Bezmoc může vést k prožívání smutku a truchlení anebo k pocitům vlastního selhání a viny. Člověk trpící syndromem pomocníka ovšem prožívá vinu zcela neadekvátní. Vinu, která nevzniká v důsledku nějakého reálného pochybení, ale jako následek emoční deprivace nebo traumatické zkušenosti v dětství. Proto je pro něj bezmoc tak tíživá.
Na vzniku pocitů neadekvátní viny se nicméně podílejí dysfunkční jádrová přesvědčení a maladaptivní emoční schémata a ty je těžké ovlivnit jen prostřednictvím kognice. Příspěvek proto popíše, jak lze v psychoterapii iniciovat proces rekonsolidace paměti a zprostředkovat člověku se syndromem pomocníka korektivní emoční zkušenost, která transformuje příslušné maladaptivní emoční schéma a zbaví dotyčného neadekvátních pocitů viny. Pak se takový člověk může smířit s bezmocí a vymanit se z pasti dramatického trojúhelníku Pachatel-Oběť-Zachránce. Příspěvek objasní, že porozumění limitům vlastní moci je důležitou součástí sebepřijetí, chrání nás před vyhořením a je předpokladem úspěšného působení v pomáhajících profesích. Připomene rovněž význam sebezkušenosti v profesi psychoterapeuta.
Mindfulness: Na rozhraní psychoterapie a spirituality
Neadekvátní vina, syndrom pomocníka a limity naší moci
1. PhDr. Jan Benda, Ph.D.
Český psychoterapeutický den, 7. května 2022
2. Dva druhy bezmoci
chtěl bych
nemůžu
smutek, truchlení
měl bych
nemůžu
vina, selhání
odpovědnost
bezmoc
3. Limity moci, odpovědnosti a viny
Mohu ovlivnit duševní zdraví a osobní spokojenost klienta?
Jsem za ně odpovědný? Do jaké míry?
Míru odpovědnosti určuje kontrakt + etický kodex + svědomí,
resp. můj záměr pomáhat nebo zraňovat
Mohu však cítit i zcela neadekvátní pocit viny, který vzniká
jako důsledek maladaptivního emočního (vztahového)
schématu z mého dětství
4. Syndrom pomocníka (hodného hocha)
Automaticky přebírá a cítí odpovědnost za pocity a potřeby druhých lidí
Nepřebírá odpovědnost za své vlastní pocity a potřeby
Od druhých očekává, že budou naplňovat jeho vlastní potřeby, které si
však sám neuvědomuje (popírá je) a nevyjadřuje je
Následně má ovšem na druhé vztek, že jeho potřeby nenaplňují
6. Maladaptivní emoční (vztahové) schéma
Paměťová struktura sestávající z kognitivních, afektivních, motivačních (volních) a behaviorálních
elementů, které jsou automaticky, bez našeho vědomí aktivovány typickým spouštěčem
MS tvoří automatické myšlenky, jádrová přesvědčení, bolavé pocity, stav mysli, očekávání, nutkavá
tendence k akci...
Maladaptivní emoční (vztahová) schémata se obvykle vytvářejí v dětství, jsou uložena v implicitní
sémantické paměti a je obtížné je později měnit (viz Benda, 2019).
Problém, který existoval už v raném věku, se proto znovu a znovu inscenuje s jinými postavami a
ve stále nových kulisách (Röhr, 2015)
Ke změně maladaptivních emočních (vztahových) schémat je třeba iniciovat proces tzv.
rekonsolidace paměti (viz např. Ecker, 2018; Lane et al., 2015).
8. Maladaptivní jádrová (vztahová) přesvědčení
Jsem nevítaný, nepřijatelný, na obtíž
Jsem ostuda, hloupý, neschopný, nezajímavý, vadný, zkažený,
ošklivý
Jsem nemilovaný, nezasloužím si lásku
Jsem bezcenný, nezáleží na mně
(srov. Bach, Lockwood, Young, 2018; Osmo et al., 2018; Röhr, 2015)
9. Maladaptivní emoční (vztahové) schéma
vzdych,
vzdych
jsem na obtíž
exist. hrůza,
opuštěnost,
stud
přijetí
odpovědnosti
nutkání
„pomáhat“
„záchranář“
spouštěč
jádrové
přesvědčení
niterná
bolest
obranný
mechanismus
ego stav
10. Jak transformovat maladaptivní schéma?
vzdych,
vzdych
jsem na obtíž
exist. hrůza,
opuštěnost,
stud
přijetí
odpovědnosti
nutkání
„pomáhat“
„záchranář“
spouštěč
jádrové
přesvědčení
niterná
bolest
obranný
mechanismus
ego stav
všímavost a soucit se sebou
11. Korektivní zkušenost (rekonsolidace paměti)
Změna neuronových spojů v implicitní emoční paměti (Ecker, 2018; Lane et al.,
2015) – tři fáze:
1. Aktivace maladaptivního emočního (vztahového) schématu v klientově
prožívání tady a teď (znovuprožívání pocitů a stavů mysli)
2. Zprosředkování korektivní emoční (vztahové) zkušenosti (mismatch experience,
prediction error)
3. Verifikace (pozorování markerů změny – výrazně nižší nabuzení, nová
perspektiva)
(srov. Benda, 2019; Žvelc, Žvelc, 2021)
18. Literatura
Bach, B., Lockwood, G., & Young, J. E. (2018). A new look at the schema therapy model:
organization and role of early maladaptive schemas. Cognitive Behaviour Therapy, 47(4), 328-
349.
Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v psychoterapii. Portál.
Ecker, B. (2018). Clinical translation of memory reconsolidation research: Therapeutic
methodology for transformational change by erasing implicit emotional learnings driving
symptom production. International Journal of Neuropsychotherapy, 6( 1), 1– 92.
Karpman, S. (1968). Fairy tales and script drama analysis. Transactional Analysis Bulletin, 7(26), 39-
43.
19. Lane, R. D., Lee, R., Nadel, L., & Greenberg, L. (2015). Memory reconsolidation, emotional arousal,
and the process of change in psychotherapy: New insights from brain science. Behavioral and Brain
Sciences, 38, 1– 64.
Röhr, H. P. (2015). Podminované dětství: Obnova sebejistoty. Dialog.
Schmidbauer, W. (2015). Syndrom pomocníka: Podněty pro duševní hygienu v pomáhajících
profesích. Portál.
Žvelc, G., & Žvelc, M. (2021). Integrative Psychotherapy: A Mindfulness-and Compassion-Oriented
Approach. Routledge.