1. Seminární práce Předmět: Informační výchova a didaktika informační výchovy II. Číslo předmětu: OKO 131238 Vyučuje: Bořivoj Brdička Vypracovala: Anna Rudlofová Identifikace: studentka oboru Vychovatelství, 2.ročník, KS, skupina A
2. Cíle, metody, prostředky, využití Cíle: rozvíjení tvořivosti u žáků, podpora efektivní práce s počítačem, práce ve skupinkách, hledání vhodných internetových stránek Metody: učitel uvede žáky do děje (osobnost A. Dvořáka, jeho doba...), zadá úkol, rozdělí žáky do skupinek po pěti, děti si rozdělí role – psaní na PC, práce s mapou, vyhledávání dokumentů, kreslení,… Prostředky: 4 počítače s nainstalovaným programem powerpoint, 4 čtvrtkyA3, psací potřeby, fixy, 4 atlasy, nástěnná mapa světa, CD přehrávač, CD s hudbou A. Dvořáka, CD s lidovými písněmi Využití: skupina žáků 6. třídy ZŠ při projektovém dnu propojí vědomosti z hudební výchovy a zeměpisu
13. Podrobnosti jeho života Antonín Dvořák se narodil roku 1841, pocházel z rodiny chudého řezníka. K hudbě se dostával jen obtížně, otec z něj chtěl mít svého nástupce, hudební základy získával jen skromně od vesnických kantorů a varhaníků. R. 1857 mu otec povolil odejít do Prahy na varhanickou školu, to mu bylo 16 let. Po absolvování školy byl violistou Komzákovy kapely a poté od roku 1862 účinkoval plných 11 let v orchestru Prozatímního divadla v Praze. V roce 1863 se oženil s Annou Čermákovou. Tři roky zastával málo placené místo varhaníka u svatého Vojtěcha. Hudební skladbě, v níž vycházel z novoromantismu, se věnoval již od dvaceti let, ale na první uznání si musel řadu let počkat. Svá díla z těchto let většinou Dvořák sám spálil, nepovažoval je za dost kvalitní. První skladatelský úspěch zažil až jako 32letý při provedení kantáty Hymnus pražským spolkem Hlahol. V roce 1875 získal státní stipendium na základě přímluvy E. Hanslicka a J. Brahmse, kteří byli členy poroty a vytušili jeho mimořádný talent. Tím se mu zlepšily jeho existenční podmínky a přinesly mu klid k práci. V té době už začínaly Dvořákovy skladby pronikat na veřejnost a dokonce byly vydávány tiskem.
14. Zásadní obrat nastal v roce 1877, kdy na Brahmsovo doporučení vydalo berlínské Simrockovo nakladatelství Moravské dvojzpěvy. Dvořák začíná čerpat inspiraci z lidových vzorů a po Moravských dvojzpěvech vydává ještě Slovanské tance, které mu již přinášejí světové uznání. Dvořákovo dílo a zprostředkoval mu pověst světového skladatele. V roce 1878 se již plně věnoval skladbě a různým hudebním útvarům, od klavírních a smyčcových přes písně a sbory, komorní skladby a koncerty, oratoria (Svatá Ludmila) a kantáty (Svatební košile), symfonie a symfonické básně (Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat, Holoubek) až po opery (Dimitrij, Šelma sedlák, Tvrdé Palice aj.), kterých napsal celkem jedenáct. K nejslavnějším patří Rusalka, Jakobín a Čert a Káča, které jsou dodnes v repertoáru světových operetních scén. Dvořák byl pozván do Anglie, Německa i Ruska. Jeho kompoziční úspěchy mají vliv na i na jeho společenské postavení a roku 1892 byl jmenován profesorem pražské konzervatoře. a byl pozván do USA, kde byl dva a půl roku ředitelem Národní konzervatoře hudby v New Yorku. Těžištěm Dvořákova díla je především jeho devět symfonií. V USA napsal nejznámější z nich Symfonii e mol zvanou Z Nového světa, dále violoncellový koncert h mol a smyčcový kvartet F dur zvaný Americký. Po návratu z ciziny působil dále na pražské konzervatoři, od roku 1901 jako její ředitel. Velkou část roku žil na venkově, ve Vysoké Příbrami, kde např. zkomponoval II. řadu Slovanských tanců. Stejně jako skladatel byl Dvořák ceněn jako dirigent, byl nazýván "virtuos na orchestr". Kromě vlastního geniálního díla zanechal Dvořák české hudbě i generaci skvělých žáků, mezi nimiž vynikli zejména jeho zeť Josef Suk, Vítězslav Novák a Oskar Nedbal.
15. Rodný dům Do Nelahozevsi jezdí návštěvníci zejména za poslechem, nebo jen připomínkou hudby našeho předního skladatele Antonína Dvořáka, který se zde narodil, což je cítit na každém kroku. Mohou si prohlédnout jeho rodný dům, který slouží současně jako muzeum. K vidění je zde dobový nábytek, obrazy a různé doplňky a památky spojené s Mistrovým životem.
16. Cesta A. Dvořáka do Nového Světa aneb Co zjistila naše zvídavá třída
21. Závěr Tato vyučovací hodina měla zpestřit výuku a také umožnit práci ve skupině, ukázat, že je možné propojit různé vyučovací předměty, v tomto případě informační a výtvarnou výchovu, zeměpis a hudební výchovu. Je ale časově náročná (2-3 vyučovací hodiny). Doporučuji ji proto zařadit do projektového dne nebo ji rozdělit do několika hodin … Prozatím jsem ji vyzkoušela s dcerou v domácím prostředí a docela nás to bavilo.
