1. Argumentace
Studuji na FF MU Sociální pedagogiku a poradenství, který mě má připravit na práci sociálního
pracovníka, jež bude pomáhat lidem s nejrůznějšími sociálními a existenciálními problémy. Vybrala jsem si
metodu logoterapie, jelikož zapadá do mého studijního oboru a protože mě během přednášek zaujala tím, že
citlivě přistupuje ke klientovi a akceptuje jeho názor na svět. Jako téma jsem si zvolila problematiku umíraní
dlouhodobě nemocných lidí, jelikož si myslím, že tento problém je odsouván do pozadí a zaměřila jsem se na
využití logoterapie pro usnadnění odchodu umírajících a pomoci jejich blízkým v této situaci.
Využití logoterapie při práci s umírajícími
Viktor Emil Frankl, rakouský neurolog a psychiatr, pocházel z vídeňské židovské rodiny. Je považován
za otce logoterapie, která je také označována jako třetí vídeňský směr vedle psychoanalýzy Z. Freuda a
individuální psychologie A. Adlera. Franklova logoterapie měla za cíl oba tyto směry spojit a obohatit je o nový
způsob nazírání na člověka.
Frankl na rozdíl od Freuda a Adlera kladl důraz i na náboženství, protože je podle něj důležité brát
ohled na klientův názor na svět. Logoterapie je tedy vhodnou metodou pro věřícího i nevěřícího člověka. Jejím
primárním cílem je dosažení duševního zdraví. Terapeut by měl ke klientovi přistupovat velmi citlivě a chovat
se k němu s úctou. Frankl dokonce vyzývá lékaře, aby se od svých pacientů učili, neboť ti prošli mnohými
utrpeními. 1
Hlavním cílem logoterapie je pomoci klientovi nalézt smysl jeho vlastního života. Terapeut mu pomáhá
2
oddělit osudové faktory od svobodného jednání. „(…) ačkoli jsou všechny okolnosti jeho neštěstí
nezměnitelné, on může volit, jaký postoj k situaci zaujme: může ji trpělivě akceptovat, nebo sebe a okolí
proklínat, může ji hrdinně snášet, nebo se pod jejím břemenem zhroutit.“3 S osudovými faktory se člověk musí
smířit, ale je tu i možnost zaujmout k vlastnímu utrpení pozitivní postoj. „(…) i za nejhorších podmínek je
člověk schopen změnit utrpení v lidský výkon tím, že svému utrpení dá smysl a najde v tom útěchu; ba dokonce,
že právě trpící člověk umí pro své okolí vyzařovat více útěchy než jiní.“4
Terapeutovým úkolem je mimo jiné také motivovat klienta, aby nějakým pozitivním způsobem přispěl
ke své situaci. Není tedy v pasivní roli, jak by se mohlo zdát, ale naopak v něm logoterapeut probouzí vědomí
svobody a zodpovědnosti.
Přestože humanistické teorie, mezi které patří i logoterapie, poskytují hodnoty a ideály, jež jsou
uplatňovány nejen v Evropě, ale také v Americe, v praxi se však tyto teorie příliš nerozšířily. V dnešní době by
se mohlo zdát, že jsme schopni pacientům poskytnout tu nejlepší lékařskou péči. Nemocnice se pyšní moderním
vybavením a vysokou kvalitou odborné péče, přesto je pro mnohé lékaře obtížné mluvit s pacienty a jejich
rodinami o smrti. „Mnoho pacientů se dnes obává, že díky moderní technice medicíny nebudou moci důstojně
1
Navrátil, 2001
2
Navrátil, 2001
3
Lukasová, 2006, str 17
4
Lukasová, 2006, str 18
Ivana Zálešáková Stránka 1
UČO: 405 815

2. zemřít. Místo toho, aby byla poskytnuta pacientům pomoct v podobě porozumění, empatie, dostává se jim
napojení na přístroje a úlevu mají nemocným přinášet medikamenty.“5
V dnešní společnosti je problematika smrti poměrně silně tabuizována a je vytěsňována do domovů
důchodců, nemocnic a léčeben dlouhodobě nemocných. Obyčejní lidé s ní tak téměř nepřijdou do styku. Snaží
se ji vymazat ze svého života a poté logicky nastává problém, když se s ní setkají tváří v tvář nebo když
postihne někoho z jejich blízkých. V dřívějších dobách se nebožtíkovi vyhradila jedna místnost v jeho domě,
kam byl položen na nastrojené máry a rodina ho mohla několik dní oplakávat stejně jako sousedé a příbuzní.
Všichni tak dostali dostatečně dlouhý čas se s jeho odchodem smířit, rozloučit se s ním a smrt tedy byla
vnímána jako přirozená součást života podobně jako narození. Poté se vystrojil pohřeb s průvodem od jeho
domu až k místu uložení, jakási poslední cesta, která končila mší v kostele či u hrobu, což bylo završením celé
události.
„O smrti by se mělo hovořit klidně, jako o něčem samozřejmém, co se týká naprosto všech.“6 Většina
lidí se domnívá, že umírající se nechtějí o této skutečnosti bavit. Tato domněnka je však naprosto mylná, proto
by se příbuzní a lékaři neměli vyhýbat těmto tématům. Je také důležité si uvědomit, jakými fázemi umírající
člověk prochází. Poté bude pro všechny daleko jednodušší snášet psychickou labilitu umírajícího pacienta.
Mnoho lidí tvrdí, že život postrádá jakýkoli smysl, jelikož přijde smrt a všechno, o co se do té doby
snažili, padne vniveč. Frankl však na to reaguje zcela odlišným a nečekaným způsobem. „Kdybychom byli
nesmrtelní, mohli bychom odsunout každé jednání do nekonečna, nemuseli bychom danou věc uskutečnit právě
nyní, mohli bychom to vykonat pozítří, za rok, za 10 let. Právě skutečností, že náš život má jisté ohraničení,
jsme pod nátlakem, abychom využili času svého života a nenechávali kolem sebe projít bez užitku jedinečné
7
příležitosti.“ Často proto obdivně vzhlížíme k nevyléčitelně nemocným lidem, kterým bylo řečeno, že jejich
život bude zanedlouho u konce, kteří se pevně rozhodli nepromarnit už ani jedinou vteřinu. Plní si své dávné
sny, urovnávají vztahy s ostatními lidmi a udivují ostatní svou statečností a odpovědným přístupem. I přes tuto
tragédii, která je postihla, se nevzdávají a jsou pro ostatní vzorem.
Tváří v tvář smrti člověk bilancuje vlastní život a zvažuje, zda má vůbec nějaký smysl. „Logoterapie
ovšem obrací člověka k tomu, co vykonal, prožil a s čím se konfrontoval jako s něčím, co nikdy nezmizí.“8
Vždyť Frankl předpokládá, že být minulý je tou nejjistější formou bytí vůbec.9 „Konečnost a pomíjivost je
vlastně faktor, který nás nakonec může vést k zamyšlení se nad svým životem a změnou priorit.“10
5
Ulrichová, 2011
6
Ulrichová, 2011
7
Ulrichová, 2011
8
Ulrichová, 2011
9
Navrátil, 2001
10
Ulrichová, 2011
Ivana Zálešáková Stránka 2
UČO: 405 815

3. Citovaná literatura
1. Lukasová, Elisabeth. I tvoje utrpění má smysl - Logoterapeutická příručka v praxi. [překl.] Jarmila
Vašíčková. Brno : Cesta, 2006. str. 192. ISBN 80-85319-79-9.
2. Navrátil, Pavel. Teorie a metody sociální práce. Brno : Marek Zeman, 2001. str. 168. ISBN 80-
903070-0-0.
3. neuveden, Autor. Viktor Emil Frankl - životopis. Společnost pro logoterapie a existenciální anylýzu,
o.s. Původně uveřejnil Wagenknecht, M.: Nástin dalšího vývoje Franklovy existenciální analýzy a logoterapie.
Diplomová práce, FF UK, Praha 2000. [Online] Datum poslední revize neuvedeno. [Citace: 16. 12 2012.]
<http://www.slea.cz/index.php?page=vf1>.
4. Ulrichová, Monika. Jak může logoterapie pomoci lékaři při doprovázené umírajících. 2011. pp. 596
- 598. ISSN 00326739.
Klíčová slova
Logoterapie, smrt, umírání, pomoc, smysl, život
Anotace
Odborný text se zaměřuje na problematiku umírání dlouhodobě nemocných lidí a využití metody
logoterapie pro usnadnění jejich odchodu z tohoto světa. Všímá si rozdílů přístupu ke smrti v minulých
obdobích a dnešní moderní době a jakým způsobem se změnil postoj ostatních lidí a lékařů k umírajícímu a
celkově ke komunikaci o tomto problému. Logoterapie nabízí nemocnému člověku i jeho blízkým rodinným
členům nový pohled na jeho situaci a podává jim pomocnou ruku, aby se s tímto údělem mohli lépe vyrovnat.
Zakladatelem tohoto směru je vídeňský psychiatr Viktor E. Frankl, kterým se tím snažil spojit směr
psychoanalýzy a individuální psychologie. Hlavním cílem této metody je pomoci člověku najít smysl života a
oddělit osudové faktory od svobodného jednání.
Zdroje
1. Lukasová, Elisabeth. I tvoje utrpění má smysl - Logoterapeutická příručka v praxi. [překl.] Jarmila
Vašíčková. Brno : Cesta, 2006. str. 192. ISBN 80-85319-79-9.
• Uznávaná psychoterapeutka a psycholožka
• V roce 2001 získala Cenu Viktora Frankla
• Vydala několik knih na dané téma a publikuje v odborném tisku
• Svými zkušenostmi obohatila logoterapeutickou techniku
• Spolupracovala s Viktorem Franklem
Ivana Zálešáková Stránka 3
UČO: 405 815

4. 2. Ulrichová, Monika. Jak může logoterapie pomoci lékaři při doprovázené umírajících. 2011. pp. 596
- 598. ISSN 00326739.
• Vystudovala několik škol a to i zahraničních
• Vysoká kvalifikace v oboru
• Vydala knihu a publikovala v odborném tisku
• Účastní se konferencí a výcviků na dané téma
• Působí na univerzitě v Hradci Králové
3. Navrátil, Pavel. Teorie a metody sociální práce. Brno : Marek Zeman, 2001. str. 168. ISBN 80-
903070-0-0.
• Působí na Fakultě sociálních studií MU Brno
• Vysoké vzdělání v oboru
• Věnuje se vědeckovýzkumné činnosti
• Vydal mnoho odborných publikací
• Četná ocenění vědeckou komunitou
4. neuveden, Autor. Viktor Emil Frankl - životopis. Společnost pro logoterapie a existenciální anylýzu,
o.s. Původně uveřejnil Wagenknecht, M.: Nástin dalšího vývoje Franklovy existenciální analýzy a logoterapie.
Diplomová práce, FF UK, Praha 2000. [Online] Datum poslední revize neuvedeno. [Citace: 16. 12 2012.]
<http://www.slea.cz/index.php?page=vf1>.
• Občanské sdružení Společnost pro logoterapii a existenciální analýzu
• Pořádá akreditované psychoterapeutické výcviky
• Organizuje odborné konference
• Členem Mezinárodní společnosti pro logoterapii a existenciální analýzu se sídlem ve Vídni
• Stránka se vyskytuje jako zdroj v mnoha diplomových pracích
Ivana Zálešáková Stránka 4
UČO: 405 815

5. Vizualizace
UČO: 405 815
Ivana Zálešáková
Vizualizace ukazuje, jakým způsobem se proměnil pohled na smrt očima umírajícího a očima jeho okolí.
Stránka 5