1. Argumentace
Mé vybrané téma řeší problematiku, zda má sociální pedagog kompetence na to, aby mohl
převzít činnost školního psychologa ve školách. Dnešní trend škol je zaměstnávat školního
psychologa, alespoň na půl úvazku jako externího pracovníka. Svoji prací chci ovšem
dokázat, že profese sociální pedagog zvládne v základní rovině činnost školního psychologa.
A navíc jeho kompetence jsou širšího charakteru a může tedy škole nabídnout i jiné možnosti.
Název mé práce jsem seskládala z klíčových slov a záměrně jsem zvolila otázku jako
název, neboť má práce je zamyšlením nad náhradou profese.
Nahradí sociální pedagog ve školách školního psychologa?
Anotace
Práce se zabývá problematikou profese sociálního pedagoga ve vztahu k profesi školního
psychologa, konkrétně se zabývá kompetencemi k dané činnosti ve školách.
V úvodu jsou popsány jednotlivé činnosti školního psychologa ve školách, především
sociálně právní poradenství. Je zde poukazováno na fakt, že sociální pedagog má správné
kompetence, aby adekvátně mohl nahradit školního psychologa, jehož profesi lze nyní vnímat
jako součastný trend.
V závěru práce je pak nastíněna role sociálního pedagoga jako profese ve školách, která
může zajistit nové prostředky a možnosti pro školní instituce.
Klíčová slova
Sociální pedagog, školní psycholog, škola, sociálně právní poradenství
Samotná profese sociální pedagog nemá přesné vymezení v české legislativě, není ani
pevně zahrnuta v žebříčku pedagogických pracovníků, ani ostatních pomáhajících profesích
v České republice. Existuje však řada již dosavadních profesí zaměřených na sociálně-
výchovnou činnost, jejíž náplň sociální pedagog při základní škole zvládne, především se
jedná o sociálně právní poradenství.
Sociálně právní poradenství spadá do kompetence školního psychologa, což je profese na
školách rozšířená a dnes podporována projekty Evropské unie, zejména projektem Operační
2. program Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU – peníze školám. Zajímavé mi přijde, že i
přesto, že školní psycholog je dotován z peněz z projektu, nepůsobí na škole vždy primárně.
Když se podívám na informace o náplni práce školního psychologa na jednotlivých stránkách
základních škol, moc se neliší od profese sociálního pedagoga. Ten však může nabídnout i
jiné činnosti vedle sociálně právního poradenství.
Školní psycholog se zaměřuje na vztah dítě – učitel, či dítě – rodiče. Ale důležitý je i vztah
rodiče – škola. Na rozdíl od školního psychologa, sociální pedagog má potřebné kompetence
a vědomosti, aby mohl usilovat ve škole o zlepšení komunikace a samotné spolupráce mezi
rodiči, školou a samotnými vyučujícími. Profesorka PhDr. Ida Viktorová, působící na
Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, ve své studii Mimořádné události v komunikaci
rodiny a školy uvádí, že „spolupráce mezi rodinou a školou je v odborné literatuře dlouhodobě
vnímána jako jeden z nutných předpokladů úspěšného pobytu dítěte ve škole a nakonec i
rodinné reprodukce jako takové.“
Ve škole je také důležité i sociálně- psychické klima školy. „To bývá definováno jako
trvalejší sociální a emocionální naladění všech účastníků, kteří ho tvoří a prožívají v interakci.
Podstatné je, že klima školy zpětně ovlivňuje:
a) charakteristiky aktérů (zdravotní, sociální, pedagogické, psychologické),
b) úspěšnost fungování instituce jako celku,
c) kvalitu výstupů instituce.“1
Klima školy je tedy nesmírně důležitá oblast, která je však často na školách opomínána a
pramení z toho pak zbytečné negativní následky, kterým lze předcházet.
Jak tedy lze zajistit správné klima školy? Dle mého názoru nejvíce v mimoškolních
aktivitách pro samotné žáky. Účinnou metodou může být nácvik divadla, jak z pohledu
psychodrama, tak nácvik představeních pro veřejnost. Dále ke zlepšení klima, ale i
komunikace mohu přispět například různé akce pro rodiče, pracovníky a ostatní, které žáci
pomohou, či sami zrealizují, například různé slavnosti, besídky ale i workshopy.
Na utváření klima rozhodně důležitou roli hrají učitelé, na kterých to v podstatě i nejvíce
záleží, jak dané klima bude na žáky působit. Proto kromě žáků by se nemělo zapomínat při
práci i na cílovou skupinu učitelů. Nejvíce podle mého názoru klima školy ovlivní učitelé,
kteří ztratili chuť a energii učit. Proto by se mělo prevencí předcházet syndromu vyhoření.
Burn-out, neboli tedy syndrom vyhoření se nejčastěji definuje jako stav masívního
1
Kraus, 2008, s. 107
3. vyčerpání, který pociťujeme jako citovou vyprahlost. Nejlépe se dá tomuto stavu předcházet
supervizí.
Ptám se tedy, je na tuto činnost kvalifikován školní psycholog? Správně kvalifikovaný
školní psycholog podle Asociace školní psychologie - česká sekce dle zákonu o
pedagogických pracovnících je absolvent magisterského studijního programu psychologie, a
co je velmi podstatné, je dále také absolventem rozšiřujícího dvouletého studia pro školní
psychology, které akredituje katedra školní a pedagogické psychologie na Pedagogické
fakultě Karlovy univerzity v Praze a také Filozofická fakulta Univerzity Palackého v
Olomouci.
Dle informací z oficiálních stránek Univerzity Palackého v Olomouci se rozšiřující
studium zaměřuje na poradenský servis například v těchto základních tématech: Základy
práva pro výkon poradenské činnosti ve škole, Žák a jeho sociální zázemí, Psychopatologie ve
škole, Zásady práce s rodiči, Diagnostika v práci školního psychologa a školního speciálního
pedagoga, Krizová intervence ve škole.
Dle mého názoru tedy školního psychologa může nahradit sociální pedagog. Nechci tvrdit,
že v oblasti sociálně právního poradenství by předčil školního psychologa, to rozhodně ne.
Spíše v této konkrétní náplni problematiky poradenství vidím sociálního pedagoga jako toho
prvního, který se seznamuje s problémy nejen dětí, ale i učitelů. Pokud si pracovník je vědom,
že problém je závažnějšího charakteru, nebo problém nebyl schopen vyřešit a jeho řešení
selhala, tak nastává místo pro náplň práce školního psychologa jako odborníka.
Profese sociálního pedagoga ve školách nabízí mnoho nevyužitelného potencionálu a může
zajistit mnohem více než dnes rozšířená profese školního psychologa, či roli učitele
zastávajícího vedle zajišťování výuky také roli výchovného/studijního poradce. Sociální
pedagog může kvalitně a s dostatkem času zdokonalit klima školy, vztahy, předejít
výchovným problémům časnou prevencí a zasloužit se tak i o zlepšení výuky na školách.
Seznam použité literatury
KRAUS, Blahoslav. Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 215 s.
ISBN 978-807-3673-833.
- Autor se problematice sociální pedagogiky věnuje ve více svých publikacích
- Datum vydání knihy je aktuální
- Autor není předpojatý, nabízí srovnání svého názoru s jinými autory
4. - Kniha nabízí široké spektrum informací, nevěnuje se pouze jedné problematice –
nejde tedy více do hloubky
- Vydavatelství Portál nabízí kvalitní autory odborné literatury
VIKTOROVÁ, Ida. Mimořádné události v komunikaci rodiny a školy. Studia
paedagogica [online]. 2011-12-10, roč. 16, č. 2, s. - [cit. 2012-11-19]. ISSN 1803-7437.
DOI: 10.5817/SP2011-2-2. Dostupné z:
http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/230
Autorka působí na Katedře psychologie na UK v Praze
Datum publikování článku pochází z roku 2011
Autorka nejprve předkládá teoretické znalosti, pak navazuje vlastním výzkumem
Článek podává aktuální výsledky výzkumu
Studia paedagogica jsou odborným časopisem vydávaným Filozofickou fakultou
Masarykovy univerzity vycházejícím od roku 1996
Asociace školní psychologie - česká sekce. In: Unie psychologických asociací ČR [online].
[cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.upacr.cz/index.php?lng=cs&kap=pedagogic
Autorem stránek je Unie psychologických asociací ČR, jejíž hlavní kompetencí
je otázka legislativy, vytváří prostor pro komunikaci v psychologické obci
Autoři stránek mají odbornou kvalifikaci v dané problematice, např.
PhDr. Václav Mertin
www stránka je aktualizovaná
www stránka nabízí nové aktuality z oboru psychologie
autoři nabízí funkční odkazy na www stránky či dokumenty doplňující danou
informaci
Školní psycholog a speciální pedagog na ZŠ a SŠ. In: Univerzita Palackého v Olomouci,
Filozofická fakulta, Institut celoživotního vzdělání [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupné z:
http://www.icv.upol.cz/aktuality/doc/skol_psy_letak.pdf
- Autorem stránek je Institut celoživotního vzdělání UP v Olomouci
- stránky splňují svůj cíl – podávají informace pro případné uchazeče studia
- pro svoji práci jsem zde našla informace o kompetencích školního psychologa
- informační leták je zpracován přehledně, obsahuje pouze nezbytné informace
- je zde uveden kontakt na osobu pro případné doplnění informací o studiu oboru
školního psychologa
