1. Podpora inovativnosti na
Podpora inovativnosti na
univerzitách
univerzitách
Richard H I N D L S
Richard H I N D L S
Vysoká škola ekonomická v Praze
Vysoká škola ekonomická v Praze
2. MOTO:
I v překotnosti dnešní doby platí obecný koncept,
totiž že úspěšnost hospodáře vzrůstá tou měrou,
jak svou činností zvyšuje nejen blahobyt vlastní,
ale i zisky druhých.
To je atribut světa otevřené konkurence.
3. Diagnóza - pohled univerzit
Diagnóza - pohled univerzit
n Základní parametry českého vysokého ekonomického
školství - veřejné VŠ (24+2), ekonom. fakulty (>50),
nárůst soukromých VŠ (46),
n tendence v požadavcích studentů: lepší studenti
začínají vyhledávat globální programy, roste
konkurence různých post-bakalářských programů
typu MSc., M.A. či MBA,
n boloňský proces definitivně „odstartoval“ snahu
studentů absolvovat po stupni bakalářském stupeň
navazující magisterský (či aspoň jeho část) na další
VŠ, začíná se hovořit o „easyjets“ studentech.
4. Diagnóza - pohled firem
Diagnóza - pohled firem
n Upřednostňují se absolventi s úplným či částečným
pobytem na více univerzitách (double degree, triple
degree), recruitmenty operují globálně, jejich
pozornost poutají rostoucí trhy (hovoří se o linii
hospodářského růstu „BRIC“ = Brazílie – Rusko –
Indie – Čína),
n požadavky pracovního trhu po absolventech
ekonomických oborů rostou,
n měnící se poměr nároků firem na znalostní a
osobnostní profil absolventa (1/3 x 2/3 ?) a na
schopnost sebeprezentace,
n studenty si připravují i samy firmy, a to při nemalých
dodatečných nákladech.
5. Profil absolventů - co dělat?
Profil absolventů - co dělat?
Profil absolventů by měl reflektovat zejména:
n „chceš-li stavět loď, neposílej muže, aby sehnali dřevo,
ale probuď v nich touhu po nekonečných dálkách moře“,
n prvek vysoké flexibility absolventů vzhledem k
požadavkům praxe, založený na širším vědomostním
základu na úkor úzké specializace,
n aspekt tvrdé konkurence a střetu, a to střetu nejen s
absolventy v ČR, ale i s absolventy zahraničních VŠ z EU,
USA a dalších zemí jako projev globálního trhu práce,
n studium spíše širší: vedle odborné náplně má zahrnovat i
jazykovou přípravu, rozvoj komunikačních dovedností a
prezentačních schopností, standard společenského
vystupování, práci v týmech vč. týmů mezinárodních
apod.
6. Motivace univerzit - co dělat?
Motivace univerzit - co dělat?
n Do hodnocení univerzit a studijních oborů zahrnout
rovněž to, jak škola reaguje na změny požadavků
trhu práce, tj. obměnit rigidní plošné financování
založené hlavně na počtu studentů,
n zpráva OECD ke způsobu řízení českých VŠ,
n „Bílá kniha terciárního vzdělávání“ – současný stav:
od stadia jednoduchosti přes stadium
komplikovanosti do stadia zjednodušení.
7. Zkušenosti:
Zkušenosti:
spolupráce s praxí,
profesní poradenství,
alumnus.
Univerzita Firma
8. Spolupráce s praxí:
Spolupráce s praxí:
Obecná deklarace partnerství mezi univerzitou a firmou
či organizací nepostačuje. Je třeba realizovat určité
konkrétní aktivity, např.:
n zprostředkování „náborových“ aktivit firem,
n realizace bakalářských, diplomových a doktorských
prací v korporátním prostředí a společné projekty
(studenti, doktorandi, učitelé),
n zprostředkování lektorské a konzultační činnosti
učitelů ve firmách,
n účast odborníků z praxe ve výuce.
9. Profesní poradenství:
Profesní poradenství:
n nabídky pracovního uplatnění studentům,
n poradenství při zprostředkování zaměstnání,
n práce s talentovanými studenty,
n organizace veletrhů pracovních příležitostí uvnitř
univerzit,
n spolupráce při výběrových řízeních na zahraniční
pobyty.
10. Alumnus:
Alumnus:
n spolupráce s absolventy, péče o síť absolventů,
n výzkum uplatnění absolventů,
n optimalizace uplatnění absolventů v konkrétních
podmínkách praxe,
n účast absolventů ve výuce (nedávní absolventi bývají
v tomto méně „ochotní“).
