SlideShare une entreprise Scribd logo

Contenu connexe

En vedette (8)

Krzp1 5
Krzp1 5Krzp1 5
Krzp1 5
 
Krzp1 4
Krzp1 4Krzp1 4
Krzp1 4
 
Krzp1 8
Krzp1 8Krzp1 8
Krzp1 8
 
Krzp1 10
Krzp1 10Krzp1 10
Krzp1 10
 
Krzp1 11
Krzp1 11Krzp1 11
Krzp1 11
 
Krzp1 1
Krzp1 1Krzp1 1
Krzp1 1
 
Krzp1 12
Krzp1 12Krzp1 12
Krzp1 12
 
Krzp3 1 2016
Krzp3 1 2016Krzp3 1 2016
Krzp3 1 2016
 

Plus de Pavel Nedbal (6)

Ro2 5
Ro2 5Ro2 5
Ro2 5
 
Ro2 4
Ro2 4Ro2 4
Ro2 4
 
Ro2 3
Ro2 3Ro2 3
Ro2 3
 
Ro2 2
Ro2 2Ro2 2
Ro2 2
 
Ro2 1
Ro2 1Ro2 1
Ro2 1
 
06 2016 om1_metody_1
06 2016 om1_metody_106 2016 om1_metody_1
06 2016 om1_metody_1
 

Krzp1 2

  • 1. Konvenční radiologické zobrazovací postupy 1 RTG záření Pavel Nedbal
  • 2. RTG záření Röntgenovo záření rentgenové záření X záření název
  • 3. přírodní zdroje - 90% přírodní radionuklidy terestrální záření kosmické záření umělé zdroje - 10% rentgenka předměty denní spotřeby zdroj
  • 5. „příčné vlnění elmg pole elmg záření lze popsat jako vlnu nebo proud částic je charakterizováno rychlostí šíření (šíří se rychlostí světla (ve vakuu)) vlnovou délkou frekvencí ve vodiči může indukovat napětí (antény) pokud je pohlcováno může se měnit na teplo částicí je foton elektromagnetické záření
  • 6. elmg záření o vlnové délce λ má frekvenci f a jemu připisovaný foton má energii E vztah mezi tím lze vyjádřit λ=c/f E=h.f c - rychlost světla (3×108 m/s) h = 6,6252×10−34 J·s = 4,1 μeV/GHz (Planckova konstanta) elektromagnetické záření
  • 8. podle místa vzniku X záření vzniká v elektronovém obalu energie – E= 40 – 150 keV vlnová délka λ = 10 – 0,1 nm pronikavost  záření vzniká při jaderných reakcích „nejtvrdší“ elmg záření – E > 100 keV velká pronikavost velmi silně ionizuje elektromagnetické záření
  • 9. energie – [J] radiační fyzika – [eV] 1 eV = 1,60217653 . 10−19 J zdroje nejsou monoenergetické spektrum spojité spektrum čárové energie
  • 10. proniká hmotou diferencovaná absorpce ionizační efekt luminiscenční efekt fotochemický efekt biologický efekt RTG záření - vlastnosti
  • 11. záleží na Z materiálu, ρ větší Z => větší absorpce záleží na hustotě a tloušťce materiálu různá absorpce různými tkáněmi => podstata medicínského využití diferencovaná obsorpce
  • 13. nepřímo ionizuje ionizuje vzduch a plyny energie rtg záření je dostatečná k ionizaci vyražený elektron opouští atom – mění se elektrická rovnováha využití v dozimetrii ionizační efekt
  • 14. při interakci s vhodným materiálem (CaWo4, ZnS, CdS, oxidy gadolinia a lanthanu, …) vyvolání vzniku viditelného světla fluorescence fosforescence luminiscenční efekt
  • 15. zčernání filmu nebo fotografické desky čím větší intenzita => větší zčernání fotochemický efekt
  • 16. biologické změny chemické změny genetické změny účinky deterministické a stochastické biologický efekt
  • 17. vznik
  • 18. dopad urychleného elektronu na terčík - rentgenka změna dráhy elektronu - synchrotron vznik
  • 19. kruhový urychlovač částic (e+, e-) elektrony urychleny v LINAC zrychleny v BOOSTER uchovány v STORAGE RING vysokoenergetické rentgeny (MeV) vznik záření při prudké změně směru urychlené částice synchrotron
  • 20. uvolnění e- z katody žhavení katody urychlení e- VN mezi A a K přeměna Ep na Ek vznik: Ep=U.e těsně před dopadem: Ek=Ep=1/2mv2 reakce na anodě vznik - rentgenka
  • 21. elektrony interagují s jádry nebo s elektrony obalu vyšší obaly => vznik tepla nižší obaly, jádro – brzdné a charakteristické záření interakce e-
  • 22. brzdění e- zpomalení vlivem odpuzování letícího e- elektrony atomů anody + náboj jádra zpomalí a změní směr zachování energie - vznik fotonů spojité brzdné záření – rozdílné zpomalení elektronů brzdné záření
  • 24. vysoké Z terčíku => vysoká tvorba brzdného záření kVp – peak – max hodnota energie spojité = energie 0 – kVp ne všechny urychlené elektrony kVp více interakcí = méně energie filtrace brzdné záření
  • 25. excitace atomů anody přeměna Ek letícího e- na Ep e- atomu anody – excitace vysoké Z = silná interakce – velké energetické rozdíly hladin deexcitace atomů anody vyzáření „přebytečné energie“ – charakteristické záření charakteristické záření
  • 28. vazebná energie elektronů energie jednotná - závislá na materiálu anody – spektrum spojité charakteristické záření vrstva wofram molybden rhodium K 69,5 20 23,2 L 12,1/11,5/10,2 2,8/2,6/2,5 3,4/3,1/3 M 2,8 - 1,9 0,5 - 0,4 0,6 - 0,2 wofram molybden rhodium Kα1 59,32 17,48 20,22 Kβ 67,24 19,61 22,72
  • 29. mimoohniskové záření dopad e- mimo terčík anody neužitečné ↑velikost ohniska ↑ dávka ↓kontrast extrafokální záření
  • 33. vliv exp. hodnot mA kVp vliv ostatních faktorů přídavná filtrace materiál terčíku generátor energetické spektrum
  • 34. změna mA nebo mAs – proporcionální změna amplitudy – všechny energie změna proudu
  • 35. změna kVp – změna amplitudy i umístění křivky spektra ↑ 15% kVp = ↑ 2 x mAs změna napětí
  • 36. ovlivní tvar spektra posun peaků charakteristického záření s vyšším Z se zvyšuje amplituda materiál terčíku
  • 37. 3 fáze představuje 12% zvýšení VF i 16% zvýšení mění se amplituda i pozice generátor
  • 39. expoziční faktory ovlivňují kvalitu a množství rtg záření !práce s exp. faktory je náplní práce RA! expoziční faktory
  • 41. nejdůležitější hodnota! velikost napětí mezi A a K diagnostika: 40 – 140 kVp udává pronikavost záření udává kontrast snímku částečně ovlivní i množství záření při ↑kVp více fotonů projde až k snímači expoziční hodnoty - kVp
  • 42. ? stane při zvýšení kVp zvýší se energie fotonů méně fotonů se absorbuje v objektu více fotonů prochází na snímač dochází k většímu zčernání filmu/zvýšení signálu pro konstantní expozici 15% zvýšení kVp by mělo být kompenzováno snížením mAs na polovinu expoziční hodnoty - kVp
  • 43. ↑efektivní energie = ↑prostupnost záření prostupnost vyjadřuje vzdálenost kterou může záření projít v hmotě velká prostupnost = tvrdé záření malá prostupnost = měkké záření tvrdost záření
  • 44. prostupnost lze vyjádřit číselně – HVL šířka absorpčního materiálu, která sníží intenzitu záření na polovinu charakteristika rtg záření diagnostika: HVL 3 – 5 mm Al ↑ kVp = ↑ HVL HVL
  • 45. mA množství proudu dodávaného rentgence množství vyprodukovaných fotonů diagnostika 10 – 1200 mA čas jak dlouho potrvá produkce záření diagnostika 0,001 – 6 s elektrické množství mAs = mA x s automaticky je voleno max mA a min s expoziční hodnoty mAs
  • 46. množství fotonů je proporcionální k mAs 2x mAs = dvojnásobné množství elektronů z K => A 300 mA @ 1/30 s = 10 mAs 200 mA @ 1/20 s = 10 mAs 100 mA @ 1/10 s = 10 mAs 100 mA @ 1/20 s = 5 mAs všechny kombinace se stejným mAs vyvolají stejnou densitu expoziční hodnoty mAs
  • 47. dávka je proporcionální k mAs změna mAs nevyvolá žádnou změnu v kinetické energii elektronů expoziční hodnoty mAs
  • 48. čas vždy tak krátký jak je možné ↑ čas = ↑ pohybová neostrost jedno  1 pulsní - 17 ms jedno  2 pulsní – 8 ms VF - <1 ms expoziční hodnoty čas
  • 49. intenzita záření klesá se 2 vzdálenosti na energii má vzdálenost malý vliv nutná změna mAs příklad změna vzdálenosti ze 100 cm na 180 cm mAs se zvýší 3,5 x vzdálenost
  • 50. např. 0,6 mm; 1mm velikost ohniska limituje množství dopadajících elektronů – je nutné na úkor mA zvýšit čas malé ohnisko – končetiny, C páteř velké ohnisko – plíce, břicho volba ohniska
  • 51. Pavel Nedbal / nedbalp@kaz.zcu.cz