ZŠ Jeseniova

1. Se školu jsme šli bruslit společně se třídou
3.C pod Žižkovskou věž. Venku byla zi-
ma, ale nám to vůbec nevadilo. Chvíli mi
trvalo, než jsem se rozbruslil. Nevím jak ostatní, ale já
jsem si to náramně užil. Občas jsem spadl, ale nevzdával jsem to. Bruslení
mě moc baví. Chtěl bych umět bruslit lépe. Těším se, až půjdeme zase.
Martin Kout, 3. B
Začínáme 1
Co nevím, nepovím 2-3
V naší hlavě 4-5
Co nás baví 6-7
Jak se učíme na 2. stupni 8-9
Jak se učíme na 1. stupni 10-11
Máme rádi družinu 12
Hurá na cesty 13
Hýbejte se, kosti moje 14
Věda a technika nás baví 15
Kalendárium 16
XXIV. ročník, 3 vydání
Ilustrovaný občasník
Školní rok
2016/2017
Nahrávání v Českém rozhlase
V prvním pololetí jsem se já, Eliška Borecká, Sára Zitová, Eliška Za-
chovalová, Sofie Šandová ze 7. B a paní učitelka Marcela Šífová zú-
častnily projektu Paměti národa—Příběhy našich sousedů.
Jednoho dne po škole jsme šly na návštěvu k paní Věře Novákové(88let), zná-
mé malířce, a ptaly se jí na úseky z jejího života, jak začala malovat, kde žila
se svým manželem, také malířem, Pavlem Brázdou, a proč třeba neemigrovali
za doby komunismu. Celé její vyprávění jsme nahrávaly na diktafon. Paní No-
váková je velice milá, vtipná a dobře jsme si s ní popovídaly. Poté jsme musely během
12 dnů vytvořit scénář s časy z diktafonu, abychom tento scénář mohly nahrát v Českém
rozhlase!!! Když jsme do Českého rozhlasu vešly, do obrovské budovy plné lidu,
„šrumce“ a blikajích monitorů, všechny čtyři jsme si připadaly jako americké hvězdy. Byl
to krásný pocit. Uvnitř nás přivítal pan Dalibor a s ním jsme šly do malého nahrávacího
studia. Bylo úžasné, když jsme viděly tolik lidí, jak mluví do mikrofonu a nahrávají. V na-
hrávacím studiu jsme si sedly na židle a dostaly sluchátka a mikrofony. Každá z nás pře-
četla svoji část textu ze scénáře. Někdy jsme nahrávku musely opakovat několikrát, ne-
bylo to vůbec jednoduché. Ale pan Dalibor nás chválil. Protože nás to velice zajímalo, poprosily jsme ho,
jestli by nás mohl vzít do studia, kde se nahrávají zprávy. Bylo to opravdu super. Jsem strašně ráda, že
jsem se do tohoto projektu i s holkami přihlásila. Moc nás to bavilo!!!
Ke konci února proběhne v kině Aero slavnostní zakončení tohoto projektu. Velmi se na to těšíme, protože
u této slavnostní příležitosti se sejdou i ostatní žáci ze škol Prahy 3 přihlášení do tohoto projektu, se
„svými“ pamětníky a budou jim moci předvést své dílo—jak v Powerpointové prezentaci a v rozhlasové
reportáží zpracovali jejich životní příběh. A v neposlední řadě jim žáci budou moci poděkovat za předané
příběhy a nevšední zážitek.
Projekt Paměti národů určitě stojí za to. A jistě na to nikdy nezapomenu..... Eliška Borecká 7. B
Tohoto projektu se zúčastnili i Sofie Pravcová a Jan Baier ze třídy 7. A, kteří měli možnost setkat se s pa-
ní Michaelou Vidlákovou, která díky několika náhodám přežila koncentrační tábor Terezín. Obě rozhlasové
reportáže i scénáře můžete nalézt na:
http://www.pribehynasichsousedu.cz/pp/pribehy-pametniku/praha-3/michaela-vidlakova
http://www.pribehynasichsousedu.cz/pp/pribehy-pametniku/praha-3/vera-novakova
Velice všem žákům, kteří se zúčastnili toho projektu, děkuji a jsem velmi pyšná na to, jakým způsobem se
úkolu zhostili. Marcela Šífová
Třeťáci
na bruslích

2. CO NEVÍM, NEPOVÍM...Stránka 2
Školní rok 1959-60 a ty další
V tomto školním roce byly přemístěny třídy střední školy, které byly dočasně
v naší budově, na Pražačku a odtud se k nám dostali žáci základní školy Pra-
žačka.
Naše škola se jmenovala 68. osmiletá střední škola v Jeseniově ulici.
Dohromady bylo otevřeno v tomto školním roce neuvěřitelných 20 tříd na
I.stupni a 14 tříd na II. stupni. A kapacita školy se opravdu naplnila
k prasknutí. Například v 8.třídách bylo 38-40 žáků v každé třídě! To si dnes
ani neumíme představit. A těch osmých tříd bylo celkem pět! Ve školním
roce 1961/62 navštěvovalo naši školu 1371 žáků !!! Dnes je vás
tady 500.
Během tohoto školního roku byly ještě dokončovány některé práce na budo-
vě a probíhaly stavební úpravy.
V následujícím školním roce bylo ve škole dokonce 37 tříd a stejně tak i
v tom dalším, ale postupně se však stav žáků začal snižovat a na konci še-
desátých let bylo v naší škole 12 tříd na I.stupni a na II. stupni pak 15 tříd.
Ještě se vracíme k dřívějším školním rokům a dva snímky třídy z roku
1957/58.

3. CO NEVÍM, NEPOVÍM... Stránka 3
I v letošním školním roce na naší škole absolvují studenti
z Pedagogické fakulty UK v Praze oboru Učitelství pro 1.stupeń,
pedagogickou praxi pod vedením G.Babušové. Studenti se snaží
získat co nejvíce zkušeností, které budou potřebovat při své bu-
doucí profesi. Pravidelně každé úterý v průběhu 1. pololetí na-
vštěvují skupiny studentů třídy prvního stupně. V rámci náslechu
se zaměřují především na didaktiku českého jazyka. Ve 2. polo-
letí budou mít studenti za úkol prokázat svůj pedagogický talent
v podobě vlastních výstupů.
Od 21.11. – 25.11. 2016 absolvovala na naší škole souvislou pe-
dagogickou praxi K. Švarcová a A. Peltánová. Vyučovaly ve třídě
3.C pod vedením Mgr. J. Halbichové a od 28.11. do 2.12. ve třídě
1.B pod vedením Mgr. J.Ulmanové, které byly s děvčaty velmi
spokojené. Děvčata se aktivně zapojila do každodenních činností,
které vykonávají učitelé: výuka, dozory na chodbách, ve školní
jídelně, účast na poradě, na zahájení výstavy, opravování a kont-
rola sešitů. Svým zodpovědným přístupem, milým a vstřícným
vystupováním, zajímavými názory a postřehy se jim podařilo
zpestřit výuku, zaujmout žáky a uplatnit inovativní teoretické me-
tody a formy práce v praxi. Navštívily školní družinu p. vych. M.
Jozové a E.Mrázkové, aby porovnaly, jak děti pracují v průběhu
dopoledne, kdy mají výuku a odpoledne v rámci zájmových akti-
vit. V závěru souvislé pedagogické praxe jsme došly k názoru, že
učitel hraje v životě svých žáků velkou roli a může na ně mít vel-
ký vliv. Úspěšný a dobrý učitel musí být hlavně sám sebou, musí
být opravdový a pro žáky a rodiče čitelný. Musí se orientovat sám
v sobě a vědět, kam chce své svěřence dále směřovat. Každý
učitel je především člověk, a jako takový má také právo na své
prožívání a své emoce. Nedokáže naučit všechny žáky všechno,
neboť žáci jsou odlišné lidské bytosti, které se každý den pohy-
bují v jiném rozpoložení. Učitelka v průběhu dne vystřídá několik
rolí. Mnohdy zastupuje rodiče, prarodiče. Situace, které
v průběhu dne nastávají, ji staví do role režisérky, lékařky, hereč-
ky, zpěvačky, vyšetřovatelky, soudkyně, advokátky, sekretářky,
psycholožky… zkrátka učitelka je osoba mnoha profesí, která mu-
sí být vždy připravena naslouchat, komunikovat a řešit nepředví-
dané události okamžitě.
Gabriela Babušová
Vzkazy od studentek:
Aneta: Milá školo, milé vedení, milí páni učitelé, milé paní učitel-
ky, milé kuchařky, milý pane školníku, milí žáci, touto cestou
bych Vám chtěla moc poděkovat za praxi, kterou jsem na Vaší
škole absolvovala. Po celých 14 dní jsem se u Vás cítila velmi
dobře. Měla jsem možnost seznámit se se dvěma třídami, se 3. C
a s 1. B. V těchto třídách jsou opravdu skvělé děti, na všechny
budu moc ráda vzpomínat. Děkuji Vám za zážitky, které jsme
spolu prožili. Ještě jeden dík patří žákům, kteří mě pravidelně
zdravili na chodbě, aniž by tušili, kdo jsem. Velmi mile mě to pře-
kvapilo a zpříjemňovalo mi to den. Přeji všem jen to dobré, krás-
né prožití vánočních svátků a třeba ještě někdy, na viděnou.
Kateřina: Děkuji oběma paní učitelkám, které se nám věnovaly a
byly nám oporou. Přeju jim hlavně, aby je práce stále bavila a
dělaly ji s elánem jako nyní. Dík patří i dětem! Třídy, ve kterých
jsme působily, byly odlišné, ale obě fajn. Přeju jim, aby takové
zůstaly i nadále. Aby se k sobě děti hezky chovaly a užívaly si
společně strávené chvíle ve škole jako správná parta.
Praxe budoucích učitelů Rozhovor s paní
učitelkou
Renatou
Košťálovou
Paní učitelka na naší škole začala učit ten-
to školní rok. Některé učí angličtinu nebo
francouzštinu, někteří její tvář znají jen
letmo. Je ale načase ji představit více.
Redakce: V jakém znamení jste se narodila?
RK: Narodila jsme se ve znamení Býka.
Redakce: Kde žijete, máte nějaké děti?
RK: Žiji s manželem a synem v Kladně.
Redakce: To znamená, že denně dojíždíte až z
Kladna. Baví vás práce učitele?
RK: Ano, práce s dětmi mě baví a nabíjí mě po-
zitivní energií.
Redakce: Kde jste studovala?
RK: Studovala jsme v Kladně, Praze a Paříži a
absolvovala jsme mnoho zahraničních stáží.
Redakce: Kolika jazyky hovoříte?
RK: Hovořím čtyřmi jazyky.
Redakce: Cestujete ráda?
RK: Cestuji ráda a hodně, mám procestovanou
téměř celou ČR, protože s rodinou dokumentu-
jeme šlechtická sídla, k tomuto tématu jsme
také napsali a zatím vydali 7 knih. V současné
době se vracíme ke šlechtickým usedlostem,
které v průběhu staletí vlastnili příslušníci brit-
ské šlechty, která se na našem území usídlila.
(Patřili mezi ně například i vrazi Albrechta Vald-
štejna).
Redakce: A sportujete ráda?
RK: Jsme zapojeni do projektu zdolávání 88
nejvyšších vrcholů České republiky, některé
kopce zdoláváme společně s paní učitelkou Pod-
lipnou.
Redakce: Jaké jídlo máte ráda ve školní jídelně?
RK: Mám ráda těstoviny všeho druhu a na jaký-
koliv způsob.
Redakce: Dala byste si spíše chlebíček nebo
dort?
RK: Dala bych si spíše ovoce.
Redakce: Děkujeme paní učitelce za rozhovor a
přejeme jí, ať se jí u nás líbí.

4. V NAŠÍ HLAVĚ...Stránka 4
Holky a kluci
Jme teď ve věku, kdy pořád nějak ře-
šíme kluky a holky.
Svůj názor na kluky mi řekla moje ka-
marádka, ale nebudu uvádět která.
Co si myslí o klucích: nejvíc záleží na
tom, jaký kluk je. Má ráda kluky, kteří
jsou upřímní (na nic si nehrají), milí,
vtipní (umí ji rozveselit, i když je
smutná) a hodní.
Nemá ráda, když je kluk až moc kritic-
ký, povrchní, hloupý a zlý.
Já bych k tomu ještě dodal, že se hol-
kám líbí, když se kluk umí chovat jako
gentleman a nestydí se za to, když jde
někam s holkou.
Názor na holky je můj.
Mám rád holky, které mají rády sport,
nejsou stydlivé, umí udržet tajemství
(takové znám já jen dvě) a je na ně
spolehnutí.
Nejhorší je, když holky lžou a myslí si,
že je to ok. Líbí se mi, když vypadají
hezky, ale fintilky nemusím (např:.
nejde nakoupit, aniž by se dlouho če-
sala)
Petr Ouvín, 6. B
Úkoly
Je to docela zajímavé a opomíjené téma. Učitelé vám řeknou,
že není nad čím diskutovat, ale já si myslím, že rozhodně je.
Takže... Chápu, že když něco nedokončíme na hodině, tak
nám to učitelé dají za domácí úkol, i když bychom to samozřej-
mě mohli udělat další hodinu, ale opravdu mě velmi znepokoju-
je, když nám jen tak na odpoledně dají udělat nějaká cvičení z
učebnice nebo ze sešitu. Milí učitelé, pochopte, my strávíme
půlku našeho dětství ve škole, COŽ nás samozřejmě všechny
strašně baví a naplňuje, a ještě po nás chcete, abychom tu dru-
hou půlku strávili doma nad úkoly. Já mám pocit, že ten půlden
ve škole stačí. Jasně že to jedno cvičení nám zabere jen 10-
min ... Ale když takhle z každé hodiny dostaneme úkol na 10-15
min, už to není jen chvilka, ale další hodina dělání činnosti , kte-
rá nás, věřte tomu nebo ne, nebaví. A nedej bože když na úkol
zapomeneme, a nebo ho prostě neuděláme... (Vždyť vy naše
testy taky vždy neopravíte hned na další hodinu.) Navíc nás pak
čeká výklad o tom , jak to není vůbec žádná práce a jak je škola
na 1. místě. Pro mě škola opravdu na 1. místě není. Možná na 2.
nebo na 3., ale na prvním je rozhodně rodina nebo přátelé nebo
moje zájmy a koníčky, které mě na rozdíl od školy baví a zaují-
mají. Určitě bychom ocenili, kdyby co nejvíce vymizely domácí
úkoly. Zamyslete se nad tím, prosím, a nepromítejte to na svoje
dětství.
Mariana Čepelková, 8. A
Mariano,
věř, že i my jsme chodili do školy a domácí úkoly jsme dostávali
také, dokonce ještě ve větší míře než dnešní žáci. Navíc je do-
mácí úkol nedílnou součástí domácí přípravy na hodinu, zopaku-
ješ si, co je třeba, utřídíš si znalosti a v hodině pak můžeš aktiv-
ně projevit svou účast. A to někteří žáci potřebují, zvláště ti, co
nestíhají začátek hodiny, během vyučování polehávají a přikrý-
vají se dekou, čtou si, svačí …
Pro mě je samozřejmě také na prvním místě rodina, ale každý
máme své povinnosti. Naštěstí je pro mě moje práce zároveň i
koníčkem, chodím do školy ráda. Pokus se i Ty najít na škole
něco pro Tebe pozitivního, abys sem nechodila s nechutí a ne-
stavěla se věčně do opozice.
Můj malý průzkum u nás ve třídě mi prozradil, že úkolů dostává-
te málo, každý den si úkol s sebou domů rozhodně nenesete.
S ohledem na Tvou znalost pravopisu (počet chyb ve Tvém člán-
ku s Tebou proberu osobně) je pravděpodobně nutné počet DÚ
z češtiny zvýšit.
Jana Kolínská
Odpověď paní učitelky
Jistě znáte internetovou stránku You-
Tube, kde se může stát „jůtuberem“
každý, kdo má počítač či chytrý tele-
fon. Na YouTube jsou čtyři frakce na-
táčení 1.Gaming, 2.Fashion,
3.Entertainment a 4.music. Já sám
natačím Gaming.
A jak youtube vlastně objevil:
První sdílené video na YouTube bylo
ze ZOO v San Diegu. Před kamerou
byl Jawed Karim (jeden ze zakladatelů
YouTube) a za ním stála skupinka slo-
nů indických. Bohužel se jeho komen-
tář dá jen těžko považovat za
"legendární". Byl takový nijaký... I
přesto má video přes 35 milionů
zhlednutí.
Daniel Kadleček 6. B
Youtube

5. V NAŠÍ HLAVĚ... Stránka 5
Chovejme se k sobě hezky
Adélka se narodila 6. července, a proto byla ve školce ve své
třídě nejmenší a nejmladší. Měla pocit, jako by kvůli tomu byli
ostatní něco víc. Dětem nevadilo, že je Adélka nejmladší, ale
Adélce ano. Proto se začala úplně jinak chovat. Jednou přišla
Adélka do školky a její kamarádka Evička jí řekla: „Ahoj Adélko,
na co si budeme hrát?" Adélka začala mluvit s Evičkou úplně
jinak než jindy: „Nevím, ale koukej, jak se dnes Klára oblékla!"
Najednou začala všechny pomlouvat, nekoukala se Evičce do očí
a při hře na slepou bábu hrozně křičela. Evičce se to nelíbilo a
ani jiným dětem. Postupem času Adélka přišla o všechny kama-
rády ze školky. Adélka byla na všechny nejdřív naštvaná, ale
pak zjistila, že nemá proč a byla smutná. Adélka se zase změni-
la k lepšímu a získala zpět Evičku i další kamarády.
Pavlína Baierová, 6. B
Destrukční deník
Destrukční deník je pro holky, které se hodně stresují, protože
tam jsou úkoly, např. vezmi si deník do sprchy, nepředvídatel-
ně hoď deníkem o zem. Deník napsala Keri Smithová. Je to
z anglického překladu WRECK THIS JOURNAL. V deníku je na-
psaná slavná věta od Keri Smithové: „Tvořit znamená ničit.“ V
deníku nejsou žádné úkoly, abyste je nemohli splnit. Nejlepší
na deníku je to, že vždycky, když splníte úkol, tak si stránku
můžete vyzdobit. Nejhorší úkol je snad si očíslovat strany, pro-
tože stran je okolo 215. Ale samozřejmě jsou tam i horší úkoly,
např.dejte deník na kompost a sledujte, jak se deník rozkládá.
Cena se pohybuje okolo 150Kč.
Pavlína Baierová, 6. B
Byla jednou jedna holka jménem Eliška. Eliška měla bohaté ro-
diče a byla rozmazlená. Na cokoliv si ukázala, to měla. Uplácela
své “kamarádky“ drahými dary. Mluvila jen o sobě, byla drzá na
učitele. Vždy jim vyvracovala názory, mluvila na ně sprostě, otá-
čela se zády při rozhovoru a nekoukala se při rozhovoru do očí,
skákala do řeči. Její kamarádka jí jednou řekla, že se takhle
z nás nikdo nechová, že si hraje na to, co není, všechny holky
souhlasily. Za pár dní se začala ptát ostatních, jak se mají, co
dělali o víkendu a začala prosit a děkovat a všichni se s ní začali
kamarádit. Petra Danihelková, 6. B
Moje vlasy
Všichni se mě ptají, jak je to s mými
vlasy. Jsou umělé!!!A vytvořila mi je
úžasná kadeřnice Martha, ke které cho-
dím již 6 let. Martha má skvělou vlast-
nost a to takovou, že když se dotkne
vašich vlasů, hned ví, co potřebují.
Tohle je Martha. Martha je americká
černoška, která přijela před 8 lety do
České republiky s účelem vytvořit neví-
dané vlasové účesy českým ženám. Její
specializací jsou RASTA a COPÁNKOVÉ
účesy, ale umí toho mnohem více. Taky
je proslulá tím, že dokáže tyto účesy
udělat z jakýchkoliv vlasů. Například já
mám AFRO, ale i tak to pro Marthu ne-
ní žádný problém. Vlasy nejdříve umyje
a vyživí. Pak vyfouká do sucha a dá se
do práce. Vaše vlasy zaplete společně
s umělými vlasy do copánků, aniž by
vaše vlasy poškodila. A jet o.
INFO:
• Můžete si zvolit délku vlasů
• Můžete si zvolit barvu vlasů
(neobarví vaše)
• Tyto vlasy vydrží 3 měsíce
• Cena se pohybuje podle délky vlasů
(moje 3500 kč)
• Martha mluví anglicky, ale česky se
s ní také domluvíte
• Celé naplétání trvá 8 a více hodin,
proto je dobré tam jít ráno
• Musíte se rezervovat (telefonicky) a
její tel. je na webovkách
• Její webová stránka:Martha´s inspi-
ration.cz (stránky jsou česky)
•
Na stránkách má i eshop,kde můžete
koupit černošské vlasové přípravky
Jediná výhrada je, že naplétání strašně
bolí, takže jestli tam půjdete, psychicky
se připravte na to, že si popláčete.
Charlotte Aidamoanová, 6. B
V rámci občanské výchovy jsme psali vymyšlené příběhy o li-
dech, kteří se nechovali hezky, ale přišli na to, že to není to, co
od života chtějí… 6. B

6. CO NÁS BAVÍ...Stránka 6
Krasobruslařské vystoupení
Dne 31. 12. 2016. jsem měla krasobruslařské vystoupení v Edinburghu během hokejového zápasu po 1.
třetině před 3 000 diváky. Na tuto událost jsem se připravovala od listopadu. Nejdříve jsem si vybrala mu-
ziku. Nakonec vyhrála skladba ,,Chandelier“ od zpěvačky SIA. Rodiče ji nechali upravit na tři minuty. Pak
mi rodiče vymysleli choreografii a začala jsem trénovat. Tréninky jsem měla v Praze a pak v Edinburghu.
Na internetu jsem si vybrala krásné červené šaty. K tomu jsme koupili ozdobu do vlasů a maminka mi vy-
tvořila krásný účes a nalíčila mě tak, že mě i vlastní tatínek nepoznal, když šel po první třetině z ledu. Vy-
stoupení jsem si užila, i když jsem měla trému, protože bylo hodně lidí. Nakonec jsem byla ráda, že se mi
jízda povedla. Sklidila jsem velký potlesk a splnila jsem si stanovený cíl.
Adriana Dobroňová, 6. B
Školní bunkr
Před Vánoci se konala exkurze do školního bunkru.
Exkurze se uskutečnila o velké přestávce. Teď bych
vám chtěla napsat pár zajímavostí o exkurzi. Bunkr
byl postaven společně se školou v roce 1957. Vejdou
se tam všichni studenti naši školy. Přežít bychom tam
mohli týden, což je podle mého nezvladatelné. Vloni
proběhla rekonstrukce. V bunkru máme jak izolaci,
tak hydroizolaci, která slouží na ochranu proti vniknu-
tí vody. Než se postavila škola, byl místo školního
hřiště rybník, kvůli kterému dnes musíme mít v bunk-
ru čerpadla, aby se nevytopil. Bunkr má dva vstupy a
jeden únikový východ. Jeden vstup je u vrátnice ško-
ly a druhý u vstupu do tělocvičny, únikový východ je
na školním hřišti.
Petra Rozhoňová, 9. A
CS:GO
Jako moje hobby jsem si vybral moji oblíbenou
počítačovou hru CS:GO.
Counter-Strike: GlobalOffensive (zkráceně
CS:GO) je počítačová online FPS střílečka. Hru
vyvinulo Valve ve spolupráci s HiddenPathEnter-
tainment. Hra navazuje na předchozí verze hry
Counter Strike. Je to v pořadí čtvrtá hra ze série
Counter-Strike.
Hra byla vydána 21. srpna 2012. Obsahuje napří-
klad předělané verze klasických map, ale také
úplně nové mapy, postavy a herní módy.
Nejhranějším módem je kompetitivní. V tomto
módu se snaží dva nepřátelské týmy, policisté a
teroristé vyhrát co nejvíce bodů na svoji stranu a
dosažením 16 bodů vyhrávají celou hru. Teroristé
vyhrají tak, že buď zabijí všechny policisty, nebo
položí bombu, která musí vybouchnout. Policisté
naopak vyhrají zabitím všech teroristů nebo zne-
škodněním bomby.

7. CO NÁS BAVÍ... Stránka 7
Lunární rok 2017
Milí spolužáci,
doufám, že jste na nový rok nevkročili levou nohou, pokud ano, má-
te druhou šanci, abyste mohli vkročit tou správnou nohou. Lunární
rok začíná 28.1. Tento rok je ve znamení Ohnivého kohouta. Nejčas-
tější pokrmy na lunární rok je ban chung (je známý koláč vyrobený z
lepkavé ryže, fazolových lusek a z pár kousků vepřového masa),
nudle mien s houbami a pár kousků kuřecího masa, smažené závitky,
giò lụa nebo lepkavý dort nian gao. V Hong Kongu (Číně) se na
Lunární rok se uspodářá každoroční průvod. Na průvodu co často
objevují lví a dračí tanečníci. Drak je v Číně uctíván, není znám jako monstrum. Drak je vlastně symbolem
Číny. Lvi mají podle tradice zahnat zlé duchy nebo-li nepřátelé. Doufám, že v tomto roce budete mít
hodně štěstí.
Věra Nguyenová, 8. B
Nejhorší filmy roku 2016
Toto jsou ty filmy, které opravdu nikdy podle nás neměly vzniknout a je škoda těch několika
stovek miliónů, které se do tohoto filmu daly.
1. Padesát odstínů černé—Není nic tajného, že parodie slavné knihy „Padesát odstínů šedi“ se nepo-
vedla, avšak tento film byl vážně hrozný, byl o špetku horší než Grimsby. Co je vtipné na tom, že se ženě
ve výtahu zasekne hlava.
2. Grimsby—Oproti jeho předchůdci (Diktátor) je tento film pouze smíšenina pár rádoby vtipných scén,
které ve skutečnosti ani nejsou vtipné.
3. Smrtelné historky—Taková škoda, opravdu jsem se na tento film těšil, a dopadlo to špatně. Je to
filmová série několika filmů, spíše mi to připadá jako studentský film místo profesionálního.
4. Ostravák—Filmová podoba velmi populárních knih od neznámého autora má několik světlých chvil, ale
opravdu několik, velmi bídné dialogy. Nesmějí se ani Ostraváci. Asi to selhalo na chybějící dramaturgii.
5. Prázdiny v Provence—Vždy, když jsem se koukal na nějakou tu komedii, říkal jsem si, že autoři dosti
riskují, přeci jenom udělat komedii, která by pobavila většinu dospělých, není zrovna jednoduché. A to sa-
mé jsem si říkal, když jsem poprvé koukal na tento film, a tady se to nepovedlo, hloupé, scénář napsal
Daniel Miňovský, který také napsal Řachandu (To je česká pohádka, která nestojí ani za zhlédnutí).
6. Decibely lásky—Nemáte rádi Michala Davida? Skvěle, já také ne. První film režiséra Miloslava Halíka
má nesmyslní scénář (který mimochodem také napsal Miloslav Halík). Nesmyslné střihy, postavy hloupé a
m á m p o c i t , ž e j s e m t a k s n a d v i d ě l v š e c h n y č e s k é h e r c e .
7. Den nezávislosti nový útok—Tohle bylo opravdu největší selhání filmařiny. Postavy v tomto filmu
jsou hloupé až blbé, dělají rozhodnutí, které by neuděl člověk po těžké ztrátě paměti. Je to utahané, nud-
né a předvídatelné. Ostuda roku.
8. Sezn@mka—Zlatá medaile za nejhorší film v roce. Doufejme, že to je deniéra režisérky, co přivedla
tento film do kin. Příšerná kamera, zvuk je katastrofa. Scénář ubohý a zoufalý, scénář napsala za osm dní,
a chlubila se tím před novináři.
Matěj Šťastný a Alexandr Polanský, 8. B

8. JAK SE UČÍME NA 2. STUPNI...Stránka 8
6. B, nová třída na 2. stupni
Jsme na 2.stupni teprve nováčci. To ale bohužel nezna-
mená, že nejsme ta třída, kterou při hodině slyšíte řvát.
Najdou se u nás tací, kteří se rádi učí, ale zároveň jsou
tu děti, které v podstatě nic jiného než řvát neumí.
Myslím, že máme štěstí na učitele, 1. až 5. třída byla
naší třídní Mgr. Jana Ulmanová a v 6.třídě Mgr. Marcela
Šífová.
Ve třídě je nás fyzicky 29, ale na papíře 28, protože
jedna dívka hodně cestuje, takže má domácí školu. Le-
tos nám přibylo 6 nových žáků, a i když je tam pár cizinců, dokážeme si s nimi poradit.
Žáky jsme přijali úžasně. Troufám si říct, že každý má svého nejlepšího přítele. Máme
velmi pestrou třídu: máme tu počítačové maniaky, sportovce, malíře, šprty, hudebníky, zpěváky, rváče,
čtenáře a další...
Nechci se vytahovat, ale na 1.stupni ve sběru papíru jsme se vždy umístili, a teď je na čase ten pomyslný
trůn předat dál. Doufáme, že letošní 1.B v této naší tradici bude pokračovat. Už je to jen na nich.
No jak jinak to zakončit než říct, že jsme takoví ,,začínající puberťáci,“ no starší stupeň to jistě chápe a
myslím si, že si tím musí projít každý.
Podnikáme různé výlety—Mirákulum, chodíme bruslit, do večerního divadla na muzikál, na Vánoce jsme se
celá třída složili a koupili jsme do Afriky se společností Člověk v
tísni Skutečný dárek—potřeby do školy pro 7 žáků, 4 barely na vo-
du, toaletu rodin a 20 kuřat. Všechny tyto věci
pomůžou zlepšit situaci lidem v Africe, kteří se
mají mnohem hůře než my.
Anežka Hejmová, 6.B
Poznáte své spolužáky, až jim bude rovných šedesát let? Oni se jistě na srazu 8. A po letech
poznají, vyzkoušeli si nakreslit svoji podobu v Zrcadle svých šedesátin.
Vendula Jurášková
Sraz v šedesáti letech
Skutečný dárek

9. Stránka 9JAK SE UČÍME NA 2. STUPNI...
Postižení mezi námi
Na poslední chvíli...
Rozhodnout o své budoucnosti ve 14 letech?
To opravdu není jednoduché, tak jak jsem si v osmé třídě myslela. Před rokem byla má představa o bu-
doucí střední škole jasná, ale pak s nátlakem rodičů, dalších lidí a po doporučení kamarádů jsem svůj ná-
zor změnila. Až teď, necelý měsíc před termínem odevzdání dvou přihlášek na střední školu a před tímto
zásadním rozhodnutím o svém životě, si uvědomuji, že to vůbec není jednoduché, a popravdě závidím
všem, co mají jasno a od začátku školního roku jen vyčkávají na to, až budou moct odnést přihlášku na
svou vysněnou školu. Já žádnou takovou nemám. Co teď? Obchodní akademie, ekonomka a nebo snad
gymnázium? Opravdu to není lehké se rozhodnout, to vám potvrdí snad každý v deváté třídě. Tiše závidím
všem, kteří jsou už přijati na některou ze škol s uměleckým zaměřením, kam se přihlášky podávaly do
konce listopadu. A to nesmím zapomenout na povinné jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a ma-
tematiky. Už na začátku deváté třídy je možné se přihlásit na různé přípravné kurzy. Já a pár mých spolu-
žáků jeden takový navštěvujeme a rozhodně není na škodu si takový kurz zaplatit. Zkrátka v devátém roč-
níku pro mě není nic složitějšího než otázka výběru střední školy. A právě proto radím všem v osmičce -
NENECHTE TO NA POSLEDNÍ CHVÍLI!
Adriana Molová, 9. C
Ve Výchově ke zdraví jsme probírali se třídou 7. B téma Postižení mezi
námi. Mluvili jsme mimo jiné o tom, že nikdo si nemoc nebo postižení ne-
vybírá, a bohužel je mezi námi mnoho takových, kteří se postiženým posmí-
vají.
Tuto problematiku jsme probrali z několika stran. Dvojice zpracovaly referá-
ty – např. Jak můžu být nápomocný postiženým, jaké existují nadace pro
postižené, pomůcky pro postižené, atd. Dále jsme rozebrali písničku Ředitel
autobusu od kapely The Tap Tap, jejíž členové jsou studenti Jedličkova
ústavu a jsou sami postižení. Také jsme zkusili chodit po třídě se zavázaný-
ma očima odkázáni pouze na pomoc spolužáka, ochutnávali jsme potraviny,
aniž bychom na ně viděli a zjistili jsme, že si ani neuvědomujeme, jak je
zrak potřebný a že zdraví bereme vlastně trochu automaticky. Dále jsme
rozebrali písničku Ředitel autobusu od kapely The Tap Tap, jejíž členové
jsou studenti Jedličkova ústavu a jsou sami postižení. Přemýšeli jste někdy nad jejím textem? Zpívá se
v něm, že některý řidič autobusu, do kterého kola nesmí, kouká pouze na předpisy a nepustí do autobusu
postiženého člověka, který má malé nohy a používá malé kolo místo invalid.vozíku…schválně, poslechněte
si písničku sami. A nakonec jsme se podívali na film Nedoktnutelní, který je o tématice postiženého člově-
ka, který se nevzdal.
Shodli jsme se, že někdo je bílý, někdo je černý, někdo má blonďaté vlasy, zrzavé a nebo někdo má pleš.
Někdo má brýle, někdo nevidí nic. Někdo má zdravé ruce a někdo nemá ruce žádné. Někdo běhá závodně
krátké tratě a někdo nemůže ani chodit. Ale každý člověk je originál, všichni máme stejná práva a VŠICH-
NI JSME SI ROVNI.
A pokud vidíme, že někomu něco nejde nebo potřebuje pomoci, nevysmíváme se mu, ale POMŮŽEME MU.
Protože
NIKDY NEVÍME, KDY BUDEME POMOCI MY SAMI!!!!!
Marcela Šífová a 7. B

10. JAK SE UČÍME NA 1. STUPNI...Stránka 10
2. A a 2.B
V zimních měsících si nejen hrajeme na
sněhu a bruslíme, ale věnujeme se i kul-
tuře. V divadle Gong jsme shlédli před-
stavení Kvak a Žbluňk od jara do Vánoc a
Dobrodružství kocoura Modroočka. Od-
nesli jsme si krásné zážitky, posuďte sa-
mi.
Žáci 2. A a 2.B
Všichni určitě znáte spoustu pohádek, klasických i třeba trošku modernějších. Děti z 5.A se
v hodině slohu pokoušely ty staré známé pohádky trošku poupravit. Jak se jim to podařilo,
posuďte sami:
O létající lišce
Byla jednou jedna princezna, jmenovala se Anička. O její ruku už dlouho žádal vodník Žbrďola, král mu ale
nevyhověl. Jednoho dne se přišel vodník pomstít.
Svojí laserovou hůlkou jedním kouzlem proměnil princeznu v lišku, která umí létat. Liška létala dlouhé mě-
síce. Kouzlo mohl zlomit jenom polibek z lásky. Liška ale žádného milého neměla, všichni se jí báli a všich-
ni před ní prchali.
Jednou si jí všiml pohledný mladík, chytil lišku opatrně za ocas a stáhl jí k zemi. Liška se na něj prosebně
dívala. Mladík v televizi viděl snad všechny pohádky, ale žádnou o létající lišce. Rozhodl se lišku políbit, jak
vídal v pohádkách třeba s žabkou a liška se opravdu proměnila v princeznu.
Když přišli do království, král skákal radostí i přes své bolavé nohy. Mladí sebral Žbrďolovi hůlku a jedním
mávnutím odstřelil vodníka na Mars. Mladík a princezna se vzali a všichni žili šťastně až do smrti.
Julie Vaněčková, 5. A
Pohádka trochu jinak
Ať žije Hurvínek!!!
Dne 31.1. navštívila třída 4.B výstavu „ Ať žije Hurvínek „ k je-
ho 90.narozeninám.Výstava v Muzeu hl. města Prahy byla inter-
aktivní, děti si mohly vyzkoušet vodit loutky a zahrát si divadlo.
Dozvěděly se mnoho zajímavého o vzniku loutek a přípravě před-
stavení. Paní učitelka zde rozdala pololetní vysvědčení a všichni
se vyfotili s nadživotními loutkami Spejbla, Hurvínka a Máničky.
4. B

11. JAK SE UČÍME NA 1. STUPNI... Stránka 11Stránka 11
Pokusy s vodou
Protože se ve 3.třídě učíme v prvouce o vodě, věnovali jsme
jednu hodinu prvouky pozorování vody a některým pokusům
s ní. Pozorovali jsme, jestli se ve vodě rozpouští cukr, sůl,
ocet a olej. Vyzkoušeli jsme, jak se změnily vlastnosti vody.
Přestože většina z nás občas mamince v kuchyni pomáhá,
nejvíc nás překvapilo, jak se chová ve vodě olej. Zkusili jsme
také kápnout do vody kapku barvy. Na konci hodiny jsme po-
zorovali pokus, co udělá olej, když se setká s vodou (můžete
si také vyzkoušet, návod najdete o kousek níž). Zajímavou a
netradiční hodinu jsme si opravdu užili.
Jana Halbichová a 3.C
Návod na pokus
Postup: 1) skleničku naplňte po okraj obarveným olejem
2) do druhé skleničky nalijte vodu
3) tuto skleničku přikryjte papírem a překlopíte na skleničku s
olejem
4) papír trochu povytáhnete a olej by se měl vyměnit s vodou
Vysvětlení: Olej má menší hustotu než voda, proto stoupá
vzhůru.
Na exkurzi v Hudebním divadle
v Karlíně jsme se my, žáci 5.A, moc
těšili, hlavně na prostory, do kte-
rých se běžní návštěvníci nedosta-
nou. Trošku nám záviděli i rodiče.
A opravdu jsme se dočkali. Pan průvodce
– mimochodem mladý a s velmi zajíma-
vým výkladem – nás provedl celým diva-
dlem. Byli jsme na balkoně i v lóžích, na
jevišti, v orchestřišti i v propadlišti, kde
jsme si mohli vyzkoušet, jak se leží hra-
běti Drakulovi v rakvi ve stejnojmenném
muzikálu. Viděli jsme různé kulisy, také
klec, ve které v muzikálu Carmen při
představení hrají živé šelmy. Pan průvod-
ce nás pustil i do kanceláře ředitele diva-
dla, nahlédli jsme i do maskérny, vlásen-
kárny i baletního studia.A trochu jsme se
báli v provazišti, kde jsme se pohybovali
po lávkách ve veliké výšce a došli jsme
až nad strop hlediště, odkud jsme se
otvorem pro nádherný lustr dívali dolů do
hloubky na sedačky pro diváky.
Při prohlídce jsme se dověděli o historii
divadla, o škodách, které zde napáchla
povodeň i o technických vymoženostech
nově opraveného divadla. Prohlídka byla
velmi zajímavá a někteří z nás se už těší,
že se do divadla podívají jako diváci.
5. A
1. B si užívá
zimu
5. A v Karlíně

12. MÁME RÁDI DRUŽINU...Stránka 12
Družinové zimní hrátky
Oddělení paní vychovatelky Jozové využilo sněhu a vyrazio si zasko-
tačit ven.
Zkuste se zeptat, jak kdo řekne, že se rozloučil se všemi svými vešmi, všima, vešma, všimama, …
Jak je to tedy správně? Ach, ten 7. pád množného čísla! Přece VEŠMI – KOSTMI nebo i MYŠMI.
V dnešní době je výskyt vší běžný na celém území České republiky. Zdaleka se tento problém netýká jen malých dětí,
ale tato nepříjemnost postihuje všechny věkové skupiny. Z právního hlediska je zavšivení považováno za infekční
onemocnění „pediculosis“, u kterého hrozí šíření v dětském kolektivu. Z důvodu ochrany zdraví dětí by školská zaříze-
ní neměla zařazovat zavšivené děti do dětského kolektivu. Ovšem diagnostikovat infekční onemocnění mohou u dětí
pouze lékaři popř. rodiče, nikoli učitelé či vychovatelé. Proto je nutné apelovat na rodiče, aby při každém zazname-
naném výskytu živých vší u svých dětí vždy informovali školu popř. školku, aby mohli být o výskytu vší v kolektivu
informováni rodiče ostatních dětí v riziku. Jinak zde hrozí opětovný přenos vší na jejich odvšivované dítě z dětí, je-
jichž rodiče o aktuálním výskytu vší v kolektivu nevěděli. Zároveň by rodiče neměli dítě s výskytem dospělých živých
vší posílat do dětského kolektivu. Zbavit děti vší je povinností rodičů, nikoliv školy a jejích pedagogických pracovníků.
Učitelé sami nemohou dětem hlavy plošně kontrolovat, aby nerozšířili pedikulózu na další děti, ale musí informovat
co nejdříve po zjištění nákazy jak rodiče daného dítěte, tak rodiče ostatních žáků. V tomto případě se mohou jen
spoléhat na svědomitost a odpovědnost rodičů. V případě oznámeného nebo hrozícího výskytu vší v kolektivu dětí,
by školské zařízení mělo o tomto nebezpečí rodiče písemně nebo telefonicky informovat a požadovat po rodičích po-
depsané čestné prohlášení, že svému dítěti prohlédli hlavu dle pokynů a posílají dítě do kolektivu dětí bez vší. Pokud
má školské zařízení od rodičů podepsané takové prohlášení po každém nahlášeném výskytu vší v kolektivu, nelze ji
ani v případě opakovaného výskytu vší z ničeho vinit. V krajním případě mohou epidemiologické šetření a následná
opatření v ohnisku zvýšeného výskytu vší zajistit pracovníci krajské hygienické stanice, podobně jako u jiných závaž-
nějších infekčních nemocí. Epidemiologické šetření se provádí dle §62a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Dle znění § 858 zákona č. 89/2012 Sb., občanský
zákoník, je rodič povinen pečovat o zdraví dítěte. Je tedy i povinen sledovat výskyt vší a při zaznamenaném výskytu
vší je rovněž povinen zajistit léčbu tj. odvšivení dítěte. K odvšivování může použít pouze k tomu účelu určené pří-
pravky či prostředky a postupovat podle jejich návodu k použití. Přípravky určené k hubení vší je možno aplikovat na
dítě pouze při zjištěném výskytu živých vší ve vlasech. Preventivně je možno proti vším aplikovat pouze repelentní
přípravky proti vším. Pokud zákonný zástupce žáka nespolupracuje se školou, může být vedením školy vyzván, aby
se osobně zúčastnil projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka (§ 22 odst. 3 písm. b) školského záko-
na) - této výzvě je zákonný zástupce žáka povinen vyhovět. Žák má samozřejmě právo na vzdělávání podle školské-
ho zákona (§ 21 odst. 1 písm. a)), ale zároveň je povinen dodržovat předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bez-
pečnosti, s nimiž byl žák seznámen. V případě žáků, které rodiče posílají opakovaně do kolektivu neodvšivené, lze o
této skutečnosti informovat příslušný orgán sociální péče. Ten totiž může v takovém případě například pozastavit
výplaty fakultativních dávek či nařídit kontrolu plnění povinností v péči o dítě apod.
Jak na ně? Speciální hřebínek „všiváček“, přípravek VšiVen, sprej Diffusil H Forte, šampon Parasidose, Capissan
FORTE, Deparol, Pedicap OL, Paranit. Nezapomeňte ani na čisté ložní prádlo, vyčištění hřebenů, vyprání čepice, šá-
ly, bundy, vyčištění autosedačky, hřebene.
Babské rady: Co na vši a hnidy, když speciální přípravky proti vším selžou? Ověřenou babskou radou na vši je
ocet. Pořádně jej vmasírujte do vlasů, překryjte potravinovou fólií či igelitem a zabalte do ručníku. Bude to trochu
pálit, důležité ovšem je, že vši ve vlasech dlouho nepřežijí. Nakonec vlasy umyjte obyčejným šamponem.
Francovka neboli alpa je další z arzenálu rad. Francovku smíchejte s běžným olejem v poměru 1 : 3 a stejně jako
v případě octa směs důkladně vetřete do napadených vlasů, zabalte do igelitu a ručníku a nechte působit alespoň
hodinu. Poté vlasy umyjte. Tea trea vším nevoníVůní, kterou vši přímo nenávidějí, je silné aroma tea trea oleje. Po-
kud se tedy tyto potvůrky ve vašich vlasech usídlily, vyzkoušejte šampón s jeho obsahem, anebo si vmasírujte do
pokožky hlavy přímo tea trea olej. Můžete jej použít rovněž jako prevenci.Proti vším se dá bojovat také pomocí tepla.
Pokud budete po vlasech přejíždět nahřátou žehličkou na vlasy, horko hnidy zcela zničí a poté už je jednoduše vyče-
šete či vymyjete. Buďte ovšem opatrní, abyste si vlasy žehličkou nespálili.Úspěšnou výhru nad všemi vešmi a ži-
votními překážkami přeje G.Babušová, zást. ředitele
Válka se všemi svými vešmi

13. HURÁ NA CESTY... Stránka 13Stránka 13
Loučeň
Možná vás to překvapí, ale prvním fotba-
lovým klubem nebyla SK Slávia, byť
vznikla již v listopadu 1892, ale fotbalový
klub Loučeň, který svůj první zápas ode-
hrál už v roce 1889, a to v tehdejším
anglickém parku stejnojmenného zámku
Loučeň. Jeho majitel, kníže Anselm Thurn-Taxis, získal tento
zámek od Fürstenberků v roce 1803 a původní zámeckou zahra-
du přeměnil na přírodně krajinářský anglický park s řadou sklení-
ků, plných kamélií a orchidejí. Jeho syn, princ Erich Thurn-Taxis, se po návratu ze svého studijního pobytu
v Cambridge, kde se poprvé setkal s fotbalem, rozhodl pořádat právě v tomto parku první fotbalová utkání
v Čechách.
Zámek Loučeň leží necelých 11 km od Nymburka a pro svou úžasnou polohu (ukrývá se v lesích a je ob-
klopen velkou oborou) byl také cílem návštěv řady významných osobností politického i kulturního života
19. a 20. století. Tak například Bedřich Smetana, který strávil poslední léta svého života u své dcery
v nedaleké knížecí myslivně v Jabkenicích, zde se zámeckým pánem Alexandrem Thurn-Taxisem často
hrával na klavír. Kněžnu Marii; zde zase několikrát navštívil jeden z největších německých básníků Rainer
Maria Rilke. V rámci svého evropského turné se na zámku dokonce zastavil v roce 1899 i americký spiso-
vatel Mark Twain. Trojnásobný vítěz Velké pardubické, Angličan Richard Fletcher, se staral o zámecké stá-
je a o zkrocení koní pod kapotu se postaral již zmíněný milovník fotbalu, princ Erich, který se stal prvním
předsedou správní rady mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement (budoucí Škodovky).
V roce 1945 byl zámek rodině Thurn- Taxisů konfiskován československým státem a po desetiletích jeho
nepříliš šetrného využívání ožívá zámek znovu až v roce 2000, kdy jej zakoupila společnost Loučeň, a.s..
Ta zámek nejenom opravila, ale také otevřela veřejnosti. A i když nejste fanoušci fotbalu, mohla by vás
sem přilákat třeba možnost prohlédnout si ve dne zámek třeba s bílou paní nebo večer či v noci
s tajemnými zámeckými bytostmi. Pokud nejste fandové pohádek, tak pro milovníky čokolády je připrave-
na báječná čokoládová prohlídka, která je, jak jinak, spojena také s ochutnávkou čokolády! A navíc,
v zámeckém parku na vás čeká opravdu evropská rarita. Najdete tu totiž nejvíce labyrintů a bludišť
v Evropě. Sami nebo s rodiči se můžete ztrácet v buxusovém, tisovém, palisádovém, dlážděném či pro-
vazovém bludišti nebo se procházet travnatým, světelným, kamenným, prstovým, písmenkovým a pískov-
covým bludištěm. Pro milovníky historie připravili majitelé zámku ještě labyrint krále Karla IV. A kdyby vás
snad přepadl hlad, tak v restauraci Vtipná kaše vám od něj před dobýváním dalších zámeckých dobrodruž-
ství určitě rádi pomohou!
www.zamekloucen.cz Renata Košťálová
Na Sněžku na sněžnicích
Napadlo vás někdy, že na Sněžku můžete i jít v zimě? Variant je několik.
Lenoši zřejmě nepohrdnou lanovkou, ale myslím, že by byla velká škoda přijít o krás-
ná panoramata a rozhledy, které si vychutnáte právě vlastním výstupem po svých...A
protože je v zimě v Krkonoších dost sněhu, výšlap vám usnadní sněžnice, které si mů-
žete půjčit třeba v Praze v nějakém obchodě se sportem. Půjčovné není velké, asi
100Kč, ale připravte se na větší zálohu, kterou vám samozřejmě při vrácení sněžnic
vrátí. Dobré je i vypůjčit si ke sněžnicím hole, o které se můžete opírat. Cest nahoru
vede v zimě pár. Můžete jít z Pomezních boud, tam po modré a zpět po červené nebo
naopak, celkem je to zhruba 16 km a vyčleňte si na to asi šest hodin, pokud se bude
chtít cestou posilnit v hospůdce, kterou jistě potkáte. Čajem, samozřejmě. Na vrcholu
si můžete pogratulovat, že jste dobří a cestu jste zvládli vlastními silami. Ta námaha stojí za to. Možná
potkáte i Trautenberka, což je pivo, které vaří v pivovaru na Pomezních boudách. A když se zadaří, potká-
te i Krakonoše:-)
Marcela Šífová

14. HÝBEJTE SE, KOSTI MOJE...Stránka 14
Lyžařský kurz 7. C
* * * Strážné 2017 * * *
Byl pátek 13., kdy nemožné věci se stávají skutečností. Se třídou
jsme se nasnídali a jako každý den ve Strážné jsme vyjeli na
sjezdovky: Herlíkovice-Bubákov. Já a ještě pár kamarádů jsme
patřili do druhé skupiny. Sjížděli jsme modré a červené sjezdovky
a byli rádi, že se nám zatím nic nestalo !
„Co byste si chtěli sjet?" zeptal se pan vedoucí Kódl. Ani jsme ne-
zaváhali a po týdnu sjíždění modrých a červených sjezdovek jsme
vykřikli: „Černou sjezdovku!" Našlo se i pár jedinců, kteří ji sjet
nechtěli.
Ale... jak se stává v pátek třináctého: " NEMOŽNÉ VĚCI SE STÁ-
VAJÍ SKUTEČNOSTÍ!" A taky že se staly! Celá naše skupina před
sebou náhle uviděla prudkou černou sjezdovku!
S vedoucím Kódlem a Kryštofem jsme si "černou" pomalu projeli
a aby se neřeklo....tak jsem si ji celou sjeli ještě jednou. A proto-
že už bylo pozdě, s úsměvy na tvářích jsme dojeli skibusem do
chaty.
A tak ...po týdnu modrých a červených sjezdovek jsme si sjeli tu
ČERNOU!
Kateřina Kolaříková, 7. C
Každého jistě zajímá, co musíme
my, žáci sportovních tříd, absolvo-
vat, než vystoupíme na stupně vítě-
zů a na krk nám zavěsí medaili.
Ke každému ránu patří pořádná sní-
daně, jinak bychom neměli energii
na sportování. Ve škole máme ob-
vykle dopoledne dvouhodinový tělo-
cvik, kde nás naši trenéři vůbec ne-
šetří a dávají nám do těla. Musíme
se dobře naobědvat na další výdej
energie na tréninku, který začíná
hned po skončení vyučování. Na tré-
ninku se musíme nejprve správně
rozcvičit, aby se nám nic nestalo, a
taky musíme dodržovat pitný režim,
abychom při některých disciplínách
nezkolabovali.
No a většina z nás má pak trénink
ve druhém sportu, kterému se ještě
věnujeme.
Ondřej Poledník a Lukáš Beránek,
7. C
Den sportovce
Veřejné závody
Tyto závody v hale Otakara Jandery
v lednu 2017 byly určeny pro mladší
a starší žactvo. První disciplíny začí-
naly ve tři hodiny odpoledne a po-
slední okolo tři-čtvrtě na sedm. Star-
tovné za jednu disciplínu je 70 korun.
Já jsem šla po dlouhé době dálku,
tato disciplína nepatří k mým nejoblí-
benějším, ale i tak jsem si to užila a
skočila jsem na mé poměry dobrý
výkon. Žactvo mělo na výběr z pěti
disciplín: 800m, 150m, 60m, koule a
kluci jako pátou disciplínu měli výšku
a holky dálku. Náš klub se závodů
účastnil v hojném počtu a získal krás-
ná umístění. Doufám, že se z našeho
týmu probojuje co nejvíce lidí na Pře-
bory Prahy a potom třeba i na MČR.
Andrea Kheilová, 9. C
Stolní tenis
Rád bych vám představil sport, který stojí jistě i za Vaši pozornost
a který mě opravdu baví. Určitě i mezi vámi je někdo, komu tato
stolní hra připadá zajímavá.
Ping- pong je stolní hra s pálkou a míčkem, při které je účelem se
protihráči strefit na jeho polovinu stolu. Stůl rozděluje na polovi-
ny pingpongová síť. Já hraji stolní tenis již téměř 6 let. Několikrát
jsem se na turnaji potkal s hráči mnohokrát lepšími než jsem já
a i přes mé zkušenosti jsem se nikdy nedostal na medailové umís-
tění. Typy této hry jsou dva: dvouhra a čtyřhra. U čtyřhry hrají
dva hráči proti dvěma. U dvouhry hraje jenom jeden hráč proti
jednomu. Já reprezentuji DDM Ulita na Praze 3.
Jako u každého sportu nejde jen o to vyhrát, ale zahrát si
s novými lidmi a pobavit se. Zkuste začít třeba u nás ve škole ve
druhém či třetím patře. Rád se tam s vámi potkám. Více informací
o stolním tenise naleznete na www. prazskypinec.cz
Tomáš Douda, 6. A
V pátek a v sobotu se běžely závody v biatlonu na MS 2017 v
Rakousku. Běželo se v Tyrolských Alpách, bylo tam krásné slu-
nečné počasí. Naše závodnice Gabriela Koukalová běžela i stříle-
la výborně, a tak vyhrála zlato. Stala se mistryní světa a udělala
radost všem fanouškům. Naši mužští závodníci se snažili, ale
nevyhráli žádnou medaili. Nejlepší z Čechů byl Ondřej Moravec,
který se umístil na pátém místě. Závod vyhrál Němec Doll, kte-
rý se tak stal mistrem světa. Matous Lettl, 7. A
MS v biatlonu

15. VĚDA A TECHNIKA NÁS BAVÍ... Stránka 15Stránka 15
Byl konstruktér, ale také jedním ze zakladatelů české
mechaniky. Narodil se 28. února 1782 ve Slezsku do
české mlynářské rodiny. Studoval na gymnáziu
v Těšíně, kde údajně sestrojil čtyřicet mechanismů a
modelů. Poté v roce 1803 a 1804 studoval matemati-
ku a mechaniku v Brně. V roce 1804 odchází do Pra-
hy. Po krátkém studiu na univerzitě nastupuje jako
mechanik na Stavovský polytechnický ústav. Nena-
stupuje jako student, ale jako mechanik. Vyráběl
pohyblivé protézy, konstruoval i hodiny pro účely
výuky na polytechnice i pro speciální použití. Jeho
přesné kyvadlové hodiny z roku 1812 pro hvězdárnu
Klementinum, byly používány až do roku 1984. Dnes
jsou ve sbírkách muzea. V roce 1815 představil prv-
ní parou poháněný automobil na našem území.
V roce 1817 při stálém předvádění, kde ukazoval i
parník své vlastní konstrukce, mu byla odcizena po-
kladna s vybraným vstupným. Božek se stal zadluže-
ným, rozbil svůj vůz a odmítnul do konce života ex-
perimentovat s parním strojem. Poté se věnoval kon-
strukci čerpadel a vagónů i pro koněspřežnou želez-
nici. Josef Božek zemřel 21. října 1835 v Praze.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Bo%C5%BEek
http://www.radio.cz/cz/static/vynalezci/bozek
http://zivotopis.osobnosti.cz/josef-bozek.php
Kateřina Bláhová, 9. C
Josef Božek Kontaktní čočky
Jsou jedním z nejznámějších vynále-
zů českého chemika, Otta Wichterla.
Otto Wichterle se narodil 27. října
1913 v Prostějově. Pocházel z rodi-
ny prostějovských podnikatelů. Měl
deset sourozenců a spolu se svým
bratrem Janem byli nejmladší.
Je považován za zakladatele mak-
romolekulární chemie. Vystudoval
prostějovské gymnázium. Poté pokra-
čoval ve studiích na chemické fakultě pražského Čes-
kého vysokého učení technického. Po absolvování pů-
sobil jako asistent u jednoho z profesorů. Wichterle
vynalezl umělé vlákno, které nazval silon.
Jeho první nápady na realizaci měkkých kontaktních
čoček vznikly díky náhodnému rozhovoru ve vlaku.
První prototyp kontaktních čoček vyrobil a vyzkoušel
roku 1957, sice nešly téměř nosit, ale tím si ověřil, že
čočky lze vyrobit a soustředil se na nositelnost.
Kvůli vyštvání z Vysoké školy pokračoval na svých po-
kusech doma, později na Akademii věd. Své experi-
menty prováděl pomocí své ženy. Roku 1961 sestavil
svůj první “čočkostroj” z dílů stavebnice Merkur a dy-
nama, který již dokázal vyrábět použitelné čočky.
(vytvořil jich asi 5000.)
Otto Wichterle zemřel 18. srpna 1998 v ob-
ci Stražisko ve věku 85 let.
https://vlast.cz/kontaktni-cocky-a-silon/
Obr.1: https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Wichterle#/
media/File:Prof._Ing._RTDr._Otto_Wichterle.jpg
Obr. 2: http://www.tyden.cz/rubriky/veda/veda-a-my/
vanoce-1961-otto-wichterle-si-hraje-s-merkurem-a-
stavi-cockostroj_220897.html
R. Urbánková, K. Bláhová, 9. C
Josef Bečvář
Významný odborník v oboru tepelných turbín a jader-
né energetiky, konstruktér parních turbín Škodových
závodů, profesor katedry tepelných turbín Vysoké
školy strojní a elektrotechnické v Plzni. Jeho zájem o
parní motory a turbokompresory vzbudil již za studia
vynikající učitel konstrukce tepelných motorů prof.
Jan Zvoníček, který si jej vybral jako asistenta svého
ústavu. Po smrti prof. Zvoníčka vedl Ústav parních
motorů a kompresorů do roku 1927.
Celých 27 let působil ve Škodových závodech v Plzni,
kde se podílel na vývoji všech typů plynových a par-
ních turbín od výkonu řádově kilowattů až do turbín
řady 110, 200 a 500 MW. Velké jsou také jeho záslu-
hy v rozvoji jaderných oborů na vysokých školách.
Pro přednášené obory připravoval J. Bečvář s mimo-
řádným úsilím a s pečlivostí učební texty. Ze starších
jsou to Parní motory (1954), Parní turbíny II. (1960),
pozdější je celostátní učebnice Tepelné turbíny
(1968), kterou zpracoval s kolektivem spolupracovní-
ků. V posledních letech svého života připravoval vy-
dání celostátní učebnice Jaderné elektrárny, jejího
vydání se však již nedožil.
zdroje: http://www.fst.zcu.cz/Soubory/o_fakulte/
propagace-FST/becvar.pdf
http://www.enviweb.cz/clanek/energie/91046/slavni-
cesti-fyzikove-v-oblasti-elektriny
Vojtěch Mudraninec, 9. C

16. KALENDÁRIUM... Stránka 16Stránka 16
Jan Palach
Dne 19. 1. si připomínáme úmrtí Jana
Palacha. Byl důležitou postavou v naší
nedávné historii, ale také odvážný a
ušlechtilý člověk, který svým činem
ledacos změnil. Jeho hrdinský čin si
však vyžádal to nejcennější, a to jeho
vlastní život. Mladý student Palach
nesouhlasil s tehdejší vládou. Účastnil
se proto mnoha protestů a dalších
akcí. V zimě 1969 se však rozhodl
podniknout víc. Na Václavském ná-
městí se polil hořlavou látkou a zapálil
se. O tři dny později umřel
v nemocnici. Ještě před tím s ním byl
natočen krátký rozhovor, kde objas-
ňuje vše, co udělal. Na pohřeb Pala-
cha přišlo několik desítek tisíc lidí a
nyní je pohřben na Olšanských hřbito-
vech. Po své smrti dostal řád Tomáše
Garrigua Masaryka, který převzal jeho
bratr Jiří. Veronika Tůmová, 8. A
Tři králové
Tři králové jsou postavy z Matoušova evangelia, které přišly za
Ježíšem Kristem po jeho narození a přinesly mu dary. Zlato, ka-
didlo a myrhu. Pro ty, kteří nevědí, co je myrha: myrha je mod-
rozelená pryskyřice, používá se jako součást kadidel, parfémů a
léčivých mastí, ve starověku byla její cena často vyšší než její
váha ve zlatě. Svátek Zjevení páně, lidově zvaný svátek Tří králů,
Kašpara, Melichara a Baltazara, se slaví 6. ledna. Tento den je
12. dnem Vánoc a také jím Vánoce končí. Lidé tedy tento den
odstrojují vánoční stromeček, ale někteří lidé včetně nás si ho
nechávají i nadále. Svátek Tří Králů je doprovázen různými lido-
vými zvyky. Jeden z nich, velmi rozšířený ve střední Evropě, je
žehnání domů. Jde o to, že se svěcenou křídou napíší na dveře
daného domu K+ M+B s udáním letopočtu. Je to zkratka počá-
tečních písmen latinské věty: Christus mansionem benedicat:
Kristus požehnej tomuto domu. Nejsou to tedy počáteční písme-
na Tří králů, jak se lidově traduje. Mezi nejznámější koledy patří i
ta tříkrálová : „My Tři králové jdeme k vám, štěstí a zdraví vinšu-
jem vám.”
Vladimír Vávra, 8. B
Valentýn
Valentýn je svátek lásky. V tento den
zamilovaných, 14. února, si lidé na-
vzájem posílají květiny, zamilované
pohlednice, bonboniéry ve tvaru srd-
ce…Většinou se tento svátek slaví
v anglosaských zemích, ale také už
postupně přichází sem do Čech. Va-
lentýnku nemusí člověk dát jen tomu,
koho miluje, ale také někomu hodně
blízkému. Legenda vypráví, že tento
svátek je odvozen od kněze Valentý-
na, který tajně oddával mladé páry
v dobách římského císaře Claudia II.
Claudius totiž bránil svým vojákům
k zasnoubení, aby se mohli plně sou-
středit na boj. Datum 14. února se
slaví na počest kněze Valentýna, kte-
rý byl v tento den popraven. Já mám
Valentýn docela ráda, i když ho spíše
neslavím, ale myslím si, že je to hez-
ký svátek. Určitě každého potěší,
když dostane valentýnku, květinu, či
jen přací SMS, potom ví, že ho má
někdo rád a myslí na něho.
Anežka Wrightová, 8. A
Hromnice je lidové označení svátku, který najdeme v kalendáři
u 2. února. V křesťanství mu odpovídá svátek Uvedení Páně do
chrámu. V lidovém pojetí se Hromnice staly důležitou oslavou
přicházejícího jara. V tento den docházelo ke svěcení svící –
hromniček, které se pak při bouřce dávaly za okno a měly chrá-
nit dům před bleskem. Na Chodsku se zapálená hromnička dá-
vala do ruky umírajícímu, jinde se stavěla vedle jeho lože, svit
svíček měl vést umírajícího na cestě do věčnosti. Na Chrudim-
sku zase hospodář hned po návratu z kostela obcházel
s posvěcenou hromničkou třikrát včelí úly, aby měl dost medu a
aby včely byly chráněny před zloději. V tento den bylo také za-
kázáno šít, protože lidé věřili, že by špička jehly přitáhla blesk.
Také se nesmělo klít (nadávat), mluvit nevážně a třeba i tanco-
vat – dotyčný by umřel bez světla.
S tímto dnem je spjato hodně pranostik: Na Hromnice o hodinu
více.
Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více.
Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc…
Jana Kolínská
Hromnice