Presentation by ONplan's Petr Navrat on the cultural planning process in the city of Pardubice.

1. KULTURNÍ PLÁNOVÁNÍ V PARDUBICÍH
PROCES KULTURNÍHO PLÁNOVÁNÍ VE STŘEDNĚ
VELKÉM KRAJSKÉM MĚSTĚ
PŘÍSPĚVEK KONFERENCE:
KULTURNÍ PLÁNOVÁNÍ: NOVÁ VÝZVA V ČESKÉM KONTEXTU
SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, 9. ČERVNA 2014
ING. PETR NÁVRAT, MSC. – ONPLAN
MGR. LUCIE BŘÍZOVÁ – MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBICE
MGA. OLGA ŠKOCHOVÁ - KVAS

3. OBSAH
I. CO JIŽ PROBĚHLO
II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST
III. METODIKA PRO PŘÍPRAVU STRATEGIE ROZVOJE KULTURY A
KREATIVITY
IV. PŘÍKLADY Z PŘÍPRAVY STRATEGIE

4. I. CO JIŽ PROBĚHLO

5. I. CO JIŽ PROBĚHLO
ROK 2011
4. října 2011 Rada města Pardubice schválila záměr zpracovat koncepci
podpory kultury města Pardubice usnesením číslo 1619/2011
ROK 2012
• podzim 2012 – Pardubice podepsaly slmouvu s KVAS o.s. na pasportizaci
pardubické kultury
• SWOT pro oblasti správy a podpory kultury ve městě: financování a řízení,
infrastruktura, aktivity a propagace a komunikace s mítními stakeholedery

6. I. CO JIŽ PROBĚHLO
ROK 2013
• Analýza grantového řízení let 2011 a 2013
• SWOT s řediteli příspěvkových organizací kulturnícho sektoru zřizovaných městem
• Analýza kulturních a volnočasových organizací ve městě (ekonomická, mediální
dopady, prostorové potřeby, návštěvnost)
• Analýza využívání kulturní nabídky mateřskými a základními školami zřizovanými
městem Pardubice - spokojenost a potřeby
• Průzkum (dotazování) mezi občany Pardubic - hodnocení nabídky, spokojenosti a
potřeb
ROK 2014
• Mapování KKO - kvantitativní část
• Analýza podpory kultury v městských obvodech
• Participativní mapování kulturních hodnot v jednotlivých obvodech města
• Průběžně - konzultace k tématu Gočárovy Automatické mlýny

7. II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST

8. II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST
1%
1%
2%
3%
4%
6%
6%
7%
7%
8%
8%
9%
9%
10%
12%
14%
16%
24%
36%
48%
28%
3%
7%
34%
57%
8%
15%
15%
7%
38%
44%
4%
51%
41%
7%
29%
16%
25%
35%
21%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Návštěvy tanečních zábav a plesů
Činnost v divadelním souboru, hraní divadla
Návštěvy dostihů
Návštěvy festivalů
Návštěvy trhů a městských slavností
Návštěvy kostela, účast na bohoslužbách
Návštěvy koncertů tzv. vážné hudby
Návštěvy dance party, diskoték
Činnost v občanských iniciativách či politických stranách
Návštěvy koncertů jiné než tzv. vážné hudby
Návštěvy muzeí, výstav a galerií
Činnost v hudebním či tanečním tělese
Návštěvy kina, filmových klubů
Návštěvy divadelních představení
Vlastní samostatná umělecká tvorba
Návštěvy sportovních utkání
Činnost ve spolcích a zájmových sdruženích
Návštěvy knihoven
Návštěvy akcí v restauracích, vinárnách, čajovnách apod.
Aktivní sportování
Nejméně 1 za měsíc Několikrát do roka Tak 1 za rok Méně než 1 za rok Vůbec ne
Dotazníkové šetření:
Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách v Pardubicích , 2013.
OTÁZKA: Zamyslete se, prosím, nad letošním rokem a napište, jak
často obvykle provozujete následující aktivity?

9. II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST
OTÁZKA: Pokud byste chtěl/a navštěvovat různé kulturní akce a
zařízení častěji, co byste označila/a jako hlavní překážky?
6%
10%
10%
14%
14%
15%
22%
25%
33%
33%
0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%
Zdravotní problémy
Nabídka v Pardubicích není kvalitní
Nedostupnost z hlediska místa konání (špatné dopravní spojení)
Nabídka v Pardubicích nevyhovuje mým zájmům
Nemám doprovod/společníka (nechci jít sám/sama)
Nedostupnost z hlediska časů konání
Rodinné povinnosti
Nedostatek informací o tom, co se nabízí/děje
Nedostatek volného času
Nedostatek peněz
Dotazníkové šetření:
Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách v Pardubicích , 2013.

10. II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST
92%
62%
42% 38% 38%
31% 31% 25% 23%
15% 10%
0% 0%
8%
38%
58%
54%
46%
69%
23%
42%
62%
69%
40% 54%
45%
8%
15%
46%
33%
15% 15%
50% 46%
55%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Navštěvujeme pravidelně Navštívila alespoň 1 třída v min./letošním roce Nenavštěvujeme
Základní školy: četnost návštěv jednotlivých kulturních zařízení

11. II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST
1
1
1
2
2
4
9
9
16
28
0 5 10 15 20 25 30
Kultura a umění nejsou pro školu tak důležité
Nedostatečné ocenění mimoškolních aktivit školní inspekcí a zřizovatelem
Nedostatek informací o nabízených akcích
Nedostatek zajímavých nabídek
Neexistence nebo nízká kvalita pracovních a vzdělávacích materiálů k programu
Nevhodnost témat vzhledem ke studijnímu rámci
Nevhodnost časů konání akcí vzhledem k časovým možnostem školy/pedagogů
Špatná dopravní dostupnost
Vysoká cena vstupného
Velké vytížení školy jinými aktivitami
Bariery škol ve větší návštěvě kulturních akcí
Otázka (č. 7): Co brání v častější návštěvě kulturních
institucí a akcí?
*Na otázku mohl každý subjekty zatrhnout více odpovědí.

12. II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST
Mapování kulturních hodnot, 2014.

13. II. PŘÍKLADY: ANALYTICKÁ ČÁST
Mapování kulturních hodnot, 2014.

14. III. METODIKA PRO PŘÍPRAVU STRATEGIE
ROZVOJE KULTURY A KREATIVITY

15. III. METODIKA PŘÍPRAVY
STRATEGIE
Fáze 1: Institucionální rámec
• Vytvoření týmu pro formulaci strategie
• Nastavení komunikačních mechanismů týmu
• Definice role, volba vedoucího týmu
• Zajištění logistiky (místo setkávání, rozpočet na
semináře, pomůcky)
Fáze 2: Seznámení se závěry analýzy
• Členové pracovní a konsultační skupiny jsou
seznámení se závěry analýz předešlých fází
procesu
• Analýzy okomentují a doplní vlastními postřehy
• Připraví se seznam potenciálů a problémů města
Fáze 3: Analýza příčin problémů
• Jednotlivé problémy se zanalyzují v rámci
pracovní skupiny (např. metodou stromu
problému, nebo rybí kosti)
• Vytvoří se seznam příčin problémů

16. III. METODIKA PŘÍPRAVY
STRATEGIE
Fáze 4: Vize a cíle rozvoje
• Formulace cílů rozvoje kulturní strategie pro
jednotlivá témata
• Využití potenciálů a řešení příčin problémů
Fáze 5: Konzultace a prioritizace cílů rozvoje
• Shromáždění komentářů od hlavních aktérů k
cílům rozvoje
• Rozhodnutí o prioritě cílů rozvoje
Fáze 6: Příprava strategií
• Návrh aktivit a jejich sekvence
Fáze 7: Definice indikátorů pro monitoring a evaluaci
Fáze 8: Konzultační a schvalovací proces
• Schválení strategie Zastupitelstvem m. Pardubice

17. ŠIROKÁ VEŘEJNOST
KONZULTAČNÍ SKUPINA
III. METODIKA PŘÍPRAVY
STRATEGIE
PRACOVNÍ SKUPINA
GESTČNÍ NÁMĚSTEK
OŠKS
INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC

18. III. METODIKA PŘÍPRAVY
STRATEGIE
KONZULTAČNÍ
SKUPINA
PRACOVNÍ
SKUPINA
• složená ze zástupců:
o města a jeho p.o.
o krajě a jeho p.o.
o zástupců občanské společnosti
o vzdělávacích institucí
o podnikatelských subjektů
• připravuje strategii
• práce 1x týdně cca 4 hod.
• sejde se 3 – 4 x během přípravy strategie
• připomínkuje – analýzu, příčiny problémů, cíle
a aktivity strategie
• písemně i ústně během schůzek

19. IV. PŘÍKLADY Z PŘÍPRAVY STRATEGIE

20. IV. PŘÍKLADY Z PŘÍPRAVY
STRATEGIE
Silné stránky
• Velký podíl (30 %) veřejnosti se zajímá o alternativní kulturní akce a experimentální tvorbu
• Mnoho lidí se aktivně věnuje tvůrčí činnosti a tvůrčím volnočasovým aktivitám (42 %
veřejnosti se ve volném čase věnuje tvořivé činnosti, nebo vlastní tvorbě)
• Drtivá většina veřejnosti (78 %) schvaluje i podporu kulturních aktivit, které nevyužívají, nebo
které je neoslovují.
• Každá příspěvková kulturní instituce v Pardubicích má své stálé publikum.
VÝBĚR: Hlavní poznatky ze závěrečné zprávy:
Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách

21. IV. PŘÍKLADY Z PŘÍPRAVY
STRATEGIE
Problémy (Slabé stránky)
• 33% respondentů považuje nedostatek peněz jako hlavní bariéru častějšího navštěvování
kulturních akcí. Lidé s nižšími příjmy nemohou dopřát sobě a svým dětem kulturní aktivity.
(souvisí s poznatkem, že jen 29 % respondentů přispívá zaměstnavatel na jejich kulturní
vyžití).
• 46 % respondentů se domnívá, že je nedostatečně informováno o kulturním dění ve městě.
Informace o kulturním dění se nezdají být dostatečně přehledné, komplexní. Zpravodaj se
někdy dostává k veřejnost se zpožděním.
• Není dostatek dostupných prostorů pro amatérské zájmové a komunitní aktivity a komunitní
uměleckou činnost, která by zároveň byla „levným“ kulturním programem pro veřejnost
(vystoupení amatérských souborů, výstavy dětských zájmových skupin, akce seniorů).
VÝBĚR: Hlavní poznatky ze závěrečné zprávy
Poptávka veřejnosti po kulturních a kulturně volnočasových aktivitách

22. LIDÉ S NIŽŠÍMI PŘÍJMY SE MÉNĚ
ÚČASTNÍ KULTURNÍCH AKTIVIT (CENY
VSTUPENEK JSOU BARIÉROU V ÚČASTI
NA AKCÍCH PRO 33 % OBČANŮ) Kult. akce za symbolické
vstupné (ne úplně zadarmo)
se ne vždy konají
Vzrůstající podíl
domácností
s podprůměrnými příjmy
(nízké mzdy,
nezaměstnanost)
Absence komunitní
činnosti
Zdroje z více dotačních
programů se nepropojují
mezery v komunikaci mezi
OŠKS a sociálním
odborem (nutno udělat
mnoho kroků)
Chybí příklady dobé
praxe
Administrativní
náročnost programu
Nechuť ke komunitním akcím
jako dědictví komunismu
nebyla zcela překonána
nedostatečné využité
nezaměstnaných, soc. slabých
v dobrovolné/pomocné
činnosti. -> praxe, soc. status,
prac. návyky
Absence cenového zvýhodnění
kulturních a volnočasových aktivit
pro domácnosti ve složité sociální
situaci (například formou poukázek,
systematických slev)
Děti ze soc. slabších rodin nemají
stejnou příležitost k osobnostnímu
rozvoji
negativní dopad na vzdělanost a
komunikační schopnosti části
populace
Kult. instituce se přestanou zabývat
určitým segmentem společnosti
Absence vzorů a pokles tvořivosti
Společnost nevyužívá ani svůj plný
ekonomický potenciál
sociální isolace
Nárůst sociálně patologických jevů
(drog. závislost, gamblerství,
kriminalita)

23. DÍKY ZA VÁŠ ČAS
Ing. Petr Návrat, MSc. - navrat@onplanlab.com