Závěrečný úkol k předmětu kurz práce s informacemi.

1. UŽIVATELSKÉ TESTOVÁNÍ POUŽITELNOSTI WEBOVÝCH STRÁNEK
Argumentace:
Téma, které jsem si zvolila ke zpracování, mne zaujalo v rámci předmětu metodologie pro
informační studia a knihovnictví na vysoké škole. Součástí absolvování tohoto předmětu bylo
vypracovat heslovitě termín pro další studenty a já jsem si zvolila právě uživatelské testování.
Jelikož se ve svém volném čase věnuji studiu webdesignu, začala jsem se o uživatelské testování
více zajímat a to mne inspirovalo pro napsání této práce.
Anotace:
Text si klade za cíl seznámit čtenáře s problematikou uživatelského testování. Zejména, je zde
popsán průběh a hlavní prvky testování. Dále se přesněji definuje pozice účastníka a pozorovatele,
do které je v poslední třetině testu dosazován čtenář sám, tak aby se lépe ztotožnil s procesem
testování. Text přistupuje ke čtenáři s předpokladem, že jeho znalosti problematiky jsou minimální
nebo žádné.
Klíčová slova:
Uživatelské testování, použitelnost, internet, webové stránky, uživatel.
Výkladový text:
Internet a webové stránky se staly součástí našeho nejen studentského života. Většina z nás,
kteří hledáme nějaké informace a požadujeme je rychle, usedne k počítači a vyhledává potřebné
informace na webu. Na druhé straně se zase nachází autoři a tvůrci webového obsahu, kteří se snaží
poskytnout určité informace v podobě, která bude přijatelná. Nacházíme se v situaci, kdy autor a
uživatel nejsou totožnou osobou (Mám zde na mysli situaci ohledně jednoho obsahu, kdy ten, kdo
poskytnutou informaci studuje není jejím autorem – samozřejmě dnes je většina uživatelů i autory.)
a jejich náhled a vnímání se liší.
A zde se objevuje kámen úrazu. Jelikož času není nikdy nazbyt, hledáme cesty, které budou
pohodlnější, přirozenější a proto také rychlejší. Každý se jistě setkal s webovými stránkami,
nad kterými vzdychal a pro sebe si mumlal, tohle a tohle tu být nemá a tohle a tohle tu zase chybí.
(Mám na mysli nikoli hodnocení obsahu, kdy některé informace jsou nepřesné či chybné, ale pouze
formální nedostatky.) Na takovém webu jste jistě dlouho nezůstali.
A právě toto mumlání pod fousy, které bohužel nikdo neslyší se zformulovalo do účinné
testovací metody, kterou nazýváme uživatelské testování použitelnosti. Přesnou definici nám přináší
autor populární knihy (nejen) o amatérském testování Steve Krug:
„Jde o sledování lidí, jak se snaží používat to, co vytváříme/navrhujeme/budujeme (nebo
něco, co jste již vytvořili/navrhli/zbudovali), se záměrem, (a) abychom lidem umožnili snazší
používání nebo (b) prokázali, že se to používá lehce.“1
Všimněme si, jak často se v definici vyskytuje slovo používat. Hlavním předmětem
uživatelského testování je použitelnost. Možná se to nezdá, ale nejen v oblasti informačních
technologiích (dále jen IT – tvorba a využití softwaru, aplikací i webových stránek) se jedná o
odborný termín. Označuje, jak rychle a jak snadno se uživateli podaří udělat to, co udělat opravdu
chtěl – najít potřebnou informaci, objednat si svetr, zarezervovat si lístek do kina atd. Jak uvádí
Dušan Janovský:
„...dobré weby se prosadily díky své použitelnosti, vezměte si třeba Google.
Z nepoužitelných stránek naopak lidé raději odcházejí, aby si nepřipadali jako pitomci.“2
1 Viz KRUG (2010), str. 17
2 Viz JANOVSKÝ (1998)

2. Samozřejmě použitelnost je možné testovat na každém produktu i mimo oblast IT. Například
v průmyslových odvětví (Automobily, letadla, atd.) se použitelností zabývají odborné týmy.
Testování webových stránek můžeme na začátek rozdělit na amatérské a profesionální. I
když se toto rozdělení, zdá poněkud neobvyklé, Steve Krug ve své knize Nenuťte uživatele
přemýšlet argumentuje tím, že počet webových stránek, který každým dnem neustále stoupá,
vyžaduje i zvyšující se počet tvůrců vzdělaných v (alespoň základních) metodách uživatelského
testování, aby mohla být udržována určitá úroveň kvality, která se bude odrážet právě
v použitelnosti. Ovšem je logické, že profesionální testování bude vždy hodnotnější. Nevýhodou je,
že tyto služby jsou finančně velmi náročné.3
Přehled cen českých firem za uživatelské testování
Testujem.cz
SYMBIO
Robert Němec
Jakel
SiteLab Cena služby
H1
Dobrý web
CGI.cz
Ataxo
SovaNet
0 10000 20000 30000 40000 50000 60000
*
Jak tedy vypadá konkretní uživatelské testování? V prvé řadě je nutné stanovit si, že
objektem našeho testování není uživatel, ale produkt. Jednoduše řečeno uživatel je „nástrojem“,
který ukazuje na dobré a (převážně) špatné prvky objektu testování.
Dalším vodítkem, jak je výše napsáno, je rozpočet. Pokud zadavatel, který má zájem o uživatelské
testování, disponuje vysokým rozpočtem, tak si zajisté najme služby profesionální agentury. My
ostatní máme možnost se samovzdělat a vyzkoušet si průběh na vlastní kůži.
Samotné testování, začíná u webových stránek. Profesionál, kterého jste si najali, se nejprve
seznámí s funkcemi, obsahem a cílem, které Vaše stránky mají naplnit. Pokud si testujeme své
vlastní vytvořené stránky, tento první krok již máme za přirozeně za sebou.
Neméně důležitý je výběr lidí – uživatelů, kteří se testování zúčastní. Nejjednodušší je vydat
se cestou outsourcingu a najmout si náboráře, jehož profesí je vyhledat lidi, kteří vyhovují Vašim
požadavkům nebo přesněji cílové skupině Vašich stránek. Vlastními silami je možné nalézt
účastníky testování například umístěním inzerátu právě na stránky. Počet účastníků se může lišit
s ohledem na názor a čas provozovatelů testu. Podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 na každé
kolo testování, kterých je několik a účastníci by měli být pokaždé jiní lidé.
3 Viz KRUG (2010), str. 11
* Ceny nereprezentují stejný balíček služeb, které uživatelské testování zahrnuje a od její výše je možné odvodit i
kvalitu poskytnutých služeb (Zjištěno na základě poskytnutých referencí.) Zjednodušeně řečeno, za vyšší cenu
předpokládejme vyšší kvalitu a zkušenosti.
Zdroj dat: JANOVSKÝ, Dušan. Jak psát web: Firmy provádějící uživatelské testování [online]. c1998, poslední
aktualizace 06. prosinec 2012 [cit. 03.12.2013]. Dostupné na http://www.jakpsatweb.cz/katalog/uzivatelske-
testovani.html.

3. Průběh samotného testování se řídí scénářem, který byl předem připraven. Nejdříve je nutné
stanovit si úkoly, které budou účastníci plnit a na jejich základě vytvoříme sled pokynů tedy scénář.
Testování trvá přibližně kolem hodiny. Účastníka přivítáme a položíme mu několik otázek, aby se
rozpovídal, cítil se příjemně a uvolněně. Poté účastníka seznámíme s webem a můžeme mu zadat
úkoly, které by měl účastník, při jejich plnění, hojně komentovat. Testování nesmí být vedené, ale
pozorované.
Součástí testování jsou i pozorovatelé, kteří se nenachází v místnosti s účastníkem, ale mimo
ni a vyhodnocují informace, které se k nim nesou skrz obrazovku a reproduktory. Nemají žádný
přímý kontakt s účastníkem. Tito lidé posléze analyzují získané poznatky, na jejichž základě web
upraví, tak aby lépe vyhovoval požadavkům návštěvníků.
Zdroje:
KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb
použitelnost [sic] webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 165 s. ISBN 978-80-251-2923-4.
• Kniha je jednou z nejvíce citovaných v oblasti uživatelského testování.
• Autor je uznávanou autoritou webdesignu.
• Profesní minulost autora dokládá jeho zkušenosti, angažovanost a nekonvenční přístup k
tématu.
JANOVSKÝ, Dušan. Jak psát web: Použitelnost stránek [online]. c1998, poslední aktualizace 06.
prosinec 2012 [cit. 03.12.2013]. Dostupné na <http://www.jakpsatweb.cz/pouzitelnost.html>
• Dušan Janovský je profesionál v oblasti Internetu a IT, což dokládá jeho dlouhodobá
spolupráce na webu Seznam.cz.
• Stránky Jakpsatweb.cz je přehledně a komplexně vytvořený portál o základech webdesignu.
JANOVSKÝ, Dušan. Jak psát web: Firmy provádějící uživatelské testování [online]. c1998,
poslední aktualizace 06. prosinec 2012 [cit. 03.12.2013]. Dostupné na
<http://www.jakpsatweb.cz/katalog/uzivatelske-testovani.html>.
PAZDERSKÝ, Michal. Metodiky použitelnosti a přístupnosti jako klíčové prostředky
kvalitního webdesignu: bakalářská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická
fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2007. 44s. Vedoucí bakalářské diplomové práce
PhDr. Petr Škyřík.
• Práce nabízí ucelený přehled základních technik užívaných pro vytvoření webových stránek.