1. Archetyp čaroděje v literatuře
Argumentace
Téma archetyp čaroděje v literatuře jsem si vybrala, protože se zajímám o fantasy literaturu a
archetyp čaroděje je v ní často velmi zjevný. Rovněž studuji Anglický jazyk a literaturu, proto mám
k tomuto tématu blízko. Původně jsem chtěla psát pouze o tématu čarodějů v literatuře, jakmile jsem
si však uvědomila, že popisuji jeden archetyp čaroděje, který se v literatuře objevuje, pozměnila jsem
název práce na konečný.
Anotace
Článek pojednává o čarodějích v literatuře, jež se drží prototypu starého, moudrého starce. Text se
zabývá vzhledem, chováním, a hlavně rolí čaroděje v literárních dílech. Popisuje světlé i temné
stránky čarodějů a zabývá se také motivem jejich smrti. Příklady jsou uvedeny na nejznámějších
čarodějích tohoto archetypu, a to Merlinovi, Gandalfovi Šedém autora J. R. R. Tolkiena, a Albusi
Brumbálovi spisovatelky J. K. Rowlingové.
Klíčová slova
čarodějové, magie, archetypy, literatura, fantasy
V literatuře lze najít různé druhy čarodějů, existují však archetypy, jimž bych se chtěla věnovat
v následujícím článku. Příklady budu uvádět na třech nejznámějších čarodějích stejného archetypu, a
to Merlinovi, Gandalfovi Šedém, a Albusi Brumbálovi.
Čarodějové se ve větším rozsahu začali v literatuře objevovat po vzniku žáru fantasy, už dříve však
figurovali v příbězích a mýtech.
Nejznámějším z mytických čarodějů je nepochybně Merlin (původně Myrrdin), který se objevuje už
v době přibližně před 1500 lety (Depodulos 52). Merlin v příbězích nejčastěji vystupuje jako starý
muž, rádce a učitel králů, což je také role, do které jsou čarodějové v příbězích často situováni. Merlin
má i další typické rysy čaroděje, a to dlouhé šedé vlasy, vousy a hůl, popřípadě hůlku, kterou používá
ke kouzlení (Day).
Tito čarodějové znají mocná kouzla, jejich hlavní síla ale spočívá v moudrosti. Objevují se většinou,
když hlavní hrdina příběhu potřebuje pomoc či radu, poskytují mu kouzelné předměty (v případě
Merlina by se jednalo o kouzelný meč Excalibur), a kladou otázky, jež hrdinovi pomáhají poznat jeho
samotného, či cíl a účel jeho cesty (Pospíšilová 40-41).
Další čarodějové tohoto archetypu se objevují i v novějších knihách, nejtypičtějším představitelem je
Gandalf Šedý (později Gandalf Bílý) autora J. R. R. Tolkiena. Gandalf, ačkoliv mocný čaroděj,
nezasahuje často do děje svými kouzly, nýbrž působí jako reprezentace moudrosti, kterou předává
ostatním postavám (Kučerová 83). Ale přesto, že jde o muže moudrého, není vševědoucí (Foden).

2. Dalo by se říci, že Gandalf působí jako hybatel děje, pohybuje figurkami, místo aby byl přímým
aktérem.
Velmi podobnou roli nese také ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích Albus Brumbál, v příbězích
Harryho Pottera od J. K. Rowlingové. Rowlingová rovněž dodržuje archetyp starého a moudrého
rádce, který doprovází hrdinu na jeho těžké cestě, poskytuje mu rady, poučení a pomoc, málokdy se
však stane přímým činitelem.
Čarodějové ale nebývají pouze obrazem dobra. Existují i čarodějové vyloženě zlí – jež velmi často
bývají protivníky hrdinů či čarodějů dobrých. Avšak i v čarodějích, jež slouží dobru, lze nalézt temnou
stránku.
Merlin, ačkoliv většinou portrétován jako moudrý a dobrý stařec, měl dle mýtů za otce démona, po
němž zdědil nejen schopnost se proměňovat (kterou využíval například, když se proměňoval
v mladého chlapce a sváděl nevinné dívky), ale i démonskou kouzelnou moc a vnitřní neklid
(Dedopulos 52, 54)
I u Tolkienova Gandalfa lze najít negativní vlastnosti. Gandalf jim sice nikdy nepodlehne, přesto však
na začátku Společenstva prstenu, když mu Frodo prsten nabízí, říká „S tou mocí by byla má moc už
příliš velká a příliš strašná. A prsten by nade mnou získal moc ještě větší a ještě smrtonosnější.
Nepokoušej mě! Já se přece nechci stát novým Temným pánem.“ (Tolkien 77) Ukazuje tedy, že i on
má špatné stránky, jichž by prsten mohl využít, a proto se bojí jej přijmout.
U Brumbála špatné vlastnosti zůstaly skryty v minulosti, kdy svou mladickou nerozvážností zapříčinil
smrt své vlastní sestry, a toto břímě pak nese po celý život.
Archetyp moudrého starce nalézáme s malými obměnami v dalších dílech. Moudrý stařec nemusí být
nutně označován jako čaroděj, přesto však plní jeho funkci. Kupříkladu postava Dračího Jezdce Broma
v knize Eragon od Christophera Paoliniho, nebo rytíře Jedi Obi-Wana Kenobiho v sérii Star Wars.
Všichni tito čarodějové by mohli být označeni za muže disponující „bílou“ magií, a dalo by se říci, že
dodržují pravidlo, že kouzly se nemá plýtvat (Foden).
Dalším archetypem čaroděje by tedy byl čaroděj „temný“, zlý. Na rozdíl od čarodějů dobrých, zlí
čarodějové obvykle nejsou ztotožňováni s určitým vzhledem, ačkoliv by se dalo mluvit o jisté
ošklivosti, kterou způsobuje zlo, jímž oplývají.
Pro zlé čaroděje je typická snaha ovládnout svět pomocí jakýchkoliv dostupných prostředků, což lze
vysledovat jak u Saurona v Pánovi prstenů tak u Voldemorta v Harrym Potterovi, kterým se oběma
rovněž jistým způsobem podařilo částečně obejít smrt.
S motivem obcházení smrti se setkáváme i u čarodějů dobrých, přesto je mezi nimi a čaroději
temnými rozdíl – zatímco cílem temného čaroděje je smrt porazit, zvítězit nad ní, a žít věčně, dobří
čarodějové nebývají těmi, kteří se o překonání smrti snaží, a jejich nesmrtelnost nespočívá v tom, že
jejich tělesná schránka žije věčně, nýbrž spíše v návratu ze záhrobí. To lze vysledovat u všech tří
zmíněných čarodějů. Merlin je zaklet svou protivnicí, kouzelnicí Morganou do skály (či stromu, verze
se liší), kde stráví několik staletí, později je ale vysvobozen. Gandalf Šedý se po své smrti v dole
Moria, kde se obětuje za své společníky, vrací jako Gandalf Bílý. Brumbál se po své smrti Harrymu

3. znovu zjevuje, ačkoliv mu potvrzuje, že je mrtvý, a Rowlingová nikdy nevysvětluje, kde a proč se
vlastně setkávají. Dalo by se však říci, že dobří čarodějové se vrací, aby hrdinům osvětlili cestu.
Čarodějové v podobě moudrého starce se v literatuře objevují už přes tisíc let, až dosud, a přesto, že
vznikají stále nové příběhy a objevují se nové druhy čarodějů, stařec s dlouhými vousy stále zůstává
prototypem čaroděje, jenž se objevuje v mnoha dílech fantasy literatury.

4. Použitá literatura
CLUTE, John a John GRANT. Encyclopedia of Fantasy (1997): Mentors. In: The Encyclopedia of
Science-Fiction [online]. 1997 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z: http://sf-
encyclopedia.co.uk/fe.php?nm=mentors
 Stránka je přepisem odborné publikace
 Jsou uvedená jména autorů
 Autoři jsou vzděláni a uznávaní v oboru
 Informace v textu jsou objektivní
 Text obsahuje odbornou terminologii
DAY, David. Tolkien's ring: putování světem kouzel. 1. vyd. Překlad Pavel Medek. Illustrated by Alan
Lee. London: Pavilion, 1999, 626 s. ISBN 978-186-2053-595.
 Autor je expertem na J. R. R. Tolkiena
 Autor vydal přes 40 publikací
 Kniha je citována v dalších publikacích
 Autor ukazuje svůj výzkum na mnoha případech
 Informace v knize jsou objektivní
FODEN, Giles. Books: The sorcerers' apprentice: Where did Harry learn his trade? Giles Foden
conjures up a short history of wizards in literature. The Guardian. London, United Kingdom: Jul 01,
2000. ISSN 02613077. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/245543242?
 Je uvedeno jméno autora
 Autor je vzdělán v oboru
 Informace v článku jsou objektivní
 Článek byl publikován v uznávaných novinách
 V článku jsou odkazy na další práce
DEDOPULOS, Tim. Čarodějové: putování světem kouzel. Vyd. 1. Překlad Alexandra Kolašínová.
Ostrava: Domino, c2003, 122 s. ISBN 80-730-3132-9.
 Autor vydal více než 80 knih
 Kniha Čarodějové pojednává jak o čarodějích, kteří se objevují v mýtech, tak i v literatuře a ve
filmu
 Kniha obsahuje odkazy na použitou literaturu
 Informace v knize jsou objektivní
 Autor se podílel na vytváření série her, soustředících se na čaroděje
KUČEROVÁ, Viola. Literární postava a její funkce ve vybraných prózách J. R. R. Tolkiena. Brno,
2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce PhDr. Petr Osolsobě,
Ph.D.
 Autorka se zaobírá dílem J. R. R. Tolkiena
 Autorka rozebírá postavu čaroděje Gandalfa
 Informace v práci jsou objektivní
 Autorčina práce byla úspěšně obhájena
 Autorka odkazuje na odborné publikace

5. POSPÍŠILOVÁ, Jana. Žánr fantasy ve vybraných národních literaturách. Brno, 2011. Magisterská
diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce prof. Mgr. Milada Franková, CSc., M.A.
 Autorka se soustředí na postavy fantasy, včetně Gandalfa Šedého
 Informace jsou objektivní
 Autorka svou práci úspěšně obhájila
 Autorka odkazuje na odborné publikace
 Práce neobsahuje jazykové ani stylizační chyby
ROWLING, J. Harry Potter a relikvie smrti: putování světem kouzel. 1. vyd. Překlad Pavel Medek.
Praha: Albatros, 2008, 626 s. ISBN 978-800-0021-225.
 Albus Brumbál je typickým představitelem archetypu, o kterém v práci píšu
 Kniha je velmi populární
 O knize existují další díla uznávaných autorů
 Kniha byla přeložena do 67 jazyků
 Kniha je mezi kritiky uznávaná
TOLKIEN, J. Pán prstenů: putování světem kouzel. Vyd. 1. Překlad Alexandra Kolašínová. Praha:
Mladá fronta, 1990, 122 s. ISBN 80-204-0105-9.
 Gandalf Šedý je typickým představitelem archetypu, o kterém v práci píšu
 Kniha je velmi populární
 Autor je považován za jednoho z nejlepších autorů žánru fantasy
 O knize existují další díla uznávaných autorů
 Recenze kritiků jsou velmi pozitivní