SlideShare une entreprise Scribd logo
1  sur  6
Davis Cup – pohár snů
                                         Hana Urbanová
                                          UČO: 391476
                                            ESF MU



Argumentace

        Toto téma jsem si vybrala hned z několika důvodů. Zaprvé proto, že se Davisův pohár
už po mnoho let řadí k nejprestižnějším tenisovým soutěžím a to nejen z hlediska týmů.
Kapitáni jednotlivých družstev se snaží získat ty nejlepší, které mohou. Ve většině případů se
jedná o hráče z top 20 okruhu ATP (Association of Tennis Professionals), což dělá zápasy
ještě více atraktivní. Zadruhé mě o tomto sportu zajímá téměř vše, z části proto, že jsem se mu
v nedávné době začala věnovat také aktivně. A v neposlední řadě díky skvělému výsledku
českého týmu v listopadu roku 2012. Název jsem zvolila „pohár snů“, protože on pohárem
snů pro většinu tenistů i fanoušků skutečně je.

Anotace
        V tomto textu byla do souvislostí dána historie Davisova poháru a jsou v něm zmíněny
důležité body tohoto období. Pro zajímavost je na konci prvního oddílu uveden aktuální žebříček
počtu vítězství jednotlivých zemí včetně grafického zpracování. V druhém oddílu je stručně popsán
hrací systém turnaje, včetně rozpisu jednotlivých dní a podmínek vítězství. V předposlední kapitole je
poměrně detailně vykreslen samotný pohár. Na konec celého textu je vložen krátký příspěvek o
úspěchu českých tenistů a tenistek v celosvětovém měřítku.

Klíčová slova
        Davis Cup, Dwight Davis, play off, singl, debl, tie-break, soutěž, turnaj, trofej
Historie
         Historie Davisova poháru (založen jako The International Lawn Tennis Challenge,
označení Davis Cup získal až v roce 19451) sahá daleko až do roku 1899. Tehdy se v hlavě
amerického studenta Dwighta F. Davise zrodil nápad na uskutečnění přátelského týmového
tenisového setkání mezi USA a Velkou Británií. Z myšlenky se stala realita hned v roce 1900
a historicky prvním vítězem byl tým USA. Tyto dvě země spolu hrály po další tři roky. V roce
1904 se k nim přidala družstva Belgie, Francie a Rakouska, o rok později se přidalo ještě
mužstvo Australasie (společná reprezentace Austrálie a Nového Zélandu, která takto
vystupovala až do roku 1913).
         V období první světové války se soutěž z pochopitelných důvodů neuskutečňovala.
První poválečné utkání se odehrálo v roce 1920, avšak důležitý milník pro české země vyvstal
o rok později, kdy se k hrajícím týmům přidal i ten z tehdejšího Československa. Od té doby
se počet soutěžících neustále rozrůstal – od 11 zemí v roce 1921, přes 17 v roce 1923, 22
v roce 1924, až po 33 v roce 1928. Od tohoto roku až do roku 1932 se finále turnaje přesunula
na nově vybudovaný stadion Rollanda Garrose v Paříži, neboť francouzský tým během těchto
šesti let soutěž ovládl.
         Ani během druhé světové války se neuskutečnil jediný zápas, a tak se zlatá éra
amerického a australského tenisu přesunula do období mezi lety 1946 a 1973, kdy tato
mužstva nedovolila žádnému jinému týmu přiblížit se vítězství. Po válce získala soutěž na
atraktivitě a prestiži, což mimo jiné dokazuje i fakt, že se jí v roce 1964 účastnilo již 50 zemí.
         Asi nejdůležitějším datem pro českou reprezentaci byl až do loňského listopadu rok
1980. Tehdy se čtveřici ve složení Ivan Lendl, Tomáš Šmíd, Jan Kodeš a Pavel Složil
podařilo vyhrát slavnou „salátovou mísu“ poprvé od vstupu Československa do tohoto
turnaje.
         V novodobé historii Davis Cupu se jej každoročně zúčastňuje přes 130 zemí z celého
světa a od počátku druhého tisíciletí se významně prosazuje tým Španělska, jenž získal
cennou trofej už pětkrát. Stal se tedy šestým týmem v pořadí s nejvíce vítězstvími – tabulce
dominují na prvním místě Spojené státy (32), na druhém Austrálie (28), o třetí a čtvrtou
příčku se dělí Francie a Velká Británie (9), na páté pozici vystupuje Švédsko (7) a na šesté
Německo (3). Česká republika se po loňské, celkově už druhé, výhře dělí o osmé a deváté
místo s Ruskem. Další čtyři týmy (Chorvatsko, Itálie, Jihoafrická republika a Srbsko)
dokázaly vyhrát pouze jednou. Mužstva žádných jiných zemí si za celou historii Davisova
poháru trofej domů neodvezla2.
Struktura
        Když Dwight Davis v roce 1900 napsal dopis prezidentovi americké tenisové asociace
o myšlence celé soutěže, zmínil v něm svou naději, že struktura, kterou pro tento turnaj
navrhl, bude mít úspěch3. Po 112 letech, kdy se ještě stále hraje podle jeho původního návrhu
a kdy na zápasy pravidelně chodí desetitisíce diváků, je více než jisté, že to úspěch je.
        Systém celého poháru je nyní rozdělen na takzvanou světovou skupinu (16 týmů),
která systémem play off vyústí až ve finálový souboj o titul, a na 3 regionální zóny
(Americká, Evroafrická, Asijskooceánská), které jsou rozděleny ještě do dalších 4 úrovní.
Poražený v 1. kole světové skupiny svoji příslušnost k ní potom vždy obhajuje v barážovém
utkání proti nejlepšímu týmu z první úrovně regionální zóny.[1]
         Jednotlivá utkání probíhají ve třech dnech (zpravidla pátek, sobota a neděle), kdy
v prvním dni proběhnou dvě singlová utkání jedniček proti dvojkám, druhý den se odehraje
pouze debl, a třetí den se hrají dvě singlová utkání týmových jedniček a dvojek. Zápasy se
hrají na tři vítězné sety, a pokud dojde na rozhodující pátý set, nehraje se takzvaný tie-break
ale na rozdíl dvou gamů. Pokud je stav po druhém dni 3:0 pro jeden z týmů, dvouhry třetího
dne se i přesto dohrávají. Pravidlo je jednoduché, turnaj ovládne tým, který vyhraje alespoň 3
zápasy.
Trofej
        Davisův pohár (také znám pod pojmem salátová mísa) byl zakoupen za zhruba tisíc
amerických dolarů zakladatelem celé soutěže, výše zmíněným Dwightem Davisem, jako
putovní cena pro vítěze. Pohár byl vyroben v nejstarším klenotnictví Severní Ameriky Shreve,
Crump & Low se sídlem v Bostonu4. Jednalo se o masivní stříbrnou mísu na salát. Během let,
kdy vítězů rok od roku přibývalo, bylo nutno pod pohár postupně přidat tři oválné podstavce.
Na nich jsou kolem celého obvodu uchyceny stříbrné tabulky s vyrytými daty a místy
závěrečných utkání, jmény tenistů obou finálových mužstev včetně trenérů, a jmény ostatních
zúčastěných zemí.
        V současné době pohár měří 110 cm, v nejširším místě podstavce má v průměru 107
cm a váží přes 105 kg5. Jedná se tedy o velice masivní trofej, kterou si domů odveze vítězný
tým a pečuje o ni po celý rok až do dalšího šampionátu. Jako vzpomínkové předměty jsou pro
vítěze i poražené ve finále připraveny malé repliky poháru.

Český triumf
         Kromě již zmíněného vítězství v roce 1980, pozvedl český tým pohár nad hlavu ještě
loňského listopadu. V celém finále, které se hrálo ve vyprodané pražské O2 aréně, byli
Španělé jednoznačnými favority, ale mužstvo nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila, ve
složení Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Rosol a Ivo Minář, bojovalo úspěšně až do
poslední chvíle. Díky triumfu tenistů v Davis Cupu, vydařené obhajobě vítězství českých
tenistek ve Fed Cupu (týmová tenisová soutěž žen) a úspěchu na Hopman Cupu (tenisová
soutěž smíšených dvojic) tak Česká republika nyní zažívá tenisové opojení. Vyhrát všechny
tyto tři turnaje v jednom roce se nepovedlo žádné jiné zemi na světě6.
Zdroje
1
  TAUSSIG, Jan. Davis Cup, fakta a zajímavosti. In: www.sportvital.cz [online]. 14. 10. 2010
[cit. 2013-1-6].
Dostupné z: http://www.sportvital.cz/sport/dalsi-sporty/tenis/grandslamy-a-davis-cup/davis-
cup-fakta-a-zajimavosti/

Důvody: Článku pana Taussiga jsem se rozhodla věřit po té, co jsem si o něm našla několik
informací. Je to poměrně úspěšný tenista a trenér, vystudoval příslušnou vysokou školu, tudíž
si myslím, že danému oboru rozumí. Článek je podle mého věrohodný právě proto, že je
uveden kvalifikovaný autor i datum publikace.
2
 Davis Cup: Přehled vítězů a finalistů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2. 12. 2012 [cit. 2013-1-6].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Davis_Cup

Důvody: Wikipedia obecně slouží jako dobrý zdroj pro mnoho prací. Sice nikdy není znám
konkrétní autor, protože se jich na jednotlivých článcích podílí několik, ale právě proto
většině informací z toho webu důvěřuji. Protože informace jsou několikrát ověřovány a
aktualizovány nadšenými uživateli, kteří se snaží udržovat s aktualizovanými a pravdivými
informacemi.
3
 DWIGHT, Davis. One man's challenging vision which spread around the globe Dwight
Davis founded the world's ultimate team tennis championship 100 years ago. Robert
Woodward charts the history of The Davis Cup.: [CITY Edition]. Birmingham Post. 2. 4.
1999 [cit. 2013-1-6].
Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/326496418/fulltext?accountid=16531

Důvody: Jedná se o jedinou monografii, kterou jsem k tomuto tématu byla schopná najít.
Rozhodla jsem se jí věřit, jelikož se jedná o takzvaný fulltextový dokument, který jsem
objevila přes vyhledávací portál ProQuest. Je zde uveden autor, název periodika, datum
vydání i další podrobnosti o časopisu.
4
 Shreve, Crump & Low. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001-, 23. 9. 2012 [cit. 2013-01-06].
Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Shreve,_Crump_%26_Low
5
 Davis Cup: Trophy virtual tour. www.daviscup.com [online]. [cit. 2013-01-06].
Dostupné z: http://www.daviscup.com/en/history/daviscuptrophy/virtual-tour-small.aspx

Důvody: Této stránce důvěřuji, protože se jedná o oficiální stránku Davis Cupu a funguje pod
kontrolou ITF, čili informace poskytnuté na tomto webu, by za všech okolností měly být
pravdivé.
6
 OSLAVY TRIUMFU V DAVIS CUPU: Povedla se úžasná věc, radoval se Lendl.
www.ceskatelevize.cz/sport [online]. 18. 11. 2012 [cit. 2013-01-06].
Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/sport/tenis/davis-cup/204081-povedla-se-uzasna-
vec-radoval-se-lendl/

Důvody: Web české veřejnoprávní televize je pro mne, stejně jako oficiální web Davis Cupu,
důvěryhodný už pro svůj původ. Navíc z vlastních zkušeností vím, že informace na něm
poskytnuté jsou vždy správné a podložené důkazy. Navíc má ve většině případů uvedeného
autora a vždy datum publikace.



Citace

[1] TAUSSIG, Jan. Davis Cup, fakta a zajímavosti. In: www.sportvital.cz [online]. 14. 10.
2010 [cit. 2013-1-6].
Dostupné z: http://www.sportvital.cz/sport/dalsi-sporty/tenis/grandslamy-a-davis-cup/davis-
cup-fakta-a-zajimavosti/

Contenu connexe

En vedette (8)

Azerbaijan country summary
Azerbaijan country summaryAzerbaijan country summary
Azerbaijan country summary
 
The tourism of Azerbaijan
The tourism of AzerbaijanThe tourism of Azerbaijan
The tourism of Azerbaijan
 
The presentation of Azerbaijan
The presentation of AzerbaijanThe presentation of Azerbaijan
The presentation of Azerbaijan
 
Presentation Explore Azerbaijan
Presentation Explore AzerbaijanPresentation Explore Azerbaijan
Presentation Explore Azerbaijan
 
Azerbaijan
AzerbaijanAzerbaijan
Azerbaijan
 
Azerbaijan Powerpoint Templates
Azerbaijan Powerpoint TemplatesAzerbaijan Powerpoint Templates
Azerbaijan Powerpoint Templates
 
Azerbaijan
AzerbaijanAzerbaijan
Azerbaijan
 
Doing business in Azerbaijan
Doing business in AzerbaijanDoing business in Azerbaijan
Doing business in Azerbaijan
 

Závěrečný úkol do KPI

  • 1. Davis Cup – pohár snů Hana Urbanová UČO: 391476 ESF MU Argumentace Toto téma jsem si vybrala hned z několika důvodů. Zaprvé proto, že se Davisův pohár už po mnoho let řadí k nejprestižnějším tenisovým soutěžím a to nejen z hlediska týmů. Kapitáni jednotlivých družstev se snaží získat ty nejlepší, které mohou. Ve většině případů se jedná o hráče z top 20 okruhu ATP (Association of Tennis Professionals), což dělá zápasy ještě více atraktivní. Zadruhé mě o tomto sportu zajímá téměř vše, z části proto, že jsem se mu v nedávné době začala věnovat také aktivně. A v neposlední řadě díky skvělému výsledku českého týmu v listopadu roku 2012. Název jsem zvolila „pohár snů“, protože on pohárem snů pro většinu tenistů i fanoušků skutečně je. Anotace V tomto textu byla do souvislostí dána historie Davisova poháru a jsou v něm zmíněny důležité body tohoto období. Pro zajímavost je na konci prvního oddílu uveden aktuální žebříček počtu vítězství jednotlivých zemí včetně grafického zpracování. V druhém oddílu je stručně popsán hrací systém turnaje, včetně rozpisu jednotlivých dní a podmínek vítězství. V předposlední kapitole je poměrně detailně vykreslen samotný pohár. Na konec celého textu je vložen krátký příspěvek o úspěchu českých tenistů a tenistek v celosvětovém měřítku. Klíčová slova Davis Cup, Dwight Davis, play off, singl, debl, tie-break, soutěž, turnaj, trofej
  • 2. Historie Historie Davisova poháru (založen jako The International Lawn Tennis Challenge, označení Davis Cup získal až v roce 19451) sahá daleko až do roku 1899. Tehdy se v hlavě amerického studenta Dwighta F. Davise zrodil nápad na uskutečnění přátelského týmového tenisového setkání mezi USA a Velkou Británií. Z myšlenky se stala realita hned v roce 1900 a historicky prvním vítězem byl tým USA. Tyto dvě země spolu hrály po další tři roky. V roce 1904 se k nim přidala družstva Belgie, Francie a Rakouska, o rok později se přidalo ještě mužstvo Australasie (společná reprezentace Austrálie a Nového Zélandu, která takto vystupovala až do roku 1913). V období první světové války se soutěž z pochopitelných důvodů neuskutečňovala. První poválečné utkání se odehrálo v roce 1920, avšak důležitý milník pro české země vyvstal o rok později, kdy se k hrajícím týmům přidal i ten z tehdejšího Československa. Od té doby se počet soutěžících neustále rozrůstal – od 11 zemí v roce 1921, přes 17 v roce 1923, 22 v roce 1924, až po 33 v roce 1928. Od tohoto roku až do roku 1932 se finále turnaje přesunula na nově vybudovaný stadion Rollanda Garrose v Paříži, neboť francouzský tým během těchto šesti let soutěž ovládl. Ani během druhé světové války se neuskutečnil jediný zápas, a tak se zlatá éra amerického a australského tenisu přesunula do období mezi lety 1946 a 1973, kdy tato mužstva nedovolila žádnému jinému týmu přiblížit se vítězství. Po válce získala soutěž na atraktivitě a prestiži, což mimo jiné dokazuje i fakt, že se jí v roce 1964 účastnilo již 50 zemí. Asi nejdůležitějším datem pro českou reprezentaci byl až do loňského listopadu rok 1980. Tehdy se čtveřici ve složení Ivan Lendl, Tomáš Šmíd, Jan Kodeš a Pavel Složil podařilo vyhrát slavnou „salátovou mísu“ poprvé od vstupu Československa do tohoto turnaje. V novodobé historii Davis Cupu se jej každoročně zúčastňuje přes 130 zemí z celého světa a od počátku druhého tisíciletí se významně prosazuje tým Španělska, jenž získal cennou trofej už pětkrát. Stal se tedy šestým týmem v pořadí s nejvíce vítězstvími – tabulce dominují na prvním místě Spojené státy (32), na druhém Austrálie (28), o třetí a čtvrtou příčku se dělí Francie a Velká Británie (9), na páté pozici vystupuje Švédsko (7) a na šesté Německo (3). Česká republika se po loňské, celkově už druhé, výhře dělí o osmé a deváté místo s Ruskem. Další čtyři týmy (Chorvatsko, Itálie, Jihoafrická republika a Srbsko) dokázaly vyhrát pouze jednou. Mužstva žádných jiných zemí si za celou historii Davisova poháru trofej domů neodvezla2.
  • 3. Struktura Když Dwight Davis v roce 1900 napsal dopis prezidentovi americké tenisové asociace o myšlence celé soutěže, zmínil v něm svou naději, že struktura, kterou pro tento turnaj navrhl, bude mít úspěch3. Po 112 letech, kdy se ještě stále hraje podle jeho původního návrhu a kdy na zápasy pravidelně chodí desetitisíce diváků, je více než jisté, že to úspěch je. Systém celého poháru je nyní rozdělen na takzvanou světovou skupinu (16 týmů), která systémem play off vyústí až ve finálový souboj o titul, a na 3 regionální zóny (Americká, Evroafrická, Asijskooceánská), které jsou rozděleny ještě do dalších 4 úrovní. Poražený v 1. kole světové skupiny svoji příslušnost k ní potom vždy obhajuje v barážovém utkání proti nejlepšímu týmu z první úrovně regionální zóny.[1] Jednotlivá utkání probíhají ve třech dnech (zpravidla pátek, sobota a neděle), kdy v prvním dni proběhnou dvě singlová utkání jedniček proti dvojkám, druhý den se odehraje pouze debl, a třetí den se hrají dvě singlová utkání týmových jedniček a dvojek. Zápasy se hrají na tři vítězné sety, a pokud dojde na rozhodující pátý set, nehraje se takzvaný tie-break ale na rozdíl dvou gamů. Pokud je stav po druhém dni 3:0 pro jeden z týmů, dvouhry třetího dne se i přesto dohrávají. Pravidlo je jednoduché, turnaj ovládne tým, který vyhraje alespoň 3 zápasy.
  • 4. Trofej Davisův pohár (také znám pod pojmem salátová mísa) byl zakoupen za zhruba tisíc amerických dolarů zakladatelem celé soutěže, výše zmíněným Dwightem Davisem, jako putovní cena pro vítěze. Pohár byl vyroben v nejstarším klenotnictví Severní Ameriky Shreve, Crump & Low se sídlem v Bostonu4. Jednalo se o masivní stříbrnou mísu na salát. Během let, kdy vítězů rok od roku přibývalo, bylo nutno pod pohár postupně přidat tři oválné podstavce. Na nich jsou kolem celého obvodu uchyceny stříbrné tabulky s vyrytými daty a místy závěrečných utkání, jmény tenistů obou finálových mužstev včetně trenérů, a jmény ostatních zúčastěných zemí. V současné době pohár měří 110 cm, v nejširším místě podstavce má v průměru 107 cm a váží přes 105 kg5. Jedná se tedy o velice masivní trofej, kterou si domů odveze vítězný tým a pečuje o ni po celý rok až do dalšího šampionátu. Jako vzpomínkové předměty jsou pro vítěze i poražené ve finále připraveny malé repliky poháru. Český triumf Kromě již zmíněného vítězství v roce 1980, pozvedl český tým pohár nad hlavu ještě loňského listopadu. V celém finále, které se hrálo ve vyprodané pražské O2 aréně, byli Španělé jednoznačnými favority, ale mužstvo nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila, ve složení Tomáš Berdych, Radek Štěpánek, Lukáš Rosol a Ivo Minář, bojovalo úspěšně až do poslední chvíle. Díky triumfu tenistů v Davis Cupu, vydařené obhajobě vítězství českých tenistek ve Fed Cupu (týmová tenisová soutěž žen) a úspěchu na Hopman Cupu (tenisová soutěž smíšených dvojic) tak Česká republika nyní zažívá tenisové opojení. Vyhrát všechny tyto tři turnaje v jednom roce se nepovedlo žádné jiné zemi na světě6.
  • 5. Zdroje 1 TAUSSIG, Jan. Davis Cup, fakta a zajímavosti. In: www.sportvital.cz [online]. 14. 10. 2010 [cit. 2013-1-6]. Dostupné z: http://www.sportvital.cz/sport/dalsi-sporty/tenis/grandslamy-a-davis-cup/davis- cup-fakta-a-zajimavosti/ Důvody: Článku pana Taussiga jsem se rozhodla věřit po té, co jsem si o něm našla několik informací. Je to poměrně úspěšný tenista a trenér, vystudoval příslušnou vysokou školu, tudíž si myslím, že danému oboru rozumí. Článek je podle mého věrohodný právě proto, že je uveden kvalifikovaný autor i datum publikace. 2 Davis Cup: Přehled vítězů a finalistů. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2. 12. 2012 [cit. 2013-1-6]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Davis_Cup Důvody: Wikipedia obecně slouží jako dobrý zdroj pro mnoho prací. Sice nikdy není znám konkrétní autor, protože se jich na jednotlivých článcích podílí několik, ale právě proto většině informací z toho webu důvěřuji. Protože informace jsou několikrát ověřovány a aktualizovány nadšenými uživateli, kteří se snaží udržovat s aktualizovanými a pravdivými informacemi. 3 DWIGHT, Davis. One man's challenging vision which spread around the globe Dwight Davis founded the world's ultimate team tennis championship 100 years ago. Robert Woodward charts the history of The Davis Cup.: [CITY Edition]. Birmingham Post. 2. 4. 1999 [cit. 2013-1-6]. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/326496418/fulltext?accountid=16531 Důvody: Jedná se o jedinou monografii, kterou jsem k tomuto tématu byla schopná najít. Rozhodla jsem se jí věřit, jelikož se jedná o takzvaný fulltextový dokument, který jsem objevila přes vyhledávací portál ProQuest. Je zde uveden autor, název periodika, datum vydání i další podrobnosti o časopisu. 4 Shreve, Crump & Low. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 23. 9. 2012 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Shreve,_Crump_%26_Low 5 Davis Cup: Trophy virtual tour. www.daviscup.com [online]. [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.daviscup.com/en/history/daviscuptrophy/virtual-tour-small.aspx Důvody: Této stránce důvěřuji, protože se jedná o oficiální stránku Davis Cupu a funguje pod kontrolou ITF, čili informace poskytnuté na tomto webu, by za všech okolností měly být pravdivé.
  • 6. 6 OSLAVY TRIUMFU V DAVIS CUPU: Povedla se úžasná věc, radoval se Lendl. www.ceskatelevize.cz/sport [online]. 18. 11. 2012 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/sport/tenis/davis-cup/204081-povedla-se-uzasna- vec-radoval-se-lendl/ Důvody: Web české veřejnoprávní televize je pro mne, stejně jako oficiální web Davis Cupu, důvěryhodný už pro svůj původ. Navíc z vlastních zkušeností vím, že informace na něm poskytnuté jsou vždy správné a podložené důkazy. Navíc má ve většině případů uvedeného autora a vždy datum publikace. Citace [1] TAUSSIG, Jan. Davis Cup, fakta a zajímavosti. In: www.sportvital.cz [online]. 14. 10. 2010 [cit. 2013-1-6]. Dostupné z: http://www.sportvital.cz/sport/dalsi-sporty/tenis/grandslamy-a-davis-cup/davis- cup-fakta-a-zajimavosti/