Závěrečný úkol KPI - Komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob
1. Vypracovala: Lada Vacková, UČO: 389088
Předmět: KPI11 Kurz práce s informacemi
Komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob
Dne 20. 10. 2008 vstoupil v platnost zákon č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech
neslyšících a hluchoslepých osob, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o
změně dalších zákonů, v plném znění jako zákon č. 423/2008 Sb.
Tímto zákonem je upraveno užívání komunikačních prostředků osob se sluchovým
postižením a osob s hluchoslepotou. Mimo jiné je zde uvedeno, že si neslyšící a hluchoslepé
osoby mohou svobodně zvolit komunikační prostředek, který je uveden v tomto zákoně. Tím
je myšleno český znakový jazyk a další komunikační prostředky vycházející z českého
jazyka.
Dalším důležitým bodem vedoucímu k novelizaci byl zavádějící pojem „znaková řeč“. Řeč je
chápána jako samotný komunikační akt pomocí mluveného jazyka, z toho plyne, že znaková
řeč je komunikační akt ve znakovém jazyce.
Český znakový jazyk
Horáková (2012, s. 55) definuje český znakový jazyk jako „přirozený jazyk a plnohodnotný
komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvaru rukou,
jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu.“
Z toho usuzujeme, že český znakový jazyk je samostatným živým jazykem s vlastní slovní
(znakovou) zásobou a gramatikou. Stejně tak jako má český jazyk nejmenší jazykovou
jednotku – slabiku, ze které skládáme slova, má i český znakový jazyk nejmenší významovou
jednotku, tou je znak. (Horáková, 2012)
Znak je tvořen dvěma složkami – manuální a nemanuální. Manuálními nosiči jsou místo
artikulace, tvar a pohyb ruky. Dále sem můžeme zařadit kontakt s tělem nebo orientaci dlaně a
prstů. Základními nemanuálními prostředky jsou mimika a gestikulace. Právě nemanuální
prostředky mění význam promluvy, např. slova „spokojený“ a „nespokojený“ se shodují
v manuálním provedení, ale odlišuje je především mimika. (Horáková, 2012)
Znakový jazyk je tzv. simultánní, to znamená, že můžeme provádět jednotlivé znaky současně
v prostoru. Je tedy trojrozměrný na rozdíl od mluvených jazyků, které skládají slova za sebou.
(Horáková, 2012)
Existují také určité odchylky: regionální, genderové, generační. Specifické znaky se objevují i
v dětském znakovém jazyce.
1
2. Důležité je také zmínit se o jisté podobnosti s gestikulací. Mnoho lidí si myslí, že se neslyšící
dorozumívají právě gesty. V určitých znacích můžeme najít podobnosti, např. telefonovat,
vařit, ale u jiných na první pohled nerozeznáme, o jaký pojem se jedná, např. zelená, matka.
Vojtechovský (2008) definuje gesto jako spontánní pohyb nebo pohyby rukou a těla
užívaných více či méně uvědoměle. Dále charakterizoval tyto rozdíly mezi znakovým
jazykem a gesty:
- znakový jazyk je verbální ale nevokální, gesta řadíme do neverbální komunikace,
- uživatel znakového jazyka je omezen znakovacím prostorem (ohraničeným šíří loktů,
pasem a temenem hlavy), při použití gesta je prostor neomezený,
- znaky mají určitou strukturu a můžeme je dělit na ještě menší komponenty, gesto
nemá vnitřní strukturu a nelze ho dále dělit.
Komunikační systémy vycházející z českého jazyka
Znakovaná čeština
Znakovaná čeština je uměle vytvořený jazyk, který využívá znaky znakového jazyka a
gramatiku jazyka českého. Původně byl vymyšlen pro usnadnění komunikace s neslyšícími
členy společnosti. V současné době je především využíván osobami se zbytky sluchu k
usnadnění odezírání.
K porozumění a využívání znakovaného jazyka je nutné gramaticky znát mluvený jazyk.
Jednotlivé znaky jsou totiž skládány postupně za sebou stejně jako slova.
Prstová abeceda (daktyl)
V již zmiňovaném zákoně č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a
hluchoslepých osob je prstová abeceda definována takto: „Prstová abeceda využívá
formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky nebo prstů a dlaní obou
rukou k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy. Prstová abeceda je využívána
zejména k odhláskování cizích slov, odborných termínů, případně dalších pojmů.“
Existuje několik druhů daktylu. Mezi lidmi je nejznámější dvouruční abeceda, protože se
nejvíce podobá písmenům abecedy. Jednoruční abeceda je praktičtější a v zahraničí je více
využívána. Dále mohou využívat prstovou abecedu u osoby s hluchoslepotou, a to v taktilní
formě (odhmatávání pozice rukou).
Vizualizace mluvené češtiny je využívána zejména osobami preferující odezírání. Jedná se o
zřetelné artikulování slov.
Písemný záznam mluvené řeči je přepis do písemné podoby.
2
3. Lormova abeceda „… se řadí k taktilním komunikačním prostředkům,…“ (Horáková, 2012,
s. 134), který využívají osoby s hluchoslepotou. Jednotlivé body a pohyby na prstech a dlani
postiženého znázorňují písmena českého jazyka.
Daktylografika se užívá u osob s hluchoslepotou, které přišly o zrak v pozdějším věku. Jedná
se o vpisování velkých tiskacích písmen do dlaně.
V případě jednoruční varianty Braillova písma s využitím taktilní formy je šestibod
vpisován do dvou prstů (ukazováku a prostředníku). Při dvouruční variantě „se osoba
sdělující informace dotýká rukou recipienta tak, jako by psala na psacím stroji pro bodové
písmo.“ (Horáková, 2012, s. 138)
Způsobu, kdy postižený člověk odhmatává vibrace hlasivek mluvící osoby, se říká taktilní
odezírání.
Vibrační metodu Tadoma užívají osoby s hluchoslepotou. Odhmatávají vibrace na rtech,
tvářích a krku.
Zdroje:
HORÁKOVÁ, Radka. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012,
160 s. ISBN 978-80-262-0084-0
Novela zákona o znakové řeči. Ruce.cz: Informační portál o světě Neslyšících [online]. c 2012
[cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/499-novela-zakona-o-znakove-reci
VOJTECHOVSKÝ, Roman. Posunkový jazyk je sústava gest? Nie! Infonep: Časopis nielen
pre nepočujúcich [online]. Trenčín [Asociáca nepočujúcich Slovenska, ANEPS] 2008, roč. 2,
č. 7-8, s. 37-39 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/879-posunkovy-jazyk-je-
sustava-gest-nie
3
4. Argumentace výběru tématu
Téma komunikační systémy jsem si vybrala, protože mě toto téma zajímá a také mohu čerpat
z vlastních vědomostí a zkušeností ze studia Speciální pedagogiky. Má specializace je
Logopedie a Surdopedie, tyto bory se věnují osobám s vadami řeči a sluchu. Dalším důvodem
byla skutečnost, že se sama učím znakový jazyk.
V této práci jsem se snažila zpracovat komunikační systémy podle novelizovaného zákona č.
384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Odtud také
pochází samotný název práce.
Anotace
Text je založen na novelizaci zákona č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících
a hluchoslepých osob a pojednává o komunikačních systémech, které si takto postižené osoby
mohou zvolit jako jejich dorozumívací prostředek s intaktní společností. Na začátku jsou
shrnuty důvody vedoucí k novelizaci původního zákona o znakové řeči.
Dále se v textu nachází krátká charakteristika každého systému uvedeného v tomto zákoně. Je
zde stručně popsán způsob jejich užívání a informace pro koho je vhodný.
Klíčová slova: sluchové postižení, neslyšící, hluchoslepý, komunikační systém, znaková řeč,
znakový jazyk, prstová abeceda, znak, gesto
Zdroje a jejich hodnocení
HORÁKOVÁ, Radka. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012,
160 s. ISBN 978-80-262-0084-0
- odbornost autorky
- lektorování knihy doc. PhDr. Evou Souralovou, Ph.D.
- názorné příklady, obrázky
- podložené informace
- publikace je psána srozumitelně i pro laickou veřejnost
Novela zákona o znakové řeči. Ruce.cz: Informační portál o světě Neslyšících [online]. c 2012
[cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/499-novela-zakona-o-znakove-reci
- vydáno státem (podpis prezidenta)
- zákon byl projednáván s osobami podílejícími se na péči o osoby se sluchovým
postižením a osoby s hluchoslepotou
- vymezení komunikačních systémů zákonem
- jedná se o aktuální informace a posun od starého zákona z roku 1998
4
5. - zveřejněno na stránkách pro neslyšící
VOJTECHOVSKÝ, Roman. Posunkový jazyk je sústava gest? Nie! Infonep: Časopis nielen
pre nepočujúcich [online]. Trenčín [Asociáca nepočujúcich Slovenska, ANEPS] 2008, roč. 2,
č. 7-8, s. 37-39 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/879-posunkovy-jazyk-je-
sustava-gest-nie
- vydáno slovenským časopisem pro neslyšící
- uvedené zdroje, ze kterých autor čerpal
- tvrzení jsou podložená příklady
- vlastní zkušenosti neslyšícího autora
- zveřejněno na stránkách pro neslyšící
5