1. Sabina Ležáková
Sociální pedagogika a poradenství
Ročník 1., semestr 1.,
Typ studia:bakalářské
Imatrikulační ročník: 2012/2013
Počet znaků: 5387
Existencialismus v sociální práci
1

2. Výběr tématu:
Téma jsem si zvolila proto, že studuji sociální pedagogiku, která má k sociálním
pracím velice blízko. Existencialismus jsem se snažila pojmout jako záležitost, která může
usnadnit práci sociálního pracovníka a pomoci lidem i v těch nejtěžších situacích, jsem si však
vědoma toho, že ne vždy je v kompetencích sociálního pracovníka bez psychoterapeutického
výcviku pomoci takovým lidem. Práce se nejmenuje sociální analýza proto, že jsem chtěla
alespoň naznačit souvislost mezi existencialismem a samotným intervenčním přístupem.
Klíčová slova:
existencialismus, smysl života, svoboda, sociální práce, existenciální analýza,
postojová hodnota, sebevražda, syndrom vyhoření
Anotace:
Obsahem práce je problematika intervenčního přístupu, tzv. existenciální analýzy.
Snaží se přiblížit souvislost mezi samotným existencialismem a existenciální analýzou v
praxi. Podrobně se zabývá vznikem přístupu, autorem a jeho myšlenkami. Cílem je také
alespoň naznačit náročnost práce sociálního pracovníka a jeho možnost volit intervenční
přístup tak, aby co nejvíce pomohl. Snaží se proto také uvádět konkrétní případy, kdy lze
existenciální analýzu jako intervenční přístup použít.
2

3. Existencialismus v sociální práci
Existencialismus všeobecně
Existencialismus jako takový je směr filosofický i umělecký, výrazně se projevuje
např. v literatuře. Některé existencialistické myšlenky se dokonce opírají přímo o literární
díla. Pokud je třeba připomenout autora, zmiňme Dostojevského nebo Kafku. Dalšími
známými existencialistickými spisovateli jsou: Simone de Beauvoirová, Samuel Becket nebo
Albert Camus. Filosofický směr existencialismu navazuje na myšlenky F. Nietzscheho, S.
Kierkegaarda nebo E. Husserla.
Abychom mohli dále hovořit o existencialismu a existenciální analýze, je třeba uvést
alespoň několik základních rysů tohoto směru. Jako u většiny směrů se pojetí různých autorů
a zastánců směru velmi liší. Hlavním východiskem pro existencialisty byl člověk jako jedinec
oddělený od společnosti, distancovaný od jakýchkoli vazeb i dějinného vývoje. Důraz je
kladen na jeho vnitřní pocity, pocit bezsmyslnosti (na kterém je také postavena existenciální
analýza, která se snaží pomoci klientovi v hledání smyslu jeho bytí), typické jsou pocity
osamělosti, zoufalství atd. Druhým důležitým pojmem hned po smyslu je svoboda, kterou
existencialismus velmi zdůrazňuje. Popisuje ji jako právo každého člověka na sebeurčení.
Frankl a původ přístupu
Pokud v sociální práci hovoříme o humanistické či existenciální teorii, tak sem řadíme
kromě autorů jako je C. Rogers nebo Abraham Maslow existenciální analýzu a logoterapii,
jejichž autorem je V. E. Frankl, rakouský neurolog a psychiatr. Jeho koncept bývá někdy
označován jako třetí víděňský směr. Prvním je myšlena Freudova psychoanalýza a koncept
„vůle ke slasti“, druhým směrem je Adlerova individuální psychologie opírající se o koncept
„vůle k moci“. A Franklova „vůle ke smyslu“ je tedy třetí uváděnou vídeňskou školou.
Existenciální analýza jako taková
Existenciální analýza se opírá o otázky svobody člověka. Podle Frankla být člověkem
znamená být si vědom své odpovědnosti. Svoboda je podle něj jednou z nejvlastnějších
charakteristik bytí člověka a rozděluje ji na tzv. „svobodu od“, která je emancipací a
„svobodu k“ která znázorňuje odpovědnost. Proto je cílem existenciální analýzy odpovědnost
člověka za svá svobodně učiněná rozhodnutí.
Při aplikování analýzy v praxi je důležitá otázka po smyslu. Rozhodně ji však nelze
chápat v širokém filosofickém pojetí jako otázku po smyslu života na zemi jako takového. Je
nutné chápat tuto otázku v užším smyslu slova jako otázku jedince po smyslu konkrétně jeho
bytí, smyslu jeho činů, práce, chování atd.
Frankl ve své koncepci také rozlišil tři kategorie lidských hodnot. První z nich jsou
hodnoty tvůrčí, dále pak zážitkové a ty nejobtížnější z nich jsou hodnoty postojové. Dle
Frankla je pro člověka velice těžké zaujmout postojovou hodnotu k nezměnitelné životní
události. Pokud v případě volby postoje člověk zaujímá nesprávný postoj, přichází různá
rizika, jakými jsou např. noogenní nebo nedělní neurózy. Toto období existencionální krize,
kdy člověk nevidí svoje možnosti volby a svoji svobodu je problematické a často vyžaduje
pomoc odborníka. V mnohých případech může pocit bezsmyslnosti a beznaděje vést až
3

4. k sebevraždě. Období existenciální krize nesouvisí pouze s nezměnitelnými životními
událostmi, jako je úmrtí v rodině, ale i s kritickými obdobími z ontogenetického vývoje
člověka. Takovým rizikovým obdobím je třeba dospívání nebo tzv. krize středního věku.
Pro zajímavost se podívejme na statistický graf:
Existenciální analýza v praxi
Abychom mohli použít existenciální analýzu v praxi, je třeba zabývat se dilematem
normativnosti sociální práce a vymezit si pojmy sociální pomoc a sociální kontrola. Sociální
kontrola je záležitost spíše politická, zde existencialismus sociální pracovník zcela jistě použít
nemůže. Vedle sociální kontroly stojí sociální pomoc, kdy hovoříme spíš o terapeutické
pomoci klientům a právě zde je prostor pro použití existenciální analýzy.
4

5. Všeobecně je práce sociálních pracovníků velmi riziková, nejen, že se často setkávají
s problémovými klienty, nedostatkem zdrojů financí na pomoc klientům, ale jsou také
neustále vystaveni syndromu vyhoření (tzv. burnout syndrom). Syndrom vyhoření je, zvláště
v poslední době, velice častým jevem. Pokud sociální pracovník není angažovaný ve své
práci, ztrácí o ni zájem a nedělá jí pořádně, nemá to, co dělá, smysl. Nevykonává pak
pomáhající profesi, naopak sám potřebuje pomoci.
Typické případy, kdy je vhodné zvolit při intervenci existenciální přístup, se nabízejí.
Jedná se právě o nezměnitelné životní situace, jako je ztráta blízké osoby nebo onemocnění
rakovinou. Dále jsou to situace, ve kterých klient často nevidí další možnou a novou cestu
jako při ztrátě zaměstnání, drogové závislosti, workoholismu atd. Problematickou částí
intervence je poskytnutí vhledu do klientovy situace a zároveň nepodsouvání vlastního
názoru. Klientovy jiné priority musí sociální pracovník respektovat a akceptovat klientovo
právo na sebeurčení, musí ho však poučit o možných důsledcích jeho chování.
Na závěr
I když by se mohlo zdát, že existencialismus do oboru sociální práce nepatří. Opak je
pravdou, existenciální analýza není žádnou novinkou. Je jedním z přístupů, který může mnoha
lidem pomoci. Správná volba přístupu intervence a ustoupení ze stereotypního postupu, může
být i jednou z metod chránící sociálního pracovníka před syndromem vyhoření.
5

6. Zdroje:
LÄNGLE, Alfried. Smysluplně žít: aplikovaná existenciální analýza. 1. knižní vyd. Brno:
Cesta, 2002, 79 s. ISBN 80-729-5037-1.
 Zdroj je monografie
 Zabývá se přímo existenciální analýzou, o které práce je
 Pracuje s myšlenkami V.E.Frankla, který je autorem přístupu
 Autor knihy je kvalifikovaným odborníkem, vystudoval psychologii a lékařství
 Jedná se o vydání z roku 2002, tedy poměrně aktuální
Zuzana Havrdová, Iva Solcová, Dana Hradcová, & Eva Rohanová. (2010). KULTURA
ORGANIZACE A SYNDROM VYHORENÍ/Organizational culture and burnout syndrome.
Ceskoslovenska Psychologie, 54(3), 235-248. Retrieved from
http://search.proquest.com/docview/669633777?accountid=16531
 Článek se zabývá syndromem vyhoření, který je dílčím tématem práce
 Je uveden zdroj článku
 Jsou uvedeny autorky článku
 Jedná se o vědeckou publikaci
 Autorky jsou erudované v oboru
5. Sebevraždy podle věku. In: Www.czso.cz [online]. 16.9. 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné
z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/ED00352315/$File/401211k5.pdf
 Vydavatel stránky je důvěryhodný
 Statistika sleduje závislost sebevražd na věku, kterou jsme hledali
 Můžeme dle této statistiky posoudit, zda se krizová období projevují i ve statistických
číslech
 Web je pravidelně aktualizován a data jsou platná ke dni aktualizace
 Kvalita informací je zajištěna solidní institucí
NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. Knižní vyd. Brno: Zeman, 2001, 168
s. ISBN 80-903-0700-0.
 Jedná se o knihu zabývající se hned několika intervenčními přístupy
 Existencialistickými a humanistickými přístupy se podrobně zabývá ve dvou
kapitolách
 Zdroj je také poměrně aktuální
 Autor je erudovaný v oboru
 Nejedná se o monografii, ale text je důvěryhodným a objektivním zdrojem informací
6