1. Spojené státy americké'S
Norimberk PORUŠENÍ a
Jiných trestných činů
GET ve Spojených státech amerických, Z mezinárodních WARS / VĚCI
PORUŠENÍ DOHODY / smlouvy / smluv - uzavřených s Zločinné úmysly / podvodného
úmyslu: Proto, může provádět / VŠECHNY dohody Spojené státy americké se mohou
spolehnout na to být v mezinárodních válkách a při plnění svých trestných činů NULL / VOID -
-- GET Spojených státech amerických OUT of Foreign Wars - DO cizích národů mají právo
na zadržení A stíhat teroristy?
DID SPOJENÉ státy americké zpřístupnily veřejnosti znám / SVĚTA To je a jeho spojenci se
zabývali WARS pro účely Z:
Vytvoření teroristická buňka skupin, jak je Al-Káida;
ŠKOLENÍ bílých rasistů
Svrhávat zahraničních vlád
Obchodování s drogami, zbraně, otroci, atd.
Sexuálních zvráceností, znásilnění, mučení, atd.
Následující informace byly vyjmout a vložit z následujících možností:
http://en.wikipedia.org/wiki/Crimes_against_humanity/
http://www.slideshare.net/VogelDenise/nuremberg-principles-crimes-against-humanity-wikipedia-
information
http://en.wikipedia.org/wiki/Crimes_against_peace/
http://www.slideshare.net/VogelDenise/nuremberg-principles-crimes-against-peace-wikipedia-
information
Nicméně, byly obrázky vytvořeny a vkládá informační a vzdělávací účely v souladu s právními předpisy Spojených států a
/ nebo mezinárodní právní předpisy platnými v této oblasti v úsilí pomoci divákům pochopení Spojených států
zkorumpovaných amerických vládních úředníků " Trestných činů a zástěrky. Doufejme, s mezinárodní pomocí, budou
Spojené státy HLAV amerických úředníků státu a zkorumpovaných vládních být postaveni před soud odpovídat za
jejich trestné činy:

2. Zločiny proti lidskosti
Zločiny proti lidskosti, jak jsou definovány v Římského statutu Mezinárodního trestního soudu důvodové zprávy,
"jsou obzvláště ohavné činy v tom, že představují vážné útok na lidskou důstojnost nebo při vážném ponížení nebo
degradace jednoho nebo více lidské bytosti. Nejsou izolované nebo sporadické akce, ale jsou součástí, ať už vládní
politiky (i když pachatelé nemusí ztotožňovat s touto politikou) nebo široké praxe tolerovaných zvěrstev nebo
odpustil vládou nebo de facto orgánem . Murder; vyhlazení; mučení; znásilnění; politické, rasové, nebo
náboženské pronásledování a jiné nelidské činy dosáhne hranice zločinů proti lidskosti, pouze pokud jsou
součástí rozšířené či systematické praxe. Izolované nelidské činy tohoto druhu může představovat
vážné porušování lidských práv, nebo v závislosti na okolnostech, válečné zločiny, ale může postrádat spadající do
kategorie trestných činů v rámci diskuse. "[1] ...
HISTORICKÝ VÝVOJ
V roce 1860 americká Národní republikánská úmluva zahrnuty v jejich volebním platformě, na které Abraham Lincoln
stál na prezidenta, následující prohlášení: "... jsme umožnit nedávno znovuotevření afrických otroků hořících ostudu
naší zemi a stáří". V roce 1890, George Washington Williams používal frázi popisovat léčbu Afričanů Kongo svobodný
stát za vlády krále Leopolda II Belgie. [2] Dalším velmi významným předčasnému užívání "zločinů proti lidskosti"
fráze přišla během první světové války, kdy , 24. května 1915, spojenci z první světové války, Británie, Francie a
Rusko, společně vydal prohlášení výslovně oznamuje, poprvé se Komise "zločin proti lidskosti", v reakci na
arménské genocidy a varoval osobní odpovědnosti za členy vlády osmanské a jejich zástupců. [3] Na konci války,
mezinárodní válečné zločiny komise doporučila vytvoření tribunálu, aby se pokusila "porušování zákonů lidskosti".
Nicméně, zástupce USA námitky odkazy na "práva lidstva" jako je nepřesný a nedostatečně rozvinuté v té době, a
koncept nebyl sledován. [4]
NORIMBERSKÉ PROCESY
Viz také: Norimberský proces

3. V období po druhé světové válce, Charta London Mezinárodního vojenského tribunálu byl dekret, který stanovena
zákony a postupy, kterými se po druhé světové válce, Norimberské procesy měly být provedeny. Autoři tohoto
dokumentu byli postaveni před problém, jak reagovat na holocaustu a hrob zločiny spáchané nacistickým režimem.
Tradiční chápání válečných zločinů nedal ustanovení o trestných činech spáchaných s výkonem
na svých vlastních občanů. Proto, Článek 6 Listiny byla navržena, aby zahrnoval nejen tradiční
válečné zločiny a zločiny proti míru, ale v odstavci 6.C, zločiny proti lidskosti definována jako
"Murder, vyhlazování, zotročení, deportace, a další nelidské činy spáchané proti jakémukoliv
civilnímu obyvatelstvu, před nebo v průběhu války, nebo pronásledování z příčin politických,
rasových či náboženských při provádění nebo v souvislosti s jakýmkoli zločinem v jurisdikci
tribunálu, též v rozporu s vnitrostátním právem země, kde spáchal ". [5] [6]
V rozsudku Mezinárodního vojenského tribunálu pro líčení německých hlavních válečných zločinců bylo rovněž
uvedeno:
Tribunál proto nemůže učinit obecné prohlášení, že úkony před 1939 byly zločiny
proti lidskosti ve smyslu Listiny, ale od začátku války v roce 1939 válečných zločinů
bylo spácháno v obrovském měřítku, který byl také zločiny proti lidskosti a pokud
jde o nelidské činy účtovány v obžalobě, a dopustil po začátku války, nepředstavuje
válečné zločiny, byli všichni spáchány při výkonu nebo v souvislosti s ní, agresivní
války, a proto představuje zločiny proti lidskosti. [ 7]. . .
SPOJENÉ NÁRODY
Organizace spojených národů byla primárně odpovědné za stíhání zločiny proti lidskosti
protože byl objednán v roce 1948. [12] Mezinárodní trestní soud (ICC) byl organizován
Římského statutu a OSN má přenesené několika zločinů proti lidskosti případech k
Mezinárodnímu trestnímu soudu. [13] Protože tyto případy byly předány Mezinárodnímu
trestnímu soudu OSN, Mezinárodní trestní soud má širokou pravomoc a jurisdikci pro tyto
případy. [pochvalná zmínka potřebovaný] ICC působící bez OSN postoupení postrádá širokou pravomoc stíhat zločiny proti
lidskosti, a nemůže stíhat mnoha případech, zejména pokud k nim dojde mimo ICC- členské země. Poslední OSN z
roku 2005 o vypracování stanoviska k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Dárfúru za následek obvinění súdánského
prezidenta Omara al-Bašíra z genocidy, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v 20 08. [14] První osoba být
předán Mezinárodnímu trestnímu soudu byl Thomas Lubanga. [15] Jeho soud dosud nebyl dokončen. ICC je stále ještě
hledají Joseph Kony. [15] Když ICC předseda hlášeny OSN ohledně jeho průběh vyřizování těchto zločinů proti lidskosti
případě, soudce Phillipe Kirsch řekl: "Soudní dvůr nemá pravomoc zatknout tyto osoby. To je odpovědnost států a
dalších aktérů. Bez zatýkání, může tam být žádné studie. [16] OSN, které nejsou uvedeny žádné další zločiny proti
lidskosti případech k Mezinárodnímu trestnímu soudu od března 2005. [pochvalná zmínka potřebovaný]
Zpráva o 2008-9 Gazy války obviněn palestinské a izraelské síly by mohly být spáchání trestného činu proti
lidskosti. [17]
RADA BEZPEČNOSTI OSN ODPOVĚDNOST
Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1674, která byla přijata v Radě bezpečnosti OSN dne 28.
20.dubna 06, "potvrzuje ustanovení odstavců 138 a 139 z roku 2005 výsledném dokumentu Světového summitu o
odpovědnost k ochraně obyvatelstva před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a
zločiny proti lidskosti ". [18] Usnesení zavazuje Radu, aby opatření na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech.
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD
V roce 2002, byl Mezinárodní trestní soud (ICC) se sídlem v Haagu (Nizozemsko) a Římský statut stanoví ICC mít
pravomoc nad genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Definice toho, co je
"zločin proti lidskosti" pro řízení ICC významně rozšířila ze svého původního právního
vymezení, nebo že používá OSN, [19] a článek 7 Smlouvy uvádí, že:

4. činů, kdy spáchali jako
Pro účely tohoto statutu, "zločin proti lidskosti" rozumí kterýkoli z níže uvedených
součást rozšířeného nebo systematického útoku namířeného proti jakémukoliv civilnímu
obyvatelstvu, se znalostí útoku: [20]
(A) Vražda;
(B) Vyhlazovací;
(C) Zotročení;
(D) Deportace nebo násilný přesun obyvatelstva;
(E) Odnětí svobody nebo jiná závažná zbavení fyzické svobody v rozporu se
základními pravidly mezinárodního práva;
(F) Mučení;
(G) Znásilnění, sexuální otroctví, nucená prostituce, nucené
těhotenství, nucená sterilizace nebo jiné formy sexuálního násilí
srovnatelné závažnosti;

5. (H) Pronásledování proti identifikovatelné skupiny nebo kolektivu
o politických, rasové, národní, etnických, kulturní, náboženské,
pohlaví, jak jsou definovány v odstavci 3, nebo jiné důvody, které jsou
všeobecně uznávány jako nepřípustné podle mezinárodního práva,
v souvislosti s jakýmkoli aktu uvedeného v tomto odstavci nebo trestné
činnosti v rámci pravomoci Soudního dvora;
(I) Násilným zmizením osob;
(J) Zločin apartheidu;
(K) Další nelidské činy podobné povahy úmyslně způsobení
velkého utrpení nebo vážné tělesné zranění nebo psychického
nebo fyzického zdraví.
že zločiny proti lidskosti jsou zvláště odporné trestné
Římské Statut vysvětlujícím memorandu uvádí,
činy, které představují vážný útok na lidskou důstojnost nebo při vážném ponížení nebo
degradace jednoho nebo více lidmi. Nejsou izolované nebo sporadické akce, ale jsou součástí buď vládní
politika (i když pachatelé nemusí ztotožňovat s touto politikou) nebo široké praxe zvěrstva tolerovat ani
odpustil vládou však, vražda, vyhlazování, mučení,
nebo de facto orgánem.
znásilnění, politické, rasové, nebo náboženské pronásledování a jiné
nelidské činy dosáhne hranice zločinů proti lidskosti, pouze pokud jsou

6. součástí rozšířené nebo systematické praxe. Izolované nelidské činy tohoto druhu
může představovat vážné porušování lidských práv, nebo v závislosti na okolnostech,
válečných zločinů, ale je menší, než si zaslouží proti stigmatizaci kategorie trestných činů v rámci diskuse. Na
druhé straně, individuální může být vinen ze zločinů proti lidskosti, i když se
dopustí jeden nebo dva z trestných činů je uvedeno výše, nebo se zabývá v
jednom takovém přestupku proti pouze několika civilistů, předpokladu, že tyto
trestné činy jsou součástí jednotného vzoru nevychovanosti podle počtu osob
spojených s tímto pachatelem (například proto, že se zapojily do ozbrojené akci na stejné straně, nebo
proto, že jsou stranami společného plánu nebo jakéhokoli podobného důvodu.) V důsledku toho, pokud jedna nebo
více osob, které nejsou obviněni z plánování nebo provádění politiky nelidskosti, ale pouze o spáchání konkrétní
zvěrstva či zlomyslné činy, za
účelem zjištění, zda nezbytné práh je splněna jedna by měla
použít následující test: jeden by měl vypadat V těchto zvěrstev nebo z aktů v
jejich kontextu a ověřit, zda mohou být považovány za součást celkové politiky
nebo v souladu vzor z nelidskosti, nebo zda místo toho představují izolované nebo
ojedinělé akty krutosti a zla. [1]. . .
Reference
. 1 ab Jak citoval Guy Horton v Dying Alive - právní posouzení porušování lidských práv v Barmě dubna 2005,
spolufinancovaný z nizozemského Mi Ministerstvo pro rozvojové spolupráce. Viz kapitola "12.52 Zločiny proti lidskosti",
strana 201. On odkazy RSICC / C, sv. 1 ks. 360
2. Hochschild, Adam (1998). Krále Leopolda Ghost. London: Pan Macmillan. ISBN 0-330-49233-0.
3. 1915 prohlášení
 Affirma CE Spojených států Záznam o arménské genocidě usnesením 106. kongresu, 2.
zasedání, Sněmovna reprezentantů
 Potvrzení Spojených států Záznam o arménské genocidě usnesení (Představený v Sněmovně
reprezentantů) 109. Congres s, 1. zasedání, H.RES.316 14. června 2005. 15.září 2005 Dům výbor /
podvýbor: Mezinárodní vztahy akce. Status: Objednávka na být ohlášeny yeas a Nays: 40-7.
 "Zločinů proti lidskosti", 23 British ročenka mezinárodního práva (19 46) p. 181
 Schabas Odkazy s. 16-17
 Původní zdroj telegramu zaslané ministerstvem zahraničních věcí, Washington obsahující
francouzský, britský a ruský společné prohlášení
4. Cryer, Robert, Hakan Friman, Darryl Robinson, Elizabeth Wilmshurs t (2007) Úvod do mezinárodního trestního práva a
trestního řízení.. Cambridge University Press. s. 188.
5. Nuremberg Trial Sborník sv. 1 Charty Mezinárodního vojenského tribunálu obsažené v Avalon Project archivu v Yale
právnické škole
6. Nicolas Werth, Karel Bartošek, Jean-Louis Panne, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski, Stéphane Courtois, The
Black Book of Communism: Crimes, Terror, Represe, Harvard University Press, 858 stran, ISBN 0-674-07608-7, strana 6.
7. Posudek: Zákon se týká válečných zločinů a zločinů proti lidskosti obsažené v Avalon Project archivu v Yale právnické
škole
8. Yoshinobu Higurashi, Tokyo Saiban (Tokyo Trial), Kodansya-Gendai-Shinsho, Kodansha Limited, 2008, s. 26, pp.116-
119.Hirohumi Hayashi, BC kyu Senpan Saiban, Iwanami Shoten Publishers, 2005, str. 33.
9. Yoshinobu Higurashi, cit., Pp.116-119.
10. Mezinárodní úmluva o potlačování a trestání zločinu apartheidu dopted a otevřena k podpisu, ratifikaci rezoluci Valného
shromáždění 3068 (XXVIII) ze dne 30. listopadu 1973. Vstup v platnost 18 července 1976, v souladu s článkem X (10)
11. Charta Spojených národů
12. http://daccessdds.un.org/doc/RESOLUTION/GEN/NR0/044/31/IMG/NR004431.pdf?OpenElement
13. http://www.icc-cpi.int/Menus/ICC/About+the+Court/
14. Mezinárodní trestní soud, 14. července 2008. Prokurátor ICC představuje případ proti súdánského prezidenta, Hassan
Ahmad AL Bashir, za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Dárfúru. Zpřístupněno 14. července 2008.
15. Ab Staff. Q & A: Mezinárodní trestní soud BBC 20. března 2006
16. Soudce Philippe Kirsch (předseda Mezinárodního trestního soudu) Adresa na Valném shromáždění OSN (PDF) WWW
stránky ICC, 9. října 2006. P. 3
17. "UN odsuzuje" válečné zločiny "v Gaze". BBC News. 16. září 2009. Citováno 30. dubna 2010.
18. Rozlišení 1674 (2006)
19. Cherif Bassiouni. "Zločinů proti lidskosti". Citováno 2006-07-23.
20. Římský statut Mezinárodního trestního soudu čl. 7: Trestné činy proti lidskosti.
21. Výbor ministrů Rady Evropy: Doporučení (2002) 5 Odstavec 69
22. Výbor ministrů Rady Evropy: Doporučení (2002) 5 Odstavec 100
23. Luis Moreno Ocampo OTP dopis odesílatelů re Irák 9. února 2006. Page 4
24. "Poslanci uznávají, Ukrajiny hladomor jako zločin proti lidskosti". Ruská News & Information Agency. 23/10/2008.
Citováno 2008-10-23.

7. Zločiny proti míru
Zločin proti míru, mezinárodního práva, odkazuje na "plánování, příprava, zahájení, nebo vést
válek agrese, nebo válka v rozporu s mezinárodními smlouvami, dohodami nebo záruky,
anebo účast na společném plánu nebo spiknutí ku provedení čehokoliv z výše uvedených ". [1]
Tato definice zločinů proti míru bylo nejprve vsunutý do norimberských zásad a později zahrnuty do Charty
Organizace spojených národů. Tato definice by hrát roli v definování agrese jako zločin proti míru.
Důležitou výjimkou k výše uvedenému jsou obranné vojenské akce přijatá podle článku 51 Charty OSN. Tyto obranné
akce podléhaly okamžitému Rady bezpečnosti přezkumu, ale nevyžadují OSN povolení být
legální v rámci mezinárodního práva. "Nic v této Chartě se narušit přirozené právo na
individuální nebo kolektivní sebeobranu, pokud ozbrojenému útoku proti některému členu Spojených
národů." (Charta OSN, čl. 51) Rada bezpečnosti určí, zda žaloba je právně "právo na individuální nebo kolektivní
sebeobranu", nebo to může jmenovat další OSN orgán k tomu.
DEFINICE
Žádný právní autorita existuje pro definici pojmů " územní celistvosti "," politické nezávislosti "a" suverenity ".
Nicméně, jejich nominální hodnota se zdá zveřejnit následující informace:
 "Územní celistvost" pravidlo znamená, že je to zločin agrese použít ozbrojené síly s úmyslem
trvale se zbavit stav jakékoli části nebo části jeho území, není vyloučeno území pro zahraniční
záležitosti, které je zodpovědný;
 "Politické nezávislosti" pravidlo znamená, že je to zločin agrese použít ozbrojené síly s
úmyslem zbavit stav celistvosti jedné nebo více předpokladů státnosti, a to: vymezeném území, stálá
populace, ústavně nezávislou vládu a prostředky k provádění vztahy s dalšími státy;
 "Suverenita" pravidlo znamená, že je to zločin agrese použít ozbrojené síly s úmyslem svrhnout
vládu státu nebo bránit jeho svoboda jednat bez překážek, jak uzná za vhodné, v celé své pravomoci.

8. United States of America 's Ku Klux Klan Spustit
http://www.slideshare.net/VogelDenise/072712-usa-ku-klux-klan-runned-
government-czech
Spojené státy americké Používá Wars vycvičit bílé supr Členové emacist Skupina:
http://www.slideshare.net/VogelDenise/obama-us-wars-used-to-train-white-
supremacist-czech
Tato definice zločinu agrese patří k ius cogens , což je nejvyšší v hierarchii mezinárodního práva , a proto nemůže
být upravena, nebo ustoupit, žádné pravidlo mezinárodního práva, ale jeden z stejné pozici. Diskutabilní Příkladem
je každé pravidlo, kterým se ukládá závazek odporující zásadám, aby se zabránilo, zákazem nebo obhájit zločiny,
které rovněž patří k ius cogens, a to agrese sama o sobě, zločinů proti lidskosti , genocidy , válečných
zločinů , otroctví , mučení a pirátství ,
takže válka vedená v souladu s cílem potlačovat
některé z těchto zločinů nemusí být nezákonné, kde zločin spadá do limitu proporcionality
ve vztahu k válce a jeho charakteristické účinky .. .
NORIMBERK ZÁSADY
V roce 1945, Charta London Mezinárodního vojenského tribunálu definovány tři kategorie trestných činů, včetně
zločinů proti míru. Tato definice byla poprvé použita v Finsku stíhat politické vedení v War-soudy
zodpovědnosti ve Finsku . Tyto zásady byly později známý jako norimberských zásad .
V roce 1950, před Norimberským tribunálem definované zločiny proti míru (v zásadě VI A, předložen Valnému
shromáždění OSN ) jako

9. (I) Plánování, příprava, zahájení nebo vést o agresivní
války nebo války v rozporu s mezinárodními smlouvami,
dohodami nebo ujištění, (ii) Účast na společném plánu
nebo spiknutí pro dosažení některého z činů uvedených v
(i).
Spojené státy americké CREATED teroristická buňka Skupiny jako AL
http://www.slideshare.net/VogelDenise/czech-hillary-clinton-stingers
Wikipedia (Norimberský proces) "právní základ pro příslušnost soudu, bylo, že definovaný nástroj kapitulace
Německa, byl politický orgán pro Německo byly převedeny do Spojenecké kontrolní rady, který má svrchovanou
moc nad Německem mohli vybrat trestat porušování mezinárodního práva a zákony války. Protože dvůr byl
omezený na porušování válečného práva, to nemělo pravomoc nad zločiny, které se konaly před vypuknutím války
1. září 1939 "
Pro spáchání tohoto trestného činu, soud Nuremberg odsoudil řadu osob
odpovědných za spuštění Druhá světová válka . Jedním z důsledků je to, že národy, které se začínají
ozbrojený konflikt musí nyní tvrdí, že jsou buď uplatnění práva na sebeobranu, právo na kolektivní obranu, nebo -
zdá se - prosazování trestního práva z ius cogens . To učinil formální vyhlášení války nevšedním po roce 1945.
Během soudu, hlavní americký žalobce, Robert H. Jackson , uvedl:
Chcete-li zahájit válku agrese, a proto není pouze mezinárodní zločin, je to nejvyšší
mezinárodní zločin liší pouze z jiných válečných zločinů v tom, že obsahuje v sobě
nahromaděné zlo celku.
Associate Nejvyššího soudu William Douglas platí, že spojenci byli vinni "nahrazující energie pro zásady" v
Norimberku. "Myslel jsem, že v té době, a stále si myslím, že Norimberské procesy byly bezcharakterní.", Napsal.
"Zákon byl vytvořen ex post facto , aby vyhovoval vášeň a křik času. " ["Dönitz v Norimberku: Nové posouzení",
HK Thompson, Jr. a Henry Strutz, (Torrance, Kalifornie: 1983)]

10. CHARTA SPOJENÝCH NÁRODŮ
První článek Charty OSN říká:
Účely Organizace spojených národů , jsou:
1. Chcete-li zachovat mezinárodní mír a bezpečnost, a za tímto účelem: aby přijaly
účinná kolektivní opatření pro prevenci a odstranění ohrožení míru , a pro potlačování
činů agrese nebo jiných porušení míru, a aby o mírovými prostředky, a ve shody se zásadami
spravedlnosti a mezinárodního práva , nastavení nebo řešení mezinárodních sporů nebo situací, které by
mohly vést k porušení míru ;
2. Chcete-li rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na respektování zásady rovných
práv a
sebeurčení na národy , a přijmout jiná vhodná opatření k posílení univerzální mír;
Interdikt o agresivní války byla potvrzena a rozšířena podle Charty Spojených národů, v němž se uvádí v článku 2,
odst. 4, které
Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití
síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu, nebo jakýmkoli
jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů.
Článek 33
Strany jakéhokoli sporu, kontinuita, která může ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti, musí v
první řadě, hledat řešení cestou jednání, šetření, zprostředkování, smírčí, rozhodčí, soudní vypořádání, středisko
pro regionální agentury, nebo ujednání nebo jinými pokojnými prostředky podle vlastní volby.
Rada bezpečnosti bude, když to považuje za nezbytné, vyzvat strany, aby urovnat svůj spor takovými prostředky.
Článek 39
Rada bezpečnosti určí, zda jde o ohrožení míru, porušení na míru, nebo akt agrese, a učiní
doporučení nebo rozhodne, jaká opatření budou přijata v souladu s články 41 a 42, pro udržení nebo obnovení
mezinárodního míru a bezpečnosti.
Článek 51
Nic v této Chartě se narušit přirozené právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu, pokud ozbrojenému útoku
proti některému členu ve Spojených národů , dokud Rada bezpečnosti přijala nezbytná opatření k udržení
mezinárodního míru a bezpečnosti. Opatření učiněná členy při výkonu tohoto práva sebeobrany musí být okamžitě
oznámena Radě bezpečnosti a nesmí v žádném případě vliv na pravomoc a odpovědnost Rady bezpečnosti podle
této charty, aby kdykoli takovou akci, jakou považuje za nezbytné, aby k zachování nebo obnovení mezinárodního
míru a bezpečnosti .. . .
AMERICKÉ VÁLEČNÉ ZÁKONY
Americká armáda je zákon Land Warfare (Field Manual 27-10) uvádí:
498. zločiny podle mezinárodního práva Každá osoba, zda člen ozbrojených sil nebo
civilní, který se dopustil činu, který představuje trestný čin podle mezinárodního práva
odpovídá tedy a náchylné k trestu Takové trestné činy v souvislosti s válkou zahrnují.:
a.. Zločiny proti míru.
b. Zločiny proti lidskosti.
c. Válečné zločiny.

11. Ačkoli tato příručka uznává trestní odpovědnost jednotlivců pro ty trestné činy, které mohou
obsahovat některý z výše uvedených druhů trestných činů, budou příslušníci ozbrojených sil obvykle týká, pouze
tyto trestné činy představují "válečné zločiny". [2] (důraz dodal)
Viz také
 Command odpovědnost
 Mezinárodní trestní soud
 Druhá světová válka
 Válečné agrese
REFERENCE
1. ^ b C d Nicolas Werth, Karel Bartošek, Jean-Louis Panne, Jean-Louis Margolin, Andrzej Paczkowski,
Stéphane Courtois , The Black Book of Communism : Crimes, Terror, Represe, Harvard University Press ,
1999, vázaná, 858 stran, ISBN 0-674 - 07608-7 , strana 5.
2. ^ FM 27-10 Chptr 8 Náprava rozporu s mezinárodním právem; Válečné Zločiny