2.  Kdo nám může vylíčit, jak to tenkrát bylo?
 Kolik lidí nám může sdělit, co tenkrát vnímali a na co
mysleli?
 Jaké byli jejich starosti, radosti?
 Jak se cítili, když válka skončila?
 Co bychom si od nich měli vzít do svých vlastních
životů?
 Co pro nás druhá světová válka znamená teď?

3.  6 let bez svobody v chudobě, roky
povinnosti bez účelu
› Nikdo si nemohl dělat, co chtěl
› Nikdo si nemohl jet, kam chtěl
› Tzv. Diktovaný život
 Někteří se pokouší utíkat do zahraničí, jiní
zůstávají, protože chtějí chránit svůj
domov a svou vlast.
 Zpočátku lidé plní nejistoty a strachu

4.  Opouštění svých ideálů, beznaděj, ztráta
sebedůvěry, žádné sny, žádné cíle
 Nejspíš už nebylo vidět na konec temného
tunelu, tunelu jejich vlastního života, který
neměl vidět konce, ani průběhu. Jako by se
najednou ztratila veškerá budoucnost.
 Jejich životy byly v rukou někoho jiného.
 Emil Hácha byl pod výhružkami Adolfa
Hitlera donucen svěřit český lid pod jeho
ochranu.

5.  Nejen bezmocní, ale i nervózní
› Práce
› Peníze
› Potraviny
› Vzdělání
 Humor
› AHOJ-Adolfa Hitlera Oběsíme Jistě
› Fáma o Pérákovi

6.  Odvoz lidí do koncentračních táborů
 Lidé měli strach, jestli zrovna oni nejsou ti
„vyvolení“ a nebudou muset opustit své
nejbližší, zbylé sousedy, rodiny, přátele a
domovy.

7.  V koncentračních táborech už lidé
neměli vůbec žádnou budoucnost.
Někteří se jí opravdu nedožili, někteří
přežili pár dalších dnů či týdnů, ale jen ti
opravdu nejsilnější vydrželi až do konce.

8. „Věříš mi-věřím ti, víš, jak vím, buď,
jak buď, nezradíš, nezradím“

9.  Jak bylo lidem, kteří nebyli odvedeni do
táborů?
 Drazí přátelé,
jsme chvála Bohu, živi a nic se nám
nestalo, ale co jsme poměli strachu a
pořád žijeme ve strachu, přitom náletu,
já jsem byla u nás v domě ve sklepě
v krytě a bylo nás tam dost, hrůzou jsem
trnula, jestli praští do domu, že budeme
všecky zasypaný, taky se chci podívat
k Vám a pak si popovídáme, a tady od
samého strachu budu zničená.

10.  Lidé nevěděli, co se jejich rodičům
přátelům, popřípadě dětem stane.
 Nevěděli, kde jsou a co zrovna dělají.
Jestli jsou v pořádku a vůbec ještě naživu
 Pro většinu zbylé populace se stalo
každodenním heslem
„Přikrčit se někde a přežít za každou cenu.“
 Lidé kteří přežili, si sice zachovali svůj
život, avšak ztratili hrdost v sebe sama.

11.  Osvobození překvapivé a radostné, někteří
smíření s německým vítězstvím
 Všichni se těšili na své nejbližší, kteří se měli
vrátit z emigrace či koncentračních táborů
a vězení. Ne všichni měli štěstí.
 Ale i slzy nad těmi, kteří už se nikdy nevrátí,
měli konejšivou příchuť vědomí, že jejich
oběti nebyly marné.

12.  Lidé si po prožitých hrůzách začali znovu vychutnávat
ty příjemné stránky života.
 Očekávali jakoukoli budoucnost s důvěrou, čekali
spravedlnost a demokracii.
 Doufali, že se všechno obrátí k lepšímu
 Po skončení války se počet lidí na zemi zdvojnásobil,
a to zejména díky pokrokům v medicíně.
 Lidé se začínali uzdravovat nejen fyzicky, ale i
psychicky.

13.  I přes všechny filmy, knihy, lidi, kteří přežili se stále na světě
nacházejí lidé, kteří tíhnou k válkám, rasismu, nacismu a
holocaustu. Jsou i tací, kteří nikdy neuznají, že druhá
světová válka byla špatná a nejsou výjimkou ani ti, co
s čistým svědomím hlásají, že by některé typy lidí úplně
vyvraždili.
 Myslím, že si neuvědomujeme i malé drobnosti, které
mohou postupem času vést k něčemu, co nemá ke
světové válce zas tak daleko.

14.  Nikdo tady si neumí představit, jaká doopravdy válka byla
 Těžké a nefér
 Nikdy nepronikneme do tajů lidského myšlení, které si válkou
prošlo.
 To ale neznamená, že po nich nebudeme pátrat a
nebudeme se o ně zajímat.
 Protože teď je to asi 63 let od skončení války, ale jak se na ni
budou lidé dívat za dalších 63 let?
 Co o ní budou vědět?
 Co řekneme my svým dětem a ony svým?

15.  Opakování stejné situace by v současné
době i v budoucnu znamenala úplný
konec.
 Se současnými zbraněmi by byla mnohem
krutější a zemřelo by o několik milionů lidí
více.
 „Naučme se myslet a jednat tak, abychom
ve 21. století žili v míru.

16.  Je to jako hustá tma, která je všude kolem
nás a potom najednou začne řídnout a
odstoupí tak, že jsou vidět hvězdy i měsíc.
Karel Schulz
 Svoboda! Svoboda! Ten den viděl jsem
zelenější trávu, modřejší oči žen, však
temnější krev před bojem, za nový svět, za
novou slávu.
Oldřich Mikulášek

17.  Úryvek ze zápisníku revolucionáře z pátku
17. 11.1989 Kdy si v davu studentů všiml
starší paní, která měla ruku zaťatou
v pěst a očima plných slz jako by říkala
„My už nemůžeme, teď musíte vy.“
Slyšel jsem zblízka výkřiky, to jak zakročili
policisté. Viděl jsem mladé dívky
s rozbitými hlavami a chlapce úplně
zmláceného odnášejíc v náručí jiného
zatím silného hocha. Všude panovalo
něco vzrušujícího, ale zároveň děsivého.

18.  Lidice
 Chlapec v pruhovaném pyžamu
 Život je krásný
 Schindlerův seznam
 Hanin kufřík
 Deník Anny Frankové

19.  Zjišťujme si další informace a šiřme je po
generace dále, tak aby i lidé za několik
set let pořád věděli, co to vlastně 2.
světová válka byla.
 Snažme se vidět souvislosti mezi tím, co
se stalo, co se děje, a co se může stát
 Nestěžujme si, važme si toho, co máme, i
když to zrovna není úplně ideální

20. Děkuji za pozornost
Monika Janáková
20.1.2013