Nedílnou součástí všímavosti je akceptování všech jevů v našem těle i mysli. Když rozvíjíme všímavost, eliminujeme tedy postupně přirozený odpor ke všemu nepříjemnému, ale i přirozenou tendenci ulpívat na všem příjemném. A to je výzva, v níž nám pomáhají laskavost, soucit, radost z radosti druhých i vyrovnanost. Prezentace představuje tyto čtyři vznešené postoje a vysvětluje mimo jiné, že laskavost není soucit a vyrovnanost není lhostejnost nebo pýcha. Ukazuje tak cestu ke skutečnému sebepřijetí.
3. Všímavost – dva aspekty
1.uvědomování si a jasné rozlišování
procesů probíhajících v těle a v mysli
v_přítomném okamžiku
2.akceptování těchto vnitřních procesů bez
automatické averze k nim nebo ulpívání
na nich
4. Všímavost – dva aspekty
1.uvědomování si a jasné rozlišování
procesů probíhajících v těle a v mysli
v_přítomném okamžiku
2.akceptování těchto vnitřních procesů bez
automatické averze k nim nebo ulpívání
na nich
16. Laskavost
• srdečný postoj opravdového přátelského zájmu, něžná
zvědavost spojená s péčí
• ohleduplnost, trpělivost, přání dobra, štěstí, klidu a míru
• není podmíněná, není za něco, nepřipoutává, nechce
vlastnit nebo ovládat
• je všeobjímající, všezahrnující a je zvláště zaměřená na naše
slabá místa a nedokonalosti
• postoj milujících rodičů k malému, bezbrannému dítěti
17. Rozvíjení laskavosti
• učíme se být sami k sobě trpěliví, učíme se pečovat o sebe
jako o vzácného hosta
• učíme se nebýt k sobě přehnaně kritičtí a přísní
• vzdáváme se nejrůznějších přesvědčení a příběhů, které
jsme si vytvořili o sobě samých
• učíme se být na sebe hodní za všech okolností
• opravdové sebepoznání je podmíněno laskavostí k sobě
19. Soucit
• postoj, který zahrnuje 1) jasné rozpoznání bolestivé zkušenosti
a 2) záměr pomoci utišit nebo ulevit této bolesti
• chvění srdce, které se neodvrací od bolesti, ale objímá jí
s_porozuměním, moudrostí i sílou ji unést a zvládnout
• není to lítost, která vychází z dojmu oddělenosti a skrývá v_sobě
povýšenost, nedůvěru k druhému a někdy i lpění na utrpení
• postoj solidarity, vycházející jednak z porozumění hluboké
propojenosti živých bytostí a také z pochopení skutečnosti, že
bolest je univerzální a někdy nevyhnutelnou součásti lidské
zkušenosti
20. Rozvíjení soucitu
• vyžaduje ještě mnohem větší trpělivost a mnohem větší
odvahu než laskavost
• vyžaduje, abychom se seznámili s těmi nejděsivějšími
strachy, s pocity nekonečné osamělosti, méněcennosti a
studu
• vyžaduje prozkoumání všech našich obranných
mechanismů, naší temnoty (Stínu)
23. Sdílená radost
• Radost je přirozenou reakcí na úspěch, zisk, dosažení cíle
nebo porozumění s druhými. Je přirozené radost sdílet.
• oceňující postoj, zahrnující údiv, uznání, požitek a vděčnost
• radost ze štěstí a pohody druhých, nejen těch nejbližších
• je spojená s pocitem sounáležitosti a s rozpoznáním
vzájemné propojenosti a závislosti mezi lidmi, ale i lidmi a
přírodou
• není to bujarost, odbržděná lehkovážnost, předstírané veselí
24. Rozvíjení sdílené radosti
• předpokládá překonání pocitu méněcennosti, procitnutí z
transu oddělenosti, odcizení
• rozvinutí důvěry v sebe i důvěry k druhým
• pochopení naší hluboké propojenosti, vzájemné závislosti,
prožití pocitu jednoty, rozplynutí ega
• měníme naše rivalizující nastavení „Já x Oni“ na nastavení
ke spolupráci a prožívání společného „My“
• učíme se s pokorou žasnout a radovat se ze všech „zázraků“,
které nás obklopují
26. Vyrovnanost
• vychází z meditačního poznání prázdnoty všech
prožívaných fenoménů a hlubokého pochopení neexistence
jakéhokoli trvalého, neměnného Já
• postoj úplné neutrality, který všechny prožívané fenomény
bere jako sobě rovné a přiznává jim stejnou platnost a
důležitost
• není to pasivita, nečinnost ani lhostejnost nebo pýcha
• povznešená nezávislost, ničím neblokovaná otevřenost vůči
prožívané zkušenosti
27. Rozvíjení vyrovnanosti
• předpokládá, že již umíme být k sobě i k druhým laskaví,
soucítíme se sebou i s druhými a s vděčností si
vychutnáváme všechno dobré, co nám život přináší
• učíme se zůstat aktivní a zapojení, a přitom nedovolit
emocím, aby nás převálcovaly nebo strhly k nějakému
neetickému chování
• učíme se nelpět na jakýchkoli představách o tom, jací
bychom my nebo druzí „měli být“
• zbavujeme se příběhů o Já (viz narativní, konceptuální Já)
35. • Benda, J. (2019). Všímavost a soucit se sebou: Proměna emocí v
psychoterapii. Praha: Portál.
• Brach, T. (2017). Radikální přijetí: Přijetí vašeho života srdcem Buddhy.
Olomouc: Fontána.
• Dixon, M. L., Girn, M., & Christoff, K. (2020). Brain Network
Organization During Mindful Acceptance of Emotions. bioRxiv.
• Feldman, C., & Kuyken, W. (2019). Mindfulness: Ancient wisdom
meets modern psychology. New York: Guilford.
• Foster, J. (2017). Nejhlubší přijetí: Radikální probuzení v běžném
životě. Praha: Maitrea.
• Nairn, R., Choden, & Regan-Addis, H. (2019). From Mindfulness to
Insight. Boulder: Shambhala.
• Wallace, B. A. (2010). The Four Immeasurables: Practices to Open the
Heart. Boulder: Snow Lion.