Prezentace k přednášce v rámci kurzu Informační společnost 21. století (Univerzita třetího věku, Univerzita Karlova, 31. 3. 2017).

1. Elektronické publikování ve vědě
Linda Jansová
linda.jansova@gmail.com
Kurz Informační společnost 21. století
Praha, 31. 3. 2017

2. Co je elektronické publikování?
●
Vydávání a šíření dokumentů elektronickými prostředky, a to
buď offline (zejména na optických discích) anebo online
v prostředí počítačových sítí.
●
Produktem elektronického publikování je elektronický
dokument (elektronická kniha, elektronické periodikum,
databáze apod.).
●
Výhoda elektronického publikování oproti publikování
v tištěné podobě spočívá především v neexistenci
prostorových a časových bariér a v úspoře financí na
vydávání dokumentů.
Zdroj: TDKIV (http://aleph.nkp.cz/cze/ktd), heslo elektronické
publikování

3. Elektronický, digitální, online...
●
elektronický = digitální + analogový (způsob
zaznamenání dat)
●
podrobnější přehled – např. heslo Digital ve
Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital
●
v praxi v našem oboru a v oborech příbuzných
často užíváno synonymicky (elektronický = digitální)
●
online a offline – forma zpřístupnění
●
born-digital (vznik v digitální podobě)
a digitalizovaný – způsob vzniku

4. Dokument, informační objekt
●
digitální dokument má řadu jiných vlastností než klasický
či tradiční (papírový) dokument, např.:
– kopie nemají oproti originálu zhoršenou kvalitu
– ne vždy jsou zřejmé hranice dokumentu (odkazy na
jiné uzly sítě)
●
úvahy o (ne)vhodnosti užívání termínu dokument (změna
obsahu a rozsahu pojmu)
●
pro inspiraci: příspěvek J. Schwarze o nedokumentových
informačních pramenech a informačních objektech:
– https://ikaros.cz/nedokumentove-informacni-pramen
y-nebo-informacni-objekty
– dnes navíc tzv. propojená data (Linked Data)

5. Komunikace vědeckých informací
●
novověk – dopisy mezi vědci
●
60. léta 17. století – první vědecké časopisy
– Philosophical Transactions:
http://rstl.royalsocietypublishing.org/
– Le Journal de Sçavants:
http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/cb343488023/date
●
rozvoj vědy a techniky, výraznější specializace, vznik
mnoha časopisů
●
informační (dokumentová) exploze
●
(oborové) referátové časopisy → bibliografické
a abstraktové databáze

6. Formální a neformální komunikace
informací
●
dlouhá doba mezi zasláním článku do časopisu
a jeho publikováním → neformální výměna
preprintů, separátů apod. (návrat k novověkým
kořenům?) → různé návrhy na centralizaci výměny
(např. J. D. Bernal)
●
vznik neviditelných univerzit (invisible colleges)
●
setkávání na konferencích, kongresech a dalších
odborných akcích
●
vznik tzv. megačasopisů (mega journals)
s otevřeným přístupem (např. PLoS One)

7. Změny s příchodem elektronického
publikování
●
časopisy vycházejí často hybridně (tištěně
a elektronicky), nebo pouze elektronicky (online,
dostupné za úplatu či zdarma, rovněž forma tzv.
otevřeného přístupu)
●
celý proces od vzniku článku ve formě rukopisu
(přes proces recenzování) až po publikaci může
probíhat elektronicky
●
možnost rychlé výměny informací, publikování
nejenom textů a obrázků, ale např. také datových
sad (formou příloh)

8. Digitální knihovny
●
digitální knihovny vydavatelů (časopisů, sborníků,
monografií atd.)
●
SpringerLink:
– http://link.springer.com/
●
ScienceDirect (Elsevier):
– http://www.sciencedirect.com/

9. Institucionální repozitáře
●
repozitář UK:
– http://digitool.is.cuni.cz/
●
repozitář Harvardovy univerzity
– http://dash.harvard.edu/
●
repozitář MIT:
– http://dspace.mit.edu/

10. E-printové archivy
●
arXiv.org:
– http://arxiv.org/
●
E-LIS:
– http://eprints.rclis.org/

11. Výstupy digitalizačních projektů
●
Manuscriptorium:
– http://manuscriptorium.com/
●
Kramerius – Národní knihovna ČR:
– http://kramerius4.nkp.cz/search/
●
digitální knihovna Městské knihovny v Praze (širší
záběr):
– http://e-knihovna.cz/
●
Google Books:
– http://books.google.cz/

12. Identifikace zdrojů
●
systém DOI (Digital Object Identifier)
– http://www.doi.org/
– o systému: http://www.doi.org/hb.html
●
identifikátor ARK (Archival Resource Key):
– https://confluence.ucop.edu/display/Curation/ARK
– o systému:
https://escholarship.org/uc/item/9p9863nc#page-1
– příklad použití:
http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k3790705

13. Identifikace autorů
●
ORCID (Open Researcher and Contributor ID,
http://orcid.org/) - komunitní projekt
●
Researcher ID (http://www.researcherid.com/) -
firma Thomson Reuters
●
v prostředí knihoven (knihovních katalogů) tzv.
autoritní záznamy:
– např. autoritní databáze Národní knihovny ČR
(http://aleph.nkp.cz/cze/aut) či Kongresové knihovny
ve Washingtonu
(http://authorities.loc.gov/)
– projekt VIAF (Virtual International Authority File,
http://viaf.org/)

14. Otevřený přístup
●
Berlínská deklarace:
– text na webu Společnosti Maxe Plancka
●
projekt SHERPA/RoMEO:
– http://www.sherpa.ac.uk/romeo/

15. Přehledy zdrojů s otevřeným
přístupem
● Open Archives:
– http://www.openarchives.org/Register/BrowseSites
● Directory of Open Access Journals:
– http://www.doaj.org/
● Directory of Open Access Books:
– http://www.doabooks.org/
● Registry of Open Access Repositories:
– http://roar.eprints.org/

16. Otevřená data a otevřená věda
v Evropě
●
Open Data and Open Science Policy in Europe:
– http://sparceurope.org/open-data-open-science-po
licy-europe/

17. Ontologie a propojená data
●
příklad ontologie:
– http://www.geneontology.org/
●
propojená data ve vědě
– http://linkedscience.org/

18. Zákulisí aneb redakční a publikační
systémy
●
software pro tvorbu, vkládání, správu a zpřístupňování
obsahu
●
příklady:
– elektronický časopis Ikaros (http://www.ikaros.cz/)
využívá systém Drupal (http://drupal.org/)
●
elektronický časopis First Monday
(http://www.firstmonday.org/) využívá Open
Journals Systems (http://pkp.sfu.ca/ojs/)

19. Recenzní řízení
●
systém ScholarOne:
– http://scholarone.com/
– firma Clarivate Analytics (dříve pod Thomson
Reuters)
●
otevřené recenzní řízení:
– http://en.wikipedia.org/wiki/Open_peer_review
●
příklad komentářů uživatelů (čtenářů):
– http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0053285

20. Článek budoucnosti (resp. téměř
současnosti)
●
článek D. Shottona o sémantickém
publikování:
– http://dx.doi.org/10.1371/journal.pcbi.1000361
●
již v současnosti se uplatňuje měření
využívanosti článků, např.:
– http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0046040
●
videočlánky (JoVE, tj. Journal of Visualized
Experiments):
– https://www.jove.com/

21. Dlouhodobé uchovávání vědeckých
informací
● archiv CLOCKSS (Controlled LOCKSS, tj. Lots
of Copies Keep Stuff Safe)
– https://www.clockss.org/ (založeno na softwaru
LOCKSS: https://www.lockss.org/)
– příklad fungování (otevřený přístup):
https://clockss.org/clockss/News#2TJ
● archiv PORTICO:
– http://www.portico.org/
– příklad fungování (dostupnost pro členy):
http://www.portico.org/digital-preservation/new
s-events/news/portico-access-alert-arbitration-
law-reports-and-review-and-bonekey-reports-now-
available

22. Měnící se role knihoven
●
knihovna jako poskytovatel přístupu k internetu
●
knihovna jako předplatitel komerčně dostupných
elektronických informačních zdrojů (databází)
●
knihovna jako propagátor elektronického obsahu
●
knihovna jako propagátor principu otevřeného
přístupu
●
knihovna jako vydavatel
●
...

23. Děkuji za pozornost!