2. Agenda
Východiska
Úrovně služeb
Očekávání
Uplatnění v segmentu zdravotnictví
Předpoklady
Rizika
2 www.ness.com
3. Mlha i ve zdravotnictví (… veřejné správě)?
Spokojenost s IS … od 72 % až po méně než 30%
► HealthCare Institute a Intel, 2009
Změna nároků i nabídky informační podpory
Zdravotní Potřeby
služby uživatele
Specializace Disciplína
oborová uživatele
Specializace
poskytovatelů
§§§
Formy služeb
Ekonomika
Technologie Správa ICT
3 www.ness.com
4. Změna pohledu na ICT
Nákup informační služby v množství a v čase její potřeby
Není nezbytně nutně doprovázeno pořízením majetku
Důraz na kvalitu poskytované služby bez dosavadní masivní
operativy spojené s investiční i provozní obsluhou prostředků
ICT
Na rozdíl od pokusů uplatnit koncept CC před několika roky jsou
dnes k dispozici ověřené platformy
Pronájem strojového času (60/70. léta)
► … CDC Corp. info buletin 1979 … nadále nerozvíjet …
4 www.ness.com
5. ANO?
Nestejnoměrné využívání některých aplikací v čase (den, měsíc,
práce vyvolané událostmi)
Zvyšující se náklady na ICT bez zpětné vazby na reálné využití?
Info-podpora nových druhů a typů zdrav. služeb, rozšíření
variant pojištění, vliv různých forem telemedicíny?
Duplicitní aktivity kolem ICT v rámci jednotlivých sítí
poskytovatelů?
Opakované snahy o zefektivnění v dnešním modelu provozu ICT
přinášejí vždy očekávané efekty?
Potřeba podpory nově definovaných procesů – např. info-
propojení zdravotní, zdravotně-sociální a sociální problematiky?
5 www.ness.com
6. Cloud – vrstvy
SaaS Uživatelé
Vnímání hodnoty koncovým uživatelem
PaaS Vývojáři aplikací
IaaS IT architekti
6 www.ness.com
7. Uplatnění kde?
Síť jednoho zřizovatele či vlastníka ??
Síť nezávislých právnických osob … ??
Sítě s možným propojením zdravotních a sociálních služeb ??
Obecně
► kde jsou procesy ICT spravovány na více místech nějak vymezené sítě
► kde model úplné správy ICT u každého či většiny prvků sítě přestává být
flexibilní (při snaze plnit požadavky uživatelů) a nákladově efektivní (v praxi
téměř lineární nárůst nákladů)
7 www.ness.com
8. Očekávání
Snížení nákladů na jednotku využití (>90% respondentů studie VŠE
Praha, 2010)
► Především eliminace operativní práce kolem správy ICT (správy technolog. zdrojů)
Elasticita, škálovatelnost zdrojů (74%)
► Závislost na nabídce dodavatelů aplikací
Flexibilita zajištění požadavků (57%)
► Řetězec od požadavku uživatele přes interní konzultanty (interní ICT) až k
poskytovateli služby/dodavateli aplikací
8 www.ness.com
11. Předpoklady – uživatel
Vím co (potřebuju) chci a aktivně se zajímám, jak moc mně jsou
schopny pomoci služby ICT při provozní práci i při podpoře
rozhodování a plánování mé práce
Umím posoudit a sdělit co mně na současném stavu
vyhovuje/nevyhovuje
Dodržuju, co se dodržovat má
► řízeno předpisem
► řízeno aplikací
► řízeno vlastním zájmem (potřebou)
tedy … informační disciplína
11 www.ness.com
12. Předpoklady – interní ICT
Změna „poslání“
► už ne provozář event. správce majetku
► naopak zainteresovaný konzultant ve službě koncovému uživateli – zpracování
požadavků uživatele, jejich aktivní ovlivňování, předkládání možností řešení
► … přesun od operativy k dlouhodobému řízení zajištění služeb
Zvýšení nároků na kooperaci s dodavateli (poskytovatelem služeb)
► požadavky na plnou a spolehlivou informovanost o plnění bezpečnostních procesů
► propracovaný monitoring skutečného čerpání služby
► řízení diskusí o změnách v kvalitě a rozsahu služeb s dostatečným časovým
předstihem,
► striktní projektové řízení, mj. realizace přechodu správy a provozu ICT
Informatika jako služba „síti subjektů“, už ne „pro jeden barák“
12 www.ness.com
13. Možnost realizace řešení na míru
Možnost členit informační služby dle významu na realizaci formou
lokálního zpracování, využití privátního (v rámci sítě) i veřejného cloudu,
tedy využití hybridního modelu
► Data s významovými identifikačními prvky (pacient, zdravotnický pracovník)
► Data provozní, bez významové identifikace
► Vazby
Strategie „co řešit jakým typem služby“, na základě kterých kritérií, s
jakými bezpečnostními parametry
► Zodpovědnost za navržený hybridní model - kdo navrhuje, kdo schvaluje?
► Podpora legislativy?
► Podíl technických norem pro zdravotnickou informatiku?
13 www.ness.com
14. Předpoklady – legislativa, správa resortu
Rozvoj technologických konceptů
► „spotřebitelská“ podoba aplikací, mobilní disponibilita, rychlé vyhledávání, praktická
použitelnost analytických nadstaveb, šíření aplikací v modelu „app-store“, kapacity
zdrav. techniky pro domácí využití (tlak, diabetes, EKG, …)
generuje v posledních letech mj. jednoznačné požadavky na
redefinice zdravotní dokumentace, jejího vlastnictví a její správy
Dosavadní postup
► systematičnost pohledu na IS ve zdravotnictví (nejenom na samotnou ZD ve vztahu k
jednomu pacientovi), hloubka a frekvence změn, časové řízení uplatnění změn v
praxi
► diskuse nad informační dimenzí zdravotnictví uvnitř samotného resortu
není technologickému rozvoji ICT partnerem, ale soupeřem !!!
14 www.ness.com
15. Rizika
Rostoucí závislost na „dodavateli“ … od výrobce ASW po
poskytovatele služby (86%)
► … potřeba změnit poskytovatele služby či se vrátit k lokálnímu modelu (?)
Právní omezení praktického využití, nejasnosti (31%)
Možná ztráta kontroly na ICT prostředky (29%)
Problémy s ICT governance (28%) … doslova „vládnutím“ !!
… Bezpečnost, nedostupnost dat až po ztrátu, zneužití dat (14%)
15 www.ness.com
16. Otázky … dosud otevřené
Dosud ne zcela vyjasněný pojem, různé úrovně služby s různými
nároky na uživatele
Vývoj systémového SW – budou varianty bez CC ?
Relevantní oborové standardy
► HIPAA a další
► chybí analogie (nebo využití) PCI DSS
Nároky na koncepční práci interního ICT (nárokování služeb ICT,
konsolidace požadavků, vyhodnocování služeb atd.)
Formalizace typů „dokumentací“ vyskytujících se ve zdravotnictví
► Struktury – „jak moc“ standardizace ?
► Sémantika, ontologie (pojmy, vlastnosti, vztahy)
16 www.ness.com
