1. Seminární práce z biologie na téma:
Dědičnost a rolování jazyka jako dědičný znak
Autor: Karel Jeniš

2. Teoretická část
Dědičnost
Vzájemné vztahy mezi alelami stejného genu
Křížení

3. Dědičnost
Dědičnost je proces zajišťovaný přenosem genetických informací, díky
kterému si potomci nesou znaky vzniklé kombinací znaků rodičovských.
Vlastnosti a znaky přenášené do další generace tedy nemusejí být stejné
s vlastnostmi a znaky rodičů. V rozdílech mezi jednotlivými generacemi
můžeme sledovat vývoj druhu – fylogenezi. Principy dědičnosti popsal Gregor
Johann Mendel v Mendlových zákonech dědičnosti. Mendel položil základy
genetiky v roce 1865, poté co zveřejnil své výsledky pokusů na hrachu.

4. Vzájemné vztahy mezi alelami stejného genu
Dominantní alela se označuje velkým písmenem (A), recesivní alela
malým písmenem (a)
Úplná dominance a recesivita
Dominantní alela potlačí vliv recesivní alely
Dominantní alela se projeví i v dominantní homozygotní kombinaci i
heterozygotní
Příklady:
o Barva květů
 A – červená
 A – bílá
o Homozygot AA – červená barvy květů
o Homozygot aa – bílá barva květů
o Heterozygot Aa – červená barva květů
Neúplná dominance a recesivita
Dominantní alela nepotlačí zcela vliv recesivní alely
Recesivní alela se částečně projeví
Příklad:
o Barva květů
 A – červená
 A – bílá
o Homozygot AA – červená barvy květů
o Homozygot aa – bílá barva květů
o Heterozygot Aa – pravděpodobně růžová barva

5. Kodominance
U heterozygota se projeví obě alely
Projeví se zcela
Nepotlačují se a neovlivňují se navzájem
Příklad:
o Barva květů
 A – červená
 A – bílá
o Homozygot AA – červená barvy květů
o Homozygot aa – bílá barva květů
o Heterozygot Aa – př. bílé a červené puntíky na květech

6. Křížení
Pro pochopení populační genetiky, je nutné pochopit základní principy
křížení:
o Homozygotní křížení
 Pokud zkřížíme dominantního homozygota
s dominantním homozygotem, vznikne vždy dominantní
homozygot
RR × RR  RR
 Pokud zkřížíme recesivního homozygota
s recesivním homozygotem, vznikne vždy recesivní
homozygot
rr × rr  rr
 Pokud zkřížíme dominantního homozygota s recesivním
homozygotem (nebo naopak), vznikne vždy heterozygot
RR × rr  Rr
o Heterozygotní a homozygotní křížení
 Pokud zkřížíme dominantního homozygota s heterozygotem,
může vzniknout dominantní homozygot nebo heterozygot
RR × Rr  RR/Rr
 Pokud zkřížíme recesivního homozygota s heterozygotem,
může vzniknout recesivní homozygot nebo heterozygot
rr × Rr  rr/Rr

7. o Heterozygotní křížení
 Pokud zkřížíme heterozygotu s heterozygotem, může
vzniknout dominantní homozygot, recesivní homozygot
nebo heterozygot
Rr × Rr  RR/rr/Rr

8. Praktická část
Rolování
Základní údaje průzkumu
Výsledky průzkumu

9. Rolování
Dědičnost můžeme zkoumat na jednoduchém příkladu – rolování jazyka
do tvaru „korýtka“
Tento znak je vlivem pouze jednoho genu  je to znak monogenní
Alela, která umožňuje, že jedinec je schopný rolovat jazyk do „korýtka“,
je dominantní
Recesivní alela tuto schopnost neumožní
Jazyk umí srolovat dominantní homozygoti nebo heterozygoti
Jazyk neumí srolovat recesivní homozygoti
Obr. 1: Vlevo - roluje, vpravo – neroluje

10. Schéma dědičnosti rolování jazyka
Následující schéma zobrazuje dědičnost znaku „rolování jazyka“
Obr. 2: Schéma dědičnosti znaku

11. Základní údaje průzkumu
Cílem průzkumu bylo zjistit na vzorku lidí, jak častý je výskyt znaku „rolování
jazyka“ a jaký vliv na to má pohlaví. Dotazováno bylo 25 skupin, vždy dítě
s rodiči. Následující výčet a grafy zobrazují výsledky průzkumu.
Celkem dotázaných: 75
o Mužů: 40
 25 dospělých
 15 dětí (do 18 let)
o Žen: 35
 25 dospělých
 10 dětí (do 18 let)
Rolujících: 63
o Mužů: 31
 20 dospělých
 11 dětí (do 18 let)
o Žen: 32
 22 dospělých
 10 dětí (do 18 let)
Nerolujících: 12
o Mužů: 9
 5 dospělých
 4 děti (do 18 let)
o Žen: 3
 3 dospělé
 0 dětí (do 18 let)

12. Výsledky průzkumu
Obecné údaje
Z průzkumu vyplývá, že 84% respondentů se schopno „rolovat jazyk“,
kdežto 16 % respondentů neumí.
Poměr rolujících a nerolujících
Nerojulící
12
16%
Rolující Nerojulící
Rolující
63
84%

13. Složení respondentů
Muži - děti
Muži
15
25
20% Muži
34%
Ženy
Ženy - děti
10 Ženy - děti
13%
Muži - děti
Ženy
25
33%
Pohlaví respondentů
Ženy
35 Muži
47% Muži
40 Ženy
53%

14. Rolování/nerolování – pohlaví (ženy)
Následující 2 grafy nám ukazují, zda-li se dědičnost znaku „rolování
jazyka“ váže nějakým způsobem na pohlaví respondenta
Ženy
Nerolující
3
9%
Rolující
Nerolující
Rolující
32
91%

15. Rolování/nerolování – pohlaví (muži)
Žen rolujících je 91% a nerolujících 9%
Mužů rolujících je 77% a nerolujících je 23%
 je zřejmý rozdíl mezi schopností rolovat/nerolovat u žen a mužů
Muži
Nerolující
9
23%
Rolující
Nerolující
Rolující
31
77%

16. Poměry rolujících
Rolujících žen je 51% a rolujících mužů je 49%
Procentuální rozdíl zde není, ale vzhledem k tomu, že žen bylo dotázáno
méně, poukazuje tato statistika na to, že ženy častěji rolují než muži
Rolující
Ženy Muži Muži
32 31
Ženy
51% 49%

17. Poměry nerolujících
Zde už je procentuální rozdíl velký, nerolujících mužů je 75 %, kdežto
nerolujících žen je jen 25%
Tato statistika ukazuje, že je větší zastoupení nerolujících mužů než
nerolujících žen (i přes větší počet dotázaných mužů je rozdíl výrazný)
Nerolující
Ženy
3
25%
Muži
Ženy
Muži
9
75%

18. Závěr
Z průzkumu vyplývá, že ženy častěji rolují než muži a že je větší
zastoupení mužů než žen, kteří nerolují. Ale nelze z tohoto průzkumu dělat
obecnější závěry, z důvodu malého vzorku lidí. Pro příští průzkum bych
doporučil větší vzorek lidí, rovnocenné zastoupení dospělých a dětí, tři
generace a stejné zastoupení obou pohlaví pro jasnější vyvozování závěrů.
V krajním případě by se dala zkoumat míra rolování jazyka, protože jsem se
setkával s odpovědí, že respondent roluje „napůl“.

19. Citace:
1. ŠÍPEK, MuDr. Antonín. Genetika - Biologie: Váš zdroj informací o
genetice a biologii. [online]. 2010, 2012 [cit. 2013-01-06].
Dostupné z: http://www.genetika-biologie.cz/zakony-dedicnosti
2. SNUSTAD, Peter D. a Michael J. SIMMONS. Genetika. 5th ed.
Překlad Jiřina Relichová. Brno: Masarykova univerzita, 2009, xxi,
871 s. ISBN 978-802-1048-522
3. HALLMAYER, Joachim. Genetic Heritability and Shared
Environmental Factors Among Twin Pairs With Autism. Archives of
General Psychiatry. 2011-11-07, roč. 68, č. 11. ISSN 0003-990x.
DOI: 10.1001/archgenpsychiatry.2011.76
Hodnocení citací (hodnocení jsem shrnul do pár vět místo
dělení na body):
1. Zdroj je srozumitelný, přehledný a text píše sám autor stránek.
Tento zdroj jsem využil k získání nějakých informací a zjištění, jak
se daná problematika graficky zaznamenává. Součástí stránek je i
diskuze, kde se člověk může zeptat na případné nejasnosti.
2. Jedná se o kvalitní knihu o genetice (byla mi doporučena
vyučujícím). Jsou zde velmi podrobně vysvětleny principy genetiky
a dědičnosti, obsahuje mnoho detailních obrázků. Zdroj mi
posloužil jako hlavní zdroj informací.
3. Tento článek se sice zabývá mírně odlišnou tematikou, ale užil jsem
jej kvůli tomu, že se zabývá průzkumem. Zjistil jsem si, jak takový
průzkum probíhá, jak se dělí a zaznamenává a jak se poté
publikuje.
Zdroje obrázků:
1. http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps08/gen_prikl/web/pics/
zad2.jpg
2. Vlastní
3. Zbylé grafiky vlastní

20. Klíčová slova:
Dědičnost, alela, genetický, informace, zákony, křížení
Anotace
Text je zaměřen výhradně vědecky, jedná se o seminární práci zabývající
se dědičností znaků. V teoretické části jsou vysvětleny základy dědičnosti znaků
a jejich křížení, v praktické části je popsán průzkum na téma rolování jazyka
jako dědičného znaku a obsahuje grafiky s daty a výsledky průzkumu. V závěru
jsou shrnuty výsledky průzkumu. Text je určen studentům zabývajícím se
základy genetické biologie a průzkumům v genetice.
Argumentace
Dané téma jsem si vybral, protože se zajímám o dědičnost a navštěvoval
jsem seminář biologie. Přišlo mi také zajímavé zkusit si sám udělat průzkum na
téma zabývající se dědičností – rolování jazyka. Téma jsem si vybral sám a
k názvu práce jsem dospěl tak, že se zabývá dědičností a obsahuje průzkum.
Poznámka k úkolu do KPI
Použil jsem svoji starší práci a kvůli omezenému rozsahu (5000 – 5400
znaků) jsem musel vynechat některé části. Text jsem však upravil tak, aby
obsahoval vše důležité a měl logickou návaznost.