozdílné důchody
- prodávající musí být schopni je rozeznat
3.) prodávající musí být schopni účtovat dvojí ceny
- např. v hotelu – předložení průkazu totožnosti
- odsuzována jako nemorální

31. 25
7 Konkurence a regulace
7.1 SVOBODA VOLBY A KONKURENCE
- svoboda volby
- možnost, abych si vybral mezi více příležitostmi, které se mi nabízejí
- člověk je subjektem i objektem volby – vybírá si a je vybírán → soutěž neboli konkurence
- snaha obstát v soutěži motivuje k sebezdokonalování → tržní konkurence stává motorem
hospodářského pokroku
- v centrálně plánované ekonomice svoboda volby a konkurence potlačena
- konkurence chrání spotřebitele a zajišťuje lepší kvalitu zboží a služeb účinněji než regulace
podnikání a obchodování
- čím více jsou trhy regulovány, tím slabší je na nich konkurence
7.2 OTEVŘENÉ TRHY A OMEZOVÁNÍ VSTUPU NA TRH
- konkurence
- tržní proces, ve kterém se prosazují nejlepší firmy
- nezávisí na momentálním počtu firem na trhu, ale na otevřenosti trhu
- je-li trh otevřený pro vstup nových firem, je to trh konkurenční, i kdyby na něm momentálně byla
jen jediná firma
- intenzita konkurence nezávisí na počtu a síle existujících konkurentů, ale také na počtu a síle
potenciálních konkurentů (konkurentů, kteří ještě na trhu nejsou, ale mohli by na něj snadno a rychle
vstoupit)
- hlavním důvodem zeslabení konkurence je omezení vstupu na trh (licencovaný trh)
- často vytváří stát nebo obce
- důvodem víra státních úředníků, že mohou zlepšovat fungování trhů
- obchodníci, kteří už na trhu jsou, se snaží zabránit vstupu nových konkurentů na trh
- na otevřených trzích efektivnější firmy v konkurenčním procesu vytlačují méně efektivní firmy
- trhy, které nejsou zcela otevřené, jsou strnulé a málo efektivní, protože neefektivní výrobci na nich
dlouho přežívají
7.3 OCHRANA SPOTŘEBITELE
- asymetrie informací
- spotřebitelé nemají o výrobku (službě) tolik informací jako výrobci
- existuje na všech trzích
- na trzích, kde vládne konkurence, si prodávající nemůže dovolit systematicky klamat kupující,
protože se obává, že by přešli ke konkurenci
- ochrana spotřebitele v mnoha případech bere spotřebitelům možnost rozhodnout se mezi cenou a
kvalitou, rozhoduje za ně stát
- každá regulace na ochranu spotřebitele, která nutí výrobce dodržet určité kvalitativní parametry,
zvyšuje kvalitu a zároveň i cenu
- regulace chrání výrobce před konkurencí, protože stát kontroluje vstup nových firem na regulované
trhy a vyžaduje od nich plnění všelijakých podmínek
- výrobci vždy upřednostní regulaci před konkurencí
- regulace nechrání spotřebitele před nepoctivými výrobci, chrání výrobce před konkurencí
7.4 NOVODOBÉ CECHY
- cech
- sdružení výrobců, které má tu moc (danou od státu), že může zabránit vstupu nových konkurentů
na trh
- na trhu mohou prodávat pouze členové cechu
- členové cechu nemusí být vázáni žádnou vzájemnou dohodou o množství a cenách (× kartelové
dohody)

32. 26
- trh ovládaný cechem
7.5 ANTIDUMPINGOVÁ POLITIKA
- kořistnický (predátorský) dumping
- dumping
- výrobce prodává za nižší cenu, než jaké jsou jeho náklady
- prováděn s cílem zničit konkurenty a získat na trhu dominantní či monopolní postavení
- jakmile získá výrobce monopolní postavení, zvýší ceny a vytvoří monopolní zisk, který jej více než
odškodní za předchozí dočasnou ztrátu
- prodej pod utopené náklady – různé výprodeje za snížené ceny
- nová firma, která chce proniknout na trh, po přechodnou dobu používá zaváděcí ceny, protože ji
zákazníci neznají
- kořistnický dumping firmy využívají k přesvědčení vlády o nutnosti ochrany domácího trhu před
zahraničními predátory × zavedením antidumpingových cel omezuje konkurenci
- ochrana před dumpingem
- antidumpingová cla, minimální ceny, dovozní kvóty
7.6 OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
- ochrana hospodářské soutěže
- státní politika, která zejména brání kartelovým dohodám, povoluje fúze a odhaluje a trestá
zneužívání dominantního postavení na trzích
- z obavy z dominantního postavení vlády kontrolují fúze a brání takovým fúzím, které by mohly mít
za následek vznik dominantního postavení
- fúze jsou reakcí na ekonomickou „globalizaci“, umožňují snížit náklady, většinou i snižování počtu
zaměstnanců, zvýšit efektivnost
- v ČR musí být fúze schváleny Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
- měří dominantní postavení firmy jejím podílem na relevantním trhu (nejčastěji domácí trh)
- zákazy fúzí mají za následek, že místo velkých, silných a efektivních firem budou přetrvávat malé
firmy, které obvykle nedokáží obstát v konkurenci se zahraničními výrobci
- otevřené trhy a svobodný mezinárodní obchod nejlepší zárukou konkurence
- politika zaměřená proti zneužívání dominantního postavení na trhu
- původ v USA – nejpropracovanější antimonopolní zákonodárství
- pokud firma dosáhla vysokého podílu na trhu úspěšnými inovacemi, snižováním nákladů a
snižováním cen, na trhu vládne zdravá konkurence, která je ku prospěchu spotřebitelů
- antimonopolní politika zaměřena spíše na ochranu konkurentů před úspěšnými firmami než na
ochranu spotřebitelů
- nejde o ochranu konkurence, ale ochranu méně schopných konkurentů

33. 27
7.7 MONOPOL
- monopol se nevztahuje k výrobě, ale k trhu
- muselo by jít o zboží, které nemá blízké substituty
- monopol
- tržní situace, kdy na trh daného produktu dodává jediná firma – tato firma je vystavena konkurenci
substitutů daného statku
- čím vzdálenější jsou substituty, tím větší je tržní síla monopolu
- závisí na vymezení relevantního trhu a definování produktu
- monopolní síla nesouvisí ani tak s velikostí firmy jako spíše s obtížností nebo nemožností substituce
- monopol např. majitel lanovky na Sněžku
- rovnováha monopolu
- poptávka po statku monopolu je totožná s poptávkou celého trhu
- monopol maximalizuje zisk tam, kde se mezní náklady rovnají meznímu příjmu
- poškozuje spotřebitele – prodává za vyšší cenu
- monopol dosahuje ekonomického zisku – tzv. monopolního zisku
- monopol vyvolává neefektivnost – poskytuje menší než optimální množství (mezní užitek je vyšší
než mezní náklady)
- regulace ceny monopolu
- regulace ceny často vede k zakonzervování monopolu – změní krátkodobý monopol v monopol
dlouhodobý
- selhání motivací
- monopoly s regulovanými cenami často nadhodnocují své náklady, aby mohly účtovat vyšší ceny

34. 28
7.8 STÁTEM VYTVOŘENÉ MONOPOLY
- vznik monopolu má podmínku – existence bariér vstupu na trh
- je-li vstup na trh vázán na povolení státu a dá-li ho stát pouze jedné firmě, získá tato firma
administrativní monopol
- státem vytvořený monopol není motivován ke zlepšování služeb ani k hospodárnosti a podnikavosti
- dlouhodobý monopol bez šance, že na trh vstoupí nová konkurence, stát reguluje takovým
monopolům ceny
- mívají vysoké ceny
- bývají málo efektivní a mají vysoké náklady
- dokáží regulační úřad přesvědčit o nutnosti vysoké ceny – úřad neví, jaké jsou skutečné náklady
- jde o obchod – stát potřebuje od firmy zajistit nějaké dodávky nebo služby, které jsou ve veřejném
zájmu, a za to jí dá monopol
- např. energetika (plynárenství)
7.9 PŘIROZENÝ MONOPOL
- přirozený monopol
- vzniká z důvodu přirozených bariér vstupu na trh
- když jsou dodávky zboží či služby vázány na určitou přenosovou síť (potrubí, kabelové vedení,
koleje)
- např. rozvod elektřiny
- náklady na vybudování přenosové sítě jsou dominantní nákladovou položkou – jde o fixní náklady,
které vznikají bez ohledu na to, kolik elektřiny bude touto sítí dodáváno
- každá z obou firem má silnou motivaci získat celý trh
- nakonec jedna z firem trh vyklidí nebo se obě firmy spojí → firma získá přirozený monopol
- neregulovaný přirozený monopol bude dosahovat monopolního zisku

35. 29
- bude dodávat QM a docilovat cenu PM
- jeho zisk z jednotky produkce bude m
- efektivní množství - QS
- někdy stát stanoví cenový strop
- odčerpá monopolní zisk
- nevyžaduje poskytování subvence (subvence kryje ztrátu, kdy jsou průměrné náklady vyšší než
cena)
- vztahuje se pouze k rozvodu, ne k výrobě
- vstup druhé firmě na trh nikdo nezakazuje, ale brání jí v něm vysoké náklady, které by musela
vynaložit na vybudování vlastní přenosové soustavy, bez níž není možné zboží dodávat
DODATEK 1: KARTELOVÁ DOHODA
- kartelová dohoda
- dohoda o společném, koordinovaném postupu na trhu
- členové kartelu si stanoví určité kvóty svých dodávek na trh a zaváží se, že je nepřekročí a že
nebudou dodávat pod určitou dohodnutou cenu
- Nashova rovnováha
- nastává tehdy, když každý z obou „hráčů“ volí svou optimální strategii sám o sobě, bez dohody s
„protihráčem“
- předpokládá, že protihráč ho bude v rozhodnutí následovat
- po uzavření kartelové dohody se dostanou z Nashovy rovnováhy do rovnováhy kartelu
- je pro ně lepší než Nashova rovnováha, dosahují vyšší příjem
- pro spotřebitele je horší než Nashova rovnováha, protože kartel dodává na trh menší množství za
vyšší cenu
→ prospívá výrobcům × neprospívá spotřebitelům
- omezuje konkurenci, snižuje množství statku a zvyšuje jeho cenu
- znamená odchýlení trhu od bodu jeho konkurenční rovnováhy, který je bodem efektivním
- kartely jsou ve většině zemí zakázány
- je obtížné dohodu odhalit – je-li na trhu jen několik firem, mohou jejich manažeři při neformálním
setkání uzavřít ústní dohodu o společném cenovém postupu a v případě podezření je těžké jim
pokus o dohodu dokázat
- nelegálnost kartelů je zároveň činí málo stabilními
- člen kartelu je v silném pokušení kartelovou dohodu porušit, protože na tom může vydělat (když
sníží svou cenu, může získat část trhu na úkor ostatních členů kartelu, ti tomu nemohou zabránit a
domáhat se jejího dodržování, když je kartelová dohoda nelegální)
- porušení dohody z obou stran vede k rozpadu kartelu → vrací se do Nashovy rovnováhy
- poruší-li partner dohodu, poruším ji také, a bude-li ji dodržovat, dodržím ji také → což nakonec
vede k dodržování dohody
- je-li počet členů kartelu vyšší než dva, kartelové dohody se opakovaně rozpadají
- legálně existující kartely
- rovněž ohroženy vnitřní nestabilitou
- např. OPEC
- vysoké ceny kartelu lákají na trh nové konkurenty → kartely jsou nestabilní
- členové kartelu řeší dilema, zda zvýšit cenu (a přilákat novou konkurenci) nebo nezvýšit cenu
(uchovat trh pro sebe)
DODATEK 2: VĚZŇOVO DILEMA
- teorie her
- ve 40. letech J. Neumann a O. Morgenstern
- lze aplikovat na trh v takových situacích, kdy je na trhu pouze několik prodávajících
- malý počet prodávajících umožňuje, aby se prodávající chovali strategicky – aby volili strategie
svého chování podle toho, jak odhadují chování svých konkurentů
- popisuje mj. vězňovo dilema
- pokud se strany nemohou domluvit, každá volí svou vlastní optimální strategii, která nemusí
vést k pro ně optimálnímu výsledku
- v případě kartelu znamená porušit kartel = dostat se do Nashovy rovnováhy
- Nashova rovnováha není společensky efektivní a je proto žádoucí zásah státu (u externalit a
veřejných statků)

36. 30
8 Zásahy státu do cen
8.1 CENOVÝ STROP (MAXIMÁLNÍ CENA)
- cenový strop (= maximální cena)
- prodávající nesmí požadovat cenu vyšší, než je státem stanovený cenový strop
- na trhu vzniká nerovnováha – nedostatek
- cenový strop vyvolává neefektivnost
- poskytované množství statku je menší než optimální – mezní užitek je vyšší než mezní
náklady
- umožňuje spotřebitelům kupovat statek za nižší cenu, ale mnozí z nich za to musí zaplatit jinak –
mají nepeněžní náklady (např. stání ve frontách)
- aby dostali lidé nedostatkové zboží nebo službu, jsou ochotni nést nepeněžní náklady
- ztráta času, obětovaného na získání nedostatkového zboží je nepeněžním nákladem kupujícího –
vzniká na trzích, kde stát reguluje ceny cenovými stropy
- cenový strop fakticky prodražuje zboží těm spotřebitelům, kteří jej kupují zčásti za nepeněžní
náklady
- součet jeho peněžních a nepeněžních nákladů může být vyšší než cena tržní rovnováhy, kterou
by platil, kdyby cenový strop neexistoval
- vláda obhajuje cenové stropy u statků uspokojujících nezbytné potřeby
- např. nájemné (poptávka převyšuje nabídku)
- regulace vyvolávají inovace k obcházení regulací
- nejvážnějším případem cenového stropu energetická krize v Kalifornii v roce 2001
- v roce 1996 deregulace trhu elektřiny × pouze pro velkoobchod
- zvyšovali se ceny, ale distributoři elektřiny je nemohli přenést na spotřebitele (kvůli cenovému
stropu) → prodělávali a neměli z čeho elektrárnám platit a ty jim přestaly elektřinu dodávat
8.2 SPOTŘEBNÍ DAŇ
- spotřební daň
- vybírána z naturální jednotky zboží (např. z litru benzinu nebo krabičky cigaret)
- břemeno spotřební daně dopadá jak na spotřebitele, tak na výrobce
- rozdělení závisí na relativní strmosti křivek poptávky a nabídky

37. 31
- a – břemeno dopadající na spotřebitele
- b – břemeno dopadající na výrobce
- je-li poptávka hodně strmá a nabídka málo strmá, dopadá břemeno daně více na spotřebitele
a méně na výrobce
- je-li poptávka málo strmá a nabídka hodně strmá, dopadá břemeno daně více na výrobce než
na spotřebitele
- „daň z luxusu“
- uvalena na luxusní zboží spotřebovávané bohatými lidmi (aby zvýšil příjem státní pokladny)
- silný dopad na spotřebitele jen tehdy, jde-li o statek se strmou poptávkou a málo strmou nabídkou
- spotřební daně vyvolávají neefektivnost
- snižují množství zboží, které je pak menší než optimální (mezní užitek je větší než mezní náklady)
- není žádoucí, aby stát uvaloval spotřební daně na příliš velký okruh statků
- můžou mít charakter daní ekologických (daň z benzinu), zdravotních (daň z cigaret)
- účelem omezit spotřebu těchto statků škodících životnímu prostředí nebo zdraví
- pro vládu význam jako zdroj příjmů státního rozpočtu
- obdobné účinky daně z přidané hodnoty
- nejsou vyměřovány z naturální jednotky zboží, ale z peněžní hodnoty zboží
- pokud existuje jen jedna sazba daně, nejsou cenové deformace ještě tak velké
- čím více je různých daňových sazeb na různá zboží, tím více jsou cenové relace deformovány a
tím horší je informační a alokační fungování cenového systému
8.3 SUBVENCE
- subvence
- částka, kterou stát připlácí výrobcům k ceně statku
- mění rovnováhu trhu
- je to vlastně záporná spotřební daň
- na úkor daňových poplatníků zvyšuje cenu pro výrobce a snižuje cenu pro spotřebitele → zvětšuje
množství statku
- i když se subvence vyplácí výrobcům, jsou subvencováni jak výrobci, tak i spotřebitelé
- subvence vyvolává neefektivnost
- vede k produkci nadoptimálního množství (mezní náklady výrobců jsou vyšší než mezní užitek
spotřebitelů)
- u nás např. na hromadnou osobní dopravu, len
8.4 MINIMÁLNÍ CENA A VÝVOZNÍ SUBVENCE
- hlavně u zemědělských produktů (např. mléko)
- minimální cena stanovená vládou vyvolává nutnost vývozních subvencí, aby neprodané přebytky
mohly být prodány do zahraničí

38. 32
- aby zemědělci mohli dostávat za mléko vyšší cenu, než jakou by vytvořil trh, musí naši spotřebitelé
nejen kupovat mléko za vyšší cenu, ale navíc jako daňoví poplatníci ještě subvencují zahraniční
spotřebitele mléka
- zemědělci dokáží na vlády vyvíjet silný tlak a subvencování si vynutit, zatímco daňoví poplatníci se
nedokáží účinně bránit
- zahraniční obchodní partneři se často brání dovozům subvencovaných výrobků a nezřídka přijímají
odvetná opatření – buď uvalují na subvencované zahraniční zboží dovozní cla, nebo začnou rovněž
subvencovat
8.5 STÁTNÍ INTERVENČNÍ NÁKUPY
- stát se jimi snaží zajistit výrobcům vyšší cenu, než kterou by vytvořil trh (u nás např. státní nákupy
pšenice)
- mají stabilizovat ceny, které podléhají sezónním výkyvům (stát nahrazuje činnost soukromých
spekulantů)
- nevyvolává tržní nerovnováhu – nabízené množství je beze zbytku nakoupeno
- poptávané množství skládá ze 2 částí:
- nákup soukromých osob
- nákup státu
- státní intervenční nákupy a prodeje jsou zaměřeny na stabilizaci ceny
- vykoupené zásoby prodává v době neúrody, aby se rapidně nezvýšila cena
- prodražuje skladování, pojištění proti škodám a další náklady
- vhodnějším způsobem stabilizace cen by byl volný zahraniční obchod
- po vysoké domácí úrodě by mohla být pšenice vyvážena do zahraničí, což by bránilo poklesu
ceny na domácím trhu
- po nízké domácí úrodě by byla dovážena ze zahraničí, což by bránilo růstu její ceny na domácím
trhu
8.6 PRODUKČNÍ KVÓTY
- produkční kvóta
- státem stanovené maximální množství komodity, které mohou zemědělci za rok vyprodukovat
- tuto kvótu pak rozděluje mezi vybrané výrobce dané komodity
- v důsledku vzroste cena
- udržují vyšší než rovnovážné ceny a vytvářejí výrobcům ekonomický zisk
- neefektivní – vyráběné množství je podoptimální (jeho mezní náklady jsou menší než mezní užitek)
- omezují konkurenci a konzervují neefektivnost
- úspěšní výrobci se nemohou rozvíjet kvůli kvótám a neúspěšní výrobci nemusejí odcházet z trhu

39. 33
9 Poptávka po výrobních faktorech
9.1 VÝROBNÍ FAKTORY
- 3 obecné výrobní faktory
1.) půda (resp. přírodní zdroje)
2.) kapitál
3.) práce
- obecné výrobní faktory reálně existují jen v konkrétních formách – specifické výrobní faktory
- půda: orná půda, pastvina, lesní půda, stavební parcela
- kapitál: budova, stroj, zásoby (fyzický kapitál); nahromaděné vědomosti (lidský kapitál)
- práce: různé specifické profese (instalatér, zedník, učitel, lékař)
- specifické výrobní faktory
- konkrétní pozemky, kapitálové statky a pracovní profese, které jsou specializované pro výrobu
konkrétních statků
- výrobce si vždy najímá výrobní faktory
- i tehdy, je-li jejich vlastníkem – platí implicitní nájemní ceny
- nájemní ceny výrobních faktorů ovlivňují náklady výrobců
9.2 PRODUKČNÍ FUNKCE A MEZNÍ PRODUKT
- produkční funkce
- ukazuje závislost produkce na množství výrobních faktorů
- s každým přírůstkem variabilního faktoru (při ostatních faktorech fixních) se přírůstky produkce
nejprve zvyšují a potom klesají – projevují se klesající výnosy z variabilního faktoru
- celkový produkt (TP)
- funkce celkového produktu (TP) popisuje závislost celkového produktu na množství variabilního
výrobního faktoru
- lze z ní odvodit funkci průměrného produktu (průměrné produktivity) a funkci mezního produktu
(mezní produktivity) výrobního faktoru
- je dán úsečkou AFA
- průměrný produkt (AP)
- podíl celkového produktu a počtu jednotek výrobního faktoru
- průměrný produkt je dán podílem AFA : 0FA, čili sklonem úsečky 0A (tg úhlu, který úsečka 0A svírá
s vodorovnou osou)
- mezní produkt (MP)
- přírůstek produkce, dosažený zvýšením daného faktoru o jednotku, při ostatních faktorech
nezměněných
- při velmi malých jednotkách výrobního faktoru je dán sklonem tečna a ke křivce celkového
produktu v bodě A

40. 34
- v bodě A je MP > AP, protože sklon tečny a je větší než sklon úsečky 0A
- funkce průměrného a mezního produktu se protínají v bodě maxima průměrného produktu
- při ostatních výrobních faktorů neměnných – kdyby se některý z ostatních faktorů zvětšil, vedlo by to
ke zvýšení produkce a křivka TP i křivky AP a MP by se posunuly vzhůru
- k pohybu podél produkční funkce dochází při zvětšení sledovaného variabilního faktoru × k posunu
produkční funkce dochází při změně ostatních výrobních faktorů
9.3 POPTÁVKA PO VÝROBNÍM FAKTORU
- poptávka výrobce po výrobním faktoru je odvozena od produkční funkce
- mzda v naturáliích
- výrobce porovnává naturální mzdu s naturálním mezním produktem práce
- bude chtít zaměstnávat takové množství práce, při kterém je mezní produkt práce vyšší nebo
roven ceně
- v tržní ekonomice je běžné platit v penězích
- zaměstnavatel musí porovnávat peněžní mzdu s peněžním mezním produktem práce
- kupuje tolik práce, jejíž mezní produkt je větší nebo roven mzdě
- výrobce bere v úvahu čistý mezní produkt
- z ceny výrobku odečte hodnotu surovin a polotovarů, které přímo vcházejí do výrobku
- výrobce bere v úvahu přidanou hodnotu, kterou práce dává nakoupeným surovinám
- čistý peněžní mezní produkt = příjem z mezního produktu
- výrobce při najímání výrobního faktoru porovnává jeho nájemní cenu s jeho čistým peněžním
mezním produktem
- najímá faktory do takového množství, kdy je jeho mezní produkt větší nebo roven jeho nájemní
ceně
-
- funkce poptávky po výrobním faktoru je totožná s částí funkce mezního produktu daného faktoru
a začíná v maximu funkce jeho průměrného produktu
9.4 ZMĚNY POPTÁVKY PO VÝROBNÍM FAKTORU
- důvodem změny poptávky po výrobním faktoru jsou technologické změny, které mění produktivitu
výrobních faktorů
- zvýšení produktivity práce posune křivku mezní produktivity nahoru