3. 3
Co si s toho zatím vzít?
- Zrevidujte si vždycky, co už máte k dispozici
- Rozvíjejte to, co vás baví a co funguje
- Spolupracujte s těmi, kdo spolupracovat chtějí
Zkuste to vždycky o kousek dál posunout ;-)
Odvrácená strana - nebojte se zaříznout to co už nefunguje, nechte to klidně
spát, třeba na to zase někdy uzraje… nebo taky ne :-)
4. 4
Postřehy z vašich dotazníků:
- Často jste zmiňovali poznávání lidí,
rozšiřování obzorů…
- “Při různých kreativních akcích i samotném
půjčování se člověk dozví mnohé o
potřebách i Know-how místních lidí, od
typů na zahradničení, přes doporučení
knih, až po sdílení životních filozofií.”
- práce s dětmi, směřování ke čtenářství,
- nakupování novinek,
- “moji kolegové jsou výborní, protože se na
ně mohu spolehnout, vyřeší jakýkoliv
problém a vždycky mi pomohou”
- někteří z vás jmenovali i konkrétní
lidi, se kterými spolupracují a v
čem je obohacují
5. 5
Do budoucna…
Je dobré být co nejvíce konkrétní
- když píšete že vás baví “práce se čtenářem.”, máte určitě na mysli určitě něco
konkrétního - např. že pro ně můžete vybírat knížky na míru potřebám, nebo že můžete u
malých dětí rozvíjet jejich čtenářské kompetence, nebo že můžete čtenáře doslova
seznámit s jejich oblíbeným autorem
- když píšete “ruční práce” máte na mysli konkrétní ruční práce, které jste v knihovně dělali
- když píšete “kreativita” zase si uvědomujete v čem vám vaše práce přijde tvůrčí - jestli
to že tvoříte nějaký program nebo i to, že se podílíte na tvorbě prostoru vaší knihovny :-)
10. 10
Jak zjistit co lidé potřebují?
Vyhledejte to
- na sociálních sítích
- na
specializovaných
portálech typu
lepší místo, mobilní
rozhlas,
participativní
rozpočty, databáze
strategií…
Zeptejte se odborníků
- sociální pracovníci
- sociologové
- antropologové
- komunitní
pracovníci
- … atd (dle tématu)
Zeptejte se jich!
- rozhovory (formální
i neformální)
- participativní
metody
- dotazníky, vlastní
výzkumy
11. Jak se správně ptát?
… abychom z tohoho získali co
nejvíce a od lidí opravdu něco zjistili
12. Předtím než se začnete ptát
▸ Definujte si cíle průzkumu,
╺ = CO PŘESNĚ chcete zjistit a OD KOHO to potřebujete zjistit
╺ např. chci zjistit od stávajících čtenářů seniorního věku jestli nepotřebují
nějaké další služby, které by jim knihovna mohla nabídnout a na konci
výzkumu chci vědět jaké služby by to mohly být
▸ Vyberte ten nejvhodnější kanál a ptejte se jen těch lidí, kterých se
průzkum týká - např. pokud se dotazník týká jen stávajících čtenářů, je
zbytečné ho distribuovat přes web obce. Ptejte se tam, kde už lidi jsou -
pokud máte na všechny už email, je zbytečné lovit je na facebooku, pokud je
potkáváte venku osobně, ptejte se tam, kde je potkáváte.
13. Předtím než se začnete ptát
▸ Zamyslete se nad formou dotazování. Je rozdíl mezi tzv. sondou a hlubokým
výzkumem.
▸ Neptejte se na věci, které vás vlastně nezajímají, nebo které nechcete
změnit - zbytečně tím zatěžujete respondenty i sebe
▸ Neptejte se na něco, co můžete zjistit exaktněji - např. co můžete zjistit z
jiného výzkumu nebo dokonce vlastních dat
╺ např. nezjišťujte dotazníkem věci, které můžete získat z knihovního
katalogu (věkovou skladbu čtenářů, jaké dokumenty si půjčují apod.)
▸ Zkuste odbourat svůj ostych z oslovení lidí - někdy je prostě nejefektivnější a
nejlepší zeptat se osobně v terénu, než vymýšlet dotazníky a způsoby jak lidi
motivovat k jejich vyplňování…
14. Jak se správně ptát
1. Ptejte se tak, aby si účastníci pod otázkou dokázali představit něco
konkrétního.
╺ „Co jsi dělal minulou neděli“ je lepší než „Jak trávíš víkendy?“
2. Přizpůsobte svůj jazyk dané skupině (jinak se na stejnou věc budeme ptát
skupiny vědců a jinak dětí ve škole). Zapomeňte také na knihovnický žargon a
názvy služeb. Uživatelé je znát nemusí.
╺ “Jste spokojeni s fondem knihovny?” vs “Chybí vám v knihovně nějaký
typ knížek? Jaký?”
3. Důležité je mít otázky co nejvíce otevřené
╺ „Odkud čerpáš informace?“ ne uzavřené na předem dané možnosti
typu „Dozvídáš se věci z knížek nebo z internetu?“
15. Jak se správně ptát
4. V jedné otázce ze vždy ptejte jen na jednu informaci - ne: „Jak se vám líbil
průběh akce a její téma?” ale rozdělit to do dvou otázek.
5. Je dobré věty uvozovat stylem „co si myslíte..“, „jak si představujete…“
╺ nejlepší je ptát se ještě konkrétněji „vybavujete si nějaký zážitek, kdy jste
…“
6. Při navržení otázky si vždy zkuste říct, co se asi díky této otázce dozvíte a jestli
se to shoduje s tím co chcete zjistit
╺ Chci zjistit, jestli knihovna slouží jenom jako půjčovna knih, nebo že slouží i
jako něco jiného (a jako co konkrétně)→otázka může znít: „Co rád/a děláš
v knihovně?“
16. Jak se správně ptát
7. Neptejte se co nedělají, nebo proč to nedělají, ptejte se na bariéry a jestli je
možné je odstranit
„Proč nechodíš do knihovny?“ vs „Napadlo tě v poslední době někdy zajít do
knihovny? Proč jsi to nakonec neudělal? Existuje něco, co tě v knihovně štve
nebo odpuzuje?“
8. Nepokládejte tzv. sugestivní otázky, které respondentovi podsouvají „správnou“
odpověď, protože odpovědi na ně pro vás nebudou mít žádnou hodnotu. (Např.
„Čtení z knih je prokazatelně přínosné pro rozvoj dětského mozku. Myslíte si, že
naše akce ‚Babičky čtou dětem‘ byla přínosná i pro vaše dítě?
╺
17. Jak se správně ptát
9. u skupin lidí, které neznáme, nebo ke kterým je dobré přistupovat citlivě vám
může pomoci zeptat se opisem — např. pokud zjišťujete životní postoje k
ožehavým tématům např. názory na migraci, náboženství, politiku…
╺ spíše než „Jaký je váš názor na rasismus a xenofobii?“ „Znáte nějaké
cizince, kteří ve vaší obci bydlí? Jaký je váš pohled na lidi, kteří sem
přijedou bydlet a neumí česky? Stalo se vám, že jste u vás potkali v
nějakého cizince, který potřeboval pomoct?“
╺ Ideální je využít náznaku některého z účastníků z předešlé komunikace —
„Před chvílí jste zmínil, že u vás v obci pracují lidé z okolních zemí. Zkusil
byste to trochu rozvést? Co to pro vaši obec podle vás znamená?“
18. Po výzkumu
▸ Porovnejte si výsledek s předem stanovenými cíli - našli jste odpovědi na
vaše otázky?
▸ Vyhodnoďte si, jaké odpovědi se často opakují. A ptejte se sami sebe: je
možné s tím, co lidé často zmiňují něco udělat?
▸ Neustále a znovu ověřujte. To co se dozvíte z prvního výzkumu zkuste dále
prověřit nebo jít víc do hloubky
╺ rok po průzkumu už zjištěné nemusí platit
╺ pokud zjistíte něco, co není snadné realizovat (např. že by bylo ideální
mít otevřeno v sobotu) zkuste dále ověřovat (jestli nedošlo k nějakému
zkreslení, nebo nebyla otázka špatně položena) a pokud stále budete
přicházet ke stejnému výsledku, hledejte cesty jak to realizovat.
19. Jak se kreativně ptát:
participativní metody aneb
jak rychle získat zpětnou vazbu
45. Metoda Person
- může vám pomoci k tomu, abyste své uživatele lépe
poznali a představili si za pojmem uživatelé či čtenáři
konkrétní lidi.
- vytvoření imaginárních profilů typických uživatelů
- každá persona by měla obsahovat typické
charakteristicky vašich uživatelů z jednotlivých skupin
49. Metoda Person
- při navrhování person odpovězte na následující otázky:
- Kolik mu/jí je? Co dělá?
- Jaké věty nejčastěji říká?
- Co ho/ji trápí?
- Co ho/ji baví?
- Co řeší a co potřebuje?
- Co jí/mu může knihovna nabídnout? Jakých služeb využívá nebo
by mohl/a využít?
- Jaký je její/jeho vztah ke knihovně?
- Když persony tvoříte můžete si představovat konkrétní lidi (ale držte se
jen těch charakteristik, které se opakují)
50.
51. Metoda Person
- personu vždy vztahujte ke konkrétní službě/akci/aktivitě
- proto je třeba vždy vytvořit ke každé aktivitě nové
persony (ale můžete vycházet z těch starých)
- persony stále aktualizujte, ověřujte
zda váš pohled není zkreslený
- doporučuji aplikovat na persony
tzv. empatickou mapu
53. 53
Jak reagovat na to co lidé potřebují?
Musíte to vymyslet :-)
V tomto místě je důležité zapojit i cílové uživatelé, navrhovat to s nimi!
- metoda “jak bychom mohli”
- Brainstormingy
- World café
- Focus group (doporučuji!)
- https://libdesign.kisk.cz/designove-metody
- https://kisk.phil.muni.cz/100metod
54. 54
World café
- Můžete koncipovat jako společenskou akci
- Diskuse u stolečků v malých skupinách (4lidé)
- U každého stolku facilitátor - zapisuje
- Na každou otázku 20 minut, poté se všichni u
stolu prostřídají a u nového stolu se řeší nová
otázka s novou skupinou
- Na konci sdílení a shrnutí nových poznámek
facilitátory a moderátorem
- Můžete to brát také jako komunitní akci!
55. 55
Focus group
- Metodika pro knihovny -
https://kisk.phil.muni.cz/media/3239051/metodik
a_focus_group_pro_knihovny_fin.pdf
- Skupinový rozhovor - 6 až 12 lidí
- Všechny otázky se řeší s celou skupinou, nutnost
facilitace
- Je dobré dělat vždy více fokusních skupin -
např. podle předem určených cílových skupin
- Může probíhat i online např. ve facebookové
skupině
- Je dobré skupinu nějak odměnit
56. Facilitace / moderování diskuse
Aby diskuse směřovala k nějakému cíli, je dobré když je facilitována.
K facilitované diskuzi je zapotřebí jednoho nebo více facilitátorů. Facilitátoři mají za úkol
provádět účastníky jednotlivými kroky skupinové diskuse. Dobří facilitátoři výborně ovládají
techniku aktivního naslouchání, mají důvěru všech ve skupině a jednají se všemi
rovnostářsky.
Za žádných okolností facilitátoři nediktují řešení, nerozhodují za skupinu nebo se nepřidávají
na nějakou stranu rozporu ve skupině. Je-li facilitace úspěšná, bude konečný výsledek
vytvořen, chápán a přijímán všemi účastníky.
57. Facilitace - základní principy
1. Nezávislost – ten, kdo skupinu facilituje, by neměl ovlivňovat výsledek diskuse. Neměl by to být
vedoucí ani podřízený někoho ze zúčastněných.
2. Nestrannost – facilitátor by neměl prezentovat svůj názor (pokud k tomu není vyzván).
3. Nedirektivnost – facilitátor sice pomáhá skupině najít řešení nebo přijmout rozhodnutí (např.
pomocí kladení otázek či představováním různých možných řešení), nesmí však činit rozhodnutí za
skupinu.
4. Strukturovanost – facilitovaná diskuse by se měla vždy držet předem dané struktury a facilitátor by
měl skupinu srozumitelně provádět jednotlivými kroky.
5. Nehodnotící přístup – hodnocení jednotlivých návrhů by mělo být zcela jen na skupině, ne na
facilitátorovi; facilitátor by měl dbát hlavně na to, aby se každý mohl vyjádřit.
6. Hledání konsensu – facilitátor pouze vede skupinu k tomu, aby přijala rozhodnutí na základě shody -
čím větší vztah k rozhodnutí budou jednotlivci mít, tím větší budou mít pocit spoluzodpovědnosti.
59. Úkol č 1: Co lidé (ve vaší lokalitě) potřebují?
59
Co potřebujete vědět? Na co a koho se budete ptát?
Sepište:
1) Svoji otázku - co potřebujete zjistit? Může být i více otázek
2) Formát dotazu (např. Konkrétní dotazník, nástěnka, lístečky - co na nich
bude napsané?)
3) Koho se potřebujete zeptat - navrhněte 3 persony - uveďte jméno, věk,
zaměstnání, co je pro něj typické + typická věta, co je pro něj důležité,
co chce a nechce, co si pravděpodobně myslí (např. o vašem projektu /
knihovně - v závislosti na otázce) atd.
Tyto 3 věci sdílejte v naší skupině (je tam tahák)
61. 61
Jak začít spolupracovat s dalšími organizacemi
1) Udělejte si mapu - zjistěte s kým vůbec můžete
spolupracovat
2) Vyhodnoďte si, jak moc je pro vás spolupráce relevantní
3) Oslovte je
Poznámka: žádná knihovna není dost malá/velká, aby
nemohla spolupracovat s dalšími aktéry /subjekty…
62. 62
2 způsoby mapování
1) Mapování od stolu - můžete využít soc. média, viz minulá
lekce, ale i další weby či mapy
2) Mapování v terénu - vyjdete z domu a hledáte zajímavá
místa, lidi, skupiny přímo v terénu
64. 64
Jak oslovovat nové partnery
▸ Pokud máte nápad na konkrétní projekt / spolupráci, buďte co
nejvíce konkrétní
▸ Pokud víte proč spolupracovat, ale nevíte zatím jak,
vymýšlejte to spolu
▸ Řekněte, co by potenciálním partnerům mohla spolupráce
přinést (uveďte čísla, emoce, příběh…)
▸ V menších obcích navazujte spolupráce klidně úplně
neformálně
73. Úkol č. 2
Zmapujte své okolí - můžete využít tahák a udělat si seznam,
nebo klidně využijte i jinou metodu (např. nakreslit si
sousedství, udělat mentální mapu…)
Svou mapu sdílejte v naší společné skupině (je tam tahák).
73
75. “ “Komunitní knihovna vždy reaguje na konkrétní
potřeby konkrétních lidí, nikoliv na své domněnky o
tom, co potřebují. Dobré komunitní aktivity nepotřebují
masivní marketing, lidé je totiž sami berou “za své” -
potřebují je, navštěvují je, starají se o ně, sami je
rozvíjejí.”
(zdroj: Komunitní knihovnou krok po kroku)
75
76. 1. knihovna, která je spravována a provozována
komunitou (např. ji může založit spolek)
2. knihovna, která kolem sebe buduje vlastní komunitu,
která pomáhá spravovat a provozovat knihovnu (např.
díky práci dobrovolníků)
3. knihovna, která identifikuje, podporuje a vytváří
komunity v místě, kde působí.
76
Komunitní knihovna ze 3 perspektiv
77. Komunitní principy
1) Podílení se (Participace)
▸ participativní metody v prostorách knihovny, naslouchání uživatelům
▸ participace na akcích (diskuse, vlastní vklad účastníků)
▸ spolurozhodování a společné vymýšlení
2) Vlastnictví, spoluvlastnictví (Ownership)
▸ lidé mají pocit, že knihovna je také “jejich”
▸ např. podílení se na výzdobě, programu či rozhodování o knihovně atd.
▸ může být i darování knížek do fondu či poskytnutí prostoru (pravidelné - “Naše
klubovna” - starání se o konkrétní prostory, úklid)
▸ dobrovolnictví v knihovně
77
78. Komunitní principy
78
3) Posílení, zplnomocnění (Empowerment)
▸ opak je pasivita či bezmoc
▸ vedení lidí k samostatnosti, aktivitě, kompetencím, odpovědnosti…, učení je specifickým
dovednostem, zvyšování jejich sebedůvěry (podle toho v čem potřebují posílit)
▸ postupné předávání kompetencí podle oblastí jejich zájmu
4) Zapojení (Engagement)
▸ lidé jako partneři při akcích - můžou zajistit část programu, přinést občerstvení…
▸ zřízení samosprávy / knihovní rady - např. 1x za měsíc se sejít s klíčovými uživateli /
komunitou a spolurozhodovat o věcech v knihovně
▸ dobrovolnictví
79. Hodnoty uznávané v komunitách
Komunitu můžeme vidět jako soubor hodnot. Slučuje řadu prvků, které jsou úzce spjaté:
● Tolerance – přijetí a respekt k druhým, snaha naslouchat a učit se.
● Reciprocita/vzájemnost – ochota pomoci nezištně dalším členům komunity s tím, že očekávám, že v budoucnu
mi oplatí podobně.
● Důvěra – věříme-li ostatním členům komunity, budeme se více angažovat v komunitním životě a vzájemně
spolupracovat.
● Závazek – komunita se podílí na společně aktivitě, vztahy členů v komunitě jsou přitom užší a loajálnější než v jiných
skupinách (např. pracovní tým).
● Solidarita – s ostatními členy jsme solidárnější než s členy jiných skupin.
● Autonomie – komunita si vytváří systém, jak spolurozhodovat, jak organizovat své aktivity nebo jak přijímat nové
členy a členky. Do života komunity nezasahuje nikdo zvenčí, nikomu nepodléhá, nezodpovídá se za svůj výkon.
● Rovnost – členové komunity jsou si rovni, mají stejná práva, nároky a možnosti. Možnosti členů komunity jsou však
obvykle tím větší, čím více se na komunitním životě podílejí, čím jsou aktivnější a angažovanější.
79
80. Co dělat, když chcete být komunitní knihovnou?
1) Zamyslete se, jakým směrem chcete knihovnu směřovat.
2) Zmapujte si terén a místní komunity
3) Zvažte svoje provozně-technické možnosti.
4) Pořádejte komunitní a komunity podporující aktivity.
5) Začněte pracovat s dobrovolníky
6) Řiďte se komunitními principy i uvnitř organizace.
Více viz Komunitní knihovnou krok po kroku)
80
85. Nedostatek kapacit
85
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být Dobrovolnictví
● Je zapotřebí mít v knihovně
někoho, kdo se bude o
dobrovolníky starat
● Dobrovolník by si měl sám
vybrat, v čem chce pomoci
- musí mu to dávat nějakou
protihodnotu
● Je zde nutný silný pocit
ownershipu u doprovolníků
● Dobrovolník nevydrží věčně
86. Stárnutí populace
86
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být Práce se seniory
● V českých knihovnách velké
množství dobré praxe
● Obrovský potenciál pro
tvorbu komunit -
upevňování vzájemných
vazeb mezi seniory,
● Možnost empowermentu -
aktivní zapojování seniorů,
dávání jim vlastního
prostoru, posilování
sebevědomí
● Poradenství - seniorpoint
87. Nedostatečný prostor
87
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být pop-up knihovny
● knihovny na místech ve
městě, kde je lidé nejvíce
využijí - časté na
koupalištích, nádražích, v
nemocnicích či čekárnách
● Je třeba vždy přemýšlet jak
tyto knihovničky provázat se
službami knihovny
88. Opuštěné maminky
88
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být Programy pro
maminky či Bookstart
● Dvojí možnost
○ Buď programy pro děti
za přítomnosti matek
○ Nebo programy pro
matky za přítomnosti
dětí
● Nemělo by jít jen o to,
připravit pro tuto skupinu
program, ale dat jim i
prostor vzájemně se poznat
89. Komunitní projekty
Neukotvení teenageři
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být teen oddělení
● Chce to člověka, který bude
věkově i mentálně blízko
● Doporučuji článek Specifika práce
s mladými lidmi v knihovnách
https://kisk.phil.muni.cz/aktualne/ak
tuality/specifika-prace-s-mladymi-li
dmi-v-knihovnach
● Role knihoven:
○ Informační podpora
○ Rozvoj komunity mladých
○ Empowerment, aktivizovat
mladé
90. Komunitní projekty
Mezigenerační střet
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být mezigenerační
tématické akce
● Mezigenerační akce není
sousedská slavnost, kdy
odpoledne hraje cimbálka a
večer je hip-hop párty
● Mezigenerační akce taková,
kde se lidé různých věků
mohou doopravdy potkat,
poznat a něco si předat
91. Komunitní projekty
Ekologie
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být akce s ekologickým
tématem
● SWAPy - podpora slow fashion
● Férové snídaně - podpora lokálních
a fair-trade pěstitelů
● Komunitní zahrádka před knihovnou
● Semínkovna - sdílení semínek,
záchrana druhů rostlin
● Knihovny věcí, Lékotéky - reakce
na konzumní chování
● Ekoporadna / ekologický časopis a
akce - např. Strakonice
92. Komunitní projekty
Vztah k literatuře
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být lekce tvůrčího psaní
● Tvůrčí psaní pro seniory i pro
mladé
● Soutěže
● Možnost publikovat
● Literární večery / noci literatury
● Příklad empowermentu
93. Komunitní projekty
Kulturní války
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být živá knihovna
● Často se bojíme neznámého
● Příležitost učit lidi vzájemnému
dialogu
94. Komunitní projekty
Různorodost handicapů
Je li problém…
Komunitní projekty
Řešením může být knihovna pro
bezbariérové město
● Společné řešení problémů s
orientací a pohybem v prostoru
města
● Co pro je jednoho bariéra je pro
druhého opěrný bod
● Knihovna jako prostor pro řešení
spolenských problémů
96. Co se sociálními sítěmi?
Vaše komunitní projekty jsou potravou pro sociální sítě
1. Na sociálních sítích můžete o komunitních projektech informovat - sdílet
fotky, články, zvát lidi prostřednictvím událostí …
2. Můžete prostřednictvím soc. sítí komunikovat s lidmi v komunitě/projektu,
domlouvat se na činnostech a aktivitách, profilovat své směřování (skupiny)
3. Můžete se prostřednictvím sociálních sítí svých lidí ptát, zjišťovat,
intereagovat, participovat…
96
97. Úkol č. 3
Navrhněte komunitní projekt
- Kdo je cílová skupina? Co je tématem projektu? Čemu projekt pomáhá? Co je
pojidlem všech zapojených? Popište v čem spočívá komunitnost projektu.
- Kdo do projektu bude zapojen? (využijte komunitní mapu)
- Budeme hodnotit na základě 4 komunitních principů
- Jak moc projekt podporuje participaci?
- Jak moc projekt podporuje spoluvlastnictví (ownership)?
- Jak moc projekt posiluje další lidi (empowerment)?
- Jak moc projekt zapojuje jiné lidi či organizace?
Připravte formou prezentace a nasdílejte do skupiny
97
98. Úkoly: shrnutí
Ǔkol č 1: Vaše otázky + forma dotazování + persony
Úkol č. 2: Komunitní mapa
Úkol č. 3: Komunitní projekt
Vyberte si alespoň 2 úkoly a ty splňte ;-)
Připravte si na toto téma krátkou prezentaci
98
