Karboxylové kyseliny - kyselina octová

1. Karboxylové kyseliny – kyselina octová

2. Funkční skupina: -COOH
Rozdělení: a) jednosytné
b) dvojsytné
c) trojsytné

3. CH3-COOH – kyselina ethánová
je druhá nejjednodušší jednosytná organická
(karboxylová) kyselina. Je to za normálních podmínek
bezbarvá kapalina ostrého zápachu, dokonale mísitelná
s vodou, s ethanolem. Čistá bezvodá kyselina tuhne za
nižších teplot na bezbarvou až bílou krystalickou látku,
připomínající led, které byl proto dán název ledová
kyselina octová. Je hygroskopická, takže pohlcuje
vzdušnou vlhkost. Její vodný roztok o koncentraci od
8 % se nazývá ocet.

4. Zředěný vodný roztok kyseliny octové
se získává biologickou oxidací ethanolu
podle celkové rovnice
CH3CH2OH + O2 → CH3COOH + H2O

5. běžně v rostlinách, a to jak jako volná
kyselina, tak ve formě solí (octanů). Ve
větším množství je obsažena v kvasícím
ovoci, jako následný fermentační produkt
přeměny sacharidů (viz. sacharidy).
Je také přirozenou složkou poševního mazu
u většiny primátů a u člověka, kde má roli
slabého antibakteriálního činidla.

6. Obr. č.1
Obr. č.3
Obr. č.2
CH3COOH

7. Vinný ocet
Vyrábí se z červeného nebo bílého vína a je to nejobvyklejší
druh octa ve Střední Evropě a Středozemí.
Jablečný ocet
Vyrábí se z jablečného moštu a má žlutohnědou barvu.
Balzamikový ocet
Balzamikový ocet je zvláštní druh octa vyráběný tradičně v
italské Modeně, který se připravuje přímo z vylisovaných
hroznů odrůdy trebbiano. Tradiční balzamikový ocet pak
zraje nejméně dvanáct let v dřevěných sudech a dosahuje
cen srovnatelných s nejlepšími víny.

8. Rýžový ocet
Je oblíbený v kuchyních východní a jihovýchodní Asie.
Existuje světlý, červený a tmavý. Používá na sushi rýži a do
salátových zálivek. Tmavý rýžový ocet je nejpopulárnější v
Číně a běžně se používá v dalších jihoasijských kuchyních.
Sladový ocet
Vyrábí se sladováním ječmene, díky čemuž se škrob v zrnu
přemění na maltózu.
Lihový(kvasný)ocet
Kvašením ředěného etanolu.