Goodman, Nelson, „Umění a autenticita“ in: týž, Jazyky umění, Praha: Academia, 2007, s. 87-95.

1. Jedna z neustále se vracejících otázek zní: je-li padělek
tak dokonalý, že ani po nejdůkladnější analýze nelze
s jistotou určit, zda se jedná, či nejedná o originál, je,
nebo není stejně hodnotný jako dílo, které je
jednoznačně pravé?
(Aline B. Saarinen)
1

2. 2

3. 3

4. http://www.tumblr.com/tagged/vermeer
http://www.tumblr.com/tagged/meegeren
van Meegeren in 1945,
painting Jesus Among the
Doctors (his last painting in
the style of Vermeer - see
text for details of his
criminal trial)
4

5. ORIGINÁL VS. FALSUM
• Plně doložená • Rentgenové snímky
historie obrazu • Mikroskopický rozbor
• Chemická analýza
autorství
stáří
fyzikální a chemické vlastnosti
esteticky irelevantní rozdíly
zkoumání „pouhým okem“
5

6. - jemné rozdíly v kresbě či malbě, jež uvidíme pouze pod zvětšovacím sklem, být
zcela jasně rozdíly estetickými
> implicitně poukazuje na fyzické vlastnosti pozorovatele
- kdo je předpokládaný pozorovatel
> znalostní a psychologické vlastnosti pozorovatele
MŮŽE EXISTOVAT ESTETICKÝ ROZDÍL I V PŘÍPADĚ, KDY NIKDO, ANI
TEN NEJZKUŠENĚJŠÍ ODBORNÍK, NIKDY OBRAZY POUHÝM ZRAKEM NEROZEZNÁ?
to, že podle Goodmana není estetický rozdíl pozorovatelný pouhým okem ovšem
neznamená, že by neexistoval – PRÁVĚ NAOPAK (drží se premisy, že estetický
rozdíl je jediným/hlavním kritériem pro stanovení pravosti/uměleckosti díla)
6

7. Otázku se snaží dále modifikovat:
např. zda pro mne (či pro x) existuje estetický rozdíl mezi dvěma obrazy, pokud je
nemohu (či x nemůže) rozlišit pouhým okem
přičemž si na tuto otázku ovšem implicitně odpověděl již mnohem dříve – pro
subjekt nemůže existovat estetický rozdíl, pokud jej subjekt kognitivně nevnímá
ve stati dále pokračuje v kruhu (…připustit, že něco, co na obrazech nevidím pouhým
okem, může být příčinou jejich estetické odlišnosti…)
Goodman
• vych. z předpokladu, že pouze ty vlastnosti, jejichž výslednicí jsou vlastnosti
estetické, jsou pro hodnocení uměleckého díla rozhodující.
• ESTETICKÝ MONISMUS – hodnota uměleckého díla spočívá v jediné hodnotě –
v hodnotě estetické
7

8. Klíčová otázka tedy nakonec vypadá takto: existuje nějaký
estetický rozdíl mezi dvěma obrazy pro x v přiměřeném
časovém úseku t, pokud je x nemůže během t rozpoznat
pouhým okem?
Anebo jinými slovy, může něco, co x není schopen pouhým okem
během t rozeznat, být pro x zdrojem estetické odlišnosti mezi
obrazy v t?
> pouze tehdy, pokud by byl x tento rozdíl schopen
rozpoznat, tzn. pokud by oba subjekty měly odlišné recepční
podmínky (Goodman zde má na mysli rozdíly nejen fyzické,
ale patrně i znalost kontextu – viz příklad s šilhavým boxerem,
s. 88 – jež vede k selektivní pozornosti při percepci)
> záleží na zkušenosti a cviku (s. 89) < předpokládá jakousi
estetickou gramotnost 8

9. Ačkoli tedy otevřeně zastává monistické východisko,
[pouze ty vlastnosti, jejichž výslednicí jsou vlastnosti
estetické, jsou pro hodnocení uměleckého díla
rozhodující]
a priori předpokládá i další kritérium pro stanovení
uměleckosti uměleckého díla
Proč existuje estetický rozdíl mezi padělkem a
originálním dílem?
9

10. • anticipuje možnost naučit se vidět (hypotetický?!?)
estetický rozdíl v budoucnosti
A možnost, že bych později mohl odlišnost obrazů vnímat
tak, jak to nyní nedokážu, vytváří mezi nimi estetický
rozdíl, který je pro mne důležitý již teď (s. 90)
> takovýto nebo analytický estetický rozdíl by
však pak bylo lze nalézt všude (respektive!
především v rámci zkoumání jediného díla
totožným subjektem („mnou nebo x“) v rozličných
časových bodech)!
10

11. • k tomu je důležité porovnávání originál vs.
padělek, kterým se člověk učí odlišovat
– Vědomí této odlišnosti … mě vybízí, abych se v
přítomném okamžiku díval na obrazy jinak, i když
to, co vidím, je stejné
– Tudíž nikoli později, ale právě teď vstupuje
nevnímaný rozdíl mezi obrazy jako významný
faktor spoluutvářející můj nynější prožitek.
11

12. shrnutí:
• někdo přijde a řekne, toto je padělek a toto je originál
• na základě toho se pečlivým pozorováním naučím na estetické
rovině vnímat *pravděpodobně mikroskopické a okem nepostřehnutelné]
rozdíly mezi padělkem a originálem pro účely příštích pozorování
(jiných obrazů)
• co vidím je sice stejné, ale už samotný fakt, že by to mohlo být jiné,
mě naplňuje estetickým poznáním
• vůbec fakt toho, že sice nejsem schopen rozlišit mezi estetickou
kvalitou padělku a originálu, ale že to nějak jde (to někdo [údajně]
dokáže), ovlivňuje charakter a funkci mého aktuálního vizuálního
prožitku
(ale kdyby někdo prohodil originál a falsum, přesto si toho nevšimnu)
bez existence rozdílu percepčního může existovat rozdíl estetický
12

13. otázka: jakým způsobem se tedy tento
estetický rozdíl projevuje?
• implicitně obsaženým kritickým faktorem je zde „vědění“, znalost,
předávané know-how, schopnost porovnávat – tedy znalost
kontextu, jež ovlivňuje estetický účin díla…
• KLÍČOVÁ JE lepší INFORMOVANOST (jak zmiňuje v další části, na str. 94),
nikoli zvýšení estetické vnímavosti
• Goodman říká:
– …drobné percepční rozdíly mohou hrát obrovskou roli
– I ty nejjemnější rozdíly mohou zcela změnit celkový dojem, atmosféru či
ráz malby.
– Rozsáhlé fyzické poškození fresky nemusí mít tak zásadní estetický dopad
jako drobný, ale necitlivý restaurátorský zásah
– Náš problém jsme plně vyřešili důkazem, že z naší neschopnosti rozlišit dva
obrazy pouhým okem nevyplývá, že jsou esteticky totožné – a nenutí nás
tudíž k závěru, že je padělek stejně tak dobrý jako originál
13

14. HUDBA
• neexistují padělky konkrétního díla
Interpretace skladby se mohou lišit správností a kvalitou … ale všechna správná provedení jsou stejně
legitimními instancemi daného díla
• hudba není na rozdíl od malby autografické umění
• na rozdíl od malířství dvoufázové umění (konečným
produktem je až realizace dle partitury)
neautografické umění: literatura || uvádí příklady a dochází k závěru že
ne všechna jednofázová umění jsou autografická a naopak
• stěžejním kritériem pro autenticitu je totožnost záznamu
14

15. Autografická vs. alografická
autografická neautografická/
- tehdy a jen tehdy, je-li rozlišení mezi
originálem a padělkem podstatné, alografická
respektive tehdy a jen tehdy, pokud - hudba
ani jeho nejpreciznější kopii nelze - literatura
považovat za legitimní dílo
- je-li umělecké dílo autografické, lze i - umění se jeví alografickým do té míry,
příslušný druh umění nazvat do jaké je přístupné notaci
autografickým
- malba
15

16. Skutečnost, že literární dílo má definitivní notaci, jež
sestává z určitých znaků či znamének vzájemně
kombinovaných a spojovaných v řadách,
poskytuje kritérium pro odlišení konstitutivních
vlastností díla od všech vlastností kontingentních
– tedy klíč pro závazné stanovení vyžadovaných
rysů a hranic jejich přípustných variací.
• stejně tak v hudbě
/správný záznam zůstává i zde jediným požadavkem kladeným na správné
provedení díla
16

17. • nelze padělat hudební dílo, lze však padělat
provedení díla /konkrétní, historické/
autenticita ≠ estetická hodnota
- různá prov. se liší (mohou vykazovat velmi odlišné estetické
vlastnosti) tudíž i tam, kde jsou konstitutivní vlastnosti díla
notací jasně vymezeny, nelze je slučovat s vlastnostmi
estetickými
- zamýšlí se nad tím, proč je pro některá umění vhodná notace
a pro jiná nikoli, která umění jsou alografická a proč
17

18. • Padělek uměleckého díla je předmět, jenž si
neoprávněně přisvojuje historii vzniku vlastní
originálu díla (ať již existujícímu či nikoli).
• Tam, kde máme k dispozici teoreticky závazný test
pro určení, že objekt má všechny konstitutivní
vlastnosti díla, aniž bychom museli zjišťovat, jak či
kým byl objekt vytvořen, nehraje historie vzniku
žádnou roli, a proto neexistuje padělek
konkrétního díla. (noty)
18

19. • Závazné identifikace děl, zcela nezávislé na
historii jejich vzniku, je však dosaženo až
tehdy, když je ustavena notace.
• Alografická umění nezískala svou nezávislost
proklamací, nýbrž notací.
19