3. Mr Nanda Mohan Shenoy
CDPSE, CISA ,CAIIB
<3>
सूत्र लििम्
अल्पािरमसक्न्दग्धम्सारिद्विश्ििोमुखम् ।
अस्िोभमनिद्यं च सूत्रं सूत्रविदो विदुुः ॥
अल्पािरम् असक्न्दग्धम् सारिि् विश्ििोमुखम ् ।
अस्िोभम्अनिद्यं च सूत्रं सूत्रविदो1 विदुुः ॥
(1) अल्पािर = concise , (2) असंददग्धम्= unequivocal , (3) सारिि्= meaningful of
fresh and high import, (4) विश्ििोमुखम्= of universal application , (5) अस्िोभं =
succinct (free from repetition) , (6) अिन्द्यम्= impeccable (free from inaccuracies of
words and sense)
Those who know sutra say that the sutras possess the following six characteristics: it
is concise, is unequivocal, is fresh and of high import, of universal application, is
succinct and impeccable.
11. Mr Nanda Mohan Shenoy
CDPSE, CISA ,CAIIB
<11>
Narada Bhakti Sutra
•The first 24 sutras deal with the nature
of bhakti
•Next 9 sutras (25-33) explain why the
path of bhakti is superior
•Next 17 sutras (34-50) describe the
methods by which bhakti can be
cultivated and practiced
•Next 16 sutras (51-66) gives the sign of
true devotion
•Last 18 sutras (67-84) glorify those who
have reached the pinnacle of devotion
भक्तिसूत्रम्
13. Mr Nanda Mohan Shenoy
CDPSE, CISA ,CAIIB
<13>
परभक्तिस्िरूपम्
अथािो भक्तिं व्याख्यास्यामुः । १.०१
सा सिक्स्मन् परप्रेमरूपा । १.०२
अमृिस्िरूपा च । १.०३
यल्लब्धध्िा पुमान् ससद्धो भिति अमृिो भिति िृप्िो भिति ।१.०४
यसप्राप्य न ककक्ञ्चद् िाञ्छति न शोचति न द्िेक्ष्ट न रमिे नोससाही
भिति । १.०५
यज्ज्ज्ञासिा मत्तो भिति स्िब्धधो भिति आसमारामो भिति । ६ - १.०६
सा न कामयमाना तनरोधरूपसिाि् । ७ - १.०७
तनरोधस्िु लोकिेदव्यापारन्यासुः । ८ - १.०८
िक्स्मन्ननन्यिा िद्विरोचधषूदासीनिा च । ९ - १.०९
अन्याश्रयािां सयागोनन्यिा । १० - १.१०
प्रथमोऽध्यायुः १-१०
14. Mr Nanda Mohan Shenoy
CDPSE, CISA ,CAIIB
<14>
अथािो भक्तिं व्याख्यास्यामुः । १.०१
अथअ अि: भक्तिं (ियं) व्याख्यास्यामुः
Now, therefore we shall expound Bhakti
सा सिक्स्मन् परमप्रेमरूपा । १.०२
सा िु अक्स्मन्परप्रेमरूपा
सा (भक्तिुः) िु अ अक्स्मन्7 परप्रेमरूपा (अक्स्ि)
That Bhakti is verily is of the Supreme Love of God
अमृिस्िरूपा च । १.०३
सा (भक्तिुः) अमृिस्िरूपा च (अक्स्ि)
That Bhakti is also having the essential form of elixir (Amrutha)
प्रथमोऽध्यायुः १-१०
15. Mr Nanda Mohan Shenoy
CDPSE, CISA ,CAIIB
<15>
प्रथमोऽध्यायुः १-०५
यल्लब्धध्िा पुमान् ससद्धो भिति अमृिो भिति िृप्िो भिति ।१.०४
यि्अ लब्धध्िा पुमान्ससद्ध: भिति अमृि: भिति िृप्ि: भिति
Which having obtained man realizes his perfection, divinity and becomes
contended
यसप्राप्य न ककक्ञ्चद् िाञ्छति न शोचति न द्िेक्ष्ट न रमिे नोससाही
भिति । १.०५
यि्अ प्राप्य (पुमान्)न ककक्ञ्चद् िाञ्छति न शोचति न द्िेक्ष्ट न रमिे
न उससाही भिति Which having obtained, the man does not yearn, feels
sorrowful, does not hate ,does not enjoy, active in own interest
16. Mr Nanda Mohan Shenoy
CDPSE, CISA ,CAIIB
<16>
यज्ज्ज्ञासिा मत्तो भिति स्िब्धधो भिति आसमारामो भिति । १.०६
यि्अ ज्ञासिा (पुमान्) मत्त: भिति स्िब्धध: भिति आसमाराम: भिति
Having known that bhakti, man becomes intoxicated,fascinated,and
gets immersed in the bliss of the atma
सा न कामयमाना तनरोधरूपसिाि् । १.०७
That Bhakti is not of the nature of lust,because it is in the form of
renunciation
तनरोधस्िु लोकिेदव्यापारन्यासुः । १.०८
िक्स्मन्ननन्यिा िद्विरोचधषूदासीनिा च । १.०९
िक्स्मन्अनन्यिा िि्अ विरोचधषु उदासीनिा
अन्याश्रयािां सयागोनन्यिा । १० - १.१०
प्रथमोऽध्यायुः १-१०