2.týden - Budování knihovní komunity

1. Jak rozvíjet knihovní komunitu pomocí sociálních sítí a dalších nástrojů 25.5.2023 Bára Buchtová

2. Pozitivní inventura 2 https://forms.gle/ZGXYW2G5E41Cxw758

3. 3 Co si s toho zatím vzít? - Zrevidujte si vždycky, co už máte k dispozici - Rozvíjejte to, co vás baví a co funguje - Spolupracujte s těmi, kdo spolupracovat chtějí Zkuste to vždycky o kousek dál posunout ;-) Odvrácená strana - nebojte se zaříznout to co už nefunguje, nechte to klidně spát, třeba na to zase někdy uzraje… nebo taky ne :-)

4. 4 Postřehy z vašich dotazníků: - Často jste zmiňovali poznávání lidí, rozšiřování obzorů… - “Při různých kreativních akcích i samotném půjčování se člověk dozví mnohé o potřebách i Know-how místních lidí, od typů na zahradničení, přes doporučení knih, až po sdílení životních ﬁlozoﬁí.” - práce s dětmi, směřování ke čtenářství, - nakupování novinek, - “moji kolegové jsou výborní, protože se na ně mohu spolehnout, vyřeší jakýkoliv problém a vždycky mi pomohou” - někteří z vás jmenovali i konkrétní lidi, se kterými spolupracují a v čem je obohacují

5. 5 Do budoucna… Je dobré být co nejvíce konkrétní - když píšete že vás baví “práce se čtenářem.”, máte určitě na mysli určitě něco konkrétního - např. že pro ně můžete vybírat knížky na míru potřebám, nebo že můžete u malých dětí rozvíjet jejich čtenářské kompetence, nebo že můžete čtenáře doslova seznámit s jejich oblíbeným autorem - když píšete “ruční práce” máte na mysli konkrétní ruční práce, které jste v knihovně dělali - když píšete “kreativita” zase si uvědomujete v čem vám vaše práce přijde tvůrčí - jestli to že tvoříte nějaký program nebo i to, že se podílíte na tvorbě prostoru vaší knihovny :-)

6. Co knihovníci potřebují umět Aby mohly rozvíjet komunity…

7. 1) umět pružně reagovat na potřeby lidí 7 2) intenzivně spolupracovat s dalšími místními organizacemi a institucemi. Koncepce říká:

8. 3) Svobodu/volnou ruku 8 4) Znalost komunitních hodnot na vlastní kůži Já říkám: ● S despotickým šéfem se komunitní knihovna dělá špatně..

9. Jak pružně reagovat na potřeby lidí? 9 Blok I

10. 10 Jak zjistit co lidé potřebují? Vyhledejte to - na sociálních sítích - na specializovaných portálech typu lepší místo, mobilní rozhlas, participativní rozpočty, databáze strategií… Zeptejte se odborníků - sociální pracovníci - sociologové - antropologové - komunitní pracovníci - … atd (dle tématu) Zeptejte se jich! - rozhovory (formální i neformální) - participativní metody - dotazníky, vlastní výzkumy

11. Jak se správně ptát? … abychom z tohoho získali co nejvíce a od lidí opravdu něco zjistili

12. Předtím než se začnete ptát ▸ Deﬁnujte si cíle průzkumu, ╺ = CO PŘESNĚ chcete zjistit a OD KOHO to potřebujete zjistit ╺ např. chci zjistit od stávajících čtenářů seniorního věku jestli nepotřebují nějaké další služby, které by jim knihovna mohla nabídnout a na konci výzkumu chci vědět jaké služby by to mohly být ▸ Vyberte ten nejvhodnější kanál a ptejte se jen těch lidí, kterých se průzkum týká - např. pokud se dotazník týká jen stávajících čtenářů, je zbytečné ho distribuovat přes web obce. Ptejte se tam, kde už lidi jsou - pokud máte na všechny už email, je zbytečné lovit je na facebooku, pokud je potkáváte venku osobně, ptejte se tam, kde je potkáváte.

13. Předtím než se začnete ptát ▸ Zamyslete se nad formou dotazování. Je rozdíl mezi tzv. sondou a hlubokým výzkumem. ▸ Neptejte se na věci, které vás vlastně nezajímají, nebo které nechcete změnit - zbytečně tím zatěžujete respondenty i sebe ▸ Neptejte se na něco, co můžete zjistit exaktněji - např. co můžete zjistit z jiného výzkumu nebo dokonce vlastních dat ╺ např. nezjišťujte dotazníkem věci, které můžete získat z knihovního katalogu (věkovou skladbu čtenářů, jaké dokumenty si půjčují apod.) ▸ Zkuste odbourat svůj ostych z oslovení lidí - někdy je prostě nejefektivnější a nejlepší zeptat se osobně v terénu, než vymýšlet dotazníky a způsoby jak lidi motivovat k jejich vyplňování…

14. Jak se správně ptát 1. Ptejte se tak, aby si účastníci pod otázkou dokázali představit něco konkrétního. ╺ „Co jsi dělal minulou neděli“ je lepší než „Jak trávíš víkendy?“ 2. Přizpůsobte svůj jazyk dané skupině (jinak se na stejnou věc budeme ptát skupiny vědců a jinak dětí ve škole). Zapomeňte také na knihovnický žargon a názvy služeb. Uživatelé je znát nemusí. ╺ “Jste spokojeni s fondem knihovny?” vs “Chybí vám v knihovně nějaký typ knížek? Jaký?” 3. Důležité je mít otázky co nejvíce otevřené ╺ „Odkud čerpáš informace?“ ne uzavřené na předem dané možnosti typu „Dozvídáš se věci z knížek nebo z internetu?“

15. Jak se správně ptát 4. V jedné otázce ze vždy ptejte jen na jednu informaci - ne: „Jak se vám líbil průběh akce a její téma?” ale rozdělit to do dvou otázek. 5. Je dobré věty uvozovat stylem „co si myslíte..“, „jak si představujete…“ ╺ nejlepší je ptát se ještě konkrétněji „vybavujete si nějaký zážitek, kdy jste …“ 6. Při navržení otázky si vždy zkuste říct, co se asi díky této otázce dozvíte a jestli se to shoduje s tím co chcete zjistit ╺ Chci zjistit, jestli knihovna slouží jenom jako půjčovna knih, nebo že slouží i jako něco jiného (a jako co konkrétně)→otázka může znít: „Co rád/a děláš v knihovně?“

16. Jak se správně ptát 7. Neptejte se co nedělají, nebo proč to nedělají, ptejte se na bariéry a jestli je možné je odstranit „Proč nechodíš do knihovny?“ vs „Napadlo tě v poslední době někdy zajít do knihovny? Proč jsi to nakonec neudělal? Existuje něco, co tě v knihovně štve nebo odpuzuje?“ 8. Nepokládejte tzv. sugestivní otázky, které respondentovi podsouvají „správnou“ odpověď, protože odpovědi na ně pro vás nebudou mít žádnou hodnotu. (Např. „Čtení z knih je prokazatelně přínosné pro rozvoj dětského mozku. Myslíte si, že naše akce ‚Babičky čtou dětem‘ byla přínosná i pro vaše dítě? ╺

17. Jak se správně ptát 9. u skupin lidí, které neznáme, nebo ke kterým je dobré přistupovat citlivě vám může pomoci zeptat se opisem — např. pokud zjišťujete životní postoje k ožehavým tématům např. názory na migraci, náboženství, politiku… ╺ spíše než „Jaký je váš názor na rasismus a xenofobii?“ „Znáte nějaké cizince, kteří ve vaší obci bydlí? Jaký je váš pohled na lidi, kteří sem přijedou bydlet a neumí česky? Stalo se vám, že jste u vás potkali v nějakého cizince, který potřeboval pomoct?“ ╺ Ideální je využít náznaku některého z účastníků z předešlé komunikace — „Před chvílí jste zmínil, že u vás v obci pracují lidé z okolních zemí. Zkusil byste to trochu rozvést? Co to pro vaši obec podle vás znamená?“

18. Po výzkumu ▸ Porovnejte si výsledek s předem stanovenými cíli - našli jste odpovědi na vaše otázky? ▸ Vyhodnoďte si, jaké odpovědi se často opakují. A ptejte se sami sebe: je možné s tím, co lidé často zmiňují něco udělat? ▸ Neustále a znovu ověřujte. To co se dozvíte z prvního výzkumu zkuste dále prověřit nebo jít víc do hloubky ╺ rok po průzkumu už zjištěné nemusí platit ╺ pokud zjistíte něco, co není snadné realizovat (např. že by bylo ideální mít otevřeno v sobotu) zkuste dále ověřovat (jestli nedošlo k nějakému zkreslení, nebo nebyla otázka špatně položena) a pokud stále budete přicházet ke stejnému výsledku, hledejte cesty jak to realizovat.

19. Jak se kreativně ptát: participativní metody aneb jak rychle získat zpětnou vazbu

20. Chci aby tady…

21. Vaše dojmy a zkušenosti?

24. Jiné vzkazy…

26. Tabule (či chytrá zeď) a fixa

29. Dot-voting (lepení samolepek)

32. Hlasování

34. Odtrhávání, postity…

35. Např: “z dnešní akce si odnáším…”

37. Tužka a (velký) papír

39. Kreativní ankety na soc. médiích

42. “ Vždycky byste měli vědět, proč se na něco ptáte a stejně tak by to mělo být jasné i respondentovi.

43. “ Čím lépe budete uživatelé znát, tím lépe budete vědět, jak a na co se ptát a také jak lépe navazovat novou spolupráci.

44. Jak lépe poznat uživatele

45. Metoda Person - může vám pomoci k tomu, abyste své uživatele lépe poznali a představili si za pojmem uživatelé či čtenáři konkrétní lidi. - vytvoření imaginárních proﬁlů typických uživatelů - každá persona by měla obsahovat typické charakteristicky vašich uživatelů z jednotlivých skupin

46. Krok 1: Deﬁnujte si cílovou skupinu pro vaši akci /aktivitu

47. Krok 2: deﬁnujte si několik druhů typických uživatelů v rámci cílové skupiny

48. Krok 3: Navrhněte 3-5 person

49. Metoda Person - při navrhování person odpovězte na následující otázky: - Kolik mu/jí je? Co dělá? - Jaké věty nejčastěji říká? - Co ho/ji trápí? - Co ho/ji baví? - Co řeší a co potřebuje? - Co jí/mu může knihovna nabídnout? Jakých služeb využívá nebo by mohl/a využít? - Jaký je její/jeho vztah ke knihovně? - Když persony tvoříte můžete si představovat konkrétní lidi (ale držte se jen těch charakteristik, které se opakují)

51. Metoda Person - personu vždy vztahujte ke konkrétní službě/akci/aktivitě - proto je třeba vždy vytvořit ke každé aktivitě nové persony (ale můžete vycházet z těch starých) - persony stále aktualizujte, ověřujte zda váš pohled není zkreslený - doporučuji aplikovat na persony tzv. empatickou mapu

52. Jak reagovat na to co lidé potřebují?

53. 53 Jak reagovat na to co lidé potřebují? Musíte to vymyslet :-) V tomto místě je důležité zapojit i cílové uživatelé, navrhovat to s nimi! - metoda “jak bychom mohli” - Brainstormingy - World café - Focus group (doporučuji!) - https://libdesign.kisk.cz/designove-metody - https://kisk.phil.muni.cz/100metod

54. 54 World café - Můžete koncipovat jako společenskou akci - Diskuse u stolečků v malých skupinách (4lidé) - U každého stolku facilitátor - zapisuje - Na každou otázku 20 minut, poté se všichni u stolu prostřídají a u nového stolu se řeší nová otázka s novou skupinou - Na konci sdílení a shrnutí nových poznámek facilitátory a moderátorem - Můžete to brát také jako komunitní akci!

55. 55 Focus group - Metodika pro knihovny - https://kisk.phil.muni.cz/media/3239051/metodik a_focus_group_pro_knihovny_ﬁn.pdf - Skupinový rozhovor - 6 až 12 lidí - Všechny otázky se řeší s celou skupinou, nutnost facilitace - Je dobré dělat vždy více fokusních skupin - např. podle předem určených cílových skupin - Může probíhat i online např. ve facebookové skupině - Je dobré skupinu nějak odměnit

56. Facilitace / moderování diskuse Aby diskuse směřovala k nějakému cíli, je dobré když je facilitována. K facilitované diskuzi je zapotřebí jednoho nebo více facilitátorů. Facilitátoři mají za úkol provádět účastníky jednotlivými kroky skupinové diskuse. Dobří facilitátoři výborně ovládají techniku aktivního naslouchání, mají důvěru všech ve skupině a jednají se všemi rovnostářsky. Za žádných okolností facilitátoři nediktují řešení, nerozhodují za skupinu nebo se nepřidávají na nějakou stranu rozporu ve skupině. Je-li facilitace úspěšná, bude konečný výsledek vytvořen, chápán a přijímán všemi účastníky.

57. Facilitace - základní principy 1. Nezávislost – ten, kdo skupinu facilituje, by neměl ovlivňovat výsledek diskuse. Neměl by to být vedoucí ani podřízený někoho ze zúčastněných. 2. Nestrannost – facilitátor by neměl prezentovat svůj názor (pokud k tomu není vyzván). 3. Nedirektivnost – facilitátor sice pomáhá skupině najít řešení nebo přijmout rozhodnutí (např. pomocí kladení otázek či představováním různých možných řešení), nesmí však činit rozhodnutí za skupinu. 4. Strukturovanost – facilitovaná diskuse by se měla vždy držet předem dané struktury a facilitátor by měl skupinu srozumitelně provádět jednotlivými kroky. 5. Nehodnotící přístup – hodnocení jednotlivých návrhů by mělo být zcela jen na skupině, ne na facilitátorovi; facilitátor by měl dbát hlavně na to, aby se každý mohl vyjádřit. 6. Hledání konsensu – facilitátor pouze vede skupinu k tomu, aby přijala rozhodnutí na základě shody - čím větší vztah k rozhodnutí budou jednotlivci mít, tím větší budou mít pocit spoluzodpovědnosti.

58. Účastnili jste se někdy nějaké facilitované skupinové diskuse?

59. Úkol č 1: Co lidé (ve vaší lokalitě) potřebují? 59 Co potřebujete vědět? Na co a koho se budete ptát? Sepište: 1) Svoji otázku - co potřebujete zjistit? Může být i více otázek 2) Formát dotazu (např. Konkrétní dotazník, nástěnka, lístečky - co na nich bude napsané?) 3) Koho se potřebujete zeptat - navrhněte 3 persony - uveďte jméno, věk, zaměstnání, co je pro něj typické + typická věta, co je pro něj důležité, co chce a nechce, co si pravděpodobně myslí (např. o vašem projektu / knihovně - v závislosti na otázce) atd. Tyto 3 věci sdílejte v naší skupině (je tam tahák)

60. 60 Jak spolupracovat s dalšími místními organizacemi a institucemi? Blok II

61. 61 Jak začít spolupracovat s dalšími organizacemi 1) Udělejte si mapu - zjistěte s kým vůbec můžete spolupracovat 2) Vyhodnoďte si, jak moc je pro vás spolupráce relevantní 3) Oslovte je Poznámka: žádná knihovna není dost malá/velká, aby nemohla spolupracovat s dalšími aktéry /subjekty…

62. 62 2 způsoby mapování 1) Mapování od stolu - můžete využít soc. média, viz minulá lekce, ale i další weby či mapy 2) Mapování v terénu - vyjdete z domu a hledáte zajímavá místa, lidi, skupiny přímo v terénu

63. 63 Mapa místních aktérů / komunitní mapa

64. 64 Jak oslovovat nové partnery ▸ Pokud máte nápad na konkrétní projekt / spolupráci, buďte co nejvíce konkrétní ▸ Pokud víte proč spolupracovat, ale nevíte zatím jak, vymýšlejte to spolu ▸ Řekněte, co by potenciálním partnerům mohla spolupráce přinést (uveďte čísla, emoce, příběh…) ▸ V menších obcích navazujte spolupráce klidně úplně neformálně

65. S kým spolupracovat Tahák

66. 66

67. 67

68. 68

69. 69

70. 70

71. 71

72. 72

73. Úkol č. 2 Zmapujte své okolí - můžete využít tahák a udělat si seznam, nebo klidně využijte i jinou metodu (např. nakreslit si sousedství, udělat mentální mapu…) Svou mapu sdílejte v naší společné skupině (je tam tahák). 73

74. Jak na komunitní knihovnu? Blok III

75. “ “Komunitní knihovna vždy reaguje na konkrétní potřeby konkrétních lidí, nikoliv na své domněnky o tom, co potřebují. Dobré komunitní aktivity nepotřebují masivní marketing, lidé je totiž sami berou “za své” - potřebují je, navštěvují je, starají se o ně, sami je rozvíjejí.” (zdroj: Komunitní knihovnou krok po kroku) 75

76. 1. knihovna, která je spravována a provozována komunitou (např. ji může založit spolek) 2. knihovna, která kolem sebe buduje vlastní komunitu, která pomáhá spravovat a provozovat knihovnu (např. díky práci dobrovolníků) 3. knihovna, která identiﬁkuje, podporuje a vytváří komunity v místě, kde působí. 76 Komunitní knihovna ze 3 perspektiv

77. Komunitní principy 1) Podílení se (Participace) ▸ participativní metody v prostorách knihovny, naslouchání uživatelům ▸ participace na akcích (diskuse, vlastní vklad účastníků) ▸ spolurozhodování a společné vymýšlení 2) Vlastnictví, spoluvlastnictví (Ownership) ▸ lidé mají pocit, že knihovna je také “jejich” ▸ např. podílení se na výzdobě, programu či rozhodování o knihovně atd. ▸ může být i darování knížek do fondu či poskytnutí prostoru (pravidelné - “Naše klubovna” - starání se o konkrétní prostory, úklid) ▸ dobrovolnictví v knihovně 77

78. Komunitní principy 78 3) Posílení, zplnomocnění (Empowerment) ▸ opak je pasivita či bezmoc ▸ vedení lidí k samostatnosti, aktivitě, kompetencím, odpovědnosti…, učení je speciﬁckým dovednostem, zvyšování jejich sebedůvěry (podle toho v čem potřebují posílit) ▸ postupné předávání kompetencí podle oblastí jejich zájmu 4) Zapojení (Engagement) ▸ lidé jako partneři při akcích - můžou zajistit část programu, přinést občerstvení… ▸ zřízení samosprávy / knihovní rady - např. 1x za měsíc se sejít s klíčovými uživateli / komunitou a spolurozhodovat o věcech v knihovně ▸ dobrovolnictví

79. Hodnoty uznávané v komunitách Komunitu můžeme vidět jako soubor hodnot. Slučuje řadu prvků, které jsou úzce spjaté: ● Tolerance – přijetí a respekt k druhým, snaha naslouchat a učit se. ● Reciprocita/vzájemnost – ochota pomoci nezištně dalším členům komunity s tím, že očekávám, že v budoucnu mi oplatí podobně. ● Důvěra – věříme-li ostatním členům komunity, budeme se více angažovat v komunitním životě a vzájemně spolupracovat. ● Závazek – komunita se podílí na společně aktivitě, vztahy členů v komunitě jsou přitom užší a loajálnější než v jiných skupinách (např. pracovní tým). ● Solidarita – s ostatními členy jsme solidárnější než s členy jiných skupin. ● Autonomie – komunita si vytváří systém, jak spolurozhodovat, jak organizovat své aktivity nebo jak přijímat nové členy a členky. Do života komunity nezasahuje nikdo zvenčí, nikomu nepodléhá, nezodpovídá se za svůj výkon. ● Rovnost – členové komunity jsou si rovni, mají stejná práva, nároky a možnosti. Možnosti členů komunity jsou však obvykle tím větší, čím více se na komunitním životě podílejí, čím jsou aktivnější a angažovanější. 79

80. Co dělat, když chcete být komunitní knihovnou? 1) Zamyslete se, jakým směrem chcete knihovnu směřovat. 2) Zmapujte si terén a místní komunity 3) Zvažte svoje provozně-technické možnosti. 4) Pořádejte komunitní a komunity podporující aktivity. 5) Začněte pracovat s dobrovolníky 6) Řiďte se komunitními principy i uvnitř organizace. Více viz Komunitní knihovnou krok po kroku) 80

81. Komunitní aktivity a projekty

82. Příklady komunitních projektů ● Sousedské slavnosti, Zažít město jinak, farmářské trhy… ● Bazárky, knihovny věcí, knihobudky, SWAPy ● Dobrovolnické aktivity, Ukliďme Česko, společné ozeleňování ● Sportovní utkání ● Pálení čarodějnic, společné opíkání špekáčků ● Vytváření společného prostoru - parky, komunítní zahrady apod. 82

83. Doporučená literatura http://web.archive.org/web/20220419203455/https: //komunitylab.cz/wp-content/uploads/2018/07/PDC S_Budovani-komunit_online-verze_final.pdf

84. Příklady komunitních projektů knihoven

85. Nedostatek kapacit 85 Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být Dobrovolnictví ● Je zapotřebí mít v knihovně někoho, kdo se bude o dobrovolníky starat ● Dobrovolník by si měl sám vybrat, v čem chce pomoci - musí mu to dávat nějakou protihodnotu ● Je zde nutný silný pocit ownershipu u doprovolníků ● Dobrovolník nevydrží věčně

86. Stárnutí populace 86 Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být Práce se seniory ● V českých knihovnách velké množství dobré praxe ● Obrovský potenciál pro tvorbu komunit - upevňování vzájemných vazeb mezi seniory, ● Možnost empowermentu - aktivní zapojování seniorů, dávání jim vlastního prostoru, posilování sebevědomí ● Poradenství - seniorpoint

87. Nedostatečný prostor 87 Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být pop-up knihovny ● knihovny na místech ve městě, kde je lidé nejvíce využijí - časté na koupalištích, nádražích, v nemocnicích či čekárnách ● Je třeba vždy přemýšlet jak tyto knihovničky provázat se službami knihovny

88. Opuštěné maminky 88 Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být Programy pro maminky či Bookstart ● Dvojí možnost ○ Buď programy pro děti za přítomnosti matek ○ Nebo programy pro matky za přítomnosti dětí ● Nemělo by jít jen o to, připravit pro tuto skupinu program, ale dat jim i prostor vzájemně se poznat

89. Komunitní projekty Neukotvení teenageři Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být teen oddělení ● Chce to člověka, který bude věkově i mentálně blízko ● Doporučuji článek Speciﬁka práce s mladými lidmi v knihovnách https://kisk.phil.muni.cz/aktualne/ak tuality/speciﬁka-prace-s-mladymi-li dmi-v-knihovnach ● Role knihoven: ○ Informační podpora ○ Rozvoj komunity mladých ○ Empowerment, aktivizovat mladé

90. Komunitní projekty Mezigenerační střet Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být mezigenerační tématické akce ● Mezigenerační akce není sousedská slavnost, kdy odpoledne hraje cimbálka a večer je hip-hop párty ● Mezigenerační akce taková, kde se lidé různých věků mohou doopravdy potkat, poznat a něco si předat

91. Komunitní projekty Ekologie Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být akce s ekologickým tématem ● SWAPy - podpora slow fashion ● Férové snídaně - podpora lokálních a fair-trade pěstitelů ● Komunitní zahrádka před knihovnou ● Semínkovna - sdílení semínek, záchrana druhů rostlin ● Knihovny věcí, Lékotéky - reakce na konzumní chování ● Ekoporadna / ekologický časopis a akce - např. Strakonice

92. Komunitní projekty Vztah k literatuře Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být lekce tvůrčího psaní ● Tvůrčí psaní pro seniory i pro mladé ● Soutěže ● Možnost publikovat ● Literární večery / noci literatury ● Příklad empowermentu

93. Komunitní projekty Kulturní války Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být živá knihovna ● Často se bojíme neznámého ● Příležitost učit lidi vzájemnému dialogu

94. Komunitní projekty Různorodost handicapů Je li problém… Komunitní projekty Řešením může být knihovna pro bezbariérové město ● Společné řešení problémů s orientací a pohybem v prostoru města ● Co pro je jednoho bariéra je pro druhého opěrný bod ● Knihovna jako prostor pro řešení spolenských problémů

95. Ukotvení v knihovnictví Koncepce - 1. pilíř 95

96. Co se sociálními sítěmi? Vaše komunitní projekty jsou potravou pro sociální sítě 1. Na sociálních sítích můžete o komunitních projektech informovat - sdílet fotky, články, zvát lidi prostřednictvím událostí … 2. Můžete prostřednictvím soc. sítí komunikovat s lidmi v komunitě/projektu, domlouvat se na činnostech a aktivitách, proﬁlovat své směřování (skupiny) 3. Můžete se prostřednictvím sociálních sítí svých lidí ptát, zjišťovat, intereagovat, participovat… 96

97. Úkol č. 3 Navrhněte komunitní projekt - Kdo je cílová skupina? Co je tématem projektu? Čemu projekt pomáhá? Co je pojidlem všech zapojených? Popište v čem spočívá komunitnost projektu. - Kdo do projektu bude zapojen? (využijte komunitní mapu) - Budeme hodnotit na základě 4 komunitních principů - Jak moc projekt podporuje participaci? - Jak moc projekt podporuje spoluvlastnictví (ownership)? - Jak moc projekt posiluje další lidi (empowerment)? - Jak moc projekt zapojuje jiné lidi či organizace? Připravte formou prezentace a nasdílejte do skupiny 97

98. Úkoly: shrnutí Ǔkol č 1: Vaše otázky + forma dotazování + persony Úkol č. 2: Komunitní mapa Úkol č. 3: Komunitní projekt Vyberte si alespoň 2 úkoly a ty splňte ;-) Připravte si na toto téma krátkou prezentaci 98

2.týden - Budování knihovní komunity

2.týden - Budování knihovní komunity

Recommandé

Contenu connexe

Similaire à 2.týden - Budování knihovní komunity

Similaire à 2.týden - Budování knihovní komunity (20)

Plus de Barbora Buchtová

Plus de Barbora Buchtová(15)

Dernier

Dernier(11)

2.týden - Budování knihovní komunity