Americká ekonomika červenec 2013 / US Economy July 2013 (in Czech)
1. Červenec 2013
Červenec 2013
Hlavní zprávy:
Úroky budou i dále nízké
Růst je ve Phoenixu
Ekonomika státu Illinois
Ben Bernanke - profil
Další:
Lousiana jde po ropných
firmách
Dlužníci se vracejí. I s dluhem
Zynga se zaměří na síť
Americká ekonomika Tomáš Hart, Stanislav Beneš
Druhé čtvrtletí za moc nestálo, soudí analytici
RŮST BY SE MĚL ZRYCHLIT VE DRUHÉ PŮLCE ROKU
Růst americké ekonomiky byl ve
druhém čtvrtletí slabý, shodují
se ekonomové před oficiálním
vyhlášením statistik za první
polovinu tohoto roku. Růst daní
a vládní úspory mají největší
vliv na zpomalení ekonomiky,
zatímco postupné ekonomické
oživení, tvorba nových
pracovních míst a růst cen
nemovitostí se pozitivně projeví
až ve druhé půlce roku. Pouhé
jedno procento růstu je
nejčastější odhad za druhý
kvartál, méně než 1,8 %
v prvním čtvrtletí. Už v létě by
ale oživení mělo nabrat na
rychlosti a dva zbývající kvartály
by měly zaznamenat meziroční
přírůstek HDP o 2-3 %. Hlavně
oživení na realitním trhu
je výborná zpráva. Vlastnictví
nemovitosti je totiž snem
většiny amerických rodin
a pořízení vlastního bydlení
patří k hlavním indikátorům
spotřebitelského optimizmu.
Zvyšují se, po dlouhé době,
i reálné mzdy. Až o 3,7 % ročně
měly narůst příjmy většiny
domácností, nejvíce od roku
2008. Prodej aut je zase nejlepší
od roku 2007, za první polovinu
roku se v USA prodalo
7,8 milionu automobilů.
Prodejům aut i nemovitostí
prokazatelně pomohla politika
nízkých úrokových sazeb,
kterou prosazuje FED pod
vedením Bena Bernankeho.
I firmy začínají, po dlouhé době,
investovat
a nabírat nové zaměstnance.
Měsíčně letos zatím nachází práci
202 tisíc zaměstnanců, více než
loňských 180 tisíc měsíčně.
Negativem je nezaměstnanost,
která se pořád drží na Ameriku
nezvykle vysoké úrovni, 7,8 %.
Střední třída stále cítí ekonomické
problémy, když podíl pracujících
z ekonomicky aktivních lidí klesl
za posledních šest let z 66 na
65,3 %, průměrný příjem
domácností se za stejnou dobu
snížil o 5 %. Zlepšení situace
střední třídy a snížení sociálních
nerovností proto bude téměř
s jistotou patřit k prioritám
druhého funkčního období
prezidenta Obamy, tj. do roku
2016.
Fed úroky nezvedá
BANKA OMEZUJE NÁKUPY STÁTNÍCH DLOUHOPISŮ
AS
Předseda Federální banky Ben
Bernanke ve výpovědi před
komisí Kongresu prohlásil, že by
snížení nákupů státních
dluhopisů ze strany centrální
banky nemělo vést ke zvýšení
úrokové míry. Tato obava
pramení z nejistoty, jestli
snížení poptávky nepovede
k poklesu ceny amerických
dluhopisů a tedy růstu jejich
výnosnosti, což přímo ovlivňuje
úrokovou míru pro celou
ekonomiku. Bernanke soudí, že
úrok „blízko nule“ by se měl
udržet i poté, co FED
nakupování dluhopisů skončí,
resp. bude slabší než nyní. Další
klíčovou proměnnou je
nezaměstnanost a FED ji
sleduje velice pečlivě. Bankéři
neplánují s úrokovou sazbou
hýbat, dokud se její úroveň
nepřiblíží alespoň 6,5 %, ze
současných 7,6 %. I když
ekonomika vytváří cca 200 tisíc
pracovních míst měsíčně,
pracovní trh má „do
uspokojivého stavu ještě hodně
daleko“, prohlásil v Kongresu
Bernanke. FED svůj plán omezit
nákup dluhopisů oznámil už 22.
května a od té doby jsou
finanční trhy hodně rozkolísané.
FED dnes měsíčně kupuje
dluhopisy v hodnotě $85 mld.,
není známo, na jakou hodnotu by
nákupy měly v dohledné době
klesnout. Vládní šetření zároveň
zpomaluje ekonomické oživení,
což aktivní politiku FEDu spíše
vyžaduje. Letošní druhý kvartál
měl pro USA skončit se špatným
výsledkem, jen 1 % růstem.
Všichni se shodují, že čas pro růst
úrokových sazeb ještě nepřišel a
do roku 2014 prakticky nikdo
jejich růst nečeká.
Šéf FEDu vypovídá v Kongresu
2. Červenec 2013
EPA má novou šéfku
SILNÝ TLAK NA SNIŽOVÁNÍ EMISÍ
Do čela federální
Environmental Protection
Agency se postavila Gina
McCarthy, která už od svých
prvních veřejných vystoupení
dává jasně najevo, kterým
směrem se ochrana životního
prostředí bude v USA pod jejím
vedením ubírat. EPA je mocná
agentura, s několika
miliardovým rozpočtem
a právem regulovat normy pro
emise a jiné látky, které vznikají
průmyslovou aktivitou. Je tedy
jasné, že velká část politických
střetů mezi republikány
a demokraty se vede právě na
linii EPA, kterou republikáni
obviňují ze ztráty pracovních
míst kvůli přísným normám,
které podnikům ztěžují život.
Šéfka EPA, vybraná
prezidentem Obamou,
při svém vystoupení na
Harward Law School tyto
námitky odmítla jako
nepodložené a naopak trvala
na tom, že přísnější normy
podnítí inovace, investice do
nových technologií a vznik
nových, dobře placených
a dlouhodobě udržitelných
pracovních míst. „Můžeme
dnes nemluvit o ekologické
regulaci, která krade pracovní
místa? Prosím, aspoň na jeden
den“, odvětila při diskuzi
o snahách omezit globální
oteplování. „Raději mluvme
o životní příležitosti, protože
tolik životů je právě teď ve
hře“, pokračovala. Během
prvního Obamova mandátu
vydala EPA vůbec poprvé limity
na emise rtuti z elektráren,
podnikla kroky k regulaci
skleníkových plynů
a updatovala řadu nařízení
o kvalitě ovzduší. Další na řadě
jsou tepelné elektrárny,
největší zdroj oxidu uhličitého.
Obama dal EPA čas na
představení nových norem do
června 2014. „To nemá být
lehké. To má být těžké“, řekla
k tomu, že snižování emisí vyvíjí
tlak na podniky a lidi, aby
měnili své chování. V minulém
měsíci federální soud zamítl
žalobu několika energetik
z Texasu na to, že EPA nemá
mít právo největší zdroje
škodlivých plynů, jedno
z vítězství, které novou šéfku
EPA těší. Nejméně další tři roky
tak budou ve znamení boje
s globálním oteplováním, řekla
McCarthy. (NBC News)
Spotřebitelé vykazují pohodu
NEJLEPŠÍ ZA ŠEST LET
Ekonomický růst
a zaměstnanost. To si
ekonomové slibují od
posledního měření
spotřebitelské důvěry, která
vykázala nejvyšší (nejlepší)
hodnotu za posledních šest let,
od roku 2007. 85,1 je současná
úroveň, naměřená univerzitou
Michigan, která tento výzkum
provádí pravidelně. Za poslední
rok důvěra vzrostla o 13 bodů.
Američtí spotřebitelé jsou
klíčoví pro hospodářskou
situaci, protože 70 % HDP tvoří
výdaje domácností. Výzkumníci
také zjistili, že rostoucí počet
obyvatel
očekává růst svých příjmů
v brzké budoucnosti, což
potvrzuje jejich pozitivní
očekávání ohledně ekonomické
situace. To platí i přesto, že po
vypršení daňových úlev
z minulých let se většině daně o
něco zvýšily. (Times Dispatch)
Lousiana žaluje ropné firmy
VINÍ JE ZE ZTRÁTY OCHRANY PŘED VELKOU VODOU
Stát Lousiana žaluje ropné
a plynařské společnosti, které
desetiletí těží v mořských
vodách tohoto státu. Důvodem
je poškození a zničení
mokřadů, které působí jako
obrana pobřeží Louisiany před
hurikány, které sebou přinášejí
zvýšenou hladinu vody, záplavy
a velké škody. Hlavním viníkem
jsou prý ropné firmy, které mají
z byznysu miliardové zisky bez
ohledu na zničený ekosystém.
Podle žalující strany se těžařské
firmy dlouhodobě a
systematicky mokřadů zbavují,
protože jim vadí v ničím
nerušeném přístupu k jejich
plošinám na moři. Tisíce
kilometrů trubek na vytěženou
ropu a plyn
mají ničit vegetaci, vést k erozi
půdy a umožňovat vtok slané
mořské vody do sladkovodních
oblastí. „Šest tisíc let trvalo,
než se pobřežní ekosystém
zformoval do dnešní podoby.
Ropné firmy ho ale zničily za
dobu jednoho lidského života“,
stojí v prohlášení, vydaném
radou, která monitoruje stav
pobřeží kolem New Orleans.
Právní zástupce rady řekl, že
vzniklé škody se odhaduje na
„miliardy, mnoho miliard
dolarů“ a žaloba má velkou
šanci na vítězství. I když
povolení těžit v mořských
vodách vydává federální vláda
ve Washingtonu, nemá
Lousiana zájem žalovat
Obamovu administrativu.
Washington totiž investuje
velké peníze do
protipovodňové ochrany, aby
zabránil opakování podobné
katastrofy, jako v roce 2005 při
hurikánu Katrina. Právníci
soudí, že šance Lousiany na
vítězství mohou být celkem
veliké, protože se jedná o
zdokumentovanou realitu,
kterou není možné jen tak
odmítnout. U soudu ale může
být velice těžké (a drahé),
prokázat, že poškozené
ekologické problémy má na
svědomí právě chování ropných
firem. Ty mají dost peněz na to,
aby si zaplatily nejlepší
advokáty, kteří budou tvrdit
pravý opak.(New York Times)
3. Červenec 2013
Phoenix jedničkou v růstu
METROPOLE VYKAZUJE NEJVĚTŠÍ ZMĚNU MEZI MĚSTY
Bájného Fénixe má metropole
i na vlajce
Phoenix a Tucson jsou dvě
metropole, které mezi
americkými městskými
oblastmi vykazují největší růst,
ukázal poslední Metro Monitor
Report. Tato města mají
největší hodnotu tzv.
metropolitního růstu, který
agreguje data o ekonomickém
růstu měst a jejich širokého
okolí. Mezi sto sledovanými
městy jim k primátu stačilo 1,2
resp. 1,1 % růstu za letošní
první čtvrtletí. Na růstu
arizonského velkoměsto je
pozitivní to, že přichází z větší
škály oborů, je tedy
rovnoměrnější a dělá město
stabilnějším pro případ náhlé
změny v jednom sektoru
ekonomiky. Ekonomické
oživení by proto mělo být
silnější a trvalejšího charakteru.
Jediná část ekonomiky, která se
zmenšuje, je vládní sektor.
Phoenixu ale stále zbývají 2,6 %
do předkrizové úrovně, což
znamená, že pracovních míst
není zdaleka tolik, jako dříve.
Oživení ekonomiky přichází
dříve než oživení na pracovním
trhu,
protože první nápor zvýšené
poptávky firmy většinou dokáží
pokrýt se stávajícími
zaměstnanci. Vedoucí místo
zaujímá zdravotnictví, které od
recese vytvořilo 12 % všech
nových míst ve městě, zlepšení
je také vidět na trhu
s nemovitostmi, který cenově
poskočil o 18 % od poloviny
loňského roku. Ale stát Arizona
a Phoenix obzvlášť byly silně
zasaženy krizí na trhu realit
a ceny se podle některých
nemusí už nikdy dostat na
předkrizovou úroveň.
(PhoenixBizpournal)
Návrat výroby nebo jen pocit?
NĚKTEŘÍ NESOUHLASÍ SE VŠEOBECNÝM NÁZOREM
Mnoho politiků a analytiků již
nějakou dobu vyjadřuje
potěšení, že část US firem vrací
část své výroby do USA, hovoří
se i o novém trendu desetiletí.
US Business and Industry
Council, resp. její analytik Alan
Tonelson, ale nesouhlasí, a
s pomocí statistik se to snaží
dokázat. I když průmyslová
výroba roste (6,2 % vs. růst
HDP 2,5 , čísla z června t.r.),
nejde prý o nijak závratné
hodnoty, a to i ve světle toho,
že minulá dekáda nebyla pro
průmysl nikterak skvělá.
Srovnávací základna je tedy
relativně nízká. Objem
produkce se ještě nedostal na
úroveň z roku 2007, před
začátkem krize. Ani pokrizové
meziroční růsty nedosahují
úrovní dřívějších oživení: 6 %
v roce 2010 oproti 8,2 % (2004)
nebo 6,4 % (2000). Ani pracovní
místa nevznikají v průmyslu
v takovém
množství, růst počtu nových
pozic je o třetinu nižší než
v celé ekonomice. V posledním
čtvrtletí počet míst dokonce
poklesl. Čína také stále
pokračuje v dodávání stále
lepších a náročnějších výrobků,
38 % high-tech zboží se do USA
už dováží a nevyrábí v zemi.
Čína vadí také proto, že
americké firmy ji považují za
měnového manipulátora, i když
vládní administrace se tomuto
termínu vyhýbá. Břidličný plyn,
který je o hodně levnější než
tradiční plyn, také nemusí mít
na průmysl tak pozitivní vliv,
jak by někdo mohl očekávat.
Struktura průmyslu v Americe
se totiž posouvá směrem
k energeticky méně náročným
aktivitám (IT hardware,
sofistikovaná měřící technika,
pokročilé zdravotní
technologie,…). Energetické
náklady tedy hrají menší roli
než v minulosti.
Analytik organizace navrhuje,
aby Spojené státy porušily
některé svoje mezinárodní
obchodní závazky, omezit
import nebo rozšířit platnost
protekčního zákona Buy
American, který je už i tak
trnem v oku mnoha jiným
zemím. Pro objektivitu budiž
řečeno, že US Business and
Industry Council je sdružení
soukromých amerických
výrobců, kteří se soustředí na
svoje podnikání v USA a nepatří
mezi velké exportéry či
investory. Ve svých vyjádřeních
proto příliš nezohledňují
závazky, které na sebe USA
v obchodní oblasti vzaly
a prosazují své zájmy bez
přílišných ohledů na druhé
země. Názory této organizace
se proto těší pozornosti médií,
protože popisují náladu mezi
firmami, ale administrativa se
jimi většinou
neřídí.(Bloomberg)
Příležitosti i povinnosti
USA CHTĚJÍ INFORMACE O INVESTORECH V MYANMARU
Informace zveřejní americká
ambasáda
Když v loňském roce Spojené
státy zrušily sankce vůči
Myanmaru, dalo se očekávat,
že 60-timilionový, zatím
neprozkoumaný trh, nezůstane
americkým investorům dlouho
skrytý. Od té doby již skutečně
firmy jako Coca-Cola, General
Electric nebo Ford oznámily, že
jak plní lidská práva ve svých
provozech, chovají se
k životnímu prostředí, zveřejnit
všechny platby nad
$10.000 vládním úřadům,
informovat o kontaktech
s vojenskými představiteli
a sdílet detaily o nákupech
pozemků a budov v Myanmaru.
Hospodářská komora USA
lobovala proti a tvrdí, že
povinnost dostane US firmy do
nevýhody proti jejich
evropským konkurentům.
„Americké investice se mají
podporovat, ne ztěžovat“, řekl
John Goyer, který zodpovídá za
vztahy s regionem.
4. Červenec 2013
Coca-Cola je jednou z amerických
firem, které již v Myanmaru působí
v zemi hodlají investovat; Ford
již otevřel v Yangon svoje první
zastoupení, kde prodává F-150
z USA a Ranger vozy z Thajska.
Počínaje 1.7. 2013, musí
americké firmy, které
v Myanmaru investovaly přes
$500.000, informovat o tom,
Informace budou vyvěšeny na
webových stránkách
amerického velvyslanectví,
které bylo nedávno znovu
otevřeno v Yangonu. Nařízení
již vyvolalo kritiku, a to jak pro
svoji měkkost, tak pro svoji
přísnost.
Lidskoprávním organizacím
zase vadí, že nejsou nijak
definovány pokuty za neplnění
povinnosti. Ford, který už
v Myanmaru prodává,
v nařízení ministerstva
zahraničí nevidí problém a za
přítěž je nepovažuje.(New York
Times)
Yahoo pohřbívá Altavistu
LEGENDÁRNÍ VYHLEDAVAČ ODCHÁZÍ DO HISTORIE
8. července je den, kdy se
internet rozloučí s jednou
z dalších legend. Firma Yahoo,
které je od roku 2003
vlastníkem Altavisty, kterou
tehdy koupila jako součást
firmy Overture, oznámila, že
k tomuto datu skončí provoz
tohoto kdysi populárního
vyhledávače. Kdo se po 8.7.
pokusí na webu najít Altavistu,
bude přesměrován na stránky
Yahoo. Altavista byla
jedním z prvních vyhledavačů,
který indexoval obsah
webových stránek a době před
Google patřil
k nejpoužívanějším serverům
na světě. Altavista vznikla
v roce 1995 a v době kamenné
internetového vyhledávání byla
velice populární, protože jí
vynalezený „crawler“
procházel webové stránky a
nacházel relevantní odkazy
o mnoho lépe než konkurenční
servery. Altavista a spol. ale
podlehly Googlu v roce 2001,
kdy se Google stal
nejpoužívanějším
vyhledavačem na světě a od té
doby je bezkonkurenčním
králem internetu. Internetoví
analytici a nadšenci se
s Altavistou loučí jako s někým,
kdo kdysi sice ovlivnil jejich
životy, ale kdo se stal
nepotřebným a pro moderní
dobu už nepoužitelným.
Energetika pociťuje dopad klimatických změn
ZPRÁVA UPOZORŇUJE NA NOVOU SITUACI
Nová zpráva ministerstva
energetiky upozorňuje na
dopad dlouhých období sucha a
vysokých teplot na
energetickou infrastrukturu
v USA a výrobu elektrické
energie v těchto obdobích.
Tepelné elektrárny mají stále
větší problém zajistit si
dostatek vody během horkých
dnů, se kterou by mohly
efektivně ochlazovat
nahromaděné teplo. Také
těžba ropy a plynu, rafinérie
nebo přenos elektřiny,
především podél pobřeží, může
být ohrožena rostoucí úrovní
moří, sílící intenzitou bouřek
a záplavami. Klimatické změny
také mohou ztížit zásobování
elektřinou z obnovitelných
zdrojů. Nejhorší problémy ve
výrobě a zásobování energiemi
nastanou, pokud se několik
rizikových faktorů sejde
najednou, což se v poslední
době děje často. Mezi státy,
které jsou těmito negativními
jevy nejvíce vystaveny, je často
uváděn Texas, jako případ
konkrétních problémů
v obdobích horka a sucha.
V létě 2011, za období velkého
horka a extrémního sucha,
musel Texas vyhlásit stav
ohrožení v zásobování
elektřinou, protože mnoho
elektráren bylo vyřazeno
z provozu. Na volném trhu se
cena elektřiny okamžitě prudce
zvýšila. Hned rok poté, během
dalšího sucha, se těžařské firmy
v několika státech včetně
Texasu, které získávají plyn
a ropu metodou hydraulické
frakturace, musely vyrovnat
s růstem ceny vody a některým
bylo až na šest týdnů zakázáno
využití vodních zdrojů.
FATCA až od příštího července
NENÍ JASNÉ, JESTLI JDE O POSLEDNÍ ODKLAD
Americké snahy o získávání
informací o penězích, které si
občané USA ukládají v bankách
mimo Spojené státy, získávají
odklad o šest měsíců, do 1. 7.
2014. FATCA, Foreign Account
Tax Compliance Act, vyžaduje,
aby zahraniční finanční
instituce s americkou daňovou
správou sdílely informace
o amerických klientech, kteří
u nich mají uloženo více než
$50.000, nebo aby z jejich
úroků nebo dividend srazily
totiž trvají na tom, že chtějí
zdaňovat příjmy všech svých
občanů, bez ohledu na to, kde
výdělek získali. Ministerstvo
financí, které FATCA
implementuje, s ní má potíže
už od schválení zákona v roce
2010. Zahraniční banky tvrdí, že
zákon je příliš složitý,
především u různých
swapových přeshraničních
obchodů a že potřebují více
času na přípravu jeho
implementace (původně měl
za „game changer“ v boji proti
daňovým únikům. Američané
k provádění zákona přistupují,
kromě bankovního sektoru,
i mezinárodně. U některých
zemí, třeba Velké Británie, Irska
nebo Singapuru, totiž
podepsali dohodu přímo
s národními daňovými úřady,
které se zavázaly informace
sbírat za celou zemi a předávat
je Američanům najednou.
Podobné „hromadné“ dohody
se připravují i s některými
5. Červenec 2013
30 % a poslaly je do USA.
Spojené státy
platit od ledna 2012). OECD
zákon chválí a označuje ho
daňovými ráji, na které zákon
míří především.
Dlužníci opět nesplácejí
PO ČTYŘECH LETECH JSOU VÝSLEDKY ŠPATNÉ
Když začala v Americe krize,
dostalo se mnoho lidí do
problémů se splácením
hypotéky a jejich potíže táhly
ekonomiku ještě dále ke dnu.
Aby se situace aspoň o něco
zlepšila, přišlo v roce 2008
ministerstvo financí
s programem, který měl
pomoct splácet své závazky
aspoň čtyřem milionů dlužníků.
Výsledky programu jsou ale
spíše rozpačité, jak ukázala
poslední zpráva o stavu
programu pro americký
Kongres. Mezi 1,2 miliony
dlužníků, kteří využili
snížení úroků, prodloužení
splatnosti hypotéky a někdy
i snížení dlužné částky, je velké
procento neplatičů, kteří
nesplácejí ani méně přísné
úvěry. Více než 25 %
domácností se znovu dostalo
do problémů a mnoha dalším
podobná situace hrozí, varují
statistiky. Studium dat ukázalo
několik ‚jasných vzorců‘, stojí
ve zprávě. Nejrizikovější jsou ti
dlužníci, kteří získali nejmenší
úlevu od jejich původních
podmínek, jejich dluh stále
převyšuje současnou hodnotu
domu nebo bytu,
mají špatný dluhový profil a byli
silně zadluženi již v době, kdy
se jim podmínky zmírnily.
Ministerstvo financí na
program vyčlenilo $19 miliard,
dosud na něm stát prodělal
přes 800 mil. dolarů. Report
doporučuje vytvořit systém
včasného varování, který by
upozorňoval na vznikající potíže
se splácením ještě dříve, než
dlužník přestane splácet.
„Vláda udělala všechno proto,
aby pomohla bankám přečkat
krizi. Pro majitele domů by
měla udělat totéž“, píše se ve
zprávě.
Stěhování za miliardy
CHEMIČKY Z CELÉHO SVĚTA MÍŘÍ DO USA
Vodní doprava + síť plynovodů
+ levný plyn = boom
chemického průmyslu ve
Spojených státech. Hlavně
zahraniční firmy stojí za skoro
$100 miliard investic do
chemických provozů po celých
Státech, především v Texasu
a Louisianě. Methanex,
kanadská firma, která je
největším výrobcem
methanolu, utratí $1,1 miliardy
za přesun svých dvou továren
z Chile do města Geismar
v Lousianě. Dow Chemical,
Sasol, ExxonMobil a spousta
dalších se chovají podobně,
protože
kromě zemí Blízkého východu
není nikde na světě levnější
zemní plyn než v Americe. Víc
než polovina takto
expandujících firem jsou
neamerické společnosti, které
do USA přesouvají výrobu
plastů hnojiv a jiných produktů
chemického průmyslu. Přitom
ještě před pěti lety se americké
chemičky zavíraly
a propouštěly zaměstnance.
Revoluce v břidličném plynu
ale způsobila od roku 2005 pád
cen plynu o tři čtvrtiny
a chemičky, pro které je plyn
základní surovinou, toho ve
velkém využívají. Např. ruská
společnost EuroChem, výrobce
zemědělských hnojiv, využívá
nejen levného plynu, ale
i spojení Lousianny řekou
Mississippi se zemědělskými
oblastmi na Středozápadě, kam
bude svá hnojiva po řece
dovážet. V celých USA se za
posledních dvanáct měsíců
zaměstnanost zvýšila o 11.800
lidí, což je největší číslo za
třicet let. Kromě výrobců
technologií nastávají dobré
časy stavařům, kteří následují
investory a staví jim nové nebo
rekonstruují staré výrobní
závody.(Businessweek)
Koncentrace na hry na síti
ZYNGA SE DO GAMBLINGU NEPUSTÍ
Miliony lidí na celém světě si
prošli až téměř závislostí na
sociálních hrách jako třeba
Farmville na Facebooku,
většina z nich se ale časem
svého milovaného způsobu jak
zabít volný čas s lehkým
srdcem zbavila. Podobně i
investoři opouštějí jejich
tvůrce, protože tento dosud
dobře fungující stroj na peníze
se začíná zadrhávat a příjmy
jsou daleko za očekáváními.
Akcie firmy Zynga, která patří
k nejznámějším mezi tvůrci
skupinových her, spadly na
$3,02 při jmenovité hodnotě
v prosinci 2011. Hodnota firmy
tehdy dosahovala $7 miliard.
70%-ní pokles ukazuje
nedůvěru investorů
v budoucnost firmy. Nový
ředitel Don Mattrick přesto
věří, že Zynga dokáže přijít
s novými herními hity, které
opět přitáhnou milovníky
online her. A s nimi i zájem
investorů. Vědomě se rozhodl
nejít cestou vývoje her pro
kasina v USA, i když mnoho
operátorů čeká na brzké vydání
licence od státních úřadů
otevřít nová kasina a nové
podniky by měly poptávat hry
v prvních týdnech soustředí na
procesy ve firmě a při vývoji
her, kde hledá zlepšení
a zrychlení v uvádění nových
her na trh. Ve svém prvním
rozhovoru s investory řekl, že
volně dostupné hry na
Internetu jsou stále rostoucí
oblastí, ale Zynga se na ně
v poslední době nedokázala
dostatečně soustředit. Hry od
Zyngy jako Poker, Farmville
nebo Farmville 2 si stále udržují
vedoucí pozice v příjmech mezi
hrami, které jsou dostupné
např. na Facebooku. Akcie
firmy ale stále padají, investoři
6. Červenec 2013
Ekonomické ukazatele
28.6. 31.7.
Dow Jones
Industrial Average
14.909 15.499
Nasdaq 3.403 3.606
EUR/USD 1,304 1,327
CZK/USD 19.84 19,51
10-let. dluhopis USA 2,48% 2,53 %
Vývoj ceny akcií
$10, za kolik je investoři
kupovali při uvedení na burzu
pro svoje návštěvníky. Mattrick
se
jsou nedůvěřiví. (Guardian LV)
Lepší péče o prasata
AČ NERADA, NÁSLEDUJE AMERIKA EVROPSKOU UNII
Americká ekonomika je
proslulá svým tahem na
inovace a změnu, která mnoha
firmám a celým sektorům
ekonomiky zajišťuje vedoucí
postavení mezi světovými
konkurenty. Jeden z oborů ale
změny vytrvale odmítá, a to
i v případě, že si tím téměř
s jistotou zajistí negativní
publicitu. Zemědělci, resp.
velkochovatelé prasat, jsou
přesně takovým odvětvím.
Průmysl dlouho odmítá změnit
normy na podmínky,
ve kterých jsou prasata
chována, takže většina dobytka
žije a čeká na porážku
v boxech, ve kterých nemají
prostor ani na otočení. Ani
změny v EU, která vloni normy
pro zajištění prostoru zpřísnila,
na největší firmy a jejich
zástupce žádný velký dojem
neudělaly a k podobným
změnám se chystat nechtějí.
„Evropa je Evropa a Amerika je
Amerika. Nemáme rádi, když
nám experti z Evropy říkají, co
máme dělat“,
prohlásil Jim Long, CEO firmy
Genesus Genetics, výrobce
genetik pro chovatele prasat.
Vypadá to ale, že časy se
pomalu lepší. Odborný časopis
Pork nedávno napsal, že změna
je nevyhnutelná a postupně se
některé velké firmy začínají
hlásit k lepší péči o zvířata.
Ještě loni přitom velké
americké firmy v Bruselu
lobovaly za to, aby předpis
nebyl v EU schválen a jejich
exporty do Evropy tak nic
neohrožovalo.
7. Červenec 2013
Ekonomika států: ILLINOIS
Illinois leží v americkém Midwestu,
Středozápadu a je pátým nejlidnatějším
státem USA (kolem 13 mil. obyvatel).
Pátý je stát i co do velikosti ekonomik
jednotlivých států US-A. Státem Unie se
stal v roce 1818, mottem státu je:
Národní suverenita, národní unie.
K rozlehlým zemědělským plochám,
které z něj udělaly oblíbené místo pro
příchod emigrantů z Evropy v dobách
velké migrace do USA, je možné přidat
solidní dostupnost surovin (uhlí, dřevo,
ropa) a dnes také velice dobrou
základnu pro služby s vyšší přidanou
hodnotou a investice firem do vývoje ve
státě. Takový dostatek příležitostí
znamená, že Illinois má silně
diverzifikovanou ekonomiku. Hlavním
městem je Springfield, největší město
Chicago s širokým okolím čítá přes
4,5 mil. obyvatel.
Zemědělsky je dominantní kukuřice,
Illinois spadá do tzv. kukuřičného pásu,
Corn Belt, který od Iowy a Illinois
pokračuje na jih až do Missouri. Kromě
kukuřice se farmáři v Illinois zabývají
pěstováním sóji a dalších plodin, které
se pěstují na rozlehlých plochách.
Zajímavostí je, že Illinois je největším
pěstitelem dýní, tak viditelným
především během svátku Halloween. Ze
zvířat se nejvíce chovají prasata. Mezi
ovocem jsou nejdůležitější jablka.
Illinois je největším pěstitelem dýní v USA
Stát prošel standardní transformací své
ekonomiky, jako mnoho dalších států:
od jednoduchého zemědělství
k sofistikovanějšímu zemědělskému
podnikání a velkovýrobě, přes průmysl
k současnému zaměření na ekonomiku
služeb. Centrální pozice Illinois přispěla
k tomu, že ve státě se ve velkém
vyráběly zemědělská mechanizace
a motorová vozidla, např. John Deere
nebo Caterpillar zde měly hlavní výrobní
provozy. Během 80. let 20. století se
výrobní firmy potýkaly s novou
japonskou konkurencí a vysokými
náklady. Kvůli nim se hromadně
přesouvaly na jih Spojených států a lidé
si museli hledat nové pracovní
příležitosti. Dnes ekonomika stojí na
práci pro státní službu, zdravotnictví,
vzdělávání, právu, financích a obchodu.
Výrobní podniky, které ve státě stále
působí, se soustřeďují na
telekomunikace, elektroniku, výrobky
z oceli, potraviny (Archer Daniels
Midland, Kraft Foods), chemické
produkty a výrobu strojů. Centrály zde
mají Boeing, McDonalds, Motorola
nebo aerolinky United Airlines. Chicago
se stalo jedním z amerických i světových
center obchodu.
Illinois je bohatě obdařen
energetickými surovinami, přesto
energii spíše nakupuje, než prodává
jiným. Ač jsou jeho zásoby uhlí
obrovské, jeho vysoká sirnatost z něj
dělá jen obtížně využitelný zdroj. Illinois
tradičně patří ke státům, jejichž
elektřina z velké míry pochází z jádra.
Během minulého desetiletí to ve většině
roků byla téměř polovina.
Dlouhodobým problémem, který
zhoršuje ekonomické vyhlídky státu, je
jeho vysoká zadluženost a v poslední
době i nezaměstnanost. Dluhy na
penzijních závazcích, přes $90 mld., mu
zadělaly na největší úvěrový rating mezi
státy USA, dokonce horší, než má
Kalifornie. Na Wall Streetu se dokonce
vžilo označení „Illinois efekt“, který
znamená, že nedůvěra věřitelů se
negativně projevuje i na jejich ochotě
půjčovat i zdravým subjektům, jen
proto, že pochází ze stejného státu.
Některé investiční fondy dokonce
dluhopisy s tak nízkým ratingem
odmítají nakupovat. Například státní
univerzity si již stěžují, že kvůli jejich
spojení se státem platí vyšší úroky na
své půjčky než jiné, srovnatelné školy
v jiných státech. Nezaměstnanost se
drží kolem 9,5 % a rozdíl oproti
průměrné úrovni v USA se v posledních
měsících ještě zhoršuje. Hodně firem se
přesouvá do jiných států USA (opět,
jako v 80. letech), protože se bojí, že
Illinois nebude schopen dostát svým
závazkům, zbankrotuje a stáhne firmy
sebou.
Modrá čára Illinois, oranžová USA
I když se Illinois potýká s mnoha
problémy, je jeho největší město jedno
z nejpříjemnějších k životu a Americe.
I přes silné větry (Windy City) a tvrdé
zimy, je Chicago opakovaně
vyhlašováno jako nejlepší americké
velkoměsto pro kombinaci soukromého
a pracovního života. I když se říká, že
Windy City se městu říká ne kvůli
větrným poryvům od Lake Michigan, ale
politikům, kteří při svých hádkách byli
plni emocí a vzruchu (hot air)…
8. Stránka 8
Červenec 2013
Americké hlavy: Ben BERNANKE
Současný šéf americké centrální
banky se pomalu blíží ke konci svého
druhého funkčního období. Období,
během kterého Ben Bernanke (60) stál
v čele nejdůležitější banky na světě, se
nesmazatelně zapíše do dějin nejen
americké, ale s jistotou i do
celosvětové ekonomické historie. Do
funkce ho v lednu 2006 jmenoval
prezident Bush. Druhé jmenování, do
začátku roku 2014, obdržel poté v roce
2010 již od současného prezidenta
Obamy a během obou mandátů musel
čelit ekonomické krizi, tzv. Velké
recesi. Právě jeho kroky během této
krize, hlavně záchrana bankovního
sektoru a Wall Streetu obecně, budou
hlavním východiskem všech budoucích
hodnocení jeho působení ve funkci,
jak ze strany podporovatelů, tak i jeho
kritiků.
Bernanke se narodil ve státě Georgia
v roce 1953 a dětství prožil v Severní
Karolíně ve středostavovské rodině.
Vystudoval ekonomiku na Harvardu
a doktorát obdržel na MIT v roce
1979. Jeho poradce při doktorské
práci byl Stanley Fischer, budoucí
guvernér centrální banky Izraele. Poté
učil na Stanfordu (1979-1985)
a v Princetonu, byl také hostujícím
profesorem na MIT a New York
University. Během let 2005-6 byl
předsedou prezidentovy Rady
ekonomických poradců. Před
jmenováním guvernérem FEDu v něm
již působil v různých jiných rolích, byl
členem rady guvernérů (2002-5),
vyučujícím v pobočkách FEDu
v Bostonu, Phipadelphii a New Yorku
a členem akademického poradního
sboru v newyorské pobočce. Po
skončení na pozici guvernéra v roce
2014 z FEDu neodejde, protože byl do
FEDu jmenován na čtrnáct let, z toho
ale jen osm může strávit jako
guvernér.
V jeho vědecké práci má prominentní
místo Velká deprese ve 30. letech
20. století v USA, je patrně největším
současným znalcem tohoto období.
Názory a závěry, které při studiu
deprese získal, hojně využil při řešení
ekonomické recese, která přišla záhy
po jeho nástupu do role guvernéra
FEDu. Bernanke přišel k závěru, že
viníkem deprese byla především
tehdejší centrální banka, která po
snížení úvěrování komerčních bank
nepřišla na trh s dodatečnou
hotovostí, aby nepříznivý trend
zvrátila.
Do ekonomických knih vešla tzv.
Bernankeho doktrína, která se zabývá
kroky, které může FED udělat, aby
zabránil deflaci, tj. takovému snížení
poptávky, že výrobci musí snižovat
ceny, aby vůbec někoho přesvědčili ke
koupi. Lidé ale čekají další snižování
cen a proto raději vyčkávají
a poptávku tak snižují ještě více. Podle
Bernankeho by FED měl poskytnout
potřebné množství peněz, zajistit, aby
se dostaly před finanční instituce ke
spotřebitelům, snížit krátkodobé
úrokové míry klidně i na nulu a ve
velkém kupovat cizí měny, aby se
oslabila síla dolaru. S nově vydanými
penězi navíc aktivně kupovat podíly
v podnicích a bankách a ve velkém
také kupovat ministerstvem financí
vydávaný nový dluh. Především
snížení úrokových sazeb téměř na
nulu a kapitálových vstup do
finančních institucí a podniků
(pojišťovna AIG a automobilky GM
a Chrysler) poté provedl v praxi při
řešení důsledků krize.
Nadbytek úspor (saving glut) je dalším
termínem, se kterým přišel Bernanke
a udělal z něj běžný termín
ekonomických diskuzí. Podle něj
vznikla kolem roku 2005 ve světě
nerovnováha resp. nadbytek úspor
nad potřebnými investicemi.
Rozvíjející se země měly velké objemy
úspor, které jen těžko dokázaly umístit
na trhu, což nejvíce pocítila Amerika,
jako největší ekonomika na světě.
Poptávka po umístění úspor byla tak
veliká, že si Amerika mohla dovolit
nabízet nízké úrokové sazby a přitom
prodávat stále větší objemy svého
dluhu do zahraničí. Ceny aktiv,
především nemovitostí, silně vzrostly,
protože lidé nízkých úroků využívali na
nákup nemovitostí v dříve nevídaných
objemech. Právě nemovitosti
a problémy s hypotékami patří mezi
hlavní příčiny vzniku krize. Během
krize podniky nechtěly investovat
a držely rekordní objemy hotovosti
(‚cash kings‘), což ekonomice ještě
přitížilo, protože se jen pomalu snižuje
nezaměstnanost.
Mezi jeho podporovatele patří hlavně
nositel Nobelovy ceny, profesor Paul
Krugman. Většina jeho odpůrců se,
především z důvodu jeho aktivních
zásahů do ekonomiky během krize,
nacházejí na pravé straně, hlavně mezi
republikány nebo zastánci
minimálního vlivu státu na chod
ekonomiky. Hlas většiny se ale
shoduje, že to byl právě Bernanke, kdo
zabránil dalšímu pádu americké
ekonomiky v těžkých letech 2008-9
a že většina jeho, často
neortodoxních, politik byla spíše
úspěšná než neúspěšná.
9. Stránka 9
Červenec 2013
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech
2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický
tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007
pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září
2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade.
Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager
švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem
ekonomické sekce ministerstva zahraničí.
Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od
srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR
v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele
odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí
v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě
s potravinami.
Americká
ekonomika
Červenec 2013
Pro kontakt a komentáře
používejte email
hart.tomas@gmail.com