SlideShare une entreprise Scribd logo
1  sur  193
Télécharger pour lire hors ligne
Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti
Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické
Technické univerzity v Liberci 2016
SBORNÍK PRACÍ SVUČ
17. 2. 2016
Publikace neprošla jazykovou korekturou.
Členové Československé obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí v letech 1921–1938 ............ 3
Fenomén migrace.............................................................................................................................. 41
Hudební výchova jako metodotvorný činitel v průřezových tématech základního vzdělávání........ 56
Koncept sociálního kapitálu v geografii............................................................................................. 75
Konceptualizace lidského kapitálu .................................................................................................... 87
Limity humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v konfliktních regionech: případová studie
Jižního Súdánu................................................................................................................................... 99
Percepce křesťanství a křesťanů v České republice ........................................................................ 110
Politická propaganda v československém filmu v 50. letech – téma hranice................................. 124
Problematika překladu španělských termínů v gastronomii Španělska.......................................... 145
Současný vývoj na Blízkém východě a jeho geografické dopady na současnou českou společnost161
Usted jako důvěrné oslovení ve španělštině v Quitu ...................................................................... 171
Webový kurz fonetiky a fonologie................................................................................................... 187
3
Členové Československé obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí v
letech 1921–1938
Members of the Union of czechoslovak Legionaries of Liberec and surroundings
1921–1938
Jan Hnělička
Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, název studijního
programu a oboru
e-mail: jan.hnelicka@seznam.cz
Abstrakt
Práce se zaměřuje na fenomén československých legií v přesně vymezeném časovém
i teritoriálním úseku. V hlavní části přináší seznam 279 legionářů, kteří byli členy Jednoty pro
Liberec a okolí při Československé obci legionářské během existence první republiky. U
každého legionáře je sledován jeho předválečný život, dále působení v rakousko-uherské
armádě a posléze aktivity v československých legiích. V neposlední řadě je práce zaměřena
také na působení v meziválečné době na Liberecku. Počátek práce obsahuje krátké shrnující
kapitoly, týkající se různých oblastí života československých legionářů.
Abstract
The thesis focuses on the phenomenon of the Czechoslovak Legions in a specific temporal and
territorial period. In the main section provides a list of 279 legionnaires who were members of
the Union of Czechoslovak Legionaries of Liberec and surroundings during the existence of the
First Republic. Each legionnaire is monitored in his pre-war life, and work in the Austro-
Hungarian army and later activities in the Czechoslovak Legions. Last but not least, the thesis
is also focused on their activities in the Liberec region in the interwar period. The beginning of
the thesis includes a short summarizing chapters about different areas of life of the
Czechoslovak legionaries.
Klíčová slova
životopisy, první světová válka, rakousko-uherská armáda, československé legie, česká
menšina, spolky, armáda, policie, četnictvo, železnice, pošta, Československá obec legionářská,
Rakousko- Uhersko, Československo, severní Čechy, Liberec
4
Keywords
biographies, First World War, Austro-Hungarian army, Czechoslovak legion, czech minority,
associations, army, police, railways, post office, Union of Czechoslovak Legionnaires, Austria-
Hungary, Czechoslovakia, North Bohemia, Liberec
Úvod
Vztah české společnosti ke svým válečným veteránům je z dlouhodobého hlediska možné
nazvat napjatým. Bez ohledu na dobu, v níž daní veteráni bojovali, se společnost vůči svým
hrdinům staví rezervovaně, přičemž nezáleží na tom, zdali se jedná o legionáře, příslušníka
domácího vojska, dobrovolce z let 1919–1920, španělského interbrigadistu, západního či
východního odbojáře či snad účastníka mírových misí v posledním čtvrtstoletí. U všech
vyjmenovaných dokázala veřejnost na určitý čas pocítit hrdost a na menší čas i vděk. Oboje
však brzy vyprchává a požadavky těchto lidí, kteří většinou bojovali za určité ideály, jež ve své
době spojovaly podstatnou část národa a očekávají za své konání uznání, jsou společností brzy
vnímány negativně a vítězí zde pragmatický způsob každodenního žití.
Jestliže u válečných konfliktů známe důležitá fakta ve smyslu rozhodujících bitev, významných
vojevůdců, brilantních taktik, použití moderních technologií a podobně, pak znalost
problematiky poválečného života z pohledu aktivního aktéra některého z konfliktů se limitně
blíží nule. Mezi přehnanými požadavky válečných veteránů, jimž by imponoval věčný hrdinný
piedestal, zaručující zvláště materiálně zabezpečený život a naopak naprostou netečností
a nezájmem o ty „jiné“ z pohledu většinové společnosti, je velmi tenká hranice. Ani jeden
extrém v tomto případě není tím, co by mělo v budoucnu formovat následné generace.
Proto, abychom dokázali zaujmout odpovídající postoj vůči těmto lidem, je především nutná
znalost jejich poválečného postavení v kontextu jimiž prožitých událostí a též idejí, které je
dokázaly přesvědčit k boji. Teprve poté může společnost navázat odpovídající dialog s cílem
úspěšné integrace těchto lidí do většinové společnosti a zvýšení povědomí o smyslu jejich
konání.
Malým dílkem v tomto úkolu by se měla stát i tato práce, zaměřující se především na poválečný
život československých legionářů, kteří se v době první republiky organizovali v liberecké
Jednotě obce legionářské. Pohled na jejich aktivity krátce po válce, příchod do severočeského
pohraničí, chování české i německé veřejnosti vůči nim a v neposlední řadě i postoj samotného
státu by měly ukázat, v jakém prostředí žili českoslovenští legionáři za první republiky.
Přestože v dnešní době nikdo z příslušníků československých legií není již naživu, neznamená
to, že bychom se neměli o tuto problematiku zajímat. Komparace výsledků takovýchto bádání
napříč historickými obdobími nás nemusí notně poučit pro další dobu, nýbrž může nabídnout
inspiraci pro jednotlivá řešení a naznačit, zdali se ubíráme tím správným směrem.
5
Postup zpracování a použité metody
Výsledky předešlé práce na téma Členové Československé obce legionářské Jednoty pro
Liberec a okolí v letech 1921–1938, jež byla obhájena dne 19. února 2015 na Studentské
konferenci Fakulty humanitně-přírodovědné a pedagogické – Technické univerzity v Liberci,
se staly základním pilířem práce navazující, respektive rozšiřující kvantitativně i kvalitativně
dosavadní bádání v rámci již zmíněného tématu.
Dosavadních 221 jmen členů obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí, které poskytl
Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí k 10. výročí jejího trvání z roku 1931, rozšířilo
dalších 58 legionářů. Tento počet lze rozdělit na dvě skupiny, ? přičemž početnější byla
zaznamenána ke konci třicátých let minulého století. K jejich dohledání posloužily tři seznamy
členů, nalezené v neuspořádaném fondu Jednota československé obce legionářské pro Liberec
a okolí, spravovaném Státním okresním archivem v Liberci. Seznamy však neobsahují časové
rozpětí a dva z nich též přesné určení spolku, což se posléze stalo jedním z nejdůležitějších
dílů této práce. U časového rozpětí bylo nutné ověřit uvedené adresy za pomocí německých
ročenek města Liberce tzv. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg z let
1921–1938 a též Nové evidence obyvatel města Liberec z okresního archivu. V evidenci
obyvatel byly prohledány veškeré její řady: nová evidence, duplikáty nové evidence, dodatky
nové evidence a válečná evidence (1900–1945).
Po ověření bylo možné seznamy datovat do let 1936–1937. Paralelně k této činnosti bylo
zjišťováno, zdali každé uvedené jméno značí legionáře či nikoliv, a to z důvodu možnosti
původu seznamu ne z legionářské Jednoty, nýbrž pobočné Obce přátel legionářů, jež mohla
koncentrovat ve svých řadách nejenom legionáře ale i zájemce ze široké veřejnosti a některé
její spisy jsou ve fondu taktéž přítomny. Pro tento úkon byla vybrána Databáze Vojenského
historického ústavu (dále jen Databáze VHA), obsahující informace o všech československých
legionářích, čerpající z osobních karet legionářů, legionářských poslužných spisů a osvědčení
o vykonané legionářské službě.
Druhou skupinu legionářů tvoří jména zaznamenaná na slavnostním tablu Jednoty, vydaném
u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky. Toto tablo nebylo autorovi známo,
dokud jednoho listopadového dne nekráčel uličkami blešího trhu a jeho pohled nepadl na
umouněnou fotografii v oprýskaném rámu. Po úspěšném „obchodním jednání“ mohla být
fotografie podrobena zkoumání, přičemž vydala dalších 10 do té doby neznámých jmen.
Celkový souhrn zjištěných legionářů, kteří se v letech 1921–1938 stali členy liberecké Jednoty,
pak činil 279 jmen. Řada z nich však v průběhu času odešla z důvodu přestěhování se do
spádové oblasti jiné jednoty.
Po sestavení seznamu obsahujícího 279 jmen legionářů následovalo zjištění jejich základních
životních údajů, kterými bylo datum, místo a politický okres narození.1
K tomuto účelu byla
využita opět Databáze VHA. Zjištění politických okresů zajistily Historický lexikon městysů
1 Pozn. Veškerá místopisná označení jsou uvedena v aktuálních názvech. Pokud se
některá obec stala v průběhu času součástí jiné obce či města, stále je uváděn název takový,
jaký obec měla v době své samostatnosti.
6
a měst od Štěpána Mlezivy a Karla Kučy společně s Historickým lexikonem obcí České
republiky 1869–2005, vydaným Českým statistickým úřadem. Pokud došlo k rozdílnosti
informací mezi těmito zdroji, nastala komparační fáze skrze matriční záznamy.2
Ty byly
vyhledávány jak v rámci internetových databází, tak při osobních návštěvách archivů, z nichž
byly využity veškeré oblastní archivy, Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v
Opavě. Matriky doposud neuložené v žádném z archivů byly z časových a legislativních
důvodů vypuštěny.
Pokud nebylo možné dohledat matriční záznamy uložené v archivech, posloužily pro zjištění
výše zmíněných informací Konskripce Pražského policejního ředitelství I (1850–1914) uložené
v Národním archivu, Soupisy pražských domovských příslušníků (1830–1910) vlastněné
Archivem Hlavního města Prahy nebo opětovně Nová evidence obyvatel města Liberec.
Evidence obyvatelstva města Liberec byla využita i v případě, kdy v Databázi VHA bylo hned
několik legionářů stejného jména a vyvstala potřeba najít další určující údaje. Přesto u 30
případů legionářů zatím nedošlo k nalezení těchto základních údajů. V drtivé většině případů
jde o legionáře, kteří žili v okolí Liberce a jejichž dohledání v evidencích obyvatel jednotlivých
obcí a měst je časově velmi náročné a v některých případech vzhledem k absenci daných
pramenů i zcela nemožné.
Poté, co ke jmennému seznamu přibyly údaje o datech a místech narození, nastala další fáze, a
to zjištění informací o životě legionářů v průběhu první světové války. Prameny s
nejobsáhlejšími informacemi ke každému legionáři – kmenové listy, zde bohužel nemohly být
využity, neboť u stěžejních ročníků 1887–1900 došlo ke skartaci. Hlavním zdrojem pro tuto
část práce se proto stala zmíněná Databáze VHA, která ovšem doplácí na ohromné množství
informací, jež obsahuje, což zapříčinilo častý výskyt mylných či naprosto chybných informací.
Nutné ověření proto zajistily především dvě publikace pracovníků Vojenského historického
ústavu Československá armáda v letech budování a stabilizace od Karla Straky a Tomáše
Kykala a Dva roky bojů a organizační práce napsaná Radkem Břachem a Jaroslavem Láníkem,
k nimž se v omezené míře přidal Slovník prvního československého odboje 1914–1918 od Jana
Galandauera a spol. Doplnění údajů pak zabezpečilo internetové informační centrum Památník
Čestná vzpomínka, jenž byl v roce 2007 obhájen coby diplomová práce Pavla Kuthana na
Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pokud některá informace z databáze měla i po
využití této procedury pochybný charakter bez možnosti dalšího ověření, byla v životopise
dotyčného legionáře vynechána.
K meziválečnému životu, v němž šlo především o zjištění bydliště a zaměstnání, tvořila hlavní
pramennou část řada též již zmíněných libereckých ročenek Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger
der Stadt Reichenberg. Informace o bydlišti byly z ročenek převzaty doslovně v německém
názvu, zaměstnání pak bylo přeloženo do češtiny. Pro převod německých názvů ulic autor
využil aplikaci MARUSHKA v Geografickém informačním systému pro město Liberec,
obsahující historické názvy ulic. Pokud do aplikace nebyly některé ulice zahrnuty, pak byl
2 Pozn. Matriční záznamy pocházejí výhradně z matrik narození u římskokatolické
církve.
V matrikách jiných církví ani matrikách civilních nebyl nalezen žádný hledaný legionář.
7
využit Plán a úplný, úředně kontrolovaný seznam ulic a náměstí Velkého Liberce z roku 1946.
Zároveň pro upřesnění některých povolání došlo k využití slovníku pojmů, převzatých z
Lexikonu genealoga od Boleslava Lutovského. Liberecké ročenky byly taktéž využity pro účel
zjištění majitelů jednotlivých nemovitostí, které se staly legionářům novými domovy.
K údajům o bydlišti a povolání jsou dále přidruženy informace z matričních záznamů, které
často obsahují záznamy o původu rodičů, sňatcích a výstupech legionářů z římskokatolické
církve. Výstupy z církví byly vyhledávány v nalezených matrikách a zároveň ve fondu
Okresního úřadu Liberec v okresním archivu Liberec, obsahujícím některé prameny, jež mohou
nastínit danou problematiku.
Pro zlepšení výchozích pozic dalšího bádání o životě libereckých legionářů byla nad rámec
práce naposledy využita Databáze VHA, tentokráte však obsahující údaje o příslušnících II.
zahraničního odboje a následně databáze Evidence zájmových osob a Svazkové agendy Archivu
bezpečnostních složek. U všech těchto databází nebyl nalezen žádný záznam o jakémkoliv
členu liberecké meziválečné Jednoty. Je proto nasnadě vyloučit jejich aktivní boj proti nacismu
v zahraničí během druhé světové války, spolupráci s bezpečnostními složkami během vlády
komunistické strany v Československu či zájem bezpečnostních složek o jejich aktivity.
Výsledky a doporučení
3.1.Časové vymezení činnosti Jednoty pro Liberec a okolí
S postupnými příjezdy transportů československých legionářů ze všech bojišť první světové
války se stále aktuálnější otázkou stávala jejich další mimoválečná činnost, jež by navázala na
smysl I. zahraničního odboje a zároveň prosazovala a chránila společné zájmy všech legionářů.
Aby došlo k naplnění těchto cílů, bylo potřeba vytvořit co nejpočetnější celostátní organizaci,
avšak již v tomto bodě došlo k názorové diferenciaci. Přestože legie formálně tvořily jednu
velikou zahraniční armádu, obsahově šlo o tři různé názorové celky, které vznikaly za různých
podmínek a jejichž příslušníci vstupovali do legií taktéž z rozličných důvodů. S příchodem do
mírových podmínek se na tuto odlišnost navázal ještě větší problém, jímž se stalo politické
smýšlení legionářů, které minimálně na počátku existence nového státu mělo za následek
vytvoření hned dvou legionářských organizací. První vznikla v říjnu roku 1919 Družina
československých legionářů, kterou o několik dní později následoval Svaz československých
legionářů.3
Vznik a aktivitu těchto organizací začali sledovat i zatím neorganizovaní legionáři z Liberecka,
kteří nejprve vyčkávali, zdali nakonec nedojde k požadovanému sjednocení. To ovšem bylo v
nedohlednu. Naopak s příjezdem legionářských transportů z Ruska se od roku 1920 začal počet
3 MICHL, Jan: Legionářské organizace v Československu, in: Historie a vojenství, roč.
56, 2007,
č. 4, s. 4.
8
legionářů na Liberecku výrazně zvyšovat a potřeba legionářské organizace, o níž by se mohli
nově příchozí opřít, narůstala každým dnem. Proto dne 1. srpna 1920 svolal dosavadní předseda
přípravného výboru, ruský legionář František Nechvíle, schůzi všech místních legionářů do
libereckého Národního domu. Shromáždění po předešlém představení jak Družiny, tak Svazu,
odhlasovalo vznik liberecké odbočky Svazu, pro nějž byla v očích legionářů kromě národních
požadavků výrazným plusem i sociální angažovanost. V čase nesnadném pro získání práce,
českým příchozím na Liberecku ztíženým negativně naladěným německým obyvatelstvem,
bylo akcentování sociální roviny věcí stěžejní.4
Tento den lze proto považovat za předstupeň
vzniku organizace, jejíž členové jsou hlavním tématem této práce.
Snaha o celostátní sjednocení pokračovala i přesto, že mezitím vznikla další legionářská
organizace, jíž byla Jednota československých legionářů. První sjednocovací fáze se konala ve
dnech 15. – 17. ledna 1921, kdy se v Karlíně odehrával všelegionářský sjezd, na němž bylo
odsouhlaseno usnesení o vzniku jednotné legionářské organizace.5
Ta oficiálně vznikla na
ustanovujícím sjezdu ve dnech 22. – 23. května 1921 pod názvem Československá obec
legionářská. V následujících měsících se jednotlivé odbočky sjednocených organizací
vyjadřovaly k tomuto rozhodnutí, které bylo většinou podpořeno, což se týkalo i dosavadní
liberecké odbočky Svazu.6
Od této chvíle vzniká Československá obec legionářská Jednota pro
Liberec a okolí.
Činnost Jednoty pak volně navázala na skoro roční práci odbočky Svazu a pokračovala v ní i
během dvacátých a třicátých let.
Již od první poloviny třicátých let se však zahraničněpolitická situace pro Československo
neustále zhoršovala. Na podzim roku 1938 došlo k jejímu vygradování, které mělo za následek
odstoupení československého pohraničí Německu a odchod velké části českého obyvatelstva
do vnitrozemí. V návaznosti na tuto událost byla činnost Jednoty pro Liberec a okolí dne 30.
října 1938 oficiálně ukončena.7
3.2.Územní vymezení působnosti liberecké Jednoty
Jak již z názvu legionářského spolku vyplývá, působnost Jednoty nebyla omezena pouze na
hranice města Liberce, ale zasahovala i do jeho okolí, které lze geograficky ukotvit na základě
bývalého soudního okresu Liberec.
Na toto území pak navazovaly další oblasti, opět nejlépe představovány okresy soudními, v
nichž byly taktéž zastoupeny jednoty Československé obce legionářské. Severní směr byl
4 Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí k 10. výročí jejího trvání, Liberec,
Čs. O. L. pro Liberec a okolí 1931, s. 22.
5 Viz Michl, s. 5–6.
6 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 23.
7 LACINOVÁ, Helena – FILIP, Robert: Českoslovenští legionáři, soupis legionářů
okresu Liberec, Liberec, Státní okresní archiv Liberec 2001, s. 16.
9
zastoupen Jednotou ve Frýdlantu v Čechách, východní směr Jednotou v Jablonci nad Nisou,
jižní směr Jednotou Český Dub a o západní směr se dělily Jednoty v Hrádku nad Nisou a
Jablonném v Podještědí.8
Centrum působnosti Jednoty pro Liberec a okolí se pochopitelně nacházelo v samotném městě
Liberec, které se během celého trvání první republiky skládalo z pěti čtvrtí: Staré Město, Nové
Město, Jeřáb, Perštýn a Kristiánov. Na ně navazovaly blízké obce, jež byly od roku 1939
postupně připojovány k Liberci jako jeho nové městské čtvrtě. Pro Jednotu se nejdůležitějšími
obcemi staly: Staré Pavlovice, Nové Pavlovice, Ruprechtice, Starý Harcov, Rochlice, Vesec,
Doubí, Horní Růžodol, Dolní Hanychov, Horní Hanychov, Janův Důl, Františkov a Růžodol I.
K tomuto výčtu je potřeba přidat i nedaleký městys Vratislavice nad Nisou.9
Ve smyslu organizační struktury v rámci územního vymezení patřila Jednota pod vyšší orgán,
jímž byla župa se sídlem v Mladé Boleslavi, plnící funkci předstupně k centrálnímu
celostátnímu orgánu se sídlem v Praze. Samostatnou kapitolou ve vývoji organizační struktury
pak bylo zavedení mezičlánku mezi Jednotou a župou. Tento konstrukt byl vytvořen ve
dvacátých letech, kdy liberečtí legionáři vytvořili tzv. IV. obvod, zahrnující jednoty Český Dub,
Jablonec nad Nisou, Liberec, Svijany-Podolí, Šumburk, Turnov a Velké Hamry.10
Funkce
obvodu měla být obdobná župě, avšak toto rozdělení se dlouhodobě neujalo a v letech
následujících se obvod ze zápisů vytrácí.
3.3.Původ členů liberecké Jednoty
K otázce původu legionářů, kteří se během první republiky přihlásili do liberecké Jednoty, lze
přistupovat ze dvou stran. Tou první je geografické hledisko, respektive geografické oblastí, z
nichž legionáři přicházeli na sever Čech. Druhou je pak hledisko sociální, v němž nás zajímají
sociální skupiny, z nichž pocházeli.
O hlavní geografickou oblast, odkud liberečtí legionáři pocházeli, se dělí oblast severních Čech,
kterou zde zastupují nynější kraje Liberecký a Ústecký, z nichž bylo 62 legionářů a oblast
východních Čech, tedy kraj Královéhradecký a Pardubický se 63 legionáři. Vzhledem k 30
legionářům, k nimž nebyly nalezeny informace o původu, je možné, že se tyto dvě oblasti
mohou navzájem lišit, avšak pouze v několika jednotlivcích. Třetí významnou oblastí jsou
8 Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou (dále jen SOKA Jablonec nad Nisou), fond
Československá obec legionářská - jednota Jablonec nad Nisou, Mapa Mladoboleslavské župy
Československé obce legionářské 1933.
9 MLEZIVA, Štěpán – KUČA, Karel: Historický lexikon městysů a měst, Praha, Baset
2006, s. 398.
10 Podještědské muzeum a knihovna Český Dub (dále jen PmaK Český Dub), f.
Československá obec legionářská Český Dub, Zpráva jednatele župního výboru
Československé obec legionářské
v Mladé Boleslavi za rok 1923.
10
střední Čechy, jež reprezentuje jak kraj Středočeský, tak Hlavní město Praha. Ze středních Čech
pocházelo 58 legionářů.
V celkovém součtu těchto tří nejvýznamnějších a také Liberci nejbližších oblastí Čech dělá
počet legionářů odtud pocházejících celých 75%. S navyšující se vzdáleností se počet výskytu
rodných míst zmenšuje. Nejméně početnými oblastmi jsou v sestupném pořadí Morava, jižní
Čechy a Slezsko. Posledním údajem je pak počet legionářů, narozených mimo české země,
jichž bylo celkem šest.
Pokud bychom se zaměřili na velikost sídel, v nichž se legionáři narodili, pak lze zkonstatovat,
že šlo především o malé obce, následované městysi, což odpovídá migrační vlně započaté již v
19. století, kdy docházelo k přesunům pracovní síly do měst a zvláště jejich předměstí,
nabízejících velký počet pracovních míst v dynamickém průmyslovém odvětví.11
Pro sociální hledisko, respektive zjištění výchozí sociální skupiny, bylo pomocí matričních
údajů zjištěno 157 případů otců budoucích legionářů, se záznamy obsahujícími informace o
jejich povolání. Dle něj byly vytvořeny tři základní sektory: zemědělský sektor, průmyslový
sektor a sektor služeb a dalších nevýrobních živností.12
S ohledem na statistickou odchylku lze
říci, že první a druhý sektor byl u rodin legionářů prakticky na stejné úrovni, kdy první zaujímal
47% a druhý 45%. Třetí sektor zaplnil zbývajících 8%. Porovnání s procentuálním povoláním
celkové populace českých zemí v letech 1869 a 1910 obsahuje tabulka č. 1.13
1869 LEGIE (1874-1899) 1910
1. sektor 61% 47% 46%
2. sektor 33% 45% 41%
3. sektor 5% 8% 12%
(Tabulka č. 1)
V rámci sociální stratifikace dle vykonávaného povolání je nutno konstatovat, že legionáři
pocházeli z drtivé většiny z nižší třídy, zahrnující pracovníky v zemědělství a průmyslové
dělníky.14
Nižší střední třída s řemeslníky, drobnými živnostníky a státními zaměstnanci tvořila
11 SRB, Vladimír: 1000 let obyvatelstva v Českých zemích, Praha, Karolinum 2004, s.
59.
12 Pozn. Pod sektor zemědělství byla zařazena oblast potravinářství, k sektoru průmysl
byli přiřazeni řemeslníci a pod sektor služeb a nevýrobních odvětví zástupci dopravy,
obchodu a státní zaměstnanci.
13 HORSKÁ, Pavla, Obyvatelstvo českých zemí podle povolání, in: Dějiny obyvatelstva
českých zemí, Praha, Mladá fronta 1996, s. 250.
14 Pozn. V rámci oblasti zemědělství jsou uváděny profese typu: sedlák, rolník, nádeník,
nájemník, domkář, zahradník, chalupník, půlláník, čtvrtník, baráčník, podruh, čeledín apod.
11
maximálně třetinu případů.15
Vyšší střední třída a vyšší třída v tomto statistickém celku zcela
absentují. Nebyl nalezen žádný případ z oblasti právnických, lékařských, úřednických,
bezpečnostních, vojenských ani jiných jim podobných oblastí. Stejný výsledek je v oblasti
velkopodnikatelské.
3.4.Členové Jednoty pro Liberec a okolí
Po celou dobu existence Československé obce legionářské mohli do této organizace vstupovat
výhradně legionáři splňující podmínky § 2 zákona č. 462/1919 Sb. o propůjčování míst
legionářům.16
„Legionářem jest každý dobrovolník čsl. legionářské (revoluční-zahraniční) armády, který byl
do ní zařazen na základě přihlášky učiněné příslušnému orgánu nebo zástupci čsl. Národní
Rady v Paříži nebo některé z jejích odboček nejdéle do 28. října 1918, a to úplně dobrovolně,
bez jakéhokoli nátlaku, nebo nařízení čsl. Národní Rady nebo jiného čsl. revolučního orgánu
veřejnou mocí nadaného, a v den převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně v ní službu podle
svého služebního přidělení konal - nebo který hodnověrně prokáže, že z důvodů, na jeho moci
a vůli nezávislých, nemohl v uvedený den v místě příslušného zařazujícího a přidělujícího čsl.
vojenského orgánu k zařazení býti přítomen - nebo který byl z ní řádně propuštěn
Československou legionářskou (revoluční-zahraniční) armádou rozumějí se autonomní,
z Čechoslováků složené vojenské formace ve svazku příslušných spojeneckých armád, které
podléhaly nejvyšší politické autoritě čsl. Národní Rady v Paříži pod předsednictvím
Masarykovým.
Vedle toho za legionáře jest pokládati rovněž Čechoslováky rakouského, uherského
neb německého státního občanství, kteří během války dobrovolně vstoupili
do některé ze spojeneckých a spřátelených pravidelných (regulárních) armád, jsoucích v
pravidelné válce proti středoevropské koalici (Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko,
Turecko) a v ní v době převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně konali službu, nebo z ní byli řádně
propuštěni, prokáží-li hodnověrně, že z důvodů na jejich vůli nezávislých nebylo jim možno
vstoupiti nebo přestoupiti do čsl. revoluční- zahraniční legionářské armády.
Armády spojenecké a spřátelené jsou: americká, anglická, francouzská, italská, ruská až do
28. února 1918 a srbská. Potvrzení o tom, kdo je legionářem, vydává kancelář
Československých legií při ministerstvu Národní obrany.“ 17
15 Pozn. Zde se vyskytují profese typu: kovář, klempíř, švec, zámečník, kožešník, krejčí,
hospodský, kupec apod.
16 Stanovy místních Jednot Čsl. Obce legionářské a programové prohlášení, Praha,
Československá obec legionářská 1927, s. 3.
17 462/1919 Sb. Zákon ze dne 24. července 1919 o propůjčování míst legionářům, in:
Portál veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z:
12
Postupem času však narůstaly řady rodinných příslušníků a příznivců legionářů, kteří měli
eminentní zájem na propagaci Československé obce legionářské. Ta proto v roce 1936 nechala
vzniknout novou organizaci Obec přátel legionářů, s cílem rozšíření jejího vlivu.18 Organizace
nefungovala pouze na centrální úrovni ale také regionální, přičemž Liberec nebyl výjimkou.19
Za rok 1937 se spolek mohl pochlubit členskou základnou čítající na 200 osob.20 Jediným
předsedou v krátké historii tohoto spolku se stal národně socialistický činovník Emil Weiland.21
Obec přátel legionářů doplňoval též spolek Sdružení legionářského dorostu, na jehož vzniku
začala Jednota pracovat již v roce 1932.22 O rok později byli první uchazeči přijímáni do již
oficiálně utvořené odbočky v Liberci.23
V počtu členů Jednota vytrvale rostla až do roku 1929, kdy došlo poprvé k úbytku členů oproti
minulému roku, ovšem o rok později již byla členská základna opět na stejných číslech jako v
roce 1928. Při 10. výročí vzniku Jednoty bylo v organizaci zapsáno na 202 členů, z nichž byla
pochopitelně nejpočetnější skupina ruských legionářů čítající 150 členů. Následovali italští
legionáři v počtu 36 členů, doplnění nejmenší skupinou francouzských legionářů, jichž bylo
16.24
Ve třicátých letech se počet libereckých legionářů, organizovaných v Jednotě, pohyboval v
rozmezí od 180 do 210. 25 Početní vyváženost členstva v posledních letech první republiky je
dána především charakterem zaměstnání u většiny legionářů a postupně se zhoršující situací v
pohraničních oblastech, ve kterých vzrůstala potřeba vyšší koncentrace spolehlivých státních
zaměstnanců, zvláště pak v oblasti bezpečnostní.
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1363&recShow=0&nr=46
2~2F1919&rpp=15#parCnt.
18 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl druhý Československo a
České země v krizi a v ohrožení, Praha, Libri 2002, s. 337.
19 Pravdu měli, Mladá Boleslav, Mladoboleslavská župa Československé obce
legionářské 1947.
20 Valná gromada Čs. O. L. Pro Liberec a okolí, in: Naše hory, roč. 18, 1937, č. 7.
21 Do řad legionářů, in: Naše hory, roč. 17, 1936, č. 8., s. 6.
22 PMaK Český Dub, f. Československá obec legionářská Český Dub, Příchozí
korespondence 1932.
23 Státní okresní archiv Liberec (dále jen SOkA Liberec), Spolkový katastr politického
obvodu Liberec.
24 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 40.
25 Valná hromada jednoty ČsOL, in: Ještědský obzor, roč. 31, 1938, č. 6.
13
Co se týče přirozeného úbytku členů, je zde nutno započítat 14 legionářů, kteří v průběhu
existence Jednoty zemřeli. Kromě nemocí a nešťastných událostí byly v příčinách smrti
zastoupeny i 3 případy sebevraždy.26
Vyjma samotného členství v Jednotě mohli být legionáři členy i v jejích odbočkách, které
vznikaly na základě profesních rozlišení, s cílem především hájit zájmy a práva legionářů v
jejich zaměstnáních. Odbočky plně podléhaly Jednotě a jejímu vedení.27 Uvnitř liberecké
Jednoty jako první vznikla v roce 1921 Zájmová skupina legionářů železničářů.28 Další,
Zájmová skupina vojínů a četnických gážistů, přibyla v roce 1922. Poslední odbočkou se v roce
1925 stala Zájmová skupina legionářů zaměstnanců státní stráže bezpečnosti, v níž působili jak
státní policisté, tak příslušníci finanční stráže.29 V průběhu roku 1932 se liberečtí legionáři
snažili o vznik další zájmové skupiny, kterou měla být tentokráte Zájmová skupina poštovních
zaměstnanců, avšak v tomto případě zůstalo nejspíše pouze u plánování, neboť informace k
definitivnímu ustanovení a rozvíjení činnosti, nejsou známy.30
3.5.Povolání členů liberecké Jednoty
Jestliže kapitola týkající se hlediska sociálního původu legionářů nám ukázala, že téměř
polovina legionářů pocházela z rodin, jejichž členové pracovali v zemědělství, pak po vzniku
Československa došlo u jejich potomků, bojujících v řadách československých legií, k
naprostému obratu. Ten byl způsoben hned několika různými faktory.
Prvním faktorem je dozajista geografická poloha Liberce a jeho okolí, ležícího v kotlině mezi
Jizerskými a Lužickými horami. Podhorská oblast s chladným klimatem není vhodná pro
pěstování většiny zemědělských plodin. V tomto případě by bylo výhodnější pastevectví, avšak
i pro tuto možnost je třeba zemědělské půdy, které byl v Liberci a jeho okolí nedostatek, a ta
půda, jež mohla být využitelná, patřila především do německých rukou. Z pochopitelných
důvodů neměli Němci jakýkoliv zájem na tom, aby zaměstnávali legionáře nebo jim půdu
pronajímali. To samé platí i pro variantu prodeje půdy, k níž se váže další problém, kterým je
nemožnost vytvoření dostatečně velkého kapitálu vzhledem k nízkým příjmům u většiny
legionářů. Přesto se mnozí členové Jednoty myšlenky získání zemědělské půdy nevzdávali.
Významnou příležitostí k naplnění jejich cílů se stala pozemková reforma na počátku dvacátých
let, kdy došlo k zestátnění velké části bývalého clam-gallasovského panství. Mezi zestátněné
statky patřil i hospodářský dvůr Machnín s rozlohou 101,2 ha orné půdy a lesů, jenž se zdál být
legionářům ideálním místem pro jejich začátek na severu Čech. Z tohoto důvodu v roce 1924
vzniklo Hospodářské, pachtovní, stavební a úsporné družstvo československých legionářů.
26 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 40.
27 Viz Stanovy místních Jednot Čsl. Obce legionářské a programové prohlášení, s. 9.
28
Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 33.
29 Tamtéž, s. 36.
30 Z činnosti jednoty Čs. Obce legionářské v Liberci, in: Ještědský obzor, roč. 25, 1932,
č. 8, s. 7.
14
Přestože mělo družstvo velmi dobré předpoklady dvůr v Machníně získat, nakonec tomu tak
nebylo, neboť město Liberec v poslední chvíli o pozemky požádalo s odůvodněním, že se zde
nacházejí vodní prameny, jež jsou pro město nepostradatelné. Argument legionářů, že oblast
pramenů zabírá pouze 5 ha, které lze z majetku dvora vyjmout, nebyl vyslyšen a tím se jim
definitivně uzavřela možnost zemědělské obživy.31
Následné protestní shromáždění české
menšiny v Národním domě dne 5. července 1925 a další snahy libereckých legionářů a jejich
přátel o rozklad rozhodnutí přesto nezvrátily.32
Druhým důvodem absence zemědělských povolání u členů liberecké Jednoty je charakter
samotného města, jež v 19. století zažilo veliký rozkvět skrze průmyslovou revoluci a nabízelo
pracovní uplatnění především v této oblasti. Přesto ani ta nebyla tolik využita, což způsobil
faktor třetí, jenž je společný pro zemědělství, průmysl i služby.
Tímto faktorem se nemyslí nic jiného než legionářská legislativa, vznikající v prvních letech
existence československého státu. Především jde o již zmíněný zákon č. 462/1919 Sb. o úlevách
při přijímání legionářů, který stanovuje jak přímé vymezení volných pracovních pozic uvnitř
státní správy a státních společností, tak dávání přednosti legionářům u postů kancelářských
manipulantů úřadů, soudů a závodů. K nim připadají i pozice ve státní civilní stráži bezpečnosti
a stráži finanční.33
K tomuto zákonu lze přidal i zákon č. 282/1919 Sb. o úlevách při přijímání
legionářů do státních úřadů. Jeho cílem bylo zmocnění vlády k udělování výjimek legionářům,
kteří odborně vyhovují pro získání dané pozice, avšak nevyhovují v jiných požadavcích, jimiž
je například věk, stav či výška těla.34
Československý stát se tak nejenom dovedl dlouhodobě postarat a udržet si kredit v očích části
legionářů, díky nimž mimo jiné vznikl, ale také mohl systematicky využít legionářský potenciál
i v letech následujících. Československá obec legionářská souhlasila s demokratickým zřízením
první republiky a po celou dobu jejího trvání podporovala politiku Hradu. Díky tomu stát získal
v členech Jednoty nejloajálnější možné státní zaměstnance, kteří pracovali především ve dvou
strategických oblastech, bezpečnostní a komunikační. V severočeském pohraničí byla
legionářská legislativa důležitá i z toho důvodu, že pro legionáře bylo v nepřátelském
německém prostředí obtížné sehnat jakoukoliv práci a zároveň zde stát potřeboval zaměstnance
národnostně spolehlivé.
Z celkového počtu 279 zjištěných členů Jednoty byly nalezeny informace o jejich zaměstnání
ve 245 případech, přičemž 233 z nich spadalo do státní služby, což znamenalo celých 95%.
Zde se jasně projevila vysoká a životně důležitá účinnost legionářské legislativy v
severočeském pohraničí. Jestliže by se liberečtí legionáři nemohli při hledání zaměstnání
31 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 37–38.
32 Menšiny protestují, in: Naše hory, roč. 7, 1925, č. 28, s. 1–2.
33 Viz 462/1919 Sb. Zákon ze dne 24. července 1919 o propůjčování míst legionářům.
34 282/1919 Sb. Zákon ze dne 23. května 1919 o úlevách při přijímání legionářů do
státních úřadů, in: Portál veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1183&recShow=0&nr=28
2~2F1919&rpp=15#parCnt.
15
spolehnout na pomoc od státu, pak by Jednota takovéhoto početního stavu členské základy a
též vydobytí si respektu mezi českou ale i německou veřejností nebyla schopna.
Nejpočetnější skupinu tvořili legionáři zaměstnaní u státních drah. Zaměstnání legionářů u
Československých státních drah představovalo širokou paletu drážních profesí. Ve výčtu
povolání můžeme nalézt dílenské pracovníky a jejich pomocníky, strážce tratě, posunovače,
topiče, strojvedoucí, přednosty stanice i drážní inspektory. Celkově zaměstnaly státní dráhy na
100 členů Jednoty.
Další silnou skupinu představovali příslušníci Stráže bezpečnosti, kteří se téměř všichni v
průběhu let vypracovali z funkcí strážmistrů a nadstrážmistrů na vedoucí obvodní inspektory.
Počet policistů činil 44 členů Jednoty. Pomyslnou třetí příčku pak obsadili pracovníci pošty v
počtu 33 členů Jednoty, následování skupinou 22 příslušníků armády, kde šlo především o
armádní důstojníky. Do bezpečnostních složek je třeba započítat též 7 příslušníků četnictva a 4
zástupce finanční stráže.35
Méně početnou, ale zato důležitou skupinu 12 osob tvořili i státní úředníci, zpravidla
zaměstnanci libereckého soudu a od třicátých let nově příchozí posily finančního úřadu. Ke
konečnému výčtu státních zaměstnanců patří též 6 legionářů ze školské oblasti a 3 cestmistři.
Skupinu státních zaměstnanců doplňovali v řádu jednotek tovární dělníci, řemeslníci,
živnostníci a jeden redaktor.36
3.6.Členové Jednoty z pohledu bydlení
Podíváme-li se do výsledků předchozí kapitoly, pak nám pro téma nynější kapitoly již na
samotném počátku vyplyne fakt blízkého bydliště u jednotlivých pracovišť legionářů. Některé
profese dokonce umožňovaly přímý dlouhodobý pobyt v místě výkonu stálé práce.
První z nich je bezesporu povolání vojenské, kdy se příslušníci československé armády dělili
na dvě skupiny, dle toho, zdali bydleli u dolních kasáren pěšího vojska v oblasti Kasernen Platz,
či horních kasáren dělostřelectva v oblasti Albrecht Dürer Platz. Oba dva kasárenské areály
právně patřily městu Liberci, to ovšem mělo na správu budov minimální vliv. Pro oblast
Kasernen Platz byly legionáři využívány pouze prostory vojska, avšak oblast Albrecht Dürer
Platz zde měla jednu výjimku. Tu tvořil dům č. p. 11, který spravoval rodák z nedalekého
Františkova a ruský legionář Rudolf Fanta se svou ženou Marií.37
35 Pozn. Stojí za povšimnutí, že především čeští železničáři, policisté a poštovní
zaměstnanci tvořily během 2. světové války významné skupiny pro domácí odboj.
36 SOkA Liberec, f. Jednota československé obce legionářské pro Liberec a okolí,
seznamy členstva.
37 Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1932,
Reichenberg, Stadt Reichenberg 1931., s. 293–349.
16
Pro příslušníky státní policie byl středobodem dům č. p. 8 v Laufergasse, kde se nacházelo
policejní ředitelství.38
Policejní areál poskytl v různých dobách azyl 26 libereckým legionářům.
Posledním místem, kde docházelo k fluktuaci adres legionářů, bylo samotné hlavní vlakové
nádraží a jeho přilehlá oblast, která zasahovala i do okolních obcí: Františkova, Horního
Růžodolu a Rochlice. Některé budovy majetkoprávně spadaly přímo pod ředitelství státních
drah v Hradci Králové, další část pak pod společné vlastnictví Československých státních drah
a Německé říšské železniční společnosti.39
K erárním bydlením je nutno připočítat též českou
občanskou školu na Masaryk Platz, která se v roce 1935 přesunula do nové budovy českých
menšinových škol na Commenius Straße a taktéž budovu hlavní pošty.
Erární byty se hojně využívaly i v okolních obcích a to ve všech sférách státní služby.40
Výjimkami byly tři obce s nejpočetnější českou menšinou v čele s Horním Růžodolem. Ten se
v průběhu třicátých let stal druhým nejvýznamnějším bydlištěm libereckých legionářů a taktéž
tvořil další důležité centrum působení Jednoty, která pravidelně pořádala své schůze a vybrané
akce v hostinci u Votočků, jenž bylo útočištěm i pro mnoho dalších českých spolků. Majitel
tohoto hostince Josef Votoček zároveň působil i jako český starosta Horního Růžodolu.41
Vrátíme-li se do samotného Liberce se zaměřením na majitele jednotlivých nemovitostí, pak
lze ze změn adres konstatovat, že liberečtí legionáři si již ve třicátých letech našli trvalé bydlení
v takových nemovitostech, jež vlastnili především čeští majitelé a nebo stavební a bytová
družstva. Důležité organizace zde představovaly například České stavební družstvo pro
Liberec, Sdružení pro sociální zabezpečení státních zaměstnanců, oblast Liberec, Okresní
stavební družstvo pro Liberec a okolí, SKD - Severočeské konzumní a výrobní družstvo v
Liberci, Domov - obecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro Liberec a okolí, Stavební a
bytové společenství "Eigener Herd" a další.42
Německé majitele je taktéž možno dohledat,
nicméně počet jejich legionářských nájemníků je velmi malý.
Naopak ve dvacátých letech, kdy legionáři do severočeského pohraničí teprve přicházeli a
poohlíželi se nejenom po zaměstnání ale i po bydlení, využívali především pronájem u
38 BRUNCLÍK, Zdeněk: Za první republiky, in: KARPAŠ, Roman, et al.: Kniha o
Liberci, Liberec,
Dialog 1996, s. 333.
39 Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1936, s. 293–
349.
40 Pozn. Zde šlo především o Horní Růžodol, Ruprechtice, Rochlici, Františkov,
Ostašov, Machnín, Vratislavice nad Nisou, Doubí, Mníšek, Karlov pod Ještědem, Dlouhý
Most, Jeřmanice, Minkovice, Rudolfov a další.
41 TECHNIK, Svatopluk: Restaurace u Votočků, in: Karpaš, Roman, et al.: Kniha o
Liberci, Dialog 1996, s. 552.
42 Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1936, s. 293–
349.
17
německých spoluobčanů, u nichž však vydrželi nejčastěji pouhý rok, maximálně tři. Časté
střídání adres šlo ruku v ruce se změnou zaměstnání, jež zpočátku nalezli u soukromých
společností na pozicích pomocníků a dělníků či se případně jednalo o snahu obživy jako
řemeslník či živnostník. Tento trend v průběhu let ustával, tak jak se zvyšovala funkčnost a
obeznámenost legionářů s legionářskou legislativou, jejíž výsledky na podporu zaměstnanosti
se pozitivně projevily i z pohledu bydlení.
Pokud se zaměříme na město Liberec z pohledu obydlenosti jeho tehdejších pěti čtvrtí, pak
nejčastější místa pobytu byla zaznamenána v tomto pořadí: Staré Město, Jeřáb a Perštýn. S o
něco menším počtem pobytů je na čtvrté pozici Nové Město a poslední místo zastupuje s
naprostým minimem Kristiánov.
Z okolních obcí jsou nejčastějšími zástupci Horní Růžodol, Rochlice a Růžodol I, což vytváří
pořadí korespondující s výsledky sčítání obyvatelstva v roce 1921 i 1930, kdy v těchto obcích
bydlely nejpočetnější české menšiny. 43
3.7.Členové Jednoty z pohledu náboženství
První světová válka znamenala pro jednotlivce silný otřes v mnoha ohledech. Jedním z nich byl
i duchovní život milionů vojáků, kteří po několik let zažívali každodenní boj o život a stali se
tak svědky velkého množství doposud nepoznaných hrůz. Takovéto krizové situace u mnohých
z nich a liberecké legionáře nevyjímaje, nastolovaly otázku o vyšší moci z obou dvou známých
pohledů. Jedni se ještě více utvrdili ve svoji víru, neboť s její pomocí dokázali přežít válečné
útrapy, naopak druzí nedokázali pochopit, že by Bůh něco takového dovedl akceptovat. U
československých legionářů pak právě tento druhý pohled byl spojen i s tradiční problematikou
náboženské tolerance v českých zemích.
Jak již bylo uvedeno výše, u všech 157 legionářů, jejichž matriční záznamy byly nalezeny, šlo
výhradně o matriky římskokatolické církve, a to i přes fakt, že v Rakousku-Uhersku byla
částečná náboženská tolerance právně zakotvena již více než sto let. Můžeme proto
předpokládat, že minimálně drtivá většina libereckých legionářů byla pokřtěna v rámci
římskokatolické církve, spadala pod její působení a alespoň ve škole byla aktivně podrobena
náboženské výuce této církve.
Přesto byl rozchod římskokatolickou církví po vzniku Československa u libereckých legionářů
mnohem větší, než tomu tak bylo u zbytku obyvatelstva. Z původních 96,5% římských katolíků
zbylo v českých zemích 76,3%, což by znamenalo rozdíl 20,2%44
U libereckých legionářů nám
rozdíl dělá více něž dvojnásobek celostátního, tj. 42% výstupů z římskokatolické církve, které
se odehrály především v letech 1920–1922, kdy československé „náboženské pole“ zažívalo
silné turbulence. V nich hrál svou roli rozkol v římskokatolické církvi v Čechách, ze kterého
posléze vyvstala nová Církev československá, jíž se podařilo odlákat přes půl milionů katolíků.
43 Viz Karpaš, s. 648.
44 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl první – Vznik, budování a
zlatá léta republiky (1918–1929), Praha, Libri 2002, s. 318.
18
Mnohem větší úspěch měla tzv. Volná myšlenka a další hnutí, která byla všeobecně
proticírkevní.45
Římskokatolické církvi ovšem nepomohl ani prezident Masaryk, který byl
náboženským založením protestant a jeho výrok „Řím musí být souzen a odsouzen“ lze spatřit
i na oficiálním podacím lístku k výstupu z církve, který musel žadatel zaslat na příslušný okresní
úřad.46
V neposlední řadě se Masaryk taktéž v roce 1925 přičinil o diplomatickou roztržku s
Vatikánem.47
Pokud bychom se zaměřili na nové cíle, kam liberečtí legionáři mířili z řad římskokatolické
církve, pak drtivá většina z nich zůstala bez vyznání. Pouze osm zástupců přestoupilo do Církve
československé a dva k Českobratrské církvi evangelické. V průběhu času se posléze pět z
odstoupivších ke katolictví navrátilo. V těchto návratech lze najít i dva s poměrně čitelným
úmyslem, který je v níže popsaných příkladech naznačen.
První z nich představuje Rudolf Rozinek, který vystoupil z římskokatolické církve dne 4. března
1925 a zůstal bez vyznání. Teprve dne 10. dubna 1943 se opětovně přihlásil ke katolictví,
přičemž o necelé dva týdny později zemřel.48
Druhý návrat prezentuje Václav Žofka, jenž
vystoupil z římskokatolické církve dne 3. prosince 1920, avšak již 16. listopadu 1923 se
opětovně v obci Dobrovice k církvi přihlásil. Den poté se v tomtéž místě oženil s Růženou
Královou, aby o tři roky později opětovně a tentokráte definitivně církev opustil a zůstal bez
vyznání.49
Závěr
Střet s poválečnou realitou znamenal pro řadu aktivních aktérů prvního celosvětového konfliktu
mnohdy stejně traumatický zážitek, jaké zažívali i na bitevních polích. První světová válka
znamenala rázné utnutí tzv. dlouhého devatenáctého století a nastolení nového řádu v Evropě,
který se radikálně projevil zvláště ve středoevropské oblasti, kde po rozpadu Rakouska-Uherska
vzniklo hned několik nástupnických států včetně Československa.
Mladá republika, obdobně jako její sousedé, byla nucena se v prvních letech své existence
zaměřit na tristní hospodářskou a sociální situaci. Válečné hospodářství se mělo urychleně vrátit
do mírové produkce a neméně důležitým cílem bylo snížení vysokého procenta
nezaměstnaných. Bývalí příslušníci domácího vojska opouštěli ve velkém počtu armádní řady
s cílem vrátit se pokojně domů a opětovně nastoupit do své práce. Jejich zaměstnání však často
45 Viz Kárník, Díl první – Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), s. 316.
46 SOkA Liberec, f. Okresní úřad Liberec (1850–1938), inv. č. 23, kniha 23, Rejstřík
výstupů z církve (1924–1929).
47 Viz Kárník, Díl první – Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), s. 322.
48 Státní oblastní archiv Zámrsk, f. Sbírka matrik Východočeského kraje (1587–1949),
inv. č. 405, sign. 5689, Matrika narozených farní úřad Ústí nad Orlicí (1885–1900), fol. 152.
49 Státní oblastní archiv Praha, f. Sbírka matrik a průvodní listinný materiál, Středočeský
kraj (1573–1949), Matrika narozených farní úřad Plazy (1880–1908), fol. 101.
19
již zastoupily ženy, které se v tíživé hospodářské situaci rozhodně nehodlaly vzdát svých postů.
Právě do takovéto situace přibylo od roku 1919 do roku 1920 více než sto tisíc
československých legionářů, kteří nejenom očekávali návrat do svých domovů, ale jakožto
významní strůjci úspěchu I. zahraničního odboje a vzniku Československa chtěli z daného zisku
taktéž profitovat. Právě střet s realitou mírového stavu byl pro mnohé těžkou životní zkouškou,
přičemž někteří ji nedokázali překonat. To se týkalo například i dvou libereckých legionářů.
Československý stát zpočátku nebyl schopen uskutečnit takové kroky, jež by urychleně
dopomohly legionářům k obdržení odpovídajícího zaměstnání. Negativně se projevil i pozdní
příjezd legionářských pluků, zvláště pak ruských. To mimo jiné zapříčinilo, že české vnitrozemí
nemohlo nabídnout vhodnou alternativu, a proto se mnozí museli odebrat do oblastí
pohraničních, které se taktéž potýkaly s nelichotivou hospodářskou a sociální situací, přičemž
zde kontinuálně docházelo k nacionálním bouřím.
Jednou z takovýchto pro příchozí nevlídných míst byla i oblast severočeského Liberce, na
krátko hlavního města provincie Deutschböhmen, jehož vedení bylo známo svým negativním
postojem vůči rozrůstající se české menšině. V Liberci samotném a i dalších místech pohraničí
se v následujících letech projevila důležitost legionářské soudržnosti, která vyústila ve vznik
obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí s cílem prosazování požadavků legionářů. Právě
silná celostátní organizace a již vzniklá legionářská legislativa umožnila těmto nově příchozím
nalézt zaměstnání i bydliště a tím se udržet v dané oblasti. Výše uvedené výsledky jasně
prokazují, že drtivá většina libereckých legionářů vykonávala práci v rámci státní služby,
ačkoliv mnozí z nich zastávali posty, které nemusely dostačovat jejich potenciálu, v dané situaci
je akceptovali, ztotožnili se s nimi a v průběhu několika let dokázali stoupat po kariérním
žebříčku. Služba státu se pozitivně projevila i v období po roce 1929, kdy vypukla celosvětová
hospodářská krize, jež měla v soukromém sektoru československého pohraničí drtivé dopady.
Československému státu se tímto podařilo uspokojit své „pretoriány“ a nadále využívat jejich
spolehlivých služeb v pohraničních oblastech. Tento aspekt byl ve třicátých letech o to více
zdůrazněn vzrůstající napjatou politickou situací, kdy i stárnoucí liberečtí legionáři tvořili
demokratickou páteř ohrožené republiky. Nutno podotknout, že v těžkých chvílích posledního
roku první republiky dokázali aktivně spolupracovat nejenom s českou menšinou, ale taktéž i s
německými demokratickými zástupci, zvláště pak levicovými. Tím dokázali potvrdit svůj
nacionální nadhled a smysl pro ideje vůdců I. zahraničního odboje.
20
Literatura a prameny
I. Prameny
archivní prameny:
Archiv hlavního města Prahy – fond Magistrát hlavního města Prahy I., Referát IV, popisní
Moravský zemský archiv Brno – fond Sbírka matrik
Národní archiv – fond Policejní ředitelství I, konskripce
Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou – fond Československá obec legionářská - jednota
Jablonec nad Nisou
Státní okresní archiv Liberec – fond Archiv města Liberec, IV. díl, Nová evidence obyvatel;
fond Jednota československé obce legionářské pro Liberec a okolí; fond Okresní úřad Liberec
Státní oblastní archiv Litoměřice – fond Sbírka matrik Severočeského kraje
Státní oblastní archiv Plzeň – fond Sbírka matrik západních Čech
Státní oblastní archiv Praha – fond Sbírka matrik a průvodní listinný materiál, Středočeský kraj
Státní oblastní archiv Třeboň – fond Sbírka matrik Jihočeského kraje
Státní oblastní archiv Zámrsk – fond Sbírka matrik Východočeského kraje
Zemský oblastní archiv Opava – fond Sbírka matrik Severomoravského kraje
tištěné prameny:
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1921, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1920.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1922, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1921.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1923, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1922.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1924, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1923.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1925, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1924.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1926, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1925.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1927, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1926.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1928, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1927.
21
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1929, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1928.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1930, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1929.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1931, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1930.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1932, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1931.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1933, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1932.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1934, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1933.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1935, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1934.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1936, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1935.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1937, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1936.
Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1938, Reichenberg,
Stadt Reichenberg 1937.
Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí k 10. výročí jejího trvání, Liberec, Čs. O. L. pro
Liberec a okolí 1931.
Stanovy místních Jednot Čsl. Obce legionářské a programové prohlášení, Praha,
Československá obec legionářská 1927.
Plán a úplný, úředně kontrolovaný seznam ulic a náměstí Velkého Liberce, Liberec, 1946.
Pravdu měli, Mladá Boleslav, Mladoboleslavská župa Československé obce legionářské 1947.
týdeník Naše hory, ročník: 7, 17, 18.
týdeník Ještědský obzor, ročník: 25, 31.
II. Literatura
tištěné monografie:
BŘACH, Radko – LÁRNÍK, Jaroslav: Dva roky bojů a organizační práce: československá
armáda v letech 1918 – 1920, Praha, Ministerstvo obrany České republiky 2013, ISBN 978-80-
7278-587-2.
GALANDAUER, Jan, et. al.: Slovník prvního československého odboje 1914 – 1918, Praha,
Hermes 1993, ISBN 80-900-677-7-8.
22
Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, I. Díl, Praha, Český statistický úřad 2006,
ISBN 80-250-1310-3.
KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl první – Vznik, budování a zlatá léta
republiky (1918–1929), Praha, Libri 2002, ISBN 80-7277-195-7.
KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl druhý Československo a České země
v krizi a v ohrožení, Praha, Libri 2002, ISBN 80-7277-031-4.
KARPAŠ, Roman, et. al.: Kniha o Liberci, Liberec, Dialog 1996, s. 333.
LACINOVÁ, Helena – FILIP, Robert: Českoslovenští legionáři, soupis legionářů okresu
Liberec, Liberec 1914 – 1920, Státní okresní archiv Liberec 2001.
MLEZIVA, Štěpán – KUČA, Karel: Historický lexikon městysů a měst, Praha, Baset 2006,
ISBN 80-7340-092-8.
SRB, Vladimír: 1000 let obyvatelstva v Českých zemích, Praha, Karolinum 2004, ISBN 80-246-
0712-3.
STRAKA, Karel – KYKAL, Tomáš: Československá armáda v letech budování a stabilizace
1918 – 1932, Praha, Ministerstvo obrany České republiky 2013, ISBN 978-80-7278-604-6.
HORSKÁ, Pavla, Obyvatelstvo českých zemí podle povolání, in: Dějiny obyvatelstva českých
zemí, Praha, Mladá fronta 1996, ISBN 80-204-0283-7.
tištěné monogafire – kapitoly:
BRUNCLÍK, Zdeněk: Za první republiky, in: KARPAŠ, Roman, et al.: Kniha o Liberci,
Liberec, Dialog 1996.
TECHNIK, Svatopluk: Restaurace u Votočků, in: Karpaš, Roman, et al.: Kniha o Liberci,
Dialog 1996.
odborné časopisy:
Historie a Vojenství
MICHL, Jan: Legionářské organizace v Československu, in: Historie a vojenství, roč. 56, 2007,
č. 4, ISSN 0018-2583.
III. Internetové zdroje
462/1919 Sb. Zákon ze dne 24. července 1919 o propůjčování míst legionářům, in: Portál
veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1363&recShow=0&nr=46
2~2F1919&rpp=15#parCnt.
282/1919 Sb. Zákon ze dne 23. května 1919 o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů,
in: Portál veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1183&recShow=0&nr=28
2~2F1919&rpp=15#parCnt.
23
Databáze VHA: databáze legionářů. Vojenský ústřední archiv [online]. [vid. 2014-12-20].
Dostupné z: http://vuapraha.cz/fallensoldierdatabase.
Památník Čestná vzpomínka [online], 2013 [vid. 3. 1. 2015]. Dostupné z:
http://www.pamatnik.valka.cz.
Přílohy
Příloha č. 1 Seznam členů Jednoty pro Liberec a okolí
Příloha č. 2 Tablo libereckých legionářů k 10. výročí vzniku republiky
Příloha č. 3 Předání prstí z legionářských bojišť u nové budovy českých škol v Liberci
Příloha č. 4 Zborovské oslavy 1937
Příloha č. 5 Německo - český seznam ulic
Příloha č. 6 Pojmový slovník
Příloha č. 7 Seznam použitých zkratek a značek
24
Příloha č. 1 Seznam členů Jednoty pro Liberec a okolí
jméno a příjmení datum narození místo/okres narození datum zajetí legie poslední útvar zaměstnání datum
úmrtí
Jaroslav Adamec - - - - - ČSD -
Antonín Balik 23. 3. 1893 Kobylisy/Praha 12. 12. 1914 F 22. střel. pluk - -
Václav Bareš 10. 8. 1893 Kunčice/Hradec Králové 2. 12. 1914 R/F 21. střel. pluk ČSD -
Adolf Bauer 14. 6. 1890 Skalka/Litoměřice 19. 5. 1915 R 5. střel. pluk armáda -
Antonín Baumruk 15. 7. 1893 Třemošná/Plzeň 24. 11. 1914 R 10. střel. pluk policie -
Roman Beneš 27. 2. 1897 Napajedla/Uherské Hradiště 22. 11. 1917 I 39. střel. pluk policie -
Jan Beran 2. 12. 1882 Bludy/Nový Bydžov 18. 6. 1915 R 2. zál. pluk ČSD 15. 10. 1952
Josef Beran - - - - - četnictvo -
Václav Beran 20. 9. 1888 Líšnice/Žamberk 7. 5. 1917 R 6. střel. pluk ČSD 20. 9. 1970
František Bernkopf 22. 5. 1884 Svatojánský Újezd/Jičín 6. 4. 1915 R 8. střel. pluk ČSD -
Ladislav Bernkopf 26. 11. 1885 Svatojánský Újezd/Jičín 30. 8. 1916 R 2. zál. pluk ČSD -
Jan Bičiště 13. 8. 1880 Nymburk/Nymburk 10. 6. 1916 R 6. střel. pluk ČSD -
Jan Bíma - - - - - - -
František Bittnar 23. 6. 1897 Heřmanice nad Labem/ 21. 10. 1917 R 10. střel. pluk pošta -
Dvůr Králové nad Labem
Josef Blecha 28. 8. 1884 Žižkov/Praha 13. 12. 1914 F 21. střel. pluk ČSD 15. 2. 1931
Gustav Brkl 20. 10. 1895 Rybná nad Zdobnicí/Žamberk 10. 9. 1917 F 22. střel. pluk armáda 24. 6. 1963
Břetislav Boháček 3. 10. 1886 Loučeň/Poděbrady 29. 8. 1914 R 8. střel. pluk ČSD 7. 3. 1967
Jaroslav Bubák 7. 12. 1898 Rovensko pod Troskami/Turnov 28. 10. 1916 R 21. střel. pluk ČSD -
Josef Bubák 9. 1. 1889 Rovensko pod Troskami/Turnov 19. 10. 1914 R - školství -
Josef Ceé 21. 9. 1888 Železný Brod/Semily 11. 5. 1915 R nem. vlak č. 2 ČSD -
František Cerman 14. 4. 1887 Mnichovo Hradiště/ 14. 2. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 30. 3. 1929
Mnichovo Hradiště
František Cermánek 5. 3. 1885 Slatiny/Jičín 5. 6. 1916 R děl. pluk ČSD -
25
František Cimburek 13. 12. 1890 Pokřikov/Vysoké Mýto 5. 9. 1914 R 2. jízdní pluk ČSD 15. 12. 1974
Josef Coufal 2. 2. 1886 Polná/Havlíčkův Brod 29. 11. 1914 R 10. střel. pluk ČSD 22. 8. 1965
Josef Červinka 2. 11. 1882 Úbislavice/Jičín 22. 3. 1915 R 3. střel. pluk ČSD -
Jan Čihák 18. 12. 1892 Libišany/Pardubice 23. 5. 1917 I 33. střel. pluk ČSD -
Jaroslav Čmelák 30. 11. 1898 Přerov/Přerov 1. 7. 1917 R/F 21. střel. pluk policie 21. 7. 1963
František Dědeček 30. 9. 1896 Stebno/Turnov 9. 11. 1915 R 5. střel. pluk policie -
Fridolín Derner 9. 8. 1898 Plasnice/Nové Město nad Metují 28. 1. 1918 I 35. střel. pluk - -
Stanislav Dítě 29. 7. 1883 Malé Poříčí/Nové Město nad Metují - S/F 22. střel. pluk policie -
Josef Dobiáš - - - - - - -
Alexej Dobzaj 16. 12. 1894 Brod nad Sávou/Slavonie 30. 8. 1916 R 1. jízdní pluk ČSD -
František Drašar 2. 12. 1892 Stav/Jičín 7. 8. 1916 I 39. střel. pluk FS 25. 1. 1950
Josef Duchek 17. 3. 1896 Borovy/Přeštice 1. 5. 1917 R 7. střel. pluk policie -
František Dušek 4. 7. 1881 Choťánky/Poděbrady 23. 11. 1914 R strážní prapor řemeslník 6. 10. 1964
František Dvořák - - - - - armáda -
Karel Ešner 3. 11. 1883 Měník/Nový Bydžov 29. 3. 1915 R 3. střel. pluk pošta -
Rudolf Fanta 17. 1. 1890 Františkov/Liberec 1. 4. 1915 R 7. střel. pluk pošta 20. 4. 1963
Bohumír Filip 6. 10. 1876 Nová Včelnice/Jindřichův Hradec 2. 6. 1915 R 1. sam. tech. rota řemeslník -
Jan Fišer 25. 1. 1894 Svojkovice/Plzeň 17. 5. 1915 R 6. střel. pluk ČSD -
Josef Folprecht 13. 1. 1888 Ošťovice/Jičín 3. 4. 1915 R 1. zál. prapor ČSD 13. 12. 1966
Jaroslav Forejt 3. 6. 1894 Osek/Rokycany 5. 2. 1915 R 8. střel. pluk policie -
Václav Forman - - - - - - -
Vít Frič 15. 6. 1892 Nová Ves/Příbram 7. 10. 1915 R 7. střel. pluk školství srpen 1968
Vladislav Fridrich 4. 1. 1877 Přepeře/Turnov 22. 3. 1915 R 1. zál. prapor školství 20. 8. 1947
Jan Fuxa 16. 7. 1882 Liberec/Liberec 9. 7. 1916 R 10. střel. pluk úředník 27. 6. 1969
Jan Gottschalk 15. 1. 1893 Jimlín/Žatec 23. 5. 1916 R 7. střel. pluk - -
Josef Habakus 2. 11. 1899 Antonovač/Chorvatsko 25. 10. 1918 F 23. střel. pluk ČSD 26. 1. 1967
Jindřich Hádek 22. 10. 1891 Chuchelná/Semily 7. 8. 1916 I 35. střel. pluk policie 8. 1. 1938
26
Emil Hafner 17. 9. 1896 Zlaté Hory/Teplice 7. 11. 1916 R štáb 1. střel. div. armáda -
Ludvík Hajblík 3. 8. 1894 Kurchdorf/Dolní Rakousy - R štáb 2. střel. div. pošta -
Antonín Hájek - - - - - - -
Václav Hajlich 20. 8. 1882 Kruhy/Mnichovo Hradiště 21. 6. 1916 R/F 21. střel. pluk ČSD -
Jan Halmich 25. 5. 1888 Končice/Nový Bydžov - R 8. střel. pluk armáda 21. 1. 1986
Jaroslav Hampl 19. 6. 1886 Česká Skalice/ 7. 10. 1915 R 3. střel. pluk ČSD 1. 1. 1971
Nové Město nad Metují
Antonín Hanuš 11. 12. 1895 Neštěmice/Ústí nad Labem 24. 8. 1917 I 39. střel. pluk policie -
Josef Hartman 27. 2. 1897 Velké Hamry/Železný Brod 4. 7. 1916 R 8. střel. pluk pošta -
Jan Havlíček - - - - - policie -
Karel Havlíček 27. 1. 1887 Želetava/Dačice 21. 3. 1915 R 7. střel. pluk řemeslník -
Karel Havlík 13. 11. 1894 Hoření Paseky/Turnov 9. 6. 1915 R 7. střel. pluk ČSD 8. 11. 1966
Ladislav Hirš 27. 6. 1894 Ujčín/Klatovy 17. 2. 1915 R 8. střel. pluk pošta -
Václav Hlaváč - - - - - - -
Josef Hnilička 17. 7. 1898 Stračí/Dubá 2. 7. 1916 R 4. střel. pluk armáda 17. 2. 1936
Václav Hobl 23. 6. 1897 Ústí nad Labem/Ústí nad Labem 6. 7. 1916 R 1. střel. pluk ČSD 17. 4. 1966
Alois Hofman 23. 5. 1882 Stará Huť/Kutná Hora 16. 6. 1916 I 34. střel. pluk úředník -
Otto Hofman 11. 12. 1887 Bezděkov/Litoměřice 15. 2. 1915 R 1. zál. pluk úředník -
Vojtěch Hofman - - - - - armáda -
Jaroslav Holata 8. 10. 1896 Rybnice/Semily 13. 3. 1915 R 1. střel. pluk ČSD -
Josef Holenda 9. 12. 1898 Hurtova Lhota/Havlíčkův Brod - I 35. střel. pluk ČSD -
Václav Holman 23. 2. 1894 Bzová/Hořovice 3. 4. 1915 R 5. střel. pluk pošta -
Bohumil Holý 5. 5. 1898 Lásko/Příbram 23. 8. 1917 I 34. střel. pluk pošta -
František Holý 1. 4. 1893 Smidary/Nový Bydžov 19. 12. 1914 R 4. střel. pluk - -
Antonín Holub 18. 2. 1897 Náchod/Nové Město nad Metují - F - FS -
Karel Horáček 22. 12. 1896 Troskovice/Turnov 9. 11. 1915 R 4. střel. pluk policie -
Jaromír Horváth 28. 6. 1895 Brno/Brno - R - armáda -
27
Jan Houska 14. 5. 1897 Nový Bydžov/Nový Bydžov 7. 8. 1916 I 32. střel. pluk - 21. 8. 1920
Karel Houška 10. 3. 1889 Stříbro/Stříbro 10. 6. 1915 R 1. záložní pluk policie -
Josef Houžvička 1. 6. 1896 Hořice/Jičín 10. 6. 1916 R autooddíl ČSD -
Jakub Hovora 14. 7. 1894 Strážkovice/České Budějovice 29. 10. 1915 I 33. střel. pluk pošta -
Karel Hovorka 24. 12. 1887 Praha/Praha 31. 8. 1917 I 32. střel. pluk ČSD -
František Hrdina 24. 6. 1892 Liberec/Liberec - S/F 21. střel. pluk pošta 22. 3. 1958
Jan Hrůcha - - - - - - -
Josef Huňat 14. 9. 1894 Čtveřín/Turnov 2. 6. 1916 R 2. střel. pluk úředník 23. 4. 1969
Josef Hyhlík 14. 4. 1872 Chroustovice/Vysoké Mýto 23. 5. 1917 I kulometná rota ČSD -
Václav Jakl 13. 12. 1881 Slavětín nad Metují/ 26. 10. 1914 R 4. nemocnice úředník -
Nové Město nad Metují
Vilém Janeček 10. 7. 1897 Plzeň/Plzeň 23. 8. 1917 I 34. střel. pluk policie -
Čeněk Janout 27. 5. 1896 Třebohostice/Strakonice 20. 8. 1917 I 34. střel. pluk policie -
Karel Jelínek 14. 4. 1888 Podhořany u Ronova/Čáslav 27. 8. 1914 R 9. střel. pluk úředník -
František Jeník 2. 4. 1894 Obora/Nový Bydžov 28. 7. 1916 R 6. střel. pluk ČSD 21. 12. 1967
Jaroslav Jindra - - - - - - -
Václav Jiruf 6. 9. 1894 Koldín/Rychnov nad Kněžnou 7. 6. 1916 R 3. střel. pluk ČSD -
Josef Jirucha 12. 7. 1892 Praha/Praha 7. 9. 1914 R 11. střel. pluk - -
Antonín Jurnečka 12. 12. 1878 Černovice/Boskovice 16. 5. 1916 R štáb 1. střel. div. úředník 6. 1. 1927
Josef Kadaník 5. 8. 1886 Maršov/Turnov 15. 12. 1914 F 21. střel. pluk úředník 27. 2. 1957
František Kadlec 3. 12. 1894 Nová Ves – Staňkovice/Kutná Hora 24. 5. 1915 R 6. střel. pluk policie 13. 11. 1960
Alois Kaloušek 26. 1. 1892 Skřivany/Nový Bydžov 14. 9. 1914 R štáb 3. střel. div. ČSD -
František Kapeš 21. 9. 1889 Benešov/Semily 5. 4. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 17. 10. 1973
Karel Kazda 15. 11. 1885 Křinec/Poděbrady 5. 7. 1915 R 3. střel. pluk dělník -
Jan Khajl 18. 5. 1885 Loučeň/Poděbrady 21. 12. 1914 R 6. střel. pluk - -
Vilém Klement 6. 10. 1896 Amberg/Bavorsko 2. 7. 1917 R 6. střel. pluk policie -
Václav Knébl 10. 8. 1885 Žerčice/Mladá Boleslav 3. 4. 1915 R 4. střel. pluk policie -
28
Václav Kofránek 15. 11. 1886 Lískovice/Nový Bydžov 26. 10. 1914 R 1. sam. úder. prap. ČSD -
František Kolomazník 2. 12. 1877 Hlavice/Turnov 9. 9. 1914 R zásob. 3. střel. div. ČSD 5. 6. 1958
Václav Kolner 13. 8. 1892 Růžodol/Liberec 10. 10. 1914 R 4. střel. pluk ČSD -
Rudolf Kopal 31. 5. 1895 Odolenovice/Turnov 9. 7. 1915 R 4. střel. pluk policie -
František Kopecký - - - - - ČSD -
Julius Kopecký 26. 8. 1882 Praha/Praha 20. 10. 1914 R autooddíl ČSD -
František Kouba - - - - - pošta -
Alois Koucký 9. 3. 1894 Vilémovec/Havlíčkův Brod 16. 7. 1916 R 3. střel. pluk policie -
Josef Koucký - - - - - - -
Ludvík Kovář 26. 12. 1898 Milošovice/Dolní Kralovice 24. 5. 1917 I 32. střel. pluk - -
Václav Kovář 24. 6. 1893 Lysá nad Labem/Mladá Boleslav 30. 11. 1914 R 5. střel. pluk ČSD -
Matěj Koza 16. 12. 1896 Františkov/Horšovský Týn 1. 9. 1916 R 3. střel. pluk policie -
Josef Král 23. 7. 1893 Nové Strašice/Slaný 31. 10. 1915 R 2. střel. pluk úředník -
Rudolf Krčal 22. 4. 1897 Golčův Jeníkov/Čáslav 19. 12. 1914 R 10. střel. pluk policie -
František Kremr 22. 9. 1893 Radnice/Plzeň 30. 5. 1915 R 7. střel. pluk policie -
Jáchym Krykorka 13. 6. 1893 Velké Hamry/Semily 4. 7. 1916 R 4. střel. pluk policie -
Petr Křenek 23. 6. 1896 Vrbice/Hustopeče 17. 9. 1915 R 7. střel. pluk policie -
Václav Křelina 25. 6. 1885 Čálovice/Jičín - R 3. střel. pluk dělník -
Jaroslav Kubásek 13. 12. 1898 Smržov/Dvůr Králové nad Labem 14. 3. 1917 R 10. strážní rota pošta -
František Kubíček 18. 4. 1893 Třtěnice/Jičín 28. 12. 1915 R 21. střel. pluk - 29. 4. 1954
Josef Kučera - - - - - ČSD -
Václav Kučera 20. 10. 1891 Nové Pavlovice/Liberec 23. 3. 1915 R 1. děl. pluk ČSD -
Ladislav Kudrna 27. 5. 1894 Nechanice/Hradec Králové 7. 8. 1916 I 34. střel. pluk pošta -
Josef Kulhánek 8. 9. 1895 Doudleby/Rychnov nad Kněžnou 16. 5. 1917 I 34. střel. pluk policie -
Jan Kulíček 20. 11. 1892 Malá Lhota/Jičín 7. 2. 1915 R 8. střel. pluk pošta -
Jindřich Kuthan 12. 7. 1882 Malá Chyška/Milevsko 13. 9. 1914 R zásobování armáda -
František Kvapil 12. 12. 1883 Roudný/Turnov 28. 7. 1916 R 9. střel. pluk ČSD 3. 11. 1972
29
Karel Kyba 2. 11. 1899 Studená/Dačice 20. 6. 1918 I 35. střel. pluk policie 25. 1. 1929
Václav Kysela 5. 7. 1896 Ohrazenice/Turnov 7. 8. 1916 I 3. střel. pluk ČSD 23. 2. 1953
Leopold Lacina 27. 2. 1895 Vepřová/Chotěboř 7. 7. 1915 R 5. střel. pluk ČSD 2. 9. 1975
Václav Lešák 30. 11. 1894 Horní Litvínov/Most 3. 8. 1918 I 35. střel. pluk pošta 17. 9. 1978
Josef Liška 11. 2. 1894 Bukov/Plzeň 23. 8. 1917 I 34. střel. pluk ČSD 2. 1. 1981
Josef Lukeš 15. 1. 1886 Turnov/Turnov 9. 9. 1914 R 10. střel. pluk ČSD 25. 6. 1965
Václav Mach 7. 4. 1893 Volárna/Kolín - R 8. střel. pluk ČSD 28. 5. 1969
František Malý 13. 4. 1895 Popovice/Jičín 3. 8. 1915 R zásobování policie 17. 11. 1969
Josef Mansfeld 21. 5. 1894 Bezno/Mladá Boleslav 10. 3. 1915 R/F 21. střel. pluk armáda -
Václav Mareček - - - - - - -
Štěpán Marek - - - - - četnictvo -
Karel Martínek 28. 12. 1891 Hallein/Salzburg 15. 2. 1917 R 2. střel. pluk - -
Antonín Martinovský 2. 10. 1884 Hlavenec/Stará Boleslav 1. 8. 1915 I 32. střel. pluk živnostník -
Václav Mašek 6. 2. 1892 Medový Újezd/Plzeň 23. 10. 1915 R štáb čsl. legií armáda -
Jan Mejsnar 15. 12. 1897 Jilemnice/Jilemnice 28. 7. 1916 R 1. děl. pluk ČSD -
Josef Mejsnar 5. 1. 1891 Bělá/Semily 28. 7. 1916 R štáb čsl. legií ČSD -
Josef Mencl 16. 6. 1895 Srby/Přeštice 1. 9. 1916 R 1. střel. pluk pošta -
Josef Menzl 15. 5. 1886 Jenišovice/Turnov 15. 9. 1914 R 8. střel. pluk - -
Josef Mikolášek 3. 7. 1895 Bačalky/Jičín 24. 10. 1915 R/F 21. střel. pluk - -
Vladimír Miler 4. 3. 1894 Rostkov/Mnichovo Hradiště 8. 2. 1915 R 2. střel. pluk - -
Bohuslav Miller 9. 2. 1894 Louny/Louny 17. 11. 1917 I 32. střel. pluk - -
Antonín Mitlener 10. 5. 1890 Brtev/Jičín 7. 3. 1915 R 2. střel. pluk - -
Josef Mlejnek 5. 1. 1886 Hrubá Skála/Turnov 21. 12. 1914 R 5. střel. pluk ČSD -
František Molín 26. 2. 1890 Horní Němčice/Dačice 16. 6. 1918 F 23. střel. pluk policie -
Václav Mráz - - - - - dělník -
Josef Musil 12. 4. 1896 Praha/Praha 19. 8. 1917 I 34. střel. pluk dělník 15. 3. 1974
Rudolf Nájemník 16. 4. 1887 Žďár/Jičín 11. 4. 1915 R 3. střel. pluk ČSD -
30
František Nechvíle 11. 6. 1872 Srnojedy/Pardubice 1. 3. 1915 R 2. technická rota ČSD -
Václav Němeček 20. 1. 1897 Božkov/Plzeň 22. 9. 1917 I 34. střel. pluk policie 27. 4. 1970
František Neťuka 4. 12. 1895 Zlatá Olešnice/Semily 31. 8. 1915 R 2. střel. pluk policie -
František Novák 20. 2. 1886 Vitiněves/Jičín 20. 9. 1915 R 3. střel. pluk ČSD -
Jan Novák 18. 2. 1881 Čáslavky/Jilemnice 26. 8. 1915 R 5. střel. pluk četník -
Jan Novák - - - - - úředník -
Josef Novák 11. 11. 1893 Černilov/Hradec Králové 17. 6. 1916 R 3. střel. pluk dělník -
Josef Novák 26. 10. 1893 Všejany/Poděbrady 7. 10. 1915 R 9. střel. pluk cestmistr 7. 9. 1975
Václav Nový 27. 9. 1892 Zborovy/Klatovy 20. 3. 1915 R 5. střel. pluk cestmistr -
Tomáš Odehnal 25. 9. 1895 Lipůvka/Tišnov 1916 F 21. střel. pluk úředník -
Kamil Opočenský 19. 7. 1883 Loukov/Semily 25. 3. 1915 R 3. střel. pluk ČSD -
Josef Opl 6. 2. 1896 Přepeře/Turnov 22. 10. 1916 F 22. střel. pluk policie 1974
František Palla - - - - - ČSD -
Bohumil Papírník 16. 11. 1894 Kněžmost/Mnichovo Hradiště 27. 6. 1915 R 3. střel. pluk ČSD -
Josef Pavlů 7. 1. 1884 Jiříčkov/Turnov 29. 12. 1914 R 6. střel. pluk ČSD -
Jan Pazderka 9. 9. 1883 Tis/Čáslav 26. 5. 1916 R 5. střel. pluk ČSD 27. 4. 1958
Bořivoj Pech 29. 7. 1896 Podlusky/Roudnice nad Labem 16. 9. 1915 R/F 22. střel. pluk armáda -
Karel Peroutka 17. 1. 1895 Malý Bednárec/Jindřichův Hradec 10. 9. 1915 R 6. střel. pluk policie -
Josef Pešek 21. 3. 1892 Liberec/Liberec 28. 7. 1916 R 1. střel. pluk armáda 18. 11. 1925
Václav Petr - - - - - četnictvo -
Ondřej Petráň - - - - - policie -
Jaroslav Petraš 4. 8. 1894 Kunžak/Jindřichův Hradec 18. 8. 1916 R 2. střel. pluk ČSD 25. 4. 1972
Štěpán Pinc 24. 12. 1897 Příčovy/Sedlčany 19. 8. 1917 I 39. střel. pluk policie -
Adolf Piskáček 25. 10. 1894 Sadská/Poděbrady 27. 5. 1915 R 1. střel. pluk ČSD 14. 12. 1956
František Pivoňka 27. 9. 1889 Sklin/Rusko 6. 7. 1916 R 1. jízdní pluk pošta -
Emil Plachý 19. 2. 1892 Kvasín/Chrudim 27. 9. 1914 R 3. střel. pluk ČSD -
František Plecháček 21. 3. 1890 Zminné/Pardubice 20. 11. 1915 R 3. střel. pluk redaktor 2. 5. 1955
31
František Polák 19. 4. 1888 Řeznovice/Brno 9. 9. 1914 R 8. střel. pluk ČSD 10. 1. 1964
Emanuel Poldauf 25. 12. 1879 Česká Třebová/Lanškroun 6. 11. 1914 R polní nemocnice dělník -
Václav Potůček 13. 8. 1897 Tisovec/Chrudim 23. 7. 1916 R 10. střel. pluk armáda -
František Pospíšil 4. 4. 1897 Liberec/Liberec 7. 7. 1917 I 34. střel. pluk pošta 9. 1. 1926
Karel Pospíšil 26. 2. 1897 Bystřice pod Hostýnem/Hodonín 20. 8. 1917 I 34. střel. pluk pošta -
Emanuel Poustecký 13. 12. 1896 Miličín/Tábor 18. 6. 1917 R 4. střel. pluk pošta -
Jaroslav Preisler 14. 6. 1896 Příchovice/Jablonec nad Nisou 13. 9. 1915 R/F 23. střel. pluk pošta 3. 4. 1956
Miloš Prchlý 4. 7. 1897 Čečelice/Mělník 9. 4. 1917 I 39. střel. pluk FS -
František Prokeš 26. 10. 1888 Kněžice/Poděbrady 9. 11. 1915 R 5. střel. pluk ČSD -
Jindřich Prokop 4. 9. 1892 Neřežín/Hořovice 14. 9. 1914 R 1. střel. pluk ČSD -
Václav Prokůpek 30. 7. 1894 Robousy/Jičín 2. 1. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 15. 6. 1972
Antonín Pučelík 8. 11. 1892 Lovčice/Klatovy 19. 8. 1917 I 34. střel. pluk policie -
Miloslav Půža 2. 2. 1892 Polná/Havlíčkův Brod 11. 6. 1916 R 1. střel. pluk úředník -
Adolf Rais 9. 4. 1893 Mutějovice/Rakovník 26. 11. 1914 R 1. střel. pluk armáda -
Josef Ramseitl 4. 8. 1896 Dobrodín/Jihlava 23. 8. 1917 I 33. střel. pluk ČSD 21. 2. 1965
Ludvík Reich 24. 6. 1886 Žižkov/Praha 1914 R štáb čsl. legií policie -
Josef Ropek 20. 2. 1883 Sruby/Vysoké Mýto 19. 11. 1914 R dopravní rota ČSD -
Jan Roubínek 8. 5. 1885 Doubí/Liberec 17. 12. 1914 R 10. střel. pluk dělník -
Václav Roubínek 28. 11. 1893 Přepeře/Turnov 15. 6. 1916 R 10. střel. pluk ČSD -
Rudolf Rozinek 22. 4. 1889 Jesenný/Semily 23. 3. 1915 R 5. střel. pluk četnictvo 23. 4. 1943
Antonín Rudolf 10. 4. 1897 Pičín/Příbram 11. 6. 1916 R 6. střel. pluk školství -
Adolf Růžička 6. 6. 1887 Knínice/Dačice 19. 10. 1914 R 6. střel. pluk - -
Rudolf Růžička 15. 4. 1895 Beroun/Beroun 12. 6. 1918 I 35. střel. pluk FS 24. 4. 1954
Florián Rybář 26. 10. 1887 Rozstání/Turnov 6. 11. 1914 R dělostřelectvo ČSD -
Alexander Rybín 20. 8. 1896 Sobotka/Jičín 9. 2. 1915 R 2. střel. pluk ČSD 21. 10. 1935
Václav Rýdl 21. 9. 1885 Dolany/Dvůr Králové nad Labem 4. 2. 1915 R 3. střel. pluk armáda -
Jindřich Rydval 16. 10. 1895 Zlatá Olešnice/Jablonec nad Nisou 13. 6. 1915 R 5. střel. pluk ČSD 14. 2. 1964
32
Jan Rychtecký 15. 6. 1882 Polné/Havlíčkův Brod 29. 11. 1914 R 4. střel. pluk pošta 5. 9. 1955
Ladislav Ryšánek 4. 6. 1880 Slaný/Slaný - R inf. a osvět. odděl. pošta 8. 1. 1951
František Ředina 2. 12. 1879 Všetaty/Karlín 2. 11. 1916 I 34. střel. pluk pošta 7. 10. 1929
Antonín Saibot 10. 11. 1890 Troskovice - Křenovy/Turnov 22. 3. 1915 R dělostřelectvo ČSD -
Jan Sirotek 21. 9. 1877 Zákupy/Česká Lípa 21. 3. 1915 R 2. střel. pluk ČSD -
Josef Skružný - - - - - - -
Josef Slavík 6. 1. 1888 Žehušice/Čáslav 11. 3. 1915 R 6. střel. pluk armáda -
Jan Smisitel 20. 3. 1896 Česká/Brno 2. 10. 1916 R 5. střel. pluk armáda -
Jan Sochůrek 7. 6. 1895 Drachkov/Sedlčany 11. 11. 1915 I 34. střel. pluk policie -
Vladimír Soustružník 10. 8. 1890 Střílky/Kyjov 11. 4. 1915 R 1. střel. pluk úředník -
František Splítek 24. 3. 1897 Třtěnice/Jičín 28. 3. 1916 R 11. střel. pluk ČSD -
Josef Stejskal 18. 8. 1887 Jiříčkov/Turnov 28. 7. 1916 R 8. střel. pluk ČSD 8. 6. 1942
Josef Stehlík 27. 5. 1891 Přítoky/Kutná Hora 29. 3. 1918 I 39. střel. pluk armáda -
Alois Svoboda - - - - - - -
Quido Svoboda 24. 3. 1896 Příbor/Nový Jičín 17. 6. 1917 R 7. střel. pluk pošta 18. 7. 1962
Emanuel Sýkora 25. 3. 1887 Březí/Velké Meziříčí 8. 9. 1914 R 6. střel. pluk pošta 2. 4. 1954
František Šeba 27. 8. 1895 Sadská/Poděbrady 8. 8. 1917 R 12. střel. pluk policie 9. 4. 1961
Jaroslav Šedina 16. 12. 1889 Žhery/Český Brod 29. 3. 1915 R 7. střel. pluk pošta -
Rudolf Šelbický 21. 11. 1894 Bukovno/Mladá Boleslav 7. 2. 1915 R 3. střel. pluk pošta 29. 10. 1976
Jan Šetina 21. 11. 1886 Břehy/Pardubice - R 1. střel. pluk četnictvo -
František Šimon 22. 7. 1894 Žeretice/Jičín - R/F 23. střel. pluk armáda -
Josef Šimůnek 21. 11. 1893 Loukov/Mnichovo Hradiště 11. 3. 1915 R 6. střel. pluk ČSD 15. 10. 1968
František Šírek 27. 9. 1878 Tatobity/Semily 22. 3. 1915 R - ČSD -
Josef Šindelář 18. 3. 1887 Hrobce/Roudnice nad Labem 29. 8. 1914 R 3. střel. pluk pošta -
Josef Škoda 5. 6. 1891 Starý Dub/Turnov 21. 3. 1915 R 3. střel. pluk policie -
Josef Škoda 12. 3. 1887 Praha/Praha 9. 9. 1914 R dělostřelectvo ČSD 26. 12. 1969
František Šmidrkal 29. 6. 1891 Zachrašťany/Nový Bydžov 10. 7. 1916 R 3. střel. pluk ČSD 3. 6. 1968
33
Jan Šnajberk 24. 6. 1890 Brozany/Roudnice nad Labem 5. 12. 1916 R 7. střel. pluk živnostník -
Štěpán Šolc 24. 5. 1891 Roztoky u Jilemnice/Semily 17. 11. 1917 R 7. střel. pluk ČSD 4. 1. 1970
Josef Šoltys - - - - - pošta -
Jindřich Špaček 10. 7. 1896 Hylváty/Lanškroun 15. 4. 1915 I 34. střel. pluk policie 18. 4. 1964
Jan Štancl - - - - - cestmistr -
Václav Šťastný 10. 10. 1880 Lično/Jičín 26. 7. 1918 I dělostřelectvo ČSD -
Václav Šťastný 23. 9. 1891 Kolín/Kolín 25. 11. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 26. 6. 1956
Martin Štryncl 26. 11. 1884 Halšovice/Semily 10. 6. 1916 R 2. střel. pluk ČSD 27. 4. 1953
Josef Tauchman 5. 7. 1894 Studenec/Jilemnice 25. 3. 1915 R 3. střel. pluk ČSD 12. 4. 1977
František Těžký - - - - - pošta -
Jan Tojnar 29. 3. 1888 Lipchyně/Nové Město nad Metují 23. 9. 1915 R 3. střel. pluk pošta -
Čeněk Trnka 26. 7. 1889 Pohorsko/Sušice 2. 11. 1916 I 34. střel. pluk četnictvo -
Jan Ulman 14. 1. 1880 Úherce/Mladá Boleslav - R 8. střel. pluk školství -
Bohuslav Václavík 16. 10. 1895 Kunratice/Liberec 8. 9. 1916 R 2. střel. pluk dělník -
Jaroslav Václavík - - - - - ČSD -
František Vágenknecht 1. 4. 1897 Jesenný/Semily 20. 6. 1916 R 1. střel. pluk ČSD -
Rudolf Vágner 17. 4. 1885 Podolec/Mladá Boleslav - R - úředník 29. 1. 1922
František Vachata 21. 12. 1894 Bubovice/Blatná 1. 7. 1915 F 22. střel. pluk pošta 5. 12. 1962
Vít Vašák 7. 7. 1894 Jablonné nad Orlicí/Žamberk 21. 6. 1916 R 1. děl. pluk - -
Kliment Vencl 22. 11. 1896 Nekoř/Žamberk 28. 6. 1916 F 21. střel. pluk ČSD -
Josef Vebr 11. 5. 1894 Kněžičky/Turnov 8. 5. 1915 R 3. střel. pluk ČSD 25. 4. 1975
Josef Vichtera 17. 8. 1881 Broumov/Dvůr Králové nad Labem 18. 3. 1915 R 7. střel. pluk ČSD -
Jaroslav Vík 10. 6. 1889 Kamenice/Jičín - R 5. střel. pluk ČSD 4. 6. 1925
František Vilinger 10. 4. 1894 Nová Ves/Písek duben 1915 R štáb čsl. legií ČSD 16. 3. 1933
Bohumil Vlach 4. 6. 1896 Semily/Semily 18. 9. 1915 R 4. střel. pluk armáda -
Josef Vognar 2. 4. 1896 Žehušice/Čáslav 18. 9. 1915 R zásobování policie -
Josef Vojáček 21. 3. 1893 Míčov/Čáslav 23. 11. 1914 R 3. střel. pluk policie -
34
Josef Votruba 24. 5. 1882 Střežírky/Hradec Králové - R 11. střel. pluk ČSD -
Václav Votrubec 25. 11. 1899 Příšovice/Turnov 6. 8. 1916 I 35. střel. pluk ČSD 7. 2. 1970
Josef Vrbenský 15. 11. 1874 Opočnice/Poděbrady 20. 9. 1917 R nem. vlak č. 4 ČSD -
Emanuel Vyhnálek 19. 1. 1890 Hnátnice/Lanškroun 23. 6. 1917 I 33. střel. pluk ČSD 20. 3. 1962
Ludvík Vysocký 19. 8. 1895 Zábřeh/Moravská Ostrava 19. 6. 1918 I 35. střel. pluk policie -
František Zábrodský 20. 11. 1895 Ústí nad Orlicí/Ústí nad Orlicí 7. 7. 1915 R 11. střel. pluk armáda -
Alois Zadina 22. 9. 1896 Zaříčany/Čáslav 13. 9. 1915 R 1. střel. pluk policie -
Václav Zajíček - - - - - dělník -
Josef Zapadlík 27. 1. 1889 Sobotka/Jičín 17. 6. 1916 R 10. střel. pluk ČSD 18. 1. 1974
Bohuslav Zemánek 11. 8. 1893 Nosetín/Sedlčany 16. 9. 1916 I 35. střel. pluk - -
František Zemánek 21. 11. 1888 Náchod/Nové Město nad Metují 26. 11. 1917 I - ČSD 28. 12. 1973
Václav Zemek 26. 12. 1893 - 21. 11. 1914 R 8. střel. pluk - -
František Zikmund 13. 7. 1898 Bukovina/Mnichovo Hradiště 20. 6. 1918 I 35. střel. pluk ČSD -
František Zvěřina 25. 2. 1891 Dobrovice/Mladá Boleslav 24. 6. 1918 I 35. střel. pluk školství -
Václav Živnůstka 1. 11. 1897 Opočnice/Poděbrady 7. 7. 1916 R 9. střel. pluk ČSD -
Václav Žofka 4. 11. 1892 Řepov/Mladá Boleslav 10. 3. 1915 R 10. střel. pluk policie -
35
Příloha č. 2 Tablo libereckých legionářů k 10. výročí vzniku republiky1
1 Soukromý archiv autora.
36
Příloha č. 3 Předání prstí z legionářských bojišť u nové budovy českých škol v Liberci2
2 Soukromý archiv autora.
37
Příloha č. 4 Zborovské oslavy 19373
3
SOkA Liberec, f. Jednota Československé obce legionářské pro Liberec a okolí,
Památník – Zborovské oslavy 1937 v Liberci.
38
Příloha č. 5 Německo - český seznam ulic
Albrecht Dürer Platz Žižkovo náměstí
Comenius Strase Komenského ulice
Kasernenplatz Štefánikovo náměstí
Laufergasse Blažkova ulice
Masaryk Platz Masarykovo náměstí4
4 Pozn. Předtím se jednalo o Neustädter Platz – Novoměstské náměstí, nyní Sokolovské
náměstí.
39
Příloha č. 6 Pojmový slovník
adjunkt - titul úředníka po zaučení u staršího zkušeného úředníka
baráčník - obdobné označení domkáře
čeledín - člen z čeledi hospodářské, sloužící u sedláka za mzdu, stravu a byt
domkář - majitel domku bez polí
chalupník - držitel menší usedlosti s malou výměrou polí asi 3–6 ha
nádeník - chudý dělník najímaný k pracím, odměňovaný denní mzdou
nájemník - hospodář na pronajaté půdě, pachtýř, nájemce
podruh - osoba nemovitého majetku, bydlel nebo pracoval u některého
z majetnějšího sedláka
posunovač - vykonává posun kolejových vozidel na železnici
půlláník - sedlák, hospodařící na půl lánu pozemku
rolník - osoba pracující na vlastním hospodářství, stejné jako sedlák
sedlák - původně majitel usedlosti, později obecné označení pro zemědělce
hospodařící na vlastní či pronajaté půdě
zahradník - majitel domku bez polí, nejvýše měl kus zahrady
40
Příloha č. 7 Seznam použitých zkratek a značek
č. - číslo
Čs. O. L. - Československá obec legionářská
ha - hektar
Sb. - sbírky
VHA - Vojenský historický ústav
41
Fenomén migrace
Migration Phenomenon
Jan Štěpánek
Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Geografie (se
zaměřením na vzdělávání), Geografie – Anglický jazyk
e-mail: jan.stepanek1@tul.cz
Abstrakt
Cílem této práce je přiblížit, analyzovat a zhodnotit některé důležité aspekty migrace, například
– remitence, odliv a příliv mozků či cirkulární migrace. Důraz je kladen na vzájemnou
provázanost mezi jednotlivými aspekty v celosvětovém měřítku, se zaměřením na jejich vývoj
a aktuální stav. V úvodu je nejprve představen fenomén migrace jako celek a následně
charakterizován v souvislostech se soudobou Evropou. Poté je hlavní pozornost věnována
remitencím, přesněji důvěryhodnosti dat a odchylkám, jenž se liší během let od jejich
zveřejnění. Druhé styčné téma popisuje odliv a příliv mozků, se snahou vymezit pole
působnosti a podmínky za jakých k tomuto jevu dochází. Rovněž nebyla opomenuta současná
vlna migrace směrem do Evropy v širších souvislostech. Každá kapitola je doplněna osobním
pohledem a v závěru dochází ke shrnutí a predikci možného vývoje u výše zmíněných aspektů
migrace.
Abstract
The aim of this work is to explain, analyse and evaluate some major aspects of the migration,
for example – remittances, a brain drain and brain gain, or a circular migration. The emphasis
is put on the interdependence among single aspects in worldwide scale with a focus on their
evolution including the current state. At the beginning is firstly introduced the migration
phenomenon as a whole unit and consequently it is characterized in the context with the
contemporary Europe. After that the main attention is devoted to the remittances, more
precisely the reliability of the data and deviations, which may differ since the data were
released. The second major topic describes the brain drain and brain gain, with the effort to
define the area of scope and under which circumstances this phenomenon may occur. The
migration wave into Europe in a broader context was not omitted. Each chapter is enriched by
a personal point of view and at the end the whole issue is summarized with a possible prediction
about the future development of aspects of the migration that are stated above.
Klíčová slova
migrace, remitence, Evropa
42
Keywords
migration, remittances, Europe
Cíle projektu a předpoklady
Pojem migrace se během posledních let stal součástí diskursu na mnoha úrovních a to nejen v
řadách odborníků, ale i politiků či laické společnosti. Ačkoliv kořeny migrace sahají až k
počátkům lidstva, nejen že tento fenomén setrval až do současnosti, ale stále nabírá na své
intenzitě. Navzdory tomuto faktu a složitosti migrace jako celku, jí nebyla a není věnována
patřičná pozornost, jak z pohledu globálního – celosvětového, tak regionálního – například v
rámci Evropy, potažmo zemí severní Afriky a Blízkého východu.
Přestože zmíněný fenomén nebyl doposud konstituován jako samostatný vědní obor, existuje
mnoho migračních teorií, které jsou dále rozvíjeny a aplikovány na nových modelech či
situacích a jeho pole působnosti je enormní. Mezi ukázkové příklady patří Ravensteinovy
zákony z konce 19. století, přičemž on sám je považován za jakéhosi zakladatele, i když v té
době se nejednalo o teorie v pravém slova smyslu (tak jak je známe dnes). Mezi nejznámější
patří faktor tlaku a tahu (push-pull model) na kterém se značně podílel například Bogue a Lee
(Drbohlav, Uherek 2007; Palát 2014).
Přesto vše název této práce v sobě nese jistou dichotomii. Slovo fenomén může být chápáno
jako jev či skutečnost nebo na druhé straně jako něco neobyčejného, mimořádného (Václavík
2007). S přihlédnutím k mnohým okolnostem a současnému dění, které si o pozornost říká de
facto samo, bude práce zaměřena spíše druhým směrem – cílem tedy bude popsat, analyzovat
a následně se pokusit zhodnotit některé z aspektů spadající pod migraci. Především pak jejich
formy výskytu, četnost opakování a možné dopady ať už na samotné migranty nebo státy jak z
pohledu emigrace tak imigrace.
Teoretická východiska
V rámci Evropské unie jsou již dlouhodobě vedeny polemiky téměř na všech úrovních a to v
řadě témat – ať už se jedná o energetiku, ekologii, zemědělství, informační technologie a v
neposlední řade – téma aktuální a styčné pro tuto práci – migrace, její souvislosti a aktuální
stav. Evropská unie se logicky snaží o jakési sjednocení v základních bodech, avšak jako celek
se toto společenství momentálně nachází v nejisté fázi, kdy není ani „nezávislým sdružením
států“ ani takzvanými Spojenými státy evropskými.
Evropa – přesněji Evropská unie byla téměř zcela nepřipravena a během posledních let, zejména
pak v roce 2015, se mohli její obyvatelé přesvědčit o tom, jak málo pozornosti bylo migraci
věnováno od kritické události na ostrově Lampedusa – 3. října 2013 (BBC 2013). Výsledkem
snažení, které probíhalo raději paliativní formou – řešení důsledků, nikoli samotné příčiny, je
současný stav společně s velkou neznámou co se bude dít v roce 2016. V neposlední řadě je
potřeba zmínit takzvané „uprchlické kvóty“, jejichž důsledkem jsou státy Evropské unie
názorově rozděleny a celá situace je o stupeň nepřehlednější a více chaotická.
43
Země Evropské unie a Schengenského prostoru
Vzácným úkazem toho může být uskupení států v Evropě a jejich sounáležitost v rámci různých
organizací, jako NATO, OSN, a především pak Evropská unie1
(eurozóna) a Schengenský
prostor2
. Evropská unie se aktuálně skládá z 28 států, ale například ne všechny již zavedly
společnou měnu Euro a nejsou tak součástí eurozóny – Bulharsko, Česká republika,
Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko, specifickou výjimku pak tvoří Dánsko
a Velká Británie. Druhým bodem je již zmíněný Schengen, v případě Islandu, Norska a
Švýcarska se jedná se o státy, které nepatří do EU, ale jsou členy Schengenu spolu s dalšími 24
státy3
. Důsledkem toho může být vytvoření enklávy, vzorovým příkladem je Švýcarsko, které
je obklopeno zeměmi, jenž patří jak do Schengenu, tak do EU (včetně eurozóny), ale ono
samotné je součástí pouze Schengenu (Euroskop 2015).
Vzniká zde tak propast nejen politická ale především geografická, z pohledu Evropské unie
jsou státy relativně celistvé, nicméně v Schengenu je viditelná separace Řecka (viz Příloha 1).
Imigrant nebo uprchlík?
Ve spojitosti s uprchlickou situací4
se neustále vynořuje mnoho neznámých – otázka týkající se
kvót, kolik lidí k nám proudí, zda se bude jejich počet zvyšovat, apod. Celá situace je tedy
intenzivně medializovaná a společně s tím dochází k častějším názorovým střetům a nárůstu
všech možných xenofobních, rasistických, ale i fašistických ohlasů a nálad. Zároveň zde vzniká
ambivalence při identifikaci lidí – kteří přicházejí do Evropy, například ze Sýrie, Iráku, apod.
– zda se jedná o imigranty nebo uprchlíky. Rozehnal (2015) akcentuje potřebu rozlišovat mezi
imigrantem a uprchlíkem, neboť se jedná o dva zcela odlišné právní termíny, rovněž
upozorňuje, že média tíhnout k tendenci používat výše uvedená označení jako synonyma.
Vzhledem k tomu, že často nejsme schopni rozlišit – ať už z důvodu již zmíněné nepřipravenosti
nebo nedostatku informací o lidech5
– nemůžeme tak jednoznačně určit, zda se jedná právě o
uprchlíka či imigranta.
Migrace a normativní systémy
Pod pojmem normativní systémy si lze představit soubor pravidel chování, který je
charakteristický pro konkrétní společnost a kulturu (Kohoutek 2016). Z počátku přichází systém
zvykových norem, který zahrnuje různé tradice, rituály nebo zvyky (Tomášek 2005), později v
období antiky a poté s příchodem křesťanství se připojuje systém morálních norem – etika.
Následně v době středověku, kdy výsadní postavení ve všech záležitostech zastávala církev a
určovala pozdější vývoj daného společenství, zde pak můžeme hovořit o systému náboženských
norem a to jmenovitě ve spojení s křesťanstvím, jehož současná podoba či funkce je v úpadku,
alespoň co se týče evropské kultury. Vzájemný vztah mezi křesťanstvím a islámem ponechme
v tuto chvíli stranou, nutno však podotknout, že právě islám je nyní stále více zneužíván
především teroristickými organizacemi nebo jinými radikálními (a ozbrojenými) skupinami na
blízkém východě, ale i dále ve světě. Konkrétním příkladem může být teroristická organizace
1
Dále jen EU
2
Dále jen Schengen
3
Z toho dva – Irsko a Velká Británie jsou součástí Schengenu pouze částečně
4
Někdo též se hovoří o krizi, eventuelně (i)migrační krizi
5
Mnoho jedinců (ať už se jedná o uprchlíky či imigranty) tíhne k tendenci cestovat bez osobních dokladů,
především nyní – během uprchlické situace je jich naprostá většina, a je tak náročné (někdy zcela nemožné) dané
jedince identifikovat
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016
Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016

Contenu connexe

En vedette

TWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen Fair
TWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen FairTWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen Fair
TWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen FairTWCA
 
Little Helper Launch Night
Little Helper Launch NightLittle Helper Launch Night
Little Helper Launch NightPaul Burke
 
000_NAVnr8_Leon Verdonschot
000_NAVnr8_Leon Verdonschot000_NAVnr8_Leon Verdonschot
000_NAVnr8_Leon VerdonschotJesper Kuijpers
 
Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...
Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...
Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...Kurt Kohn
 
TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...
TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...
TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...TWCA
 
Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...
Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...
Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...Kurt Kohn
 
Konstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav Finěk
Konstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav FiněkKonstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav Finěk
Konstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav FiněkTechnical University of Liberec
 
DP Horáček
DP HoráčekDP Horáček
DP HoráčekJi? Hor
 
Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01
Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01
Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01camino fernandez
 
Desarrollo sustentable utcv
Desarrollo sustentable utcvDesarrollo sustentable utcv
Desarrollo sustentable utcvAnastacio Ortiz
 
Rubinstein, Water Rates Panel
Rubinstein, Water Rates PanelRubinstein, Water Rates Panel
Rubinstein, Water Rates PanelTWCA
 
Lecture eight, identity and socialisation
Lecture eight,  identity and socialisationLecture eight,  identity and socialisation
Lecture eight, identity and socialisationUSIC
 

En vedette (14)

TWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen Fair
TWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen FairTWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen Fair
TWCA Annual Convention: Advanced Metering - Lessons Learned, Allen Fair
 
Little Helper Launch Night
Little Helper Launch NightLittle Helper Launch Night
Little Helper Launch Night
 
000_NAVnr8_Leon Verdonschot
000_NAVnr8_Leon Verdonschot000_NAVnr8_Leon Verdonschot
000_NAVnr8_Leon Verdonschot
 
Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...
Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...
Kurt Kohn (2014). Telecollaboration for monolingual & multilingual communicat...
 
TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...
TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...
TWCA Annual Convention: Mussels: Regulations and Survey Techniques, Victor Pa...
 
Lololo
LololoLololo
Lololo
 
Bér, Jakub: Betnická generace
Bér, Jakub: Betnická generaceBér, Jakub: Betnická generace
Bér, Jakub: Betnická generace
 
Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...
Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...
Petra Hoffstaedter & Kurt Kohn (2014). Task design for intercultural telecoll...
 
Konstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav Finěk
Konstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav FiněkKonstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav Finěk
Konstrukce okrajových filtrů pro CDF 9/7 wavelety - Václav Finěk
 
DP Horáček
DP HoráčekDP Horáček
DP Horáček
 
Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01
Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01
Didacticaparaensearinglsanios 120803090203-phpapp01
 
Desarrollo sustentable utcv
Desarrollo sustentable utcvDesarrollo sustentable utcv
Desarrollo sustentable utcv
 
Rubinstein, Water Rates Panel
Rubinstein, Water Rates PanelRubinstein, Water Rates Panel
Rubinstein, Water Rates Panel
 
Lecture eight, identity and socialisation
Lecture eight,  identity and socialisationLecture eight,  identity and socialisation
Lecture eight, identity and socialisation
 

Similaire à Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016

Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPImichelle174
 
Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960
Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960
Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960ÚISK FF UK
 
Karolína Košťálová: Případ: Knihovna
Karolína Košťálová: Případ: KnihovnaKarolína Košťálová: Případ: Knihovna
Karolína Košťálová: Případ: KnihovnaÚISK FF UK
 
Československé knihovnictví v letech 1939-1959
Československé knihovnictví v letech 1939-1959Československé knihovnictví v letech 1939-1959
Československé knihovnictví v letech 1939-1959Books Discovered Once Again
 

Similaire à Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016 (6)

Seznam abstraktů
Seznam abstraktůSeznam abstraktů
Seznam abstraktů
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960
Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960
Jakub Flanderka: Česká literární bibliografie 1945-1960
 
Vedení obecní kroniky
Vedení obecní kronikyVedení obecní kroniky
Vedení obecní kroniky
 
Karolína Košťálová: Případ: Knihovna
Karolína Košťálová: Případ: KnihovnaKarolína Košťálová: Případ: Knihovna
Karolína Košťálová: Případ: Knihovna
 
Československé knihovnictví v letech 1939-1959
Československé knihovnictví v letech 1939-1959Československé knihovnictví v letech 1939-1959
Československé knihovnictví v letech 1939-1959
 

Plus de Technical University of Liberec

Podmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana Wernerová
Podmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana WernerováPodmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana Wernerová
Podmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana WernerováTechnical University of Liberec
 
Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská
Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská
Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská Technical University of Liberec
 
Hudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana Konvalinková
Hudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana KonvalinkováHudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana Konvalinková
Hudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana KonvalinkováTechnical University of Liberec
 
ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat
ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat
ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat Technical University of Liberec
 
Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf
Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf
Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf Technical University of Liberec
 
Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...
Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...
Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...Technical University of Liberec
 
Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...
Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...
Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...Technical University of Liberec
 
Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...
Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...
Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...Technical University of Liberec
 
Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...
Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...
Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...Technical University of Liberec
 
Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart
Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart
Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart Technical University of Liberec
 
Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...
Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...
Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...Technical University of Liberec
 
Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...
Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...
Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...Technical University of Liberec
 
Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...
Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...
Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...Technical University of Liberec
 
Róža Jiří: Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...
Róža Jiří:  Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...Róža Jiří:  Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...
Róža Jiří: Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...Technical University of Liberec
 
Exnar Petr, Zajícová Veronika: Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...
Exnar Petr, Zajícová Veronika:  Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...Exnar Petr, Zajícová Veronika:  Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...
Exnar Petr, Zajícová Veronika: Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...Technical University of Liberec
 
Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...
Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...
Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...Technical University of Liberec
 
Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...
Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...
Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...Technical University of Liberec
 
Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová
Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová
Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová Technical University of Liberec
 

Plus de Technical University of Liberec (20)

Podmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana Wernerová
Podmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana WernerováPodmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana Wernerová
Podmínky práce učitele v současné etapě vývoje společnosti - Jana Wernerová
 
Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská
Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská
Testování slovní zásoby němčiny pomocí interaktivní tabule - Martina Čeřovská
 
Hudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana Konvalinková
Hudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana KonvalinkováHudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana Konvalinková
Hudebně-pohybové a prožitkové hry ve vyučování na 1.st.ZŠ - Jana Konvalinková
 
ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat
ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat
ICT gramotnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - Pavel Pešat
 
Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf
Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf
Migrace a transformace center v Liberci - Václav Umlauf
 
Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...
Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...
Sekulární trendy tělesného rozvoje a motorické výkonnosti u dětí školního věk...
 
Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...
Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...
Problémové jazykové aspekty odborných textů s důrazem na používání členů - Re...
 
Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...
Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...
Analýza kvantity a typů úloh podporujících roviny čtenářské gramotnosti vyžad...
 
Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...
Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...
Zvládání vysokoškolské zkoušky studenty - podíl osobnostních a situačních pro...
 
Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart
Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart
Materiálová charakterizace bezolovnatých keramik - Jan Linhart
 
Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...
Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...
Specifické poruchy učení a chování v inkluzivním prostředí školy - Zdenka Mic...
 
Rozvoj kompetencí v ICT - Jan Berki
Rozvoj kompetencí v ICT - Jan BerkiRozvoj kompetencí v ICT - Jan Berki
Rozvoj kompetencí v ICT - Jan Berki
 
Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...
Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...
Profesní a národní emancipace českého učitelstva národních škol 1869-1883 - T...
 
Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...
Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...
Zprostředkování regionálního dědictví - metoda výtvarné animace v pedagogice ...
 
FRVŠ 2012 - informace pro žadatele FP TUL
FRVŠ 2012 - informace pro žadatele FP TULFRVŠ 2012 - informace pro žadatele FP TUL
FRVŠ 2012 - informace pro žadatele FP TUL
 
Róža Jiří: Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...
Róža Jiří:  Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...Róža Jiří:  Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...
Róža Jiří: Ab initio výpočet náboje a dipólmomentu strukturních skupin organ...
 
Exnar Petr, Zajícová Veronika: Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...
Exnar Petr, Zajícová Veronika:  Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...Exnar Petr, Zajícová Veronika:  Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...
Exnar Petr, Zajícová Veronika: Příprava a vlastnosti tenkých hybridních nano...
 
Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...
Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...
Slavík Martin, Dejl Radim, Kopecká Věra, Šlamborová Irena, Karpíšková Jana, G...
 
Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...
Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...
Perný Jaroslav, Hanková Jana, Votrubcová Tereza, Čevelíková Jaroslava. Nováko...
 
Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová
Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová
Starý Jiří: Podpora měkkých forem cestovního ruchu v obci Višňová
 

Sborník prací SVUČ - Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti FP TUL 2016

  • 1. Konference vědecké, výzkumné a tvůrčí činnosti Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci 2016 SBORNÍK PRACÍ SVUČ 17. 2. 2016 Publikace neprošla jazykovou korekturou.
  • 2. Členové Československé obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí v letech 1921–1938 ............ 3 Fenomén migrace.............................................................................................................................. 41 Hudební výchova jako metodotvorný činitel v průřezových tématech základního vzdělávání........ 56 Koncept sociálního kapitálu v geografii............................................................................................. 75 Konceptualizace lidského kapitálu .................................................................................................... 87 Limity humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v konfliktních regionech: případová studie Jižního Súdánu................................................................................................................................... 99 Percepce křesťanství a křesťanů v České republice ........................................................................ 110 Politická propaganda v československém filmu v 50. letech – téma hranice................................. 124 Problematika překladu španělských termínů v gastronomii Španělska.......................................... 145 Současný vývoj na Blízkém východě a jeho geografické dopady na současnou českou společnost161 Usted jako důvěrné oslovení ve španělštině v Quitu ...................................................................... 171 Webový kurz fonetiky a fonologie................................................................................................... 187
  • 3. 3 Členové Československé obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí v letech 1921–1938 Members of the Union of czechoslovak Legionaries of Liberec and surroundings 1921–1938 Jan Hnělička Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, název studijního programu a oboru e-mail: jan.hnelicka@seznam.cz Abstrakt Práce se zaměřuje na fenomén československých legií v přesně vymezeném časovém i teritoriálním úseku. V hlavní části přináší seznam 279 legionářů, kteří byli členy Jednoty pro Liberec a okolí při Československé obci legionářské během existence první republiky. U každého legionáře je sledován jeho předválečný život, dále působení v rakousko-uherské armádě a posléze aktivity v československých legiích. V neposlední řadě je práce zaměřena také na působení v meziválečné době na Liberecku. Počátek práce obsahuje krátké shrnující kapitoly, týkající se různých oblastí života československých legionářů. Abstract The thesis focuses on the phenomenon of the Czechoslovak Legions in a specific temporal and territorial period. In the main section provides a list of 279 legionnaires who were members of the Union of Czechoslovak Legionaries of Liberec and surroundings during the existence of the First Republic. Each legionnaire is monitored in his pre-war life, and work in the Austro- Hungarian army and later activities in the Czechoslovak Legions. Last but not least, the thesis is also focused on their activities in the Liberec region in the interwar period. The beginning of the thesis includes a short summarizing chapters about different areas of life of the Czechoslovak legionaries. Klíčová slova životopisy, první světová válka, rakousko-uherská armáda, československé legie, česká menšina, spolky, armáda, policie, četnictvo, železnice, pošta, Československá obec legionářská, Rakousko- Uhersko, Československo, severní Čechy, Liberec
  • 4. 4 Keywords biographies, First World War, Austro-Hungarian army, Czechoslovak legion, czech minority, associations, army, police, railways, post office, Union of Czechoslovak Legionnaires, Austria- Hungary, Czechoslovakia, North Bohemia, Liberec Úvod Vztah české společnosti ke svým válečným veteránům je z dlouhodobého hlediska možné nazvat napjatým. Bez ohledu na dobu, v níž daní veteráni bojovali, se společnost vůči svým hrdinům staví rezervovaně, přičemž nezáleží na tom, zdali se jedná o legionáře, příslušníka domácího vojska, dobrovolce z let 1919–1920, španělského interbrigadistu, západního či východního odbojáře či snad účastníka mírových misí v posledním čtvrtstoletí. U všech vyjmenovaných dokázala veřejnost na určitý čas pocítit hrdost a na menší čas i vděk. Oboje však brzy vyprchává a požadavky těchto lidí, kteří většinou bojovali za určité ideály, jež ve své době spojovaly podstatnou část národa a očekávají za své konání uznání, jsou společností brzy vnímány negativně a vítězí zde pragmatický způsob každodenního žití. Jestliže u válečných konfliktů známe důležitá fakta ve smyslu rozhodujících bitev, významných vojevůdců, brilantních taktik, použití moderních technologií a podobně, pak znalost problematiky poválečného života z pohledu aktivního aktéra některého z konfliktů se limitně blíží nule. Mezi přehnanými požadavky válečných veteránů, jimž by imponoval věčný hrdinný piedestal, zaručující zvláště materiálně zabezpečený život a naopak naprostou netečností a nezájmem o ty „jiné“ z pohledu většinové společnosti, je velmi tenká hranice. Ani jeden extrém v tomto případě není tím, co by mělo v budoucnu formovat následné generace. Proto, abychom dokázali zaujmout odpovídající postoj vůči těmto lidem, je především nutná znalost jejich poválečného postavení v kontextu jimiž prožitých událostí a též idejí, které je dokázaly přesvědčit k boji. Teprve poté může společnost navázat odpovídající dialog s cílem úspěšné integrace těchto lidí do většinové společnosti a zvýšení povědomí o smyslu jejich konání. Malým dílkem v tomto úkolu by se měla stát i tato práce, zaměřující se především na poválečný život československých legionářů, kteří se v době první republiky organizovali v liberecké Jednotě obce legionářské. Pohled na jejich aktivity krátce po válce, příchod do severočeského pohraničí, chování české i německé veřejnosti vůči nim a v neposlední řadě i postoj samotného státu by měly ukázat, v jakém prostředí žili českoslovenští legionáři za první republiky. Přestože v dnešní době nikdo z příslušníků československých legií není již naživu, neznamená to, že bychom se neměli o tuto problematiku zajímat. Komparace výsledků takovýchto bádání napříč historickými obdobími nás nemusí notně poučit pro další dobu, nýbrž může nabídnout inspiraci pro jednotlivá řešení a naznačit, zdali se ubíráme tím správným směrem.
  • 5. 5 Postup zpracování a použité metody Výsledky předešlé práce na téma Členové Československé obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí v letech 1921–1938, jež byla obhájena dne 19. února 2015 na Studentské konferenci Fakulty humanitně-přírodovědné a pedagogické – Technické univerzity v Liberci, se staly základním pilířem práce navazující, respektive rozšiřující kvantitativně i kvalitativně dosavadní bádání v rámci již zmíněného tématu. Dosavadních 221 jmen členů obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí, které poskytl Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí k 10. výročí jejího trvání z roku 1931, rozšířilo dalších 58 legionářů. Tento počet lze rozdělit na dvě skupiny, ? přičemž početnější byla zaznamenána ke konci třicátých let minulého století. K jejich dohledání posloužily tři seznamy členů, nalezené v neuspořádaném fondu Jednota československé obce legionářské pro Liberec a okolí, spravovaném Státním okresním archivem v Liberci. Seznamy však neobsahují časové rozpětí a dva z nich též přesné určení spolku, což se posléze stalo jedním z nejdůležitějších dílů této práce. U časového rozpětí bylo nutné ověřit uvedené adresy za pomocí německých ročenek města Liberce tzv. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg z let 1921–1938 a též Nové evidence obyvatel města Liberec z okresního archivu. V evidenci obyvatel byly prohledány veškeré její řady: nová evidence, duplikáty nové evidence, dodatky nové evidence a válečná evidence (1900–1945). Po ověření bylo možné seznamy datovat do let 1936–1937. Paralelně k této činnosti bylo zjišťováno, zdali každé uvedené jméno značí legionáře či nikoliv, a to z důvodu možnosti původu seznamu ne z legionářské Jednoty, nýbrž pobočné Obce přátel legionářů, jež mohla koncentrovat ve svých řadách nejenom legionáře ale i zájemce ze široké veřejnosti a některé její spisy jsou ve fondu taktéž přítomny. Pro tento úkon byla vybrána Databáze Vojenského historického ústavu (dále jen Databáze VHA), obsahující informace o všech československých legionářích, čerpající z osobních karet legionářů, legionářských poslužných spisů a osvědčení o vykonané legionářské službě. Druhou skupinu legionářů tvoří jména zaznamenaná na slavnostním tablu Jednoty, vydaném u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky. Toto tablo nebylo autorovi známo, dokud jednoho listopadového dne nekráčel uličkami blešího trhu a jeho pohled nepadl na umouněnou fotografii v oprýskaném rámu. Po úspěšném „obchodním jednání“ mohla být fotografie podrobena zkoumání, přičemž vydala dalších 10 do té doby neznámých jmen. Celkový souhrn zjištěných legionářů, kteří se v letech 1921–1938 stali členy liberecké Jednoty, pak činil 279 jmen. Řada z nich však v průběhu času odešla z důvodu přestěhování se do spádové oblasti jiné jednoty. Po sestavení seznamu obsahujícího 279 jmen legionářů následovalo zjištění jejich základních životních údajů, kterými bylo datum, místo a politický okres narození.1 K tomuto účelu byla využita opět Databáze VHA. Zjištění politických okresů zajistily Historický lexikon městysů 1 Pozn. Veškerá místopisná označení jsou uvedena v aktuálních názvech. Pokud se některá obec stala v průběhu času součástí jiné obce či města, stále je uváděn název takový, jaký obec měla v době své samostatnosti.
  • 6. 6 a měst od Štěpána Mlezivy a Karla Kučy společně s Historickým lexikonem obcí České republiky 1869–2005, vydaným Českým statistickým úřadem. Pokud došlo k rozdílnosti informací mezi těmito zdroji, nastala komparační fáze skrze matriční záznamy.2 Ty byly vyhledávány jak v rámci internetových databází, tak při osobních návštěvách archivů, z nichž byly využity veškeré oblastní archivy, Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě. Matriky doposud neuložené v žádném z archivů byly z časových a legislativních důvodů vypuštěny. Pokud nebylo možné dohledat matriční záznamy uložené v archivech, posloužily pro zjištění výše zmíněných informací Konskripce Pražského policejního ředitelství I (1850–1914) uložené v Národním archivu, Soupisy pražských domovských příslušníků (1830–1910) vlastněné Archivem Hlavního města Prahy nebo opětovně Nová evidence obyvatel města Liberec. Evidence obyvatelstva města Liberec byla využita i v případě, kdy v Databázi VHA bylo hned několik legionářů stejného jména a vyvstala potřeba najít další určující údaje. Přesto u 30 případů legionářů zatím nedošlo k nalezení těchto základních údajů. V drtivé většině případů jde o legionáře, kteří žili v okolí Liberce a jejichž dohledání v evidencích obyvatel jednotlivých obcí a měst je časově velmi náročné a v některých případech vzhledem k absenci daných pramenů i zcela nemožné. Poté, co ke jmennému seznamu přibyly údaje o datech a místech narození, nastala další fáze, a to zjištění informací o životě legionářů v průběhu první světové války. Prameny s nejobsáhlejšími informacemi ke každému legionáři – kmenové listy, zde bohužel nemohly být využity, neboť u stěžejních ročníků 1887–1900 došlo ke skartaci. Hlavním zdrojem pro tuto část práce se proto stala zmíněná Databáze VHA, která ovšem doplácí na ohromné množství informací, jež obsahuje, což zapříčinilo častý výskyt mylných či naprosto chybných informací. Nutné ověření proto zajistily především dvě publikace pracovníků Vojenského historického ústavu Československá armáda v letech budování a stabilizace od Karla Straky a Tomáše Kykala a Dva roky bojů a organizační práce napsaná Radkem Břachem a Jaroslavem Láníkem, k nimž se v omezené míře přidal Slovník prvního československého odboje 1914–1918 od Jana Galandauera a spol. Doplnění údajů pak zabezpečilo internetové informační centrum Památník Čestná vzpomínka, jenž byl v roce 2007 obhájen coby diplomová práce Pavla Kuthana na Filozofické Fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pokud některá informace z databáze měla i po využití této procedury pochybný charakter bez možnosti dalšího ověření, byla v životopise dotyčného legionáře vynechána. K meziválečnému životu, v němž šlo především o zjištění bydliště a zaměstnání, tvořila hlavní pramennou část řada též již zmíněných libereckých ročenek Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg. Informace o bydlišti byly z ročenek převzaty doslovně v německém názvu, zaměstnání pak bylo přeloženo do češtiny. Pro převod německých názvů ulic autor využil aplikaci MARUSHKA v Geografickém informačním systému pro město Liberec, obsahující historické názvy ulic. Pokud do aplikace nebyly některé ulice zahrnuty, pak byl 2 Pozn. Matriční záznamy pocházejí výhradně z matrik narození u římskokatolické církve. V matrikách jiných církví ani matrikách civilních nebyl nalezen žádný hledaný legionář.
  • 7. 7 využit Plán a úplný, úředně kontrolovaný seznam ulic a náměstí Velkého Liberce z roku 1946. Zároveň pro upřesnění některých povolání došlo k využití slovníku pojmů, převzatých z Lexikonu genealoga od Boleslava Lutovského. Liberecké ročenky byly taktéž využity pro účel zjištění majitelů jednotlivých nemovitostí, které se staly legionářům novými domovy. K údajům o bydlišti a povolání jsou dále přidruženy informace z matričních záznamů, které často obsahují záznamy o původu rodičů, sňatcích a výstupech legionářů z římskokatolické církve. Výstupy z církví byly vyhledávány v nalezených matrikách a zároveň ve fondu Okresního úřadu Liberec v okresním archivu Liberec, obsahujícím některé prameny, jež mohou nastínit danou problematiku. Pro zlepšení výchozích pozic dalšího bádání o životě libereckých legionářů byla nad rámec práce naposledy využita Databáze VHA, tentokráte však obsahující údaje o příslušnících II. zahraničního odboje a následně databáze Evidence zájmových osob a Svazkové agendy Archivu bezpečnostních složek. U všech těchto databází nebyl nalezen žádný záznam o jakémkoliv členu liberecké meziválečné Jednoty. Je proto nasnadě vyloučit jejich aktivní boj proti nacismu v zahraničí během druhé světové války, spolupráci s bezpečnostními složkami během vlády komunistické strany v Československu či zájem bezpečnostních složek o jejich aktivity. Výsledky a doporučení 3.1.Časové vymezení činnosti Jednoty pro Liberec a okolí S postupnými příjezdy transportů československých legionářů ze všech bojišť první světové války se stále aktuálnější otázkou stávala jejich další mimoválečná činnost, jež by navázala na smysl I. zahraničního odboje a zároveň prosazovala a chránila společné zájmy všech legionářů. Aby došlo k naplnění těchto cílů, bylo potřeba vytvořit co nejpočetnější celostátní organizaci, avšak již v tomto bodě došlo k názorové diferenciaci. Přestože legie formálně tvořily jednu velikou zahraniční armádu, obsahově šlo o tři různé názorové celky, které vznikaly za různých podmínek a jejichž příslušníci vstupovali do legií taktéž z rozličných důvodů. S příchodem do mírových podmínek se na tuto odlišnost navázal ještě větší problém, jímž se stalo politické smýšlení legionářů, které minimálně na počátku existence nového státu mělo za následek vytvoření hned dvou legionářských organizací. První vznikla v říjnu roku 1919 Družina československých legionářů, kterou o několik dní později následoval Svaz československých legionářů.3 Vznik a aktivitu těchto organizací začali sledovat i zatím neorganizovaní legionáři z Liberecka, kteří nejprve vyčkávali, zdali nakonec nedojde k požadovanému sjednocení. To ovšem bylo v nedohlednu. Naopak s příjezdem legionářských transportů z Ruska se od roku 1920 začal počet 3 MICHL, Jan: Legionářské organizace v Československu, in: Historie a vojenství, roč. 56, 2007, č. 4, s. 4.
  • 8. 8 legionářů na Liberecku výrazně zvyšovat a potřeba legionářské organizace, o níž by se mohli nově příchozí opřít, narůstala každým dnem. Proto dne 1. srpna 1920 svolal dosavadní předseda přípravného výboru, ruský legionář František Nechvíle, schůzi všech místních legionářů do libereckého Národního domu. Shromáždění po předešlém představení jak Družiny, tak Svazu, odhlasovalo vznik liberecké odbočky Svazu, pro nějž byla v očích legionářů kromě národních požadavků výrazným plusem i sociální angažovanost. V čase nesnadném pro získání práce, českým příchozím na Liberecku ztíženým negativně naladěným německým obyvatelstvem, bylo akcentování sociální roviny věcí stěžejní.4 Tento den lze proto považovat za předstupeň vzniku organizace, jejíž členové jsou hlavním tématem této práce. Snaha o celostátní sjednocení pokračovala i přesto, že mezitím vznikla další legionářská organizace, jíž byla Jednota československých legionářů. První sjednocovací fáze se konala ve dnech 15. – 17. ledna 1921, kdy se v Karlíně odehrával všelegionářský sjezd, na němž bylo odsouhlaseno usnesení o vzniku jednotné legionářské organizace.5 Ta oficiálně vznikla na ustanovujícím sjezdu ve dnech 22. – 23. května 1921 pod názvem Československá obec legionářská. V následujících měsících se jednotlivé odbočky sjednocených organizací vyjadřovaly k tomuto rozhodnutí, které bylo většinou podpořeno, což se týkalo i dosavadní liberecké odbočky Svazu.6 Od této chvíle vzniká Československá obec legionářská Jednota pro Liberec a okolí. Činnost Jednoty pak volně navázala na skoro roční práci odbočky Svazu a pokračovala v ní i během dvacátých a třicátých let. Již od první poloviny třicátých let se však zahraničněpolitická situace pro Československo neustále zhoršovala. Na podzim roku 1938 došlo k jejímu vygradování, které mělo za následek odstoupení československého pohraničí Německu a odchod velké části českého obyvatelstva do vnitrozemí. V návaznosti na tuto událost byla činnost Jednoty pro Liberec a okolí dne 30. října 1938 oficiálně ukončena.7 3.2.Územní vymezení působnosti liberecké Jednoty Jak již z názvu legionářského spolku vyplývá, působnost Jednoty nebyla omezena pouze na hranice města Liberce, ale zasahovala i do jeho okolí, které lze geograficky ukotvit na základě bývalého soudního okresu Liberec. Na toto území pak navazovaly další oblasti, opět nejlépe představovány okresy soudními, v nichž byly taktéž zastoupeny jednoty Československé obce legionářské. Severní směr byl 4 Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí k 10. výročí jejího trvání, Liberec, Čs. O. L. pro Liberec a okolí 1931, s. 22. 5 Viz Michl, s. 5–6. 6 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 23. 7 LACINOVÁ, Helena – FILIP, Robert: Českoslovenští legionáři, soupis legionářů okresu Liberec, Liberec, Státní okresní archiv Liberec 2001, s. 16.
  • 9. 9 zastoupen Jednotou ve Frýdlantu v Čechách, východní směr Jednotou v Jablonci nad Nisou, jižní směr Jednotou Český Dub a o západní směr se dělily Jednoty v Hrádku nad Nisou a Jablonném v Podještědí.8 Centrum působnosti Jednoty pro Liberec a okolí se pochopitelně nacházelo v samotném městě Liberec, které se během celého trvání první republiky skládalo z pěti čtvrtí: Staré Město, Nové Město, Jeřáb, Perštýn a Kristiánov. Na ně navazovaly blízké obce, jež byly od roku 1939 postupně připojovány k Liberci jako jeho nové městské čtvrtě. Pro Jednotu se nejdůležitějšími obcemi staly: Staré Pavlovice, Nové Pavlovice, Ruprechtice, Starý Harcov, Rochlice, Vesec, Doubí, Horní Růžodol, Dolní Hanychov, Horní Hanychov, Janův Důl, Františkov a Růžodol I. K tomuto výčtu je potřeba přidat i nedaleký městys Vratislavice nad Nisou.9 Ve smyslu organizační struktury v rámci územního vymezení patřila Jednota pod vyšší orgán, jímž byla župa se sídlem v Mladé Boleslavi, plnící funkci předstupně k centrálnímu celostátnímu orgánu se sídlem v Praze. Samostatnou kapitolou ve vývoji organizační struktury pak bylo zavedení mezičlánku mezi Jednotou a župou. Tento konstrukt byl vytvořen ve dvacátých letech, kdy liberečtí legionáři vytvořili tzv. IV. obvod, zahrnující jednoty Český Dub, Jablonec nad Nisou, Liberec, Svijany-Podolí, Šumburk, Turnov a Velké Hamry.10 Funkce obvodu měla být obdobná župě, avšak toto rozdělení se dlouhodobě neujalo a v letech následujících se obvod ze zápisů vytrácí. 3.3.Původ členů liberecké Jednoty K otázce původu legionářů, kteří se během první republiky přihlásili do liberecké Jednoty, lze přistupovat ze dvou stran. Tou první je geografické hledisko, respektive geografické oblastí, z nichž legionáři přicházeli na sever Čech. Druhou je pak hledisko sociální, v němž nás zajímají sociální skupiny, z nichž pocházeli. O hlavní geografickou oblast, odkud liberečtí legionáři pocházeli, se dělí oblast severních Čech, kterou zde zastupují nynější kraje Liberecký a Ústecký, z nichž bylo 62 legionářů a oblast východních Čech, tedy kraj Královéhradecký a Pardubický se 63 legionáři. Vzhledem k 30 legionářům, k nimž nebyly nalezeny informace o původu, je možné, že se tyto dvě oblasti mohou navzájem lišit, avšak pouze v několika jednotlivcích. Třetí významnou oblastí jsou 8 Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou (dále jen SOKA Jablonec nad Nisou), fond Československá obec legionářská - jednota Jablonec nad Nisou, Mapa Mladoboleslavské župy Československé obce legionářské 1933. 9 MLEZIVA, Štěpán – KUČA, Karel: Historický lexikon městysů a měst, Praha, Baset 2006, s. 398. 10 Podještědské muzeum a knihovna Český Dub (dále jen PmaK Český Dub), f. Československá obec legionářská Český Dub, Zpráva jednatele župního výboru Československé obec legionářské v Mladé Boleslavi za rok 1923.
  • 10. 10 střední Čechy, jež reprezentuje jak kraj Středočeský, tak Hlavní město Praha. Ze středních Čech pocházelo 58 legionářů. V celkovém součtu těchto tří nejvýznamnějších a také Liberci nejbližších oblastí Čech dělá počet legionářů odtud pocházejících celých 75%. S navyšující se vzdáleností se počet výskytu rodných míst zmenšuje. Nejméně početnými oblastmi jsou v sestupném pořadí Morava, jižní Čechy a Slezsko. Posledním údajem je pak počet legionářů, narozených mimo české země, jichž bylo celkem šest. Pokud bychom se zaměřili na velikost sídel, v nichž se legionáři narodili, pak lze zkonstatovat, že šlo především o malé obce, následované městysi, což odpovídá migrační vlně započaté již v 19. století, kdy docházelo k přesunům pracovní síly do měst a zvláště jejich předměstí, nabízejících velký počet pracovních míst v dynamickém průmyslovém odvětví.11 Pro sociální hledisko, respektive zjištění výchozí sociální skupiny, bylo pomocí matričních údajů zjištěno 157 případů otců budoucích legionářů, se záznamy obsahujícími informace o jejich povolání. Dle něj byly vytvořeny tři základní sektory: zemědělský sektor, průmyslový sektor a sektor služeb a dalších nevýrobních živností.12 S ohledem na statistickou odchylku lze říci, že první a druhý sektor byl u rodin legionářů prakticky na stejné úrovni, kdy první zaujímal 47% a druhý 45%. Třetí sektor zaplnil zbývajících 8%. Porovnání s procentuálním povoláním celkové populace českých zemí v letech 1869 a 1910 obsahuje tabulka č. 1.13 1869 LEGIE (1874-1899) 1910 1. sektor 61% 47% 46% 2. sektor 33% 45% 41% 3. sektor 5% 8% 12% (Tabulka č. 1) V rámci sociální stratifikace dle vykonávaného povolání je nutno konstatovat, že legionáři pocházeli z drtivé většiny z nižší třídy, zahrnující pracovníky v zemědělství a průmyslové dělníky.14 Nižší střední třída s řemeslníky, drobnými živnostníky a státními zaměstnanci tvořila 11 SRB, Vladimír: 1000 let obyvatelstva v Českých zemích, Praha, Karolinum 2004, s. 59. 12 Pozn. Pod sektor zemědělství byla zařazena oblast potravinářství, k sektoru průmysl byli přiřazeni řemeslníci a pod sektor služeb a nevýrobních odvětví zástupci dopravy, obchodu a státní zaměstnanci. 13 HORSKÁ, Pavla, Obyvatelstvo českých zemí podle povolání, in: Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha, Mladá fronta 1996, s. 250. 14 Pozn. V rámci oblasti zemědělství jsou uváděny profese typu: sedlák, rolník, nádeník, nájemník, domkář, zahradník, chalupník, půlláník, čtvrtník, baráčník, podruh, čeledín apod.
  • 11. 11 maximálně třetinu případů.15 Vyšší střední třída a vyšší třída v tomto statistickém celku zcela absentují. Nebyl nalezen žádný případ z oblasti právnických, lékařských, úřednických, bezpečnostních, vojenských ani jiných jim podobných oblastí. Stejný výsledek je v oblasti velkopodnikatelské. 3.4.Členové Jednoty pro Liberec a okolí Po celou dobu existence Československé obce legionářské mohli do této organizace vstupovat výhradně legionáři splňující podmínky § 2 zákona č. 462/1919 Sb. o propůjčování míst legionářům.16 „Legionářem jest každý dobrovolník čsl. legionářské (revoluční-zahraniční) armády, který byl do ní zařazen na základě přihlášky učiněné příslušnému orgánu nebo zástupci čsl. Národní Rady v Paříži nebo některé z jejích odboček nejdéle do 28. října 1918, a to úplně dobrovolně, bez jakéhokoli nátlaku, nebo nařízení čsl. Národní Rady nebo jiného čsl. revolučního orgánu veřejnou mocí nadaného, a v den převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně v ní službu podle svého služebního přidělení konal - nebo který hodnověrně prokáže, že z důvodů, na jeho moci a vůli nezávislých, nemohl v uvedený den v místě příslušného zařazujícího a přidělujícího čsl. vojenského orgánu k zařazení býti přítomen - nebo který byl z ní řádně propuštěn Československou legionářskou (revoluční-zahraniční) armádou rozumějí se autonomní, z Čechoslováků složené vojenské formace ve svazku příslušných spojeneckých armád, které podléhaly nejvyšší politické autoritě čsl. Národní Rady v Paříži pod předsednictvím Masarykovým. Vedle toho za legionáře jest pokládati rovněž Čechoslováky rakouského, uherského neb německého státního občanství, kteří během války dobrovolně vstoupili do některé ze spojeneckých a spřátelených pravidelných (regulárních) armád, jsoucích v pravidelné válce proti středoevropské koalici (Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Turecko) a v ní v době převratu, t. j. 28. října 1918, skutečně konali službu, nebo z ní byli řádně propuštěni, prokáží-li hodnověrně, že z důvodů na jejich vůli nezávislých nebylo jim možno vstoupiti nebo přestoupiti do čsl. revoluční- zahraniční legionářské armády. Armády spojenecké a spřátelené jsou: americká, anglická, francouzská, italská, ruská až do 28. února 1918 a srbská. Potvrzení o tom, kdo je legionářem, vydává kancelář Československých legií při ministerstvu Národní obrany.“ 17 15 Pozn. Zde se vyskytují profese typu: kovář, klempíř, švec, zámečník, kožešník, krejčí, hospodský, kupec apod. 16 Stanovy místních Jednot Čsl. Obce legionářské a programové prohlášení, Praha, Československá obec legionářská 1927, s. 3. 17 462/1919 Sb. Zákon ze dne 24. července 1919 o propůjčování míst legionářům, in: Portál veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z:
  • 12. 12 Postupem času však narůstaly řady rodinných příslušníků a příznivců legionářů, kteří měli eminentní zájem na propagaci Československé obce legionářské. Ta proto v roce 1936 nechala vzniknout novou organizaci Obec přátel legionářů, s cílem rozšíření jejího vlivu.18 Organizace nefungovala pouze na centrální úrovni ale také regionální, přičemž Liberec nebyl výjimkou.19 Za rok 1937 se spolek mohl pochlubit členskou základnou čítající na 200 osob.20 Jediným předsedou v krátké historii tohoto spolku se stal národně socialistický činovník Emil Weiland.21 Obec přátel legionářů doplňoval též spolek Sdružení legionářského dorostu, na jehož vzniku začala Jednota pracovat již v roce 1932.22 O rok později byli první uchazeči přijímáni do již oficiálně utvořené odbočky v Liberci.23 V počtu členů Jednota vytrvale rostla až do roku 1929, kdy došlo poprvé k úbytku členů oproti minulému roku, ovšem o rok později již byla členská základna opět na stejných číslech jako v roce 1928. Při 10. výročí vzniku Jednoty bylo v organizaci zapsáno na 202 členů, z nichž byla pochopitelně nejpočetnější skupina ruských legionářů čítající 150 členů. Následovali italští legionáři v počtu 36 členů, doplnění nejmenší skupinou francouzských legionářů, jichž bylo 16.24 Ve třicátých letech se počet libereckých legionářů, organizovaných v Jednotě, pohyboval v rozmezí od 180 do 210. 25 Početní vyváženost členstva v posledních letech první republiky je dána především charakterem zaměstnání u většiny legionářů a postupně se zhoršující situací v pohraničních oblastech, ve kterých vzrůstala potřeba vyšší koncentrace spolehlivých státních zaměstnanců, zvláště pak v oblasti bezpečnostní. http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1363&recShow=0&nr=46 2~2F1919&rpp=15#parCnt. 18 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl druhý Československo a České země v krizi a v ohrožení, Praha, Libri 2002, s. 337. 19 Pravdu měli, Mladá Boleslav, Mladoboleslavská župa Československé obce legionářské 1947. 20 Valná gromada Čs. O. L. Pro Liberec a okolí, in: Naše hory, roč. 18, 1937, č. 7. 21 Do řad legionářů, in: Naše hory, roč. 17, 1936, č. 8., s. 6. 22 PMaK Český Dub, f. Československá obec legionářská Český Dub, Příchozí korespondence 1932. 23 Státní okresní archiv Liberec (dále jen SOkA Liberec), Spolkový katastr politického obvodu Liberec. 24 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 40. 25 Valná hromada jednoty ČsOL, in: Ještědský obzor, roč. 31, 1938, č. 6.
  • 13. 13 Co se týče přirozeného úbytku členů, je zde nutno započítat 14 legionářů, kteří v průběhu existence Jednoty zemřeli. Kromě nemocí a nešťastných událostí byly v příčinách smrti zastoupeny i 3 případy sebevraždy.26 Vyjma samotného členství v Jednotě mohli být legionáři členy i v jejích odbočkách, které vznikaly na základě profesních rozlišení, s cílem především hájit zájmy a práva legionářů v jejich zaměstnáních. Odbočky plně podléhaly Jednotě a jejímu vedení.27 Uvnitř liberecké Jednoty jako první vznikla v roce 1921 Zájmová skupina legionářů železničářů.28 Další, Zájmová skupina vojínů a četnických gážistů, přibyla v roce 1922. Poslední odbočkou se v roce 1925 stala Zájmová skupina legionářů zaměstnanců státní stráže bezpečnosti, v níž působili jak státní policisté, tak příslušníci finanční stráže.29 V průběhu roku 1932 se liberečtí legionáři snažili o vznik další zájmové skupiny, kterou měla být tentokráte Zájmová skupina poštovních zaměstnanců, avšak v tomto případě zůstalo nejspíše pouze u plánování, neboť informace k definitivnímu ustanovení a rozvíjení činnosti, nejsou známy.30 3.5.Povolání členů liberecké Jednoty Jestliže kapitola týkající se hlediska sociálního původu legionářů nám ukázala, že téměř polovina legionářů pocházela z rodin, jejichž členové pracovali v zemědělství, pak po vzniku Československa došlo u jejich potomků, bojujících v řadách československých legií, k naprostému obratu. Ten byl způsoben hned několika různými faktory. Prvním faktorem je dozajista geografická poloha Liberce a jeho okolí, ležícího v kotlině mezi Jizerskými a Lužickými horami. Podhorská oblast s chladným klimatem není vhodná pro pěstování většiny zemědělských plodin. V tomto případě by bylo výhodnější pastevectví, avšak i pro tuto možnost je třeba zemědělské půdy, které byl v Liberci a jeho okolí nedostatek, a ta půda, jež mohla být využitelná, patřila především do německých rukou. Z pochopitelných důvodů neměli Němci jakýkoliv zájem na tom, aby zaměstnávali legionáře nebo jim půdu pronajímali. To samé platí i pro variantu prodeje půdy, k níž se váže další problém, kterým je nemožnost vytvoření dostatečně velkého kapitálu vzhledem k nízkým příjmům u většiny legionářů. Přesto se mnozí členové Jednoty myšlenky získání zemědělské půdy nevzdávali. Významnou příležitostí k naplnění jejich cílů se stala pozemková reforma na počátku dvacátých let, kdy došlo k zestátnění velké části bývalého clam-gallasovského panství. Mezi zestátněné statky patřil i hospodářský dvůr Machnín s rozlohou 101,2 ha orné půdy a lesů, jenž se zdál být legionářům ideálním místem pro jejich začátek na severu Čech. Z tohoto důvodu v roce 1924 vzniklo Hospodářské, pachtovní, stavební a úsporné družstvo československých legionářů. 26 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 40. 27 Viz Stanovy místních Jednot Čsl. Obce legionářské a programové prohlášení, s. 9. 28 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 33. 29 Tamtéž, s. 36. 30 Z činnosti jednoty Čs. Obce legionářské v Liberci, in: Ještědský obzor, roč. 25, 1932, č. 8, s. 7.
  • 14. 14 Přestože mělo družstvo velmi dobré předpoklady dvůr v Machníně získat, nakonec tomu tak nebylo, neboť město Liberec v poslední chvíli o pozemky požádalo s odůvodněním, že se zde nacházejí vodní prameny, jež jsou pro město nepostradatelné. Argument legionářů, že oblast pramenů zabírá pouze 5 ha, které lze z majetku dvora vyjmout, nebyl vyslyšen a tím se jim definitivně uzavřela možnost zemědělské obživy.31 Následné protestní shromáždění české menšiny v Národním domě dne 5. července 1925 a další snahy libereckých legionářů a jejich přátel o rozklad rozhodnutí přesto nezvrátily.32 Druhým důvodem absence zemědělských povolání u členů liberecké Jednoty je charakter samotného města, jež v 19. století zažilo veliký rozkvět skrze průmyslovou revoluci a nabízelo pracovní uplatnění především v této oblasti. Přesto ani ta nebyla tolik využita, což způsobil faktor třetí, jenž je společný pro zemědělství, průmysl i služby. Tímto faktorem se nemyslí nic jiného než legionářská legislativa, vznikající v prvních letech existence československého státu. Především jde o již zmíněný zákon č. 462/1919 Sb. o úlevách při přijímání legionářů, který stanovuje jak přímé vymezení volných pracovních pozic uvnitř státní správy a státních společností, tak dávání přednosti legionářům u postů kancelářských manipulantů úřadů, soudů a závodů. K nim připadají i pozice ve státní civilní stráži bezpečnosti a stráži finanční.33 K tomuto zákonu lze přidal i zákon č. 282/1919 Sb. o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů. Jeho cílem bylo zmocnění vlády k udělování výjimek legionářům, kteří odborně vyhovují pro získání dané pozice, avšak nevyhovují v jiných požadavcích, jimiž je například věk, stav či výška těla.34 Československý stát se tak nejenom dovedl dlouhodobě postarat a udržet si kredit v očích části legionářů, díky nimž mimo jiné vznikl, ale také mohl systematicky využít legionářský potenciál i v letech následujících. Československá obec legionářská souhlasila s demokratickým zřízením první republiky a po celou dobu jejího trvání podporovala politiku Hradu. Díky tomu stát získal v členech Jednoty nejloajálnější možné státní zaměstnance, kteří pracovali především ve dvou strategických oblastech, bezpečnostní a komunikační. V severočeském pohraničí byla legionářská legislativa důležitá i z toho důvodu, že pro legionáře bylo v nepřátelském německém prostředí obtížné sehnat jakoukoliv práci a zároveň zde stát potřeboval zaměstnance národnostně spolehlivé. Z celkového počtu 279 zjištěných členů Jednoty byly nalezeny informace o jejich zaměstnání ve 245 případech, přičemž 233 z nich spadalo do státní služby, což znamenalo celých 95%. Zde se jasně projevila vysoká a životně důležitá účinnost legionářské legislativy v severočeském pohraničí. Jestliže by se liberečtí legionáři nemohli při hledání zaměstnání 31 Viz Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí, s. 37–38. 32 Menšiny protestují, in: Naše hory, roč. 7, 1925, č. 28, s. 1–2. 33 Viz 462/1919 Sb. Zákon ze dne 24. července 1919 o propůjčování míst legionářům. 34 282/1919 Sb. Zákon ze dne 23. května 1919 o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů, in: Portál veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1183&recShow=0&nr=28 2~2F1919&rpp=15#parCnt.
  • 15. 15 spolehnout na pomoc od státu, pak by Jednota takovéhoto početního stavu členské základy a též vydobytí si respektu mezi českou ale i německou veřejností nebyla schopna. Nejpočetnější skupinu tvořili legionáři zaměstnaní u státních drah. Zaměstnání legionářů u Československých státních drah představovalo širokou paletu drážních profesí. Ve výčtu povolání můžeme nalézt dílenské pracovníky a jejich pomocníky, strážce tratě, posunovače, topiče, strojvedoucí, přednosty stanice i drážní inspektory. Celkově zaměstnaly státní dráhy na 100 členů Jednoty. Další silnou skupinu představovali příslušníci Stráže bezpečnosti, kteří se téměř všichni v průběhu let vypracovali z funkcí strážmistrů a nadstrážmistrů na vedoucí obvodní inspektory. Počet policistů činil 44 členů Jednoty. Pomyslnou třetí příčku pak obsadili pracovníci pošty v počtu 33 členů Jednoty, následování skupinou 22 příslušníků armády, kde šlo především o armádní důstojníky. Do bezpečnostních složek je třeba započítat též 7 příslušníků četnictva a 4 zástupce finanční stráže.35 Méně početnou, ale zato důležitou skupinu 12 osob tvořili i státní úředníci, zpravidla zaměstnanci libereckého soudu a od třicátých let nově příchozí posily finančního úřadu. Ke konečnému výčtu státních zaměstnanců patří též 6 legionářů ze školské oblasti a 3 cestmistři. Skupinu státních zaměstnanců doplňovali v řádu jednotek tovární dělníci, řemeslníci, živnostníci a jeden redaktor.36 3.6.Členové Jednoty z pohledu bydlení Podíváme-li se do výsledků předchozí kapitoly, pak nám pro téma nynější kapitoly již na samotném počátku vyplyne fakt blízkého bydliště u jednotlivých pracovišť legionářů. Některé profese dokonce umožňovaly přímý dlouhodobý pobyt v místě výkonu stálé práce. První z nich je bezesporu povolání vojenské, kdy se příslušníci československé armády dělili na dvě skupiny, dle toho, zdali bydleli u dolních kasáren pěšího vojska v oblasti Kasernen Platz, či horních kasáren dělostřelectva v oblasti Albrecht Dürer Platz. Oba dva kasárenské areály právně patřily městu Liberci, to ovšem mělo na správu budov minimální vliv. Pro oblast Kasernen Platz byly legionáři využívány pouze prostory vojska, avšak oblast Albrecht Dürer Platz zde měla jednu výjimku. Tu tvořil dům č. p. 11, který spravoval rodák z nedalekého Františkova a ruský legionář Rudolf Fanta se svou ženou Marií.37 35 Pozn. Stojí za povšimnutí, že především čeští železničáři, policisté a poštovní zaměstnanci tvořily během 2. světové války významné skupiny pro domácí odboj. 36 SOkA Liberec, f. Jednota československé obce legionářské pro Liberec a okolí, seznamy členstva. 37 Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1932, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1931., s. 293–349.
  • 16. 16 Pro příslušníky státní policie byl středobodem dům č. p. 8 v Laufergasse, kde se nacházelo policejní ředitelství.38 Policejní areál poskytl v různých dobách azyl 26 libereckým legionářům. Posledním místem, kde docházelo k fluktuaci adres legionářů, bylo samotné hlavní vlakové nádraží a jeho přilehlá oblast, která zasahovala i do okolních obcí: Františkova, Horního Růžodolu a Rochlice. Některé budovy majetkoprávně spadaly přímo pod ředitelství státních drah v Hradci Králové, další část pak pod společné vlastnictví Československých státních drah a Německé říšské železniční společnosti.39 K erárním bydlením je nutno připočítat též českou občanskou školu na Masaryk Platz, která se v roce 1935 přesunula do nové budovy českých menšinových škol na Commenius Straße a taktéž budovu hlavní pošty. Erární byty se hojně využívaly i v okolních obcích a to ve všech sférách státní služby.40 Výjimkami byly tři obce s nejpočetnější českou menšinou v čele s Horním Růžodolem. Ten se v průběhu třicátých let stal druhým nejvýznamnějším bydlištěm libereckých legionářů a taktéž tvořil další důležité centrum působení Jednoty, která pravidelně pořádala své schůze a vybrané akce v hostinci u Votočků, jenž bylo útočištěm i pro mnoho dalších českých spolků. Majitel tohoto hostince Josef Votoček zároveň působil i jako český starosta Horního Růžodolu.41 Vrátíme-li se do samotného Liberce se zaměřením na majitele jednotlivých nemovitostí, pak lze ze změn adres konstatovat, že liberečtí legionáři si již ve třicátých letech našli trvalé bydlení v takových nemovitostech, jež vlastnili především čeští majitelé a nebo stavební a bytová družstva. Důležité organizace zde představovaly například České stavební družstvo pro Liberec, Sdružení pro sociální zabezpečení státních zaměstnanců, oblast Liberec, Okresní stavební družstvo pro Liberec a okolí, SKD - Severočeské konzumní a výrobní družstvo v Liberci, Domov - obecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro Liberec a okolí, Stavební a bytové společenství "Eigener Herd" a další.42 Německé majitele je taktéž možno dohledat, nicméně počet jejich legionářských nájemníků je velmi malý. Naopak ve dvacátých letech, kdy legionáři do severočeského pohraničí teprve přicházeli a poohlíželi se nejenom po zaměstnání ale i po bydlení, využívali především pronájem u 38 BRUNCLÍK, Zdeněk: Za první republiky, in: KARPAŠ, Roman, et al.: Kniha o Liberci, Liberec, Dialog 1996, s. 333. 39 Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1936, s. 293– 349. 40 Pozn. Zde šlo především o Horní Růžodol, Ruprechtice, Rochlici, Františkov, Ostašov, Machnín, Vratislavice nad Nisou, Doubí, Mníšek, Karlov pod Ještědem, Dlouhý Most, Jeřmanice, Minkovice, Rudolfov a další. 41 TECHNIK, Svatopluk: Restaurace u Votočků, in: Karpaš, Roman, et al.: Kniha o Liberci, Dialog 1996, s. 552. 42 Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1936, s. 293– 349.
  • 17. 17 německých spoluobčanů, u nichž však vydrželi nejčastěji pouhý rok, maximálně tři. Časté střídání adres šlo ruku v ruce se změnou zaměstnání, jež zpočátku nalezli u soukromých společností na pozicích pomocníků a dělníků či se případně jednalo o snahu obživy jako řemeslník či živnostník. Tento trend v průběhu let ustával, tak jak se zvyšovala funkčnost a obeznámenost legionářů s legionářskou legislativou, jejíž výsledky na podporu zaměstnanosti se pozitivně projevily i z pohledu bydlení. Pokud se zaměříme na město Liberec z pohledu obydlenosti jeho tehdejších pěti čtvrtí, pak nejčastější místa pobytu byla zaznamenána v tomto pořadí: Staré Město, Jeřáb a Perštýn. S o něco menším počtem pobytů je na čtvrté pozici Nové Město a poslední místo zastupuje s naprostým minimem Kristiánov. Z okolních obcí jsou nejčastějšími zástupci Horní Růžodol, Rochlice a Růžodol I, což vytváří pořadí korespondující s výsledky sčítání obyvatelstva v roce 1921 i 1930, kdy v těchto obcích bydlely nejpočetnější české menšiny. 43 3.7.Členové Jednoty z pohledu náboženství První světová válka znamenala pro jednotlivce silný otřes v mnoha ohledech. Jedním z nich byl i duchovní život milionů vojáků, kteří po několik let zažívali každodenní boj o život a stali se tak svědky velkého množství doposud nepoznaných hrůz. Takovéto krizové situace u mnohých z nich a liberecké legionáře nevyjímaje, nastolovaly otázku o vyšší moci z obou dvou známých pohledů. Jedni se ještě více utvrdili ve svoji víru, neboť s její pomocí dokázali přežít válečné útrapy, naopak druzí nedokázali pochopit, že by Bůh něco takového dovedl akceptovat. U československých legionářů pak právě tento druhý pohled byl spojen i s tradiční problematikou náboženské tolerance v českých zemích. Jak již bylo uvedeno výše, u všech 157 legionářů, jejichž matriční záznamy byly nalezeny, šlo výhradně o matriky římskokatolické církve, a to i přes fakt, že v Rakousku-Uhersku byla částečná náboženská tolerance právně zakotvena již více než sto let. Můžeme proto předpokládat, že minimálně drtivá většina libereckých legionářů byla pokřtěna v rámci římskokatolické církve, spadala pod její působení a alespoň ve škole byla aktivně podrobena náboženské výuce této církve. Přesto byl rozchod římskokatolickou církví po vzniku Československa u libereckých legionářů mnohem větší, než tomu tak bylo u zbytku obyvatelstva. Z původních 96,5% římských katolíků zbylo v českých zemích 76,3%, což by znamenalo rozdíl 20,2%44 U libereckých legionářů nám rozdíl dělá více něž dvojnásobek celostátního, tj. 42% výstupů z římskokatolické církve, které se odehrály především v letech 1920–1922, kdy československé „náboženské pole“ zažívalo silné turbulence. V nich hrál svou roli rozkol v římskokatolické církvi v Čechách, ze kterého posléze vyvstala nová Církev československá, jíž se podařilo odlákat přes půl milionů katolíků. 43 Viz Karpaš, s. 648. 44 KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl první – Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), Praha, Libri 2002, s. 318.
  • 18. 18 Mnohem větší úspěch měla tzv. Volná myšlenka a další hnutí, která byla všeobecně proticírkevní.45 Římskokatolické církvi ovšem nepomohl ani prezident Masaryk, který byl náboženským založením protestant a jeho výrok „Řím musí být souzen a odsouzen“ lze spatřit i na oficiálním podacím lístku k výstupu z církve, který musel žadatel zaslat na příslušný okresní úřad.46 V neposlední řadě se Masaryk taktéž v roce 1925 přičinil o diplomatickou roztržku s Vatikánem.47 Pokud bychom se zaměřili na nové cíle, kam liberečtí legionáři mířili z řad římskokatolické církve, pak drtivá většina z nich zůstala bez vyznání. Pouze osm zástupců přestoupilo do Církve československé a dva k Českobratrské církvi evangelické. V průběhu času se posléze pět z odstoupivších ke katolictví navrátilo. V těchto návratech lze najít i dva s poměrně čitelným úmyslem, který je v níže popsaných příkladech naznačen. První z nich představuje Rudolf Rozinek, který vystoupil z římskokatolické církve dne 4. března 1925 a zůstal bez vyznání. Teprve dne 10. dubna 1943 se opětovně přihlásil ke katolictví, přičemž o necelé dva týdny později zemřel.48 Druhý návrat prezentuje Václav Žofka, jenž vystoupil z římskokatolické církve dne 3. prosince 1920, avšak již 16. listopadu 1923 se opětovně v obci Dobrovice k církvi přihlásil. Den poté se v tomtéž místě oženil s Růženou Královou, aby o tři roky později opětovně a tentokráte definitivně církev opustil a zůstal bez vyznání.49 Závěr Střet s poválečnou realitou znamenal pro řadu aktivních aktérů prvního celosvětového konfliktu mnohdy stejně traumatický zážitek, jaké zažívali i na bitevních polích. První světová válka znamenala rázné utnutí tzv. dlouhého devatenáctého století a nastolení nového řádu v Evropě, který se radikálně projevil zvláště ve středoevropské oblasti, kde po rozpadu Rakouska-Uherska vzniklo hned několik nástupnických států včetně Československa. Mladá republika, obdobně jako její sousedé, byla nucena se v prvních letech své existence zaměřit na tristní hospodářskou a sociální situaci. Válečné hospodářství se mělo urychleně vrátit do mírové produkce a neméně důležitým cílem bylo snížení vysokého procenta nezaměstnaných. Bývalí příslušníci domácího vojska opouštěli ve velkém počtu armádní řady s cílem vrátit se pokojně domů a opětovně nastoupit do své práce. Jejich zaměstnání však často 45 Viz Kárník, Díl první – Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), s. 316. 46 SOkA Liberec, f. Okresní úřad Liberec (1850–1938), inv. č. 23, kniha 23, Rejstřík výstupů z církve (1924–1929). 47 Viz Kárník, Díl první – Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), s. 322. 48 Státní oblastní archiv Zámrsk, f. Sbírka matrik Východočeského kraje (1587–1949), inv. č. 405, sign. 5689, Matrika narozených farní úřad Ústí nad Orlicí (1885–1900), fol. 152. 49 Státní oblastní archiv Praha, f. Sbírka matrik a průvodní listinný materiál, Středočeský kraj (1573–1949), Matrika narozených farní úřad Plazy (1880–1908), fol. 101.
  • 19. 19 již zastoupily ženy, které se v tíživé hospodářské situaci rozhodně nehodlaly vzdát svých postů. Právě do takovéto situace přibylo od roku 1919 do roku 1920 více než sto tisíc československých legionářů, kteří nejenom očekávali návrat do svých domovů, ale jakožto významní strůjci úspěchu I. zahraničního odboje a vzniku Československa chtěli z daného zisku taktéž profitovat. Právě střet s realitou mírového stavu byl pro mnohé těžkou životní zkouškou, přičemž někteří ji nedokázali překonat. To se týkalo například i dvou libereckých legionářů. Československý stát zpočátku nebyl schopen uskutečnit takové kroky, jež by urychleně dopomohly legionářům k obdržení odpovídajícího zaměstnání. Negativně se projevil i pozdní příjezd legionářských pluků, zvláště pak ruských. To mimo jiné zapříčinilo, že české vnitrozemí nemohlo nabídnout vhodnou alternativu, a proto se mnozí museli odebrat do oblastí pohraničních, které se taktéž potýkaly s nelichotivou hospodářskou a sociální situací, přičemž zde kontinuálně docházelo k nacionálním bouřím. Jednou z takovýchto pro příchozí nevlídných míst byla i oblast severočeského Liberce, na krátko hlavního města provincie Deutschböhmen, jehož vedení bylo známo svým negativním postojem vůči rozrůstající se české menšině. V Liberci samotném a i dalších místech pohraničí se v následujících letech projevila důležitost legionářské soudržnosti, která vyústila ve vznik obce legionářské Jednoty pro Liberec a okolí s cílem prosazování požadavků legionářů. Právě silná celostátní organizace a již vzniklá legionářská legislativa umožnila těmto nově příchozím nalézt zaměstnání i bydliště a tím se udržet v dané oblasti. Výše uvedené výsledky jasně prokazují, že drtivá většina libereckých legionářů vykonávala práci v rámci státní služby, ačkoliv mnozí z nich zastávali posty, které nemusely dostačovat jejich potenciálu, v dané situaci je akceptovali, ztotožnili se s nimi a v průběhu několika let dokázali stoupat po kariérním žebříčku. Služba státu se pozitivně projevila i v období po roce 1929, kdy vypukla celosvětová hospodářská krize, jež měla v soukromém sektoru československého pohraničí drtivé dopady. Československému státu se tímto podařilo uspokojit své „pretoriány“ a nadále využívat jejich spolehlivých služeb v pohraničních oblastech. Tento aspekt byl ve třicátých letech o to více zdůrazněn vzrůstající napjatou politickou situací, kdy i stárnoucí liberečtí legionáři tvořili demokratickou páteř ohrožené republiky. Nutno podotknout, že v těžkých chvílích posledního roku první republiky dokázali aktivně spolupracovat nejenom s českou menšinou, ale taktéž i s německými demokratickými zástupci, zvláště pak levicovými. Tím dokázali potvrdit svůj nacionální nadhled a smysl pro ideje vůdců I. zahraničního odboje.
  • 20. 20 Literatura a prameny I. Prameny archivní prameny: Archiv hlavního města Prahy – fond Magistrát hlavního města Prahy I., Referát IV, popisní Moravský zemský archiv Brno – fond Sbírka matrik Národní archiv – fond Policejní ředitelství I, konskripce Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou – fond Československá obec legionářská - jednota Jablonec nad Nisou Státní okresní archiv Liberec – fond Archiv města Liberec, IV. díl, Nová evidence obyvatel; fond Jednota československé obce legionářské pro Liberec a okolí; fond Okresní úřad Liberec Státní oblastní archiv Litoměřice – fond Sbírka matrik Severočeského kraje Státní oblastní archiv Plzeň – fond Sbírka matrik západních Čech Státní oblastní archiv Praha – fond Sbírka matrik a průvodní listinný materiál, Středočeský kraj Státní oblastní archiv Třeboň – fond Sbírka matrik Jihočeského kraje Státní oblastní archiv Zámrsk – fond Sbírka matrik Východočeského kraje Zemský oblastní archiv Opava – fond Sbírka matrik Severomoravského kraje tištěné prameny: Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1921, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1920. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1922, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1921. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1923, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1922. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1924, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1923. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1925, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1924. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1926, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1925. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1927, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1926. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1928, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1927.
  • 21. 21 Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1929, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1928. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1930, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1929. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1931, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1930. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1932, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1931. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1933, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1932. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1934, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1933. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1935, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1934. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1936, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1935. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1937, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1936. Jahrbuch und Wohnungs-Anzeiger der Stadt Reichenberg: für das Jahr 1938, Reichenberg, Stadt Reichenberg 1937. Sborník Čs. O. L. Jednoty pro Liberec a okolí k 10. výročí jejího trvání, Liberec, Čs. O. L. pro Liberec a okolí 1931. Stanovy místních Jednot Čsl. Obce legionářské a programové prohlášení, Praha, Československá obec legionářská 1927. Plán a úplný, úředně kontrolovaný seznam ulic a náměstí Velkého Liberce, Liberec, 1946. Pravdu měli, Mladá Boleslav, Mladoboleslavská župa Československé obce legionářské 1947. týdeník Naše hory, ročník: 7, 17, 18. týdeník Ještědský obzor, ročník: 25, 31. II. Literatura tištěné monografie: BŘACH, Radko – LÁRNÍK, Jaroslav: Dva roky bojů a organizační práce: československá armáda v letech 1918 – 1920, Praha, Ministerstvo obrany České republiky 2013, ISBN 978-80- 7278-587-2. GALANDAUER, Jan, et. al.: Slovník prvního československého odboje 1914 – 1918, Praha, Hermes 1993, ISBN 80-900-677-7-8.
  • 22. 22 Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005, I. Díl, Praha, Český statistický úřad 2006, ISBN 80-250-1310-3. KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl první – Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), Praha, Libri 2002, ISBN 80-7277-195-7. KÁRNÍK, Zdeněk: České země v éře První republiky: Díl druhý Československo a České země v krizi a v ohrožení, Praha, Libri 2002, ISBN 80-7277-031-4. KARPAŠ, Roman, et. al.: Kniha o Liberci, Liberec, Dialog 1996, s. 333. LACINOVÁ, Helena – FILIP, Robert: Českoslovenští legionáři, soupis legionářů okresu Liberec, Liberec 1914 – 1920, Státní okresní archiv Liberec 2001. MLEZIVA, Štěpán – KUČA, Karel: Historický lexikon městysů a měst, Praha, Baset 2006, ISBN 80-7340-092-8. SRB, Vladimír: 1000 let obyvatelstva v Českých zemích, Praha, Karolinum 2004, ISBN 80-246- 0712-3. STRAKA, Karel – KYKAL, Tomáš: Československá armáda v letech budování a stabilizace 1918 – 1932, Praha, Ministerstvo obrany České republiky 2013, ISBN 978-80-7278-604-6. HORSKÁ, Pavla, Obyvatelstvo českých zemí podle povolání, in: Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha, Mladá fronta 1996, ISBN 80-204-0283-7. tištěné monogafire – kapitoly: BRUNCLÍK, Zdeněk: Za první republiky, in: KARPAŠ, Roman, et al.: Kniha o Liberci, Liberec, Dialog 1996. TECHNIK, Svatopluk: Restaurace u Votočků, in: Karpaš, Roman, et al.: Kniha o Liberci, Dialog 1996. odborné časopisy: Historie a Vojenství MICHL, Jan: Legionářské organizace v Československu, in: Historie a vojenství, roč. 56, 2007, č. 4, ISSN 0018-2583. III. Internetové zdroje 462/1919 Sb. Zákon ze dne 24. července 1919 o propůjčování míst legionářům, in: Portál veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1363&recShow=0&nr=46 2~2F1919&rpp=15#parCnt. 282/1919 Sb. Zákon ze dne 23. května 1919 o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů, in: Portál veřejné správy [online], 2014 [vid. 6. 1. 2015], dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=1183&recShow=0&nr=28 2~2F1919&rpp=15#parCnt.
  • 23. 23 Databáze VHA: databáze legionářů. Vojenský ústřední archiv [online]. [vid. 2014-12-20]. Dostupné z: http://vuapraha.cz/fallensoldierdatabase. Památník Čestná vzpomínka [online], 2013 [vid. 3. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.pamatnik.valka.cz. Přílohy Příloha č. 1 Seznam členů Jednoty pro Liberec a okolí Příloha č. 2 Tablo libereckých legionářů k 10. výročí vzniku republiky Příloha č. 3 Předání prstí z legionářských bojišť u nové budovy českých škol v Liberci Příloha č. 4 Zborovské oslavy 1937 Příloha č. 5 Německo - český seznam ulic Příloha č. 6 Pojmový slovník Příloha č. 7 Seznam použitých zkratek a značek
  • 24. 24 Příloha č. 1 Seznam členů Jednoty pro Liberec a okolí jméno a příjmení datum narození místo/okres narození datum zajetí legie poslední útvar zaměstnání datum úmrtí Jaroslav Adamec - - - - - ČSD - Antonín Balik 23. 3. 1893 Kobylisy/Praha 12. 12. 1914 F 22. střel. pluk - - Václav Bareš 10. 8. 1893 Kunčice/Hradec Králové 2. 12. 1914 R/F 21. střel. pluk ČSD - Adolf Bauer 14. 6. 1890 Skalka/Litoměřice 19. 5. 1915 R 5. střel. pluk armáda - Antonín Baumruk 15. 7. 1893 Třemošná/Plzeň 24. 11. 1914 R 10. střel. pluk policie - Roman Beneš 27. 2. 1897 Napajedla/Uherské Hradiště 22. 11. 1917 I 39. střel. pluk policie - Jan Beran 2. 12. 1882 Bludy/Nový Bydžov 18. 6. 1915 R 2. zál. pluk ČSD 15. 10. 1952 Josef Beran - - - - - četnictvo - Václav Beran 20. 9. 1888 Líšnice/Žamberk 7. 5. 1917 R 6. střel. pluk ČSD 20. 9. 1970 František Bernkopf 22. 5. 1884 Svatojánský Újezd/Jičín 6. 4. 1915 R 8. střel. pluk ČSD - Ladislav Bernkopf 26. 11. 1885 Svatojánský Újezd/Jičín 30. 8. 1916 R 2. zál. pluk ČSD - Jan Bičiště 13. 8. 1880 Nymburk/Nymburk 10. 6. 1916 R 6. střel. pluk ČSD - Jan Bíma - - - - - - - František Bittnar 23. 6. 1897 Heřmanice nad Labem/ 21. 10. 1917 R 10. střel. pluk pošta - Dvůr Králové nad Labem Josef Blecha 28. 8. 1884 Žižkov/Praha 13. 12. 1914 F 21. střel. pluk ČSD 15. 2. 1931 Gustav Brkl 20. 10. 1895 Rybná nad Zdobnicí/Žamberk 10. 9. 1917 F 22. střel. pluk armáda 24. 6. 1963 Břetislav Boháček 3. 10. 1886 Loučeň/Poděbrady 29. 8. 1914 R 8. střel. pluk ČSD 7. 3. 1967 Jaroslav Bubák 7. 12. 1898 Rovensko pod Troskami/Turnov 28. 10. 1916 R 21. střel. pluk ČSD - Josef Bubák 9. 1. 1889 Rovensko pod Troskami/Turnov 19. 10. 1914 R - školství - Josef Ceé 21. 9. 1888 Železný Brod/Semily 11. 5. 1915 R nem. vlak č. 2 ČSD - František Cerman 14. 4. 1887 Mnichovo Hradiště/ 14. 2. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 30. 3. 1929 Mnichovo Hradiště František Cermánek 5. 3. 1885 Slatiny/Jičín 5. 6. 1916 R děl. pluk ČSD -
  • 25. 25 František Cimburek 13. 12. 1890 Pokřikov/Vysoké Mýto 5. 9. 1914 R 2. jízdní pluk ČSD 15. 12. 1974 Josef Coufal 2. 2. 1886 Polná/Havlíčkův Brod 29. 11. 1914 R 10. střel. pluk ČSD 22. 8. 1965 Josef Červinka 2. 11. 1882 Úbislavice/Jičín 22. 3. 1915 R 3. střel. pluk ČSD - Jan Čihák 18. 12. 1892 Libišany/Pardubice 23. 5. 1917 I 33. střel. pluk ČSD - Jaroslav Čmelák 30. 11. 1898 Přerov/Přerov 1. 7. 1917 R/F 21. střel. pluk policie 21. 7. 1963 František Dědeček 30. 9. 1896 Stebno/Turnov 9. 11. 1915 R 5. střel. pluk policie - Fridolín Derner 9. 8. 1898 Plasnice/Nové Město nad Metují 28. 1. 1918 I 35. střel. pluk - - Stanislav Dítě 29. 7. 1883 Malé Poříčí/Nové Město nad Metují - S/F 22. střel. pluk policie - Josef Dobiáš - - - - - - - Alexej Dobzaj 16. 12. 1894 Brod nad Sávou/Slavonie 30. 8. 1916 R 1. jízdní pluk ČSD - František Drašar 2. 12. 1892 Stav/Jičín 7. 8. 1916 I 39. střel. pluk FS 25. 1. 1950 Josef Duchek 17. 3. 1896 Borovy/Přeštice 1. 5. 1917 R 7. střel. pluk policie - František Dušek 4. 7. 1881 Choťánky/Poděbrady 23. 11. 1914 R strážní prapor řemeslník 6. 10. 1964 František Dvořák - - - - - armáda - Karel Ešner 3. 11. 1883 Měník/Nový Bydžov 29. 3. 1915 R 3. střel. pluk pošta - Rudolf Fanta 17. 1. 1890 Františkov/Liberec 1. 4. 1915 R 7. střel. pluk pošta 20. 4. 1963 Bohumír Filip 6. 10. 1876 Nová Včelnice/Jindřichův Hradec 2. 6. 1915 R 1. sam. tech. rota řemeslník - Jan Fišer 25. 1. 1894 Svojkovice/Plzeň 17. 5. 1915 R 6. střel. pluk ČSD - Josef Folprecht 13. 1. 1888 Ošťovice/Jičín 3. 4. 1915 R 1. zál. prapor ČSD 13. 12. 1966 Jaroslav Forejt 3. 6. 1894 Osek/Rokycany 5. 2. 1915 R 8. střel. pluk policie - Václav Forman - - - - - - - Vít Frič 15. 6. 1892 Nová Ves/Příbram 7. 10. 1915 R 7. střel. pluk školství srpen 1968 Vladislav Fridrich 4. 1. 1877 Přepeře/Turnov 22. 3. 1915 R 1. zál. prapor školství 20. 8. 1947 Jan Fuxa 16. 7. 1882 Liberec/Liberec 9. 7. 1916 R 10. střel. pluk úředník 27. 6. 1969 Jan Gottschalk 15. 1. 1893 Jimlín/Žatec 23. 5. 1916 R 7. střel. pluk - - Josef Habakus 2. 11. 1899 Antonovač/Chorvatsko 25. 10. 1918 F 23. střel. pluk ČSD 26. 1. 1967 Jindřich Hádek 22. 10. 1891 Chuchelná/Semily 7. 8. 1916 I 35. střel. pluk policie 8. 1. 1938
  • 26. 26 Emil Hafner 17. 9. 1896 Zlaté Hory/Teplice 7. 11. 1916 R štáb 1. střel. div. armáda - Ludvík Hajblík 3. 8. 1894 Kurchdorf/Dolní Rakousy - R štáb 2. střel. div. pošta - Antonín Hájek - - - - - - - Václav Hajlich 20. 8. 1882 Kruhy/Mnichovo Hradiště 21. 6. 1916 R/F 21. střel. pluk ČSD - Jan Halmich 25. 5. 1888 Končice/Nový Bydžov - R 8. střel. pluk armáda 21. 1. 1986 Jaroslav Hampl 19. 6. 1886 Česká Skalice/ 7. 10. 1915 R 3. střel. pluk ČSD 1. 1. 1971 Nové Město nad Metují Antonín Hanuš 11. 12. 1895 Neštěmice/Ústí nad Labem 24. 8. 1917 I 39. střel. pluk policie - Josef Hartman 27. 2. 1897 Velké Hamry/Železný Brod 4. 7. 1916 R 8. střel. pluk pošta - Jan Havlíček - - - - - policie - Karel Havlíček 27. 1. 1887 Želetava/Dačice 21. 3. 1915 R 7. střel. pluk řemeslník - Karel Havlík 13. 11. 1894 Hoření Paseky/Turnov 9. 6. 1915 R 7. střel. pluk ČSD 8. 11. 1966 Ladislav Hirš 27. 6. 1894 Ujčín/Klatovy 17. 2. 1915 R 8. střel. pluk pošta - Václav Hlaváč - - - - - - - Josef Hnilička 17. 7. 1898 Stračí/Dubá 2. 7. 1916 R 4. střel. pluk armáda 17. 2. 1936 Václav Hobl 23. 6. 1897 Ústí nad Labem/Ústí nad Labem 6. 7. 1916 R 1. střel. pluk ČSD 17. 4. 1966 Alois Hofman 23. 5. 1882 Stará Huť/Kutná Hora 16. 6. 1916 I 34. střel. pluk úředník - Otto Hofman 11. 12. 1887 Bezděkov/Litoměřice 15. 2. 1915 R 1. zál. pluk úředník - Vojtěch Hofman - - - - - armáda - Jaroslav Holata 8. 10. 1896 Rybnice/Semily 13. 3. 1915 R 1. střel. pluk ČSD - Josef Holenda 9. 12. 1898 Hurtova Lhota/Havlíčkův Brod - I 35. střel. pluk ČSD - Václav Holman 23. 2. 1894 Bzová/Hořovice 3. 4. 1915 R 5. střel. pluk pošta - Bohumil Holý 5. 5. 1898 Lásko/Příbram 23. 8. 1917 I 34. střel. pluk pošta - František Holý 1. 4. 1893 Smidary/Nový Bydžov 19. 12. 1914 R 4. střel. pluk - - Antonín Holub 18. 2. 1897 Náchod/Nové Město nad Metují - F - FS - Karel Horáček 22. 12. 1896 Troskovice/Turnov 9. 11. 1915 R 4. střel. pluk policie - Jaromír Horváth 28. 6. 1895 Brno/Brno - R - armáda -
  • 27. 27 Jan Houska 14. 5. 1897 Nový Bydžov/Nový Bydžov 7. 8. 1916 I 32. střel. pluk - 21. 8. 1920 Karel Houška 10. 3. 1889 Stříbro/Stříbro 10. 6. 1915 R 1. záložní pluk policie - Josef Houžvička 1. 6. 1896 Hořice/Jičín 10. 6. 1916 R autooddíl ČSD - Jakub Hovora 14. 7. 1894 Strážkovice/České Budějovice 29. 10. 1915 I 33. střel. pluk pošta - Karel Hovorka 24. 12. 1887 Praha/Praha 31. 8. 1917 I 32. střel. pluk ČSD - František Hrdina 24. 6. 1892 Liberec/Liberec - S/F 21. střel. pluk pošta 22. 3. 1958 Jan Hrůcha - - - - - - - Josef Huňat 14. 9. 1894 Čtveřín/Turnov 2. 6. 1916 R 2. střel. pluk úředník 23. 4. 1969 Josef Hyhlík 14. 4. 1872 Chroustovice/Vysoké Mýto 23. 5. 1917 I kulometná rota ČSD - Václav Jakl 13. 12. 1881 Slavětín nad Metují/ 26. 10. 1914 R 4. nemocnice úředník - Nové Město nad Metují Vilém Janeček 10. 7. 1897 Plzeň/Plzeň 23. 8. 1917 I 34. střel. pluk policie - Čeněk Janout 27. 5. 1896 Třebohostice/Strakonice 20. 8. 1917 I 34. střel. pluk policie - Karel Jelínek 14. 4. 1888 Podhořany u Ronova/Čáslav 27. 8. 1914 R 9. střel. pluk úředník - František Jeník 2. 4. 1894 Obora/Nový Bydžov 28. 7. 1916 R 6. střel. pluk ČSD 21. 12. 1967 Jaroslav Jindra - - - - - - - Václav Jiruf 6. 9. 1894 Koldín/Rychnov nad Kněžnou 7. 6. 1916 R 3. střel. pluk ČSD - Josef Jirucha 12. 7. 1892 Praha/Praha 7. 9. 1914 R 11. střel. pluk - - Antonín Jurnečka 12. 12. 1878 Černovice/Boskovice 16. 5. 1916 R štáb 1. střel. div. úředník 6. 1. 1927 Josef Kadaník 5. 8. 1886 Maršov/Turnov 15. 12. 1914 F 21. střel. pluk úředník 27. 2. 1957 František Kadlec 3. 12. 1894 Nová Ves – Staňkovice/Kutná Hora 24. 5. 1915 R 6. střel. pluk policie 13. 11. 1960 Alois Kaloušek 26. 1. 1892 Skřivany/Nový Bydžov 14. 9. 1914 R štáb 3. střel. div. ČSD - František Kapeš 21. 9. 1889 Benešov/Semily 5. 4. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 17. 10. 1973 Karel Kazda 15. 11. 1885 Křinec/Poděbrady 5. 7. 1915 R 3. střel. pluk dělník - Jan Khajl 18. 5. 1885 Loučeň/Poděbrady 21. 12. 1914 R 6. střel. pluk - - Vilém Klement 6. 10. 1896 Amberg/Bavorsko 2. 7. 1917 R 6. střel. pluk policie - Václav Knébl 10. 8. 1885 Žerčice/Mladá Boleslav 3. 4. 1915 R 4. střel. pluk policie -
  • 28. 28 Václav Kofránek 15. 11. 1886 Lískovice/Nový Bydžov 26. 10. 1914 R 1. sam. úder. prap. ČSD - František Kolomazník 2. 12. 1877 Hlavice/Turnov 9. 9. 1914 R zásob. 3. střel. div. ČSD 5. 6. 1958 Václav Kolner 13. 8. 1892 Růžodol/Liberec 10. 10. 1914 R 4. střel. pluk ČSD - Rudolf Kopal 31. 5. 1895 Odolenovice/Turnov 9. 7. 1915 R 4. střel. pluk policie - František Kopecký - - - - - ČSD - Julius Kopecký 26. 8. 1882 Praha/Praha 20. 10. 1914 R autooddíl ČSD - František Kouba - - - - - pošta - Alois Koucký 9. 3. 1894 Vilémovec/Havlíčkův Brod 16. 7. 1916 R 3. střel. pluk policie - Josef Koucký - - - - - - - Ludvík Kovář 26. 12. 1898 Milošovice/Dolní Kralovice 24. 5. 1917 I 32. střel. pluk - - Václav Kovář 24. 6. 1893 Lysá nad Labem/Mladá Boleslav 30. 11. 1914 R 5. střel. pluk ČSD - Matěj Koza 16. 12. 1896 Františkov/Horšovský Týn 1. 9. 1916 R 3. střel. pluk policie - Josef Král 23. 7. 1893 Nové Strašice/Slaný 31. 10. 1915 R 2. střel. pluk úředník - Rudolf Krčal 22. 4. 1897 Golčův Jeníkov/Čáslav 19. 12. 1914 R 10. střel. pluk policie - František Kremr 22. 9. 1893 Radnice/Plzeň 30. 5. 1915 R 7. střel. pluk policie - Jáchym Krykorka 13. 6. 1893 Velké Hamry/Semily 4. 7. 1916 R 4. střel. pluk policie - Petr Křenek 23. 6. 1896 Vrbice/Hustopeče 17. 9. 1915 R 7. střel. pluk policie - Václav Křelina 25. 6. 1885 Čálovice/Jičín - R 3. střel. pluk dělník - Jaroslav Kubásek 13. 12. 1898 Smržov/Dvůr Králové nad Labem 14. 3. 1917 R 10. strážní rota pošta - František Kubíček 18. 4. 1893 Třtěnice/Jičín 28. 12. 1915 R 21. střel. pluk - 29. 4. 1954 Josef Kučera - - - - - ČSD - Václav Kučera 20. 10. 1891 Nové Pavlovice/Liberec 23. 3. 1915 R 1. děl. pluk ČSD - Ladislav Kudrna 27. 5. 1894 Nechanice/Hradec Králové 7. 8. 1916 I 34. střel. pluk pošta - Josef Kulhánek 8. 9. 1895 Doudleby/Rychnov nad Kněžnou 16. 5. 1917 I 34. střel. pluk policie - Jan Kulíček 20. 11. 1892 Malá Lhota/Jičín 7. 2. 1915 R 8. střel. pluk pošta - Jindřich Kuthan 12. 7. 1882 Malá Chyška/Milevsko 13. 9. 1914 R zásobování armáda - František Kvapil 12. 12. 1883 Roudný/Turnov 28. 7. 1916 R 9. střel. pluk ČSD 3. 11. 1972
  • 29. 29 Karel Kyba 2. 11. 1899 Studená/Dačice 20. 6. 1918 I 35. střel. pluk policie 25. 1. 1929 Václav Kysela 5. 7. 1896 Ohrazenice/Turnov 7. 8. 1916 I 3. střel. pluk ČSD 23. 2. 1953 Leopold Lacina 27. 2. 1895 Vepřová/Chotěboř 7. 7. 1915 R 5. střel. pluk ČSD 2. 9. 1975 Václav Lešák 30. 11. 1894 Horní Litvínov/Most 3. 8. 1918 I 35. střel. pluk pošta 17. 9. 1978 Josef Liška 11. 2. 1894 Bukov/Plzeň 23. 8. 1917 I 34. střel. pluk ČSD 2. 1. 1981 Josef Lukeš 15. 1. 1886 Turnov/Turnov 9. 9. 1914 R 10. střel. pluk ČSD 25. 6. 1965 Václav Mach 7. 4. 1893 Volárna/Kolín - R 8. střel. pluk ČSD 28. 5. 1969 František Malý 13. 4. 1895 Popovice/Jičín 3. 8. 1915 R zásobování policie 17. 11. 1969 Josef Mansfeld 21. 5. 1894 Bezno/Mladá Boleslav 10. 3. 1915 R/F 21. střel. pluk armáda - Václav Mareček - - - - - - - Štěpán Marek - - - - - četnictvo - Karel Martínek 28. 12. 1891 Hallein/Salzburg 15. 2. 1917 R 2. střel. pluk - - Antonín Martinovský 2. 10. 1884 Hlavenec/Stará Boleslav 1. 8. 1915 I 32. střel. pluk živnostník - Václav Mašek 6. 2. 1892 Medový Újezd/Plzeň 23. 10. 1915 R štáb čsl. legií armáda - Jan Mejsnar 15. 12. 1897 Jilemnice/Jilemnice 28. 7. 1916 R 1. děl. pluk ČSD - Josef Mejsnar 5. 1. 1891 Bělá/Semily 28. 7. 1916 R štáb čsl. legií ČSD - Josef Mencl 16. 6. 1895 Srby/Přeštice 1. 9. 1916 R 1. střel. pluk pošta - Josef Menzl 15. 5. 1886 Jenišovice/Turnov 15. 9. 1914 R 8. střel. pluk - - Josef Mikolášek 3. 7. 1895 Bačalky/Jičín 24. 10. 1915 R/F 21. střel. pluk - - Vladimír Miler 4. 3. 1894 Rostkov/Mnichovo Hradiště 8. 2. 1915 R 2. střel. pluk - - Bohuslav Miller 9. 2. 1894 Louny/Louny 17. 11. 1917 I 32. střel. pluk - - Antonín Mitlener 10. 5. 1890 Brtev/Jičín 7. 3. 1915 R 2. střel. pluk - - Josef Mlejnek 5. 1. 1886 Hrubá Skála/Turnov 21. 12. 1914 R 5. střel. pluk ČSD - František Molín 26. 2. 1890 Horní Němčice/Dačice 16. 6. 1918 F 23. střel. pluk policie - Václav Mráz - - - - - dělník - Josef Musil 12. 4. 1896 Praha/Praha 19. 8. 1917 I 34. střel. pluk dělník 15. 3. 1974 Rudolf Nájemník 16. 4. 1887 Žďár/Jičín 11. 4. 1915 R 3. střel. pluk ČSD -
  • 30. 30 František Nechvíle 11. 6. 1872 Srnojedy/Pardubice 1. 3. 1915 R 2. technická rota ČSD - Václav Němeček 20. 1. 1897 Božkov/Plzeň 22. 9. 1917 I 34. střel. pluk policie 27. 4. 1970 František Neťuka 4. 12. 1895 Zlatá Olešnice/Semily 31. 8. 1915 R 2. střel. pluk policie - František Novák 20. 2. 1886 Vitiněves/Jičín 20. 9. 1915 R 3. střel. pluk ČSD - Jan Novák 18. 2. 1881 Čáslavky/Jilemnice 26. 8. 1915 R 5. střel. pluk četník - Jan Novák - - - - - úředník - Josef Novák 11. 11. 1893 Černilov/Hradec Králové 17. 6. 1916 R 3. střel. pluk dělník - Josef Novák 26. 10. 1893 Všejany/Poděbrady 7. 10. 1915 R 9. střel. pluk cestmistr 7. 9. 1975 Václav Nový 27. 9. 1892 Zborovy/Klatovy 20. 3. 1915 R 5. střel. pluk cestmistr - Tomáš Odehnal 25. 9. 1895 Lipůvka/Tišnov 1916 F 21. střel. pluk úředník - Kamil Opočenský 19. 7. 1883 Loukov/Semily 25. 3. 1915 R 3. střel. pluk ČSD - Josef Opl 6. 2. 1896 Přepeře/Turnov 22. 10. 1916 F 22. střel. pluk policie 1974 František Palla - - - - - ČSD - Bohumil Papírník 16. 11. 1894 Kněžmost/Mnichovo Hradiště 27. 6. 1915 R 3. střel. pluk ČSD - Josef Pavlů 7. 1. 1884 Jiříčkov/Turnov 29. 12. 1914 R 6. střel. pluk ČSD - Jan Pazderka 9. 9. 1883 Tis/Čáslav 26. 5. 1916 R 5. střel. pluk ČSD 27. 4. 1958 Bořivoj Pech 29. 7. 1896 Podlusky/Roudnice nad Labem 16. 9. 1915 R/F 22. střel. pluk armáda - Karel Peroutka 17. 1. 1895 Malý Bednárec/Jindřichův Hradec 10. 9. 1915 R 6. střel. pluk policie - Josef Pešek 21. 3. 1892 Liberec/Liberec 28. 7. 1916 R 1. střel. pluk armáda 18. 11. 1925 Václav Petr - - - - - četnictvo - Ondřej Petráň - - - - - policie - Jaroslav Petraš 4. 8. 1894 Kunžak/Jindřichův Hradec 18. 8. 1916 R 2. střel. pluk ČSD 25. 4. 1972 Štěpán Pinc 24. 12. 1897 Příčovy/Sedlčany 19. 8. 1917 I 39. střel. pluk policie - Adolf Piskáček 25. 10. 1894 Sadská/Poděbrady 27. 5. 1915 R 1. střel. pluk ČSD 14. 12. 1956 František Pivoňka 27. 9. 1889 Sklin/Rusko 6. 7. 1916 R 1. jízdní pluk pošta - Emil Plachý 19. 2. 1892 Kvasín/Chrudim 27. 9. 1914 R 3. střel. pluk ČSD - František Plecháček 21. 3. 1890 Zminné/Pardubice 20. 11. 1915 R 3. střel. pluk redaktor 2. 5. 1955
  • 31. 31 František Polák 19. 4. 1888 Řeznovice/Brno 9. 9. 1914 R 8. střel. pluk ČSD 10. 1. 1964 Emanuel Poldauf 25. 12. 1879 Česká Třebová/Lanškroun 6. 11. 1914 R polní nemocnice dělník - Václav Potůček 13. 8. 1897 Tisovec/Chrudim 23. 7. 1916 R 10. střel. pluk armáda - František Pospíšil 4. 4. 1897 Liberec/Liberec 7. 7. 1917 I 34. střel. pluk pošta 9. 1. 1926 Karel Pospíšil 26. 2. 1897 Bystřice pod Hostýnem/Hodonín 20. 8. 1917 I 34. střel. pluk pošta - Emanuel Poustecký 13. 12. 1896 Miličín/Tábor 18. 6. 1917 R 4. střel. pluk pošta - Jaroslav Preisler 14. 6. 1896 Příchovice/Jablonec nad Nisou 13. 9. 1915 R/F 23. střel. pluk pošta 3. 4. 1956 Miloš Prchlý 4. 7. 1897 Čečelice/Mělník 9. 4. 1917 I 39. střel. pluk FS - František Prokeš 26. 10. 1888 Kněžice/Poděbrady 9. 11. 1915 R 5. střel. pluk ČSD - Jindřich Prokop 4. 9. 1892 Neřežín/Hořovice 14. 9. 1914 R 1. střel. pluk ČSD - Václav Prokůpek 30. 7. 1894 Robousy/Jičín 2. 1. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 15. 6. 1972 Antonín Pučelík 8. 11. 1892 Lovčice/Klatovy 19. 8. 1917 I 34. střel. pluk policie - Miloslav Půža 2. 2. 1892 Polná/Havlíčkův Brod 11. 6. 1916 R 1. střel. pluk úředník - Adolf Rais 9. 4. 1893 Mutějovice/Rakovník 26. 11. 1914 R 1. střel. pluk armáda - Josef Ramseitl 4. 8. 1896 Dobrodín/Jihlava 23. 8. 1917 I 33. střel. pluk ČSD 21. 2. 1965 Ludvík Reich 24. 6. 1886 Žižkov/Praha 1914 R štáb čsl. legií policie - Josef Ropek 20. 2. 1883 Sruby/Vysoké Mýto 19. 11. 1914 R dopravní rota ČSD - Jan Roubínek 8. 5. 1885 Doubí/Liberec 17. 12. 1914 R 10. střel. pluk dělník - Václav Roubínek 28. 11. 1893 Přepeře/Turnov 15. 6. 1916 R 10. střel. pluk ČSD - Rudolf Rozinek 22. 4. 1889 Jesenný/Semily 23. 3. 1915 R 5. střel. pluk četnictvo 23. 4. 1943 Antonín Rudolf 10. 4. 1897 Pičín/Příbram 11. 6. 1916 R 6. střel. pluk školství - Adolf Růžička 6. 6. 1887 Knínice/Dačice 19. 10. 1914 R 6. střel. pluk - - Rudolf Růžička 15. 4. 1895 Beroun/Beroun 12. 6. 1918 I 35. střel. pluk FS 24. 4. 1954 Florián Rybář 26. 10. 1887 Rozstání/Turnov 6. 11. 1914 R dělostřelectvo ČSD - Alexander Rybín 20. 8. 1896 Sobotka/Jičín 9. 2. 1915 R 2. střel. pluk ČSD 21. 10. 1935 Václav Rýdl 21. 9. 1885 Dolany/Dvůr Králové nad Labem 4. 2. 1915 R 3. střel. pluk armáda - Jindřich Rydval 16. 10. 1895 Zlatá Olešnice/Jablonec nad Nisou 13. 6. 1915 R 5. střel. pluk ČSD 14. 2. 1964
  • 32. 32 Jan Rychtecký 15. 6. 1882 Polné/Havlíčkův Brod 29. 11. 1914 R 4. střel. pluk pošta 5. 9. 1955 Ladislav Ryšánek 4. 6. 1880 Slaný/Slaný - R inf. a osvět. odděl. pošta 8. 1. 1951 František Ředina 2. 12. 1879 Všetaty/Karlín 2. 11. 1916 I 34. střel. pluk pošta 7. 10. 1929 Antonín Saibot 10. 11. 1890 Troskovice - Křenovy/Turnov 22. 3. 1915 R dělostřelectvo ČSD - Jan Sirotek 21. 9. 1877 Zákupy/Česká Lípa 21. 3. 1915 R 2. střel. pluk ČSD - Josef Skružný - - - - - - - Josef Slavík 6. 1. 1888 Žehušice/Čáslav 11. 3. 1915 R 6. střel. pluk armáda - Jan Smisitel 20. 3. 1896 Česká/Brno 2. 10. 1916 R 5. střel. pluk armáda - Jan Sochůrek 7. 6. 1895 Drachkov/Sedlčany 11. 11. 1915 I 34. střel. pluk policie - Vladimír Soustružník 10. 8. 1890 Střílky/Kyjov 11. 4. 1915 R 1. střel. pluk úředník - František Splítek 24. 3. 1897 Třtěnice/Jičín 28. 3. 1916 R 11. střel. pluk ČSD - Josef Stejskal 18. 8. 1887 Jiříčkov/Turnov 28. 7. 1916 R 8. střel. pluk ČSD 8. 6. 1942 Josef Stehlík 27. 5. 1891 Přítoky/Kutná Hora 29. 3. 1918 I 39. střel. pluk armáda - Alois Svoboda - - - - - - - Quido Svoboda 24. 3. 1896 Příbor/Nový Jičín 17. 6. 1917 R 7. střel. pluk pošta 18. 7. 1962 Emanuel Sýkora 25. 3. 1887 Březí/Velké Meziříčí 8. 9. 1914 R 6. střel. pluk pošta 2. 4. 1954 František Šeba 27. 8. 1895 Sadská/Poděbrady 8. 8. 1917 R 12. střel. pluk policie 9. 4. 1961 Jaroslav Šedina 16. 12. 1889 Žhery/Český Brod 29. 3. 1915 R 7. střel. pluk pošta - Rudolf Šelbický 21. 11. 1894 Bukovno/Mladá Boleslav 7. 2. 1915 R 3. střel. pluk pošta 29. 10. 1976 Jan Šetina 21. 11. 1886 Břehy/Pardubice - R 1. střel. pluk četnictvo - František Šimon 22. 7. 1894 Žeretice/Jičín - R/F 23. střel. pluk armáda - Josef Šimůnek 21. 11. 1893 Loukov/Mnichovo Hradiště 11. 3. 1915 R 6. střel. pluk ČSD 15. 10. 1968 František Šírek 27. 9. 1878 Tatobity/Semily 22. 3. 1915 R - ČSD - Josef Šindelář 18. 3. 1887 Hrobce/Roudnice nad Labem 29. 8. 1914 R 3. střel. pluk pošta - Josef Škoda 5. 6. 1891 Starý Dub/Turnov 21. 3. 1915 R 3. střel. pluk policie - Josef Škoda 12. 3. 1887 Praha/Praha 9. 9. 1914 R dělostřelectvo ČSD 26. 12. 1969 František Šmidrkal 29. 6. 1891 Zachrašťany/Nový Bydžov 10. 7. 1916 R 3. střel. pluk ČSD 3. 6. 1968
  • 33. 33 Jan Šnajberk 24. 6. 1890 Brozany/Roudnice nad Labem 5. 12. 1916 R 7. střel. pluk živnostník - Štěpán Šolc 24. 5. 1891 Roztoky u Jilemnice/Semily 17. 11. 1917 R 7. střel. pluk ČSD 4. 1. 1970 Josef Šoltys - - - - - pošta - Jindřich Špaček 10. 7. 1896 Hylváty/Lanškroun 15. 4. 1915 I 34. střel. pluk policie 18. 4. 1964 Jan Štancl - - - - - cestmistr - Václav Šťastný 10. 10. 1880 Lično/Jičín 26. 7. 1918 I dělostřelectvo ČSD - Václav Šťastný 23. 9. 1891 Kolín/Kolín 25. 11. 1915 R 4. střel. pluk ČSD 26. 6. 1956 Martin Štryncl 26. 11. 1884 Halšovice/Semily 10. 6. 1916 R 2. střel. pluk ČSD 27. 4. 1953 Josef Tauchman 5. 7. 1894 Studenec/Jilemnice 25. 3. 1915 R 3. střel. pluk ČSD 12. 4. 1977 František Těžký - - - - - pošta - Jan Tojnar 29. 3. 1888 Lipchyně/Nové Město nad Metují 23. 9. 1915 R 3. střel. pluk pošta - Čeněk Trnka 26. 7. 1889 Pohorsko/Sušice 2. 11. 1916 I 34. střel. pluk četnictvo - Jan Ulman 14. 1. 1880 Úherce/Mladá Boleslav - R 8. střel. pluk školství - Bohuslav Václavík 16. 10. 1895 Kunratice/Liberec 8. 9. 1916 R 2. střel. pluk dělník - Jaroslav Václavík - - - - - ČSD - František Vágenknecht 1. 4. 1897 Jesenný/Semily 20. 6. 1916 R 1. střel. pluk ČSD - Rudolf Vágner 17. 4. 1885 Podolec/Mladá Boleslav - R - úředník 29. 1. 1922 František Vachata 21. 12. 1894 Bubovice/Blatná 1. 7. 1915 F 22. střel. pluk pošta 5. 12. 1962 Vít Vašák 7. 7. 1894 Jablonné nad Orlicí/Žamberk 21. 6. 1916 R 1. děl. pluk - - Kliment Vencl 22. 11. 1896 Nekoř/Žamberk 28. 6. 1916 F 21. střel. pluk ČSD - Josef Vebr 11. 5. 1894 Kněžičky/Turnov 8. 5. 1915 R 3. střel. pluk ČSD 25. 4. 1975 Josef Vichtera 17. 8. 1881 Broumov/Dvůr Králové nad Labem 18. 3. 1915 R 7. střel. pluk ČSD - Jaroslav Vík 10. 6. 1889 Kamenice/Jičín - R 5. střel. pluk ČSD 4. 6. 1925 František Vilinger 10. 4. 1894 Nová Ves/Písek duben 1915 R štáb čsl. legií ČSD 16. 3. 1933 Bohumil Vlach 4. 6. 1896 Semily/Semily 18. 9. 1915 R 4. střel. pluk armáda - Josef Vognar 2. 4. 1896 Žehušice/Čáslav 18. 9. 1915 R zásobování policie - Josef Vojáček 21. 3. 1893 Míčov/Čáslav 23. 11. 1914 R 3. střel. pluk policie -
  • 34. 34 Josef Votruba 24. 5. 1882 Střežírky/Hradec Králové - R 11. střel. pluk ČSD - Václav Votrubec 25. 11. 1899 Příšovice/Turnov 6. 8. 1916 I 35. střel. pluk ČSD 7. 2. 1970 Josef Vrbenský 15. 11. 1874 Opočnice/Poděbrady 20. 9. 1917 R nem. vlak č. 4 ČSD - Emanuel Vyhnálek 19. 1. 1890 Hnátnice/Lanškroun 23. 6. 1917 I 33. střel. pluk ČSD 20. 3. 1962 Ludvík Vysocký 19. 8. 1895 Zábřeh/Moravská Ostrava 19. 6. 1918 I 35. střel. pluk policie - František Zábrodský 20. 11. 1895 Ústí nad Orlicí/Ústí nad Orlicí 7. 7. 1915 R 11. střel. pluk armáda - Alois Zadina 22. 9. 1896 Zaříčany/Čáslav 13. 9. 1915 R 1. střel. pluk policie - Václav Zajíček - - - - - dělník - Josef Zapadlík 27. 1. 1889 Sobotka/Jičín 17. 6. 1916 R 10. střel. pluk ČSD 18. 1. 1974 Bohuslav Zemánek 11. 8. 1893 Nosetín/Sedlčany 16. 9. 1916 I 35. střel. pluk - - František Zemánek 21. 11. 1888 Náchod/Nové Město nad Metují 26. 11. 1917 I - ČSD 28. 12. 1973 Václav Zemek 26. 12. 1893 - 21. 11. 1914 R 8. střel. pluk - - František Zikmund 13. 7. 1898 Bukovina/Mnichovo Hradiště 20. 6. 1918 I 35. střel. pluk ČSD - František Zvěřina 25. 2. 1891 Dobrovice/Mladá Boleslav 24. 6. 1918 I 35. střel. pluk školství - Václav Živnůstka 1. 11. 1897 Opočnice/Poděbrady 7. 7. 1916 R 9. střel. pluk ČSD - Václav Žofka 4. 11. 1892 Řepov/Mladá Boleslav 10. 3. 1915 R 10. střel. pluk policie -
  • 35. 35 Příloha č. 2 Tablo libereckých legionářů k 10. výročí vzniku republiky1 1 Soukromý archiv autora.
  • 36. 36 Příloha č. 3 Předání prstí z legionářských bojišť u nové budovy českých škol v Liberci2 2 Soukromý archiv autora.
  • 37. 37 Příloha č. 4 Zborovské oslavy 19373 3 SOkA Liberec, f. Jednota Československé obce legionářské pro Liberec a okolí, Památník – Zborovské oslavy 1937 v Liberci.
  • 38. 38 Příloha č. 5 Německo - český seznam ulic Albrecht Dürer Platz Žižkovo náměstí Comenius Strase Komenského ulice Kasernenplatz Štefánikovo náměstí Laufergasse Blažkova ulice Masaryk Platz Masarykovo náměstí4 4 Pozn. Předtím se jednalo o Neustädter Platz – Novoměstské náměstí, nyní Sokolovské náměstí.
  • 39. 39 Příloha č. 6 Pojmový slovník adjunkt - titul úředníka po zaučení u staršího zkušeného úředníka baráčník - obdobné označení domkáře čeledín - člen z čeledi hospodářské, sloužící u sedláka za mzdu, stravu a byt domkář - majitel domku bez polí chalupník - držitel menší usedlosti s malou výměrou polí asi 3–6 ha nádeník - chudý dělník najímaný k pracím, odměňovaný denní mzdou nájemník - hospodář na pronajaté půdě, pachtýř, nájemce podruh - osoba nemovitého majetku, bydlel nebo pracoval u některého z majetnějšího sedláka posunovač - vykonává posun kolejových vozidel na železnici půlláník - sedlák, hospodařící na půl lánu pozemku rolník - osoba pracující na vlastním hospodářství, stejné jako sedlák sedlák - původně majitel usedlosti, později obecné označení pro zemědělce hospodařící na vlastní či pronajaté půdě zahradník - majitel domku bez polí, nejvýše měl kus zahrady
  • 40. 40 Příloha č. 7 Seznam použitých zkratek a značek č. - číslo Čs. O. L. - Československá obec legionářská ha - hektar Sb. - sbírky VHA - Vojenský historický ústav
  • 41. 41 Fenomén migrace Migration Phenomenon Jan Štěpánek Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Geografie (se zaměřením na vzdělávání), Geografie – Anglický jazyk e-mail: jan.stepanek1@tul.cz Abstrakt Cílem této práce je přiblížit, analyzovat a zhodnotit některé důležité aspekty migrace, například – remitence, odliv a příliv mozků či cirkulární migrace. Důraz je kladen na vzájemnou provázanost mezi jednotlivými aspekty v celosvětovém měřítku, se zaměřením na jejich vývoj a aktuální stav. V úvodu je nejprve představen fenomén migrace jako celek a následně charakterizován v souvislostech se soudobou Evropou. Poté je hlavní pozornost věnována remitencím, přesněji důvěryhodnosti dat a odchylkám, jenž se liší během let od jejich zveřejnění. Druhé styčné téma popisuje odliv a příliv mozků, se snahou vymezit pole působnosti a podmínky za jakých k tomuto jevu dochází. Rovněž nebyla opomenuta současná vlna migrace směrem do Evropy v širších souvislostech. Každá kapitola je doplněna osobním pohledem a v závěru dochází ke shrnutí a predikci možného vývoje u výše zmíněných aspektů migrace. Abstract The aim of this work is to explain, analyse and evaluate some major aspects of the migration, for example – remittances, a brain drain and brain gain, or a circular migration. The emphasis is put on the interdependence among single aspects in worldwide scale with a focus on their evolution including the current state. At the beginning is firstly introduced the migration phenomenon as a whole unit and consequently it is characterized in the context with the contemporary Europe. After that the main attention is devoted to the remittances, more precisely the reliability of the data and deviations, which may differ since the data were released. The second major topic describes the brain drain and brain gain, with the effort to define the area of scope and under which circumstances this phenomenon may occur. The migration wave into Europe in a broader context was not omitted. Each chapter is enriched by a personal point of view and at the end the whole issue is summarized with a possible prediction about the future development of aspects of the migration that are stated above. Klíčová slova migrace, remitence, Evropa
  • 42. 42 Keywords migration, remittances, Europe Cíle projektu a předpoklady Pojem migrace se během posledních let stal součástí diskursu na mnoha úrovních a to nejen v řadách odborníků, ale i politiků či laické společnosti. Ačkoliv kořeny migrace sahají až k počátkům lidstva, nejen že tento fenomén setrval až do současnosti, ale stále nabírá na své intenzitě. Navzdory tomuto faktu a složitosti migrace jako celku, jí nebyla a není věnována patřičná pozornost, jak z pohledu globálního – celosvětového, tak regionálního – například v rámci Evropy, potažmo zemí severní Afriky a Blízkého východu. Přestože zmíněný fenomén nebyl doposud konstituován jako samostatný vědní obor, existuje mnoho migračních teorií, které jsou dále rozvíjeny a aplikovány na nových modelech či situacích a jeho pole působnosti je enormní. Mezi ukázkové příklady patří Ravensteinovy zákony z konce 19. století, přičemž on sám je považován za jakéhosi zakladatele, i když v té době se nejednalo o teorie v pravém slova smyslu (tak jak je známe dnes). Mezi nejznámější patří faktor tlaku a tahu (push-pull model) na kterém se značně podílel například Bogue a Lee (Drbohlav, Uherek 2007; Palát 2014). Přesto vše název této práce v sobě nese jistou dichotomii. Slovo fenomén může být chápáno jako jev či skutečnost nebo na druhé straně jako něco neobyčejného, mimořádného (Václavík 2007). S přihlédnutím k mnohým okolnostem a současnému dění, které si o pozornost říká de facto samo, bude práce zaměřena spíše druhým směrem – cílem tedy bude popsat, analyzovat a následně se pokusit zhodnotit některé z aspektů spadající pod migraci. Především pak jejich formy výskytu, četnost opakování a možné dopady ať už na samotné migranty nebo státy jak z pohledu emigrace tak imigrace. Teoretická východiska V rámci Evropské unie jsou již dlouhodobě vedeny polemiky téměř na všech úrovních a to v řadě témat – ať už se jedná o energetiku, ekologii, zemědělství, informační technologie a v neposlední řade – téma aktuální a styčné pro tuto práci – migrace, její souvislosti a aktuální stav. Evropská unie se logicky snaží o jakési sjednocení v základních bodech, avšak jako celek se toto společenství momentálně nachází v nejisté fázi, kdy není ani „nezávislým sdružením států“ ani takzvanými Spojenými státy evropskými. Evropa – přesněji Evropská unie byla téměř zcela nepřipravena a během posledních let, zejména pak v roce 2015, se mohli její obyvatelé přesvědčit o tom, jak málo pozornosti bylo migraci věnováno od kritické události na ostrově Lampedusa – 3. října 2013 (BBC 2013). Výsledkem snažení, které probíhalo raději paliativní formou – řešení důsledků, nikoli samotné příčiny, je současný stav společně s velkou neznámou co se bude dít v roce 2016. V neposlední řadě je potřeba zmínit takzvané „uprchlické kvóty“, jejichž důsledkem jsou státy Evropské unie názorově rozděleny a celá situace je o stupeň nepřehlednější a více chaotická.
  • 43. 43 Země Evropské unie a Schengenského prostoru Vzácným úkazem toho může být uskupení států v Evropě a jejich sounáležitost v rámci různých organizací, jako NATO, OSN, a především pak Evropská unie1 (eurozóna) a Schengenský prostor2 . Evropská unie se aktuálně skládá z 28 států, ale například ne všechny již zavedly společnou měnu Euro a nejsou tak součástí eurozóny – Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko, specifickou výjimku pak tvoří Dánsko a Velká Británie. Druhým bodem je již zmíněný Schengen, v případě Islandu, Norska a Švýcarska se jedná se o státy, které nepatří do EU, ale jsou členy Schengenu spolu s dalšími 24 státy3 . Důsledkem toho může být vytvoření enklávy, vzorovým příkladem je Švýcarsko, které je obklopeno zeměmi, jenž patří jak do Schengenu, tak do EU (včetně eurozóny), ale ono samotné je součástí pouze Schengenu (Euroskop 2015). Vzniká zde tak propast nejen politická ale především geografická, z pohledu Evropské unie jsou státy relativně celistvé, nicméně v Schengenu je viditelná separace Řecka (viz Příloha 1). Imigrant nebo uprchlík? Ve spojitosti s uprchlickou situací4 se neustále vynořuje mnoho neznámých – otázka týkající se kvót, kolik lidí k nám proudí, zda se bude jejich počet zvyšovat, apod. Celá situace je tedy intenzivně medializovaná a společně s tím dochází k častějším názorovým střetům a nárůstu všech možných xenofobních, rasistických, ale i fašistických ohlasů a nálad. Zároveň zde vzniká ambivalence při identifikaci lidí – kteří přicházejí do Evropy, například ze Sýrie, Iráku, apod. – zda se jedná o imigranty nebo uprchlíky. Rozehnal (2015) akcentuje potřebu rozlišovat mezi imigrantem a uprchlíkem, neboť se jedná o dva zcela odlišné právní termíny, rovněž upozorňuje, že média tíhnout k tendenci používat výše uvedená označení jako synonyma. Vzhledem k tomu, že často nejsme schopni rozlišit – ať už z důvodu již zmíněné nepřipravenosti nebo nedostatku informací o lidech5 – nemůžeme tak jednoznačně určit, zda se jedná právě o uprchlíka či imigranta. Migrace a normativní systémy Pod pojmem normativní systémy si lze představit soubor pravidel chování, který je charakteristický pro konkrétní společnost a kulturu (Kohoutek 2016). Z počátku přichází systém zvykových norem, který zahrnuje různé tradice, rituály nebo zvyky (Tomášek 2005), později v období antiky a poté s příchodem křesťanství se připojuje systém morálních norem – etika. Následně v době středověku, kdy výsadní postavení ve všech záležitostech zastávala církev a určovala pozdější vývoj daného společenství, zde pak můžeme hovořit o systému náboženských norem a to jmenovitě ve spojení s křesťanstvím, jehož současná podoba či funkce je v úpadku, alespoň co se týče evropské kultury. Vzájemný vztah mezi křesťanstvím a islámem ponechme v tuto chvíli stranou, nutno však podotknout, že právě islám je nyní stále více zneužíván především teroristickými organizacemi nebo jinými radikálními (a ozbrojenými) skupinami na blízkém východě, ale i dále ve světě. Konkrétním příkladem může být teroristická organizace 1 Dále jen EU 2 Dále jen Schengen 3 Z toho dva – Irsko a Velká Británie jsou součástí Schengenu pouze částečně 4 Někdo též se hovoří o krizi, eventuelně (i)migrační krizi 5 Mnoho jedinců (ať už se jedná o uprchlíky či imigranty) tíhne k tendenci cestovat bez osobních dokladů, především nyní – během uprchlické situace je jich naprostá většina, a je tak náročné (někdy zcela nemožné) dané jedince identifikovat