SlideShare une entreprise Scribd logo
1  sur  105
Télécharger pour lire hors ligne
Historie chemie
Historie chemie – nejstarší poznatky člověka
První chemická reakce,
kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
První chemická reakce,
kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
Nejstarší
 chemické objevy
    a poznání
Od zvládnutí ohně po výrobu kovů, skla
              a keramiky
Nejstarší chemické objevy a poznání

První chemická
reakce, kterou člověk
poznal a ovládl,
bylo hoření – oheň

                            1
Nejstarší chemické objevy a poznání

Pomocí ohně
dokázal vypálit první
keramiku


                            2
Nejstarší chemické objevy a poznání

Oheň dovolil roztavit
písek a popel a
vytvořit tak první
sklovinu

                            3
Nejstarší chemické objevy a poznání

Zbytky po ohni
umožnily
seznámení s
prvním chemickým
prvkem – uhlíkem
                            4
Nejstarší chemické objevy a poznání

Pomocí ohně a
uhlíků vyrobil první
kovy a slitiny a
vytvořil z nich
užitkové předměty
                             5
Nejstarší chemické objevy a poznání

Naučil se
pracovat s
drahými kovy


                             6
Nejstarší chemické objevy a poznání

Pomocí ohně a
redukce dřevěným
uhlím vyrobil první
železo a nástroje a
zbraně z něj
                             7
KOVY
  Historie objevů
a zpracování kovů
Historie objevů a zpracování kovů

        Výskyt a zpracování kovů se velmi odlišovalo podle lokality.
Proto také zpracování kovů bylo rozdílné v různých oblastech.
Obecně se dá konstatovat, že někteří lidé (většinou kněží) uměli
kovy zpracovávat, vyrábět různé slitiny a tím měnit i vlastnosti
příslušného kovu. Ti, kteří uměli kovy zpracovávat, měli výsadní
práva a byli velmi váženi a obcí zaopatřováni.
        V prehistorických dobách lidé poznali měď, její slitiny, zlato,
stříbro, rtuť, olovo, cín a železo
        Kromě uvedených kovů byly známy i dva nekovy a to síra a
uhlík.
        Uvedené kovy a nekovy byly určitě známy, ale jsou
náznaky, že již ve starověku lidé znali i arzén. Nezařazovali ho
však mezi kovy, nýbrž ho pokládali za látku příbuznou rtuti.
Podobně antimon byl řazen mezi druhy olova.
měď
měď
měď
                            měď
První kov, který lidstvo použilo, byla měď (před rokem 5000
př.n.l.) Vyskytuje se v přírodě ryzí. Technologie zpracování
měděných rud není doposud úplně jasná. Základním
technologickým postupem bylo tavení, čímž se získala čistá
měď. Byla však příliš měkká, proto se začala používat spíše
s přísadami (Zn, Pb, As, Sb, Fe, Ni...). Tyto příměsi se
používaly bez znalosti jejich podstaty. Nejčastěji se setkáváme
se slitinou mědi a cínu - bronzem. O jeho významu svědčí to,
že je podle něho pojmenováno celé období. V práci s bronzem
vynikali především Číňané. Z roku kolem 1200 př.n.l. se
zachovala bronzová nádoba o hmotnosti 875 kg a tavicí
kelímky na 70 až 1650 kg kovu. Bronz byl až za 700 let
vytlačen železem.
zlato
                             Zlato
Zlato patřilo k nestarším známým kovům, protože se vyskytuje ryzí.
Přirozeně se vyskytující zlato obsahuje řadu nečistot (Cu, Ag aj.).
Prakticky čisté zlato (99,8%) se objevuje v nálezech z Egypta
datovaných do 6. stol. př.n.l.
Kolem roku 2900 př.n.l. dolovali Egypťané zlato ve velkém (např.
na zlatou rakev Tutanchámovu bylo spotřebováno 110,4 kg zlata,
přičemž tato hrobka patřila mezi ty skromnější).
Zlatá ruda se zpracovávala roztavením v ohni a následným
rozlámáním. Zlato se potom drtilo na hrubý prach, který se
promýval vodou, smíchal s olovem, solí, cínem a ječnými
otrubami. Poté se v peci 5 dní žíhalo. Po vychladnutí bylo na dně
čisté rafinované zlato.
zlato
stříbro

Stříbro se v Egyptě nevyskytovalo, muselo být proto
dováženo a bylo dražší než zlato.
V přírodě se vyskytuje v ryzím stavu, ale zdaleka ne
v takovém množství jako zlato.
Stříbro bylo pravděpodobně třetím kovem, se kterým se
lidstvo naučilo pracovat. (asi 2500 př.n.l.).
Pravděpodobně nejstarším předmětem vyrobeným ze stříbra
je náhrdelník nalezený v Egyptě kolem roku 2400 př.n.l.
Stříbro se podle dostupných pramenů (Geber) zpracovávalo
pravděpodobně kupelací s olovem. Přímé důkazy o použití
tohoto způsobu zpracování jsou nálezy ze stříbrných dolů
Laureion na jihu Attiky (500 let př.n.l.).
stříbro
olovo

Olovo - bylo objeveno velmi záhy, o čemž svědčí
existence olověných figurek.
Jako čistý kov se olovo objevilo v Mezopotámii a
v Egyptě již ve 3. tis. př.n.l. jako materiál na výrobu
pečetidel.
Olovo se používalo také na výrobu olověných tabulek
k psaní (přesněji k rytí do nich), k výrobě vodovodních
trubek v Římě. Bylo známo pod názvem „černé olovo“.
olovo
cín


Cín - získával se tavením, pravděpodobně stejně jako
zlato a stříbro. Cín byl mnohdy také pokládán za druh
olova (tzv. „bílé olovo)
ţelezo
Ţelezo - vyskytovalo se ryzí v meteoritech, ale ve velmi
malém množství.
Železné rudy znalo lidstvo dávno, ne však jako zdroj
kovu, ale jako barvu (červený okr - hematit - patřil
k nejčastěji používaným barvám na skalních malbách
z doby kamenné). Železo z rudy bylo pravděpodobně
objeveno náhodně, jako vedlejší produkt při tavení olova
a mědi.
První náznaky dobývání železných rud se objevují kolem
roku 2650 - 2050 př.n.l.
Podle rukopisů bylo železo mnohem dražší než měď a
teprve od roku 1300 př.n.l. se začíná využívat častěji
než bronz.
ţelezo
rtuť
První zmínka o rtuti se objevuje u Aristotela, který ji
nazval tekutým stříbrem.
Vyráběla se z rumělky (HgS) redukcí uhlíkem.
Rtuť byla nalezena v egyptských hrobech, není však
jasné,
zda byla nádobka se rtutí stejně stará jako hrob.
Jisté však je, že rtuť znali staří Řekové a Římané (podle
Plinia se zlato z nepotřebných starých výšivek získávalo
zpět pomocí rtuti).
Také rumělka byla používána jako barva a líčidlo.
rtuť
síra
byla známa především její hořlavost (První kniha
Mojžíšova vypráví o tom, jak rozhněvaný Hospodin
sypal síru a oheň na Sodomu a Gomoru).
Ve starověku ji používali v lékařství, v domácnostech
knoty do lamp.
uhlík




   Uhlík byl znám jako látka již v pravěku (dřevěné uhlí,
saze), ale jako prvek je znám až od druhé poloviny
osmnáctého století.
    Mezinárodní název uhlíku “carbon” je odvozen od
latinského carbo, čímž Římané označovali dřevěné uhlí.
   Uhlík se široce vyskytuje v přírodě. Elementární uhlík
byl dokázán ve vesmíru: na Slunci, hvězdách, kometách a
v atmosféře planet.
uhlík
Uhlík nám dává:
      nejvíce sloučenin ze všech prvků
      nejpevnější vlákna
      nejlepší mazadlo (lubrikant) – grafit
      nejpevnější a nejtvrdší materiál – diamant
      nejlepší adsorbent plynů – aktivní uhlí
      nejlepší héliovou bariéru – skelný uhlík
      materiál s největší tepelnou vodivostí
      nové objevy jako je molekula fullerenu,
                            nanotrubice,
                            magnetické nanopěny

Na tomto základě můžeme uhlík povýšit na krále prvků
     a zabývat se historií jeho poznávání a využívání.
uhlík
velký třesk: vznik prvků vodíkovým, heliovým a uhlíkovým
        hořením – vznik uhlíku ve Vesmíru a jeho
        přeměna na další prvky

vznik Země 200 km pod povrchem Země vzniká za
       vysokých teplot a tlaků diamant

–20 000 let    lidstvo poznalo oheň a dřevěné uhlí
3750 BC        Egypťané a Sumerové používají dřevěné uhlí
      k redukci Cu, Sn a Zn z jejich rud
2000 BC        Dřevěné uhlí se používá jako domácí
      bezdýmé palivo
1500 BC        Egypťané použili dřevěné uhlí v medicíně
      (trávicí potíže)
800 BC         V Indii nalezeny diamanty v náplavách
                 řek
uhlík

500-800 BC grafitová keramika - keltské opidum u Třísova
                  (Český Krumlov)
500-600 BC diamanty z Indie dováženy do Evropy

400 BC      Hippokrates popisuje širší využití
                  dřevěného uhlí v medicíně

322-185 BC diamant v Evropě součástí šperků
100 BC     "inkoust indiánů" vyráběný ze sazí
50 BC      Číňané a Egypťané používají saze jako černý
                  pigment
uhlík

50 AD       Plinius starší ve svém díle Naturalis historia
            popsal diamant a lékařské použití dřevěného uhlí
157 AD      Klaudius Galen uvádí 500 lékařských předpisů
            na lékařské využití dřevěného uhlí
1074        Maďarská královnina koruna má snad první
                    opracovaný diamant
1214-1300   opracování diamantů zavedeno v Benátkách
1250        zavedena „grafitová daň“ (Pfaffenreuth u Pasova)
            – platba vrchnosti za možnost těžby
1273        zákaz používat uhlí v Anglii, protože je
                    zdraví škodlivé
uhlík

1304   nalezen diamant Koh-i-noor
             1986 karátů („hora světla“)


1432   alchymisté používají „nehořlavé“grafitové
       kelímky

1478   Leonardo da Vinci kreslí
       své náčrty dřevěným uhlem
uhlík
Ačkoli existují důkazy o použití střelného prachu v Číně již v páté dynastii
(907 do 960). Nejstarší známé zaznamenané recepty výroby střelného
prachu napsali Zeng Gongliang, Ding Du a Yang Weide v Wujing Zongyao
ve vojenském rukopisu z roku 1044 za vlády dynastie Song (960-1279).
Střelný prach popsaný byl použit na zápalné bomby házené z katapultů,
svržené z hradeb, nebo spouštěné ze zdí pomocí železných řetězů.
Zápalné bomby na námořních lodích zajistily vítězství nad silami Jin Song v
bitvě u Caishi v 1161, zatímco mongolská Yuan dynastie (1271-1368)
použila střelného prachu bomby v průběhu jejich neúspěšných invazi do
Japonska v roce 1274 a 1281. Během 13. a 14. století, se vyrábí střelný
účinnější, jak je patrné ze spisů dynastie Ming (1368 -1644), vojenských
rukopisů Huolongjing sepsaných Jiao Yu (od 14. do počátku 15. století) a
Liu Ji (1311-1375).
Historie
textilních
  vláken
Len

7 000 BC         6 200 BC
Jižní            Sýrie
Amerika
                 7 000 BC
7 000 BC         Turecko
Irán
                 5 500 BC
3 500 BC         Pelloponnes
Egypt
                 4 800 BC
3 000 BC         Bulharsko
Len
Lněné tkaniny – Taciunum Sanitatis – 14.
                století
Len
Len
Bavlna
Bavlna
Bavlna
Bavlna
Bavlna
Egypt 12 000 BC, Mexiko 7 000 BC, Indie 4 000
                    BC
Sklizeň konopí pro vláknařské účely
Použití v Číně před 10 000 lety, lana 3000 let
Sklizeň konopí pro vláknařské účely
Vlákna z konopí
                  Vlákna z konopí
Konopný provaz
Oblasti vhodné pro pěstování konopí
Ramie
Oblasti pěstování ramie
Nálezy z Egypta 5000 – 3000 BC
Ovčí vlna
Ovčí vlna
Ovčí vlna
Používá se minimálně 11 000 let
Hedvábí
3 500 BC Čína, Egypt 1 070 BC, Japonsko 0
                   BC,
     Evropa – Alexandr Veliký – 330 BC
Hedvábí
Hedvábí z Mawangdui (archeologický
              nález)
Hedvábí z Mawangdui (206 – 9 BC)
Historie
koželužství
Zpracování kůţí v Egyptě – 3500 BC
Historické rytiny zachycující zpracování
                   kůţí
Zpracování kůţí v Maroku
Činění kůţí v Marakeši
Bubnové činění kůţí – museum Igualada –
              Španělsko
Činění kůţí – Fez – Maroko
Činění kůţí – Marakeš – Maroko
Kádě na činění kůţí v Pompejích
Zpracované kůţe
Historie zpracování kůţí v Českých
                  zemích

Výrobky z kůže bývaly na Velké Moravě velice rozšířeny, což se
ale neodráží v archeologických pramenech. Organické
materiály mají mizivou šanci na dochování a kožené výrobky
patří mezi ty, které se nedochovaly téměř vůbec.
Velkomoravské fragmenty kůže známe jen z korozních vrstev
kovů, kde byly konzervovány.
Činění kůží poměrně primitivními způsoby bylo známo už v
hlubokém pravěku. Tyto postupy se postupem času
zdokonalovaly. Odpradávna byly vyráběny kožešiny (s
chlupem) a usně (zbavené srsti). Specializované koželužské
cechy nacházíme u nás až ve 14. století, do té doby bývaly
Činění usně
Nejprve bylo potřeba staženou kůži z rubové strany zbavit
zbytků vaziva, masa a tuku. Poté se kůže zbavovala srsti. Buď
oškrabáním nožem, nebo za pomoci vápna. Samotné činění
probíhalo v činících jamách. Tam byly kůže posypány solí a
naskládány na sebe. Proložily se kůrou obsahující velké
množství tříslovin (dubová aj. kůra). Jáma se zaplavila vodou a
zakryla, postupem času se z kůry vylouhovaly třísloviny a
rozpustila sůl. Celé činění trvalo několik měsíců až tři roky.
Činění usně
Po vyjmutí z činící jámy byly usně natřeny živočišným tukem,
následně se ještě vlhké a vláčné zpracovávaly na hobze -
železném nástroji tvaru půlměsíce. Hobza bývala umístěna na
asi metr vysokém podstavci. Díky tomuto pracování kůže
neztvrdla a zůstala měkká a vláčná.
Konečnou úpravou některých usní bylo několikanásobné
natírání krví. Useň tak získala hnědou, mírně lesklou
povrchovou úpravu. Tento postup se udržel v některých malých
továrnách až do doby nedávné.
Obuv
Jediným nálezem velkomoravské obuvi je fragment který se
dochoval v korozní vrstvě ostruhy v jednom z mikulčických
hrobů. Fragment ale není dostatečně veliký na jakoukoli
rekonstrukci původního vzhledu obuvi. Celou botu (ovšem z 10.
- 11. století) máme z Prostějova.
Z jiných slovanských lokalit však boty známe (Opole, Novgorod,
Stará Ladoga aj.). Velkomoravská obuv se od této snad nijak
zásadně nelišila.
Římská vojenská koţená obuv
Opasky, brašny, váčky
Součástí oblečení byly i opasky. Fragmenty kožených řemenů
se někdy dochovají v korozních vrstvách přezek a jiných
kovových předmětů.
Brašna, nebo váček bývala zavěšena na opasku a plnila funkci
kapes, které tehdejší oblečení postrádalo. Z pohřebiště ve
Starém Městě        z polohy Na Valách máme dokonce dvě
kování k zapínání brašny (tašvice). Jejich původní podobu
můžeme ale jen odhadovat.
Sedla, koňské postroje
Ve své době již poměrně specializovaným odvětvím zpracování
byla výroba sedel a koňských postrojů. Sedla máme přímo
doložena písemně, jejich přesnou podobu však neznáme. Roku
871 český oddíl doprovázející Svatoplukovu nevěstu při cestě
na Moravu byl přepaden Němci, kteří ukořistili 644 sedel a uzd.
Vyobrazení koňských postrojů a sedel známe z franských
iluminací.
Zbroje
Součástí kožedělné produkce byly jistě i jednoduché
zbroje. Kožená zbroj mohla být vytvrzena vařením a
voskováním,
čímž získala značnou odolnost.
Pergamen
Výroba pergamenu úzce souvisí s církevním prostředím
a jeho produkce se váže většinou na klášterní dílny.
Nářadí na zpracování vyčiněných kůţí
Koţená vazba knih
Koţešiny
Unikátním nálezem Velkomoravské kožešiny pochází ze
staroměstského hrobu č. 226/51 z pohřebiště Na Valách.
Nejspíš se jedná o kožešinu bobra, či vydry.
Kožešiny bývaly používány k výrobě kabátů, zateplení
oděvu a v případě nobility jeho zdobení.
Kapitulárie Karla Velikého stanovují, že "jen šlechta smí
oblékat šat na němž je použito kožešiny rysa, popelky,
sobola kuny a hranostaje, příslušníci nižších
společenských vrstev smějí použít jen kožešiny
medvěda, ovce a tchoře".
Můžeme si tak udělat obrázek jaké kožešiny se
používaly       v sousední franské říši.
V našich zemích to bylo zřejmě obdobné.
Koţešiny – Severní Evropa

Contenu connexe

En vedette

Bonecement CR teaching
Bonecement CR teachingBonecement CR teaching
Bonecement CR teachingChun Tseng
 
Loesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw Material
Loesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw MaterialLoesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw Material
Loesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw MaterialLOESCHE
 
Trauma concepts and fixations
Trauma concepts and fixationsTrauma concepts and fixations
Trauma concepts and fixationsAhmad Sulong
 
Anaesthesia for orthopaedic replacement surgeries
Anaesthesia for orthopaedic replacement surgeriesAnaesthesia for orthopaedic replacement surgeries
Anaesthesia for orthopaedic replacement surgeriesDhritiman Chakrabarti
 
Cementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and Traps
Cementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and TrapsCementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and Traps
Cementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and TrapsVaibhav Bagaria
 
Limitations & future of 3 d printing in orthopedics
Limitations & future of 3 d printing in orthopedicsLimitations & future of 3 d printing in orthopedics
Limitations & future of 3 d printing in orthopedicsVaibhav Bagaria
 
Modern Cementing Technique: Femur
Modern Cementing Technique: FemurModern Cementing Technique: Femur
Modern Cementing Technique: FemurArun Shanbhag
 
Bone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advances
Bone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advancesBone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advances
Bone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advancesSameer Ashar
 
Bone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical use
Bone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical useBone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical use
Bone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical useMahatma Gandhi Hospital Parel Mumbai
 

En vedette (20)

CHE 02: Chemicka vazba
CHE 02: Chemicka vazbaCHE 02: Chemicka vazba
CHE 02: Chemicka vazba
 
CHE 10: Organicka chemie
CHE 10: Organicka chemieCHE 10: Organicka chemie
CHE 10: Organicka chemie
 
CHE: 05 Elektrolyty a pH
CHE: 05 Elektrolyty a pHCHE: 05 Elektrolyty a pH
CHE: 05 Elektrolyty a pH
 
Bonecement CR teaching
Bonecement CR teachingBonecement CR teaching
Bonecement CR teaching
 
CHE 01: Uvod
CHE 01: UvodCHE 01: Uvod
CHE 01: Uvod
 
CHE 07: Elektrochemie
CHE 07: ElektrochemieCHE 07: Elektrochemie
CHE 07: Elektrochemie
 
CHE 06a: Kovy
CHE 06a: KovyCHE 06a: Kovy
CHE 06a: Kovy
 
Loesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw Material
Loesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw MaterialLoesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw Material
Loesche Technology - Always a Step Ahead: Loesche Mills for Cement Raw Material
 
Erasmus – Finsko 2012 prezentace
Erasmus – Finsko 2012 prezentaceErasmus – Finsko 2012 prezentace
Erasmus – Finsko 2012 prezentace
 
Trauma concepts and fixations
Trauma concepts and fixationsTrauma concepts and fixations
Trauma concepts and fixations
 
Hip fixation
Hip fixationHip fixation
Hip fixation
 
Anaesthesia for orthopaedic replacement surgeries
Anaesthesia for orthopaedic replacement surgeriesAnaesthesia for orthopaedic replacement surgeries
Anaesthesia for orthopaedic replacement surgeries
 
Cementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and Traps
Cementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and TrapsCementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and Traps
Cementing Technique in Arthroplasty - tips, tricks and Traps
 
Limitations & future of 3 d printing in orthopedics
Limitations & future of 3 d printing in orthopedicsLimitations & future of 3 d printing in orthopedics
Limitations & future of 3 d printing in orthopedics
 
Historie chemie
Historie chemieHistorie chemie
Historie chemie
 
Bone cement
Bone cementBone cement
Bone cement
 
Modern Cementing Technique: Femur
Modern Cementing Technique: FemurModern Cementing Technique: Femur
Modern Cementing Technique: Femur
 
Bone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advances
Bone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advancesBone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advances
Bone cement,Cementing Generations, Complications & Recent advances
 
Bone cement
Bone cementBone cement
Bone cement
 
Bone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical use
Bone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical useBone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical use
Bone cement.pptx 2 its science and cementing technique and safe surgical use
 

Plus de Department of Chemistry FP TUL

Plus de Department of Chemistry FP TUL (20)

Nano.TUL.cz prezentace pro školy
Nano.TUL.cz prezentace pro školyNano.TUL.cz prezentace pro školy
Nano.TUL.cz prezentace pro školy
 
Projekt: Polypyrrol
Projekt: PolypyrrolProjekt: Polypyrrol
Projekt: Polypyrrol
 
CHE13 Technické plyny. Závěr výuky.
CHE13 Technické plyny. Závěr výuky.CHE13 Technické plyny. Závěr výuky.
CHE13 Technické plyny. Závěr výuky.
 
Min 05-chemicke-vlastnosti
Min 05-chemicke-vlastnostiMin 05-chemicke-vlastnosti
Min 05-chemicke-vlastnosti
 
Min 04-fyzikalni-vlastosti
Min 04-fyzikalni-vlastostiMin 04-fyzikalni-vlastosti
Min 04-fyzikalni-vlastosti
 
Min03 mineralogie-ict
Min03 mineralogie-ictMin03 mineralogie-ict
Min03 mineralogie-ict
 
Min 02-kamen-v-prirode
Min 02-kamen-v-prirodeMin 02-kamen-v-prirode
Min 02-kamen-v-prirode
 
MIN 01 - clovek a kamen
MIN 01 - clovek a kamenMIN 01 - clovek a kamen
MIN 01 - clovek a kamen
 
HIC13: Nejnovejsi historie chemie
HIC13:  Nejnovejsi historie chemieHIC13:  Nejnovejsi historie chemie
HIC13: Nejnovejsi historie chemie
 
HIC 12: Historie chemickeho prumyslu
HIC 12: Historie chemickeho prumysluHIC 12: Historie chemickeho prumyslu
HIC 12: Historie chemickeho prumyslu
 
Mineralogie jmol
Mineralogie jmolMineralogie jmol
Mineralogie jmol
 
Molekularni vizualizace modifikaci uhliku
Molekularni vizualizace modifikaci uhlikuMolekularni vizualizace modifikaci uhliku
Molekularni vizualizace modifikaci uhliku
 
HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach
HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v CechachHIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach
HIC 11: Vyvoj chemickeho skolstvi a vedy v Cechach
 
HIC 10: Vyvoj nazoru na stavbu latek
HIC 10: Vyvoj nazoru na stavbu latekHIC 10: Vyvoj nazoru na stavbu latek
HIC 10: Vyvoj nazoru na stavbu latek
 
HIC 09: Vyvoj analyticke chemie
HIC 09:  Vyvoj analyticke chemieHIC 09:  Vyvoj analyticke chemie
HIC 09: Vyvoj analyticke chemie
 
HIC 08: Vyvoj fyzikalni chemie
HIC 08: Vyvoj fyzikalni chemieHIC 08: Vyvoj fyzikalni chemie
HIC 08: Vyvoj fyzikalni chemie
 
HIC 07: Vyvoj organicke chemie a biochemie
HIC 07: Vyvoj organicke chemie a biochemieHIC 07: Vyvoj organicke chemie a biochemie
HIC 07: Vyvoj organicke chemie a biochemie
 
HIC 06: Vyvoj anorganicke chemie
HIC 06: Vyvoj anorganicke chemieHIC 06: Vyvoj anorganicke chemie
HIC 06: Vyvoj anorganicke chemie
 
HIC 05: prumyslova revoluce
HIC 05:  prumyslova revoluceHIC 05:  prumyslova revoluce
HIC 05: prumyslova revoluce
 
HIC 04: Renesance nauk
HIC 04:  Renesance naukHIC 04:  Renesance nauk
HIC 04: Renesance nauk
 

Dernier

SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...
SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...
SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...Taste
 
SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...
SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...
SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...Taste
 
SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...
SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...
SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...Taste
 
SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...
SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...
SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...Taste
 
SEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanze
SEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanzeSEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanze
SEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanzeTaste
 
SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...
SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...
SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...Taste
 
SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...
SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...
SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...Taste
 
SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...
SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...
SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...Taste
 
SEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro Shoptet
SEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro ShoptetSEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro Shoptet
SEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro ShoptetTaste
 
SEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonem
SEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonemSEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonem
SEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonemTaste
 

Dernier (10)

SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...
SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...
SEO Restart 2024: Vojtěch Fiala - Linkbuilding vs. (digitální) PR: Od odkazů ...
 
SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...
SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...
SEO Restart 2024: Martin Kopta a Jakub Goldmann - Jak se dnes navrhují weby a...
 
SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...
SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...
SEO Restart 2024: Jan Tichý - Na počátku bylo...
 
SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...
SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...
SEO Restart 2024: Martin Michálek - Nová metrika rychlosti INP a praktické ti...
 
SEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanze
SEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanzeSEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanze
SEO Restart 2024: Roman Teuschel - Mezinárodní SEO v kontextu expanze
 
SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...
SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...
SEO Restart 2024: Martina Zrzavá Libřická - SEO & DEV: Jak na vývojáře od poc...
 
SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...
SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...
SEO Restart 2024: Martin Žatkovič - Můžeme jakožto SEO konzultanti uspět v Go...
 
SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...
SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...
SEO Restart 2024: Sarah Presch - Kognitivní předsudky - jak psychologické teo...
 
SEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro Shoptet
SEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro ShoptetSEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro Shoptet
SEO Restart 2024: Tomáš Zahálka - Tajné SEO tipy pro Shoptet
 
SEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonem
SEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonemSEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonem
SEO Restart 2024: Richard Klačko - Klíčovka s AI pohonem
 

HIC 01: Uvod

  • 2. Historie chemie – nejstarší poznatky člověka
  • 3. První chemická reakce, kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
  • 4. První chemická reakce, kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
  • 26. Nejstarší chemické objevy a poznání Od zvládnutí ohně po výrobu kovů, skla a keramiky
  • 27. Nejstarší chemické objevy a poznání První chemická reakce, kterou člověk poznal a ovládl, bylo hoření – oheň 1
  • 28. Nejstarší chemické objevy a poznání Pomocí ohně dokázal vypálit první keramiku 2
  • 29. Nejstarší chemické objevy a poznání Oheň dovolil roztavit písek a popel a vytvořit tak první sklovinu 3
  • 30. Nejstarší chemické objevy a poznání Zbytky po ohni umožnily seznámení s prvním chemickým prvkem – uhlíkem 4
  • 31. Nejstarší chemické objevy a poznání Pomocí ohně a uhlíků vyrobil první kovy a slitiny a vytvořil z nich užitkové předměty 5
  • 32. Nejstarší chemické objevy a poznání Naučil se pracovat s drahými kovy 6
  • 33. Nejstarší chemické objevy a poznání Pomocí ohně a redukce dřevěným uhlím vyrobil první železo a nástroje a zbraně z něj 7
  • 34. KOVY Historie objevů a zpracování kovů
  • 35. Historie objevů a zpracování kovů Výskyt a zpracování kovů se velmi odlišovalo podle lokality. Proto také zpracování kovů bylo rozdílné v různých oblastech. Obecně se dá konstatovat, že někteří lidé (většinou kněží) uměli kovy zpracovávat, vyrábět různé slitiny a tím měnit i vlastnosti příslušného kovu. Ti, kteří uměli kovy zpracovávat, měli výsadní práva a byli velmi váženi a obcí zaopatřováni. V prehistorických dobách lidé poznali měď, její slitiny, zlato, stříbro, rtuť, olovo, cín a železo Kromě uvedených kovů byly známy i dva nekovy a to síra a uhlík. Uvedené kovy a nekovy byly určitě známy, ale jsou náznaky, že již ve starověku lidé znali i arzén. Nezařazovali ho však mezi kovy, nýbrž ho pokládali za látku příbuznou rtuti. Podobně antimon byl řazen mezi druhy olova.
  • 36. měď
  • 37. měď
  • 38. měď měď První kov, který lidstvo použilo, byla měď (před rokem 5000 př.n.l.) Vyskytuje se v přírodě ryzí. Technologie zpracování měděných rud není doposud úplně jasná. Základním technologickým postupem bylo tavení, čímž se získala čistá měď. Byla však příliš měkká, proto se začala používat spíše s přísadami (Zn, Pb, As, Sb, Fe, Ni...). Tyto příměsi se používaly bez znalosti jejich podstaty. Nejčastěji se setkáváme se slitinou mědi a cínu - bronzem. O jeho významu svědčí to, že je podle něho pojmenováno celé období. V práci s bronzem vynikali především Číňané. Z roku kolem 1200 př.n.l. se zachovala bronzová nádoba o hmotnosti 875 kg a tavicí kelímky na 70 až 1650 kg kovu. Bronz byl až za 700 let vytlačen železem.
  • 39. zlato Zlato Zlato patřilo k nestarším známým kovům, protože se vyskytuje ryzí. Přirozeně se vyskytující zlato obsahuje řadu nečistot (Cu, Ag aj.). Prakticky čisté zlato (99,8%) se objevuje v nálezech z Egypta datovaných do 6. stol. př.n.l. Kolem roku 2900 př.n.l. dolovali Egypťané zlato ve velkém (např. na zlatou rakev Tutanchámovu bylo spotřebováno 110,4 kg zlata, přičemž tato hrobka patřila mezi ty skromnější). Zlatá ruda se zpracovávala roztavením v ohni a následným rozlámáním. Zlato se potom drtilo na hrubý prach, který se promýval vodou, smíchal s olovem, solí, cínem a ječnými otrubami. Poté se v peci 5 dní žíhalo. Po vychladnutí bylo na dně čisté rafinované zlato.
  • 40. zlato
  • 41. stříbro Stříbro se v Egyptě nevyskytovalo, muselo být proto dováženo a bylo dražší než zlato. V přírodě se vyskytuje v ryzím stavu, ale zdaleka ne v takovém množství jako zlato. Stříbro bylo pravděpodobně třetím kovem, se kterým se lidstvo naučilo pracovat. (asi 2500 př.n.l.). Pravděpodobně nejstarším předmětem vyrobeným ze stříbra je náhrdelník nalezený v Egyptě kolem roku 2400 př.n.l. Stříbro se podle dostupných pramenů (Geber) zpracovávalo pravděpodobně kupelací s olovem. Přímé důkazy o použití tohoto způsobu zpracování jsou nálezy ze stříbrných dolů Laureion na jihu Attiky (500 let př.n.l.).
  • 43. olovo Olovo - bylo objeveno velmi záhy, o čemž svědčí existence olověných figurek. Jako čistý kov se olovo objevilo v Mezopotámii a v Egyptě již ve 3. tis. př.n.l. jako materiál na výrobu pečetidel. Olovo se používalo také na výrobu olověných tabulek k psaní (přesněji k rytí do nich), k výrobě vodovodních trubek v Římě. Bylo známo pod názvem „černé olovo“.
  • 44. olovo
  • 45. cín Cín - získával se tavením, pravděpodobně stejně jako zlato a stříbro. Cín byl mnohdy také pokládán za druh olova (tzv. „bílé olovo)
  • 46. ţelezo Ţelezo - vyskytovalo se ryzí v meteoritech, ale ve velmi malém množství. Železné rudy znalo lidstvo dávno, ne však jako zdroj kovu, ale jako barvu (červený okr - hematit - patřil k nejčastěji používaným barvám na skalních malbách z doby kamenné). Železo z rudy bylo pravděpodobně objeveno náhodně, jako vedlejší produkt při tavení olova a mědi. První náznaky dobývání železných rud se objevují kolem roku 2650 - 2050 př.n.l. Podle rukopisů bylo železo mnohem dražší než měď a teprve od roku 1300 př.n.l. se začíná využívat častěji než bronz.
  • 48. rtuť První zmínka o rtuti se objevuje u Aristotela, který ji nazval tekutým stříbrem. Vyráběla se z rumělky (HgS) redukcí uhlíkem. Rtuť byla nalezena v egyptských hrobech, není však jasné, zda byla nádobka se rtutí stejně stará jako hrob. Jisté však je, že rtuť znali staří Řekové a Římané (podle Plinia se zlato z nepotřebných starých výšivek získávalo zpět pomocí rtuti). Také rumělka byla používána jako barva a líčidlo.
  • 49. rtuť
  • 50. síra byla známa především její hořlavost (První kniha Mojžíšova vypráví o tom, jak rozhněvaný Hospodin sypal síru a oheň na Sodomu a Gomoru). Ve starověku ji používali v lékařství, v domácnostech knoty do lamp.
  • 51. uhlík Uhlík byl znám jako látka již v pravěku (dřevěné uhlí, saze), ale jako prvek je znám až od druhé poloviny osmnáctého století. Mezinárodní název uhlíku “carbon” je odvozen od latinského carbo, čímž Římané označovali dřevěné uhlí. Uhlík se široce vyskytuje v přírodě. Elementární uhlík byl dokázán ve vesmíru: na Slunci, hvězdách, kometách a v atmosféře planet.
  • 52. uhlík Uhlík nám dává:  nejvíce sloučenin ze všech prvků  nejpevnější vlákna  nejlepší mazadlo (lubrikant) – grafit  nejpevnější a nejtvrdší materiál – diamant  nejlepší adsorbent plynů – aktivní uhlí  nejlepší héliovou bariéru – skelný uhlík  materiál s největší tepelnou vodivostí  nové objevy jako je molekula fullerenu, nanotrubice, magnetické nanopěny Na tomto základě můžeme uhlík povýšit na krále prvků a zabývat se historií jeho poznávání a využívání.
  • 53. uhlík velký třesk: vznik prvků vodíkovým, heliovým a uhlíkovým hořením – vznik uhlíku ve Vesmíru a jeho přeměna na další prvky vznik Země 200 km pod povrchem Země vzniká za vysokých teplot a tlaků diamant –20 000 let lidstvo poznalo oheň a dřevěné uhlí 3750 BC Egypťané a Sumerové používají dřevěné uhlí k redukci Cu, Sn a Zn z jejich rud 2000 BC Dřevěné uhlí se používá jako domácí bezdýmé palivo 1500 BC Egypťané použili dřevěné uhlí v medicíně (trávicí potíže) 800 BC V Indii nalezeny diamanty v náplavách řek
  • 54. uhlík 500-800 BC grafitová keramika - keltské opidum u Třísova (Český Krumlov) 500-600 BC diamanty z Indie dováženy do Evropy 400 BC Hippokrates popisuje širší využití dřevěného uhlí v medicíně 322-185 BC diamant v Evropě součástí šperků 100 BC "inkoust indiánů" vyráběný ze sazí 50 BC Číňané a Egypťané používají saze jako černý pigment
  • 55. uhlík 50 AD Plinius starší ve svém díle Naturalis historia popsal diamant a lékařské použití dřevěného uhlí 157 AD Klaudius Galen uvádí 500 lékařských předpisů na lékařské využití dřevěného uhlí 1074 Maďarská královnina koruna má snad první opracovaný diamant 1214-1300 opracování diamantů zavedeno v Benátkách 1250 zavedena „grafitová daň“ (Pfaffenreuth u Pasova) – platba vrchnosti za možnost těžby 1273 zákaz používat uhlí v Anglii, protože je zdraví škodlivé
  • 56. uhlík 1304 nalezen diamant Koh-i-noor 1986 karátů („hora světla“) 1432 alchymisté používají „nehořlavé“grafitové kelímky 1478 Leonardo da Vinci kreslí své náčrty dřevěným uhlem
  • 57. uhlík Ačkoli existují důkazy o použití střelného prachu v Číně již v páté dynastii (907 do 960). Nejstarší známé zaznamenané recepty výroby střelného prachu napsali Zeng Gongliang, Ding Du a Yang Weide v Wujing Zongyao ve vojenském rukopisu z roku 1044 za vlády dynastie Song (960-1279). Střelný prach popsaný byl použit na zápalné bomby házené z katapultů, svržené z hradeb, nebo spouštěné ze zdí pomocí železných řetězů. Zápalné bomby na námořních lodích zajistily vítězství nad silami Jin Song v bitvě u Caishi v 1161, zatímco mongolská Yuan dynastie (1271-1368) použila střelného prachu bomby v průběhu jejich neúspěšných invazi do Japonska v roce 1274 a 1281. Během 13. a 14. století, se vyrábí střelný účinnější, jak je patrné ze spisů dynastie Ming (1368 -1644), vojenských rukopisů Huolongjing sepsaných Jiao Yu (od 14. do počátku 15. století) a Liu Ji (1311-1375).
  • 59. Len 7 000 BC 6 200 BC Jižní Sýrie Amerika 7 000 BC 7 000 BC Turecko Irán 5 500 BC 3 500 BC Pelloponnes Egypt 4 800 BC 3 000 BC Bulharsko
  • 60. Len
  • 61. Lněné tkaniny – Taciunum Sanitatis – 14. století
  • 62. Len
  • 63. Len
  • 68. Bavlna Egypt 12 000 BC, Mexiko 7 000 BC, Indie 4 000 BC
  • 69. Sklizeň konopí pro vláknařské účely Použití v Číně před 10 000 lety, lana 3000 let
  • 70. Sklizeň konopí pro vláknařské účely
  • 71. Vlákna z konopí Vlákna z konopí
  • 73. Oblasti vhodné pro pěstování konopí
  • 74. Ramie
  • 75. Oblasti pěstování ramie Nálezy z Egypta 5000 – 3000 BC
  • 78. Ovčí vlna Používá se minimálně 11 000 let
  • 79. Hedvábí 3 500 BC Čína, Egypt 1 070 BC, Japonsko 0 BC, Evropa – Alexandr Veliký – 330 BC
  • 81. Hedvábí z Mawangdui (archeologický nález)
  • 82. Hedvábí z Mawangdui (206 – 9 BC)
  • 84. Zpracování kůţí v Egyptě – 3500 BC
  • 85. Historické rytiny zachycující zpracování kůţí
  • 87. Činění kůţí v Marakeši
  • 88. Bubnové činění kůţí – museum Igualada – Španělsko
  • 89. Činění kůţí – Fez – Maroko
  • 90. Činění kůţí – Marakeš – Maroko
  • 91. Kádě na činění kůţí v Pompejích
  • 93. Historie zpracování kůţí v Českých zemích Výrobky z kůže bývaly na Velké Moravě velice rozšířeny, což se ale neodráží v archeologických pramenech. Organické materiály mají mizivou šanci na dochování a kožené výrobky patří mezi ty, které se nedochovaly téměř vůbec. Velkomoravské fragmenty kůže známe jen z korozních vrstev kovů, kde byly konzervovány. Činění kůží poměrně primitivními způsoby bylo známo už v hlubokém pravěku. Tyto postupy se postupem času zdokonalovaly. Odpradávna byly vyráběny kožešiny (s chlupem) a usně (zbavené srsti). Specializované koželužské cechy nacházíme u nás až ve 14. století, do té doby bývaly
  • 94. Činění usně Nejprve bylo potřeba staženou kůži z rubové strany zbavit zbytků vaziva, masa a tuku. Poté se kůže zbavovala srsti. Buď oškrabáním nožem, nebo za pomoci vápna. Samotné činění probíhalo v činících jamách. Tam byly kůže posypány solí a naskládány na sebe. Proložily se kůrou obsahující velké množství tříslovin (dubová aj. kůra). Jáma se zaplavila vodou a zakryla, postupem času se z kůry vylouhovaly třísloviny a rozpustila sůl. Celé činění trvalo několik měsíců až tři roky.
  • 95. Činění usně Po vyjmutí z činící jámy byly usně natřeny živočišným tukem, následně se ještě vlhké a vláčné zpracovávaly na hobze - železném nástroji tvaru půlměsíce. Hobza bývala umístěna na asi metr vysokém podstavci. Díky tomuto pracování kůže neztvrdla a zůstala měkká a vláčná. Konečnou úpravou některých usní bylo několikanásobné natírání krví. Useň tak získala hnědou, mírně lesklou povrchovou úpravu. Tento postup se udržel v některých malých továrnách až do doby nedávné.
  • 96. Obuv Jediným nálezem velkomoravské obuvi je fragment který se dochoval v korozní vrstvě ostruhy v jednom z mikulčických hrobů. Fragment ale není dostatečně veliký na jakoukoli rekonstrukci původního vzhledu obuvi. Celou botu (ovšem z 10. - 11. století) máme z Prostějova. Z jiných slovanských lokalit však boty známe (Opole, Novgorod, Stará Ladoga aj.). Velkomoravská obuv se od této snad nijak zásadně nelišila.
  • 98. Opasky, brašny, váčky Součástí oblečení byly i opasky. Fragmenty kožených řemenů se někdy dochovají v korozních vrstvách přezek a jiných kovových předmětů. Brašna, nebo váček bývala zavěšena na opasku a plnila funkci kapes, které tehdejší oblečení postrádalo. Z pohřebiště ve Starém Městě z polohy Na Valách máme dokonce dvě kování k zapínání brašny (tašvice). Jejich původní podobu můžeme ale jen odhadovat.
  • 99. Sedla, koňské postroje Ve své době již poměrně specializovaným odvětvím zpracování byla výroba sedel a koňských postrojů. Sedla máme přímo doložena písemně, jejich přesnou podobu však neznáme. Roku 871 český oddíl doprovázející Svatoplukovu nevěstu při cestě na Moravu byl přepaden Němci, kteří ukořistili 644 sedel a uzd. Vyobrazení koňských postrojů a sedel známe z franských iluminací.
  • 100. Zbroje Součástí kožedělné produkce byly jistě i jednoduché zbroje. Kožená zbroj mohla být vytvrzena vařením a voskováním, čímž získala značnou odolnost.
  • 101. Pergamen Výroba pergamenu úzce souvisí s církevním prostředím a jeho produkce se váže většinou na klášterní dílny.
  • 102. Nářadí na zpracování vyčiněných kůţí
  • 104. Koţešiny Unikátním nálezem Velkomoravské kožešiny pochází ze staroměstského hrobu č. 226/51 z pohřebiště Na Valách. Nejspíš se jedná o kožešinu bobra, či vydry. Kožešiny bývaly používány k výrobě kabátů, zateplení oděvu a v případě nobility jeho zdobení. Kapitulárie Karla Velikého stanovují, že "jen šlechta smí oblékat šat na němž je použito kožešiny rysa, popelky, sobola kuny a hranostaje, příslušníci nižších společenských vrstev smějí použít jen kožešiny medvěda, ovce a tchoře". Můžeme si tak udělat obrázek jaké kožešiny se používaly v sousední franské říši. V našich zemích to bylo zřejmě obdobné.