Zaklady prace s termokamerou

Základy práce s
termokamerou
Ing. Jan Sova, Centrum termografie

Obsah
 Ovládání a konstrukce termokamery
 Měřicí funkce termokamery

 Chyby měření
 Základy termografie, tepelné záření

 Software pro tvorbu zpráv (FLIR TOOLS)
 Technické normy ČSN EN 18434-1 a ČSN EN 13187

Základy práce s termokamerou

Ovládání a konstrukce
termokamery

Ovládání termokamery
 Hlavní menu:
• měřící funkce a jejich nastavení
• nastavení parametrů měření
• nastavení termokamery, servisní menu
• režim zobrazení, měřící rozsah

Hlavní menu
termokamery v rámci
kterého probíhá veškerá
práce s termokamerou.


Rozložení obrazovky
Izoterma

Hodnoty
měřících funkcí

Stupnice
zdánlivých
teplot

Nastavení
kamery

Měřicí funkce oblast

Nastavení parametrů
• Pět parametrů, které zásadním
způsobem ovlivňují výsledky měření
• Emisivita
• Odražená teplota
• Vzdálenost objektu
• Relativní vlhkost
• Atmosférická teplota
• Vliv těchto parametrů na přesnost
měření podrobněji probereme dále


Měřící funkce a jejich nastavení
• Měřící funkce termokamery jsou
následující
• Bod (měření teploty v bodě)
• Obdelníková oblast
• Izoterma
• Teplotní profil
• Delta funkce
• Podrobnějšímu popisu jednotlivých
měřicích funkcí a jejich využití se
budeme věnovat dále


Měřící funkce a jejich nastavení
• Každou z použitých měřících funkcí lze
nastavit:
• poloha
• rozměry
• zobrazení minima, maxima
• apod.

• Zde je například možnost nastavení
měřící funkce „oblast“ nebo též
„pravoúhelník“.


Další nastavení termokamery


Servisní menu


Anotace snímků
 Hlasové anotace (je potřeba připojit mikrofon), textové

anotace (nezbytné tam, kde je hluk).


Anotace snímků
 Poznámky se stávají trvalou součástí snímků (jsou

uloženy v metadatech příslušného .JPG souboru)
Textová
poznámka

Možnost
přehrání
hlasových
poznámek

Teplotní rozsah
 Rozsah (zdánlivých) teplot,

který je termokamerou měřen s
uvedenou přesností.
 Pokud je zdánlivá teplota

předmětu větší (nebo větší) než
je maximální hodnota v
intervalu, nastane v daném
místě k saturaci.


Blokové schéma termokamery
 Optika
 Detektor záření

 Obvody pro zpracování obrazu


Mikrobolometrické pole (FPA)
Mikrobolometrické pole
je složeno z 2D matice
mikrobolometrů, dnes
až 1024 x 768 u
termokamery Infratec
VarioCam HD.


Teplotní citlivost, NETD
 NETD (Noise-Equivalent Temperature Diference) –

„teplotní rozdíl, který vyvolá signál, který je dostatečně
velký, aby byl větší než vlastní šum detektoru“. NETD
vypovídá o vlastním šumu celého IČ měřícího systému.
 Závisí především na detektivitě detektoru, kvalitě použité

optiky a přesnosti A/D převodníku či nábojového
zesilovače.
 Dnes typicky 100 mk (nejzákladnější modely) až 10 mK

(velmi drahé kamery s polovodičovým detektorem)


Teplotní citlivost, NETD

S rostoucí hodnotou NETD je výsledný termogram více „zašuměly“.
K „čistému“ termogramu se přičte šum o větší (střední) hodnotě.


Měřicí funkce

Přehled měřicích funkcí
 Měření teploty v bodě
 Měřicí funkce oblast

 Měřicí funkce teplotní profil
 Delta funkce (rozdíl teplot)

 Izotermy


Měření teploty v bodě
• Funkce pomáhá stanovit teplotu v
jednom bodě (ve skutečnosti jde o
malou oblast o rozměru několik pixelů).
• Lze postupně přidávat další měřící
body.
• Měřicí body lze prakticky libovolně
posouvat po obrazovce a měnit jejich
polohu.

Jednotlivé měřící
body


Měřicí funkce oblast
• Funkce umožňuje stanovit
• průměrnou teplotu v oblasti
• maximální teplotu v oblasti
• minimální teplotu v oblasti
• Tyto informace mohou či nemusí být
zobrazeny na obrazovce termokamery.
• Lze postupně přidávat další měřící
oblasti.

Jednotlivé měřicí
funkce, tj. „oblasti“


Měřicí funkce teplotní profil
• Funkce umožňuje stanovit rozložení
teploty na horizontální přímce.

Přímka na které
je stanoven
teplotní profil

Teplotní profil
Stupnice teplot


Delta funkce (rozdíl teplot)
• Funkce pomáhá stanovit rozdíl hodnot
měřicích funkcí.

Nastavení měřicí funkce
„Delta funkce“. Měření
teplotního rozdílu mezi bodem
a průměrnou teplotou v
obdélníkové oblasti


Izotermy
• V menu si lze vybrat izotermy:
• nad,
• pod a
• interval.

• Příklad „izoterma nad“, přičemž jako
hraniční hodnota je nastavena teplota
35.0 °C.


Izoterma „teplota nad“
• Izoterma „teplota nad“ signalizuje
místa, kde byla překročena jistá hranice
maximálních přípustných hodnot.
V tomto případě jsou „funkcí izoterma“
identifikována místa na parovodu, kde
vlivem poškození tepelné izolace došlo
k intenzivnímu nárůstu povrchové
teploty. Dochází k nezanedbatelným
tepelným ztrátám. Podobné nálezy
nejsou na starších horkovodech žádnou
výjimkou a dochází k nim především
vlivem stárnutí izolace (degradace
materiálu, sesunutí vlivem navlhnutí,
prověšení apod.) či špatným
provedením izolace již na začátku.


Izoterma „teplota pod“
• Izoterma „teplota pod“ signalizuje
místa, kde byla překročena jistá hranice
minimálních přípustných hodnot.
Například v případě budov je podstatné,
aby nebyl porušen tzv. „teplotní faktor
vnitřního povrchu“, který stanovuje
norma ČSN 730540-2. Teplotní faktor
se stanovuje především s ohledem na
vyloučení vzniku plísní, přičemž za
hranici vzniku plísní je pokládána
relativní vlhkost vnitřního povrchu 80%.
Pokud je povrchová relativní vlhkost
nižší, vznik plísní je prakticky vyloučen.
Při vyšší relativní vlhkosti je naopak
riziko velmi značné.


Izoterma „interval“
• Izoterma „interval“ zobrazuje pouze ty
hodnoty v termogramu, které se
nacházejí v jistém intervalu teplot.
Používá se tam, kde předem víme,
v jakém rozsahu teplot se bude
nacházet hledaný jev.
• Vlevo je termogram kompenzační
tlumivky. Jedná se o tepelně značně
odolný výrobek, který může být
bezpečně provozován i v teplotách nad
180°C. Nejcitlivější součástí instalace
jsou přívodní vodiče. Jde o klasické
CYA s pryžovou izolací s vysokou
emisivitou, které jsou dimenzovány pro
teplotu do 70°C. Pomocí izotermy jsou
filtrovány nižší i vyšší teploty, které
nejsou v tuto chvíli zajímavé a
zobrazeny jsou tak tepelně přetížené
vodiče.

Izoterma – jako stupeň závady
• S pomocí více izoterm lze stanovit
stupeň závady. Stupni je přiřazena jistá
barva.
• V termogramu jsou pak touto barvou
identifikována místa, kde bylo podle
naměřených hodnot dosaženo tohoto
stupně.
• Na termogramu vlevo jednotlivé barvy
zobrazují místa s relativní povrchovou
vlhkostí 70% až 80% (žlutá), 80% až
90% (modrá) a nad 90 % (červená).
stupeň

relativní vlhkost

I. stupeň

70% až 80%

II. stupeň

80% až 90%

III. stupeň

90% a více

barva


Chyby měření

Chyb měření
 Zdánlivá odražená teplota
 Emisivita

Nejzásadnější
zdroje chyb

 Vlastní vyzařování a útlum atmosféry

Vyplývají z
rovnice
termografie

 Chyby interpretace
 Nevhodná volba měřicí techniky
 Nevhodné podmínky měření


Způsobeno nevhodným
postupem při měření,
měřicí technikou,
interpretací výsledků
apod.

Chyby měření
 Termografické měření je zatíženo třemi hlavními zdroji

chyb, které vycházejí z rovnice termografie:
• emisivita – nejproblematičtější zdroj nejistot, může způsobovat

chyby o velikosti desítek a více procent
• odražená zdánlivá teplota – také velmi problematická, naštěstí
méně pro materiály s vysokou emisivitou (stavební)
• vliv atmosféry – lze často úplně zanedbat
• vlhkost
• teplota
• vzdálenost


Zdánlivá odražená teplota

Bod

[°C]

Sp1

20.0

Sp2

18.6

Sp3

Osoba odrážející se ve skle (váš lektor). Jak
uvidíte dále, sklo není (pro někoho možná
překvapivě) zdaleka nejlepším „odražečem“
(a jeho emisivita je poměrně vysoká).

20.8


Zdánlivá odražená teplota
Bod

[°C]

Sp1

12.2

Sp2

27.0

Oblast

[°C]

Ar1

27.0

Ar2

12.2

Ar3

20.8
Průměrná teplota
v oblasti

Toto je již praktický příklad. Lesklá kovová plocha vodovodního potrubí snadno
odráží tepelné záření, které vyzařuje motor (má vysokou odrazivost).


Vliv emisivity
ԑ = 0.95

Bod

ԑ = 0.30

[°C]

Snímek vlevo (ԑ = 0.95)

32.3

Snímek vpravo (ԑ = 0.30)

56.5


Nevhodně nastavená emisivita může mít
velmi zásadní vliv na přesnost měření.
V tomto případě způsobuje zcela
nepřijatelnou chybu.

Přenos atmosférou
 Přenos atmosférou je ovlivněn především množstvím

molekul vody a oxidu uhličitého, které pohlcují
infračervené záření v různých vlnových délkách.
 Atmosféra je navíc plynné těleso o jisté teplotě, které

vyzařuje tepelné záření.
 V praxi proto měříme:
• relativní vlhkost,
• tloušťku atmosférického sloupce mezi termokamerou
• teplotu atmosféry.


Chyby interpretace

„Ofuk“ způsobený netěsností v
okenní spáře - stavební závada.


Snížený tepelný odpor. Vedení
tepla okenní mříží – důsledek
konstrukčního řešení.

Nedostatečné rozlišení
I nedostatečné
rozlišení vzhledem k
velikosti měřeného
detailu může vést ke
značným chybám
měření.


Nevhodné podmínky měření

Na výslednou „kvalitu“ má vliv i řada dalších
okolních vlivů. Při nesprávné volbě okolních
podmínek mohou právě tyto vlivu způsobovat
největší „chybu měření“.

Bod

[°C]

Sp1

4.4

Sp2

-3.8

Sp3

-10.4

Základy termografie,
tepelné záření

Termografie
 Bezdotykové měření teplotních polí – snaha o více či

méně přesné určení teplotních polí na povrchu předmětů
(velký problém vzhledem k nejistotám měření, viz dále)

 Srovnávací termografie – vyhodnocování rozdílů

„zdánlivých teplot“ u stejných objektů různého stavu za
stejných podmínek, někdy může být požadavek i na
přibližné stanovení teplot (90 % procent aplikací
termografie)


Způsoby přenosu tepla
 Vedení (kondukce) – v pevných látkách, kapalinách a v

plynech. Teplo se takto šíří v látkách všech skupenství.
 Proudění (konvekce) – v kapalinách a v plynech. Jedná

se o přenos tepla usměrněným pohybem částic.
 Sálání (radiace) – není nutná přítomnost látkového

prostředí a nezáleží na tom, zda teplota prostředí je vyšší
nebo nižší než teplota zdroje. Záření vydává každé
těleso jehož teplota je větší než absolutní nula.


Způsoby přenosu tepla


Tepelné záření
 Vystavíme-li své tělo slunečnímu záření, cítíme

intenzivně jeho tepelné účinky a dokonce i se
zavázanýma očima jsme schopni poměrně přesně určit
polohu Slunce. Stejné pocity v nás vyvolává např. zářeni
nahřátých kamen. Vnímáme, že záření kamen je stejně
„tepelné“ jako to sluneční.
 Tělesa všech skupenství s teplotou vyšší než je absolutní

nula vyzařuji elektromagnetické záření, které má původ v
tepelných (termických) pohybech nabitých částic, z nichž
jsou tato tělesa složena. Vzhledem k tomu, že příčinou
zářeni je teplo, nazýváme jej tepelným zářením, v
angličtině pak hovoříme o thermal radiation.

Tepelné záření
 Proč k tepelnému záření dochází?
 Fyzikální tělesa vyzařuji tepelné záření, neboť obsahují

velké množství elektricky nabitých částic s nenulovou
kinetickou energií.
 Tepelné zařeni je statistickým vysledkem velkeho

množství událostí, při nichž v blízkosti povrchu objektu
vzniká elektromagnetické záření zapříčiněné chaotickým
pohybem elektricky nabitých částic.


Tepelné záření
 Tepelné záření černého tělesa je plně popsáno

Planckovo vyzařovacím zákonem, který byl objeven Max
Planckem v roce 1900.
 Tento zákon popisuje rozdělení celkové vyzářené energie

černým tělesem do jednotlivých vlnových délek.
 Planckův vyzařovací zákon si lze představit jako funkci

vlnové délky, přičemž parametrem je teplota černého
tělesa.


Planckův vyzařovací zákon


Vztah mezi zákony
 Planckův vyzařovací zákon je obecný zákon, který

vyčerpávajícím způsobem popisuje vyzařování černého
tělesa, tj. vyzářenou energii jako funkci vlnové délky.
 Wienův posunovací zákon je derivací Planckova

vyzařovacího zákona podle vlnové délky. Vyjadřuje
vlnovou délku na které těleso dané teploty vyzařuje
maximum energie.
 Stefanův-Boltzmannův zákon je integrací Planckova

vyzařovacího zákona podle vlnové délky. Vyjadřuje
celkovou energii, které těleso dané teploty vyzáří
prostřednictvím tepelného záření na všech vlnových
délkách.

Stefanův-Boltzmannův zákon
 Sem zadejte rovnici.


Wienův posunovací zákon


Wienův posunovací zákon
 Se zvyšující se teplotou se maximum vyzařování

posouvá směrem ke kratším vlnovým délkám.
 Se zvyšující se teplotou vyzařují předměty maximum

tepelného záření od infračervené oblasti k viditelnému
světlu.
teplota [K]

zdroj

λmax

310

člověk

9,3 µm

500

vařič

5,8 µm

žárovka

1,45 µm

Slunce

0,55 µm

2000

cca 6000


Elektromagnetické spektrum

middle wave
(středněvlnné)

short wave (krátkovlnné)

long wave
(dlouhovlnné)

Emisivita
 Reálná tělesa vyzařují méně energie, které by emitovalo

absolutně černé těleso při stejné teplotě. Poměr mezi
energií M vztaženou na jednotku plochy, kterou při dané
teplotě vyzáří černé těleso MČT a reálné těleso MRT se
nazývá emisivita:
𝑀 𝑅𝑇
𝜀=
<1
𝑀Č𝑇
 Protože černé těleso při dané teplotě vyzáří maximum

energie, je emisivita pro reálná tělesa menší než jedna.


Názorný vliv emisivity

Povrchová teplota zatepleného panelového domu je přibližně homogenní. Na
termogramu se však zdá, že místa s nápisem jsou až o 5°C chladnější. Tato chyba
měření je způsobena rozdílnou emisivitou barev nápisu oproti barvám zdiva.

Názorná ukázka vlivu emisivity

Plocha s menší emisivitou
se zdá být chladnější.

Těleso s menší emisivitou, než je nastavena v IČT kameře se zdá být
chladnější, než ve skutečnosti je – „měřící systém od něj očekává více
energie pro danou povrchovou teplotu“. Těleso s větší emisivitou než je
nastaveno v IČT kameře se zdá být teplejší než ve skutečnosti je –
„měřící systém od něj očekává méně energie pro danou povrchovou
teplotu“.

Tabulka emisivit při 25 °C
Materiál

emisivita

azbestová deska

0,96

beton neopracovaný

0,97

cihla, červená normální

0,93

cihla, šamot

0,85

omítnutá zeď

0,95

dřevo

0,98

hliníková fólie, nezoxidovaná

0.04

chrom, leštěný

0,10

měď, leštěná

0,02

měď, oxidovaná

Pozor! U každé tabulky
emisivit musí být určeno,
pro jakou vlnovou délku
(či rozsah vlnových délek)
a teplotu (či rozsah teplot)
je stanovena. Bez tohoto
údaje tabulku nelze
použít.

0,60

Tabulka je pro vlnové délky 8μm až 14μm. Orientační hodnoty emisivit pro různé
materiály. Všimněte si vysoké emisivity stavebních materiálů a nízké emisivity
neoxidovaných kovů.

Závislost emisivity na vl. délce

Se změnou teploty se povrch tělesa z daného materiálu může stát pro danou
vlnovou délku záření pohltivější či naopak méně polhtivý.

Závislost emisivity na úhlu
Doporučený odklon od
normály je 5° až 15°!!!

Vzdálenější FV panely se zdají být
zdánlivě chladnější, ale ve
skutečnosti zde hraje vliv závislost
emisivity na úhlu.

Zaostření a jeho vliv

Porovnání různě zaostřených termogramů A jsou zaostřené
obrazy, B zaostřeno před objekt, C zaostřeno za objekt.

Při nesprávném zaostření (rozostření) se objekty zdají být chladnější než
skutečně jsou!

Odražená zdánlivá teplota
 Aby bylo možné změřit odraženou zdánlivou teplotu

objektu, jsou potřeba následující zařízení:
• kalibrovaná kvalitní IČT kamera, která umožňuje

termodiagnostikovi zadávat hodnoty odražené zdánlivé teploty a
emisivity
• odražeč (infračervený reflektor) jakým je např. „zmačkaná“ a
opětovně narovnaná lesklá hliníková fólie, která se připevní na
rovnou desku lesklou stranou nahoru


Odražená zdánlivá teplota

Tepelné zář. z okolí (2) dopadá na povrch předmětu (3), odtud se
od odráží do IČT kamery (1). V detektoru kamery je toto
odražené záření přičteno k tepelnému záření detektoru a vede k
chybě měření.


Nepřímá metoda
 Postup pro stanovení odražené zdánlivé teploty metodou

odrazu (nepřímá metoda):
a)
b)

c)

d)

v IČT kameře se nastaví emisivita na hodnotu 1, vzdálenost na
hodnotu 0
IČT kamera se umístí do požadovaného místa a vzdálenosti
objektu, který se má měřit, IČT kamera se zaměří na měřený
objekt
reflektor se umístí do zorného pole IČT kamery tak, že musí být
umístěn před objektem a jeho plocha musí být rovnoběžně s
plochou měřeného objektu; pracuje se v bezpečné vzdálenosti
od jakýchkoliv potenciálně nebezpečných objektů!
bez změny pozice se IČT kamerou změří odražená zdánlivá
teplota na reflektoru; takto zjištěná je v podstatě tou hledanou
od objektu se odrážející zdánlivou teplotou


Nepřímá metoda
e)

f)

pro větší přesnost se postup uvedený v bodech b) až d)
zopakuje nejméně třikrát a z naměřených hodnot se udělá
průměr
odražená zdánlivá teplota se kompenzuje vložením
zprůměrované hodnoty odražené zdánlivé teploty do vnitřního
software IČT kamery


Měření odražené teploty

Na plochu působí zdroj
tepelného záření o
teplotě 45 °C. Průměrná
povrchová teplota v
oblasti Ar1 při emisivitě
0,95 je 25,6 °C.

Zdroj tepelného záření
o teplotě 45 °C je
zakryt. Průměrná
povrchová teplota v
oblasti Ar1 při emisivitě
0,95 je 25,2 °C. Teplota
v místnosti je 20 °C.


Před tělesem je
umístěn IČ odražeč. Na
něm je při emisivitě 1
naměřena hodnota
43,7 °C. To je hodnota
odražené zdánlivé
teploty, kterou jsme
chtěli změřit.

Metody stanovení emisivity
 „Stanovení“ emisivity tabulkou
 Kontaktní metoda
• „aniž se hýbá IČT kamerou, mění se nastavení hodnoty emisivity v

kameře tak, aby teplota vyhodnocené kamerou byla stejná jako
teplota změřená kontaktně“

 Metoda využívající materiál s referenční emisivitou
• „při zastavení obrazu se mění hodnota emisivity tak dlouho, až má

měřená teplota stejnou hodnotu, jaká byla hodnota bezkontaktně
změřené teploty na upraveném povrchu“

 Metoda s použitím černého tělesa
 Metoda využívající fázový přechod

Potřebná technika
 Pro měření emisivity objektu je doporučováno následující

vybavení:
• kalibrovaná IČT kamera s možností vkládání hodnoty odražené

zdánlivé teploty a emisivity
• zdroje tepla či chladu, které umožňují upravit teplotu
objektu/vzorku tak, aby byla větší nebo menší nejméně o 20°C
oproti odražené zdánlivé teplotě, kdy teplota objektu/vzorku je
stabilní a blízká teplotě měřeného objektu
• kalibrovaný kontaktní teploměr nebo
• vzorek natřený barvou nebo opatřený páskou, která má ve
vlnovém rozsahu měřeném použitou IČT kamerou známou
vysokou emisivitu


Kontaktní metoda
 Postup při stanovení emisivity kontaktní metodou:
a)

b)
c)
d)
e)

f)

IČT kamera se umístí do požadovaného místa a vzdálenosti od
objektu, který se má měřit
změří a vykompenzuje se odražená zdánlivá teplota od objektu
IČT kamera se zaměří a zaostří na měřený objekt
pomocí vhodné měřící funkce se stanoví teplota měřeného
bodu nebo oblasti ve středu obrazu kamery
bez změny polohy IČT kamery, mění se nastavení hodnoty
emisivity v kameře tak, aby teplota vyhodnocená kamerou byla
stejná jako teplota změřená kontaktně
takto určená hodnota emisivity je emisivita měřeného objektu při
této jeho teplotě a ve vlnovém pásmu kamery


Kontaktní metoda
g)

h)

větší přesnosti se dosáhne, jestliže se postup uvedený v
bodech b) až f) zopakuje nejméně třikrát a z hodnot emisivity se
spočítá průměr
emisivita se vykompenzuje tak, že její průměrná hodnota se
vloží do vnitřního software IČT kamery


Vhodný dotykový teploměr
 Měřicí rozsah: -50 až +350

°C
 Rozlišení: 0,1 °C
 Přesnost: ±(1 °C +1% z

nam.h.)
 Životnost bat.: cca. 1000 h

 Princip měření:

termočlánek
 Cena: 2 149 Kč bez DPH


Měření emisivity
1. Nejprve stanovte odraženou
zdánlivou teplotu.
2. Odhadněte parametry
atmosféry (vzdálenost, vlhkost,
teplotu)
3. Pomocí dotykového teploměru
stanovte teplotu obou povrchů
4. Ze znalosti teploty povrchů
určete jejich emisivitu

Stanovte emisivitu
těchto povrchů

Emisivitu stanovte postupnou
změnou emisivity, dokud se
nepodaří termokamerou změřit
takovou hodnotu, která byla předtím
stanovena dotykovým teploměrem.


Software

Software
 Software slouží především k:
• úpravě a analýze snímků (poskytuje obvykle více funkcí než

•
•
•
•

samotná termokamera)
vytváření uživatelských reportů (zpráv) o měření (ve formátě PDF)
analýze trendů (vývoj teplot v čase)
export dat (Excel, AVI apod.)
atd.


FLIR TOOLS
 Základní software pro termokamery FLIR, je zdarma
 Tvorba jednoduchých protokolů z předdefinovaných

šablon – export do PDF
 Automatické aktualizace přes Internet
 Základní analýza snímků, možnost radiometrického videa

(USB propojení s termokamerou)


FLIR TOOLS+
 Uživatelská tvorba šablon, prakticky libovolný vzhled,

omezený pouze možnostmi MS Wordu
 Většina myslitelných funkcí pro analýzu snímků
 Funkce teplotní prolnutí (thermal fusion), MSX, obraz v

obraze apod.
 Záznam a analýza radiometrického videa
 Export dat ve formátu Excelu

 Není zdarma


Přehled snímků
Přehled
dostupných snímků
řazený dle
1) souborů
2) data pořízení

Přehled
vytvořených zpráv
v PDF
Aktuálně vybrané
snímky na základě
zvoleného souboru
či data pořízení

Možnosti
• V záložce MOŽNOSTI lze
• editovat záhlaví a zápatí
zjednodušené PDF zprávy
• nastavit jednotky (Kelvin, Celsius,
….)
• změnit jazyk
• změnit některé „drobnosti“ při
ukládání radiometrického videa
• „studený a horký bod“
• knihovna
• Nejdůležitější záložka je právě
knihovna, která vám umožňuje přidání
či odebrání souborů, ze kterých jsou
načteny snímky do přehledu snímků


Nápověda
• Záložka NÁPOVĚDA
kupodivu obsahuje:
• uživatelskou příručku
(v PDF)
• registrace (online na
webu)
• možnosti licence
(tools/tools+)
• vyhledání
aktualizace
• informace (verze
SW, sériové číslo)


Úprava termogramů
Tato nabídka se
otevře po dvojkliku
na libovolný
termogram, se
kterým chcete
upravovat.
Nastavení se uloží
po stisku tlačítka
„Uložit a zavřít“

Manuální volba
teplotního rozsahu


Volba
automatického
rozsahu teplot

Nastavení konkrétního
manuálního rozsahu
teplot

Úprava termogramů

Měřicí funkce (bod, oblast, delta funkce) a
další funkce (izoterma, paleta)


Informace o
snímku a měřicí
funkce

Úprava termogramů
Použitá měřicí technika, datum,
S/N apod.
Hodnoty měřicích funkcí

Parametry měření

Textová anotace snímku


Vytvoření zprávy

Vybrané snímky, z nichž bude vytvořena zpráva, FLIR
TOOLS doporučuji pro zprávy do 10 stran, vytváření
obsáhlejších zpráv je značně nekomfortní a doporučuji
přejít na FLIR TOOLS+.


Vytvoření zprávy

Jednotlivé stránky zprávy


Jednotlivé snímky zprávy

Vytvoření zprávy

Vkládání nových listů zprávy z
předem vytvořených šablon
(včetně titulní stránky)

Vytvoření zprávy
Editovatelný obsah
zprávy.
Komentáře, šipky,
měřicí funkce a
parametry měření.
Editují se jednotlivé
stránky výsledné
PDF zprávy.


Vytvoření zprávy v TOOLS+

 Plugin pro Word, který je součástí FLIR TOOLS+

Umožňuje tvorbu zpráv, jejichž vzhled a obsah je omezen
pouze možnostmi MS Wordu.
 Při větším počtu snímků může být SW pomalý, pro

rozsáhlé reporty doporučuji SSD disk a větší operační
paměť (ideálně 4 GB RAM)


Vytvoření zprávy v TOOLS+

 Jednotlivé stránky zprávy/protokolu jsou pak samostatné

stránky ve Wordu a lze je libovolně editovat.

Radiometrické video

Vývoj povrchové
teploty v čase.

Živý či zaznamenaný
obraz z termokamery


Parametry a hodnoty
měřicích funkcí.

Radiometrické video
 Umožňuje sledování vývoje hodnot měřících funkcí v

čase (teplota v bodě, průměrná teplota v oblasti apod.)
 Ve verzi FLIR TOOLS bez možnosti záznamu, ve verzi

FLIR TOOLS+ záznam i pozdější analýza.
 Pozdější analýza snímků umožňuje měnit všechny

parametry snímku, včetně emisivity, odražené teploty
apod. Lze samostatně exportovat jednotlivé snímky ve
formátu radiometrického .JPG, i celou sekvenci ve
formátu AVI.
 Grafy naměřených hodnot lze exportovat ve formátu

EXCELu.

Uložení dat a provázání dat
 Data jsou u řady termokamer ukládána na SD kartu.
 Fotografie jsou přes název souboru provázány s

termogramy


Normy

ČSN EN 13187
 ČSN EN 13187 – Tepelné chování budov – Kvalitativní

určení tepelných nepravidelností v pláštích budov –
Infračervená metoda
 Je národní verzí mezinárodní normy EN 13187:1998
 Norma stanovuje kvalitativní metodu pro určení tepelných

nepravidelností v pláštích budov pomocí termografické
zkoušky. Metoda se používá k určení šíře odchylek v
tepelných vlastnostech, včetně vzduchotěsnosti,
jednotlivých prvků obvodového pláště.


ČSN EN 18434-1
 ČSN ISO 18434-1 – Monitorování stavu a diagnostika

strojů – Termografie – Část 1: Všeobecné postupy
 Je národní verzí mezinárodní normy ISO 18434-1:2008
 Norma je návodem pro použití infračervené termografie

(IČT), jako součásti programu pro monitorování stavu
strojů a jejich diagnostiku.


Zaklady prace s termokamerou

Recommandé

Recommandé

Contenu connexe

Similaire à Zaklady prace s termokamerou

Similaire à Zaklady prace s termokamerou (20)

Plus de Workswell s.r.o.

Plus de Workswell s.r.o. (10)

Zaklady prace s termokamerou