konference Seminaria, 29. 5. 2018

2. Nejčastější nedostatky
odůvodnění územního
plánu a vypořádání námitek
dotčených vlastníků

3. Struktura prezentace
3

4. Nejčastější důvody pro zrušení ÚP
•
•
•
•
4

5. Východiska požadavku dostatečného
odůvodnění ÚP a rozhodnutí o
námitkách


5

6. Východiska požadavku dostatečného
odůvodnění ÚP a rozhodnutí o
námitkách


6

7. Zadání ÚP



7

8. Návrh ÚP


8

9. Uplatnění námitek k návrhu ÚP






9

10. Nejčastější vady odůvodnění ÚP
–
–
–
–
–
10

11. Soulad s úkoly a cíli územního plánování
 Odůvodnění souladu s cíli a úkoly územního plánování podle 18 a
19 StZ = povinná náležitost odůvodnění územního plánu -
53 odst. 4 písm. b) SZ
 V případě změny územního plánu se má odůvodnění alespoň
stručně vyjádřit k tomu, které z úkolů územního plánování změna
územního plánu řeší a jak a které z úkolů naopak neřeší a z jakých
důvodů (NSS 1 Ao 2/2009 a NSS 1 Ao 2/2010)
 Odůvodnění souladu s úkoly a cíli nesmí spočívat pouze v situaci či
parafrázi 18 a 19 StZ, ale musí dojít ke konkretizaci ve vztahu k
jednotlivým částem ÚP
 Od odůvodnění je potřeba odlišovat samotný soulad s úkoly a cíli
územního plánování (NSS 8 As 121/2015) – rozpor s 19 odst. 1
písm. c) StZ
11

12. Zdůvodnění konkrétního řešení
 V odůvodnění OOP je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho
vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a
při výkladu předpisů. Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje
nepřezkoumatelnost územního plánu (příklad: ZÚR Ústeckého
kraje – regulace pro VTE – NSS 9 Ao 6/2011, NSS 1 Ao 3/2008).
 Zvláště v případech, kdy dochází k dochází k odlišnému účelovému
určení pozemků oproti předchozímu územnímu plánu a vlastník ve
svých námitkách tuto změnu rozporuje: „Na základě podané
námitky či připomínky by samozřejmě byl pořizovatel územního
plánu povinen zařazení určitého pozemku do určité funkční plochy
podrobně odůvodnit.“ (NSS 5 Aos 3/2013 a NSS 6 Ao 5/2011)
 Potřeba konkrétního zdůvodnění je dle našich zkušeností přímo
úměrná tomu, zda někdo podá ve věci námitku nebo připomínku
a jak konkrétní je.
12

13. Nové zastavitelné plochy
 55 odst. 4 SZ: další zastavitelné plochy lze změnou ÚP
vymezit pouze na základě:
1. prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné
plochy v obci
2. potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.
 pro nový ÚP obdobné požadavky z obecných cílů a z 53
odst. 5 f) SZ (NSS
 Nestačí pouze uvést, že nově zastavitelné plochy jsou
vyplněním proluky, nebo že navazují na již zastavěné území
(NSS 9 As 18/2015).
13

14. Ochrana ZPF
 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb.- pořizovatelé a projektanti ÚPD
jsou při územně plánovací činnosti povinni řídit se zásadami ochrany
ZPF a navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska
ZPF nejvýhodnější.
 tomuto požadavku nevyhovuje odůvodnění ÚP, které pouze lakonicky
konstatuje, že „plocha“ nenarušuje organizaci zemědělského půdního
fondu (KS Hradec Králové
 Metodické doporučení MMR a MŽP (2013) „Vyhodnocení
předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský
půdní fond v územním plánu“: je nezbytné, aby v textové části
odůvodnění byly uvedeny případné varianty, jejich srovnání s
výsledným řešením a zdůvodnění.
 Nestačí, pokud uplatnil příslušný orgán ZPF k návrhu ÚP souhlasné
stanovisko, jelikož i toto může být nezákonné
14

15. Vady odůvodnění rozhodnutí o námitkách




15

16. Doporučení



16

17. Doporučení




17

18. Přihlaste se k odběru
našich novinek
http://www.fbadvokati.cz/cs#newsletter-form
+ v patičce každé stránky:

19. www.fbadvokati.cz
Mgr. Pavel Černý
pavel.cerny@fbadvokati.cz