1. Argumentace
Jako téma pro tento úkol jsem si vybrala odměňování zaměstnanců ve veřejné
správě, a to z toho důvodu, že se jedná o téma mé absolventské práce na předchozí
škole. Do kontextu mého současného studijního oboru nezapadá nijak, mým
předchozím studijním oborem však bylo personální poradenství, se kterým odměňování
zaměstnanců úzce souvisí. Toto téma bylo jedním z cca 50 možných témat zadaných
školou, vybrala jsem si jej proto, že mi bylo nejbližší ze zbylých možností po projití
registračním procesem. Od názvu zadaného školou nebylo možné se odchýlit,
ponechala jsem jej tedy i u výňatku z této mé práce.
Anotace
Tento text je pouze krátkým výňatkem některých kapitol z absolventské práce na
téma odměňování zaměstnanců ve veřejné správě psané na Veřejně správní akademii -
vyšší odborné škole, s.r.o. v rámci oboru personální poradenství v roce 2012. V tomto
výňatku dochází k vymezení pojmu veřejná správa jako takového a dále pak
k částečnému osvětlení způsobu, jakým dochází k odměňování zaměstnanců veřejné
správy, konkrétně se jedná o část kapitoly o určení platu.
Klíčová slova
Veřejná správa, plat, zaměstnanec, zaměstnavatel
ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
Co je to veřejná správa?
Dříve než se dostanu k samotnému jádru tématu, jímž je odměňování
zaměstnanců ve veřejné správě, myslím, že by bylo na místě si ujasnit, co je to vlastně
veřejná správa a kdo jsou její zaměstnanci. V kurzu VS2 vydaném v roce 2009 na CD-
ROM jako příloha k Studijní opoře pro kombinované studium od RNDr. Jiřího Kováře
a Ing. Ivety Vrabkové se uvádí, že: „Veřejná správa tvoří jen jednu část systému řízení
společnosti. Funguje v prostředí určitých společenských zvyklostí (morálka, etiketa,
-1-

2. vkus, kultura atd.), které rámcově ovlivňují veškeré naše chování a působí – tu
pozitivně, tu zase negativně – i na veřejnou správu. Další část systému řízení
společnosti vytvářejí sdružení občanů. Pro vlastní veřejnou správu jsou z nich
nejdůležitější politické strany – formulují programy (cíle a cesty k jejich dosažení)
a soutěží s nimi ve volbách o přízeň (hlasy voličů). Představitelé úspěšných stran pak
vstupují do rozhodujících institucí veřejné správy (především do Parlamentu
a územních samosprávných zastupitelstev) a zde tyto programy pak realizují jako tzv.
veřejný zájem. Vlastní veřejná správa tvoří třetí („výkonnou“) část systému řízení a má
za úkol regulovat vztahy mezi lidmi navzájem a vztahy lidí k prostředí, ve kterém žijí.“
(Kovář, Vrabková, 2009 s. 4-5). Na základě tohoto je tedy možné veřejnou správu
zjednodušeně definovat jako činnost vázanou ústavními zásadami a právem, která je
vykonávaná ve veřejném zájmu příslušnými institucemi.
Určení platu
„Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel podle zákona, k němu vydaného
prováděcího nařízení vlády, a pouze v jejich mezích podle kolektivní smlouvy,
popřípadě vnitřního předpisu, a navíc zaměstnavateli výslovně zapovídá určení platu
jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než tyto předpisy stanoví. Jiný postup
připouští pouze v případě, pokud tak stanoví zvláštní zákony (upravující např.
odměňování veřejných činitelů, poslanců a senátorů Parlamentu ČR atp.).“ (Galvas,
Gregorová, Hrabcová, 2010, s. 174). Od 1. 1. 2012 je dle novely zákona možné se
zaměstnanci zařazenými do 13. a vyšší platové třídy sjednat smluvní plat. Příručka pro
personální a platovou agendu uvedená na internetových stránkách Ministerstva práce
a sociálních věcí (dále jen příručka MPSV) k tomu dále uvádí, že: „Smlouva
o smluvním platu musí být uzavřena písemně. Vedle smluvního platu nepřísluší
zaměstnanci žádné složky platu, poskytování odměny a cílové odměny tím ale není
dotčeno.“
„Zaměstnanci odměňovanému platem přísluší platový tarif odpovídající jedné ze
16 platových tříd v jednom z 12 platových stupňů, do kterých je zaměstnavatelem
zařazen. Viz příloha 1.
-2-

3. Do platové třídy je zaměstnanec zařazován podle druhu práce sjednaného
v pracovní smlouvě a v mezích tohoto druhu práce nejnáročnějších prací, které na něm
může zaměstnavatel požadovat. Příslušnou platovou třídu, které zohledňují a jsou
odstupňované podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, zjistí zaměstnavatel
porovnáním druhu sjednané práce s charakteristikami prací, které uvádí zákoník práce
v příloze.
Současně je zaměstnanec zařazen do jednoho z platových stupňů, které mu
přísluší podle dosažené, tzv. započitatelné praxe.“ (Galvas, Gregorová, Hrabcová,
2010, s. 175).
Nařízení vlády obsahuje v příloze tabulky tarifních tříd v návaznosti na tarifní
stupně, které jsou členěny podle oborů a jejich specifik. K tomuto platovému tarifu
náleží zaměstnanci nadtarifní složky platu, což jsou příplatky a jiné odměny, ke kterým
se blíže dostanu později.
„Zaměstnavateli – plátci platu – ukládá zákon výslovnou povinnost, zajišťující
naplnění zásady, že zaměstnanec musí být podrobně seznámen s podmínkami odměny za
práci před jejím vykonáním. V den nástupu do práce je povinen vydat zaměstnanci
písemný platový výměr, v němž je povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni,
do nichž je zaměstnanec zařazen, o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně
poskytovaných složek platu. Termín a místo výplaty je nutno v platovém výměru uvést,
pokud tyto údaje neobsahuje smlouva (individuální nebo kolektivní) nebo vnitřní
předpis. Vzor platového výměru viz příloha 2.
Tatáž informační povinnost platí i v případě změn platových nároků a jejich
výplaty. Zaměstnavatel je povinen je písemně zaměstnanci oznámit, a to včetně jejich
zdůvodnění, nejpozději v den, kdy k jejich změně dochází.“ (Galvas, Gregorová,
Hrabcová, 2010, s. 175).
„Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, nebo
který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku určuje
plat nebo s ním sjednává smluvní plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil,
-3-

4. pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Shodně se postupuje i u zástupce
vedoucího organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, pokud není
pracovní místo tohoto vedoucího zaměstnance dočasně obsazeno, nebo pokud vedoucí
zaměstnanec práci přechodně nevykonává.“ (Příručka MPSV, 2012).
Seznam bibliografických citací
1. GALVAS, Milan; GREGOROVÁ, Zdeňka; HRABCOVÁ, Dana. Základy
pracovního práva. Plzeň : Aleš Čeněk, 2010. 303 s. ISBN 978-80-7380-243-1.
2. KOVÁŘ, Jiří; VRABKOVÁ, Iveta. Veřejná správa, studijní opora pro kombinované
studium. 1. vydání Ostrava : VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2009. 25 s. + CD
ROM. ISBN 978-80-248-1974-7.
3. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. <i>Příručka pro personální a
platovou agendu</i> [online]. 9.2.2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z:
http://www.mpsv.cz/ppropo.php
Hodnocení použitých zdrojů
Ad 1)
- Problematika odměňování zaměstnanců veřejné správy úzce souvisí s pracovním
právem
- Kniha je zaměřena na základy pracovního práva
- Byla to nejaktuálnější literatura s tímto zaměřením, kterou jsem sehnala
- Autory knihy jsou odborníci na danou problematiku z řad právníků
- Kromě informací použitých v tomto výňatku obsahuje i další potřebné
informace související s některými dalšími kapitolami mé práce
Ad 2)
- Byl to jeden z mála pramenů k problematice veřejné správy jako takové, který se
mi povedlo sehnat
- Vyšel jako studijní opora pro kombinované studium studentů veřejné správy,
mám tedy za to, že by informace v něm měly být dostatečně relevantní
- informace jsou uvedeny jasně a srozumitelně
- CD ROM obsahuje přímo e- learningový kurz k této problematice
- Kurz byl sepsán odborníky v daném oboru
-4-

5. Ad 3)
- Po novele zákoníku práce platné od 1. 1. 2012 se jednalo o jediné aktuální
informace k podmínkám odměňování zaměstnanců veřejné správy
- Jedná se přímo o právní předpisy a vyhlášky, od kterých není možno se odchýlit
- Jsou vydané ministerstvem práce a sociálních věcí
- Nic relevantnějšího k této problematice nelze sehnat
- Téma mé práce je zaměřeno na odměňování zaměstnanců veřejné správy,
informace z portálu mpsv jsou tedy pro mou práci stěžejní a závazné
Infografika
-5-