Co mě cestování naučilo o webdesignu

Notes de l'éditeur

1. Ahoj, jmenuji se Ondra a povím vám 7 příběhů z 5 procestovaných zemí, které ze mě udělaly lepšího webdesignera. Nejsou to nové nebo revoluční myšlenky, ale lidé na ně často zapomínají. Když na ně příště budete myslet, budou lepší i vaše weby.
2. Před 2 lety jsme se vydali do Indonésie. Navštívili jsme posvátný opičí prales v Ubudu na ostrově Bali.
3. S jednou z opiček jsem se chtěl vyfotit. Nevím proč, ale napadlo mě pohladit jí ocas. Kupodivu se jí to nelíbilo a pokousala mě. Ivetka mě ujistila, že opice mají vzteklinu a ta že je smrtelná. V nemocnici jsem si fotku prohlížel a zjistil, že na ceduli se mezi doporučeními nalézá I rada “Nešahejte na opice”.
4. Kdyby tam byla místo toho velká cedule s nápisem “Don’t touch the fucking monkeys”, nemusel bych k felčarovi s ordinací na veřejných záchodcích. Pokud chcete, aby si lidé něco přečetli, nepřehlédli nebo použili, udělejte to velké. Lidé totiž nečtou. Lidé skenují.
5. Před 3 lety jsme navštívili jezero Myakka v americké Floridě. Rozhodli jsme se, že si půjčíme jednu z vratkých kanoí. Možná si říkáte “Proč? Vždyť na něm není nic zajímavého.” Na první pohled to je prvda, jen kus země zalitý vodou…
6. To zajímavé se však ukrývalo uvnitř. Jezero bylo totiž plné aligátorů. Důvodem pro nás byl úžasný pocit, když nás jeden z nich pronásledoval.
7. Na pěkný web se každý rád podívá. My ale chceme, aby se lidé na naše weby vraceli, aby je používali. A to se nám nepodaří bez skvělého obsahu. Tvořte nejprve hodnotný obsah, teprve potom krásnou grafiku.
8. Minulý rok jsme se vydali do nádherné Kostariky ve Střední Americe.
9. Kamkoliv jsme přijeli, pohostili nás tradičním jídlem Gallo pinto. Skoro se zdálo, že v Kostarice nic jiného nejedí. Zeptali jsme se, proč nás všude hostí tímto pokrmem. “Přece proto, že na vás chce každý udělat skvělý první dojem z návštěvy Kostariky tím nejlepším, co naše země může nabídnout!”
10. Na webu často strávíme hodiny vylepšováním úvodní stránky. Pro ostatní stránky vytvoříme univerzální šablonu. Lidé se ale na náš web mohou dostat přes vyhledávač. A první stránkou nemusí být vždy ta úvodní. Dejte si záležet na každé stránce. Čím lidi zaujmete? Co jim nabídnete? Kam je pošlete dál?
11. V Indonésii jsme na ostrově Lombok navštívili 2 úchvatné vodopády.
12. Náš průvodce nám kladl cestou zvláštní otázky.
13. “Jste partneři?” “Jak dlouho jste spolu?” “Cestujete rádi?” “Líbí se vám Lombok?” “Máte rádi vodopády?” Nakonec nám podal vizitku a řekl “Až se budete brát, ozvěte se mi. Zařídím vám nezapomenutelnou svatbu pod vodopádem.”
14. Když se budete ptát lidí, co mají rádi a jací jsou, dokážete pro ně vytvořit mnohem přitažlivější produkt. Takový, který se jim bude těžko odmítat. Takový, jaký potřebují a jaký ani nevěděli, že chtějí.
15. Letos jsme urazili 150 kilometrů v Novohradských horách. Podívali jsme se taky do Rakouska.
16. U sousedů jsme si připadali jako v pohádce. Skoro jako ve výkladní skříni Rakouska.
17. Co mě ale bavilo nejvíc byly lavičky kolem cyklostezek. Na každé byl nápis, který promlouval ke kolemjdoucím. “Krásný den na to si sednou a odpočinout si.” “Není tu nádherně?” “Kdy zase přijedeš?”
18. A takové by měly být I naše weby či aplikace. Měly by vést s lidmi dialog. Nemluvte o tom, co děláte a v čem jste skvělí. Nepoužívejte slovo “My”. Používejte “Vy”. Mluvte k lidem, kteří obsah čtou.
19. V Kostarice jsme jednoho dne museli projet úplně opuštěnou krajinou. Ten den jsme překonali asi 15x řeku Bongo. Pokaždé byla o něco hlubší a měla silnější proud.
20. Mohli jsme předpokládat, že když se do ní pustíme, šťastně dojedeme až na druhý konec. Ale hrozilo, že uvízneme v půlce a smlsnou si na nás zdejší krokodýli. Rozhodli jsme se, že raději nejdřív vlezu do řeky a změřím hloubku. To taky nebylo zrovna bezpečné, ale mohli jsme pak jet najisto.
21. Navrhovat web jen na základě předpokladů je jako přecházet silnici se zavřenýma očima. Udělat průzkum nemusí být drahé a náročné. Navíc vás při něm ani nic nesežere. Odměnou bude smysluplnější výsledek. Odměnou budou lidé, kteří výsledek budou používat.
22. Letos jsme se také podívali do Francouzských Alp. Třetí den jsem si zlomil ruku a měl jsem po snowboardování. Když bylo hezky, vydal jsem se alespoň lanovkou na vrcholek jedné z hor. Byl jsem tam sám. Fotky byly nudné.
23. Pak se ale vše změnilo. Shodou náhod se tam objevili mí přátelé. Jeden z nich totiž našel zajímavé místo a druhého napadlo z něj skákat dolů. Já skákat nemohl, ale zato jsem měl s sebou foťák. Společně jsme vytvořili nejlepší fotky z celého výletu.
24. Designer často sedí sám se sebou a mudrcuje nad svou prací. Zvědněte se občas ze židle a ukažte ostatním, co tvoříte. Bavte se, sdílejte, vymýšlejte spolu. Víc hlav víc ví, víc očí víc vidí. Nechte se inspirovat.
25. To nejdůležitější na konec.
26. Kdykoliv jsme v Indonésii narazili na místní, usmívali se.
27. Někteří z nich nikdy neviděli počítač.
28. Většina neměla přístup k internetu.
29. Mnozí internet nepotřebovali ke svému podnikání.
30. Práci jim neusnadňovala žádná moderní technologie.
31. A každý měl radost, když se s námi setkal.
32. Práce webdesignera je určitě užitečná. Svět ale nespasí, přežije I bez nás. Takže až se příště při práci naserete… …zvedněte se a jděte se projít.
33. Jsou totiž důležitější věci, kvůli kterým stojí za to se trápit.
34. To je vše. Jestli se vám líbí naše fotky a příběhy, můžete si je přečíst na našem cestovatelském blogu. Díky za váš čas.