2. 20
ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
Třída 49 l, 5
50 c, 17/40 Vydáno 15. srpna 1961
Vyloženo 15. února 1961
PATENTNÍ SPIs č. 100713
Právo k využití vynálezu přísluší státu podle 3 odst. 6 zák. . 34/1957 Sb. -
Inž. ERIK NAVARA a inž. MILAN ŠLESÁR, oba KOŠICE
Způsob úpravy výchozího materiálu pro vířivé rozmělňování kovů
Přihlášeno 30. července 1960 (Pv 4791-60) Platnost
patentu od 30. července 1960
Významným vynálezem v oboru mechanické výroby kovových prášků je konstrukce
vířivého úderového mlýna, dnes často nazývaného mlýn Hametag. Tento mlýn se stal v
průběhu posledních dvou desetiletí universálním agregátem, vhodným zejména pro
rozmělňování tažných a lehko oxydujících kovů. Velmi dobrá kvalita prášku Hametag
jakož i jeho výborná lisovatelnost po předchozím žíhání je všeobecně Známá.
Výchozí materiál, to je vsázka pro vířivé mlýny, tvoří buď drát, zpravidla o průměru
2,2 mm, sekaný na částice délky asi 1011 mm, nebo různé druhy kovového odpadu
(křidélka z hřebíkáren, odpady plechů atd.). Nevýhodou vířivého rozmělňování je
poměrně nízký výkon mlýnů (7,510 kg užitečných frakcí prášku za hodinu) při značné
spotřebě elektrické energie.
Dosavadní výzkumné a teoretické práce (viz např. H. Kramer: Zur Frage mechanischer
Metallpulvererzeugung, Metall 7 1953/ str. 262] se zabývají výhradně dynamickými a
balistickými poměry a zákonitostmi v mlýně. Vlastní průběh mechanismu rozmělňování a
způsob tváření vsazeného materiálu však dosud, pokud je známo, nebyl studován.
Způsob úpravy výchozího materiálu spočívá na zjištění, že tvorba prášku při
vířivém mletí probíhá tak, že následkem úderů dochází k postupnému zpevňování
povrchu částic kovu tvářèním za studena. Po vyčerpání tvárlivosti kovu dochází k jeho
porušování a odlupování

4. 2 100713
ve formě šupin. Současně s tímto pochodem dochází vlivem úderů k postupnému deformování
částic kovu tak, že přecházejí na tvar kulový. Teprve tehdy, když dosáhnou kulového tvaru,
začne probíhat plynulá a intensivní tvorba jemných šupin, tvořících výsledný prášek vhodné
zrnitosti. Až do té doby, tj. ve fázi přetváření částic, se tvoří hrubé šupiny nepravidelného tvaru,
které tvoří převážnou část nevhodných frakcí prášku (nad ,4 mm), jelikož se v dalším procesu
mletí jen velmi obtížně dále rozmělňují.
Teoretický rozbor mlecího procesu i provedené zkoušky ukázaly, že výchozí
materiál tvaru válečků o průměru 2,2 mm a délce 11 mm, čili o poměru průměru k délce
15 je málo vhodný, jelikož značná část mechanické energie se spotřebuje na přetváření
částic, přičemž navíc vzknikají šupiny (zrna) nevhodného tvaru a velikosti. Ještě
nepříznivější poměry nastávají při mletí různých nepravidelných odpadů, což dokazuje
snížení výkonů , které je všeobecně známé.
Tyto nevýhody jsou odstraněny způsobem podle vynálezu, kde vsázka sestává z částic,
jejichž poměr průměru k délce je 13 až 11, přičemž průměr drátu je maximálně 5 mm. Podle
tohoto způsobu je použito jako vsázky drátů nebo též kovových granálií o průměru do 5 mm.
Změnou tvaru vsázky, a to zvětšením poměru průměru válcovitých částic k jejich
délce, lze dosáhnout podstatného zvýšení efektivity mlecího procesu, přičemž optimální
poměr je 11. Zvětšení průměru vsazených částic do 5 mm není pro průběh mlecího
procesu škodlivé a je omezeno pouze konstrukcí sekacího zařízení. Změny tvaru
výchozího materiálu nevyžadují naprosto žádné úpravy mlýnů mimo přestavení škrcení
oběhu plynu. Snížením, event. i odstraněním tvorby nežádoucích hrubých frakcí prášku
se omezuje, event. i úplně odpadá regulační činnost škrticího šoupátka, takže toto je
možno účelně żcela otevřít. . .
Předmětpatentu
1. Způsob úpravy výchozího materiálu pro vířivé rozmělňování kovů,
vyznačený tím, že vsázka séstává z částic kövového drátu, jejichž poměr
průměru k délce je 1:3 až 11, nebo z kovových granálií o průměru do 5 mm. « •
2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že průměr sekaného drátu je maximálně 5
mm. -
severografia, n. p, závod os