1. Argumentace:
Jelikož mám doma dvouleté dítě a sama jsem vyrůstala v rodině, kde se mluvilo přirozeným
způsobem dvěma jazyky, je pro mě toto téma velmi aktuální. Rozhodla jsem se tento obor studovat,
jelikož má široké využití, jak v profesní úrovni, tak i soukromé. Název práce vyplývá z kontextu, jedná
se o situaci z každodenního běžného života.
Vícejazyčná výchova v předškolním věku
Dvojjazyčnost (bilingvismus) je schopnost mluvit dvěma jazyky, schopnost komunikovat pomocí jak
prvního, tak i druhého jazyka. Naproti tomu dvojjazyčná výuka je výuka probíhající ve dvou jazycích,
zaměřená na to, aby si jedinci vytvořili komunikační kompetence také v jiném jazyce, než je mateřský.
Rozlišujeme bilingvismus přirozený, přímý či rodinný, a bilingvismus školský. Přímý bilingvismus
znamená, že se dítě učí dvěma jazykům zároveň (simultánně) od svých rodičů, jejichž mateřské jazyky
jsou rozdílné. Dítě se učí oběma jazykům současně a obou jazyků přirozeně užívá ke komunikaci se
svým okolím. Můžeme to chápat tak, že má dítě v podstatě mateřské jazyky dva. Školský bilingvismus
znamená, že dítě svých znalostí druhého jazyka nabývá až při vstupu do školské instituce (včetně
mateřské školy), kde probíhá dvojjazyčná komunikace a výuka. Druhému jazyku se dítě učí až tehdy,
má-li znalost mateřského jazyka. Jazykům se tedy učí postupně (konsekutivně). Znamená to, že dítě
má jeden mateřský jazyk, a že i jazyk, kterému se učí, byť od nejútlejšího věku, je jazykem dalším,
cizím, nikoli mateřským.
Přirozený bilingvismus, tedy přirozené dvojjazyčné prostředí, je pro dítě nejlepší a nejefektivnější.
Hlavní podmínkou pro dobrý vývoj jazyků u dítěte je dodržení pravidla "jeden člověk, jeden jazyk"
(Grammontovo pravidlo). Existuje ještě tzv. bilingvismus intenční, který napodobuje podmínky
bilingvismu přirozeného. Znamená to, že dítě si v rodinném prostředí osvojuje dva jazyky, ale jeden z
nich není mateřským jazykem dotyčného rodiče. Podmínkou je, že znalost jazyka je u tohoto rodiče
výborná a že je přísně dodržováno Grammontovo pravidlo.
Během prvních tří let od narození se dítě naučí několik tisíc slov, osvojí si schopnost utvořit a
pochopit komplexní věty, naučí se ovládat zvukový systém svého rodného jazyka, a to ještě dříve, než
se naučí například zavázat tkaničku. Zůstává otázkou, čím to je, že jsou děti ve svém raném věku při
učení se jazyku mnohem rychlejší a šikovnější, než leckterý jazykově nadaný dospělý.
Je prokázáno, že období největších jazykových schopností je mezi 2. a 8. rokem života. Dítě je totiž
zhruba od 18 měsíců věku geneticky naprogramováno osvojit si řeč, přičemž tato schopnost se
nenávratně vytrácí okolo 7. až 8. roku. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa
neopakovatelná. Je pro ni typická mimořádná citlivost na běžné i specifické jazykové podněty,
spontánnost projevu dítěte, minimální sociální zábrany, popř. jejich absence, pružnost nervové
soustavy, výjimečné imitační schopnosti, vysoká úroveň rozvoje paměti a převaha mechanické
paměťové složky, schopnost sluchové diferenciace apod. Děti se v tomto věku učí mimoděk,
odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí.
Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. Stejně tak
"věrně" ovšem zachytí a převezme i nedokonalosti a vytvoří si ve výslovnosti špatné návyky, které je

2. ve vyšším věku téměř nemožné odbourat. Nejde však jen o pouhou nápodobu, proces učení se
jazykům je daleko komplikovanější a komplexnější, neboť jsou podstatnější části jazyka, které si
pouhým napodobováním nelze osvojit. Slova si dítě mechanicky zapamatuje a uloží do mozku, větu z
nich následně vytvoří samo.
Učení se jakémukoli jazyku je proces velmi komplikovaný a dosud není přesně známo, jak funguje a
proč je tak úspěšný. Můžeme však stanovit alespoň některé základní postupy a pravidla, které by
měly být při učení se jazyku u dítěte předškolního věku obecně respektovány.
V zásadě bývají rozlišovány dvě metody výuky, a to nepřímá a přímá.
Nepřímá metoda se vyznačuje tím, že nový jazyk přijde na řadu až po zafixování mateřského jazyka.
Tato metoda je založená na tom, že uplatňuje jazyková (gramatická) pravidla a učení se zpaměti.
Metodou nepřímou je podle neurofyziologických poznatků vhodné učit až přibližně po 10. - 11. roku
věku. Učit nepřímou metodou v útlém věku dítěte (nejen předškolním, ale i mladším školním) bývá
považováno za nefyziologické a škodlivé.
Přímá metoda (tvz. "mateřská", naivní) umožňuje dítěti osvojování dalšího jazyka obdobným
způsobem, jako si osvojuje jazyk mateřský. Metoda vychází z běžné komunikace, ke které dítě jazyk
potřebuje. Hlavní složkou této metody je poslech. Je důležité, aby cizí jazyk dítě používalo soustavně
v komunikaci s určitými osobami, za podpory vzájemné citové vazby. Učit metodou přímou se
doporučuje co nejdříve, již v raném věku dítěte. Při přímé metodě uplatňované v raném věku se
rozhodně nemá překládat z jednoho jazyka do druhého, jazyky se mají učit nezávisle, aby se
nenarušovala již vytvořená schémata jazykového rozvíjení .
Existuje řada dalších výzkumů, které výuku podporují a doporučují zařazovat do vzdělávání tyto
aktivity co nejdříve. Přesto je mnoho takových, které představu o téměř zázračné efektivitě raného
učení velmi zpochybňují. V r. 1998 byly např. uveřejněny výsledky výzkumu, který na toto téma
proběhl současně v Belgii, Německu, Anglii a Itálii, a jenž zkoumal parametry efektivity raného učení v
řádu tisíců žáků. Výsledky ukázaly, že raný začátek nezajišťuje automaticky výrazné pozitivní výsledky,
že nezáleží na době zahájení, ale na kvalitě učení (metodách, prostředcích) a času, který je učení se
jazyku věnován.
Anotace:
Článek se zabývá otázkou rané výuky cizích jazyků. Názory odborné veřejnosti se liší. Shodují se však v
tom, že ve výuce cizích jazyků záleží zejména na metodách, prostředcích a času, který je učení se
jazyku věnován.
Klíčová slova:
cizí jazyky, raná výuka, bilingvismus, dvojjazyčná výchova, cizojazyčná výuka, mateřský jazyk

3. http://www.starfishschool.cz/index.php/cz/anglictina-pro-deti/vyuka-ciziho-jazyka-u-deti/241-
bilingvni-vychova-mluvit-na-dite-jednim-nebo-dvema-jazyky.html
-článek je odborný, avšak ne příliš odborně publikovaný
-pro můj text je tento článek relevantní, vyhovující
-zabývá se spíše praktickým pohledem na danou problematiku
-informace v článku jsou podloženy výsledky získané výzkumným šetřením
-poukazuje na nejdůležitější pravidla
http://ruce.cz/clanky/46-co-je-to-bilingvismus
-článek je velmi odborný
-obsahuje spoustu nových pojmů
-pro můj text je tento článek velmi zajímavý
-je zaměřený všeobecně
-obsahuje konkrétní rozdělení, rodinný i školní pohled
http://info.edu.cz/cs/system/files/Bilingvismus.pdf
-článek je odborný, avšak ne příliš odborně publikovaný
- pro mě je ale vhodný, protože nabízí další pohled na tuto tématiku
-je strohý, obsahuje pouze nejdůležitější informace
-článek napsal jeden autor na jedno téma
-přehledný, doplnění obrázky
Infografika - http://infogr.am/Bilingualismus-76
Jazyky
Jazyky
92
78 77
56 47 44 44
29 29 24
8 6