Prezentace z 1.6.

1. Jak rozvíjet
knihovní
komunitu
pomocí sociálních sítí
a dalších nástrojů
1.6.2022
Bára Buchtová

2. Prezentace vašich
projektů a nápadů

3. Jak udělat vaše projekty
více komunitní?

4. Občané by měli mít
příležitost sami se do
komunitní činnosti
zapojovat a podněcovat
vznik nových místních
aktivit.
Koncepce říká:

5. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní
- využijte zmíněných 4 principů:
1) spolurozhodování (participace)
2) spoluvlastnictví (ownership)
3) posilování uživatelů (empowerment)
4) větší zapojení uživatelů (engagement)

6. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní
- spolurozhodování (participace)
- dávejte lidem možnost vyjádřit se, navrhovat, “kecat do toho”,
přicházet s vlastními iniciativami, aktivitami, projekty….
- můžou dávat tipy na nákup knih
- mohou navrhovat jaký by mohl být program
- mohou také navrhovat koho by knihovna mohla pozvat (autor,
přednášející…) či jak by se mohl proměnit interiér
- můžete jim dát prostor pro jejich aktivity
- společné vymýšlení - např. jméno pro místnost, selfcheck atd.

7. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní
- spoluvlastnictví (ownership)
- uživatelé si myslí, že knihovna je i tak trochu jejich
- podílení se na výzdobě či vybavení
- např. i darování knížek do fondu
- poskytnutí prostoru (pravidelné - “Naše klubovna”)
- podílení se na programu
- starání se o část knihovny (např. o klubovnu, rostliny…)
- dobrovolnictví v knihovně

8. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní
- posilování uživatelů (empowerment)
- v čem potřebují posílit? V čem nejsou ještě silní/sebevědomí?
- poskytnutí bezpečného prostoru
- učení je specifickým dovednostem, zvyšování jejich sebedůvěry (podle
toho v čem potřebují posílit)
- postupné předávání kompetencí podle oblastí jejich zájmu

9. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní
- větší zapojení uživatelů (engagement)
- vy sami aktivně lidi zapojujte, můžete jít dvěma cestami
- 1) zapojovat stávající více do hloubky
- navrhěnte jim např. podílení se na akcích - zajištění části
programu, zajištění občerstvení či jinak rozvíjet dobrovolnictví
- můžete zřídit samosprávu / knihovní radu - např. 1x za měsíc
se sejít s klíčovými uživateli / komunitou a spolurozhodovat o
věcech v knihovně
- 2) zapojovat stále více aktérů - můžete neustále přemýšlet, kdo
další by se dal zapojit

10. Nepůjde všechno hned.
K tomu, aby se komunita okolo knihovny
mohla vytvořit, se musí postupně
zvyšovat vzájemná důvěra mezi vámi a
uživateli. Někomu to půjde rychleji,
někomu pomaleji.

11. Role v komunitách
aneb kde všude může najít knihovník své uplatnění?

12. Role v komunitách
● Lídři - nejaktivnější členové, stará se zejména o hodnoty
komunity i o to, aby sama komunita byla vnímána jako
hodnotná (okolím i jejími členy).
● Koordinátoři/organizátoři - pečují o členskou základnu,
hledají nové členy, koordinují činnost členů v dalších rolích.
● Facilitátor - propojuje členy, moderuje diskuse, působí jako
motivátor, poskytuje zpětnou vazbu, funguje jako mediátor
při řešení konfliktů.
● Expert/šampión - aktivním a zkušeným členem komunity,
může mít specifické know-how či dovednosti
● Editoři a žurnalisté - mohou mít na starosti webové
stránky, blog, sociální média, tvoří také oficiální dokumenty,
zprávy, prezentace…
● Knihovník - stará se o dostupnost informačních zdrojů pro
komunitu a o komunitě.
● Koordinátor akcí- zajišťuje komunitní akce (koordinace,
plánování, propagace, vyhodnocení...).
● Technologický pracovník -stará se o technologie (nástroje,
systémy, prezentace…), poskytuje uživatelskou podporu,
správu (profily, hesla...) a technický servis.
● Mentor - pomáhá novým členům komunity, poskytuje
základní orientaci v komunitním prostředí a záležitostech.
Zapojuje do dění, seznamuje s historií.
● Členové komunity - dobrovolně se účastní komunitního
života, aktivit a akcí.

13. Dynamika komunit
… i komunity mají své fáze a nejsou tu navždy…

14. Životní cyklus komunity
1. fáze potenciálu - jedinci, kteří řeší podobné záležitosti a mají tytéž potřeby, vidí potenciál
vytvořit společenství
2. fáze slučování - společenství se postupně formuje prostřednictvím aktivit reagujících na
potřeby členů
3. fáze zrání - objevují se plnohodnotné společné aktivity a pravidla, vyjasňují se hranice, role a
zaměření, komunita je zavedená a viditelná pro ostatní
4. fáze správcovství - převládá stabilita, do pozadí se ale mohou stáhnout členové, kteří dříve
společenství věnovali nejvíce času a energie, výzvou je zachování intenzity spolupráce,
5. transformace či zánik - někteří členové opouští komunitu, protože pro ně přestává být
užitečná, jiní členové se ale mohou pokusit změnit směr, aby byl možný další růst - proces
začíná odznova
* WENGER, E. – R. McDERMOTT – W. SNYDER. Cultivating Communities of Practice: a Guide to Managing Knowlegde.

15. Je v pořádku a normální když
komunita po nějaké době zanikne.
Otevírá se prostor pro něco nového.

16. Jak na komunikační
strategii?

17. Pokud se rozhodnete vytvořit komunikační
strategii
1) Definujte si cílovou skupinu - ke komu chcete mluvit
2) V rámci cílové skupiny vytvořte několik typických person -
pomůže vám to přizpůsobovat formu/styl komunikace
3) Určete komunikační kanály - kde se cílová skupina vyskytuje?
Kde ji můžete zastihnout?
4) Vytvořte komunikační plán / harmonogram - ke komu, kdy a
jakým kanálem budete komunikovat?

18. Cílové skupiny

19. Persony

21. Komunikační styl
Jak chcete znít?
1) Formálně vs. neformálně
2) Vtipně vs. vážně/seriozně
3) Autoritativně vs. přátelsky
4) Věcně vs. entuziasticky

22. Komunikační kanály
1) Klasické - létky, plakáty, tisk (může být i lokální), televize
(např. kabelová), Telefon /SMS
2) Internetové - webové stránky, emaily, diskusní fóra,...
3) Nová média - sociální sítě (Facebook, Instagram, Tik-Tok…),
blogy, vlogy (youtube, stream) podcasty, instant messaging
(What’s up, Telegram, Signal)
4) Eventy - konference, semináře, vzdělávací akce

23. Komunikační plán / harmonogram
Příklad:
Kdy Kdo Komu Kde Co Jak Proč Vizuál Přesné
znění
Datum Knihovník /
dobrovolník
Cílová
skupina /
persona
Kanál Téma /
sdělení
Formát Cíl Obrázek /
foto
/grafika /
infografika
…
…….

25. “ Knihovníci jsou strážci a špičkoví
znalci příběhů. Z nějakého důvodu se
však občas bojí vyprávět příběhy z
vlastní knihovny.

26. - o knihovně, její historii i současnosti, jejím místě ve vaší obci
- o službách, které knihovna dává lidem, v čem pomáhají a
slouží, v čem mění své okolí, v čem jsou nezastupitelné
- o komunitách, které se okolo knihovny pohybují, o tom jakou
roli pro knihovnu hrají, o tom jak rostou, zrají, vyvíjejí se…
- o lidech v nich - každý má jedinečný a zajímavý příběh a má
velkou hodnotu, pokud v něm hraje nějakou roli právě
knihovna
Vyprávějte příběhy:

27. Komunikace uvnitř komunity - jak na
konflikty a moderování diskuse?

28. Konflikty
▸ Jsou normální, zdravá a přínosná věc, jsou-li dobře řešeny
▸ Co dělat, dojde-li ke konfliktu v komunitě?
1. Potvrďte si, že se opravdu jedná o konfliktní situaci.
2. Uvědomte si svou roli v konfliktu. Týká se přímo vás, nebo lidí okolo? Můžete být v
roli mediátora či facilitátora?
3. Snažte se porozumět, proč ke konfliktu došlo. Využijte tzv. aktivního naslouchání k
porozumění jednotlivým perspektivám všech účastníků konfliktu.
4. Je naprosto přirozené, že v konfliktu jsou emoce – ty je třeba vyslechnout. Pokuste
se však zároveň najít věcné racionální jádro problému (= spor oproštěný od emocí) a
zaměřit se na jeho řešení.
5. Dosáhněte takové dohody mezi jednotlivými stranami, se kterými budou souhlasit
všichni zainteresovaní (nejde o to “vyhrát”, ale najít shodu).

29. Zakončení konfliktu - dohoda
Na konci úspěšně vyřešeného konfliktu může být dohoda. Aby se doopravdy jednalo
o dohodu, musí být přijata všemi zúčastněnými, musí jí všichni dobře rozumět a
musí s ní souhlasit. Pamatujte, že je-li dohoda vynucená, je z dlouhodobého hlediska
neudržitelná a přeroste v další konflikt. Vynucené a nedobrovolné řešení či potlačení
konfliktu je vždy neefektivní. Stejně tak i jeho přehlížení nebo zlehčování.

30. Konflikty - 5 tipů:
1. Řešte konflikty okamžitě, nenechte je zbytečně přerůst.
2. Snažte se, aby to nebylo osobní, neřešte, kdo za to může, držte se toho, co se
fakticky stalo či nestalo, ne “jaký kdo je”.
3. Nehledejte viníka, udržujte konverzaci zaměřenou na věci, které může každý udělat,
aby se posunul vpřed; pokud sami uděláte chybu, převezměte odpovědnost za
problém a dejte najevo svůj závazek k nalezení řešení.
4. Neroznášejte drby, komunikace by měla být otevřená mezi všemi účastníky konfliktu.
5. Vyhněte se sarkasmu, jedná se o pasivně agresivní komunikaci, která vytvoří
negativní prostředí a zabije produktivní komunikaci.

31. Konflikty na síti
▸ Mají trochu jinou dynamiku, mohou se rychle vyostřit, zvláště pak,
pokud se lidé osobně neznají
▸ Pokud se jedná o konflikt v uzavřené skupině, doporučuji převést
řešení do offlinu - zařídit, aby se všechny strany sešly a uzavřely
dohodu při fyzické schůzce

32. Moderování diskuse (ve FB skupině)
▸ pravidelně přispívejte
▸ ptejte se, zapojujte ostatní
▸ odpovídejte na dotazy
▸ spravujte příspěvky
▸ budujte (si) důvěru - pomáhá otevřenost, transparentnost,
srozumitelnost, empatie, spolehlivost
▸ podporujte, aby mezi sebou lidé vytvářeli vztahy a vazby
▸ budujte vzájemné porozumění uvnitř skupiny

33. Facilitovaná diskuse - příklad

34. 1) Co si odnášíte?
2) Co bude váš příští krok?
Co od příštího týdne uděláte
nově, či jinak?

35. Děkuji!
Kontakt na mě:
bara.buchtová@gmail.com