1. VERONIKA ROLLEROVÁ (270484)
Téma Bedřich Smetana jsem si vybrala z toho důvodu, že studuji hudební výchovu a
už od dětství se věnuji hře na housle a hudbě vůbec. Bedřich Smetana byl náš
(český) skladatel, známý také ve světě. Už to dokazuje jeho velikost. O jeho dílech
se dodnes učí děti ve škole a já sama jsem se snažila se díky tomuto úkolu se o něm
dozvědět ještě více, než do téhle doby vím.
Anotace:
Článek pojednává o životě a dílech Bedřicha Smetany. Je možné se zde dozvědět
jak o jeho dětství, tak o útrapách spojených s hledáním práce. Zmíněny jsou zde
všechny jeho důležitá a známá díla. Je zde také pozvánka na další ročník hudebního
festivalu Pražské jaro, kde každoročně zaznívá Smetanovo jedno
z nejvýznamnějších děl.
Klíčová slova:
Pražské jaro, Bedřich Smetana, dětství, hluchota, ČR, úspěch, Národní divadlo,
význam děl, smrt.
2. Bedřich Smetana – významný český skladatel
Život a dílo
„Narozen 2. března 1824 v Litomyšli, zemřel 12. května 1884 v Praze. Jeden z
nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů, jejichž tvorba je neodmyslitelně spjata s
budováním samostatné české hudební kultury.
Člen ND v letech 1883-1884. Již od svých čtyř let se na přání otce věnoval hudbě – učil se
hrát na housle a později na klavír. Po maturitě na gymnáziu v Plzni odešel do Prahy, kde
studoval soukromě kompozici u Josefa Proksche a zároveň se živil jako učitel hudby.
V roce 1848 si založil vlastní hudební školu a téhož roku se také oženil s Kateřinou
Kolářovou, s níž měl čtyři dcery (tři z nich ve velmi mladém věku zemřely). V letech 1856-
1861 působil již jako velmi respektovaný skladatel, učitel hudby, klavírista a sbormistr ve
švédském Göteborgu, kde uspořádal několik desítek úspěšných koncertů. Během svých
návratů do Čech v letech 1857 a 1859 navštívil ve Výmaru Franze Liszta, kterého považoval
za svůj vzor, a který se v té době zasloužil o integraci Smetanovy tvorby do středoevropského
kontextu. Smetanu ovlivnil při kompozici zejména symfonických básní – ve Švédsku
následně vznikl Richard III., Valdštýnův tábor, Macbeth a čarodějnice nebo Hakon Jarl. V
roce 1859 Smetanova žena Kateřina zemřela. O rok později se oženil podruhé s Barborou
„Betty“ Ferdinandovou (následně spolu měli dvě dcery) a ještě se na rok vrátil do Švédska. Po
3. návratu do Čech se marně ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře a potýkal se s
dlouhodobými finančními problémy.
Úspěch mu zajistilo až v roce 1866 uvedení jeho opery Braniboři v Čechách (premiéra se
uskutečnila v Prozatímním divadle), za niž předtím také získal cenu za nejlepší českou operu
v soutěži, kterou vyhlásil hrabě Harrach. Největšího uznání se mu ale dostalo za operu
Prodaná nevěsta (libreto Karel Sabina), která měla premiéru v roce 1866 rovněž v
Prozatímním divadle. Díky jejímu úspěchu se v roce 1866 stal kapelníkem orchestru tohoto
divadla. V tomto pro tehdejší českou kulturu zásadním kulturním stánku, představujícím
přímého předchůdce Národního divadla, byl záhy nepostradatelným – výrazně se jako dirigent
podílel na zvyšování úrovně představení českého i světového operního repertoáru a jeho vklad
skladatelský (Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor – 2. verze, Dvě vdovy, Hubička)
se stal jedním z pilířů tehdejší české hudebně-dramatické tvorby.
V roce 1868 měla v Novoměstském divadle u příležitosti položení základního kamene
Národního divadla premiéru jeho opera Dalibor. Příběh o chrabrém rytíři pocházel z bájných
českých dějin, podobně jako příběh jeho další opery – Libuše – který vypráví o slavné české
kněžně předpovídající slávu českému národu. Libuše byla určena pro otevření Národního
divadla (premiéra v roce 1881, resp. 1883) a dodnes je uváděna především při slavnostních
příležitostech. V létě roku 1874 přestal skladatel slyšet na pravé ucho a na podzim ohluchl
úplně. V červnu roku 1875 se odstěhoval z Prahy do myslivny v Jabkenicích u Mladé
Boleslavi.
Navzdory těžké nemoci zkomponoval další vpravdě mistrovská díla – opery Hubička,
Tajemství a Čertova stěna (všechny tři na libreto Elišky Krásnohorské), dva smyčcové
kvartety, klavírní cykly Sny a České tance a řadu sborových děl. V Jabkenicích také dokončil
cyklus symfonických básní Má vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor,
Blaník), který dnes představuje jedno z nejvýznamnějších děl českého symfonického
repertoáru. (Každorečně se cyklus Má vlast hraje na mezinárodním hudebním festivalu
Pražské jaro- viz. níže).Smetanův zdravotní stav se poté tak zhoršil, že musel být na sklonku
dubna 1884 převezen do Prahy do ústavu pro duševně choré, kde zemřel.
Jeho skladatelský odkaz na poli operním, symfonickém, sborovém i komorním je dodnes
vnímán jako poklad české národní hudby. Je pohřben na Vyšehradě, hrob č. 57“.
(www.narodni-divadlo.cz)
4. Pražské jaro
„Praha - ...ch, ...art, ...nskij nebo ...hms, plakáty 68. ročníku festivalu Pražské jaro odkazují ke
jménům zhruba dvou desítek skladatelů pouze koncovkami jejich jmen. Prověří tak teoretické
znalosti milovníků klasické hudby. Ty příští rok čeká Pražské jaro s francouzským šmrncem.
Největší přehlídka klasické hudby v Česku se uskuteční mezi 12. květnem a 2. červnem 2013.
Jak už je tradicí, zahájí ji Smetanova Má vlast, tentokrát v podání Filharmonického orchestru
francouzského rozhlasu. Na francouzské vlně se ponese i hlavní program přehlídky - Ravela,
Berlioze nebo Debussyho zahrají hudebníci z Francie, ale i z Čech.
Z mimofrancouzské nabídky je atraktivní například koncert Mnichovské filharmonie,
barytonisty Matthiase Goerneho, sopranistky Angely Denokeové a recitály pianistů Andráse
Schiffa a Garricka Ohlssona.
Po loňském úspěchu se na festival vrací také herec John Malkovich - tentokráte v roli
stárnoucího Casanovy. V programu The Giacomo Variations bude s litevskou herečkou
Ingeborgou Dapkunaite a v doprovodu Vídeňské akademie zpívat Mozartovy árie. 68. ročník
předznamená 1. května koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené a Berlínských
filharmoniků ve Španělském sále Pražského hradu. Přenášet ho bude Česká televize“
Použitá literatura:
JAB. Pražské jaro 2013 - pardon, Printemps de Prague. Ct24 [online]. 2012 [cit. 2013-01-06].
Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/207005-prazske-jaro-2013-pardon-printemps-de-
prague/
www.narodni-divadlo.cz. (nedatováno). Získáno 6. 1 2013, z Národní divadlo: http://www.narodni-
divadlo.cz/cs/umelec/bedrich-smetana
.