1. ANOTACE
Jako téma své odborné práce jsem si zvolila věcná břemena, neboť se domnívám, že tento specifický
okruh právních vztahů je obtížně vymezitelný a že také práva a povinnosti účastníků těchto vztahů
jsou často velmi těžko stanovitelná. Proto bych se chtěla touto problematikou zabývat a pokusit se
osvětlit postupy nejen při vzniku i zániku věcných břemen.
Věcná břemena
Pojem, druhy a funkce věcných břemen
Pojem věcné břemeno je užíván v několika významech. V objektivním smyslu je to právní institut, v
subjektivním smyslu potom povinnost daného subjektu. Třetím významem věcného břemena je
právní vztah.
Vymezení věcných břemen dle prvního významu je vymezením systému právních norem upravujících
věcná břemena jako materiální vztahy. Fakt, že omezení hodnoty pro užitek se týká každého majitele,
je vyjádřen v právní nadstavbě, a to věcně právními účinky. Charakteristickým rysem pro věcná
břemena je jejich spojení s vlastnictvím, neboť povinnosti z věcných břemen přecházejí na nabyvatele
vlastnického práva (někdy také oprávnění).
Soubor věcných břemen tvoří systém, který se skládá z prvků, mezi kterými existují určité relace.
Největší rozdíly panují mezi věcnými břemeny, která jsou spojena s uskutečněním užitné hodnoty
věci, a věcnými břemeny, které svědčí určitému subjektu. Následkem tohoto jsou uspokojovány
zájmy a potřeby buď vlastníka věci či potřeby a zájmy určitého subjektu. Díky tomuto určení věcných
břemen se rozlišují na Věcná břemena in rem a věcná břemena in personam.
Věcná břemena in rem jsou skupinou břemen, ve které je subjektem oprávnění vždy vlastník věci. Z
tohoto určení vyplývá, že změna právního subjektu není právně přípustná ve vztahu k další existenci
věcného břemene.
Věcná břemena in personam jsou skupinou, kde je oprávněný subjekt určen zcela konkrétně a
oprávnění svědčí pouze jemu. Díky tomuto faktu tedy existence věcných břemen in personam souvisí
s existencí oprávněného subjektu. S jeho zánikem mizí tedy i věcné břemeno (například smrt fyzické
osoby, zánik právnické osoby).
K uspokojování zájmů individualizovaných subjektů slouží věcná břemena in personam, naproti tomu
věcná břemena in rem uspokojují zájmy, které má každý vlastník určité věci. Díky tomuto mají věcná
břemena in rem trvalý charakter a jsou vytvářena jako časově neomezená. Určení doby trvání
věcného břemene je proto výjimkou.
Vznik věcného břemene
Dnes rozlišujeme šest skupin, do kterých zařazujeme vznik věcných břemen. Je to vznik věcného
břemene písemnou smlouvou, na základě závěti, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím
příslušného orgánu, ze zákona a vydržením.
Obsah právního vztahu věcných břemen
Obsahem právního vztahu věcných břemen jsou subjektivní práva a subjektivní povinnosti. Tento
obsah je určen právní skutečností, která je právním důvodem vzniku určitého věcného břemene.
Avšak obsah nesmí být v rozporu s obecně vymezeným obsahem věcného břemene, neboť jinak by
právní skutečnost nebyla platná a to kvůli rozporu se zákonem.
Právo odpovídající věcnému břemeni je termín zavedený pro subjektivní právo, které patří k obsahu
právního vztahu.
Rozsah práv a povinností je právní normou neomezen. Jedině z obecně teoretického vymezení
termínu věcného břemene lze vyčíst, že meze obsahu jsou meze vlastnického práva, tím pádem se
nemůže naprosto vyloučit.

2. U některých případů je však rozsah vymezen určitě, například zákonem nebo účelem zákona. Věcná
břemena, která by měla svým účelem obcházet jin právní normy či dobré mravy nemohou existovat.
Překupní právo také nemůže být obsahem věcného břemene, protože se zde nejedná o výkon práva,
který se opakuje, stejně jako závazek, který spočívá v omezení dispozic s nemovitostí, protože zde
není soulad s funkcemi věcných břemen.
Obsah konkrétního věcného břemene je stanoven právní skutečností, která je právním důvodem jeho
vzniku, protože občanský zákoník neobsahuje upřesnění žádného věcného břemene. Tento obsah
musí být v souladu s vymezeným obsahem věcného břemene. Obsah břemen může být velice
různorodý.
Zánik věcného břemene
Obecně
Lze rozlišit jednotlivé způsoby zániku věcných břemen. Zvláštním rysem zániku věcných břemen je
fakt, že následkem je znovuobnovení obsahu subjektivního práva, které bylo omezeno věcným
břemenem (samozřejmě kromě zániku právního vztahu). Zánik má vždy za následek to, že ten, kdo je
nositelem onoho vlastnického práva je schopen realizovat užitou hodnotu věci v míře, jaká je
umožněna užíváním tohoto vlastnického práva.
VIZUALIZACE:
KLÍČOVÁ SLOVA:
věcné břemeno
právo

3. právní vztah
práva a povinnosti subjektů
ARGUMENTACE:
Výběr tématu tohoto textu vyplynul z tématu mé seminární práce do teorie práva, takže jsem s touto
problematikou byla obeznámena již dopředu. Název článku vystihuje obsah textu. Článek obsahuje
několik podnadpisů pro lepší orientaci v textu.
ZDROJE:
monografie:
HELÁN, Petr. Věcná břemena [online]. 2011 [cit. 2013-01-05]. Bakalářská práce. Masarykova
univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Ivana Průchová. Dostupné z:
<http://is.muni.cz/th/248569/pravf_b/>.
 snadné porozumění
 okamžitá dostupnost
 dobrá čtivost
 možnost zkontaktovat autora při nejasnostech
 dobrý formát textu
webová stránka:
Věcné břemeno. Wikipedia [online]. [cit. 2013-01-05]. [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/
 rychlá a snadná dostupnost
 pro širokou veřejnost
 text v mnoha jazycích
 obsahuje obrázky
 přehlednost
odborný článek:
BRADÁČ, Albert, FIALA, Josef, HLAVINKOVÁ, Vítězslava. Nemovitosti – oceňování a právní vztahy. 4.
vyd. Praha: Nakladatelství Linde, 2007. 740 s. ISBN 9788072016792.
 rozsáhlé postihnutí tématu
 příjemný rozsah
 zajímavé detaily
 vhodné i pro studenty jiných fakult
 dostupnost
DALŠÍ ZDROJE:
Občanský zákoník, Zákon č. 40/1964 Sb., ISBN 978-80-7208-902-4.