1. ARGUMENTACE
Téma trhu s elektřinou bylo i téma mé bakalářské práce, kterou jsem zpracovávala
minulý rok. Trh s elektřinou je trh výjmečný a zajímavý. Jedná se spíše o osobní zájem o
dané téma (rodinné vlastnictví vodní elektrárny) než o přímou souvislost se studiem.
Název práce byl z jednoznačného zaměření práce lehce odvoditelný.
ANOTACE
Cílem následující práce je stručně popsat nejdůležitější funkce hlavních subjektů, jež na
trhu s elektřinou figurují. V prvé řadě jsou vyjmenovány stanovené parametry samotné
komodity a dále je nastíněn mechanismus, na jehož základě se stanovuje množství
elektřiny, jež má být dodáno v konkrétním čase na konkrétní místo. Nakonec je popsáno
řešení situace, kdy bilance mezi dodávkou a odběrem eletřiny není vyrovnaná.
KLÍČOVÁ SLOVA
trh, elektrická energie, odchylka, operátor trhu, Energetický regulační úřad

2. TRH S ELEKTŘINOU
Trh s elektřinou je složitý systém s mnoha pravidly. Nejenom, že téměř každá oblast
života je v dnešní době závislá na této komoditě, ale navíc při výrobě, přenosu a následné
distribuci elektřiny musí být dodrženy určité technické parametry. Z tohoto důvodu na trh
vstupují kromě samotných výrobců, konečných spotřebitelů, obchodníků, organizátorů
trhu, provozovatelů elektrizační soustavy i další subjekty, jako jsou operátor trhu
a regulátor trhu (Energetický regulační úřad). Cílem této práce je vysvětlit, čím se trh s
elektřinou od ostatních trhů odlišuje a nastínit funkci jednotlivých subjektů na tomto trhu.
Elektrická energie patří mezi základní výrobní faktory, na kterých je závislá nejen celá
ekonomika, ale i další oblasti, a proto je třeba, aby dodávka elektřiny byla kvalitní.
Dodávka by ideálně měla být v předepsaném rozsahu napětí a kmitočtu, měla by mít čistě
sinusový průběh a především by měla být vždy dostupná, tedy spolehlivá (Chapman,
2001). Parametry kvality a garantované standardy dodávek jsou stanoveny vyhláškou
Energetického regulačního úřadu (vyhláška č. 540/2005 Sb.), technickými normami
(ČSN EN 50 160 a PNE 33 3430-7) a Pravidly pro provozování elektrizační soustavy.
Dle těchto pramenů musí být splněno následující:
• kmitočet sítě (frekvence): 50 Hz (v mezích 49,5 Hz až 50,5 Hz)
• velikost napětí:
o nízké napětí: 230, 400 kV
o vysoké napětí: 3, 6, 10, 22 a 35 kV
o velmi vysoké napětí: 110 kV (E.ON, 2012)
• parametr spolehlivosti dodávky elektrické energie: určuje se na základě četnosti a
délky přerušení dodávky v důsledku poklesu napětí či frekvence nebo špatného
stavu elektrizační soustavy (Elektrika.cz, 2010)
Elektřina musí být vyrobena a do sítě dodána ve takovém množství a čase, v jakém
konečný spotřebitel elektřinu ze sítě odebere. Jinými slovy, musí být zachována
vyrovnaná bilance mezi výrobou a spotřebou. Nedodržením rovnováhy může dojít k
přetížení a následnému rozpadu elektrizační sítě, která zajišťuje přenos a distribuci

3. od výrobce ke konečnému spotřebiteli. Rozpad elektrizační sítě (nebo-li blackout) by v
současné době znamenal, že by nefungovaly různé systémy a odvětví počínaje
bankovnictvím až po zdravotnictví (Pačes, 2008, s. 63).
K zajištění vyrovnané bilance je třeba dopředu znát v jakém množství a čase se elektřina
do (z) elektrizační soustavy (ES) dodá (odebere). Na straně výroby je situace lépe
plánovatelná. Výrobci na trhu prodávají závazky dodat v daném čase určité množství
elektřiny do ES. Na základě uzavřených kontraktů jsou tak schopni dopředu naplánovat
výrobu. Na druhou stranu spotřeba se musí víceméně predikovat. Jaké množství elektřiny
a kdy odebere konečný zákazník z ES závisí nejen na typu daného konečného
spotřebitele, ale i na dalších faktorech a událostech, které nejsou dopředu známé
(zvýšená/snížená spotřeba elektřiny v důsledku změny počasí, využití nových
elektrospotřebičů, atd.).
Protistranou obchodu s elektřinou může být jednak konečný spotřebitel a jednak
obchodník, který dle energetického zákona (2000) vlastní oprávnění k prodeji či nákupu
za účelem dalšího obchodování (musí být držitelem licence na obchodování s elektřinou).
Není vyloučeno, aby výrobce vlastnil danou licenci a mohl tak sám se závazky dodat
elektřinu do ES dále obchodovat. Samotné obchodování probíhá většinou formou tzv.
bilaterálních smluv na neorganizovaném trhu, kdy se dvě strany dohodnou na
dodání/odebrání elektřiny mezi sebou. Další možností, jak obchodovat, je účast na
organizovaném trhu, buďto krátkodobém nebo dlouhodobém. Dlouhodobý organizovaný
trh je v České republice organizován burzou. Obchodování na krátkodobém trhu
organizuje v České republice operátor trhu.
Po uzavření kontraktu, ve kterém se jednotlivé strany zaváží dodat (odebrat) v
budoucnosti určité množství elektřiny do (z) ES, dochází k jejímu fyzickému vypořádání.
Přenos a distribuce elektřiny se uskutečňuje skrze elektrizační soustavu, tedy přenosovou
a distribuční síť. Oblast přenosu a distribuce je neregulovatelná, a proto ERÚ každoročně
stanovuje ceny, jež si mohou provozovatelé elektrizační soustavy za poskytnuté služby
účtovat. Energetický zákon (2000) stanovuje povinnosti, jež musí provozovatelé těchto
sítí dodržovat. Provozovatel přenosové sítě je primárně zodpovědný za přenos elektřiny a

4. s tím související údržbu přenosové sítě a je povinen zajišťovat spolehlivou a kvalitní
dodávku (ČEPS, 2012). V případě, kdy elektřina dodaná do ES není v určitém napětí či
frekvenci (není dodána / odebrána v požadovaném množství a čase) provozovatel
přenosové soustavy musí dané nesrovnalosti vyrovnat v rámci tzv. systémových služeb.
V případě, kdy do (z) elektrizační soustavy není dodáno (odebráno) předem nasmlouvané
množství elektrické energie, dochází k tzv. odchylce. Možné jsou dvě následující situace:
1. výrobce z rozličných důvodů (např. neplánovaná odstávka elektrárenského bloku)
nedodá do ES požadované množství elektrické energie (dodá více nebo méně)
2. konečný spotřebitel odebere z ES větší nebo menší množství, než bylo
předpokládáno.
Povinnost vyrovnávat odchylky má provozovatel přenosové soustavy. Činí tak zajištěním
tzv. regulační energie. Následné finanční vypořádání odchylek, tedy určení kdo a kolik
zaplatí za regulační energie, zajišťuje OTE. Každý výrobce je sankciován za dodání
nadbytku (nedostatku) elektřiny do ES.
POUŽITÉ ZDROJE
[1]ČEPS, a. s..Data do kapsy 2011.[online]. Praha: ČEPS, a. s., © 2012. [cit. 2012-04-26].
Dostupné z: http://www.ceps.cz/CZE/Media/Ke-
stazeni/Documents/Publikace/Data_do_kapsy_cj_2011.pdf
- přehledná data uveřejněná provozovatelem přenosové soustavy, souhrn informací (data do
kapsy) o trhu s elektřinou a o jejím toku
[2]ELEKTRIKA.CZ. Jak kvalitní energii má dodávat energetika? [online]. Praha:
ELEKTRIKA.CZ, 6.06.2003. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z:
http://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2005-01-15.7797673330
- jednoduchý a přehledný popis parametrů pro dodávku elektřiny, článek z webu věnující se
elektrické energii určený především pro provozovatele elektráren
[3]E.ON Česká republika. Parametry elektřiny – vlastnosti výrobku [online]. České Budějovice:
© E.ON Česká republika, 2012. [cit. 2012-12-28]. Dostupné z:
http://www.eon.cz/cs/info/parameters.shtml

5. - přímo daná charakteristika daných parametrů, jež musí splňovat elektrická energie, stanoven
kmitočet, frekvece atd., přehledný zdroj ze stránek jednoho z provozovatelů distribuční soustavy
[4]PAČES, V. a kol: Zpráva nezávslé odborné komise pro posouzení ….Praha: Úřad vlády ČR,
2008.
- rozsáhlá zpráva pro tehdejšího předsedu vlády Topolánka od Václava Pačesa (předseda
Akademie věd v České republice) o obnovitelných zdrojích, dodávkách elektřiny a trhu s
elektřinou