1. Arthur Conan Doyle se narodil 22. května roku 1859 v Edinburghu ve Skotsku do staré irské
rodiny v pořadí jako čtvrtý potomek. Arthurův otec byl kreslič a ilustrátor a jeho malý plat
skoro nestačil k uživení manželky a ostatních tří dcer.
Období od šesti do patnácti let strávil Artur na internátní stonyhurstské škole vedené jezuity.
Artur miloval historické romány Waltera Scotta. Sám měl bujnou představivost, která se mohla
plně rozvinout, když v patnácti letech navštívil v Londýně svého kmotra a strýce. Londýnská
atmosféra tvořená otrhanými tuláky, nepropustnou mlhou ulpívající na všem a všech a
hlubokým blátem ulic, které rozstřikovala kola drožek, tohle všechno Arturovi nadobro
učarovalo. Poslední ročník školy strávil v Feldkirchu v Rakousku, takže se mohl cestou zdržet
u svého dalšího strýce v Paříži. Tam přečetl hororová díla Edgara Allana Poea, která v něm
zanechala hluboký zážitek.
Po návratu do Edinburghu začal Arthur studovat na lékařské univerzitě. První Arthurovu
povídku uveřejnil časopis Chambers´ Journal v roce 1879, když mu bylo dvacet let. Ačkoliv
Arthur dále posílal do redakcí časopisů své příspěvky, málokterý byl přijat a otištěn. Když
Arthurův otec onemocněl a odešel do sanatoria, bylo na Arturovi, aby se postaral o svou
matku. Nechal se tedy zaměstnat na velrybářské lodi jako lodní chirurg, kde pobyl sedm
měsíců.
Dalším Arthurovým působištěm byl parník plující do Nigérie. Po tyfové nemoci se Arthur v
lednu 1882 vrátil do rodného města. Své zážitky z plavby parníkem uplatnil v dobrodružné
povídce o tajemství lodi Mary Celeste, kterou mu otiskl časopis Cronhill. Dalším Arthurovým
podnikem byla lékařská praxe, kterou si otevřel s přítelem ze studií. Moc se jim však nedařilo,
takže se přátelé brzy rozešli. Arthur potom odcestoval do přístavního města Portsmouthu, kde
si na předměstí zřídil lékařskou ordinaci. Jeho pacienti byli však chudí, ti bohatší k Arturovi
nezavítali, a tak si mladý lékař musel pomoct k živobytí jinak. Opět začal psát a tehdy se zrodil
jeho slavný detektiv. Nejdříve se jmenoval Sherrirford Holmes a jeho přítel doktor Ormond
Sacker, ale Arthur je záhy přejmenoval na Sherlocka a doktora na Johna H. Watsona. V březnu
roku 1886 Arthur Conan Doyle napsal povídku "Studie v šarlatové", za kterou mu nakladatel
zaplatil 24 liber a povídka byla otištěna až v prosinci roku 1887. Arthur Conan Doyle si
vytvořil zvláštní postup ve vymýšlení svých povídek. Nejdříve svůj detektivní příběh vyřešil a
teprve potom postupně dotvořil děj. O rok později právě v době, kdy v londýnských ulicích
začal řádit legendární vrah prostitutek Jack Rozparovač, vyšla "Studie v šarlatové" knižně. A
londýnská veřejnost si přála, aby i v řadách policie byl takový skvělý detektiv jako Sherlock
Holmes. Arhturova lékařská praxe se mezitím slibně zavedla, Arthur se oženil a začal psát
historické romány, které pro něj měly smysl. V roce 1889 mu vyšel román "Micah Clarke" a
Arthur Conan Doyle se hned pustil do dalšího románu pod názvem "Bílá společnost".
Tentokrát však Arthurovi práce pomalu ubíhala a dostavily se finanční problémy. V pravou
chvíli dostal Arthur Conan Doyle nabídku od časopisu Lippincot´s Monthly Magazine, ať
napíše další Holmesův příběh. Doyle zavřel svou ordinaci a plně se ponořil do psaní. Dokončil
také historický román "Bílá společnost", který v letech 1890-1891 vycházel na pokračování v
časopise Cornhill. V té době Doyle odcestoval do Berlína, kde šest měsíců studoval oční
chirurgii. Po návratu do Londýna si opět otevřel lékařskou ordinaci a opět k němu nezašel ani
jeden nemocný.
Takže se Doyle, jako už několikrát, uchýlil ke svému psaní. Krátké detektivní povídky začal
zveřejňovat v novém časopise The Strand Magazine a stal se slavným takřka přes noc. Tehdy
lidé stávaly na časopis dlouhé fronty, mnohdy zbytečně, protože časopis poptávce nestačil, i
když dvakrát zvedl náklad. Arthur Conan Doyle dodával svou povídku do časopisu jednou za
měsíc a značně zvedl cenu, aby nakladatele odradil. Ten však byl ochoten zaplatit i 1000 liber.

2. Později se Arthurovi Holmes a jeho příhody znechutili tak, že svého hrdinu zabil i spolu s
profesorem Moriartym. Tato povídka "Poslední případ" vyšla v roce 1893 a vyvolala vlnu
nepokojů. Londýňané se oděli do černých pásek, blízké okolí tiskárny časopisu pokryly
smuteční věnce a mnoho předplatitelů své předplatné zrušilo. Doyle však byl k protestům ze
všech koutů světa hluchý. V té době se zúčastnil jako lékař burské války, kde se nakazil
skvrnitým tyfem. Za svou pomoc ve válce získal později šlechtický titul sir.
Po smrti jeho ženy i otce byly v roce 1902 "jako nalezeny" staré poznámky doktora Watsona a
podle nich Doyle napsal román "Pes baskervillský". O rok později Doyle dodal do časopisu
The Strand Magazine povídku "Prázdný dům", kde čtenářům vysvětlil, že Holmes nezemřel,
ale zázračně se zachránil. Stejná povídka vyšla v jednom americkém časopise, kde za ni Doyle
obdržel asi 5000 dolarů, a to ho přesvědčilo, aby nechal Holmese naživu. Později Doyle poslal
Holmese na odpočinek do sussexského hrabství, kde pěstuje včely. Naposledy Doyle svého
detektiva vzkřísil, když v roce 1915 napsal román "Údolí strachu".
Arthur Conan Doyle za svůj život napsal mimo jiné práce 56 povídek a 4 romány, ve kterých
vystupuje detektiv Holmes. Arthur Conan Doyle zemřel 7. července roku 1930 ve věku 71 let.
Nejslavnější detektiv všech dob Sherlock Holmes, jeho pravá ruka a
oddaný přítel doktor John H. Watson a největší padouch a
"Napoleon zločinu" profesor Moriarty mají stejného jmenovatele,
spisovatele a lékaře, sira Arthura Conana Doyla. Pro mnoho lidí je
či byl detektiv Holmes živou osobou, takže ještě dnes chodí na
známou adresu na Baker Street 221b prosby o pomoc při řešení
složitých úloh, avšak pisatelé většinou obdrží odpověď, že se Velký
detektiv uchýlil na odpočinek, kde pokojně pěstuje včely
Dr.Watson, spolupracovník detektiva Sharlocka Holmese a vypravěč příběhu, odjíždí
se sirem Henrym Baskervillem na dědičný zámek do Devonského hrabství. Místní
lékař Mortimer seznámil totiž Holmese v jeho londýnském bytě na Baker Street se
starým rukopisem pojednávajícím o staré kletbě rodu Baskervillů, hrůzyplném psu-
zabijákovi, a požádá ho o pomoc při objasnění smrti sira Charlese Baskervilla, u
jehož mrtvoly se objevily velké psí stopy.
Zámek obklopuje atmosféra tajemství a děsu - příšerné psí vytí, světelné signály z
blat a tajemný cizinec. Vyjde najevo, že cizincem je Holmes, který inkognito usiluje
přijít záhadě na stopu.
Tajemné a nadpřirozené jevy jsou postupně racionálně vysvětleny. Zdánlivě
nadpřirozený příběh je příběhem důmyslně připravené vraždy. Vrahem se ukáže být
etymolog Stepleton, levoboček rodu Baskervillů, který se rozhodl využít legendy. Při
Holmesově připravené léčce je pes chovaný Stepletonem na ostrůvku v bažinách
zabit a jeho pán při útěku utone v bahně.