1. Argumentace
Zadané téma jsem si vybral, protože mám v úmyslu na dané téma psát diplomovou
práci. Studuji podnikové hospodářství a lean management je přímo jeho součástí.
Název práce jsem zvolil, protože přesně vystihuje o čem daný článek je – vystihuje
problematiku lean managementu jako takového. Jedná se o jednu z nejdůležitějších
organizačních součástí moderních výrobních podniků.
Anotace
Článek má za cíl čtenáři vysvětlit problematiku lean managementu. V úvodu je
popsána základní problematika a historický vývoj tohoto způsobu řízení skladu.
Popisovány jsou dále detailněji dílčí principy fungování lean managementu.
Rozebrána je také problematika implementace do podniku, který dosud funguje na
jiné bázi. Na závěr jsou shrnuty výhody využití lean managementu.
Klíčová slova
Lean management, Štíhlá výroba, Skladování, Logistika, Kanban, Kaizen, JIT, Just In
Time
Lean management
Lean management neboli štíhlá výroba se vyznačuje např. automatizovanými
výrobními systémy a pružnými výrobními systémy. Zakládá se na strategii hodnotové
tvorby a vypjatého umocňování času. Cílem je maximální úspornost ve všech
oblastech podniku. Základem Lean managementu je postupné zeštíhlování výroby
zmenšováním a odstraňováním mezioperačních skladů a eliminací všech
nadbytečných ztrát a činností. [2] [3]
Výrobní koncept vznikl v Japonsku, avšak samotný pojem původně pochází z USA.
Od 50. let se rozvíjely japonské metody, kdy japonští výrobci automobilů byly
schopni vyrábět auta levněji a rychleji oproti západní konkurenci. Tehdy začala první
vlna lean a dnes dochází k další vlně, kdy automobilky nabádají své dodavatele, aby
byli štíhlejší, než ony samy. Metody štíhlé výroby používají i firmy z jiných oborů a
plynule pronikají i do veřejné správy, bank, nemocnic a obchodních řetězců.
Štíhlá výroba je jiná než konvenční hromadná výroba tím, že přináší do celého cyklu
proměnlivost od zakázky až po dodávku. Výroba v systému Lean management
reaguje pružně na poptávku a požadavky zákazníka. Výroba je řízená
decentralizovaně flexibilními pracovními týmy, při malém počtu na sebe navazujícím
výrobním stupni. Koncepce rozhodování jsou decentralizovány tak, že má každý

2. pracovník právo přerušit výrobu, pokud objeví chybu. Toto řízení se úzce zaměřuje na
maximální uspokojení potřeb jednotlivých zákazníků. [1] [4]
Plánovací
Plýtvání
a
klíčové
optimalizace
PRINCIP
schopnoti
Nepřetržitosti
Obr. 2: Důležité principy Lean managementu [1]
Lean management se řídí několika důležitými principy. V plánovacím a řídicím
systému pull (tahat), se výrobní zakázky neprotlačují (push) výrobním systémem a
rovnou procházejí výrobou v souznění s principem „dones“, kde je každý pracovník
odpovědný za zajištění požadavků navazujících výrobních stupňů. Následující
výrobní stupeň se tak stává interním zákazníkem a jeho všechny požadavky musí být
uspokojeny. Klíčovou prioritou tohoto systému je velké snížení výrobních nákladů a
zkrácení průběžné doby výroby. Dalším principem je zaměření se na podstatné
aktivity a klíčové schopnosti, kde se zhodnotí všechny aktivity v rámci
hodnototvorného řetězce přes všechny činnosti podniku. Řetěz je spojený na síť
odbytu, síť dodavatelů a požadavků zákazníka. Analyzují se prvky, které podnik
ovládá líp než konkurence a které nejvíc přispívají ke zdokonalení konkurenční
pozice firmy. Z toho plyne zajištění jednotlivých výkonů, které nepatří mezi klíčové
schopnosti podniku a u outsourcingu dodavatelů, kde jsou jejich klíčové schopnosti
právě v tomto okruhu. V Lean managementu je významným strategickým
rozhodnutím outsourcing výrobků a služeb. Redukcí hloubky výroby vzniknou
pružnější a štíhlejší výrobní struktury. Princip nepřetržitosti a stálého zlepšování
probíhá kontinuálně a vede k uspokojení zákazníka. Důležité je rozeznávat různorodá

3. přání zákazníků a uskutečňovat je dřív, než konkurence. Posledním principem je
zamezení plýtvání a optimalizace hodnototvorného řetězce. Všechny aktivity na všech
stupních hodnototvorného řetězce se posuzují podle schopnosti vytvořit takovou
hodnotu, jež je ochoten zákazník zaplatit. Naopak ty aktivity, jež nevytvářejí hodnotu
pro zákazníka a uskutečňují se, poukazují na skryté plýtvání. Skryté plýtvání můžeme
odhalit i ve správě managementu. [1]
Dva základní principy Lean managementu:
• v prvním principu jsou za členy organizace považování jak dodavatelé a
obchodníci, tak i zákazníci, kteří jsou vtaženi do řetězce tvorby hodnot tím, že
zákazníci definují nové požadavky na výrobky a dodavatelé s distributory je
pomáhají realizovat,
• v současnosti nahrazují využívání dělby práce a strnulé hierarchie dynamické
pracovní týmy tvořené kvalifikovanými pracovníky.[2]
V zavádění jakéhokoliv nového systému ve výrobě není důležitý jen samotný
koncept, ale jeho správná implementace. Úspěšná implementace Lean managementu
se skládá ze sedmi faktorů:
1) zapojení Top Managementu do projektu,
2) postavení si vysokých cílů,
3) spolupráce se zkušenými odborníky ve vedeních projektů,
4) vytvoření týmu z interních spolupracovníků a externích poradců,
5) koncentrování úsilí na aktivity tvořící hodnoty,
6) prosazování všech procesů před automatizací,
7) vytvoření profesionálního managementu pro vedení projektu po startu
projektu. [2]
Základními prvky jsou týmová práce, celkové řízení jakosti, zvýšení produktivity a
kvality práce prostřednictvím neustálého tréningu, preventivní údržba, orientace na
zákazníka a úzká kooperace s nimi, vyhýbání se všem druhům ztrát, zapojení
dodavatelů do vývoje výrobků, princip funkčnosti a redukce komplexnosti, stále
zlepšování JIT logistiky objednávání a Kanban, pružná výroba, štíhlé distribuční
kanály, proces neustálého zlepšování Kaizen, orientace na Project management,
vhodné informační systémy a Visual Management ve všech oblastech podniku.[2]
Přínosy ve výrobě podniku zavedením Lean managementu:
• promyšlená a konkurenční podniková strategie,
• stálá spolupráce se zákazníky a dodavateli,

4. • výroba je orientovaná na nulové chyby, nulové zásoby a nespočetně mnoho
variant,
• začlenění zkušeností pracovníků do výkonných procesů,
• orientace na kvalitu výrobků a tím snížení problémů s kvalitou,
• snížení chyb, které vznikají ve výrobě,
• zkrácení průběžných dob zakázek a dob vývoje výrobku,
• redukce investic.
Automatizovat je potřeba tam, kde je to efektivní a užitečné, a ne technicky nemožné.
Integrací podniku musí předcházet celá reorganizace podniku od příprav pracovníků,
po změnu podnikové kultury k racionalizaci všech činností podniku, aby se nové a
moderní technologie zaváděli do vhodného prostředí.[2]
Zdroje:
1. KEŘKOVSKÝ, Miloslav. Moderní přístupy k řízení výroby. 1. vyd. Praha: C.
H. Beck, 2001, 115 s. ISBN 80-7179-471-6.
2. GREGOR, Milan a Ján KOŠTURIAK. Just-in-Time: výrobná filozofia pre
dobrý management. 1. vyd. Bratislava: Elita, 1994, 299 s. ISBN 80-853-2364-
8.
3. Bringing 'Lean' Principles to Service Industries. In: HANNA, Julia.
Bringing 'Lean' Principles to Service Industries [online]. Dostupné z:
http://hbswk.hbs.edu/item/5741.html
4. http://www.lean.org