1. Argumentace:
Pedagogika jako taková se přímo nabízí pro studenta Pedagogické fakulty. Je důležité
znát základy svého vlastního oboru. Společný základ, do kterého zapadá Úvod do
pedagogiky a další navazující předměty, je stěžejní skupinou předmětů pro všechny
studenty naší fakulty a proto by se mu měla věnovat patřičná pozornost. Tato práce se
zaobírá základními definicemi a rozdělením do vědeckých disciplín a název
Pedagogika jako věda se tak jeví jako přirozený.
Pedagogika jako věda
1. Úvod do pedagogiky
Termín samotný pochází z řeckého paidagógos, což byl otrok zodpovídající za
doprovod chlapců do školy, přičemž pais = dítě a aigen = vésti. Z řečtiny se termín stal
součástí latiny a odtud byl převzat do dalších jazyků.
Pedagogika se jako věda konstituovala v 19. století, ale přesto doposud nebyl pojem
samotný jednoznačně definován. Každý autor podává jinou definici na základě osobních
zkušeností, teoretického směru, který je mu nejbližší, ale také na základě obecného chápaní
pedagogiky v dané zemi. Stejně tak mezi odbornou veřejností nepanuje úplná shoda ani v
dalších aspektech pedagogické vědy například pojmovém aparátu.
Přesto jako věda musí pedagogika mít přinejmenším předmět svého výzkumu,
teoretický systém, metodologii a pojmový aparát.
1.1 Předmět a definice
Předmět pedagogické vědy se stanovuje jako výchova. Popřípadě jako výchova a
vzdělávání každého jedince v rámci určité společnosti. Od toho jsou odvozovány různé
definice pedagogické vědy samotné.
a) Věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách
života a společnosti.
b) Věda o permanentní výchově
c) Obor vzdělávání na pedagogických fakultách.
Tyto tři definice, převzaty z Úvodu do pedagogiky od Mgr. R. Pospíšila, naprosto
jasně ukazují rozdílné vnímání této vědy, přičemž je nutné připomenout, že tyto definice
navíc pocházejí z přibližně stejného časového období a jedné země a tedy dokazují, že
2. definice se může podstatně měnit už jen na základě toho, kterému přístupu je dávána
přednost.
1.2 Teoretický systém
Znakem vědy vedle předmětu zkoumání je i teoretický systém. J. Průcha rozděluje
pedagogické teorie na explorativní a explanační. Mgr. R. Pospíšil, který toto popisuje jako
charakter (použito i v tomto rozdělení) přidává ještě normativní.
a) Normativní charakter – v pedagogice jsou stanoveny normy, vzory, doporučení a
cíle jak by měla být edukace realizována.
b) Explorativní charakter – založen na výzkumu a na poznatcích, které jsou tímto
výzkumem získány
c) Explanativní charakter – pedagogika identifikuje, popisuje a objasňuje jevy v
edukační realitě
Z toho vyplývá i teoretický a praktický význam pedagogiky, kde vedle odhalování
zákonitostí výchovy a výzkumu ve vztahu k jedinci i společnosti, podává množství podnětů
pro praktické edukační aktivity nejen pedagogům, ale i vychovatelům.
V rámci pedagogiky také neustále probíhá analytický, verifikační a prognostický
proces, kdy je zkoumána edukační realita, ověřují se nabyté poznatky a formulují se budoucí
cíle.
1.3 Metodologie
Výzkum v pedagogice se zaměřuje na jevy a procesy z oblasti výchovy a vzdělávání.
K tomuto používá širokou škál metod, z nichž tu zmíníme ty nejčastější a nejznámější.
a) Pozorování – tato metoda představuje soustavné sledování dané edukační
skutečnosti s určitým plánem a cílem. Důležitá metoda pro kvalitativní i kvantitativní
výzkum.
b) Interview – neboli metoda rozhovoru. Tato výzkumná metoda je založena na
verbální komunikaci a vzájemném působení mezi výzkumníkem a zkoumaným subjektem.
c) Dotazník – využíván při získávání odpovědí od většího počtu respondentů
písemnou formou. Velice častá metoda, u které je důležité správně formulovat otázky.
3. 2. Disciplíny
Vnitřní dělení pedagogiky má hned několik variant, což je znovu založeno na přístupu
k vědě samotné a důrazu, který je kladen na její jednotlivé složky. Zde bude pro ilustraci
uvedeno několik příkladů těchto rozdělení s důrazem na dělení na základní a hraniční
disciplíny.
2.1 Dělení dle ustálenosti
Konstituované – vztahují se k nim vědecké časopisy, jsou obory výuky na VŠ
Vyhovující – výčet těch, které nesplňují tyto podmínky
2.2 Dělení podle dílčích skupin
Podle objektu - preprimární teorie výchovy, předškolní, školní, středoškolská,
vysokoškolská pedagogika.
Podle účelu - pedagogika rodinné výchovy, vojenská, podniková, masmédií,
andragogika.
2.3 Dělení na základní a hraniční disciplíny
2.3.1 Základní
Obecná pedagogika – teoretické a metodologické základy, pedagogickou terminologií,
postavením pedagogiky v rámci ostatních věd
Dějiny pedagogiky a školství – zabývá se vývojem pedagogických názorů, koncepcí,
idejí a vlivem historických reálií na pedagogické myšlení
Srovnávací pedagogika – také komparativní, zaměření na popis, analýzu a vysvětlení
vzdělávacích systémů a jejich problémů v porovnání dvou a více územních celků
Filozofie výchovy – snaží se objasňovat nejrůznější problémy spjaté s edukačními
procesy, srozumitelnost často omezená na okruh specialistů
Teorie výchovy – disciplína a teorie zahrnující jednotlivé složky výchovy, výzkum
výchovných jevů a dějů
Speciální pedagogika – řeší teoretické i praktické překážky ve vzdělávání postižených
jedinců ať už je postižení tělesné, duševní nebo smyslové.
Didaktika – obecná teorie o procesech učení o jejich cílech, obsahu, metodách a
formách.
4. Pedagogická diagnostika – zabývá se teoretickou a metodologickou diagnosou v
edukačním prostředí → charakteristika a hodnocení úrovně.
2.3.2 Hraniční
Ekonomie vzdělávání – problematika financování školství, efektivnost vynakládaných
prostředků, ale také vztah vzdělání a uplatnění na trhu práce
Pedagogická psychologie – rekonstrukce a integrace psychologických základů a
podnětů v pedagogické praxi
Sociologie výchovy – vliv sociologických reálií na výchovu a vzdělání, možnost
vzdělavatelnosti jedinců z různých sociálních prostředí
Anotace:
Tato práce od studenta Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity se zaobírá základní
problematikou pedagogiky jako vědy. Rozebírá předmět této vědy, její základní pojmy a
jejich definice. Kromě teoretického systému a metodologie pedagogiky je nadále veliká část
práce zaměřená na rozdělení a popsání pedagogické fakulty.
Klíčová slova:
Pedagogika, věda, pedagogické disciplíny, metodologie, teoretický systém, vzdělávání,
výchova
Zdroje:
SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007. s.
140. ISBN 978-80-86633-81-7.
ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 272 s. Pedagogika (Grada).
ISBN 978-802-4729-930.
POSPÍŠIL, R. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL [online], Brno: MU Brno, 2009.[cit. 2012-
12-05]. Aktualizováno: Únor 2010. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/?id=872294.
ISSN 1802-128X.
Všechny tyto zdroje si zasluhuji nejvyšší hodnocení důvěryhodnosti, protože
se všechny nalézají na doporučeném seznamu četby pro Úvod do pedagogiky.
