Ce diaporama a bien été signalé.
Le téléchargement de votre SlideShare est en cours. ×

Teplické uhlí

Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Publicité
Chargement dans…3
×

Consultez-les par la suite

1 sur 37 Publicité
Publicité

Plus De Contenu Connexe

Plus par Jakub Mráček (20)

Publicité

Teplické uhlí

  1. 1. Teplické uhlí POŽEHNÁNÍ, PROKLETÍ A SPOUSTA OTAZNÍKŮ Teplice a jejich okolí stojí na uhlí. V 18. a 19. století to přineslo nebývalý rozvoj infrastruktury, velký kapitál i krásné stavby v centru. Nedlouho poté ale také ztrátu pramenů, odliv návštěvníků, národnostní třenice a v posledku i bourání celých čtvrtí. Co uhlí podTeplicemi ale znamená dnes? Jakub Mráček 3ožák | 19. 9. 2014
  2. 2. Co dnes čekat Kde se vzalo uhlí Co uhlí přineslo Uhlí jako strategická surovina Vyuhlení Status quo Vyhlídky
  3. 3. Uhlí – kde se vzalo?
  4. 4. Momenty akcelerace 0 5 10 15 20 25 1800 1850 1900 1950 PARNÍSTROJ ŽELEZNICE KORUPCE
  5. 5. Železnice
  6. 6. Lázeňská komise Využití lázeňské taxy Výstavba lázeňských budov Udržení čistě lázeňského charakteru Povolování průmyslových provozů Cca 25 000 zlatých ročně 100 000 stála synagoga 1804 – 1868
  7. 7. Lázeňská komise 1804 – 1868 StarostaTeplic Starosta Šanova Místní lékař Zástupce Clary-Aldringena Úředník hejtmanství
  8. 8. Ludwig John 1851 – 1855 Carl Uherr 1858 – 1864 1871 – 1882 Carl Stohr 1864 – 1871 1882 – 1896 Adolf Siegmund 1896 – 1899 Franz Stradal 1856 - 1858 * Aussig-Teplitzer Eisenbahn *Teplitzer Gaswerks Vnuk zakladatele lázní a od 1796 lázeňského lékaře Poštmistr V 60. letech se stal jedním z největších majitelů půdy Klíčoví hráči
  9. 9. Rozvoj průmyslu
  10. 10. Paláce a kostely
  11. 11. Nacionální konflikt 0 5 10 15 20 25 1800 1850 1900 1950 1918
  12. 12. Březen 1879 PŘED Tryskají samy Vyšší teplota PO Nutno čerpat 46 °C
  13. 13. Dopady na lázně Karlovy Vary
  14. 14. Smog 0 20 40 60 80 100 1800 1850 1900 1950 2000 2050 1984 Energetická koncepce
  15. 15. Co uhlí přineslo PŘÍNOSY • Infrastruktura • Průmysl a průmyslníci ZTRÁTY • Nacionální konflikt • Ztrátu pramenů • Smog
  16. 16. Uhlí vs. ropa Ropa • Surovina! • Palivo Uhlí • Palivo v energetice (teplárny, elektrárny) • Průmysl (výroba železa)
  17. 17. Uhlí vs. ropa UHLÍ 900 mld. tun Spotřeba: 5 t/rok ROPA 250 mld. tun Spotřeba: 4 t/rok
  18. 18. Fischer &Tropsch nCOHn  2)12( 22 HCOOHC  OnHHC nn 222  
  19. 19. Perspektivy
  20. 20. Uhlí vs. ropa UHLÍ 900 mld. tun Spotřeba: 5 t/rok ROPA 250 mld. tun Spotřeba: 4 t/rok
  21. 21. Most: laboratoř SHR
  22. 22. Idea vyuhlení Centrum padlo v 70. letech - v době, kdy existovaly dvě varianty těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi - a to velká a ještě větší. V Báňských projektech to projektoval architekt Václav Kubricht, přezdívaný jako „největší havíř mezi architekty a největší architekt mezi havíři“. Počítalo se s tím, že chabařovický důl pohltí Chabařovice a překročí silnici na Ústí, měl se zastavit až u Krupky, kterou by spojoval úzký koridor s Proboštovem. Dál se mělo těžit i severně od Teplic, oblast Pozorky, Novosedlic, až k dolu Barbora. Dnes už by to bylo nepřijatelné, ale tenkrát se řeklo, že se to uhlí vytěží a, pane architekte – vymýšlejte.
  23. 23. Koncept územního plánu, 1985
  24. 24. NOVÁVES 20 – 24 000 bytů BONEX LOM PROBOŠTOV LOM CHABAŘOVICE SOBĚDRUHY KOŠŤANY Dvanáctisměna
  25. 25. Vyuhlení v Německu
  26. 26. Vláda podpoří modernizaci průmyslu tak, aby docházelo ke snižování jeho energetické náročnosti. Vláda zajistí aktualizaci Státní energetické koncepce a Státní surovinové politiky. Vláda zajistí energetickou bezpečnost státu, odolnost proti rozsáhlým poruchám a výpadkům dodávek energií a udržitelnou energetiku. Bude proto usilovat o environmentální udržitelnost energetiky a udržení vysoké bezpečnosti dodávek energie při zachování přiměřených cen tak, aby česká ekonomika, a především pak zpracovatelský průmysl byly konkurenceschopné. Současně vláda zachová energetické suroviny pro budoucí generace a obhájí zájmy státu při stanovení podmínek těžby a využití nerostů. Vláda bude podporovat snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov s pozitivním vlivem na energetickou bilanci České republiky. Podpoří proto jejich masivní zateplování a využívání energeticky účinných technologií a spotřebičů. Pokud to bude hospodářsky výhodné pro Českou republiku, vláda podpoří výstavbu nových jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech, které v dlouhodobém horizontu nahradí významnou část dožívající uhelné energetiky. Za důležité rovněž vláda považuje zajištění provozu Jaderné elektrárny Dukovany i po roce 2025. Klid?
  27. 27. Zombie ožívají 10. července 2014 – Ministr dopravy Antonín Prachař potvrdil, že Ministerstvo dopravy nechá zpracovat studii proveditelnost vodního koridoru Dunaj-Odra- Labe. Studie proveditelnosti by měla být zahájena do konce roku 2014 a předcházet jí má sumarizace doposud zpracovaných studií.
  28. 28. Zombie ožívají
  29. 29. ChLÚ & 192 m n.m.
  30. 30. Obrana? Kvalitní územní plán Jasné politické priority
  31. 31. Teplické uhlí POŽEHNÁNÍ, PROKLETÍ A SPOUSTA OTAZNÍKŮ Jakub Mráček @jakubmracek

Notes de l'éditeur

  • Graf se šipkami
  • Graf se šipkami
  • Graf se šipkami
  • Graf se šipkami
  • Stavby spojené s uhlím
  • Graf se šipkami
  • Fotku z dolingeru
  • Graf se šipkami
  • europeana
  • Cílek, možná i ty jeho Osudy…
  • Produkce - 1944
    124 000 barelů denně

    Ropa
    2000 mld. barelů (250 mld. t)

    Uhlí
    900 mld. t zásob
    Roční spotřeba 5,2 mld. t
  • Jak za komunismu vznikaly plány rozvoje města? Měl jste na ně nějaký vliv? Centrum padlo v 70. letech - v době, kdy existovaly dvě varianty těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi - a to velká a ještě větší. V Báňských projektech to projektoval architekt Václav Kubricht, přezdívaný jako „největší havíř mezi architekty a největší architekt mezi havíři“. Počítalo se s tím, že chabařovický důl pohltí Chabařovice a překročí silnici na Ústí, měl se zastavit až u Krupky, kterou by spojoval úzký koridor s Proboštovem. Dál se mělo těžit i severně od Teplic, oblast Pozorky, Novosedlic, až k dolu Barbora. Dnes už by to bylo nepřijatelné, ale tenkrát se řeklo, že se to uhlí vytěží a, pane architekte – vymýšlejte. Postup dolů ztěžovalo složité převedení potoků z Krušných hor, přes území těžby a ochrana termálních vod lázní. Naší myšlenkou této doby bylo těžbu osedlat, získat její pomocí pro Teplice a další města plus. Myšlenka rekultivace vytěžených území pomocí vody je stále aktuální a byla námětem i v případě Teplic. Existuje několik studií na zatopení území severně od Teplic. Byla to vize dát lázeňskému městu rozsáhlou vodní plochu v bezprostřední blízkosti centra. Tradiční lázeňskou léčebnou specifiku známých lázeňských domů rozšířit o rekreační plochy v rekultivovaném a rehabilitovaném území. Do těchto projektů byli zapojeni studenti architektury i některé katedry – urbanismu, zemědělství, průmyslu i tvorby krajiny a zeleně.  Přestavba území Trnovan se začala v 80. letech a byla určena pro přesídlení rodin z demolovaných částí centra Teplice. Pro náhradu bytů z území určeného k vysídlení mezi Teplicemi a Dubím (podle tehdejšího plánu mělo dojít k likvidaci po roce 2000) bylo nutné najít kapacitní obytné plochy. Z lokalit od Košťan až po Sobědruhy se mělo přestěhovat více jak 20 000 obyvatel.

    Byl navržen areál pro Bonex, který se měl také bourat. V té době bylo prioritou zaměstnávat ženy, a tak se výroba textilního průmyslu musela přesunout. Po zrušení špitálů v Bílině a v Duchcově měla na Nové Vsi také vzniknout i nová okresní nemocnice. Dlouho se o tom jednalo, ale na konci 80. let na to už nebyly peníze.  V 90. letech se výstavba obytného souboru Nové Vsi zastavila. I kapacitní vodojem je dnes nevyužitý. Okolí rozestavěného sídliště se později rozparcelovalo. Obec Zabrušany, které připadly podstatné plochy inženýrsky zainventovaného území, dnes povoluje výstavbu individuálních domečků. Teplice těžbou trpěly více než sto let. Na celou oblast od železniční trati až do Dubí byla stavební uzávěra, bylo to odepsané území. Nakonec se tam uhlí netěžilo. Uhlí bylo sice kvalitní, ale v pásu mezi Teplicemi a Dubím byly moc stísněné podmínky. Velké stroje by se tam nevešly a těmi malými se těžba už nevyplácela.  Těžbě na západ od Teplic zabránily lázně, respektive Inspektorát lázní při Ministerstvu zdravotnictví. Už podle dohody z roku 1911 se nesmělo těžit pod kótou 200 m n. m. – takže třeba na dně Barbory je ještě uhlí, díky čemuž je tam čistá voda. Tepličtí funkcionáři tomu tehdy dost pomohli. Vynutili si, že v rámci rekultivací budou vznikat nové rekreační zóny. V 80. letech vznikla řada zajímavých studií k problematice Teplic a okolních měst. S docentem Horkým z ČVUT, s Petrem Starčevičem a L. Doutníkem jsme v 80. letech udělali např. výtvarný generel centra Teplice a lázeňského území Šanov. Paralelně s tím jsme s L. Kotišem pracovali na územním plánu celého sídelního útvaru.
  • http://www.d-o-l.cz/
  • http://www.d-o-l.cz/
  • Teplice stojí na uhlí
    Co je CHLÚ – stavební uzávěra a jiné srandy
    http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5&extent=-780835.202651975,-978556.820757496,-766596.002651974,-971298.323589465&cultureInfo=cs-CZ
    Hranice je 192 m n.m.
    Všechno je nad ní: http://www.vyskopis.cz/

×